ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 44bb69b0-8f0e-11dd-878e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 69, person 48, work 4, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 7. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 94.
4 article
Na ranní avečerní Hsty předplácí se V Praze v administracl: a měsie. . . . . . 2 K— na čtvrt Teta . . . . 8. K — s dvojí donáškout na měsle. na čtvrt ieta: . . k es ve filiálkáchí na měsie . . . . . 2 K. 30 a měsí Poštou na čevrt iet: . . . R oo » dvojí zásilkou na měsle. B K 80h na čtvrt leta : . . . 11 K h
Praha
5 title
Večern
6 article
dání. V drobném prodeji ranni čislo o sobě za s večerní . . . . . za dh Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnaerátv plati se hětově napře Předplaceni a insorty přijíma sdministrace v Marianské ul., s. Tam nacházoji se táž redakce, tiskárna a expodiee „Národnich Listů“. Rukopisy se nevracej
7 article Nová válko na Balkáně
Nová válko na Balkáně demonstrace proti Černé Hoře. Německé křižáky. M Z Kolína n. R., 7. dubna. (Zvl. telgr „Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ oznamuje: Dv německé turbinové křižáky pro širé moře „Strassburg“ a „Dresden“ odpluly jakožto nově přičleněná část německého lod stva ve Středozemním moři, k bal kán- skému pobřeží. Z Kielu, 7. dubna. (K. k.) Křížáky „Strass- burg“ a „Dresden“ dostaly rozkaz vyplouti do Středozemního moře a nastoupily včera v 10 hod. 30 min. večer cestu průplavem císaře Vi- léma.
Strass Balkán Kolín Drážďany Kiel Kölnische Ztg
8 title
Lodní
9 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Zastavené boje.
10 article
Ze Sofije, 7. dubna. V dobře zpravených kruzích se prohlašuje, že nepřátelství na turecko-bulharském bojišti bylo již zastaveno. Bulharsko-turecké hranice půjdou pravděpodobně 8 km. jižně od Midie a budou zaujímati veškeré strategické body a končiti 15 km. východně od Enosu. Nespokojenost v Bulharsku. M. Z Kolína n. R., 7. dubna. (Zvl. telgr. „Nár. L.“) Dle sofijské zprávy „Köln. Ztgu.“ není veřejnost bulharského hlavního města spokojena s odpovědí balkánských spojenců na postřednickou notu velmocí. Zklamán způsobil zejména souhlas s navrženým ohra- ničením. Oposice chce vládu interpelovati po příčinách jejího ústupu. Národněliberální stra- na přičítá to nátlaku Ruska, kdežto tak zvaný nezávislý tisk věc svaluje na vnitřní slabos balkánského spolku.
Köln Sofijá Bulharsko Kolín Rusko km Midie
11 article Demonstrace pro balkánské Slovanstvo
Demonstrace pro balkánské Slovanstvo v Petrohradě. Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) část manife ctantů, jejichž celkový počet se odhaduje na 10.00 až 12.000, táhla před palác velkého knížete Niko- lajeviče, kde byly uspořádány projevy sympatii Demonstrace trvaly na různých místech městaa do večera. Z Petrohradu, 6. dubna. (Spb. Ag.) Dnešní de- monstrace minuly beze vší příhody. Po celou dobu manifestací nebyl porušen klid. Od chrámu Vzkří- šení ubíral se průvod ke kathedrále svatého Petr a Pavla. Účastníci zpívali ruskou a pak bulharskou hymnn, jejíž jednotlivé sloky byly stále provázeny voláním „slávy“. V kathedrále (nikoliv jak oznámeno v kostele Vzkříšení) polo- žíla deputace průvodu na pomník Alexandra I kříž z bílých květin a na náhrobek Alexandra II. věnec. Pak se průvod rozešel. Část, asi 3000 osob. táhla pak před bulharské vyslanectví. kde opětně zpívána byla ruská a bul- harská hymna, na to pak před srbské vyslanectví. U kazaňské kathedrály, kdež se účastníci klidně rozešli, demonstrace skončila.
