2
masthead
1,2000 ř •
C. Budějovice, dne 14. listopadu 1902
C . Budějovice
4
title
Časopis hájící zájmy
6
article
pracujících vrstev.
7
article
Vychází každý týden v pátek. (A Redakce, administrace a expedice
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned c Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích.
při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů.
Český Budějovice
8
article
Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně
K 240, čtvrtletně K 1*20. Pro Německo na rok K 548.
Pro ostatní země na rok K 688.
Rakousko
Německo
9
title
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Rudolfovská třída číslo 24.
Adolf
Č . Budějovice
10
article
Manifestační projev dělnictva.
Manifestační projev dělnictva.
Svolaný na den 9. listopadu tábor lidu,
ohledně panující nouze a nezaměstnanosti, potvrdil
četným účastenstvím, že dostoupilo oboje
vysokého stupně a je nejvýš třeba něco dělat.
Počasí nebylo valně příznivé, vál ostrý podzimní
vítr a temperatura byla chladnou. Odebrali
se proto již nejprvější účastníci do místností
»Budějovické pivnice« a naplnili za krátko
oba sály do posledního místa. Ale na náměstí
před budovu okresního soudu přicházely až do
11 hodin stále nové anové skupiny dělníků, aby
dovolávaly se práce a za tuto patřičné mzdy.
Sta jich odešlo nevrle, že nekoná se tábor lidu
venku, zpět k domovům, tušíc, že v sálech pivnice
není již více místo.
Krátce po 10. hod. zahájil schůzi soudruh
Dvořák auvedl, že účelem jejím jest ukázatina
četné zde potřeby, jejichž provedením dostalo by
se nových prací. Na návrh soudruha Klomfara
zvoleni do předsednictva soudruzi: Dvořák a
Toman z Č. Budějovic, za zapisovatele Hudler
z Krumlova a Suna ze Soběslavi.
Slova k dennímu pořádku ujal se, po přečtení
došlých resolucí a dopisů, soudruh Jaroš
z Prahy. Klidně a věcně promluvil o příčinách
nezaměstnanosti, která jest v celém Rakousku
nedozírnou. Příští zimě, která bude mnohem horší
minulé, pohlíží každý vstříc s velikými obavami.
Úspor nikdo nemá, zejména když ani v létě nebylo
dostatek zaměstnání. Něco cenného, co v domácnosti
bylo, dáno do zastavárny již minulé
zimy, jak tedy nyní vyživiti rodinu a zaplatiti
činži ?
Klomfar
Dvořák
Toman
Hudler
Sun
Jaroš
Č . Budějovice
Krumlov
Soběslav
Praha
11
article
Veřejné orgány, které by měly příčiny nezaměstnanosti
znát a pečovat o jejich odstranění,
o nic se nestarají, ba blouzní, že žijem v utěšených
poměrech. Není prý nouze, není nedostatek
práce, jen kdyby prý chtěli jsme pracovat a pra-
covali laciněji! Teprve až vypukne z hladu bouře,
hledí ustrnuti, ale konečně namlouvají světu, že
nestalo se to z bídy, ale z nacionálního šovinismu,
jako ku př. v Haliči.
O českém jihu dokazuje statistika posledního
sčítání lidu, že venkov se vylidňuje. Lid
stěhuje se do měst a rozmnožuje zde řady proletariátu.
Není nijak rozkošné pracovati na statcích
pana Schwarzenberga a jiných kavalírů za
deset nebo 12 krejcarů denní mzdy.
Řečník vzpomíná, jak divili se čeští poslanci
v parlamentě, když posl. Daszynski ukazoval jim
chléb haličských zemědělců. Jak prý to mohou
ti lidé jíst? Ale kdyby pánové ti chtěli poznat
život zemědělců jihočeských, shledali by, že chléb
tito někdy vůbec nemají a žijí jen při bramborách.
(Tak jest!)
Příčiny této všeobecné bídy spočívají jednak
v bezohlednosti některých zaměstnavatelů a pak
v nešťastné politice vlád rakouských, které vždy
hojí teprve následky zla, nikoliv příčiny. Dále
pak v tom, že v parlamentě pro samé národnostní
spory nemůže býti přikročeno k otázkám
hospodářským. A tím blahobyt lidu mizí a dostavuje
se bída.
