3
masthead
Ročník XXXXIX.
5
masthead
V Praze,
Praha
6
masthead
v pondělí 17. května 1909.
8
article
Na ranní avečerní liety
předlpláci sei
V Prsna v adlministraci
na čtvrt lsta ! . . . S K —h
s dvojí donáškou
na čtvrtíeta : . . . 7 K enk
vo fillálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K e0
dvoji zásilkou
na divrt iota . . . . k 9o
na měsie
10
article
Vece
Vece
obz
ání.
11
article
V drobném prodejií
ranni čislo o sobě . . za s h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati ne hotové napřed.
Předplscení a insertyp
sdministrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházejí ne též
redakce, tiskárna a expodice
„Národnich Listů“
Rukopisy 80 nevracejl.
12
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
anl p
13
article
Poslanecká výprava do Bosuol
Poslanecká výprava do Bosuol
Z Vídně, 17. kvötna. K výpravě poslanecké
sněmovny do Bosny a Hercegoviny a Dalmacie
přihlásilo se do dnes 150 poslanců. Cesta potrvá
celý týden od budoucího čtvrtka lo prvního čtvrtka
červnového, po kterýžto čas budou v posla-
necké sněmovně prázdniny. Cest
povede přes Bosenský Brod, Sarajevo, Mostar.
Kotor a Terst.
noinnomsa ob sno
Košut přijímá už návštěvy.
Z Pešti, 17. května. (K. k.) Stav onemoe-
nělého ministra obchodu Košuta se z lep-
šiltak, že ministr může již přijímati návštěvy
Islamské vysoké školy v Pešti.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) Jeden zdejší
list rozepsal se v úvodním článku o zamýšleném
zřízení islamské vysoké školy v Pe št
a uvedl je ve spojení s jménem společného mi-
nistra financí Buriana, nčkoli se úmysl ten
připisuje uherskému ministerskému
předsedovi. Sděluje se nám s autoritativ-
ního místa, že společné ministerstvo financí jest
nejen naprosto vzdáleno domnělého za-
ložení islamské vysoké školy v Pešti, ale že o ta
kovém projektu vůbec ničeho neví.
Košut
Burian
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Dalmacie
bosenský Brod
Sarajevo
Mostar
Kotor
Terst
Pešť
poslanecký sněmovna
14
article
Nový směr trojspolku.lvann
Z Londýna, 17. května. (K. k.) Píšíc o ná-
vštěvě německého cisaře ve Vídn
vyslovuje „Times“ uspokojení, že kladen by
důraz na mírumilovné cíle trojspolku a rozebíra-
jic pověsti o návrzích na změnu účela
soplku soudí, že sv. pán Aehrentha
může právem býtihrdým na odvahu
a obratnost, s jakou naznačil spo-
jencům nový směr. Nyní, kdy první etapa
cesty minula, uvažuje snad o svém přištím smě
ru. Jest příliš chytrým a zkušeným státníkem
aby nerěděl, že se zavázal postupovati po dlou-
hou, dobrou i zlou dobu, s Německem. List „Ti
mes“ se táže: Bude Rakousko-Uhersko, nemlu-
víme-li o ltalii, s to, aby ujalo se vedení, aneb
aby třebas jen po boku svého mocného spojene
plulo po neznámý ch, snad bouřlivý ch
vodách, anebo bude mocnářstv
opět nuceno plouti poslušně p
proudu Niěmecka? Bourlivá blahopřán
německého tisku dají snad sv pánu Aehrentha-
lovi na jevo, jak Němci o tom smýšlejí. Ve člán-
ku „Morningpostu“ praví se o schůzee elsařů v
Němec
Londýn
Německo
RakouskoUhersko
Times
svatý pán Aehrenth
15
article
Vádni: „Poněvadž námořní moc Německa stále
vzrůstá, a profože Rakousko-Uhersko a Italie s
odhodlaly vybudovati 4, ev. 2 Dreadnougbty
můželrojspolekstáti se dříve, než
se myslí, námořní mocí, jíž dohro-
mady bude se sotva lze méně obá-
vati, než jehc obrovské moci na
souši. S Anglií přestává se počítati v evrop-
ském koncertu. Naučení, jež Anglie musí vyvo-
diti z pádného projevu, k němuž poskytla příle-
žitost nedávná schůzka, nabádá ji k nutnosti
aby zdokonalila své loďstvo.“
imt
Izvolský přes Berlín do Italie.
