1
masthead
Na »Národní. Listy«
2
masthead
V Praze, v úterý dne 19. listopadu.
Praha
4
article
ranní a odpolední
spříl. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80n
Praha
6
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
Předplaceni
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 19. listopadu. Dnes dopo-
ledne před schůzí plenární sejdou se kluby
levice, by vyslechly zprávy svých důvěr
níků o včerejších usneseních v příčině za-
mítnutí zejmena vládního návrhu na česko-
německé konference. Klubům levice předlo-
ženo bude provolání ke všem stranám a ke
vládě, ve kterém německé kluby vyslovují
svoji ochotu přispěti k urychlení vyřízen
rozpočtu.
Všeobecně se doznává, že včerejší roz-
hodnutí pohlavárů levice stav v parlamentě
lepším neučinilo ani dost málo.
»Fremdenblatt« vykládá, že do-
hovorem s Čechy rozpočtové právo parla-
mentu zachovati se nedá. Vyhovuje se tudíž
prý jen skutečnému poznatku, pokládají-li se
Čechové v parlamentě za činitele mocného,
který pro pravidelné funkce jeho jest ne-
zbytným. Proto jest potřebné vyjednávání
s Čechy, které by čelilo k vyjasnění poměrů
parlamentních. Tím by nebyly vyloučeny
rozpravy o národních věcech po skončení
rozpočtového jednání.
»Vaterland« praví, že konference klubů
levice dávno již zatoužila býti zvána konfe-
rencí Schönererových nohsledů. To také
chtějí Schönerer a soudruzi.
»Ostdeutsche Rundschau« hrozí, že
kdyby podařilo se Čechům vymoci ústupky
nějaké anebo poraziti nynější vládu a nahra-
diti ji vládou jinou, která by byla k Čechům
ochotnější, Němci by svůj radikalismus ještě
stupňovali a nepřipustili v Rakousku vůbec
ničeho, kdyby nebyli uznáni Němci za státní
národ a německý jazyk za státní jazyk.
Čecho
Schönererový
Němec
Vídeň
Čechy
Rakousko
8
article
»Arbeiter-Zeitung« v ostré stati bičuje
snahy listů německé levice, vylíčiti Čechy
jako jediné vinníky nynějších zmatků v par-
lamentě. Štvanice proti Čechům, praví jme-
novaný list, nemají jiný účel, nežli klamati
lid o skutečném stavu v parlamentě. Na-
mlouvá se lidem, že by parlament mohl býti
zdráv, jen kdyby chtěli zlí Čechové. To se
děje z té příčiny, aby nepronikla trpká pravda,
že Rakousko jest trestáno parlamentem na
smrt chorým, který se může jen tak pohybo-
vati, jak se pohybuje poslanecká sněmovna
již celý měsíc.
»Neue Freie Presse« doznává, že naděje,
že podaří se bezprostředními dohovory če-
sko-německými zabrániti opětně katastrofe
parlamentu, klesly na nulu. Tou dobou již
prý víme, že jest zcela pravdě nepodobné,
že dojde k nějakému dorozumění vůbec.
Důvěrníci levice nepokládají ve chvíli nynější
Čecho
Rakousko
ArbeiterZeitung
Neue Frei Presse
9
article
takové pokusy za nadějné. »Neue Freie
Presse« domnívá se, že by snad bylo lépe,
kdyby se Čechové byli pozvali k rozhovorům
a kdyby se byla vynutila na nich nepokrytá
odpověď. Tehda by byla prý ochota Němců
k dělnosti zazářila světlem nejjasnějším.
Ejhle dělnost německých stran, které
po dvě léta mařily všelikou práci ve sně-
movně a nyní před celým světem si hrají
za nadšence práce! Dělnost lidí,
kteří vyčítají Čechům vyděračskou po-
litiku a kteří několika vládám a držitelům
moci nasazovali revolver po dvě léta ! Většího
švindle a klamu tady ještě nebylo, než jaký
provozuje německá levice a její orgány
Bohužel, nenajde se nikdo mezi poslanci.
který by ten podvod a humbug odhalila
postavil do pravého světla a starou hříšníci.
levici, která se svou ctností vychloubá pře
veřejností, odhalil do naha?
