2
masthead
V Praze, v pondělí dne 7. září 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
před, lácí ne
v Praze v adiinistraei
aa měsje
na čtvrt leta . . .
s dvojí donáškou
na měsín
na dlvit leta . . . . 7 K 60k
ve dlislkěch: a K 20
sa něsic.
Foštou:
na měs
Bärtuia : . . : s k ool
s dvojí zirilkou
:::ke
na měsíe
na čtvrt leta
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár.Listů.
Telefonické zprávy„Nár.Listů.
Zemské sněmy svolány.
Z Vídně, 7. září. Vláda před dnešní
schůzí 15členného výkonného výboru něme
ckých stran a před zejtřejším sjezdem ně-
mecké lidové strany v Linci vykonala
hotový fakt: svolala sněmy. Pa
tent, císařem podepsaný, bude zejtra uve-
řejněn. Jak jsme ohlásili, sejde se sněm
království českého teprve 29. září,
téhož dne též tyrolský, sněmy saleburský.
bukovinský a vorarlberský dne 10. záři
dolnorakouský, haličský, korutanský a slezský
14. září, hornorakouský dne 17. září, mo
ravský a štyrský 21. září, krajinský dne
22. září. Pozoruhodno jest, že svolávají se
sněmy krajinský a tyrolský, na kterých dosud
byla obstrukce. Dle toho doufá tedy as
vláda, že bude tam od obstrukce upuštěno.
V čem spočívají naděje vlády, nevíme. Sněmy
terstský, dalmatský, gorický a istrijský se
nesvolávají.
Výkonný výbor německých stran.
Z Vídně, 7. září. O 11. hodině seše
se výkonný výbor německých stran. Napřed
pohlaváři dr. Bärnreither, dr. Gross
dr. Derschatta a dr. Lueger refero
vali o své rozmluvě s ministerským před
sedou, potom zahájena debata o politických
věcech.
doktor
Bärnreither
Gross
Derschatt
Lueger
Vídeň
Linec
slezský
7
article
Z Vídně, 7. záři. Patnáctý mezinárodní
sjezd mírový byl zde včera zahájen.
Bude zasedati v parlamentní budově. Protože
počet účastníků jest veliký, že by nestačila
zasedací síň panské sněmovny, zvolena za
sedací síň sněmovny poslanecké. Z českých
poslanců viděli jsme zde dosud prof. dra
Čelakovského, dra. Ladislava D vo
řáka, ředitele Schwarze, který po ně-
kolika měsících přijel do Vídně zase úplně
pozdraven, dra. Herolda, dra. Brdlí ka
a Jaroše. Včera večer sešli se účastníe
sjezdu u hr. Harrach a.
Poněvadž tento »první český a jediný
kavalír« neuznal záhodným pozvati zástupce
českého tisku, pozval však — jak jsme se
přesvědčili — zástupce novin maďarských
německých z říše, francouzských a angli-
ckých, neuznáváme zase my za nutné refe
rovati, co se u něho dělo.
Co Němci chtí a nechtí.
Z Vídně, 7. září. Spojené německé
strany pokroková, lidová a všeněmecká, uspo
řádaly včera v moravském Budišov
schůzi, která měla býti protestem proti sou-
časnému sjezdu katolickému, ve skutečnosti
však jest výpravou protičeskou
namířenou hlavně proti zřízení české uni-
versity moravské. Místo dr. Grossa přijel
bar. d'Elvert, který mluvil svým obvyklým
způsobem. Dra. Körbra vyličoval jako nej-
lepšího přítele a podpůrce českých snah, té-
hož dra. Körbra, o kterém dnes officiální
antisemitský pondělník praví, že jako císai
nechává smažiti se ve vlastní šťávě Maďary.
nechává dr Körber zase smažiti Čechy.
aby viděli, že nejsou tak silni, jak si mysli.
Dle d'Elverta Čechové zvítězili v Hranicích
jenom pomocí nynějšího předsedy minister-
stva. Dle d' Elverta celá nynější vláda má
tendenci českou a protiněmeckou.
Čelakovský
Schwarz
Jaroš
Harrach
Němec
Elvert
Körbr
Maďar
Körber
Čecho
Vídeň
panská sněmovna
8
article
Ve příčině české university na Moravě
pravil: »Nemůže býti dopuštěno, aby na ně
mecké půdě vybudována byla bašta pro pě
stování nenávisti k Němcům a pro dobý-
vačnost Čechů«, Němci v Hranicích byl
poraženi po tuhém boji, do kterého zasálli
vládní orgánové nespravedlivým postupem
pro Čechy a je podporovali. Myslí-li vláda.
že Němci v průmyslové této zemi při obnově
rakousko-uherského vyrovnání dostanou se
do situace, ze které nemohou vyváznouti
budiž poukázáno k tomu, že také v kruzích
průmyslníků, obnově nejvíce přejících, ozý
vají se již hlasy proti tomuto vyrovnání. Vy-
rovnání stává se pořáde problematičtějším.
Žádným způsobem nesmí vláda úpravu po
měrů ve druhé polovině říše vykupovati kon
cessemi.
