ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 46739600-71e2-11dc-b1d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 72, place 56, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. září 1904. Císlo 260
4 article
Pan Josef Müller podával zprávu o Jur- sově čítánce pro školy obecné (III. třída). Probírá její obsah, líčí úkoly čítanky, zejmena aby tato byla evičebnicí čiení a pomáhala vzdělávati jazyk mateřský, aby šířila mravní zásady mládeže aby při realiích přihlížela více k poměrům praž ským. Konstatováno, že čítanka tato zračí značný pokrok a referent přimlouvá se za její zaveden již tímto školním rokem. Po tomto referátu byl sdělen výsledek voleb jejž jsme oznámili již ve včerejším odpoledníku Poněvadž žádný z kandidátů neobdržel nadpolo- viční většinu hlasů, přikročeno k volbě užší, př níž odevzdáno 463 hlasů. Z těch 32 bylo prázd ných, tedy neplatných. Nadpoloviční většina sta- novena číslicí 217. Z těch znělo 309 na jméno Karel Steinich, 122 na jméno František Nygrýn Byl tedy zástupcem učitelstva okresniškolní radě zvolen p. Kare Steinich, ředitel měší. školy u Matky bož Vítězné. Výsledek volby byl přijat s hlučným souhlasem. Potom přikročeno k dalšímu číslu programu „Jak zabezpečiti úspěch při vyučování psaní. Referent p. ředitel Jirásek v široce založené přednášce uvedl s podrobnou znalosti domácí cizí díla, otázkou tou se zabývající. Upozorni na článek ředitele A. Studničky v Sarajevu, že náležitá pozornost nevěnuje se rychlopisu. Hlavn vadu při vyučování vidí v dvojím písmě, malém počtu hodin vyučovacích, nestejných tvarech, ne- stejně methodě aj. Špatné výsledky vyučování ne- jeví se jen u žáků škol oheených, u nichž je těžko úhledného rychlopisu dosíci, ale i u žáků škol středních. Rušivý vliv je neznalost jazyka vy učovacího, při čemž by měli kollegové němečt samí se toho domáhati, aby žáci, neznalí jazyk vyučovacího, do škol nebyli přijímáni.
Müller Steinich Nygrýn Kare Steinich Jirásek A Studnička Jura Sarajevo
5 article
Dále poukázal řečník k tomu, že písmo ně mecké nemělo by se ve škole obecné učit psát. nýbrž pouze čísti. Okrouhlé písmo francouzské mělo by býti přeloženo z prvního ročníku mě- šťanské školy do druhého. Uvádí výnos c. k. zem- ské školní rady dolnorakouské, ve kterém domác písemné úkoly povolují se teprve od třetího škol ního roku a v městech vůbec písemné úkoly do- mácí dávati se nemají. Závadou je také různé písmo spoluvyučujících, zejmena na měšťanskýeh školách. Rovněž nedobrý papír, špatně čárkován a nedostatečné potřeby psací dobrému výsledku překážejí. Řečník poukazuje na výnos c. k. zem školní rady z r. 1898, v němž nařízeno, zvláště všímati si úhledného rychlopisu, kteréžto nařízen je i v učebné osnově. V podrobné úvaze porov- nává řečník různé tvary písem a vyslovuje se pro okrouhlou formu naší latinky. Ke konci do poručuje řečník, aby zavedeny byly stejné tvary písma ve všech okresech školních král. českého a požádati zemskou školní radu o vydání in strukcí v tom směru. (Souhlas.) Předseda p. inspektor Jedlička vzdal dík jménem shromáždění řečníkovi za podrobný re- ferát.
Jedlička
6 article
Následoval referát slč. L. Jakubičkove „Jak rozšířiti vliv školy na mimoškolní chován se mládeže.“ V úvodu poukazuje na rušivý vliv ulice při výchově mládeže, kde často mládež volný čas bez dozoru v odlehlých částech měsla tráví. Učitelstvo má sice dozírati na chování se žacíva i mimo školu, ale pravidelně poslechne mládež pouze svého učitele, nebo učitele svo školy, ale napomenuti obecenstva zřidka po- slechne. Nový školní řád pro školy pražské ani mládež často dobře nezná, ježto nemá ku pře- čtení dosti času ani příležitosti. Naprosto však neznají ho rodiče a širší veřejnost vůbec. Re- ferentka poukazuje na brožurku K. Semerádové „O součinnosti školy a domova“, která by měla býti pokud možno nejvíce rozšířena. Dále uvádí že zapomínáno je nařízení politiekých úřadů návštěvě hostinských místností mládeží do 16. roku. I slavnosti, při nichž mládež často účinkuje jinak mnohdy působí, než ideální pořadatelé si představují. Neboť často tráví tím čas, k učení potřebný, obleky, ač jest chudá, si kupuje, a jej domýšlivost a nevraživost se tím podporuje- Dle rozkazu okresní školní rady pražské, je při slavnostech přítomen jeden člen učitelského sboru, ale zřídka kdy má vliv na program slav- nosti. Sociálně humanitní komise pražská zabý- vajíe se touto otázkou, sezvala všechny obee policejního obvodu pražského a výsledkem bed- livých úrad bylo ustavení spolku „Ochrana mlá- deže v král. hlav. městě Praze a v obcích po- licejního obvodu“. Protektorát spolku toho má převzíti Praha a spolek sám přimknut je k míst- ním úřadům chudinským. Ve spolku mají být údnstny všechny vrstvy občanstva a má se mu dostati podpory státní, zemské, místní atd. Ke konci své řeči shrnuje refereníka úvahu v návrh.