»Neue Freie Presse« si netají, že i kdyby
nyní zajištěn byl rozpočet, nebylo by tím nic
získáno pro další činnost říšské rady. Proti
vyděračské politice Čechů nestává prý žádné
jiné obrany, leč takové, která jest jedině
účinnou proti každému vyděračovi. Musí se
prý odmítnouti rozhodně ihned první pokus
k dalšímu stupňovanému vydírání.
Kdyby se Čechům nyní s německé
strany povolila za projednávání rozpočtu
moravská universita a vnitřní čeština, pro-
hlásí při jednání o vyrovnání o celním ta-
rifu nové postuláty a tak by se říšská rada
stala závislou na Češích.
Proto volá jmenovaný žurnál: Hrr na
Čechy! Spojí-li se proti nim všechny strany
v jeden nerozborný šik, potom prý se pře
svědčí osamocení Čechové, že mocné Ra-
kousko nemusí terrorisovati hlas jejich
píšťaly.
Čecho
Němec
Čech
Čechy
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Pešti, 18 listopadu. (C.-B.) V jed
nání odborných referentů obou vlád ve pří
čině autonomního celního tarifu
bude zejtra pokračováno. Jednání bude vy-
žadovati asi dlouhé doby.
Ze Sofie, 18. listopadu. (C.-B.) So-
brání schválilo ve třetím čtení adresu.
v níž se vyslovuje uspokojení národního za-
stupitelstva nad péčí vlády o udržení dobrých
přátelských styků s velmocemi a se státy
sousedními, jakož i nad upevněním styků
s Ruskem a přislibuje se vládě podpora sně-
movny.
Před skončením debaty dovozoval mi-
nistr záležitostí zahraničních Daněv, že
Bulharsko udržuje s cizinou nejnormálnější
styky,
Pešť
Sofie
Rusko
Bulharsko
11
article
Spor, vzniklý loňského roku s Rumun-
skem, jest již definitivně urovnán. V otázce
makedonské uznala vláda bulharská za
dobré obrátiti pozornost mocností na nut-
nost provedení článku XXIII. smlouvy ber-
línské. Provedením úplné rovnováhy ve
státním rozpočtu upevní vláda finance státní.
Řeč ministrova byla přijata velkou vět-
šinou sněmovny se souhlasem.
Z Říma, 18. listopadu. (C.-B.) Mimo-
řádní vyslanci Černé Hory byli přijati
ve Vatikáně s vojenskými poctami. Voj-
novič oslovil krátce papeže a odevzdal
mu memorandum, ve kterém se žádá uznání
srbského charakteru katolíků černohorských
a zrušení označení jich jako Chorvatů v po-
slední bulle, týkající se ústavu sv. Jeronýma.
Papež přečeti odpověď, v níž vyslovil své
živé sympatie pro knížete Mikuláše čer-
nohorského. Kardinál Rampolla byl
audienci přítomen. Konference k úpravě této
otázky počnou co nejdříve.
Z Říma, 18. listopadu. (C.-B.) Včera od-
poledne konala se schůze italských a angli-
ckých vyslanců ku projednávání otázek, tý-
kajících se hranic mezi Erythreou
a Sudanem a z toho vyplývajících různých
vztahů, jež nejsou dosud rozřešeny a urovnány.
Rumun
Chorvat
Mikuláš
Rampoll
Řím
Černá Hora
Vatikán
Súdán
ústav svatý . Jeroným
12
article
Jednání omezilo se pro včerejšek pouze na
výměnu myšlenek ohledně hranic; zejtra
budou se projednávati celní, poštovní a te-
legrafní záležitosti.
Z Cařihradu, 18. listopadu. (C.-B.)
Rakousko-uherský velevyslanec svob. pán
Calice nastoupil dnes odpoledne svou do-
volenou. Agendu velevyslaneckou povede
v jeho nepřítomnosti velevyslanecký rada
svob. pán Braun.
Z Christianie, 15. listopadu. (C.-B.)
Po delší době ozvaly se děti zesnulého mi-
nistra - presidenta Jana Svědrupa proti
obžalobám Björnstjerna Björnsona
o nelloyálním jeho jednání proti zemřelému
ministru Richtrovi; ohlásily, že podají
proti Björnsonu žalobu pro křivé nařčení,
neodvolá-li svoje tvrzení o Svědrupovi.
Z Nov. Yorku, 18. listopadu. (C.-B.)
Rakousko-uherský vyslanec svob. pán Hen-
gelmüller vrátil se z návštěvy presi-
denta Roosevelta, jemuž tlumočil nej-
lepší přání k výsledku jeho správy od císaře
Františka Josefa.