Schwarzenberg
Halič
Lido
12
article
Dalšími příčinami jsou nevhodné smlouvy
obchodní a celní, poměr Rakouska k Uhrám a
příliš dlouhá doba pracovní, takže v mnohých
oborech následkem nadvýroby se pak práce zastavuje
a dělný lid se propouští. K tomu všemu
Rakousko ztrácí trhy pro své výrobky. Tyto
jsou zatlačovány z trhů státy jinými a v po
slední době zasahuje v tuto krisi i soutěž americká.
V každém takřka velkém městě stává
již nějaký obchod s americkými tovary.
Pramenů výdělku tedy ubývá, za to ale
přibývá břemen. Nedávno byla to daň cukerní,
jež dotkla citelně malého lidu, nyní je na obzoru
daň z piva. U nás se uvalují daně vždy
a jedině na nejmenší lid. Řečník poukazuje
dále, kterak nezaměstnané dělnictvo vystaveno
jest na pospas bídě. Dotýká se zřízení stravo-
ven okresních, které účelu svému nevyhovují.
Na dělníky pohlíží správci stravoven jako na
trhaný a který cestující dělník může se jinak
opatřit, rád se stravovně vyhne. Ale vzdor tomu
frekvence stravovny dokazují, jak ohromný jest
počet nezaměstnaného lidu. Zmiňuje se dále
o investiční předloze, přijaté před dvěma roky,
praví řečník, že od této lid mnoho očekával,
avšak dosud z ní ničeho nemá, ač bída jeho
roste hrozivě. Lid ten jest dosud mírný, trpělivě
nese osud svůj, ale i jeho trpělivost má meze:
dojde-li pak k něčemu, dojde-li k bouřím z hladu,
padne vina na vládu. (Hlasy: Hlad trpět nebudem!
Rakousko
Uhry
Lido
13
article
Je v krámech jídla dost! a jiné hrozivé
poznámky je slyšet ze shromáždění.)
Na konec uvádí řečník, jak čeliti nezaměstnanosti.
Především zkrácením doby pracovní.
Jest celá řada závodů, kde se nedodržuje
ani zákonem stanovená doba pracovní,
u maloživnostníků pracuje se i v noci a to nutno
odstranit. Taktéž nutným jest, zrušení čeled-
ního řádu a postavení dělnictva zemědělského
na roveň dělnictva průmyslového. I zemědělskému
dělnictvu lze pracovní dobu zkrátit.
Nutno uvážit, že i zde zavedeny stroje, které
dělnictvu práci ujímají. Ku př. mlatcům. Vytýká
se nám, praví řečník dále, že chceme
osmihodinovou dobu pracovní, že chceme lenošit,
válet se. Ale není vyloučeno, doba není daleká
a my budeme se domáhati pracovní doby pouze
š e s t i h odi nn é. (Pochvala a souhlas.)
NN é
14
article
Řečník promlouvá ku konci své řeči o starobním
pojišťování, o něž musí se dělnictvo
starat, jakož i o zdokonalení zákona nemocenského.
Musí spoléhati na s v é p o m o c a v důsledku
toho zdokonalovat svoji organisaci. Ne
budit soustrast, ale respekt a strach musejí míti
před námi. Hlavním pak cílem dělnictva musí
býti všeobecné, rovné právo hlasovací.
(Potlesk.)
Posl. soudr. Eldersch promluvil pak v témže
smyslu německy. Pochybuje, že lid zajímá se
o to, aby byla zavedena státní němčina anebo
úřední řeč česká, ale volá se po reformě hospodářské.
Ti samí, kteří volají v parlamentě po právech
národů, jsou největšími utiskovateli lidu.
Češi i Němci v parlamentě jsou jedna banda.
(Souhlas.)
Dále zabýval se řečník situací v parlamentě,
kde jednati se bude o branné předloze,
která má přinésti lidu nová břemena. Branná
předloha měla by býti zamítnuta, on má
však obavu, že branná předloha v parlamentě
projde, neboť ti, co dnes křičí o oposici, na
konec ministrům a císaři povolí vše — z patriotického
citu — aby pak mohli volatí ku př.
Češi: »Pane císaři, jsme to hodní vlastenci, že?«
A Němci zas: »Co, vy? My jsme to byli, kteří
z patriotismu jsme vojáky povolili!«
Líčil pak činnost sociálně-demokratických
poslanců na radě říšské a rozebíral kritické poměry
dělného lidu, na kterýžto lid stát úplně
zapomíná. Vypočítal, kterak stát na jedné straně
nemístně spoří a na druhé straně rozhazuje.
Poukázal k civilní listě císařově, která jak
známo činila dosud 18 milionů, nyní má býti
o 4 miliony zvýšena. Vláda tímto způsobem
špatně prý poslouží koruně, neboť dynastické
city lidu nikterak tím nezvýší.
