2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. září 1904. Císlo 260
4
article
Pan Josef Müller podával zprávu o Jur-
sově čítánce pro školy obecné (III. třída). Probírá
její obsah, líčí úkoly čítanky, zejmena aby tato
byla evičebnicí čiení a pomáhala vzdělávati jazyk
mateřský, aby šířila mravní zásady mládeže
aby při realiích přihlížela více k poměrům praž
ským. Konstatováno, že čítanka tato zračí značný
pokrok a referent přimlouvá se za její zaveden
již tímto školním rokem.
Po tomto referátu byl sdělen výsledek voleb
jejž jsme oznámili již ve včerejším odpoledníku
Poněvadž žádný z kandidátů neobdržel nadpolo-
viční většinu hlasů, přikročeno k volbě užší, př
níž odevzdáno 463 hlasů. Z těch 32 bylo prázd
ných, tedy neplatných. Nadpoloviční většina sta-
novena číslicí 217. Z těch znělo 309 na jméno
Karel Steinich, 122 na jméno František Nygrýn
Byl tedy zástupcem učitelstva
okresniškolní radě zvolen p. Kare
Steinich, ředitel měší. školy u Matky bož
Vítězné. Výsledek volby byl přijat s hlučným
souhlasem.
Potom přikročeno k dalšímu číslu programu
„Jak zabezpečiti úspěch při vyučování psaní.
Referent p. ředitel Jirásek v široce založené
přednášce uvedl s podrobnou znalosti domácí
cizí díla, otázkou tou se zabývající. Upozorni
na článek ředitele A. Studničky v Sarajevu, že
náležitá pozornost nevěnuje se rychlopisu. Hlavn
vadu při vyučování vidí v dvojím písmě, malém
počtu hodin vyučovacích, nestejných tvarech, ne-
stejně methodě aj. Špatné výsledky vyučování ne-
jeví se jen u žáků škol oheených, u nichž je těžko
úhledného rychlopisu dosíci, ale i u žáků škol
středních. Rušivý vliv je neznalost jazyka vy
učovacího, při čemž by měli kollegové němečt
samí se toho domáhati, aby žáci, neznalí jazyk
vyučovacího, do škol nebyli přijímáni.
Müller
Steinich
Nygrýn
Kare Steinich
Jirásek
A Studnička
Jura
Sarajevo
5
article
Dále poukázal řečník k tomu, že písmo ně
mecké nemělo by se ve škole obecné učit psát.
nýbrž pouze čísti. Okrouhlé písmo francouzské
mělo by býti přeloženo z prvního ročníku mě-
šťanské školy do druhého. Uvádí výnos c. k. zem-
ské školní rady dolnorakouské, ve kterém domác
písemné úkoly povolují se teprve od třetího škol
ního roku a v městech vůbec písemné úkoly do-
mácí dávati se nemají. Závadou je také různé
písmo spoluvyučujících, zejmena na měšťanskýeh
školách. Rovněž nedobrý papír, špatně čárkován
a nedostatečné potřeby psací dobrému výsledku
překážejí. Řečník poukazuje na výnos c. k. zem
školní rady z r. 1898, v němž nařízeno, zvláště
všímati si úhledného rychlopisu, kteréžto nařízen
je i v učebné osnově. V podrobné úvaze porov-
nává řečník různé tvary písem a vyslovuje se
pro okrouhlou formu naší latinky. Ke konci do
poručuje řečník, aby zavedeny byly stejné tvary
písma ve všech okresech školních král. českého
a požádati zemskou školní radu o vydání in
strukcí v tom směru. (Souhlas.)
Předseda p. inspektor Jedlička vzdal dík
jménem shromáždění řečníkovi za podrobný re-
ferát.
Jedlička
6
article
Následoval referát slč. L. Jakubičkove
„Jak rozšířiti vliv školy na mimoškolní chován
se mládeže.“ V úvodu poukazuje na rušivý vliv
ulice při výchově mládeže, kde často mládež
volný čas bez dozoru v odlehlých částech měsla
tráví. Učitelstvo má sice dozírati na chování se
žacíva i mimo školu, ale pravidelně poslechne
mládež pouze svého učitele, nebo učitele svo
školy, ale napomenuti obecenstva zřidka po-
slechne. Nový školní řád pro školy pražské ani
mládež často dobře nezná, ježto nemá ku pře-
čtení dosti času ani příležitosti. Naprosto však
neznají ho rodiče a širší veřejnost vůbec. Re-
ferentka poukazuje na brožurku K. Semerádové
„O součinnosti školy a domova“, která by měla
býti pokud možno nejvíce rozšířena. Dále uvádí
že zapomínáno je nařízení politiekých úřadů
návštěvě hostinských místností mládeží do 16.