Calic
Braun
Svědrupa
Björnstjerna Björnson
Richter
Roosevelt
František Josef
Cařihrad
Christiania
York
13
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Vindburgu, 18. listopadu. (C.- B.)
Generál Barker navrátil se z výpravy, jež
řízena byla za účelem prozkoumání posic. Sdě-
lujě, že při této výpravě šest Burů bylo
Barker
Vindburg
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Matičcei
15
article
Naše setnina stála v hlubokém úvoze,
pušky u nohou. Před námi mírně vystupovala
stráň, porostlá nízkým jehličím, plna vřesu a
mateřídoušky. Červnové slunce plnou tváří
smálo se na boží svět a kolem květů honili se
motýli, co zatím květy života kosila smrt.
V řadách bylo ticho. Každý cítil vážnost
okamžiku a každý vzpomínal. Vzduchem hou-
kaly děsné rány z děl a jako rakety při nějaké
slavnosti praskaly rány z pušek. Poprvé do boje l
S levé strany, z lesa, slyšeti bylo supot
koně. Ve chvilce přicválal hulán a hlásil něco
veliteli setniny, prudce otočil koně a odjel.
Vojáci zvedli hlavy. — »Teď půjdeme,«
neslo se řadou.
Setník, starší již muž, mechanicky zvedl
šavli, jako na cvičišti a velel: »V před«!
Jako stroj hnula se setnina. Beze slova
šla volně do kopce, šlapajíc krásný vřes a
mateřídoušku a motýlové polekání prchali s květů.
Vojáci došli až ke kraji návrší a toto obsadili.
16
article
Vedle mne, skrčen za keřem, ležel můj
přítel Jirka. Z jedné vsi jsme spolu byli, spolu
sloužili. Dětský jeho zrak zíral přes dlouhý lán,
kde v podobné posici, jako my, ležel nepřítel.
Založil pušku na rameno, hlaveň položil do
krásného trsu mateřídoušky a skrčen zíral
na cíl.
V tom vzduchem zatřepetal veselý signál
»pálit!« a hned, ještě nedozněl, z řad našich
houkly výstřely. Jirkův první. Bylo viděti, jak
před nepřátelskou řadou vznesl se lehký obláček
prachu. Střely dopadaly.
Ale hned také na druhé straně se zakou-
řilo a padla rána. Za ni druhá, třetí a již
k nespočtení. Nad hlavami zavzněl táhlý, ostrý
ryk a před námi pleskly kule do země. Byli
jsme v ohni.
Jirka, skrčen za keřem, střílel. »Je mně líto
té mateřídoušky,« pravil tiše, »podívej se, jak
je bohatá a plná. To u nás taková není. Ma-
tička ji má tolik ráda a já ji tu puškou celou
spálím.«
V tom, zrovna před jeho puškou, vyletěl
sloupeček prachu a kule nám hvízdla těsně
podle ramen. Jirka, který skoro celýma prsoma
Jirka
Jirkův
Ma
17
article
vyčníval na příkop, stáhl se o něco doleji. » Měl
jsem na čase,« prohodil, »hleď, jak ta, která
mně patřila, vyryla ze země tu krásnou mateří-
doušku. — Počkej, přinesu ji matičce na pa-
mátku! Má mateřídoušku tolik ráda, a tuhle tu
vyrvala kule, která patřila jejímu synovi.«
Viděl jsem, jak Jirka, podepíraje seo
lokty, vysoukal se o krok výše k náspu a jak
rukou sáhl po odstřelené snítce mateřídoušky.
V tom zavzněl signál, velíci nejprudší střelbu a
v okamžiku jako bouře houkaly rány našich
ručnic. Před řadami nepřátel zvedal se hustý
oblak země, kule svíštěly a plakaly nám nad
hlavami, smrt začla kosit.
Naše palba měla účinek. Nepřítel se zvedl
a opouštěl svoji posici. Setník velel ihned za-
staviti palbu a vyskočiv před řadu, velel:
»V před !«.
Zvedl jsem se ze země. Jirka zůstal ležet.
A jak jsem ještě měl času se ohlédnout, viděl
jsem, že v natažené ruce držel ustřelenou snítku
mateřídoušky a že mu ze spánku tenkým
proužkem po trávě stékala krev.
Smrt synovu stála ta mateřídouška pro
matičku!
Hančí.
Jirka
Hančí