Posl. Albrecht mluvil o nebezpe
čenství, které hrozí Němcům od klerikálů.
s Čechy spojených. Toto thema probíral také
p. K. H. Wolf, který v Budišově hrál černo-
žlutého Rakušana. Řekl, že Němci zakusil
od Habsburků jenom nevděku. Kdykoli Slo-
vané a Maďaři byli buřiči, Němci hájili dy
nastie. Dali státu vždycky, co potřeboval.
Němec
Čecho
Posl
Albrecht
Wolf
Rakušan
Habsburk
Maďar
Hranice
Čechy
Budišov
český univerzita na Morava
9
article
Nyní však žádají, aby se dalo jim, čeho po
třebují oni. Kdo prý v politice a životě ná
rodním něco s pokorou a zkroušeností vyže-
brává — neklidí nie.
Jenom ten má úspěch, kdo dovede si právo
své po případě také vynutiti. Pokornosta
obětavost přivedla Němce k tomu, že maji
býti onucí (! !) Němci pohříchu vždy stáli
v první řadě a se zapíráním hájili zájmy
státu, nyní mají za to vedeni býti na jatky
Němcům moravským povede se jako Něm-
cům v Čechách, kde poslovanění německých
krajů připravuje se českým duševním prole
tariatem. Proti maďarským snahám mluvě,
řekl Wolf: »Nyní má ještě býti roztržen
poslední zbytek pospolitosti armádní. Če
chové chystají paralelní akci. Kam by růz
nost velicího jazyka vedla, je nedozírné;
v manévrech dá se zmatek odtroubit, ale ve
válečné vřavě ne« — raisoniroval p. Wol
a hlučná veselost následovala prý na
tento jeho nejnovější vtip.
Němec
Wolf
Německo
Čechy
10
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Jedenáctá meziparlamentní konfe-
rence ve Vídni.
Z Vídně, 6. září. (C B.) Rada mezi
parlamentní unie pro mezinárodní smírči
soudy konala dopoledne za předsednictví
člena panské sněmovny dra. Arnošta šl.
Plenera u přítomnosti všech členů delšt
schůzi, na níž byl definitivně stanoven jed
nací pořad zejtra počínající konference.
Z Vídně, 6. září. (C.-B.) Na jednacím
pořadu konference meziparlamentní unie pro
rozhodčí soudy jest resoluce rakouské sku
piny ve příčině stálého rozhodčího soudu
v Haagu, návrh dánské skupiny ve příčině
výkladu čl. 27. usnesení konference hang
ské, zavedení klausule o rozhodčím soudě
ve všech nových obchodních smlouvách, in-
terpretace čl. 2. a 3. konvence haagské o
smírném vyřizování mezinárodních sporů,
panamerická unie, sjednání styků mezi unií
touto a unií meziparlamentní, opětné zabá-
jení konference hangské, neutralita států
skandinavských, schválení resoluce mezipar
lamentní rady ze dne 2. září 1901 o prove
dení konvence haagské, zpráva meziparla-
mentní kanceláře a zpráva o zamýšlené unii
tiskové, volba členů meziparlamentní rady
Krise v Uhrách.
Z Pešti, 6. září. (C. B.) Císař přija
předsedu ministerstva hr. Khuena Heder
vara o půl 10. hodině dopoledne ve slyšení.
Bývalý předseda ministerstva Koloman S zel
bude přijat ve slyšení v 1 hodinu odpoledne.
Z Pešti, 6. zaří. (C-B) Bývalý před-
seda ministerstva Koloman Szell přibyl sem
dnes z Ratotu a byl přijat císařem v celo-
hodinném soukromém slyšení. Odpoledne se
vrátil do Ratotu.
N L
Arnošt
Plener
Koloman
Szell
Vídeň
Haag
Uhry
Pešť
panská sněmovna
meziparlamentní unie
panamerický unie
11
article
Manévry v jižních Uhrách.
Z Temes Ujfalu, 6. září. (C. - B.)
Chef generálního štábu polní zbrojmistn
baron Beck vydal rozkaz, aby bylo muž-
stvo vzhledem na velké horko pokud možno
šetřeno. Počet nemocných a marodů jest ve-
lice skrovný
Z Temes Ujfalu, 6. září. (C. -B
Arcikníže František Ferdinani d dal
dnes ráno položiti na rakev ve zdejším
chrámě pohřbené arcikněžny Marie Anny
Ferdinandy skvostný věnec. V 9 hodin slou
žena byla slavné mše, jíž se zúčastnili arci-
kníže, přítomní zde vojenští hodnostové, cizí
vojenští attachés a předáci občanských úřadů.
Po mši vsedl arcikníže za hlučného provo-
lávání »Eljen!« do vozu a jel do Marie-
Radné, aby si prohlédl tamější poutnické
místo. Arcikníže daroval zdejším chudým
obnos 2000 K. Arcikniže odjede zejtra do-
poledne po skončených manévrech přímo
na dráhu, aby se odebral do Vídně. Svob.
pán Beck odjede 8. t. m. odpoledne se
všemi členy vrchní správy manévrů do
Chlop na haličské manévry
Císař Vilém v Lipsku.