roku. I slavnosti, při nichž mládež často účinkuje
jinak mnohdy působí, než ideální pořadatelé si
představují. Neboť často tráví tím čas, k učení
potřebný, obleky, ač jest chudá, si kupuje, a jej
domýšlivost a nevraživost se tím podporuje-
Dle rozkazu okresní školní rady pražské, je při
slavnostech přítomen jeden člen učitelského
sboru, ale zřídka kdy má vliv na program slav-
nosti. Sociálně humanitní komise pražská zabý-
vajíe se touto otázkou, sezvala všechny obee
policejního obvodu pražského a výsledkem bed-
livých úrad bylo ustavení spolku „Ochrana mlá-
deže v král. hlav. městě Praze a v obcích po-
licejního obvodu“. Protektorát spolku toho má
převzíti Praha a spolek sám přimknut je k míst-
ním úřadům chudinským. Ve spolku mají být
údnstny všechny vrstvy občanstva a má se mu
dostati podpory státní, zemské, místní atd. Ke
konci své řeči shrnuje refereníka úvahu v návrh.
L Jakubičkov
K Semerád
Re
Praha
7
article
aby úkoly „Ochrany mládeže“ přijala okresní
porada učifelstva za své. Zejmena aby vychování
rodinnému věnovala se náležitá pozornost, rodiče
aby lacinými bružurami a letáky v tomto směru
byli poučováni; dále aby třídní učitelé kontrolo-
vali zaměstnání mládeže, aby do porad o řádu
živnostenském byl zván zástupce učitelstva s hla-
sem poradním, řád školní aby sdělen byl širšímu
obecenstvu, aby rozšířena byla součinnost školy
a domova, aby policie zamezovala shromážďování
mládeže na místech odlehlých, dále aby § 54.
živn. řádu byl přesně dodržován a v místnostech
hostinských vyvěšen, aby okresní školní rada
zábavám mládeže jen zřídka dávala povolení, ná-
vštěvu dlivadla aby zakázala a zákaz ten aby i na
návěštích divadelních byl uveřejněn a dětská
představení aby se konala odpoledne a konečně
aby spolek „Ochrana mládeže“ pokud možno nej-
dříve činnost svou zahájil. (Souhlas.)
K referátu tomu přihlásil se p. řed. Chmel
který jako vězeňský učitel sděluje své 15lete
zkušenosti. Zdá se mu, že této mládeži, která
přišla do rozporu s trestním zákonem, nevěnuje
se náležitá pozornost. Zejmena navrhuje, aby
dožádána byla okresní školní rada, aby se při-
činila, aby mládež, která je trestána, byla dle
stáří oddělena. Dále žádá, aby i o mládež, která
trest svůj si odbyla, náležitým způsobem byle
postaráno. Návrhy tyto se přijímaji.
Pan řed. Hozák přeje si, aby dále bylo
zakázáno kouření mládeži školou povinné. (Pr
jímá se).
Pan řed. Frumar žádá, aby urychleno byl
jednání o kárných třidách pražských.
Předseda p. insp. Jedlička upozorňuje
že i stálý výbor konferenční, i on sám osobně zá
ležitost tuto urgoval.
Všechny návrhy refereníky i dodatky k nin
přijaty jednohlasně.
Potom přikročeno dle usnesení porady k jed
nání o šestýchtřídách. Pan Rašín uvedl
Chmel
Hozák
Frumar
Jedlička
Rašín
8
article
že konference obecné školy na Maninách usnesla
se podati protest proti zřízení šestých tříd z dů-
vodů, které nepozbyly platnosti, když v Praze
byly zrušeny. Za týž návrh přimlouvá se i p. řed.
Frumar a navrhuje, aby po případě zřízenn
byla potřebná instituce pro méně nadané žáky
při škole měšťanské, dále aby všechny sbory uči-
telské v Praze byly vyzvány k podání návrhuo
šestých třídách; tyto návrhy aby byly projednány
v příští okresní poradě všeho učitelstva. Návrhy
tyto se přijímají.
Předseda p. insp. Jedlička upozorňuje
při tom, že kdyby k projednání návrhu o šestých
(řídách v poradě měšťanských škol došlo, ač
o tom pro ochuravění referenta pochybuje, že
by zajisté okresní porada učitelstva škol měšťan
ských loyálně uznala důležitost hlasu učitelstva
škol obecných a poslední slovo v té věci mu po
nechala.
Potom přijaty ještě návrhy: p. Rašína
aby členové stálého výboru konferenčního ze ško
ohecných přitomni byli s hlasem poradnýmv
okresní pořadě učitelstva škol měšťanských; dál
návrh pana řed. Dolenského, aby referáty
jakož i přednáška p. inspektora byly vydány
tiskem.