Z Berlina, 17. května. Z Petrohradu telegra-
fují: Izvolský zůstane několik dní ještě v Mni-
chově a pak pojede do Italie. Na cestě z Pelro-
hradu na jih zastaví se v Berlině, kde bude miti
schůzku s knížetem Bülowem.
vosteitsle
Poštovní stávka ve Francii.
Z Pařiže, 16. května. Na různých mí
stech v pařižském okoli a na fran-
couzském jihu byly přeřezány
telegrafní dráty. Dnes ráno byl zatčen
poštovní podůřadník ve chvíli, kdy chtěl pře-
řízneuti telegrafní dráty. Byly u něho nalezeny
všechny přístroje k řozání drátů. Dále bylo dnes
ráno v zásilkách došlých hlavní pošty nalezeno
6 dopisů, z nichž vycházel silný zá-
pach síry. Z jedn ho dokonce vystu-
poval lehký dým. Listovní schrán-
ka v jedné ulici poblíž hlavníh
poštovního úřadu byla zapálon
hořákem, takže obsah částečně
shořel. Byly vydány přísné rozkazy na stře-
žení listovních schránek a plynoměrů v ulicích
daji a šel
pařížských.
Bülow
Německo
RakouskoUhersko
Anglie
Berlín
Italia
Petrohrad
Francie
Pelrohrad
16
article
Počet stávkujících poštovních úřadník
zmenšil se o 167; mezi nimi je 122 vlakových
sb
peštovních úřadníků.
Z Pařiže, 16. května. Na schůzi asi 2000
členů syndikátu stavebních dělníků,
elektrárenských dělníků, z ahlr ad-
níků a zřízenců potravinářský ch
obchodů byla dnes dopoledne schválena re-
soluce, jíž prohlašuje se schůze za solidárn
s poštovními úřadníky v jejich boji proti vlád
za svobodu přesvědčení a právo syndikátní;
schůze vyslovila se dále pro povznesení organi-
sovaného proletariátu a pro v šeobecnou
ovonts t
stávku.
Z Paříže, 16. května. (K. k.) Četná te-
lefonní vedení byla poškozen
jednak ze zlomyslnosti, jednak nedostatkem de-
zoru pro stávku. Policejními komisaři ve S°. Ger-
mainu byle dnes oznámeno, že lidé v auto-
mobilu přeřezali volese germain-
ském velký počet telegraíních drá
tů, které spojovaly Paříž s Nor-
mandií.
Z Paříže, 16. května. (K. k.) Stávku
jící poštovní úřadníci konali včera
večer opětně schůzi. Tajemník sdru-
žení s tudnařů oznámil, že jeho sy ndiká
poskytne stávkářům morální, pe-
něžní i hmotnou podporu. Syndikát
dělníků tratních doporučil stávkářům, a b
v ponděli ještě nepracovali. Ti, ktel
by přece pracovali, těžce by to od-
pykali. Shromáždění schválilo pak resoluci,
aby se pokračovalo se stávce, dokud
nebude dosaženo plného zadostučinění.
Nora
Paříž
Gera
17
article
Údálosti v říši turecké.
Údálosti v říši turecké.
Vojenské vzpoury a rebelie v Syrii a Arménsku
M. Z Kolina nad Rýnem, 17. května. (Zrl
telegr. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela ze So-
luna telegram, ve kterém se praví: Mlado-
turecký výbor v Damašku žádá důtkli-
vě, aby na odvrácent hrozící politi
cké katastrofy vysláno bylo aspo
deset praporů makedonského voj
ska dlo Damašku. Na vysvětlení této žádosti
sděluje, že se arabskému komitétu
v Londýně, jejě tam zřídil uprchlý chráně-
nec bývalého sultána Abdula Hamída, Isad paša,
podařilo ziskati pro v zpouru prot
nové vládě cařihradské nejenom
vojsko, nýbrž i všechno obyvatel-
stvo v Damašku a příslušném vila-
jetu. Starolurečtí rebellové pášou násilnosti
na Mladoturcích a ohrožují prý také arabsk
křesťany. — Vojenský velitel v Trapozuntu
vyzývá velitele třetího sboru, aby neprodle-
ně zmobilisoval redify (reservy) tře-
tího armádního sboru v Rumeliia
vypravil je do Erzerumu na potla-
čení tamější vojenské vzpoury.