Z Lipska, 6. září. (C.-B.) Na včerejš
slavnostní hostině připil král saský cí
saři Vilémovi a vyslovil nejprocítěnější dík
jménem devátého armádního sboru, jenž měl
poprvě česť před císařem se objeviti. Den
ten zůstane prý armádnímu sboru povždy
dobré paměti. Císař Vilém vzdal ve své odpo-
vědi plné uznání sboru, který ač nejmladší
mezi sbory, postavil se dnešními svými vý
kony parádními důstojně po bok sborů nej
starších. Slib, že bude konati v budoucnosti
dobré služby, poskytuje naději, že sbor na
zavolání krále povstane jako nejstarší. Císař
provolal na konec »Hurrá« králi.
Beck
Ferdinani
Marie
Anna
Ferdinand
Radný
Vilém
Uhry
Temes Ujfal
Eljen
Vídeň
Lipsko
Times Ujfal
12
article
Události na Východě.
Z Cařihradu, 5 září. (C.-B.) Výhrůž
ným listům makedonského komitétu, jež ob
držela v poslední době různá diplomatická
poselstva, nepřikládá se větší váha, poněvadž
tu jde možná o pouhou mystifikaci. Z čet-
ných známek a vyšetřování dá se souditi, že
obavy před chystanými attentáty jsou bez
důvodně.
Z Cařihradu, 6. září. (Č. B.) Komit-
ská tlupa, čítající 2000 mužů chystá se u Če-
bina v pohoří rodopském hranice pře-
kročiti, anebo už je překročila. Z Bulhar
ska docházejí také důvěrné zprávy o zásil-
kách dynamitu na hranice. Hnutí čet ve vý-
chodních krajích sandžaku skopijského učinilo
v posledních dnech pokroky. Jsou obavy, že
bude také obnoveno hnuti v sandža ku
serresské m.
Z Cařihradu, 6. září. (C-B) Bývalý
mutesarif sandžaku menteselského (vilajet
smyrenský) Hyfzy paša byl jmenován
mutesarifem v Serresu.
n. Z Berlína, 7. září. »Berl. Tagbl.e
oznamuje z Cařihradu, že se tam vážně
mluví o neprodleném vy puknut
války s Bulharskem. Sděluje se, že
turecké vojsko překročilo již
bulharské hranice u Mustafa
Paše a sice bez předchozího prohlášení
války, protože tohoto vůči vasalskému státu
není třeba. Vrchní vojenská komise byla
z pátku na sobotu celou noc shromážděna
v Yildizkiosku. Vrchním vojenským
velitelem jmenován Edhem paša
m. Z Cařihradu, 7. září. Proslýchá
se, že hamburský levantský parník »Pyr-
gose vyletěl na moři do povětří.
g. Z Hamburku, 7. září. Správa
levantské německé společnosti, které parník
»Pyrgos« náleží, sděluje, že »Pyrgos« odplul
dne 3. t. m. z Malty do Gibraltaru a žeo
nějaké jeho nehodě nedošla jí z á dná
zprá va.
Bulhar
Berl
Mustafa paš
Edh
východ
Cařihrad
5 zář
Komit
Serres
Berlín
Bulharsko
Hamburk
Malta
Gibraltar
13
article
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. září. (Uherská, krise.
S jakou jistotou očekávalo se včera v Pešti jme
nování finančního ministra dra. Lukacse před
sedou nového kabinetu, vidno z toho, že všechny
sobotní ranní listy pojednávaly již o Lukacsov
jako designovaném presidentovi. Sám hr. Khuen
Héderváry byl přesvědčen, že se dr. Lukaes
vrátí z budínského hradu jako nový ministerský
předseda a byl nemálo překvapen, když mu Lu-
kacs v paláci ministr-presidentském, kamž se
odebral hned po slyšení, sdělil, že ho panovník
sprostil úkolu, aby se uvázal v sestavení no-
vého kabinetu.
Khuen Héderváry
Lukaes
Lu
Praha
Pešť
14
article
Velmi živo bylo v sobolu večer v pešt
ském liberálním klubu, kde se přetřásala pře-
kvapující událost dne. Dr. Lukacs sdělil tu svým
přátelům, že při slyšení poukázal panovníko
na své otřesené zdraví, čímž odůvodnil
že by ani fysicky nebyl s to náležitě vzdoro
vati opposici. Ale nedbal by prý ani svého zdraví
ani odporu své rodiny, kdyby mu nebylo známo
že jeho osoba jest trnem v očícl
opposice. Opposice mu dosud zazlívá účn
stenství při išelské klausuli a proto prý nabyí
přesvědčení, že není tou vhodnou osobností
která by na základě oněch ústupků, jež panovník
jest ochoten povoliti, mohla se pokusiti o roz-
uzlení spletitých parlamentních poměrů. K tomu
jest třeba muže, který by se těšil veliké populár-
nosti též u opposice a takovým mužem označi
panovníkovi dra. Wekerla, jehož má za nej-
způsobilejšího, aby obnovil v Uhrách pořádek.
V rozmluvě s jinou skupinou členů klubov
ních dr. Lukaes nezatajil, že proti dru. Weker
lovi jsou dosud silné proudy a proto prý tuší, kdo
jest onen státník, v něhož má panovník nyn
nejvíe důvěry. Jest to člen liberální strany
v něhož i vládní většina může míti tolik důvěry
jako v něho (Lukacse). Mluvčí onoho muže jme
nem prý nenazval, ale ví se všeobecně, že mě
na mysli ministra orby Daránye.