Volby do umělecké komise nebyly vykonány
poněvadž dle náhledu předsedy mandát trvá stále
a komise může se kooptací rozšířit. Návrh pana
Bárty, aby vyučování počalo sedmým rokem
nepřipuštěn k jednání, ježto nebyl v čas podán
Ke konci poděkoval p. předseda insp. Je-
dlička místopředsedovi msgr. řed. Blandovi
všem účastníkům za pozornost a referentům z
píli, se kterou se úkolu svého ujali. K návrh
p. prof. Zdeňka shromáždění povstáním dě
kovalo předsedovi p. inž. Jedličkovi za pečlivé ří
zení schůze.
Dnes koná se na Žofině okresní porada uči
telstva škol měšťanských.
(Pokrač.)
Frumar
Jedlička
Rašín
Dolenský
Bárt
profesor
Zdeňka shromážděný
Ing
Maniny
Praha
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. září. (Zemské sněmy.
Skončily v Rakousku parlamentní prázdniny.
Dnes shromáždily se prvé zemské sněmy —
korutanský a slezský — ku podzimnímu zase-
dání; v úterý přidruží se k nim sněmy dolno-
rakouský a solnohradský, ve středu gorickýa
istrijský. Další serie přijde na řadu teprve příští
týden. Ze sněmů, jež se sejdou tento týden, bud
přirozeně největší pozornost sněm vévodství
slezského, ježto se odtud očekávají nové pro-
jevy německé většiny stran zřízení slovanských
poboček při učitelských ústavech v Opavě
v Těšíně, k nimž političtí vůdcové slezských
Němců dali dříve svolení, ale proti nimž na roz-
kaz p. Wolfa jsou nyní nucení vystupovati. Dou-
fáme však, že vyslupování to bude se držet
v dosti skromných mezích, aby se vláda nemu-
sila vytasiti s dokumenty, mále příjemnými pro
německé vůdce slezské. Dojde-li o pobočkách
k větší debatě, nezůstanou zajisté ani slovanští
poslanci zemského sněmu dlužní odpověď svým
německým kollegům
Z Vídně, 18. září. (fIranické volby.
Správní sohid vynesl, jak sděleno již telegraficky,
nález o stížnosti hraniekých Němců do rozhod-
nutí místodržitelova, jímž zamítnut jich prote
proti posledním obecním volbám, jimiž liranic
přešly do českých rukou. Stižnost na volebn
listiny byla i správním soudem zamitnuta. Zat
však správní soud vyhověl stížnosti ohledně
volebního aktu v prvém sboru, poněvadž volebn
komise, když se němečti členové vzdálili, ne-
sestávala z pěti členů, jak žádá volební řád.
nýbrž pouze ze členů tří. Zákon totiž nařizuje.
že volební komise může se ustaviti jen za pří
tomnosti všech pěti členů. Následek rozhod-
nutí správního soudu bude asi ten, že volby
z prvého sboru budou prohlášeny za neplatne
a volba se bude konati znovu.
Němec
Wolf
Praha
Rakousko
Opava
Těšín
Vídeň
10
article
Ze Zadru, 17. září. (Biankinova od
pověď bar. Handlovi.) Na zprávu úřad
ních novin zaderských, že dr. Körber na žádos
bar. Handla nařídil vyšetřování, aby se zjistilo
nedopustil-li se některý úřadník indiskretnost
proti místodržiteli, píše Biankinův »Nar. Liste
»Methoda, jíž se užiti má na radu dra. Körbra
je nemístná a k cíli nepovede. Neběží o nekor
rektnost něklerého úřadníka, nýbrž o urážku
učiněnou celé zemi. Pouze soud mohl by roz-
hodnouti, nikoli však dizcipliněrní komize, poně-
vadž nikdo nemůže býti soudcem ve své vlastn
věci. Místodržitel jest kompromitiován osobněa
musí se zodpovídati jako obžalovany.
V Dalmacii, v Chorvatsku a v okupovanýeh
zemích úřaduje se po turecku. Také ono naři-
zené diseiplinární vyšetřování jest kus turecké
praxe. Jim však (ato afféra nezmizí. Minuly
doby, kdy kabinetní justice oddělovala hlavu o
plece. Vyzýváme místodržitele opětně, aby na
nás podal žalobu, neboť jiného východu není
Hie Rhodus, hic salta !«
Týž list sděluje, že říšští i zemští poslane
dalmatští budou míti v druhé polovině září spo
lečnou poradu ve Splitě, aby se dohodli, jakým
prostředky se má vymáhati na místodržitelí z
dostučinění za urážku, učiněnou všem Dalma
tincům.
Zadr
Handl
doktor
Körber
Jim
Nara
Dalmacie
Chorvatsko
11
article
Z Pešti, 17. září. (Admirál baro
Spaun odstoupí.) Dle »Pester Lloydu-
v dobře zasvěcených krazích koluje opětně po
věsť, že vrchní správce válečného loďstva ra-
kousko-uherského, admirál bzron Spaun, hodlá
odejíti na odpočinek. Bar. Spaunovi je 74 lel
a slouží již 54 roky v námořnictvu, takže si
sám přeje odpočinku. Bude-li jeho žádosti vy
hověno, stane se prý jeho nástupcem viceadmirál
hr. Montecuccoli, který je od roku 1903 Spuu
novým zástupcem v námořnickém odboru vojen
ského ministerstva. Hr. Montecuceoli je 64 le
a v námořnictvu slouží od r. 1859.