Petr Pavel Petrohrad Aga
12 article
Nový krok velmocí. Z Berlína, 7. dubna. Z Cařihradu se sem hlásí: Včerejší ministerská rada jednalao zprávě Hakkiho paše a Rešida paše o pravděpodobném stanovisku velmocí ku po- žadavkům balkánských států. Na základě těchto zpráv oficiosní kruhy se domnívají, že velmoci podniknou u balkánských států nový energický krok, aby tyto do určité doby přijaly návrhy velmocí. Některé francouzské hlasy o odpovědí balkán- ských spojenců. Z Paříže, 7. dubna. (K. k.) Listy živě kri- tisují odpověď balkánských států. „Journal“ praví: Co učiní Evropa? Setrvá-li na svém rozhodnutí, aniž by chtěla si vynutiti posluš- nost, vydává se novým potupám. Couvnouti znamenalo by doznati bezmocnost. Evropa se musí rozhodnouti. „Liberté“ praví: Evropa zašla na cestě smířlivosti co možno nejdále Nemůže již učiniti nové ústupky. „Journal des Débats“ praví: Balkánské státy vypracovaly svou odpověď se zdánlivou umírněností, ale tak, že se tím zabraňuje skončení války a tím i neprodlenému vyřízení skaderské otázky Kombinace, aby bylo 3proc. zvýšení cel po- užito k válečné náhradě, nemůže Francie při- pustiti. Zvýšených cel musí býti použito k ho spodářskému vývojí Turecka a nesmí jimi býti ještě více zatíženy turecké finance. Memorandum Albánců. Ze Sarajeva, 7. dubna. V pátek konala s zde hostina albánských notáblů, ve které bylo usneseno zaslati hr. Berchtoldovi, mar- kýzi di San Giulianovi a Bethmann- Hollwegovi memorandum, ve kterém se žádá, aby velmoci nepřipustily dal- ší obléhání Skadru. Císaři Fran tiškovi Josefovi zaslán byl hol dovací a děkovací telegra m. Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 7. dubna. Zde kolují pověsti že na přátelské domluvy velmocí vyslovila bulharská vláda zásadní souhlas k odstoupen Silistrie (Dersteru).
Albánec Berchtold San Fran Josef zaslat Berlín Cařihrad Paříž Evropa Francie Turecko Sarajevo Bukurešť Silistrie Bethmann
13 title
V Cařihradě.
Cařihrad
15 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Arcivévodkyně Isabela. Z Madridu, 6. dubna. (K. k.) Paní arcivévod- kyně Isabela nastoupila zpáteční cestu do Ra- kouska. žádný atentát ve Smyrně. Z Cařihradu, 6. dubna. [K. k.) V úřadní zprávě vyvraci se pověst o útoku na metropolitu ve Smyrně. Severní Amerika a činská republika. Z Tokia, 6. dubna. (K. k.) Úmysl americké vlády uznati čínskou republiku považuje se zde spíše za změnu americké politiky, než za důkan zlepšení vnitřních poměrů v Číně. Dovídáme se že Japonsko jest ochotno ugnati čínskou republi- ku, jakmile se prokáže zolidarita čínské vlády, eoh se dosud pestalo
Isabela Madrid Ra Cařihrad Smyrna činský republika Tokio Čína Japonsko severní Amerika
16 article K situaci.
