Číslo 352.

V Praze, dne 31. prosince 1900.

Ročník IV.

Kodurne, adrinitrecet sxpedice: Prahs, Fštrossová Ulice. číelc 200—II. Eefrankované dopisy 3e nepřijímají, rukopisy ae nevraceji

KAIULILKÉ LIS Rozepěčstěné reklamace jsou porta prosty. lserty účtujeme levně 3 při častější inserci po- ekytujeme výhody. rcházejí denně o šeste hodíně ranní. V pondělí a po svátku zždy no dvanácté ho- díně polední Jednotlivé čínlo za 8 Telefon redakce č. 112e

Slunce vychází v 8 hodin 2 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 5 minut večer. Katolická manifestace na rozhraní dvou

Včerejší den jest zapsán zlatým písmem v dě- jinách katolického jubilejního spolku »Prahy «, který uspořádal na oslavu konce století a začátku sto- letí nového velikolepou manifestaci, která byla zároveň také znamenitou representací tohoto spolku. Pořádalť za účelem osvědčení katolické myšlénky velezdařilou slavnostní akademii o 11. hod. dopol. ve velikém sále Měšťanské besedy v Praze za spoluúčinkování proslaveného plzeňského »Hlaholu«. Této manifestace se súčastnili: Jeho kníž. Milost Leo svob. pán Skrbenský, kníže-arcibiskup pražský, J. Osv. hrabě Vojtěch Schönborn, vsdpp. kanovníci Binder a dr. Marek, v za- stoupení vždy věrné kapitoly vdpp. rektor dr. Kordač, k. a. sekretář msgr. Wünsch, cere- monář Pícha, jménem sboru obecních starších král. hlav. města Prahy pp. Brož a dr. Vlček, dále ob. starší p. Matěj Novák, vdpp. prof. dr. Sýkora, duch. správce Ruml, řid. mladobole- slavského konviktu Davídek, P. Jemel ka, P. Zima, P. Zimmerhackel, prefekt Po- korný, hojně duchovenstva, p. prof. dr. Kovář, p. prof. Vávra, majitel knihtiskárny p. Václav Kotrba, univ. doc. dr. Jos. Lukáš, četně dam a pánů pražské intelligence. Nejdříve přednesl plzeňský »Hlahol«, potle- skem byv uvítán, za řízení p. řid. Norberta Ku- báta »Chorál Čechů« od Prause »Bože velký Bože všech«, který nalezl u posluchačů mohutný ohlas a byl odměněn bouřlivou pochvalou.

Po té přednesl jednatel p. Jos. Šolle pro- slov na XIX. věk od Fr. Kyselého (Bruna Sauera) zvláště k tomu konci složený, který krát- kými rysy nastínil právě uplynulé století. Po té vystoupil na řečniště vdp. rektor bisk. semináře kněžského, msgr. dr. Fr. Kordač, který byl potleskem uvítán jako dávný známý pražského katolického obecenstva, v jehož přízeň se vepsal svými dosavadními svéráznými, hluboce procítě- nými a nadšeně přednesenými řečmi. Jeho řeč »o významu XIX. století« nezůstala za dosavad- ními výkony slovutného řečníka, nýbrž je daleko ještě předčila přes tělesnou indisposici a přes svoji stručnost. Vynikala hlubokými myšlénkami, které mistrně charakterisovaly ráz a význam osvíceného století. Řečník pojednává o tom se stanoviska pravdy, které jest katolickým, poněvadž pravdu lze na- lézti pouze v katolické církvi. Prvním činitelem v této věci jest Bůh, a druhým svoboda člověka.

Podle toho, kterak se srovnává první všeobecná příčina se spolučinností člověka a celých národů, řídí se pravý nebo pochybný kulturní pokrok světový. Poněvadž pak člověčenstvo zneužilo svo- body své od prvopočátku, povstal protiproud proti záměrům Božím. Význam 19. věku pozůstává v tom, že protiva mezi oběma proudy dospěla v 19. věku vrcholu a že užije své moci buď k ra- dikální nápravě nebo k úplné katastrofě společ- nosti lidské a světové vzdělanosti. Z proudu křesťanského se vyvíjí pravda stá- toprávní, z protikřesťanského pravda státoborná; v prvním jest obsažen proud humanní, v druhém protihumanní, zvířecký. Uprostřed těchto stojí skála Petrova jako nerozborná hradba v bouřli- vých dobách. Řečník rozebírá po té panorama světové. Na počátku tohoto století se pohybovala revoluce francouzská od Cadixu až k Moskvě v čele s Na- poleonem I. a zanechala stopy v rozvalinách trůnů. Uprostřed věku vidíme opět revoluci z dola, ná- sledkem níž se budova státní ve svých základech bortí. Dokonce hlavy korunované se jí účastní, jako to učinil Napoleon III. a Viktor Emanuel, kteří nestanuli ani před trůnem papežským, před nímž zastavil svoje pustošení i pohanský král Hunnů Attila Tuto činnost doprovázela macchia- vellistická diplomacie a »nadělověk« Bismark. V zá- kulisí pak vidíme vlastní řiditele tohoto zlověst- ného proudu, svobodné zednáře, kteří jako n Pondělí: Sv. Sylvestra, papeže.