Z Lublaně, 18. září. (Doplňo v ae
volby ve Štyrsku.) V úterý dne 20. t
m. konají se ve Štyrsku prvé zemské sněmovn
volby ze všeobecné kurie. Voleno bude v osmi
volebních okresích po jednom poslanci, z nich?
jeden připadne městu Štyrsk. Hradci, sedm ven-
kovu. O mandáty ucházejí se němečtí kleriká
lové, němečtí agrárníci, nacionálové, kteří však
kandidují jen v některých okresích, podporujíce
jinde německé agrárníky, sociální demokratéa
v jižním Štyrsku konečně také Slovinci. Tito
kandidují ve třech volebních skupinách. Ve
skupině celjské, v níž slovinský kandidát
Ferdinand Raš, statkář z Trbovlje, má pouze
sociálního protikandidáta, zdá se slovinské vítěz-
ství zabezpečeným. S jistotou očekává se také
zvolení dra. Miroslava Ploje, dvorního rady
a tíšského poslance, jenž se uchází o manda
ve skupíně ptujské proti poněmčenci Wratsch
kovi. Pochybný jest výsledek volby ve skupině
mariborské, kdež Slovinec Frant. Tha
ler, rolník ze Sv. Ilja, kandiduje proti třem
německým protikandidátům. Úterní volba nebude
asi rozhodná, takže ve čivrtek dne 22. t.m
bude nutno vykonati volby užší.
Pester
Montecuccoli
Raš
Miroslav Ploj
Slovinec
František
Ilja
Pešť
Hradec
Lublaň
Štyrsko
Štyrsk
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. září.
O návštěvě bulharského knížele ve vídeňskén
hradě.
Vídeňský dopisovatel »Tempsu« píše o při
jmutí knížete Ferdinanda císařem Františkem
Josefem: Všichni se nad tím pozastavili. Odt
doby, co Rusko se smířilo s Bulharskem, kníže
Ferdinand, jenž byl ve velmi blízkém poměru
s Rakouskem za Slambulova, potkával se velmi
zřídka s rakouským císařem, a to jen díky
prostřednietví princezny Klementiny, jež učinil
konec roztržce mezi eísařem a knížetem, povsta
lému z toho, že kněžie Boris byl pokřtěn
v pravoslaví. Diplomatieké kruhy diví se tomu
že kníže Ferdinand prosil o přijmutí u císaře
ve chvíli, kdy Rusko zakoušelo nesnáze n
dálném Východě. Na prvý pohled zdá se t
bozlaktným, ale kníže Ferdinand je mazaný
politik; možno se domnívati, že kníže, protože
Rusko dlouho ještě bude zaměstnáno svými
záležitostmi na dálném Východě, vynasnažaje se
zabezpečiti si blahosklonnou podporu Rakousk
pro případ všeobecných zmatků na Balkáně,
zvláště války Bulharska s Tureckem. Myslí se,
že kníže, prvé nežli žádal o přijmutí ve Vídni,
obrátil se s dotazem do Petrohradu a obdržel
příznivou odpověď. Je patrno, že kníže hodlá
balansovati mezi Ruskem a Rakouskem a sou-
časeě ucházeti se o přízeň vlády německé
anglické. Přízně Anglie potřebuje pro případ
války s Tureckem, Německo pak může proká-
zati Bulharsku velikou podporu, protože císai
Vilém má velký vliv na sultána.
Temps
Ferdinand
František Josef
Boris
Vilém
Praha
Rusko
Bulharsko
Rakousko
dálný východ
Balkán
Turecko
Vídeň
Petrohrad
Anglie
Německo
Klementinum
13
article
Samospráva pravoslavné církve v Bosně
a Hercepovině.
Poslední číslo »Věslniku pravoslavné eírkve
dalmatské« sděluje zprávu z Cařihradu o tom.
že patriarší synod už rokoval o statu pravo-
slavné církva v Bosně a Hercegovině, jejž mu
předložilo Rakousko Uhersko. Statutem dává se
mitropolitům bosenským a hereegovským vrehn
moc ve věcech čistě církevních; za jich správy
budou také církevní školy srbské v okupova-
ných zemích. Mitropolitové budou voliti členy
ústředních církevních správ (konsistoří), ale vláda
zůstavuje si právo potvrzení jich v úřadě, Potom
»Věstník« oznamuje, že prý v patriarším sy-
nodě postavena byla otázka, nebylo li by dobř
uznati pravoslavnou efrkev bosensko hercegovskou
za autokefalnou a prohlásili bosenského mitro
polita za nástupce starých srbských patriarchů
pečských. My víme z mnoha příkladů, jak od
mílavě chová se patriarchát k myšlence auto
kefalnosti. Pravda, dávno se o tom trousí po
věsti, že někleři členové palriaršího synodu do
stávají podpory od Rakousko Uherska. Ale nie
méně patriarchát solva odhodlá se ke kroku
který by rozhodně byl namířen proti národním
ideůlům Srbstva a uěinil by Bosnu v rakouských
rukou církevním středem všeho Srhstva.