K situaci. Pův. dopis „Nár. Listů V Bělehradě, 3. dubna. Pádem Drinopole přeťat poslední ner závislosti křesťanského Balkánu na Turecku Na březích Adrie brání se síce dosud „ture- cký“ Skader, ale tato obrana jest už čímsi pa- thologickým. S Tureckem nemá více Skader žádného organického spojení. Turci s mečem v ruse vstupovali do Evropy a s mečem v ruce ji opouštějí. Jen poražení se vzdávají. Skader byl by osamělou vojenskou posící, bez strate- gicky politického významu, nebýti Evropy Evropa stvořila skaderskou otázku. Na Skadru padly už lisíce srbsko-černohorských borců Ale Evropa rozkazuje: Skader dáti Albaniií Černohorský král neposlouchá. Evropa de- monstruje, aby ho donutila poslouchat a vá- žiti si usnesení Evropy. Král nedbá a útočí na Skader. „Neue Fr. Presse“ psala: Černohorský král dobře ví, co bude znamenati první vý- střel! I radila mu, aby si vzal dalekohled prohlédl si ony tmavé tečky na moři. Černo- horský král patrně v této době vídeňské hlás- né trouby neslyšel a jedná po své tvrdé hla- vě, kterou „N. Fr. Presse“ ve své hantýrc zove „Schlaukopf“ Srbsko se vysmeklo ze smyčky, která z Vídně vyhozena na Cetyň a Bělehrad záro- veň. „Plníme jen svoji spojeneckou povinnost jako jsme ji splnili i vůči Bulharům. Na Dri- nopoli rozhodoval generalissimus Ivanov, n Skadru rozhoduje černohorský král.“ Dobrými diplomatickými a politickým tahy zdařilo se Srbsku odvrátiti od sebe zod- povědnost. V zájmu zmírnění konfliktu bylo zajisté, aby se konflikt omezil pouze na Čer- nou Horu. A tak Srbsko stále prohlašuje
Adrie Turek Neue Černo Bulhar Ivanov Skadr Bělehrad Drinopol Balkán Turecko Evropa Francie . Presse Vídeň Srbsko Albaniia
17 article
„Dokud trvá válka, máme jako spojenec s hle- diska mezinárodních styků právo a s hledisk srbského povinnost pomoci všemožně svému spojenci při dobývání Skadru, jenž jest na tu- reckém území dosud.“ Tužba, aby Skader vyvolal konflikt ra kousko-srbsko-černohorský, nemohla se tedy splutti. Zbyla jen Černá Hora. A tak i toho jsme se dožili . Rakousko učinilo veliký gest. A Černá Hora odpovídá rovněž velikým gestem. I svět otvírá oči a ptá se s napětím: „Co se teď staně? Lidé, kteří nejsou zodpovědni za své vý- roky, říkají ironicky: „Ať vyhlásí Rakousko Černé Hoře válku! Až okupuje za trest Čer- nou Horu!“ A vážnější se tváří, jakoby nevě- děli ještě, je-li to vše k smíchu či k pláči. Ku podepření autority Evropy a vlastně nešťastné vídeňské politiky má se provést demonstrace, V evropské veřejnosti časte polituje se ubohé Turecko. Snad také jen z politování k Rakousku svolilo se k této de- monstraci, jež zatím činí dojem jen novinář- sky. Z politování.
Rakousko Černá Hora Evropa Turecko
18 article
Neboť není divu. Důslednost, s jakou naše zahraniční politika vytrvává ve svých hříších chybách průběhem balkánské války, mu vzbuditi už soucit. Jistý rakouský diplomat pověděl mi to velmi lapidárně, když jsem se ho tázal, ne- hrozí-li válečné nebezpečí z rakousko-srb. ského „konfliktu“ — Vidíte, suďte sám, hovořil diplomat my jsme řekli, že nedopustíme, aby srbské vojsko vešlo do sandžaku, ale když se to sta- lo, ničeho jsme přece nepodnikli; my jsme řekli, že nedopustíme, aby srbské vojsko ob- sadilo jaderské pobřeží, a ono to přece mohl učiniti bez našeho branného odporu; my jsme řekli, že nedopustíme, aby .. A tak by to mohlo jíti bezmála do neko- nečna. Jak kvalifikovati však tuhle politiku, jež tedy docela zbytečně štve proti vlastní říš balkánské národy? Mimoděk si vzpomínán při tom výroku jistého srbského politika: „Zdá se, jakoby už bylo historickým posláním habs- burské monarchie svým odporem tvořit okolo sebe nové státní formace. Ona stvořila Francii, stvořila Anglii, Německo, Italii. Nyn je řada na nás na Balkáně. č. Slepánek.
Slepánek Francie Anglie Německo Italia Balkán
19 title
Politická hlídka.
20 article Politické postavení Němců — bezútěšné.