L Jakubičkov K Semerád Re Praha
7 article
aby úkoly „Ochrany mládeže“ přijala okresní porada učifelstva za své. Zejmena aby vychování rodinnému věnovala se náležitá pozornost, rodiče aby lacinými bružurami a letáky v tomto směru byli poučováni; dále aby třídní učitelé kontrolo- vali zaměstnání mládeže, aby do porad o řádu živnostenském byl zván zástupce učitelstva s hla- sem poradním, řád školní aby sdělen byl širšímu obecenstvu, aby rozšířena byla součinnost školy a domova, aby policie zamezovala shromážďování mládeže na místech odlehlých, dále aby § 54. živn. řádu byl přesně dodržován a v místnostech hostinských vyvěšen, aby okresní školní rada zábavám mládeže jen zřídka dávala povolení, ná- vštěvu dlivadla aby zakázala a zákaz ten aby i na návěštích divadelních byl uveřejněn a dětská představení aby se konala odpoledne a konečně aby spolek „Ochrana mládeže“ pokud možno nej- dříve činnost svou zahájil. (Souhlas.) K referátu tomu přihlásil se p. řed. Chmel který jako vězeňský učitel sděluje své 15lete zkušenosti. Zdá se mu, že této mládeži, která přišla do rozporu s trestním zákonem, nevěnuje se náležitá pozornost. Zejmena navrhuje, aby dožádána byla okresní školní rada, aby se při- činila, aby mládež, která je trestána, byla dle stáří oddělena. Dále žádá, aby i o mládež, která trest svůj si odbyla, náležitým způsobem byle postaráno. Návrhy tyto se přijímaji. Pan řed. Hozák přeje si, aby dále bylo zakázáno kouření mládeži školou povinné. (Pr jímá se). Pan řed. Frumar žádá, aby urychleno byl jednání o kárných třidách pražských. Předseda p. insp. Jedlička upozorňuje že i stálý výbor konferenční, i on sám osobně zá ležitost tuto urgoval. Všechny návrhy refereníky i dodatky k nin přijaty jednohlasně. Potom přikročeno dle usnesení porady k jed nání o šestýchtřídách. Pan Rašín uvedl
Chmel Hozák Frumar Jedlička Rašín
8 article
že konference obecné školy na Maninách usnesla se podati protest proti zřízení šestých tříd z dů- vodů, které nepozbyly platnosti, když v Praze byly zrušeny. Za týž návrh přimlouvá se i p. řed. Frumar a navrhuje, aby po případě zřízenn byla potřebná instituce pro méně nadané žáky při škole měšťanské, dále aby všechny sbory uči- telské v Praze byly vyzvány k podání návrhuo šestých třídách; tyto návrhy aby byly projednány v příští okresní poradě všeho učitelstva. Návrhy tyto se přijímají. Předseda p. insp. Jedlička upozorňuje při tom, že kdyby k projednání návrhu o šestých (řídách v poradě měšťanských škol došlo, ač o tom pro ochuravění referenta pochybuje, že by zajisté okresní porada učitelstva škol měšťan ských loyálně uznala důležitost hlasu učitelstva škol obecných a poslední slovo v té věci mu po nechala. Potom přijaty ještě návrhy: p. Rašína aby členové stálého výboru konferenčního ze ško ohecných přitomni byli s hlasem poradnýmv okresní pořadě učitelstva škol měšťanských; dál návrh pana řed. Dolenského, aby referáty jakož i přednáška p. inspektora byly vydány tiskem. Volby do umělecké komise nebyly vykonány poněvadž dle náhledu předsedy mandát trvá stále a komise může se kooptací rozšířit. Návrh pana Bárty, aby vyučování počalo sedmým rokem nepřipuštěn k jednání, ježto nebyl v čas podán Ke konci poděkoval p. předseda insp. Je- dlička místopředsedovi msgr. řed. Blandovi všem účastníkům za pozornost a referentům z píli, se kterou se úkolu svého ujali. K návrh p. prof. Zdeňka shromáždění povstáním dě kovalo předsedovi p. inž. Jedličkovi za pečlivé ří zení schůze. Dnes koná se na Žofině okresní porada uči telstva škol měšťanských. (Pokrač.)