Lukacs
doktor
Lukaes
Uhry
15
article
Nejtíže nesou nynější vleklou krisi členové
staroliberální frakce, kteří od dob starého Tiszy
až do pádu Banffova byli pány situace v zem
a proto se nemohou spřáteliti s myšlénkou, ž
jest nutno vážně vyjednávati také s opposiční
menšinou. Pozoruhodny jsou výtky, jež v sobotu
v liberálním klubu pronesl hr. Štěpán Tisza
na adresu opposice. „Před třemi měsíci — pra-
vil — nikoho, kdo stojí na půdě vyrovnání
z r. 1867, nebylo by napadlo ani pomysliti na
takové požadavky, které se dnes pokládají témě
za samozřejmé. Všechny požadavky, které se n
základě zákonů z r. 1867 mohly vymysliti, dnes
so již splňují. Mohou býti ovšem lidé, kteří ne
stojí na půdě vyrovnání z r. 1867 a činí z pocti-
vého přesvědčení ještě větší požadavky. Ale tit
lidé musejí si býti vědomi, že, stojí-li na oněch
svých požadavcích tvrdošijně, činí tím rozřešen
krise nemožným a vhánějí národ do netušených
komplikací.
Štěpán Tisza
16
article
Kdo má odvahu činiti dále sáhající poža
davky, musí míti také odvahu, posta
viti se po případě také proti olovu
neb pod šibenici. Neboť jinak by byl
podlec a ničema. Vypukne-li revoluce a náro
bude přinucen, aby složil zbraň, může pro něj
nastati ještě nové vzkříšení. Ale zaváděti národ
lehkomyslně do situace, v níž se prázdným
frázím o národních požadavcích může učiniti
hanebný konec prostým zastavením ústavy neb
jiným podobným opatřením, to jest neodpusti
telno.« Ovšem uherská opposice soudí o národ
ních požadavcích jinak a vůdce krajní levice.
Barabaš, teprve tyto dni ukázal na příkladě
eírkevně-politických zákonů, že pevnou vůli par
lamentu i národa dají se odstraniti i na nej
vyšších místech překážky, jež se zdají jinak
nepřekonatelnými.
Ze Záhřeba, 5. září. (Za chorvatsk
velení.) Chorvatská opposice svolává do Zá
hřeba velikou protestní schůzi, jež má vystou-
piti proti národním požadavkům maďarským
otázkách vojenských. Na schůzi mají býti za-
stoupeny všechny stolice a proto zřízují se už
nyní po venkově místní organisace, aby demon
strace byla co nejvíce imponující. »Obzor« po
zastavuje se nad tim, že za celou dobu krise
nebyl k panovníkovi povolán ani jediný státní
chorvatský, aby zpravil korunu o situaci se sta
noviska chorvatského. Proti požadavku maďar
ského velení musí prý býti společným heslem
celého Chorvatska: Ve vojsku chorv at
ském chorvatské velení«
Barabaš
Záhřeb
Chorvatsko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Balkán.
Plány Ferdinanda Koburského.
Anglické listy se dovídají z Vídně, že
matka knížete Ferdinanda Koburského, princezna
Klementina, prosila císaře Františka Josefa, aby
se přimluvil u svého hosta, krále anglického,
aby ji přijal. Dosáhla toho. Krále Eduarda VII.
ctižádostivá matka snažila se získati pro to, aby
dal souhlas, až její syn prohlásí se za krále
bulharského. Car prý už je pro to získán.
Docela věrně podle příkladu Milanova. Ten
také, když národ uvrhl do dluhův a hanby, dal
se provolati za krále, byl od evropských poten
tátův uznán a měl až do smrti nač ukazovati
nespokojenému a proklínajícímu národu: Co
jsem ještě pro tebe, nevděčný, nevykonal dost,
když jsem tvé zemi vymohl titul království?
Řádění turecké soldatesky.
Bulharské prameny oznamují, že v Lerinu
vojsko plenilo a loupilo, Tržiště před ním uza-
vřeno. Ves Nevljany vydrancována, řecký i bul-
harský chrám znesvěcen. „ Bašibozuci, když
udeřili na ves Neokazy, ubili nejprve starostu
vydrancovali a zapálili křesťanskou čtvrť, sedláky
zchytali a svázané hnali do Lerinu. Cestou
z nich zabili 84. Ve Vrbanech vojsko pátralo
po puškách. Nenašlo ničeho, nieméně dva ob-
čany ubilo. Ve Vošťaranu vojsko ubilo 6 lidí
zneuctilo mnoho žen a dívek. V Živojně Turei
zařízli tři ovčáky a tři odehnali do Lerinu.
Ferdinand koburský
Ferdinand
Klementina
František Josef
Eduard
Milanův
Turei
Balkán
Vídeň
Vesa Nevljany
18
article
Když je lerinský úřad jako nevinné propustil.