Politické postavení Němců — bezútěšné. President německého odboru zemědělské rady pro král. České, zemský poslanec a jeden z vůdců německých agrárníků v Čechách Th. Zuleger, mlu- vil v sobotu 5. t. m. veněmeckém politickém spol- ku na Král. Vinohradech o situaci Němců v Ra- kousku a zvláště v Čechách. Prohlásil, že politické postavení Němců v Rakousku a zvláště v Čechách je bezútěšné a nanejvýše zmatené. Jestliže bývalý mínistr Prade hledal pro Němce velikého vůdčího muže, posl. Zuleger žádá jednotu, národní uvědo- mění a politickou zralost Němců. Co tím míní, po věděl posl. Zuleger ve svém výkladu o sněmovn obstrukci německé v podstatě takto: na jejím po- čátku Češi do určité míry uznali oprávněnost ně- meckých požadavků, ale později následkem tlaku kňouralů, kteří se vyskytli na obou stranách, za- ujali stanovisko méně smířlivé. Velkou část něme- ckých neúspěchů — vykládal posl. Zuleger — dlužno si ovšem vysvětliti tím způsobem, že s Němci do své, zajisté oprávněné obstrukce dal bez zevrubné přípravy, bez náležitého válečného plánu. Tak na př. zamítli pivní dávku, což způsobil pohromu v otázce učitelských platů. Politika je vážná a nebezpečná věc, v politice nelze býti po- vstalcem, politiku nelze dělat na vlastní pěst, is zřetelem na učitelské platy dlužno tedy řícir ben povolení německých národních požadavků není sněmu. Odbyv tímto způsobem učitele, posl. Zu- leger stěžoval si, že vláda neučinila ničeho pro dorozumění, jedná tu tak lhostejně a bezbarvě. jakoby šlo o vyrovnání třeba v Elsasku. Všechn čest místodržitelovi, ale místodržitel jest ovšem pouze místodržitelem, kdežto udělat v tomto poli- ticky bouřlivém koutě pořádek musí býti povin- ností celé vlády, a to v zájmu politiky říšské; pak bude se vláda moci opříti o Němce i o Čechy. Z poměrů dosavadních německá politika vídeňsk
Němec Zuleger Král Prade Čech Čechy Rakousko odbor zemědělský rada pro král
21 article
přímo překáží německé politice pražské, jak době poslední bylo patrno při návrhu dra. Damm o údělech, jejž porazili němečtí poslanci z jinýcl zemí. Takto vylíčiv bezútěšné poměry Němců, poal Zuleger naznačil, jak z nich vyváznouti. Tu pravil že v Rakousku nebude lépe, dokud nepromluví li Musí býti odloženo heslo „chtit býti lepším Něm cem než ostatní“, ježto každý pak chce býti lepším neblahý vliv těchto snah již se objevuje? tím, že se jedné strany využívá proti druhé. Velmi nepříznivě se posl. Zuleger vyslovil česko-německém dorozumívání: dle jeho úsudku uvázlo na mrtvém bodu, nemůže v před ani zpět nic již nelze pro ně očekávati, jeho situace je bez- útěšná. Přes to však Němci musejí dále jíti trnitou cestou snah o správní rozdělení země, musejí trvati na čiré národnostní rozluce, aby se zmenšily třec plochy, aby se odstranily dosavadní šikany a aby se dospělo k smírnému životu obou národů vedle sebe. Národně politické požadavky Němců již ne- zmizí z denního pořadu, také příští, nový sněm bude se musit zabývati těmito otázkami dosud ne- rozřešenými, a nikdo jich nerozřeší, aniž by opě v úvahu vzal oprávněná přání, obsažená v poža davcích těch. Tak bude musit jednati a postupo- vati každý, kdo chce politiku stavěti na základec lidových, a kdo nepozbyl víry v národ. Posl. Zuleger končil přáním, aby oběti něme- cké obstrukce nebyly přineseny nadarmo, načei Němcům doporučil kompromis živlů agrárních ostatních. Bylo by zajímavo zvěděti, jak o této řeči Zu- legerově se vysloví představenstvo německé ob- strukce v důvěrném svém kruhu. Neboť řeč Zule- grova má zřejmé protiobstrukční hroty, a teskně z ní vyznívá starost o vývoj věcí příštích. První valná schůze členů odboru státních úřadníků a úřadníků státních drah.