Frumar Jedlička Rašín Dolenský Bárt profesor Zdeňka shromážděný Ing Maniny Praha
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. září. (Zemské sněmy. Skončily v Rakousku parlamentní prázdniny. Dnes shromáždily se prvé zemské sněmy — korutanský a slezský — ku podzimnímu zase- dání; v úterý přidruží se k nim sněmy dolno- rakouský a solnohradský, ve středu gorickýa istrijský. Další serie přijde na řadu teprve příští týden. Ze sněmů, jež se sejdou tento týden, bud přirozeně největší pozornost sněm vévodství slezského, ježto se odtud očekávají nové pro- jevy německé většiny stran zřízení slovanských poboček při učitelských ústavech v Opavě v Těšíně, k nimž političtí vůdcové slezských Němců dali dříve svolení, ale proti nimž na roz- kaz p. Wolfa jsou nyní nucení vystupovati. Dou- fáme však, že vyslupování to bude se držet v dosti skromných mezích, aby se vláda nemu- sila vytasiti s dokumenty, mále příjemnými pro německé vůdce slezské. Dojde-li o pobočkách k větší debatě, nezůstanou zajisté ani slovanští poslanci zemského sněmu dlužní odpověď svým německým kollegům Z Vídně, 18. září. (fIranické volby. Správní sohid vynesl, jak sděleno již telegraficky, nález o stížnosti hraniekých Němců do rozhod- nutí místodržitelova, jímž zamítnut jich prote proti posledním obecním volbám, jimiž liranic přešly do českých rukou. Stižnost na volebn listiny byla i správním soudem zamitnuta. Zat však správní soud vyhověl stížnosti ohledně volebního aktu v prvém sboru, poněvadž volebn komise, když se němečti členové vzdálili, ne- sestávala z pěti členů, jak žádá volební řád. nýbrž pouze ze členů tří. Zákon totiž nařizuje. že volební komise může se ustaviti jen za pří tomnosti všech pěti členů. Následek rozhod- nutí správního soudu bude asi ten, že volby z prvého sboru budou prohlášeny za neplatne a volba se bude konati znovu.
Němec Wolf Praha Rakousko Opava Těšín Vídeň
10 article
Ze Zadru, 17. září. (Biankinova od pověď bar. Handlovi.) Na zprávu úřad ních novin zaderských, že dr. Körber na žádos bar. Handla nařídil vyšetřování, aby se zjistilo nedopustil-li se některý úřadník indiskretnost proti místodržiteli, píše Biankinův »Nar. Liste »Methoda, jíž se užiti má na radu dra. Körbra je nemístná a k cíli nepovede. Neběží o nekor rektnost něklerého úřadníka, nýbrž o urážku učiněnou celé zemi. Pouze soud mohl by roz- hodnouti, nikoli však dizcipliněrní komize, poně- vadž nikdo nemůže býti soudcem ve své vlastn věci. Místodržitel jest kompromitiován osobněa musí se zodpovídati jako obžalovany. V Dalmacii, v Chorvatsku a v okupovanýeh zemích úřaduje se po turecku. Také ono naři- zené diseiplinární vyšetřování jest kus turecké praxe. Jim však (ato afféra nezmizí. Minuly doby, kdy kabinetní justice oddělovala hlavu o plece. Vyzýváme místodržitele opětně, aby na nás podal žalobu, neboť jiného východu není Hie Rhodus, hic salta !« Týž list sděluje, že říšští i zemští poslane dalmatští budou míti v druhé polovině září spo lečnou poradu ve Splitě, aby se dohodli, jakým prostředky se má vymáhati na místodržitelí z dostučinění za urážku, učiněnou všem Dalma tincům.