Boseň
Cařihrad
Boseň a Hercegovina
Rakousko
Rakousko Uhersko
Bosna
14
article
Universita a politika.
Známý žurnalista Jules Huret, jenž vzbudi
pozo nost svými anketami a inlerviewy o otáz
kách literárních a sociálních i svými zajíma
vými dopisy z Ameriky, uspořádal ve »Figaru«
anketu o tom, zdali mají universitní professoři
zasahovati do politiky. Řada odpovědí professorů
a politiků z různých stanovisek osvětluje otázku
poměrů university a politiky. Zajímavo je, ž
názor o úplné svobodě projevování mínění s ka-
tedry professorské, našel dosti malý počet při
vrženců. Pro úplnou svobodu je pouze několik
professorů socialistů, kteří však nejsou tak libe
rální, když se jedná o politické projevy profes
sorů mírného smýšlení. Ihned je obvinují z kleri
kalismu a zpátečnictvl.
Radikálové a socialisté franeouzští v tomto
případě znovu dokazují, že chtějí úplnou svo-
bodu jen pro sebe a nikdy pro své odpůrce.
Jules Huret
Figar
Amerika
15
article
Převážná většina professorů university pa-
řížské vyslovila se pro částečnou svobodu. Vyni
kající učenci Gebhart, Lavisse, Bontroux, Měziě
res, Croiset vyjadřují se tak svobodomyslně
zároveň svědomitě o politických úkolech pro-
fessorů, že jejich politická akce nikdy by se
nezvrhla v politiekousgilaci a štvanici. U těchto
není obavy, že by vášnivosti a neomalenosti
svých politických projevů uráželi city studentů
jinak smýšlejíeích.
Mnozí professoři na vysokých a středních
školách francouzských provozují nyní politiku
nejkrajnějších hesel, neboť tak se stávají popu-
lárními v massách vedených Jauresem, pánem
republiky a zároveň se zavděčují vládě radi
kálně socialistické. Zpívají »internacionalu«
pronášejí zuřivé řeči proti měšťákům a tup
prapor trojbarevný. Jsou to většinou štrebři
kteří za jiných poměrů by byli fanatickými kleri
kály a šosáky.
Známí publicisté a učenci Paul a Anatol
Leroy Beuulien a bývalý ministr Baudin pro
hlásili se proti politické činnosti professorů,
kteří v nynější vášnivosti bojů politických mohou
snadno kompromitovati důstojnost stavu učitel
ského. Ostatně abstinencí professorů politiku
mnoho neztrácí a universita a veřejný mír j
získává — míní »Figaro«.
Gebhart
Laviss
Bontroux
Jaures
Paul
Anatol
Leroy
Beuulien
Baudin
Figaro
pán republika
univerzita pa
Mězi res
Croiset
16
article
Anglická nedůvěra proti Němcům.
Londýnské listy pojednávají zevrubněo
posledních manévrech anglického vojska a pro-
testují skorem jednomyslně prot
přítomnosti velikého počtu Něm-
cův. Mimo důstojníky gen. štábem vyslané,
přilomen byl manévrům mimo jiné i hr. Eben-
burg, bývalý vojenský attaché německý
Londýně,
Sjezd sociální demokracie v Německu.
Dnes zahájen byl v Bremách sjezd dele
gátů německé strany sociálně demokratické
Bezprostředně před tím předcházel mu sjezd
žen socialistických. Do neděle dostavilo se ke
sjezdu 300 delegátů. Poprvé, tušíme, od 15 let
stalo se, že sjezdu nepředsedá posl. Si n g er,
jenž churaví. Letos bojovný Bebel nebude
se moci zúplna asi vymknouti účinku poslán
mnohých stoupencův strany, kteříž žádají sjezd,
aby nenásledoval škaredého příkladu loňského
sjezdu drážďanského a osobním útokům a de-
batám se vyhnul. Ovšem naskytne se i leto
příležitost při nejednom bodu jednacího pořadu
sjezdového, aby ozvaly se aspoň dozvuky loň-
ského boje mezi revisionisty a mezi revolučním
(theoreticky revolučním) směrem ve straně.
Úplně k mlčení se Bebel i Bernstein stěží po-
hnouti dají, byloť loňské utkání se jejieh
přilis vášnivé, než aby oba zcela zapome-
nuli . . . Pokud naskytnou se takové i jiné
politické momenty na sjezdu, budeme je
ovšem zde i v depeších náležité sledovati.