Damm Němec Zuleger Posl Rakousko Německo Němec
23 article
Na nedělní valné schůzí pokračoval říšský po- slanec L. Čech ve svých vývodecha Sotva finanční plán byl ve výboru velkou vět- šinou, tak zvanou pracovní většinou, která se tan ad hoc utvořila, schválen, již začala práce krtčí jak by se tento finanční plán znemožnil. A tenkrát vyšlo komando opět z Třebenic, poněvadž se Něm- cům zdálo, že přijetím finančního plánu německá obstrukce byla by seslabena. Němci se tenkrá odhalili jako praví přátelé státního úřadnictva. Oni raději vaše interesy pochovají a budou pra- covati k tomu, aby finanění plán nestal se záko- nem, a to jenom proto, aby jejich prestiž, která již tolik utrpěla, netrpěla v této akci ještě více.A musíme vám nyní smulně sděliti, že dnes opět není jasno, kdy služební pragmatika se stane zákonem. Když jsem byl tyto dny ve Vídni a naléhal na různé hlavní orgány, aby mi řekly, který termín to vlastně bude, kdy služební pragmatika vstoup v platnost, nemohly mně to říci. Jeden mi řekl. že to může býti 1. července, ale druhý mi řekl. že bude-li obstrukce Rusínů, a bude-li na říšské radě obstrukce Němců proti údělům zemským, že jest vůbec nejasno, zda finanční zákon vstoupí platnost a zda pragmatika ještě letos stane se zákonem. To jsou velmi smutné perspektivy, když člověk vidí, že se jedná o peníze, které v poměru k tomu, co se v tomto státě tak lehkomyslně vy- hází, jsou tak malé. 25 millonů pro úřad- nietvo není, ale jsou zde sta milionů na zbrojení, které bylo a ještě sn a bude. (Výborně.)
L Čo Němec Rusín Třebenice Německo Vídeň
24 article
Z praxe znáte, že z nejlepšího zákona dá se udělati špatný zákon průvodními nařízeními. Na těchto průvodních nařízeních pracuje užší komitét. skládající se ze tři úřadníků a to z ministerstva financí, vnitra a justice. Ministerstvo obchodu. které tak silně jest angažováno v úřadnictvu, této komisi zastoupeno není, ač právě tento resort má tolik svých zvláštností, které vyžadují zvlášt- ního posuzování. Ale to jest opět v pravdě tak rakouské. Průvodní nařízení budou míti velké va- dy, které se však dají postupně odstraniti. Ale budeme museti jako zástupci lidu trvati na tom. aby to, co změna zamýšlela, nebylo zvráceno faleš- nými výklady. A to bude státně-zřízenecký výbor žádati. Zatím se nestalo nic jiného, co by svěd- čilo příznivě pro služební pragmatiku, jen že sty- lisator služební pragmatiky pan ministerský rada Alexis stal se šlechticem. [Veselost.) Když již eskontoval odměnu své práce, jest jasno, že jeho práce musí míti positivní výsledek Nemohu vám raditi teniokrát nic jiného, ne abyste zase měli tu trpělivost, kterou jste tak vy- nikali po celou dobu, kdy pragmatika byla pro- jednávána. Symptomatické jest, že vídeňský Čen tralverband, který byl největším odpůrcem slu- žební pragmatiky a který mne tak často vykráka ve svém časopise, že ten dnes chodí do minister- stva s deputacemi a že žádá, aby se služební prag matika stala zákonem. Řečník se dále zmiňuje o povyšování měst do vyšší třídy aktivitního přídavku a praví, že roz
Alexis
25 article
hodnutí vlády v této věci nemůže nikde uspokojil. poněvadž zájmy jednotlivých měst jsou velmi růz- né. Také dr. Tobolka podal na říšské radě pilný návrh v této věci. Ale tento návrh se projednával několik měsíců a snad ještě několik měsíců se bude projednávati, ačkoliv jest velmi pečlivě vy- pracován. Poměry státního úřadnictva v minulém roc nebyly takové, že jste na ně mohli pohlížetis uspokojením. Myslím, že velkou vinu na těchto neutěšených poměrech má celková politická situ- ace, a to ne-li světová, tedy aspoň politická situ- ace v naší říši, v našem království, kde německo obstrukcí jest ochromen sněm, a kde stále s na- šimi sousedy Němci, ač v mnohých a v mnohých otázkách máme zájmy totožné, nemůžeme dojíti k vyrovnání. Prohlédněme si úřadnický status naše- ho království a ku př. Haliče, a vidíme hned, jak tímto sporem celé království České trpí. Nechi otvírati ránu úřadnictva soudního, které nejvíce těmito poměry trpí, ale také nejasné poměry v oboru jazykovém odnáši vlastně státní úřadni- ctvo. Každý na něm žádá, aby v jazykové otáze vystupovalo odvážně, a ono docela nepřirozeným způsobem musí risiko své odvahy bráti na sebe. Také naši poslanci, jsouce čelně zastoupení v tak zvané „osmičce“, která jedná o jazykové otázce a kde z našich předních poslanců jest dr.