Zadr Handl doktor Körber Jim Nara Dalmacie Chorvatsko
11 article
Z Pešti, 17. září. (Admirál baro Spaun odstoupí.) Dle »Pester Lloydu- v dobře zasvěcených krazích koluje opětně po věsť, že vrchní správce válečného loďstva ra- kousko-uherského, admirál bzron Spaun, hodlá odejíti na odpočinek. Bar. Spaunovi je 74 lel a slouží již 54 roky v námořnictvu, takže si sám přeje odpočinku. Bude-li jeho žádosti vy hověno, stane se prý jeho nástupcem viceadmirál hr. Montecuccoli, který je od roku 1903 Spuu novým zástupcem v námořnickém odboru vojen ského ministerstva. Hr. Montecuceoli je 64 le a v námořnictvu slouží od r. 1859. Z Lublaně, 18. září. (Doplňo v ae volby ve Štyrsku.) V úterý dne 20. t m. konají se ve Štyrsku prvé zemské sněmovn volby ze všeobecné kurie. Voleno bude v osmi volebních okresích po jednom poslanci, z nich? jeden připadne městu Štyrsk. Hradci, sedm ven- kovu. O mandáty ucházejí se němečtí kleriká lové, němečtí agrárníci, nacionálové, kteří však kandidují jen v některých okresích, podporujíce jinde německé agrárníky, sociální demokratéa v jižním Štyrsku konečně také Slovinci. Tito kandidují ve třech volebních skupinách. Ve skupině celjské, v níž slovinský kandidát Ferdinand Raš, statkář z Trbovlje, má pouze sociálního protikandidáta, zdá se slovinské vítěz- ství zabezpečeným. S jistotou očekává se také zvolení dra. Miroslava Ploje, dvorního rady a tíšského poslance, jenž se uchází o manda ve skupíně ptujské proti poněmčenci Wratsch kovi. Pochybný jest výsledek volby ve skupině mariborské, kdež Slovinec Frant. Tha ler, rolník ze Sv. Ilja, kandiduje proti třem německým protikandidátům. Úterní volba nebude asi rozhodná, takže ve čivrtek dne 22. t.m bude nutno vykonati volby užší.
Pester Montecuccoli Raš Miroslav Ploj Slovinec František Ilja Pešť Hradec Lublaň Štyrsko Štyrsk
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. září. O návštěvě bulharského knížele ve vídeňskén hradě. Vídeňský dopisovatel »Tempsu« píše o při jmutí knížete Ferdinanda císařem Františkem Josefem: Všichni se nad tím pozastavili. Odt doby, co Rusko se smířilo s Bulharskem, kníže Ferdinand, jenž byl ve velmi blízkém poměru s Rakouskem za Slambulova, potkával se velmi zřídka s rakouským císařem, a to jen díky prostřednietví princezny Klementiny, jež učinil konec roztržce mezi eísařem a knížetem, povsta lému z toho, že kněžie Boris byl pokřtěn v pravoslaví. Diplomatieké kruhy diví se tomu že kníže Ferdinand prosil o přijmutí u císaře ve chvíli, kdy Rusko zakoušelo nesnáze n dálném Východě. Na prvý pohled zdá se t bozlaktným, ale kníže Ferdinand je mazaný politik; možno se domnívati, že kníže, protože Rusko dlouho ještě bude zaměstnáno svými záležitostmi na dálném Východě, vynasnažaje se zabezpečiti si blahosklonnou podporu Rakousk pro případ všeobecných zmatků na Balkáně, zvláště války Bulharska s Tureckem. Myslí se, že kníže, prvé nežli žádal o přijmutí ve Vídni, obrátil se s dotazem do Petrohradu a obdržel příznivou odpověď. Je patrno, že kníže hodlá balansovati mezi Ruskem a Rakouskem a sou- časeě ucházeti se o přízeň vlády německé anglické. Přízně Anglie potřebuje pro případ války s Tureckem, Německo pak může proká- zati Bulharsku velikou podporu, protože císai Vilém má velký vliv na sultána.
Temps Ferdinand František Josef Boris Vilém Praha Rusko Bulharsko Rakousko dálný východ Balkán Turecko Vídeň Petrohrad Anglie Německo Klementinum
13 article
Samospráva pravoslavné církve v Bosně a Hercepovině. Poslední číslo »Věslniku pravoslavné eírkve dalmatské« sděluje zprávu z Cařihradu o tom. že patriarší synod už rokoval o statu pravo- slavné církva v Bosně a Hercegovině, jejž mu předložilo Rakousko Uhersko. Statutem dává se mitropolitům bosenským a hereegovským vrehn moc ve věcech čistě církevních; za jich správy budou také církevní školy srbské v okupova- ných zemích. Mitropolitové budou voliti členy ústředních církevních správ (konsistoří), ale vláda zůstavuje si právo potvrzení jich v úřadě, Potom »Věstník« oznamuje, že prý v patriarším sy- nodě postavena byla otázka, nebylo li by dobř uznati pravoslavnou efrkev bosensko hercegovskou za autokefalnou a prohlásili bosenského mitro polita za nástupce starých srbských patriarchů pečských. My víme z mnoha příkladů, jak od mílavě chová se patriarchát k myšlence auto kefalnosti. Pravda, dávno se o tom trousí po věsti, že někleři členové palriaršího synodu do stávají podpory od Rakousko Uherska. Ale nie méně patriarchát solva odhodlá se ke kroku který by rozhodně byl namířen proti národním ideůlům Srbstva a uěinil by Bosnu v rakouských rukou církevním středem všeho Srhstva.