Mladoturečtí tamější důstojníci uprchli do Bei-
huru. V Erzerumu a v celém jeho okolí hrozí
nebezpečí, že se strhnou krvavé řeže.
Z Rístovace, 17. května. „Mittagsztgu.“
telegrafují: Mladotureckého ústředního výboru
zdejšího došly zprávy, že situace v Erze-
rumu se podstatně zhoršila. Mlado-
turečtí důstojníci dali se na útěk,
aby zachránili životy. Žádají rychle odeslání vej-
ska. Také v Damašku vznikly nepo-
koje.
Köln
paša
Rístovace
Sýrie
Kolina nad Rýn
Londýn
Bei
Erz
Mlada
Arménsko M
Abdul Hamíd
18
article
Zmařené úklady na křesťany.
Z Jafy, 16. května. (K. k.) Koncem minu
lého měsíce byl přepaden františká n ský
mnich Emilio Bajavalo, jenž jest rakou-
ským státním příslušníkem. Soudí se z různých
příznaků, že tento útok měl býti úvodem k větší
akci, chyslané mohamedány proti křesťanům,
akce tato byla připravována členy mohamedán-
ské jednoty a zdejší luzou s jistým Šehem-
Suaiem v čele, mužem to špatné pověsti, jenž
též při boykotování rakouského a uherského
zboží hrál volkou úlohu. Akce tato byla však
Emilio Bajavat
Jafo
19
article
zmařena místními úřady a mladotureckým vý
borem. Šeh-Suai uprehl.
Vyslancové u sultána.
Z Cařihradu, 16. května. (K. k.) Rakousko-
uherský velevyslanec markrabě Pallavicini
který pro červencové události neodbyl si loňskou
dovolenou, nastoupí po zejtřejším slyšení
v němž odevzdá sultánovi své pověřovací listy
krátkou dovolenou. Dle údajů na pozvánkách
k audienci nebudou velvyslanci a vyslanci při
jati zejtra ve společném slyšení, nýbrž každý
6re nd
zvlášt.
Popravy.
Z Cařihradu, 17. kvělna. (K. k.) Dne
ráno bylo u žofijské mešity 5 o sok
oběšeno a to setník dělostřele-
ctva, poručík a 3 policisté. Jeden
z odsouzených, jenž se na cestě ku popravišti
choval renitentně, byl zraněn.
Turecko-bulharský protokol.
Z Cařihradu, 17. května. (K. k.) Sená
schválil včera po prohlášení ministra zahr. zále
žitostí turecko-bulharský protokol.
Sultán složí slib před parlamentem.
Z Cařihradu, 17. května. (K. k.) Lisly
turecké sdělují, že sultán složí ve čtvr-
tek přisahu před parlamentem.
Prine Burhan Eddin
Z Cařihradu, 17. května. (K. k.) »Jen
Gazetla« sděluje, že princ Burhan Eddin ne-
bude internován v Solunu ani v Bitolji, nýbr
zde ve zvláštním paláci.
Pallavicini
Burhan Eddin
Cařihrad
20
article
Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě.
V Zábřebě, 14. a 15. května 1909.
(Od zvláštaího zpravodaje » Národních Lislů «.)
Proti zapřisáhnutí prvního svědka ze sku-
piny Droru, Ljudevíta Krpana vážné
námitky pronáší obhájce dr. Lukinič. Uvádí, že
má v ruce Krpanův dopis, kterým týž své-
ho přítele Beka navádí, aby prot
obž. Bekičovi falešně svědčil
přísahal. Toto odhalení soudu neimponuje;
on svědka k přisaze přípouští. Krpan vykládá,
že srbská propaganda započala s nastolením
Petra a že »Sokol« byl jí pomůckou. Svědka
pálilo, že právník Živkovič o srbské historii
přednášel. Co prý nezmohl slovy, dokázal hou-
skami, které sedlákům rozdával; tak prý Živ-
kovič »srbstvi« do nich nasadil. Prý sedlák za
housku všechno udělá — za Turka se pro-
hlásí, dá-li mu Turek housku. Srbové prý nyní
na Chorváty nevraží. To prý nejlépe ukázs
obž. Bekič, který o katolických velkonocich
hnůj vyvážel. Ukázala se ničemnost toho obvi-
nění: hnůj byl na 50 kroků od kostela a p
úřadním nařízení na kvap musil být odstraněn,
ale několik dní před svátky.