Tobolka Němec Halič
26 article
Kramář, dr. Pacák, dr. Rašín, dr. Koer- ner. pilně se starají, aby těžká otázka konečně byla rozřešena tak, aby nás aspoň přibližně mohla uspokojiti. Bohužel také tato otázka vinou Němců. ale ještě větší vinou vlády, která vůbec nic ne- vede, jak by vésti měla, ale která všechno v této říši ponechává v rozkladu, a o které máme opráv- něné domnění, že si vyrovnání vůbec nepřeje, také tato otázka vůbec uvázne na písku. Tato vláda, která není pro nás zrovna tou vládou nejpřízni- vější, která není příznivá zájmům lidu a parlamen- tarismu, tato vláda drží se v sedle jen naším spo- rem. Dokud my Češi s Němci se budeme potírat, do té doby bude vláda poho- dlně seděti v sedle. A v tomto sedle ji dnes upevňuje zahraniční situace, která, jak víte, jest taková, že z ní nemůže míti ani žádný Čech, ani žád- ný Slovan, ba ani žádný Rakušan ně- jakou radost. (Výborně! Potlesk.) Nemáte velkých přátel ani nahoře ani dole. (Hlasy: „Tak jesti“) Ti nahoře, fi nepřejí si prag- matiky, poněvadž by vám prospěla, a nepřejí si finančního plánu, poněvadž by pragmatiku mohl přivésti pod střechu. Ale tito nepřejí si ani smíru. poněvadž by nastal pořádek v království Českém.
doktor Pacák Rašín Koer Němec Čech Čo Rakušan Slovan
27 article
Pak oba dva národové v Čechách by měly jiný vliv ve Vídni a musela by ovšem nastati parla- mentní vláda s větším vlivem slovanským. Ve Vídni by museli přijímati více čěského a slovanského úřadnictva nežli dnes, a to si tito pachtýři vídeň- ských sinekur prostě nepřejí. [Výborněí) Ti malí, kteří tak se ukazují býti vašimi přáte- li, ti podali ve váš prospěch na říšské radě tolik krásných návrhů a tolik krásných řečí ve váš pro- spěch promluvili. A kdyby všechno to, co oni v váš prospěch navrhli, se stalo zákonem, tak stát by musel udělati bankrot. A oni nyní, když jsme se poctivě snažili, abychom postarali se o krytí pragmatiky, se na nás vrhli, že chceme vládě opa- třovati peníze. Tu se nám vyčítá, že chceme hla- sovati pro nové daně. Budou-li nás za to kaceřo- vati, že budeme hlasovati pro berní reformu, mu- síme tolik od vás žádati, abyste se nás ujali. V máte skutečnou oporu jenom v té straně, která představuje u nás střední stav. Pro vás, kteří jste velmi podstatnou součástkou středního stavu, jest ta středostavovská městská politika, kterou pro- vozuje naše strana, tou pravou, ke které se může- te s plným klidem přikloniti, kterou můžete dě- lati sami a která může vaším zájmům přinésti praktický úspěch. Na to se vám řekne s té druhé strany: A přinesla vám ta politika úspěch? T jest vždycky jejich trumí, že positivní politika neměla žádného úspěchu. Že neměla žádně- ho, to není pravda. A že neměla ta- kového, jaký míti mohla, to jest ja- sno. Když by provozovalo positivní politiku podle
Čechy Vídeň
28 article