Turci je přepadli a zavraždili. Ves Trsí vojsko
vydrancovalo a zapálilo. Když se odtud vracelo,
hylo komity přepadeno v pisoderském průsmyku
Bitka trvala 3.—4 hodiny. V ní padlo na 20 tu
reckých vojáků. Před večerem přišla vojsk
pomoc z Lerinu, ale povstalci mezitím unikli.
Vojsko pak přepadlo nejbližší ves, pobilo všechny
sedláky, ženy a děti, poplenilo a spálilo všecko,
co bylo. Ze 156 domů jediný zůstal. Vojsk
turecké dále zapálílo ves Jehlu v rosenské
oblasti. Když vycházelo odtud, přepadla je po-
vstalecká četa a ubila na 200 tureckých vojáků,
t. j. bezmála celý ten oddíl. Také vsi Jankovac
a Petrino vydrancovány a spáleny.
Jistý vyšší turecký důstojník v Bitolii s
vyjádřil, že toto šmahem vypalování jest odpla-
lou tureckou za dynamitové attentáty povstalců.
Turci budou prý dělati Bulharům jako Angli-
čané Burům: spáli jim i poslední střechu nad
hlavami a tím je přinutí kapitulovati.
Pěkná poklona pro civilisovanou západní
Evropu, že i v tom bohopustém bašibozuckém
řádění je Turkům zářivým vzoreml
Hrozby dynamitem.
»Secolo« (Milán) oznamuje, že všichn
evropští vyslanci v Cařihradě dostali hrozebné
listy od povstaleckého vedení, že budovy vysla-
necké budou vyhozeny dynamitem. Makedonský
komitét usnesl se sprovoditi se svěťa anglickéh
konsula v Bitolii a anglické žurnalisty, meškající
v Makedonii. Americký konsul v Bitolii byl
upozorněn, že budova konsulátu bude vyhozena
dynamitem. Všecky tyto hrozby a ortely mají
za účel donutiti velmoci k zakročení.
»Frankf. Zeilg « oznamuje, že Porta roze
slala vyslancům okružník, kterým dává věděti
že nemůže déle ručiti za jejich bezpečnost.
Následkem okružníku bezpochyby bude, že
velmoci pošlou do makedonských přístavů vá
lečné loďstvo.
Turek
Jehl
Bulhar
Angl
Secolo
Port
Jankovac
Evropa
Milán
Cařihrad
Bitolie
Makedonie
19
article
Požár Drinopolu.
Udržují se zprávy, jež nicméně ještě po
třebují potvrzení, že povstalcům podařilo se za-
páliti se tří stran Drinopol. Požár založen v čá-
stech, jež slují: Kalé, Kiriš han a Iidiriru. Odtu
še rozšířil i na tržiště Uzum čaršija, jež tak
se stalo jeho obět.
Všechny turecké hlídky mezi Alan-Kairia
kem a Uzumkem byly od povstaleů potřeny
strážnice zapáleny.
Ve vsi Ciknifonu povstalci pobili 35 vo
jákův s důstojníkem a ukořistili 60 pušek.
Ves Gramalikovo byla od povstalců dobyta
vojsko pobito, kasárna zapálena.
Ves Cesara je v plamenech. Ve vsi Timo
tice kasárna vyhozena dynamitem a vojáci, kteř
nezshynuli, dobiti,
Turecké zprávy nemluví o požáru Drino
polu. Oznamují, že velitel divise gen. Šakri paša,
jenž čtyry leta sloužil v armádě pruské, zaja
několik set povstalců.
Možná, že to ani nebyli povstalei, nýbr
vesničané.
Alan
Cesar
Timo
Drina polo
Drinopol
Šakri paša
20
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Hořicích.
Národopisná slavnost, včera v neděli odpoledne
pořádaná, dopadla skvěle; průvod byl nejen veliko-
lepý, ale i neobyčejně malebný a pánům arranžérům,
jimž v čele byl pan účetní Pokorný, přísluší plnáa
neobmezená chvála. Průvodu počátek tvořila hudba
hořického banderia, za tou jela silná četa banderi
samotného, ohromný počet malých kvítků polních,
lučních, družiček, za těmi skvostný vůz jara, skupina
oráčů, větší květy polní, zahradní a luční (lilie, astry
pereny, šípek, fialka, leknín, slunečnice, mák, pomněn-
ka, břečťan), veskrz ovšem siičný dívčí svět z Hořic
nejkrásnější vůz znázorňoval skvostné léto a byl jak
v městě, tak i na výstavě hlučně akklamován; pak
šel veliký houf malých rolníků a selek, za nimi násle-
dovala senoseč, ženci a žnečky, žně samy, lesy a háje
vůz podzimu, vozy cukrovarnický a zahradnický, sku-
pina kamenníků, vůz mlatců, 2 vozy přástek, máje,
staroselské právo, vůz zimy, veliká skupina staro-
české svatby (na 10 vozech, svalba z Miletína), a k zá-
věru vůz výstavní, znázorněný výstavní branou, před
níž město Hořice a zo ní allegorie umění, hospodář-
ství a průmyslu. Skvostný a nádherný průvod po celé
cestě a to jak v ulicích, tak na výslavišti budil pravou
sensaci a byl provázen pravými výbuchy nadšení.