drátcích točí panáčky podle své libosti na světo- vém jevišti. Ruší se smlouvy posvátné, historické právo, i na samu českou korunu odvážila se roku 1866 pruská nenasytnost. A podobně je tomu i na konci století. Třeba si však všimnouti příčinnosti a souvi- slosti dějinné. Na počátku věku po pádu Napo- leonově u Lipska a Watterloo uznává diplomacie i vojenská správa zásady křesťanské. Důkazem toho je sv. aliance Rakouska, Ruska a Pruska, která prohlásila, že jest vykonavatelkou prozřetel- nosti božské na jevišti světovém a chce zavésti pořádek na základě spravedlnosti a lásky křesťan- ské. Vrchní velitel spojených armád u Lipska kn. Karel Schwarzenberg v dopise své choti dává na jevo oddanost do vůle Boží a činí slib, že se chce vzdáti slávy vítězné, když Bůh dopřeje spravedlivé věci vítězství. To je stanovisko v pra- vdě křesťanské. Avšak křesťanské vědomí stále mizí ve sprá- vách státních; odtud pak anarchie, která se odva- žuje i na hlavy korunované a nic ji nezabrání přísné zákony a vojenská moc. Pouze náboženství ji může zadržeti. Proto právem volá císař Vilém po návratu z Francie do Berlína, když naň byl učiněn vražedný atentát: »Vpravte mně více ná- boženství do země!« Posilnění národohospodářské a intelligence ducha neodvrátí katastrofy národní když se k nim nepřidruží síla náboženství, poně- vadž tehdy jest uzavřen zevní nerozborný troj spolek.

Odpadnutí od Boha jeví se zvláště v hnutí »Pryč od Říma!«, ač právě těsné přimknutí k Římu může státy zachrániti od záhuby, poně- vadž církev katolická Kristem Pánem založená a 12 chudými apoštoly po švětě rozšířená má po- slání božské. Náš národ učinil ve vzdělanosti velkolepý po- krok a jeho obrození výmluvnými slovy objasnil kníže Jiří Lobkowicz ve slavnostní schůzi Akademie věd a umění. (Sláva Lobkowiczovi!) Avšak tento rozvoj národní by nebyl trvalým, kdyby nebyl položen na základě náboženském. (Tak jest!) Jinak by národ byl ztracen. Toho bohdá nebude, aby čeští katolíci utíkali z boje za víru, za vlast a říši, za císaře a krále. (Souhlas) Na říši se valí protestantský proud, který ji chce zvrátiti od základů. Říše však jedinou oporu má v síle náboženství katolického a v ochraně historiských a národních práv svých poddaných, kteří tvoří její slávu. (Bouřlivý potlesk.) My mů- žeme padnouti, avšak věc katolické církve a spra- vedlivá věc našeho národa padnouti nemůže. (Vý- borně!) Církev má za právo kříž a za vůdce Krista, a jako Římané tvrdili, že sladko a čestno jest za vlasť umříti, tak tvrdíme my, že nejsladčeji a nejčestněji jest umříti pro Krista. Proto budiž heslem století dokonávajícího i začínajícího: »Zpět ke Kristu!«

Tato řeč, již stručně jsme uvedli, často potle- skem přerušovaná, byla odměněna neutuchajícím potleskem a řečníku gratulováno. Velebně se rozezvučela po prostranné dvo- raně známá píseň »Rolnická« od B. Smetany, kte- rou opět přednesl mistrovský plzeňský »Hlahol«, načež promluvil »o úkolech budoucího století« pan JUDr. Josef Lukáš, docent na české technice. Stručný přehled myšlének řeči jeho je tento: Každé století se vyznamenává nějakými ide- ami, století devatenácté pak se nazývá osvíceným, svobodomyslným, pokrokovým, avšak ne úplně právem, poněvadž nemožno o předešlých věcech tvrditi, že by byly zatemněnými. Století příští nebude aspoň z počátku vynikati úkoly z brusu novými, nýbrž naváže na úkoly věku předešlého, které bude třeba řešiti, doplňovati a přivésti ku zdárnému konci. Jsou to úkoly hlavně sociální, národohospodářské a kulturní. Ve století uplynu- lem byla zrušena robota a udělena občanská rov- nost i svoboda živností. Tím nabyl průmysl ve- likého rozvoje, bylo hojně použito kapitálu hmot- ného i duševního, a výroba přivedena na výši ne- bývalou. Avšak výroba tovární zasadila smrtelnou