Němec
Eben
Bebel
Bernstein
Německo
Londýn
17
article
Povážlivá sitnace Němců v Jižní Africe.
Farmář Grönveld, jenž se vrátil z jiho
africké osady německé, měl rozmluvu s redak-
torem »Frankf. Zig.« Vylíčil mu situaci Němeů
jako velmi povážlivou. Jeli pravdou, pravil, že
vláda žádá od domorodých kmenů za vydán
zbrané, pak jest jisto, že i kmeny Bondelzvarlů,
Bethonů, Verselů, Gibeonů pod Hendrikem Vil-
bojem, Gokhů a Hoačengů připojí se ku po-
vstání hererskému. Grönveld dodal — jak jsme
se ostatně byli už zmínili — dále, že všechno
zlo vzešlo z toho, že německá správa v Jižní
Africe prodávala domorodcům střelné zbraně
Toho se Angličané vždy vystříhali.
Němec
Grönveld
Bondelzvarl
Bethon
Versel
Gibeon
Gokh
Angličan
jižní Afrika
Hendrik vítboj
18
article
Vážná situace v Italii.
Nepřeháněli jsme věru, když ve zprávě
zrození italského následníka podotkli jsme, že
nynějšímu monarchistickému režimu v Itali
hrozí značné nebezpečí, zvlášť též od hnutí
sociálního. Rychle byla slova naše potvrzena
prohlášením všeobecné stávky, první to tušime
vůbec připad generální stávky dokonale
provedené a nejen prohlásené. Stávka prohlášena
byla jako odveta za to, že va dvou případech
lokální stávky použito bylo proti stávkujícím
vojska. Dnes massy stávkujlcích žádají jako
zadostučinění, aby ministerský před-
seda Giolitti odstoupil. Jelikož tím
stávka zasahuje důsledky svými i v obor politi-
cký, jest oprávněno, zmínime-li se i zde aspon
o těchto její momentech politiekých. Vláda Giolit-
tova hledí volání po demissi její paralysovati
ústupem. Milanský purkmistr Barinetti
telegrafoval aspoň z Říma, že Giolitt
učinil již závazný slib, že bude
svobody shromažďovací šetřen
a že vojenská moc nebude se ve
stávky vměšovati. Barinetti dodalv
depeši své, že tud!ž odpadá příčina k dalši
stávce, ale telegram jeho v sobotním táboru
Miláně, navštíveném 3000 lidmi, vzbudil je-
ště odpor. Všichni řečníci setrvali na poža-
davku demisse Giolittovy. Dělnická komora
Miláně dle svého projevu páčí počet stávkují-
eích tamějších na 200.000. Revoluční živly dou
fají, že hnutí, původně sociální, bude podporo-
vati i jejich snahy republikánské. Dělnická ko-
mora v Miláně dbá ale zachování klidu
rozosílá za tím účelem zvláště večer množstv
hlídek svých na bicyklech do města a zvlášt
do předměstí. Ještě v sobotu večer ale telegrafoval
římský dopisovatel berlinského »Vorwärlsu», že
situsce jest velmi vážná.
Giolitti
Barinetti
Giolit
Řím
Milán
všeobecný stávka
Giolitt
19
article
Z Milána sděluje se k posledním pohnutým
dnům ještě: Manifestanti procházeli opětně uli
cemi a nutili obyvatele odstraňovati prapory
vztyčené za přič nou zrození následníka. Pr
jednom takovém výslupu zakročili četníci. Ve
srážce s nimi byli dva z nich zraněni. Jistý
doktor dostal ale též několik ran, jimž pak
podlehl.
Žádný list nevyšel, telegrafieká censura na
depeše, zvláště do ciziny, velmi přísně se vyko-
nává. Vojsko sjiždělo se do Milána ze všech
stran, takže byl podoben městu v obležení
Všecky železářské závody Lombardia jsou uza
vřeny, průmyslový ruch vůbec jest zastaven.
Za to pokus stávky železniční mimo severn
dráhu milánskou a benátskou skončil zmarem
25 radikálních poslancův shromáždilo se v Mi
láně a usnesli se žádati za bezodkl a dn
svolání parlamentu, demissi Gio
littovu a provedení radikálnícl
reform. V očekávání této parlamentní inter
vence usnášejí se jedna schůze dělnická po
druhé, jak dnešní depeše sdělují, nejdéleo
středy opět práci zahájiti.
Milán
Lombardie
20
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— V zájmu společného postupu. Z ne
jednoho vážného místa ozvalo se v době po
slední nalehavé přání, aby v situaci, v nížt
doby nalezá se národ náš a o níž nelze tvrditi.