Ljudevít Krpan
doktor
Lukinič
Krpanův
Bek
Krpan
Petro
Živkovič
Turek
Srba
Chorvat
Bekič
Záhřeb
národní Lisl
Sokol
21
article
Nic se nedivíme, že si svědek i na cyri
lici zaláteřil. Ani kroj místních Srbů se mu
nelibí — prý je přenešen z království. Tedy
nejlépe všechny srbské sedláky pověsit — nebo
jazyk jim vyříznout, jen aby se Krpan horšit
nemusel! Srbský znak je mu soli v očích. Ne-
věděl, že Marie Terezie sama na jednom vý
nosu znaku použila — dnes jemu i soudu dr.
Lukinič originál onoho výnosu předložil. Týž
obhájce, který je jedním z nejbystřejších, který
svou elegantní břitkostí oslňuje, ukazuje i ori-
ginální zákon Josefa II., psaný v cyrilici.
»Srb« Jakovljevič po udání svědka byl
s králem Petrem v korespondenci ! Patrně si
to svědek »sesumiroval«. Ze »Srba« se vyloupl
Chorvat, který »vedl korespondenci« s mnoh
korunovanými hlavami: prosil je o al-
mužny.
Vážné odhalení odkrylo mizernou duš
Krpana: choval dvě pras'ata a »po-
ctil« jedno jménem »prine Jiří«
druhé jménem »princezna Helena«,
Vychrlil tak jed své nenávisti n
srbského králeviče i na dcer
černohorského knížete, italskou
Srba
Krpan
Marie Terezia
doktor
Lukinič
Josef II
Srb
Jakovljevič
Petro
Chorvat
Jiří
Helena
22
article
královnu Helenu. A to je sloup obža
loby, v kterém se Accurtovi velice zalíbilo!
Neni jisto, kdy se v duši mizery nenávist
k všemu srbskému zahnízdila — při slavnosti
svěcení »Sokola« (na kterého dnes jako na vele-
zrádný zjev ukazuje) Krpan ještě delší řeč
»srbského Sokola« a »srbský národ« velebil.
Nyní nenávisť z každého jeho slova srší. Obža-
lovaný Bekič žádá soud, aby přivolil k čtení
Krpanova dopisu, jímž Beka ke křivé pří-
saze svádí. Soud žádost zamítá
Čekalo se — je to v Zahřebě !
Na výpovědi svědka obvinění (jichž se tý-
kalo) dobře posvitlí. O křivém svědeetví jeho
není pochyby a přece vzdor návrhu dra. Luki-
niče soud Krpana pro falešnou pří
sahu nepronásleduje To činí jen
jdeli o svědky, jichž výpovědi obžalovaným jsou
příznivé (Drha i Kržujak).
Dnes v sobotu, vypovídal Dragan Ba-
bič hrůzné věci o srbské propagandě: i n
divčích košilích viděl srbské vyšívání a srbský
znak. Jak, nepověděl; snad pral jim »špinavé
prádlo«. Na Bekiče těžkou obžalobu uvaluje:
na štítu Bekičova obchodu neumělá ruka kte-
réhos maliře zachytla podobu srbského junáka
Miloše Obiliče. Diví se tomu svědek, ale nezná,
že hrdinu i chorvatská národní píseň opěvuje
Votant Kušl, tato směšná figurka »hrdelního«
soudu, svým písklavým hláskem uvádí, že kdes
srbští sedláci milník cesty na padrť rozmláti
a zdá se mu, že by »lakové zjevy« byly bujely.
kdyby byl potrval styk těchto sedláků s obža-
lovanými; snad by i kalolické kostely byly do
povětří lilaly. Kušt má jen domněnky, ale chee
aby mu je Babič za svatou pravdu prohlásíl.
Helena
Krpan
Krpanův
Bek
Dragan
Obilič
Kušl
Zahřeba
Luki
Sokol
23
article
»Zapíštěl« Kušť svědkovi do noty. K další me-
lodii Accurti ho naladil tak, že svědek žvavě
vykládal, jak cyrilicí a srbským praporem » půda
pro srbské císařství se připravo-
vala«. Bděte, státnici — nebudiž varovné slovo
Babiče hlasem volajícího na poušti ! Ach, užse
těšíme — »Veselá vdovička« nezůslane operetou
osamělou — záhřebský soud »připravil půdu«
pro mnohý fešácký text. Dobře dr. Lukinič při
pomenul, že srbský prapor už za bánován
Khuen Hedervara se rozvíval. »O, prosím tehda
tendence praporu byla »eirk ovní«, di Babiě
»Ach, bylo to na praporu nepsáno?«, diví se
dr. Lukinič. »Nebylo, ale vědělo se to«, dí vše
věd Babiě.