Boseň Cařihrad Boseň a Hercegovina Rakousko Rakousko Uhersko Bosna
14 article
Universita a politika. Známý žurnalista Jules Huret, jenž vzbudi pozo nost svými anketami a inlerviewy o otáz kách literárních a sociálních i svými zajíma vými dopisy z Ameriky, uspořádal ve »Figaru« anketu o tom, zdali mají universitní professoři zasahovati do politiky. Řada odpovědí professorů a politiků z různých stanovisek osvětluje otázku poměrů university a politiky. Zajímavo je, ž názor o úplné svobodě projevování mínění s ka- tedry professorské, našel dosti malý počet při vrženců. Pro úplnou svobodu je pouze několik professorů socialistů, kteří však nejsou tak libe rální, když se jedná o politické projevy profes sorů mírného smýšlení. Ihned je obvinují z kleri kalismu a zpátečnictvl. Radikálové a socialisté franeouzští v tomto případě znovu dokazují, že chtějí úplnou svo- bodu jen pro sebe a nikdy pro své odpůrce.
Jules Huret Figar Amerika
15 article
Převážná většina professorů university pa- řížské vyslovila se pro částečnou svobodu. Vyni kající učenci Gebhart, Lavisse, Bontroux, Měziě res, Croiset vyjadřují se tak svobodomyslně zároveň svědomitě o politických úkolech pro- fessorů, že jejich politická akce nikdy by se nezvrhla v politiekousgilaci a štvanici. U těchto není obavy, že by vášnivosti a neomalenosti svých politických projevů uráželi city studentů jinak smýšlejíeích. Mnozí professoři na vysokých a středních školách francouzských provozují nyní politiku nejkrajnějších hesel, neboť tak se stávají popu- lárními v massách vedených Jauresem, pánem republiky a zároveň se zavděčují vládě radi kálně socialistické. Zpívají »internacionalu« pronášejí zuřivé řeči proti měšťákům a tup prapor trojbarevný. Jsou to většinou štrebři kteří za jiných poměrů by byli fanatickými kleri kály a šosáky. Známí publicisté a učenci Paul a Anatol Leroy Beuulien a bývalý ministr Baudin pro hlásili se proti politické činnosti professorů, kteří v nynější vášnivosti bojů politických mohou snadno kompromitovati důstojnost stavu učitel ského. Ostatně abstinencí professorů politiku mnoho neztrácí a universita a veřejný mír j získává — míní »Figaro«.
Gebhart Laviss Bontroux Jaures Paul Anatol Leroy Beuulien Baudin Figaro pán republika univerzita pa Mězi res Croiset
16 article
Anglická nedůvěra proti Němcům. Londýnské listy pojednávají zevrubněo posledních manévrech anglického vojska a pro- testují skorem jednomyslně prot přítomnosti velikého počtu Něm- cův. Mimo důstojníky gen. štábem vyslané, přilomen byl manévrům mimo jiné i hr. Eben- burg, bývalý vojenský attaché německý Londýně, Sjezd sociální demokracie v Německu. Dnes zahájen byl v Bremách sjezd dele gátů německé strany sociálně demokratické Bezprostředně před tím předcházel mu sjezd žen socialistických. Do neděle dostavilo se ke sjezdu 300 delegátů. Poprvé, tušíme, od 15 let stalo se, že sjezdu nepředsedá posl. Si n g er, jenž churaví. Letos bojovný Bebel nebude se moci zúplna asi vymknouti účinku poslán mnohých stoupencův strany, kteříž žádají sjezd, aby nenásledoval škaredého příkladu loňského sjezdu drážďanského a osobním útokům a de- batám se vyhnul. Ovšem naskytne se i leto příležitost při nejednom bodu jednacího pořadu sjezdového, aby ozvaly se aspoň dozvuky loň- ského boje mezi revisionisty a mezi revolučním (theoreticky revolučním) směrem ve straně. Úplně k mlčení se Bebel i Bernstein stěží po- hnouti dají, byloť loňské utkání se jejieh přilis vášnivé, než aby oba zcela zapome- nuli . . . Pokud naskytnou se takové i jiné politické momenty na sjezdu, budeme je ovšem zde i v depeších náležité sledovati.