že by tužbám našim byla příznivou, srazili se
všichni eitem vlasteneckým a vědomím národním
prodehnutí lidé ve společný šik a společně brá-
nili práva, v jejichž držení se nalezáme a dobý-
vali práva, jichž ke zdatnému vývoji svému
ke zdravé existenci nezbytně nám třeba. Pokud
jsme zvěděli, libila se myšlenka ona obečně
nebylo nikoho, kdo by vážně se odvážil seji
vzepříti, však k uskutečnění její, žel že nebyl
učiněn ani krok, naopak ve staré mizerii nejen
že se pokračuje, nýbrž na místě, aby řady se
sevřely, slyšeti z různých koutů komando: roz-
chod! Jsouť u nás živlové, kteři by v společ-
ném šiku ovšem místa nikdy nehledali, již proln
ne, že živi jsou právě z toho, co má být
v důležitém národním zájmu odstraněno. Kde
by se nabrala potom látka ku »pikantním« do-
pisům z Prahy a kde příležitost k malichernému
zalezání na ty, již zcela jinou cestou zjednal
si průkazy způsobilosti k těžkému a nevděč
nému povolání svému, než chvástavou hubou
ničemným ostouzením poctivé a činorodné snahy
Však zůstanou li mimo voliký tábor spojenýeh
českých vojsk národních tyto elementy, nebud
to věru na škodu. Pro bejlí takové není v zá
honech zahrady místa, nechť roste si za plotem
Kdo ale upřímně smýšli s lidem svým, v kom
strannická vášeň neumrtvila smysl pro tu tak
očividnou pravdu, že národ počtem tak malý
nemůže proti osmkrát tak četnému a i jinal
mocnějšímu nepříleli odolat, bude-li se ve vel-
kém nynějším momentu dělit a rvát pro věc-
podřízené, v kom spekulace rybářů lovícíeh
v kalných vodách neudusíla přesvědčení, že
věčnou pravdu uzavírají slova, že v nezbytnostec
třeba shody, v různostech volnosti, ve všem ale
Praha
21
article
lásky, přičiní se o to, aby došlo v nejbližší doh
k tomu, co je cílem všech českých lidí dobr
vůle — ke společnému postupu. Nežádáme n-
prosto uniformního smýšlení, jsouce přesvědčeni
že nemožná je to věc, uváží-li se, že různos
názorů ne pouze na věci politické, i na jiné.
podmíněna je působením světa zevního právě
tak jako vnitřní vrozenou kvalitou jednotiivce,
ale žádáme od každého Čecha, aby méně z-
važné odchylky ve svém přesvědčení podřill
zájmu mnohem vyššímu, podřídil je snaze šťast-
ným a spokojeným učiniti národ svůj. Ve vel-
kém rámci programu národního, který, ukážel
se potřeba a vysloví-li se pro to většina českého
lidu, může býti zrevidován a opraven, je místa
dost i pro hájení interesů stavovských, tím vlce
k uplatňování sněch theoremat, jež na povrch vy
nesla otázka společenská a hloubavý duch lidsk
vůbec. U nás, kde nejsou rozřešeny ještě a
olázky nejdůležilější, kdy není položen ještě ani
základ k nějaké přesně vyhrocené politické škol
velmi dobře snese se na příklad proud theore
tieký s praktickým ve věcech národních, třebaz
se to zdálo u politiků jen theorisujících nemožnosli
Víme sice, že stavíme se tím v odpor s učenín
Čecho
22
article
Comtovým, jenž domníval se, že lidstvo stan
se šťastným teprve tohdy, až vládnouti mu budou
vědci, teprve tehdy, až postupovati bude přesně
předepsaným smérem vědeckým. Nepodceňujeme
vymožeností myslitelů a skláníme se před po
klady, jež vynesli ze zdánlivě nedostupných
hlubin ducha, ale zdá se nám, že vítězství toho
či onoho theorematu neznamená vždy vítězství
pravdy a štěstí lidstva, poněvadž dost často
i veliké zápasy toho druhu vedeny byly o chi-
méru. Nám stačí dle našeho přesvědčení prostá
pravda, že lépe nám bude, když ve hlavní věci
všichni budeme za jedno, třeba snad v některé
věci podřízenější jsme chybovali, než když na-
vzájem se ničiti budeme, třeba že v boji z
sebe větší a cennější sentenci. Nekážeme jednotu
v postupu za společným cílem, vedení heslem
oné svornosti, k níž se všední lidé uebylují
teprve tehdy, když jinak už dopracovali, ale činíme
tak z přesvědčení, že jinak se neubráníme útokům
nepřátel, dokud nestane se u nás válečným po
křikem: jeden za všechny a všichni za jednoho.