Lukinič
di Babi
doktor
24
article
Svědek kdysi roztrhal přípis obce, psaný
cyrilicí! Dr. Popovič »vytáhl« ze svědka při-
znání, že tak učinil ne proto, že dopis byl psán
eyrilicí, ale proto, že byl psán cyri
licl jako srbským písmem! Srbské
písmo přiznáno svědkem v Chorvatsku ! Hrůza
Rozčililo to předsedu a svedlo k zvolání
»Svědek se přenáhlil a dal odpověď!«
Skvostné! Ale i předseda cílil, že se »přenáhtil«
Čekal odpor. Jen na galerii klapnutí sedadlase
ozvalo. »Kdo to? Nechť ho strážník v měm
jméně ihned odstraní.« Nehoda: provinilcem s
ukázal dr. Kumičič! »Ah, to je jiná. Ten to
neudělal naschvál«, dí zmatený předseda. A nová
nehoda: parádní kousek s rozd cením milníku
selhal: byl vypočteným dílem Fran
kova, který svůj kousek na Srby
svésti chtěl. Táž šlechetná duše.
švakr Jura Krivošica, fabriko-
vala pamflety, jimž se dotkla
osoby J. V. a v nichž velebil
krále Petra. Lesť selhala; původce byl od-
kryt, podezření od »Srbů« bylo odvráceno!
Svědek, krčmář Peton Kasteli č zná
Srby jen jako »Vlachy«.
Bekič na svědka jako na Frankovce uka
Pichlavý hlásek volanta Kušta odhaluje
starou lásku; di Kušť: »Frankovci js o
lepšími Chorvaty než koali
cionáři.« Jásej Jerusaleme!
Obžal. Bekič se ukázal jako velký zvědavee.
Chce vědět, za jakých okolnosli svědek vidě
srbský znak na ženských košilích. Stejně chee
zvědět, z čeho jej svědek obviňuje.
»Mičte, nemluví o vás, jen na zjevy uka
zuje.« odbývá Bekiče předseda.
zuje.
doktor
Popovič
Hrůza
Čekal
Nehoda
Kumičič
Ah
Fran
Srba
Petro
Vlach
Kušta
Chorvat
Chorvatsko
Jeruzalém
klapnutý
Jura Krivošica
26
article
»Tož před9 měsíci jste mě l
zavřIt »zjevy« a nemne,« víipně dí
Bekič.
Svědek u jednoho sedláka viděl dva obrazy
jeden byl sv. Jiři, druhý snad krále Petra, jistě
to svědek neví, protože sv. Jiři zná, ale krále
Petra nezná. Dvoranou zahlučel smích. Je svédku
nepřijemným. Hned Stožír drze se otírá o dra.
Popoviče, který hlasitě se směje. A dr. Popovič
příšně si zapovidá neomalenost Stožírovu:
»Prosím, bydlím v hotelu »Royale,
chcete-li mi něco řící, navštivt
mětam. Pokřikujte na své p o-
řízené, já sito energicky za po-
víd á m
Svědek na otázku Kušta přiznává, že je
narozen v Slovinsku, že však žije v Chorvatsku
a že prolo je Chorvalem. »Vidíte ! Obžalovaní
jsou v Chorvatsku narozeni a nechtějí byt
Chorvaty«, dl Kušt. Vysmál se mu kde kdo.
i členové senátu! »Nyní jste Chorvat, a kdy.
byste žil v Uhrách, tedy byste byl Maďarem ?e
táže se svědka dr. Lukinič.
Dobře vysvětlil svědek vznik selsko- srbské
propsgandy: obžalovaní ji dokázali tím, že ra-
dili sedlákům, aby u ného nekupovali ! Vtip
dra. Popoviče měl bohatou žeň: »Slavný soude l
Tento svědek pro mne sám je jedním zjevem«,
děl za smichu celé dvorany. Svědka »dorazile
obž Oresčanin: »Konstatuji, že tento svědek,
původem Slovinec a oduševněný Chorvat, nemá
kravatu a já ji mám. Tedy i on nenávidí
Chorvatů! (Narážka na obžalobu vzhledem na
dra. Gjuriče.)