Němec Eben Bebel Bernstein Německo Londýn
17 article
Povážlivá sitnace Němců v Jižní Africe. Farmář Grönveld, jenž se vrátil z jiho africké osady německé, měl rozmluvu s redak- torem »Frankf. Zig.« Vylíčil mu situaci Němeů jako velmi povážlivou. Jeli pravdou, pravil, že vláda žádá od domorodých kmenů za vydán zbrané, pak jest jisto, že i kmeny Bondelzvarlů, Bethonů, Verselů, Gibeonů pod Hendrikem Vil- bojem, Gokhů a Hoačengů připojí se ku po- vstání hererskému. Grönveld dodal — jak jsme se ostatně byli už zmínili — dále, že všechno zlo vzešlo z toho, že německá správa v Jižní Africe prodávala domorodcům střelné zbraně Toho se Angličané vždy vystříhali.
Němec Grönveld Bondelzvarl Bethon Versel Gibeon Gokh Angličan jižní Afrika Hendrik vítboj
18 article
Vážná situace v Italii. Nepřeháněli jsme věru, když ve zprávě zrození italského následníka podotkli jsme, že nynějšímu monarchistickému režimu v Itali hrozí značné nebezpečí, zvlášť též od hnutí sociálního. Rychle byla slova naše potvrzena prohlášením všeobecné stávky, první to tušime vůbec připad generální stávky dokonale provedené a nejen prohlásené. Stávka prohlášena byla jako odveta za to, že va dvou případech lokální stávky použito bylo proti stávkujícím vojska. Dnes massy stávkujlcích žádají jako zadostučinění, aby ministerský před- seda Giolitti odstoupil. Jelikož tím stávka zasahuje důsledky svými i v obor politi- cký, jest oprávněno, zmínime-li se i zde aspon o těchto její momentech politiekých. Vláda Giolit- tova hledí volání po demissi její paralysovati ústupem. Milanský purkmistr Barinetti telegrafoval aspoň z Říma, že Giolitt učinil již závazný slib, že bude svobody shromažďovací šetřen a že vojenská moc nebude se ve stávky vměšovati. Barinetti dodalv depeši své, že tud!ž odpadá příčina k dalši stávce, ale telegram jeho v sobotním táboru Miláně, navštíveném 3000 lidmi, vzbudil je- ště odpor. Všichni řečníci setrvali na poža- davku demisse Giolittovy. Dělnická komora Miláně dle svého projevu páčí počet stávkují- eích tamějších na 200.000. Revoluční živly dou fají, že hnutí, původně sociální, bude podporo- vati i jejich snahy republikánské. Dělnická ko- mora v Miláně dbá ale zachování klidu rozosílá za tím účelem zvláště večer množstv hlídek svých na bicyklech do města a zvlášt do předměstí. Ještě v sobotu večer ale telegrafoval římský dopisovatel berlinského »Vorwärlsu», že situsce jest velmi vážná.
Giolitti Barinetti Giolit Řím Milán všeobecný stávka Giolitt
19 article
Z Milána sděluje se k posledním pohnutým dnům ještě: Manifestanti procházeli opětně uli cemi a nutili obyvatele odstraňovati prapory vztyčené za přič nou zrození následníka. Pr jednom takovém výslupu zakročili četníci. Ve srážce s nimi byli dva z nich zraněni. Jistý doktor dostal ale též několik ran, jimž pak podlehl. Žádný list nevyšel, telegrafieká censura na depeše, zvláště do ciziny, velmi přísně se vyko- nává. Vojsko sjiždělo se do Milána ze všech stran, takže byl podoben městu v obležení Všecky železářské závody Lombardia jsou uza vřeny, průmyslový ruch vůbec jest zastaven. Za to pokus stávky železniční mimo severn dráhu milánskou a benátskou skončil zmarem 25 radikálních poslancův shromáždilo se v Mi láně a usnesli se žádati za bezodkl a dn svolání parlamentu, demissi Gio littovu a provedení radikálnícl reform. V očekávání této parlamentní inter vence usnášejí se jedna schůze dělnická po druhé, jak dnešní depeše sdělují, nejdéleo středy opět práci zahájiti.