Ti, kteří ruku k dílu zde přiložili (byly to nejen korpo-
race a jednotlivci z Hořic, ale i z četných obcí ven-
kovských) zasluhují plného uznání za krásný výsledek
své píle. Výstava jest přeplněna a vše veselí se v
znamení té české milé boží přírody. Tolik ve 4 hodiny
odpol., kdy musím ukončit rychlou svou zprávu.
Hořice
Miletín
staročeský svatba
21
article
Starosta a rada města Prahy. Vzácná návštěva jes
hořické výstavě ohlášena pro středu dne 9. t. m. Za
vítá totiž pražský primátor p. JUDr. Vlad. Srb (ho
řický rodák) z celou radou král. hlav. města Prahy
do Hořic ku prohlédnutí výstavy
Učitelé vystavovatelé. Učitelstvo české v míř
nemalé jest mimo školu činno ve spolcích, v umění
v uměleckém průmyslu, ve spisovatelství, ve skladb
hudební atd.; a činnost ta zračí se jasně i na výstavě
hořické, ba čím hlouběji se v prohlidku výstavy po
hroužíme, tím více pozorujeme — třebas to nebylo
dosud tak z pina nikde řečeno — že výstava hořická
jest ve značné části dílem ducha, umu a rukou našeho
učitelstva (ovšem učitelstva nejen škol obecných
měšťanských, ale i odborných, hospodářských, ob-
chodních a j.) Sledujme jen, pokud učitelé jako sou-
kromí vystavovatelé jsou zastoupeni.
Různé praktické pomůcky k vyučování vysla-
vují Josef Bajer z Lukavce, Václav Beneš
z Vršovic, Jan Benda z Lomnice n. Pop., Jan
Bezděk z Police, Josef Bujárek z Kovanska,
František Danihelka ze Lhoty Šárovcovy,
Leopold Doležal z Charvatec, Jan Draša
z Jičíněvsi, Josei Dula z Písku, J. J. Fikar z Ho
řic, Frantižek Villpek z Tábora, František
Findejs ze Sedlčan, Em. Formánek z KArlina,
František Freiberk z Hořic, Čeněk Habar
z Odlochovic, Josel Hammer z Žerotína na Mo-
ravě, Boh. Jahelka z Hořic, Bedřich Javůrek
z Kladna, František Jirůtka z N. Paky, v
Kotek ze Solce, Václav Krch z Hlořic, M a rie
V úrobném prodejit
ranní číslo o sobě
vdpoladni
. . . za zk
Ve flialkách na venkevi
ranní čislo. . . . . . . . 10
pdpoleění . . . . . . . . 8
Inserá t
plati ze hetově 1apři
Pedplacení a Ineerty přljími dmini-
strace v Mlarisuské ulici č.3.
Tom rzcházejí se tež ndakee
tiskárna a ezpedice „ Národnich Li-ta-
Eukepisy se nsvraesji
JUDr
Vlad
Srb
Bajer
Beneš
Benda
Pop
Bezděk
Bujárek
Danihelka
Lhota Šárovcův
Doležal
Charvatec
Draša
Josei
Fikar
Frantižek Villpek
Findejs
em
Formánek
Karlin
Freiberk
Habar
Josel Hammer
Jahelka
Javůrek
Jirůtka
Pak
Kotek
Krch
Tom rzcházet
Praha
Hořice
Lukavac
Vršovice
Lomnica
Police
Kovansko
Jičíněves
Písek
Tábor
Sedlčany
Odlochovice
Žerotín
Kladno
Solec
Hlořice
Mlarisuský ulice
22
article
Kulhánkova z Hořic, Jose! Kulíř z Hradce
Králově, Jan Kyselo z Hořic, Josel Měřička
Rudolf Netáhlík, František Prošekz
Lanžova, Tomáš Rambousek z Libuně, Boh.
Ryba z Hradce Králové. Petr Skalický z Úst
n. Ori., František Soukup ze Žiliny. J. Šíma
z Jaroměře, Josef Špringer z Chodovic, Frant
Vondráček z Hořic a Cyril! Živný z Rado-
vesice.
Různé spisy, tištěné vlastní hudebniny, učebnice,
diagramy, mapy a pod.: Vincene Blahouš z Di-
višova, Josef Brunclík z MI. Boleslavi, Alojs
Černý z Hořic, Ed. Geisler z Dašíc, Hugo
Kolisko ze Rtyně, Jos. Kosáček z Oulibic, V.
Král z Přelouče, Josef Kulhánek z Ilořic, J os.
Loutocký ze Želechovic, Jos. Lustig ze Sobě-
slavi, Antonín Mikolášek z Osíku, F. Mařat-
ka z Vysokého, Jan Malát ze Smíchová, Karel
Rais z Prahy, F. J. Pele z Hoslivic, Frl. Šimon
v Rudolfovicích, Alois Thuma z Chrudimi, Alojs
Rublič z Prahy, Petr Vostatek z Hořic, Edv.
Kmínek z Miličevsi, F. Petřík ze Slabšic, J. Fi-
kar Hořie.