svatý . Jiř
Petro
Popovič
doktor
Chorvat
Maďar
Lukinič
Slovinec
Gjurič
Slovinsko
Chorvatsko
Uhry
senát
27
article
o loltav
— Nová výprava reorganisované frakce ná-
rodní strany svobodomyslné proti „Národním
Listům“. Uveřojnili jsme včera oběžník, psacím
strojem pořízený a cyklostylem rozmnožený,
oběžník formálně novopackou místní organisaeí
národní strany svobodomyslné vydaný a vyzýva-
jící k boykotové agitaci mezi odbérateli „Národ-
ních Listů“ proti „Národním Listům“. V úvaze
o tomto oběžníku konstatovali jsme jako sku-
tečné faktum, že strojové písmo oběžníku je to-
též, jako strojové písmo jiných oběžníků, vydá-
vaných kanceláří akčního výboru; konstatovali
jsme dále jako skutečné faktum, že papír, na
kterém oběžník domněle novopacký je vytištěn,
shoduje se s papírem, na jakém se vydávají
jiné interní tisky z kanceláře akčního výboru
národní strany svobodomyslné. Potom konstatc-
vali jsme zeela určitě, že oběžník, novopackou
organisací strany svobodomyslné vydaný, byl vy-
roben v Praze v kanceláři strany svobodomysl-
né. Nevyslovili jsme snad nějaké podezření, ný-
brž positivně jsme konstatovali určité toto fak-
tum. Oběžník vzbudil pozornost pražské žurna-
listiky. Také oficiální denník národní strany
svobodomyslné všiml si naší stati. A dnes v po-
ledne uveřejnil zprávičku, sdělující, že sekre-
tariát národní strany svobodomyslné „s největší
rozhodnosti“ konstatuje, že novopacká organi-
sace sama beze všeho vlivu z Prahy přijala ná-
vrh, jehož provedením jest oběžník, námi včera
citovaný a posouzený. Ani výkonný výbor, an
organisační odbor prý o návrhu novopackém ne-
věděli. Ostatně — čteme ještě ve „Dnu“ — ve
věci této jedině směrodatným bude prohlášení
novopacké organisace, kteréžto prohlášení nyní
— dle „Dne“ — tato organisace učiniti musí.
Praha
akční výbor národní strana
28
article
— Čekáme na toto prohlášení klidně; ale nyní
již, nemajíce příčiny k otálení, konstatujeme
znova s naprostou určitostí, všechnu pochybnost
vylučující: novopacký oběžník byl pracován
v Praze, v kanceláři výkonného výboru národní
strany svobodomyslné. Neví-li o něm ani akční,
ani organisační výbor strany, pak nevědí, co se
děje v kanceláři, za kterou jen a jedině oni jsou
zodpovědni politicky i mravně.
— Porucha služebního řádu při požtovaím fe-
dilelství pražském. V době krise bývalého vicepresi-
denta poštovního ředitelství pražského K. Swobody
zaznamenali jame, že ve statusu úřadnictva trvá po
rucha služebního rádu tím způsobem, že u ředítelství
slcuží současně otec a syn, což je dle služebního řádu
K Swoboda
Praha
národní strana
29
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Literární kalendář.
Několik petrohradských nakladatelův a lite
rátů zamýšlí na příští rok 1910 vydati zvláštní
kalendář zvaný »Knižnik«, pro nakladatele
knihkupce a literáty, vůbec pro všecky vrstvy.
souvisíci jakýmkoli způsobem s písemnictvím
a knižním obchodem. Kalendář bude obsahovati
všecky informace odborné, užitečné pro nakla-
datele a knihkupce, pro vydavatele časopisů,
žurnálů, publikací všeho druhu. Kromě toho
všecka zákonná ustanovení o literárním majetku
a jeho ochraně, vzorce písemných smluv vyda-
vatelů s autory, slovník speciální terminologie,
užívané v praxi typografické a vydavatelské,
zvláštní návod, jak upraviti způsob a formy
koreklur, kterážto věc na Rusi nejednostejnou
praxí působívá často značné obtíže.
Vydavatelé kalendáře zamýšlejí připoji
k němu také dle možnosti podrobný adresár
všech významnějších nakladatelstev ruských,
časopisů, spisovatelů. Adresář měl by jistě
značný význam i pro cizinu, jíž působí mnoho
nepříjemností přilišná isolace, ba nepřístupnost
špatně organisovaného knižního trhu na Rusi.