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Mil. sester (Petř.) od 28. pros. do 1. ledna 1901 ránu počestnému řemeslu, kterému nelze s ní vážně soutěžiti. Avšak tento stav přivodil novou robotu, nové nevolnictví, neboť dělník stal se moderním otro- kem. Následkem liberálního zákonodárství uvolnily se svazky náboženské a tím otevřena nevázaná svoboda a touha po požitkářství. Úkolem příštího století bude provésti sociální úkoly státu na základě náboženském, poněvadž jinak není možnou trvalost těchto oprav. Opravy ty nesmějí se vztahovati pouze na dělnictvo, nýbrž i na rolnictvo i na všecko obyvatelstvo Musí tu spolupůsobiti obec, okres, země i stát za pomoci církve. Také ve školství třeba zavésti řádné opravy, aby bylo postaráno o důstojný dorost národní. Ro- dina, škola i veřejnost tu mají spolupůsobiti. Státní zákonodárství má býti vedeno duchem nábožen- ským.

Po té mluví řečník o hospodářské otázce a končí vyzváním, abychom se všichni přičinili sami o provedení oprav naznačených. (Pochvala a po- tlesk.) »Oslovení budoucího století veršem«, sepsané k tomu konci P. Karlem Burianem přednesla s porozuměním a nadšením sl. Mařenka Meli- charova, čilá jednatelka damského odboru, která svému katolickému přesvědčení jako pravá vychovatelka dává skvělý výraz i ve veřejném ži- votě. Hlučný potlesk provázel její živý přednes. Slavnost byla zakončena o půl 2. hodině od- polední »Našemi písněmi« od A. B Tovačovského, které přednesl plzeňský »Hlahol«. Čilý výbor za předsednictví pana JUDra. Hermanna může býti s touto velikolepou ma- nifestací spokojen, poněvadž vynikala zdařilostí, tak že námaha s ní spojená, byla dobře odměněna. Jeho kníž. Milost ndp. Leo svob. pán Skrben- ský, kníže arcibiskup pražský, vyslovil také vůči předsednictvu své plné uznání. Po slavnosti konal se banket, při němž připil předseda pan dr. Hermann plzeňskému »Hlaholu« a msgru. Kordačovi, předseda »Hlaholu« p.dr. Fo- man spolku »Praha«, mspr. dr. K orda č nadšeným a ušlechtilým snahám »Hlaholu« a českému zpěvu dp. P. Jemelka. Večer pořádala »Praha« o půl 8. hod. v sále konviktském Sylvestrovský večer, k jehož oslavě přispěli: sl. Maruše Kalinova, pí. Mar. Ko- vaříková, pp Tichý, Sovák, Brendl, Kluch, Řehoř, Procházka, slč. Mařenka Melicharova a j. O půlnoci byla předvedena veliká výpravná scéna »Loučení se starým stole- tím«, která byla zvláště pro tento večer sepsána. Hudbu obstarala kapela p. Kubínka.

Zprávy poltické. V Praze, 31. prosince. K situaci. Po Vídni kolovaly předevčírcma včera večer zprávy, že postavení Körbrova ministerstva jest otřeseno. Dnešní zprávy však prohlašují tyto zprávy za málo věrohodné. Nepomýšlí se prý aspoň nyní na odstoupení kabinetu. Důležitá změna v ministerstvu vnitra. Až dosud bylo v ministerstvu vnitra deset t. zv »zemských oddělení«, kterýmž kromě záležitostí poli- tických, spolkových a policejních a kromě rozpočtu přikazovány byly o vyřízení všecky agendy, týkající se příslušných zemí. Za ministerstva Gautschova roku 1897 stala se změna potud, že záležitosti, týkající se velikého průmyslu byly z kompetence těchto zemských oddělení vyloučeny a přikázány zvláštnímu zpravo- daji. Nyní nařídil se souhlasem předsedy minister- stva dra. šl. Körbra předseda odboru hr. Pace, aby zřízeny byly nové čtyry oddělení, z nichž jednomu přikazovány byly by všecky záležitosti, které vzta- hují se na průmysl vůbec, druhému záležitosti zemské a třetímu zřízení občanských matrik. Čtvrtému od- boru bude přikázána celá řada menších agend. Kromě toho odnímá se posavadním zemským oddělením více než třetina jejich dosavadních agend a přikazuje se oddělením, jež vyřizovati budou tyto agendy patřící Předplatne pro Praku a donáškou do domu: měsíčně. . . . . K 2.80 čtvrtletně ... K 8.40 celoročně . . . . K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . . . K 3.— čtyrtlotně . . . K 8.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie. Bel- e, Anglie a Ruska: K 13.20 čtyrtletně X 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126.