Posl
Čech
Němec
15
article
Dotýkaje se poměrů místních, pravil, že si
schválně prohlížel nádraží i poštovní budovu, ale
obojeazejména pošta činí komický dojem, když
se uváží, že nalézá se v městě s 35.000 obyva-
tely. Jest to důkazem, že vláda by měla práce
dost, kdyby chtěla. Ale jak vše vláda dělá? Dr.
Kbrbrovi napadla stavba kanálu přes noc. A nyní,
kdy má peníze povolené, musí prý teprve provedení
jeho studovat. Na studium toto vyhozeno
již více milionů anení vyloučeno, že celý obnos,
který na stavbu průplavu je povolen, bude stát
jen studium různých projektů. Neboť až Korber
něco vystuduje, odstoupí třeba a nová vláda —
začne, studovat znovu.
Řečník končí apelem, aby se dělnictvo orga-
nisovalo. Jen když v organisacích bude silné,
domůže se něčeho. Poslanci sociál.-demokratičtí
budou mít v něm oporu a jen za pomoci dělnictva
něco v parlamentě zmohou, což vždy rádi
v zájmu dělnictva učiní. (Dlouho trvající potlesk.)
Dále promluvil soudr. Berner z Vídně. Český
jih nazval českou Haličí a doporučoval stále se
dovolávali svých práv a potřeb a ne jen v některých
okamžicích. (Pochvala.)
O poměrech místních promluvil pak soudr.
Dvořák a doporučil následující
doktor
Kbrbr
Korber
Berner
Dvořák
Vídeň
Halič
16
article
resolucí:
»Shromážděný lid na táboru lidu v Č. Budějovicích
dne 9. listopadu 1902 prohlašuje:
Má-li být nevylíčitelné nouzi lidu na českém jihu
a zvláště dělnictvu odpomoženo, jest třeba především,
aby všichni povolaní činitelé, jako obec, okr. zastupitelstva,
zemský výbor a vláda, neotáleli s pracemi,
které jednak již dávno jsou všeobecně nutnými, jednak
jako výpomoc z nouze prospěti mohou.
V prvé řadě apeluje shromáždění na městskou
r a d u č e s k o-b u d ě j o v i c k o u a n a o b c h o d n í
a ž i v n o s t e n s k o u komoru, by obrátily se na
vládu, zejména však na ministerstvo železnic s výzvou,
aby se stavbou nového nádraží v Č. Budějovicích
bylo již jednou započato a nevyhazovány
stále peníze na bezúčelné hádky o projekty, z osobních
snad zájmů několika jednotlivců vyvolané. Lhostejnost
ministra železnic k nedostatečné nádražní budově
v Č. Budějovicích, ve které není žádných čekáren
a lid v letě i v zimě na kamenné dlažbě neb na ulici
celé hodiny, zejména v noci, odjezd vlaků očekává,
jest skandální, jakož i to, že nezáleží dotyčnému panu
ministru pranic na četných zmrzačeních neb usmrceních
železničního personálu, z nedostatku místa a osvětlení
v nádraží stále se opakujících.
Č . Budějovice
t e můj s
17
article
Nevhodná poštovní budova, vzhledem
ku každodenní velké frekvenci, není také žádnou ozdobou
města Budějovic s 35.000 obyvately a jest její
nedostatečnost jen na úkor obchodu, zvláště když
skrblí se na služebním personálu a strany své zásilky
pro skrovný, všeobecné potřebě neodpovídající počet
listonošů, pozdě dostávají. Shromáždění vyslovuje
se pro to, by kromě nového nádraží vystavěna byla
v Č. Budějovicích nová a vhodná poštovní budova,
jak pro denní tak i noční dopravu, a aby též
služební personál rozmnožen byl tak, aby skutečné
potřebě odpovídal.
Chatrná nemocnice budějovická se 76
postelemi a jediná v širokém okolí, dotýká se shromážděných
bolně. Trapně působí, když se uváží, že
zas jen chudý lid a zvláště dělnictvo tím trpí, když
z nedostatku místa nemůže v ni býti přijato, anebo
nevyléčeno dosud je z ní propuštěno. Nejtížeji však
doléhá ustanovení, že po uplynutí šesti týdnů, může-li
nemocný na nohy se postaviti, musí z nemocnice ven
a to často, nemá-lí vlastních, prostředků, postrkem
jako zločinec — smýkán policií! . . . Proti ta-
Budějovice
Č . Budějovice