Cena kalendáře, klerý vyjde asi začátkem pro-
since, není dosud přesně stanovena, ale nebude
převyšovati obnos 11/2 ruble.
Myšlénka je jistě praktická, a chystané
vydání takového kalendáře zaslouží pozornost
Rus
30
article
v ostatních slovanských zemích, najmě u nás
kde poptávka po ruském knižním trhu stále
stoupá, a působí často hotovou svízel, dopátrat
se knihy, na Rusi vydané.
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
o novém svltánavi e d s
Když v těchto dnech jel ulicemi cařihrad
skými mezi presentujícími vojáky uzavřený povoz
upíraly se všechny zraky zvědavě na okna vozu,
za nimiž seděl muž, jenž má vládnouti jako
nový padišah. V pozadí povozu bylo viděti kor-
pulentního muže, nápadně bledého; z nebybného
obličeje, jehož bilý knír sotva se odráží od barvy
pleti, zírají oči unaveně a bezvýrazně. Byl to
Mohamed Rešad effendi, třetí syn sultána Abdula
Medžida, mladší bratr Abdula Hamida, jenž
v prostém civilním oděvu a bez řádů jel do
seraskieratu, aby přijal od hodnostářů políbení
ruky jako sultán Mohamed V. Z osamělého za-
jetí uvádí jej osud na panovnický trůn.
Již jako dítě byl stavěn do pozadí. I z
vlády svého strýce Abdula Aziza stál Mohamed
Rešad effendi mimo slávu a lesk dvora, ba
mimo život. Vychování jeho bylo zanedbáno,
jeho touha po vzdělání zůstala neukojena a když
později Abdul Hamid nastoupil na trůn, pozbyl
Rešad effendi také osobní svobody. Nodůvěřivý
sultán obával se domnělé ctižádosti svého bratra.
Rešad effendi byl odloučen od světa, obklopen
zástupem strážeů a vyzvědačů. Třicet let svého
života musil ztráviti v těto odloučenosti. Jeho
Rešad
Medžid
Hamid
Abdul Aziza
33
article
ženy, otroci a hlídači byli jedinou jeho společ
nosti. Ani knihy nemohl si volně opatřovati.
Chtělli Rešad effendi opustiti své palácové
vězení a odebrati se na svůj letohrádek, musi
si vyžádati svolení svého bratra. Abdul Hami
určil hodinu jízdy, přesný směr cesty, rýchlost
jakou má povoz jeti a počet strážeů, kteří jei
mají provázeti. Projevy sympalií se strany obe
censtva byly přísně zapovězeny ; důstojník, jenž
Rešadovi prokázal vojenskou poctu, byl postaven
před vojenský soud a propuštěn. Abdul Hamid
nejen že se bratra bál, ale také jej nenávidě
a odmitl jej přijati — »číhajícího šakala. «
Neurčité pověsti a to, co vyprávěl jeho
lékař a krejčí, bylo jediné, co se o něm vě-
dělo. Rešad effendi seděl samoten u svých
knih, zabýval se státovědou a v posledníeh
letech se také proslechlo, že sledoval s živou
sympatií liberální hnuti.
Dopisovatel »Timesů« mluvil s Rešadem
effendim loni na podzim, v době, kdy konsti
tuční režim zajetí sultánova bratra zmírnil
Tehdy musil býti interview zalajen a teprve
nyní se uveřejňuje. Angličan setkal se s mu
žem, v jehož bytosti se zračila nedobrovolná
nečinnost.
»Má sympatický obličej, přes nějž přelétne
občas přivětivý úsměv. Není na něm viděti žád-
ných stop nezřízeného života, jaký mu tendenční
zprávy připisovaly. Mírnost, ba skoro ostych
jeví se v pohybech i slovech. Rešad přijal mne
velmi srdečně a s horlivostl skoro naivní mi na
bízel občerstvení, jež sám přinesl. Líčil m
s tlumeným rozčilením pronásledování, jež mu
Rešad
Abdul Hami
Hamid
Angličan
Timesy
36
article
sil snášeti a jež zatemnila jeho dny. Většinou
byly to však jen bezvýznamné věci. Stěžoval s
na odloučenost, pro kterou nemohl nabyti zna-
losti lidí a zkušenosti, jichž by měl zapotřebí
kdyby nastoupil na trůn. Doufá však,že
v příslušném okamžiku nalezne rádce, ktel
budou mít vlastnosti, jichž se mu nedostává.