našich poslanců na říšské radě 107—108 poslanců, musela by míti výsledek jiný, nežli když ji provo- zuje poslanců 16. Od těch 16 Mladočechů nemo- hou se potom požadovati zázraky, když se jim po- drývá půda pod nohama, když se seslabuje jejich význam tvrzením ve Vídni, že za nimi nikdo ne- stojí a když ti, kteří sami ničeho nedělají, pone- chávají jim všechnu positivní práci. Poslanci ne- jsou k tomu, aby s kukátky jezdili po světě. (Ve- selost. Potlesk.) Každý poslanec nemůže uměti všechno, ale musí uměti aspoň něco a musí býti dosti pracovitý, aby to, co umí, uměl také ve pro- spěch voličstva využitkovatí a aby nepouštěl do voličstva jen rachejtle. Strana naše vyslala do říš- ské rady mužů málo, ale takových, že každý z nich stojí na svém místě a že každý representuje vý- konnost jedné části programu naší strany a jak vi- děti, také ji poctivě vykonává. Není zákona na radě říšské, ať jest to odborná věc nebo politická, v němž by naše strana třeba malým počtem neby- la zasáhla svou inteligencí a svou individualitou. Když již ve všech věcech nemůžeme se engažovati tak, abychom mohli vystupovati jako její obhájci, tedy jistě vystupujeme jako její zlepšovatelé. Různé zákony prokázaly, že zástupci naší strany něco umějí a konečně jest také jasno, že také malý počet na říšské radě něco znamená. Ti, kteří nám půdu pod nohama podrývati, kteří o nás nevědí. než to špatné, kteří, ať učiníme krok v levo, v pra- vo anebo ku předu, vždy vidí v tom krok špatný, ti
Vídeň
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z turistiky.) Zajímavá otázka roz předla se na severním pomezí našeho krá- lovství. Jak známo, hemží se po našich Krkono- ších turistů „z říše“. „Von drüben“ říkají naš- pohraniční sousedé. Za Vrchlabím, Jilemnici Tannwaldem pocítíte již zahraniční ovzduší Jídelní lístek v cenách říšsko-německé valuty chtěj nechtěj jste nuceni ve vlastní domovině platiti dle německého kursu — noviny drá- žďanské, berlinské, vratislavské, hamburské deminují. Vše přizpůsobeno významu návště- vy. A naše Krkonoše navštěvují nesmírnou většinou Němci z říše. Od Baltu až k prvním výběžkům našich pohraničních hor, vše spě- chá obdivovati veliké dílo přírody: české Alpy. V krkonošských boudách můžete se přesvědčiti o nadšení, jímž jsou uchváceni oby- vatelé pobřeží severních moří a německých planin, putující sem po tisících. A nejsou skrblíci. Poobědvejte v „Sněžných jamách“ v boudě „Prince Jindřicha“, zkuste přenoco- vati v „Obří boudě“ anebo nahoře na Sněžce a přesvědčíte se, že úsporné cestování Něm- číků není ani tak úsporné, jak rádo se nám
Tannwald Němec Jindřich Vrchlabí Jilemnice Krkonoše Balt český Alpy Sněžka Německo
30 article
s posměškem namlouvá. V boudách krkonoš- ských dovedou hověti i nejzmlsanějším jazý- čkům jak co do kuchyně, tak co do sklepa. Při plném stolu citlivějšímu turistovi kaliti může gastronomické požitky snad pouze vzpo- mínka na tváře celými proudy potu zalité na oči námahou vypoulené a na krátký, těžký dech lidiček, jež cestou sem potkával a jež všecku tu tíhu blahobytných stolů sem vyná- šejí z hlubokých údolí. A je-li jen poněku pohoda, od rána do večera se zde stolujea utrácí. Bývá dost obtížno nalézti ku pohově a osvěžení vhodné místo u stolu. Jídelní l- stek obsažný a „vybraný“ liší se od jídelních lístků slušnějších hostinců našeho vnitrozemí jzdině tím, že vykazuje ceny namnoze — lev- nější. Ano. Na Krkonoších pojíte a vyspíte se levněji než v turistickém útulku leckterého prostředního českého města. Věc neuvěřitel- ná a přece pravdivá. Třeba k ní poukázati v zájmu naší turistiky. Na cestu do Krkono lze se vypraviti s důvěrou, že dojmy přírodní kaleny nebudou půtkami s hostinskými.