Milán Lombardie
20 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — V zájmu společného postupu. Z ne jednoho vážného místa ozvalo se v době po slední nalehavé přání, aby v situaci, v nížt doby nalezá se národ náš a o níž nelze tvrditi. že by tužbám našim byla příznivou, srazili se všichni eitem vlasteneckým a vědomím národním prodehnutí lidé ve společný šik a společně brá- nili práva, v jejichž držení se nalezáme a dobý- vali práva, jichž ke zdatnému vývoji svému ke zdravé existenci nezbytně nám třeba. Pokud jsme zvěděli, libila se myšlenka ona obečně nebylo nikoho, kdo by vážně se odvážil seji vzepříti, však k uskutečnění její, žel že nebyl učiněn ani krok, naopak ve staré mizerii nejen že se pokračuje, nýbrž na místě, aby řady se sevřely, slyšeti z různých koutů komando: roz- chod! Jsouť u nás živlové, kteři by v společ- ném šiku ovšem místa nikdy nehledali, již proln ne, že živi jsou právě z toho, co má být v důležitém národním zájmu odstraněno. Kde by se nabrala potom látka ku »pikantním« do- pisům z Prahy a kde příležitost k malichernému zalezání na ty, již zcela jinou cestou zjednal si průkazy způsobilosti k těžkému a nevděč nému povolání svému, než chvástavou hubou ničemným ostouzením poctivé a činorodné snahy Však zůstanou li mimo voliký tábor spojenýeh českých vojsk národních tyto elementy, nebud to věru na škodu. Pro bejlí takové není v zá honech zahrady místa, nechť roste si za plotem Kdo ale upřímně smýšli s lidem svým, v kom strannická vášeň neumrtvila smysl pro tu tak očividnou pravdu, že národ počtem tak malý nemůže proti osmkrát tak četnému a i jinal mocnějšímu nepříleli odolat, bude-li se ve vel- kém nynějším momentu dělit a rvát pro věc- podřízené, v kom spekulace rybářů lovícíeh v kalných vodách neudusíla přesvědčení, že věčnou pravdu uzavírají slova, že v nezbytnostec třeba shody, v různostech volnosti, ve všem ale
Praha
21 article
lásky, přičiní se o to, aby došlo v nejbližší doh k tomu, co je cílem všech českých lidí dobr vůle — ke společnému postupu. Nežádáme n- prosto uniformního smýšlení, jsouce přesvědčeni že nemožná je to věc, uváží-li se, že různos názorů ne pouze na věci politické, i na jiné. podmíněna je působením světa zevního právě tak jako vnitřní vrozenou kvalitou jednotiivce, ale žádáme od každého Čecha, aby méně z- važné odchylky ve svém přesvědčení podřill zájmu mnohem vyššímu, podřídil je snaze šťast- ným a spokojeným učiniti národ svůj. Ve vel- kém rámci programu národního, který, ukážel se potřeba a vysloví-li se pro to většina českého lidu, může býti zrevidován a opraven, je místa dost i pro hájení interesů stavovských, tím vlce k uplatňování sněch theoremat, jež na povrch vy nesla otázka společenská a hloubavý duch lidsk vůbec. U nás, kde nejsou rozřešeny ještě a olázky nejdůležilější, kdy není položen ještě ani základ k nějaké přesně vyhrocené politické škol velmi dobře snese se na příklad proud theore tieký s praktickým ve věcech národních, třebaz se to zdálo u politiků jen theorisujících nemožnosli Víme sice, že stavíme se tím v odpor s učenín
Čecho
22 article
Comtovým, jenž domníval se, že lidstvo stan se šťastným teprve tohdy, až vládnouti mu budou vědci, teprve tehdy, až postupovati bude přesně předepsaným smérem vědeckým. Nepodceňujeme vymožeností myslitelů a skláníme se před po klady, jež vynesli ze zdánlivě nedostupných hlubin ducha, ale zdá se nám, že vítězství toho či onoho theorematu neznamená vždy vítězství pravdy a štěstí lidstva, poněvadž dost často i veliké zápasy toho druhu vedeny byly o chi- méru. Nám stačí dle našeho přesvědčení prostá pravda, že lépe nám bude, když ve hlavní věci všichni budeme za jedno, třeba snad v některé věci podřízenější jsme chybovali, než když na- vzájem se ničiti budeme, třeba že v boji z sebe větší a cennější sentenci. Nekážeme jednotu v postupu za společným cílem, vedení heslem oné svornosti, k níž se všední lidé uebylují teprve tehdy, když jinak už dopracovali, ale činíme tak z přesvědčení, že jinak se neubráníme útokům nepřátel, dokud nestane se u nás válečným po křikem: jeden za všechny a všichni za jednoho. Vzájemné obviňování, nechť již jde tu o strany nebo jednotlivce, nám nepomůže, naopak: ne přitel lapá všechno to nechutenství, jež si na vzájem předkládáme a kuje z toho zbraně proli nám. Nejsme nijak přátelé zásady, že jako combatlant je každý dobrý dost, tím méně holdujeme zásadě té u vůdců, však hrabat se veřejně v pokladnách nenáviděných osobnostía zapomínati na všechnu práci a obětavost, na všechny zásluhy, jež o věc svého národa si získali a hanobit je a ostouzet, poněvadž pře- kážejí těm, kteří by sami nejraději na jejich se místa posadili a kteří sami v životě umi se velmi dobře hospodářsky uplatňovat — je jednání, jež zasluhuje odsouzení již proto, že