Výtrory umělecké, práce plastické, obrazy a pod.:
Mořic Černil v Hořicích, Václav Suchomel
v Hořicích, Miloslav Vávra z Brna, Karel Je-
línek z Hořic, J. Langié, Anna Boudová z
Prahy. Stan. Sucharda z Prahy, Jan Kotěra
z Prahy, Franl. Blažek z Prahy, Marin Vasi-
lev ze Solie. Václav Weinzetil, Růžena
Tichá z Hradce Králově, Anna Raimannová
z Jindřichova Hradce
Věci k hospodářství a jeho zvelebě se táhnoucí
vystavují: Václav Klepetka z Bezníka, Joseí
Holanec z Valu, J. V. Kálal z Bernardic, Vil.
Scherí z Kr. Městce, Rudolf Schlee z Tábora.
Ruční ženské práce: Jitka Bajerová z Lu-
kavce, Růžena Kulhánkova z Hořic, Josela
Labská z Hrádku, Marie Bajerová z Pecky.
Anlonie Charválová z Liskovic, Jindřiška
Kozlová z Prahy, Růžena Štěpánová z Tý-
niště n. Orl. a Marie Zemanová z Černoži .
Kulhánkův
Kulíř
Kysela
Josel Měřička
Netáhlík
Prošekz
Rambousek
Boh
Skalický
Ori
Soukup
J Šíma
Špringer
Vondráček
Cyril
Blahouš
Brunclík
Alojs Černá
Geisler
Dašíc
Hugo Kolisko
Kosáček
V Král
Kulhánek
Loutocký
Lustig
Sobě
Mikolášek
Malát
Rais
F J Pele
Frl
Šimon
Thuma
Alojs Rublič
Vostatek
Edv
Kmínek
Miličevsi
F Petřík
Slabšic
Mořic
Suchomel
Vávra
Karel
J Langié
Boudová
Suchard
Kotěra
Blažek
Weinzetil
Tichá
Raimannová
Klepetko
Holanec
Vala
Kálal
Scherí
Schlee
Bajerová
Peck
Anlonie
Liskův
Jindřišek Kozlová
Štěpánová
Zemanová
Hořice
Jos
Hradec Králov
Libuň
Hradec Králové
Žilina
Jaroměř
Chodovice
Boleslav
Ed
Rtyně
Oulibice
Přelouč
Ilořice
Želechovice
Osík
Praha
Hoslivice
Chrudim
Brno
Jindřichov Hradec
Bezník
Bernardice
Králové . Městec
Tábor
Lu
Franl
Vasilev
23
article
Různě práce vystavují: Albín Horáček ze
Zbečníka (vrubořezové tácky a pod.), Jos. S. Vaně-
ček z Jičína (trubní škrabák pro cukrovary), J. Z
Zdeněk z M. Bednárce (postup prací perletářských)
J. Špringer z Lukavce (školní lavici s oláčivou
deskou), Jan Čermák ze Stračova (kollekci vkus-
ných předmětů řezbou lupenkovou provedených).
Projektováním výstavních budov se vyznamenali
V. Weinzetil. L. Krýsl, F. Blažek a A. Ka-
marád (všichni jsou professory hořické odborn
školy).
Řezbáři a pod. doslavili se na výslavu hořickou
se svými pěknými, ba v některém ohledu i pozoruhod-
nými pracemi v počtu dosti hojném a jest tento dů-
ležitý obor našeho kvetoucího uměleckého průmyslu
zastoupen v Hořicích zcela případně; vyslavují: O d-
borná řezbářská škola v Zakoraném
(Halič) má v Krkonošském pavillonu umístěnu kollekci
drobného domácího nářadí, zdobeného ve vkusu li-
dové práce řezbářské pod Tatrami; že jsou lo kousky
nejen rázovité, ale i roztomilě, o lom svědčí řada ce-
dulek „Zakoupeno“; v oddělení nábytkovém má semil-
ský truhlář a řezbář Jose! Mach vedle skvestně
zdobené kredence vystavenu i pěkně řezanou, lahodně
působící výplň; v témž oddělení průmyslového paláce
má svou exposici-František Hanuš z Vysokého
n. J. (barokový velký ollář, roztomilý „betlém“, různé
rámy, konsoly, kříže, krásné barokní zrcadlo a j., vše
velice vkusné a slohové). V zadním traktu vystavuj
Bohumii Hofman z Milelína (velký zrcadlový
rám, zrcadlo, rámce a j. v., vše pěkné), Alois Jeli-
nek z Hořic (velká pozoruhodná kollekce prací,
skvostné rámy, skřínky, stolky, věci leptané atd.),
Pavel Plha z Ústí n. Orl. (malý ale hezký golický
oltář), Jan Temnička z Miletína (vkusné věšáky,
zreadla, stojany, rámce atd.). V pavillonu kralovéhra-
deckém vyslaven jest krásný gotický oltář firmy Jos.