31 article
A kdo že všecky poklady spíží a sklepů krkonošských bud vyprazdňuje? My zajistě nikoli. Slyšíme stále stejný stesk, kterak že v krkonošské turistice se téměř ztrácíme svoji návštěvou. Věc konec konců přirozená, uá- ží-li se, z jak rozsáhlých oblastí rekrutuje se kontingent turistů německých, vyhledávají cích naše hory. Nepřekvapuje, vznikla-li v Podkrkonoš za nynější hospodářské horečky snaha, zlá- kati mocné proudy krkonošských turistů z ří- še dále do vnitrozemí. Slyšíme-li, kterak ve- lebí naše horstva, jakému musili by podleh- nouti nadšení pro naše malebné, řekněme Pojizeří! Jen kterak navnadit jejích cestovn choutku, aby sestoupili sem, k nám, do ve- likého panoramatu krásy pohraničního české- ho kraje a otevřeli i zde svoje měšce? Udička má býti vyhozena přes hranice Čech. Cizinecká komise kteréhosi, již hezky dovnitř země položeného kraje tak se usne- sla. Myšlenka dobře míněná předložena star ším podkrkonošských měst. A dožadováno se nejen souhlasu s akcí, ale i přiměřené hmotné podpory Tisíce výtisků vhodné brožury mo býti rozhozeno za hranice. Jaký náklad Nechť hradí výlohy, komu z nich někdy vzro- ste zisk. Zaklepáno na obětavost měštěnínů či lépe jejich obecních důchodů. A ukázala se věc pozoruhodná ... Města od hranic vzdálenější — tudíž po- ložená mimo dostřel národnostních zápasů — kde myšlenka vzala svůj vznik, pozvedla pro
Pojizeří Čechy
32 article
ni obě ruce a podložíla iniciativu hned přimě řenou dotací. Čím blíže ke hranicím, tím více vadle nadšení pro nový podnik. V horách jest život ve všem všudy svízelný. Náš horák ka ždou novotu dlouho a pečlivě zkoumá. JJe vy sazen samým bojům. Nejednou věc, v níž dů- věřoval, ukázala svoje záludné stránky.A Němci? Nejsou-li předmětem jeho denníc zápasů? Věc třeba dobře rozmyslit. A tak se stalo, že města hranicím nejblíže položená buď odepřela podporu, jinde ne- uznali nabídku ani hodnou odpovědi a ještě jinde spíše ze sousedské zdvořilosti než z věcného souhlasu složila nepatrný peníz. Hospodářský prospěch? Ach! Ten našin horákům slibovali němečtí fabrikanti také když zde v letech šedesátých usazovali svoje průmyslové podniky. A dnes? Chudo je po českých horách, jako bývalo. Co továrna dá vydělati, továrna zase shltne. „Kdes vydělal tam utrat!“ zní její heslo. Nemyslíte, až k nám ty proudy Němců potáhnou, že nám z nich tu leckterý zas zbude? Ne aby nám pomáhal, ale aby sbíral do vlastní studánky praménky německých grošů. Budeme je tu mít a z nich — nic. Usadí se, zakoupí, utvoří německý ostrů- vek v českém ráji — německý host u českých
Němec
33 article
hostitelů. Sami ho sem pozvali. A k hosti nutno zachovati se šetrně, hověti mu Máme příklady Kdesi na pomezí vrchlabském v nejno- vější době české městečko jen honitbu pro- najalo sousedu Němci. Nabídka jeho byla to- tiž nejvýhodnější. Kdo má obecní honitbu, má také v obci svůj hlas. A německý jediný hla mezi mnoha českými vždycky dobře je slý- chat. I v malém našem městečku. Nezůstal sám nové nájemce. Vedle honitby dva nej- lepší statečky přešly do rukou německých. Česká druhdy obec zvolna se poněmčuje. Ob- čanům městečka rozjiskřilo se v očích. Pále je v nich ten německý klín v jejich české pů- dě. A bude ještě pálit! Rozsvitlo jim, ale roz- svitlo pozdě. A naše brožura? Přivábí k nám kýžené proudy cizinců? A přivábí-li, budou jimi postiženi nejcitelněji ti, kdo se jim bránili. A budou snad s nimi bojovat. Budou. O tom nelze pochybovat. A hospodářský prospěch? Jak mlhavýl Otázky se zkřížily. Brožury rozletí se německým světem Cizineckému ruchu bude snad pomoženo. A domácímu? — — Také. — — —lý—
Němec Pál Ob