Comtův
23 article
my dovedných a poetivých pracovníků nemáme na zbyt, nejméně ale v řadách těch, kteří co do svěžesti a do množství vykonané práce už dnes jsou chudáci stařečkové, třeba že jim ne- dávno teprve bylo třicet let. Dáváme dále na uváženou všem lidem soudným a rozumným, je-li v pořádku ono nezřízené útočení na poli- tiekou stranu, která — a to bez mučeno doznáváme — nemá dnes zvláštní příčiny s uspokojením pohlížeti na činnost svou — a dnes representuje politicky národ náš. Jinak bylo v době bojů mlado a staročeských, kdy nešlo o pouhou taktiku, nýbrž o určité rozdily zásadní a kdy stála za zápasícím druhá armáda připravena k boji. Ubijle dnes stranu tak zva- nou mladočeskou a kdo zaujme její místo? Zodpověděl si již kdo tuto otázku? Nechceme dolýkati se ani té ani oné z existujících skupin politických, ale tu ambici nemá dojista žádná z nich, že by postaviti se mohla jako strana vedoucí v čelo národa. Kdo je dobré vůle, kdo s klidem pohlíží na vývoj věci, kdo všechnoto uváží, dospěti musí nezbytně ku přesvědčení, že nejvyšší již je čas, aby zjevil se genius národa našeho a dal povel: šiky srazit! — Šťastný poměrně výsledek zápisu d škol menšinových na Moravě oznamují morav- ské listy. Zuřivost agitace německých kulturo- nosců proti české škole byla všude, zvláště n
Morava
24 article
Moravě letos zuřivější než kdy jindy a přede- vším Brno stalo se jevištěm událostí, kteréž pro vždy zůstanou v dějinách národního boje skvr nou hanby na německém štítě, je-li na něm ještě místa pro nové skvrny sebeprznění něme- ckého jména v zemích českých. Že se Něm- cům podařilo zmařiti české, pět let již trvající a novou českou školu podmiňující parallelk na Winterhollerově náměstí, bylo již oznámeno, možno-li mluviti o zdaru tam, kde došlo k pro stému aktu násilenství, již z předu usnesenéh a za pomoci c. k. okr. školní rady provede- ného. Jest zjištěno, že němečtí továrníci postu- povali proti českým zaměstnancům svým podle seznamu, dodaného jim z okr. skotní rady obsahujícího jména českých otců, své děti do české školy posílajících. Postavení před vyhazov z továren a děsné dilemma, dětem popřát sousto vzdělání v českém jazyce, a odejmout jim zároveň bídnou skývu chleba vezdejšího, rozhodly se přemnozí vyhověti nátlaku a tak po- čet dětí v české škole na Winterhollerově náměst sklesl velice. Krom toho sto dětí českých od mítnuto ničemou, v čelo české obecné školy
Winterhollerův Morava Brno Německo Winterhollerův náměstí dějiny národní boj
25 article
tamější postaveným, pověstným Czermakem z dů- vodů ničemných a děti tyto dosud nejsou za psány na žádné škole. Za to radostněji vypadí zápís v Olomouci na tamější veřejně škol obeení. Přes veškeré, zběsilými prosiředky pro vozované vydírání dětí na českých rodičích, za psáno do první třídy více než sto českých děti, krásný to výsledek hrdinného zápasu českého živiu s jeho surovým porobitelem, na jehož straně působí všechny zbraně moci a násili, kdežto Češí krom svého ideálního pojetí národ- ních povinností jiné obrany nemají. Překrásné výsledky zaznamenány v městech moravských nedávno dobytých. V Prostějově zapsáno do českých chlapeckých škol 1675 děti, do něme- ckých 353, do českých divčích 1672, do něme- ckých 515. Skvěle dopadl český zápisv Vyškově, do nedávna zněmčeném, v Litoul i v Hranicích, teprve před rokem dobytých. V tomto českém městě jest místní školní rada dosud německá i došlo tu ke zvláštnímu, pro moravské poměry charakteristickému skutku. Němci ze školní rady vydali česko- německé vyhlášky k českým rodičům, v nichž hrozí,t
Czermak Němec Olomouc Prostějov Vyškov Hranice