Horáček
Zdeněk
J Špringer
Čermák
V Weinzetil
L Krýsl
F Blažek
Jose
Mach
František Hanuš
Hofman
Alois
Pavel Plha
Temniček
Zbečník
Jos
Jičín
Lukavac
Stračov
Hořice
Halič
Tatry
Ústí
Orlický
Miletín
průmyslový palác
Jos
Milelín
24
article
Kiesslich v Hradci Králové a V. L. Dvořáček
má zde úhledné golické klekátko. K těmlo vlastním
pracím řezbářským připojují ostatní ozdobně drob-
nější práce ze dřeva, jež tu jsou v počlu značném;
mají tu soustružnické práce Adolí Cellar z Necha-
nic (věššky, hole, troubele, špičky atd), Frant. Hil-
mar z Hořic (pípy, stolky toilettní, Frant. Ja n da
z Loukova (javorově drobné předměty pro kuchyň
a domácnost, hračky ald.), B. H. Kadlec z Proseče
(vyřezávané dřevěné dýmky), Frant. Koulný z
Záboře (různé dýmky), Frant. Marek z Jaroměře
(šachy z rohu a kostí), Christol Nožička z Kutné
Hory (praktický věšák), Ant. Tulka z Hořic (pípy).
Jan Vagenknecht z Dřevenice (pípy). Pěkné
práce lupenkové vystavují Aug. May z Dymokur
(velká klec), Josef Kykal z Hostinného, Jan Čer-
mák, učitel ze Stračova, Václav Lacina z Jaro-
měře: Václav Zelinger ze Střebše vyslavuje
skříňky, věšáky a pod., vše velice uměle z různých
dřev sestavené a vykládané: Albín Horáček ze
Zbečníka různé pěkně a vkusné práce, zdobené vrubo-
řezem; v pavilionu Krkonošském vyrábí a vystavuje
Václav Šimek z Černilova dřevěné skládací vějíře
na dopisnice. K závěru této stati uvádíme i nové u nás
„dopravní“ prostředky, sněhově „ski“, jež v Krko-
nošském pavílloně vystavuje Václav Lorenz
z Jilemnice
V L Dvořáček
Cellar
František
H Kadlec
Christol Nožička
Antonín
Tulka
Vagenknecht
Aug
May
Kykal
Čer
Lacina
Zelinger
Albín Horáček
Šimek
Lorenz
Hradec Králové
Nech
Hořice
Loukov
Proseč
Jaroměř
Kutná Hora
Dymokury
Stračov
Zbečník
Černilov
Krka
Jilemnice
Zábora
Dřevenice
25
article
Výstava v Pardubicích.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Pardubicích, 6. září 1903.
—[ček. Dnešní den zaznamenán bude ve vý
stavní kronice význačným písmem jako jeden z nej
zdařilejších dnů, vynikajících nejen návštěvou, ale
krásným počasím. Byl to pro výstavu bez odporu
velmi šťastný den, jakých bylo nemnoho. Zásluhao
zdar tohoto dne náleží především našemu venkovu.
který dal si na výstavě dostaveníčko a projevil tak
znovu zvláštní přízeň a lásku k výstavě, takže prá-
vem nazvali jej pořadatelé dnem venkova, jenž skvěle
representoval se tu v původní své ryzosti a neporu-
šenosti a vnesl do výstavního života tolik srdečného
veselí a nenucené upřímnosti, že chvíle na výstavě
ztrávené účastníkům na dlouho utkví v nejlepší
paměti.
Na potulkách svých výstavou pozorovali jsme
mnohé vynikající osobnosti z našeho literárního ži-
vota: jmenujeme tu jen: řed. Fr. Ad. Šubrta, pi.
Renátu Tyršovou, pí. Vlastu Havelkovou, řed. V.
Štecha, V. Vlčka, Karla Šipka, prof. Kořenského,
K. B. Mádla a j. v., kteří s nevšedním zájmem pro-
hlíželi si výstavu a o slavnostech lidových vyslovili
se co nejpochvalněji.
František
Ada
Šubrt
Tyršův
Havelkův
V Štech
V Vlček
Šipka
profesor
Kořenský
K B
Mádl
Pardubice
26
article
Výstaviště oživeno bylo už v ranních hodinách
a stalo se pak zvláště střediskem nezvykle čilého
života krátce po poledni, kdy lurnikety ani na chvilku
se neodmlčely.
O 2. bod. příšli korporativně do výstavy sou
kromí úřadníci, již konali zde ráno svůj sjezd Uvítal
je vřelými slovy p. dr. Štolba, vzdav plné uznání
jejich snahám. Soukromé úřadníky přirovnal ku pil-
ným včelkám, sbírajícím snad nikoliv pro sebe, ale
pro jiného. Organisace jejich, jež se nyní tak utěšeně
rozvijí, jest zárakou, že jim v dozírné době nastanov
chvile lepší a spokojenější a této jejich knpši budoue-
nosti provolal hlučné »Na zdsri-
Jewu poděkoval ža vřelé přijetl pan Kare! Ze
leuka, ředitel »Unte« z Prahy, načež byla proh. lidka
výslavy.
O 3. hodině odpoledne dospěl na výstaviště ob-
rovský allegorický průvod, jehož vrchním pořadatelem
byl pan J. Novák, rolník z Čepy. Průvod uvíta
pan dr. Štolba, ovšem mohl tak učiniti pouze struč-
nou fečí, ve které vyslovil nejen radost, ale i pýchu
doktor
Štolba
Jewa
Kare
Unt
J Novák
rolník
Čep
Praha