Vzájemné obviňování, nechť již jde tu o strany
nebo jednotlivce, nám nepomůže, naopak: ne
přitel lapá všechno to nechutenství, jež si na
vzájem předkládáme a kuje z toho zbraně proli
nám. Nejsme nijak přátelé zásady, že jako
combatlant je každý dobrý dost, tím méně
holdujeme zásadě té u vůdců, však hrabat se
veřejně v pokladnách nenáviděných osobnostía
zapomínati na všechnu práci a obětavost, na
všechny zásluhy, jež o věc svého národa si
získali a hanobit je a ostouzet, poněvadž pře-
kážejí těm, kteří by sami nejraději na jejich
se místa posadili a kteří sami v životě umi se
velmi dobře hospodářsky uplatňovat — je
jednání, jež zasluhuje odsouzení již proto, že
Comtův
23
article
my dovedných a poetivých pracovníků nemáme
na zbyt, nejméně ale v řadách těch, kteří co
do svěžesti a do množství vykonané práce už
dnes jsou chudáci stařečkové, třeba že jim ne-
dávno teprve bylo třicet let. Dáváme dále na
uváženou všem lidem soudným a rozumným,
je-li v pořádku ono nezřízené útočení na poli-
tiekou stranu, která — a to bez mučeno
doznáváme — nemá dnes zvláštní příčiny
s uspokojením pohlížeti na činnost svou —
a dnes representuje politicky národ náš. Jinak
bylo v době bojů mlado a staročeských, kdy
nešlo o pouhou taktiku, nýbrž o určité rozdily
zásadní a kdy stála za zápasícím druhá armáda
připravena k boji. Ubijle dnes stranu tak zva-
nou mladočeskou a kdo zaujme její místo?
Zodpověděl si již kdo tuto otázku? Nechceme
dolýkati se ani té ani oné z existujících skupin
politických, ale tu ambici nemá dojista žádná
z nich, že by postaviti se mohla jako strana
vedoucí v čelo národa. Kdo je dobré vůle, kdo
s klidem pohlíží na vývoj věci, kdo všechnoto
uváží, dospěti musí nezbytně ku přesvědčení,
že nejvyšší již je čas, aby zjevil se genius
národa našeho a dal povel: šiky srazit!
— Šťastný poměrně výsledek zápisu d
škol menšinových na Moravě oznamují morav-
ské listy. Zuřivost agitace německých kulturo-
nosců proti české škole byla všude, zvláště n
Morava
24
article
Moravě letos zuřivější než kdy jindy a přede-
vším Brno stalo se jevištěm událostí, kteréž pro
vždy zůstanou v dějinách národního boje skvr
nou hanby na německém štítě, je-li na něm
ještě místa pro nové skvrny sebeprznění něme-
ckého jména v zemích českých. Že se Něm-
cům podařilo zmařiti české, pět let již trvající
a novou českou školu podmiňující parallelk
na Winterhollerově náměstí, bylo již oznámeno,
možno-li mluviti o zdaru tam, kde došlo k pro
stému aktu násilenství, již z předu usnesenéh
a za pomoci c. k. okr. školní rady provede-
ného. Jest zjištěno, že němečtí továrníci postu-
povali proti českým zaměstnancům svým podle
seznamu, dodaného jim z okr. skotní rady
obsahujícího jména českých otců, své děti do
české školy posílajících. Postavení před vyhazov
z továren a děsné dilemma, dětem popřát
sousto vzdělání v českém jazyce, a odejmout
jim zároveň bídnou skývu chleba vezdejšího,
rozhodly se přemnozí vyhověti nátlaku a tak po-
čet dětí v české škole na Winterhollerově náměst
sklesl velice. Krom toho sto dětí českých od
mítnuto ničemou, v čelo české obecné školy
Winterhollerův
Morava
Brno
Německo
Winterhollerův náměstí
dějiny národní boj
25
article
tamější postaveným, pověstným Czermakem z dů-
vodů ničemných a děti tyto dosud nejsou za
psány na žádné škole. Za to radostněji vypadí
zápís v Olomouci na tamější veřejně škol
obeení. Přes veškeré, zběsilými prosiředky pro
vozované vydírání dětí na českých rodičích, za
psáno do první třídy více než sto českých děti,
krásný to výsledek hrdinného zápasu českého
živiu s jeho surovým porobitelem, na jehož
straně působí všechny zbraně moci a násili,
kdežto Češí krom svého ideálního pojetí národ-
ních povinností jiné obrany nemají. Překrásné
výsledky zaznamenány v městech moravských
nedávno dobytých. V Prostějově zapsáno do
českých chlapeckých škol 1675 děti, do něme-
ckých 353, do českých divčích 1672, do něme-
ckých 515. Skvěle dopadl český zápisv
Vyškově, do nedávna zněmčeném, v Litoul
i v Hranicích, teprve před rokem dobytých.
V tomto českém městě jest místní školní rada
dosud německá i došlo tu ke zvláštnímu, pro
moravské poměry charakteristickému skutku.
Němci ze školní rady vydali česko- německé
vyhlášky k českým rodičům, v nichž hrozí,t
Czermak
Němec
Olomouc
Prostějov
Vyškov
Hranice