Jisto jest, že účinky despotismu pocitil sám na
sobě a jest odhodlán jednati jako ústavní pa-
novník co nejlépe. Rešad mluvil pomalu, jako
váhavě, často tlumil hlas a oči jeho těkaly po
pokoji, jako by se posud bál vyzvědačů jako
dříve«.
Když návštěvník vyprávěl o svých cestáeh
po Turecku, dával Rešad živé otázky, jež do-
kazují jeho zájem a inteligenci. »Bylo cos
dojemného v tomto přání, obdržeti zprávy
vlastní zemi, nad níž snad brzy bude vlád-
nouti.« Ale následky jeho bezradostné minulo
sti doléhají také do přítomnosti a do budoue-
nosti. Rešad effendí zajetím utrpěl tělesně, jes
diabotikem a slabé jeho zdraví vyžaduje největ
šího šetření.
= Roozavelt proti Tolstému.. Z Londýna
16. května. V posledu m čísle »Outlooku« uveřejňuje
Roosevelt článek o Tolstém. Prohlašoje, že nauky
Tolstého pokladá za nebezpečné a že Tolstoj, jakkol
stojí v mnohém ohledu vysoko, má zvláštnosti per
versní morálky. Tato stránka jeho nauk, která se
jeví v »Kreuzerově sonalé«, způsobila ovšem v Ame-
rice málo zla, poněvadž vábí pouze dekadeníní po
vahy. Redakce »Outlooku« uveřejňuje ještě jeden
článek o Tolstém, v němž Tolstoj nalezá milost před
očima písatele jako hlasatel mravnosti, ale o jeho
schopnostech jako romanopisce se silně pochybuje.
Rešad
Tolstý
Tolstoj
Kreuzerův
Turecko
Londýn
ame
Outlook
37
article
Jak viděti, postavili naši protinožci evropský úsudek
na hlavu.
= Neštěstí při slézání hory. Z Vídn8. 17.
května, (K. k.) Dle zpráv listů zabil se včera odpo-
ledne pádem se Sněžníků mladý muž, jehož toložnos
nebyla dosud zjištěna.
= Živelní pohremy v Americe. Z Novéh
Vorku, 16. května. Ohromná větrná smršť a hrozn
krupobití způsobily v Kansasu. Oklahomě a Missour
nesmírné škody. Dvanáct osob bylo usmrceno a n
sta lidí je těžce zraněno. Celé vesnice zničeny
železniční náspy odplaveny. Několik vlaků se vyšinulo
z kolejí
— Zemětřesení. Z Brancaleone. 16. května.
(K. k.) Dnes o 5. hod. ráno byl zde pocítěn otře
země, jenž nezpůsobil žádně škody, avšak způsobí
velkou paniku
= Srážka na drázs. Z Drážďan, 16. května.
(K. k.) Generální ředitelství královských saských stát.
drah sděluje: Včera večer v 71/2 hod. srazil se mezi
stanicemi Vlhou a Erdmansdorfem přípřežní stroj
z Ermandsdorfu v nepravý čas vyjevší s osobním
vlakem čís. 1372, přijíždějícím opačným směrem n
trati Kamenice-Anna berg. Několik osobních vozů
bylo poškozeno, 12 cestujících utrpělo lehké zranění.
Brancaleone
Anna
Sněžník
Amerika
Kansas
Oklahoma
Drážďany
38
article
Nermální doprava byla opět zahá jena v 8 hod. večer.
= Pojišťovací paličství. Z Freiberka, 16
května. (K. k.) Porota odsoudila v pozdních nočních
hodinách továrníka a inženýra Alberta Ottu Köhlera
a účelního Pavla Heřmana Kocha, oba ve Velké Šir-
mě, pro společné paličství a pojišťovací podvod prv-
ního na 6 let a druhého na 5 let a tři měsíce do vě-
zení Obžalovaný dílovedoucí Höferer byl osvobozen
= Oheň v divadle. Ze Štutgartu, 16. května
(K. k.) Na konci včerejšího představení opery „Rýn-
ské zlato“ vzňala se na jevišti malá opo
na, oheň však byl brzy uhašen. Když obe-
censtvo zpozorovalo čmoud, vzniklo velké znepoko-
jení. Jakmile se ozval výkřik „hoří hrnulo se obe-
cerstvo k východům. Neudála se však žád ná
přihoda. Královna byla představení přítomna.
Ott Köhler
Pavel Heřman Koch
Höferer
Velká Šira
Rýn