1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 7. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní Hsty
předplácí se
V Praze v administracl:
a měsie. . . . . . 2 K—
na čtvrt Teta . . . . 8. K —
s dvojí donáškout
na měsle.
na čtvrt ieta: . . k es
ve filiálkáchí
na měsie . . . . . 2 K. 30
a měsí Poštou
na čevrt iet: . . . R oo
» dvojí zásilkou
na měsle.
B K 80h
na čtvrt leta : . . . 11 K h
Praha
6
article
dání.
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě
za s
večerní
. . . . . za dh
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
lnaerátv
plati se hětově napře
Předplaceni a insorty přijíma
sdministrace v Marianské ul., s.
Tam nacházoji se táž
redakce, tiskárna a expodiee
„Národnich Listů“.
Rukopisy se nevracej
7
article
Nová válko na Balkáně
Nová válko na Balkáně
demonstrace proti
Černé Hoře.
Německé křižáky.
M Z Kolína n. R., 7. dubna. (Zvl. telgr
„Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ oznamuje: Dv
německé turbinové křižáky pro
širé moře „Strassburg“ a „Dresden“ odpluly
jakožto nově přičleněná část německého lod
stva ve Středozemním moři, k bal kán-
skému pobřeží.
Z Kielu, 7. dubna. (K. k.) Křížáky „Strass-
burg“ a „Dresden“ dostaly rozkaz vyplouti do
Středozemního moře a nastoupily včera v 10
hod. 30 min. večer cestu průplavem císaře Vi-
léma.
Strass
Balkán
Kolín
Drážďany
Kiel
Kölnische Ztg
9
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Zastavené boje.
10
article
Ze Sofije, 7. dubna. V dobře zpravených
kruzích se prohlašuje, že nepřátelství
na turecko-bulharském bojišti bylo
již zastaveno. Bulharsko-turecké hranice
půjdou pravděpodobně 8 km. jižně od Midie
a budou zaujímati veškeré strategické body
a končiti 15 km. východně od Enosu.
Nespokojenost v Bulharsku.
M. Z Kolína n. R., 7. dubna. (Zvl. telgr.
„Nár. L.“) Dle sofijské zprávy „Köln. Ztgu.“
není veřejnost bulharského hlavního města
spokojena s odpovědí balkánských spojenců
na postřednickou notu velmocí. Zklamán
způsobil zejména souhlas s navrženým ohra-
ničením. Oposice chce vládu interpelovati po
příčinách jejího ústupu. Národněliberální stra-
na přičítá to nátlaku Ruska, kdežto tak zvaný
nezávislý tisk věc svaluje na vnitřní slabos
balkánského spolku.
Köln
Sofijá
Bulharsko
Kolín
Rusko
km
Midie
11
article
Demonstrace pro balkánské Slovanstvo
Demonstrace pro balkánské Slovanstvo
v Petrohradě.
Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) část manife
ctantů, jejichž celkový počet se odhaduje na 10.00
až 12.000, táhla před palác velkého knížete Niko-
lajeviče, kde byly uspořádány projevy sympatii
Demonstrace trvaly na různých místech městaa
do večera.
Z Petrohradu, 6. dubna. (Spb. Ag.) Dnešní de-
monstrace minuly beze vší příhody. Po celou dobu
manifestací nebyl porušen klid. Od chrámu Vzkří-
šení ubíral se průvod ke kathedrále svatého Petr
a Pavla. Účastníci zpívali ruskou a pak
bulharskou hymnn, jejíž jednotlivé sloky
byly stále provázeny voláním „slávy“. V kathedrále
(nikoliv jak oznámeno v kostele Vzkříšení) polo-
žíla deputace průvodu na pomník Alexandra I
kříž z bílých květin a na náhrobek Alexandra II.
věnec. Pak se průvod rozešel. Část, asi 3000 osob.
táhla pak před bulharské vyslanectví.
kde opětně zpívána byla ruská a bul-
harská hymna, na to pak před srbské
vyslanectví. U kazaňské kathedrály, kdež se
účastníci klidně rozešli, demonstrace skončila.
Petr
Pavel
Petrohrad
Aga
12
article
Nový krok velmocí.
Z Berlína, 7. dubna. Z Cařihradu se sem
hlásí: Včerejší ministerská rada jednalao
zprávě Hakkiho paše a Rešida paše
o pravděpodobném stanovisku velmocí ku po-
žadavkům balkánských států. Na základě
těchto zpráv oficiosní kruhy se domnívají, že
velmoci podniknou u balkánských
států nový energický krok, aby tyto
do určité doby přijaly návrhy velmocí.
Některé francouzské hlasy o odpovědí balkán-
ských spojenců.
Z Paříže, 7. dubna. (K. k.) Listy živě kri-
tisují odpověď balkánských států. „Journal“
praví: Co učiní Evropa? Setrvá-li na svém
rozhodnutí, aniž by chtěla si vynutiti posluš-
nost, vydává se novým potupám. Couvnouti
znamenalo by doznati bezmocnost. Evropa
se musí rozhodnouti. „Liberté“ praví: Evropa
zašla na cestě smířlivosti co možno nejdále
Nemůže již učiniti nové ústupky. „Journal des
Débats“ praví: Balkánské státy vypracovaly
svou odpověď se zdánlivou umírněností, ale
tak, že se tím zabraňuje skončení války a tím
i neprodlenému vyřízení skaderské otázky
Kombinace, aby bylo 3proc. zvýšení cel po-
užito k válečné náhradě, nemůže Francie při-
pustiti. Zvýšených cel musí býti použito k ho
spodářskému vývojí Turecka a nesmí jimi býti
ještě více zatíženy turecké finance.
Memorandum Albánců.
Ze Sarajeva, 7. dubna. V pátek konala s
zde hostina albánských notáblů, ve které bylo
usneseno zaslati hr. Berchtoldovi, mar-
kýzi di San Giulianovi a Bethmann-
Hollwegovi memorandum, ve kterém se
žádá, aby velmoci nepřipustily dal-
ší obléhání Skadru. Císaři Fran
tiškovi Josefovi zaslán byl hol
dovací a děkovací telegra m.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukurešti, 7. dubna. Zde kolují pověsti
že na přátelské domluvy velmocí vyslovila
bulharská vláda zásadní souhlas k odstoupen
Silistrie (Dersteru).
Albánec
Berchtold
San
Fran
Josef zaslat
Berlín
Cařihrad
Paříž
Evropa
Francie
Turecko
Sarajevo
Bukurešť
Silistrie
Bethmann
13
title
V Cařihradě.
Cařihrad
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Arcivévodkyně Isabela.
Z Madridu, 6. dubna. (K. k.) Paní arcivévod-
kyně Isabela nastoupila zpáteční cestu do Ra-
kouska.
žádný atentát ve Smyrně.
Z Cařihradu, 6. dubna. [K. k.) V úřadní zprávě
vyvraci se pověst o útoku na metropolitu ve
Smyrně.
Severní Amerika a činská republika.
Z Tokia, 6. dubna. (K. k.) Úmysl americké
vlády uznati čínskou republiku považuje se zde
spíše za změnu americké politiky, než za důkan
zlepšení vnitřních poměrů v Číně. Dovídáme se
že Japonsko jest ochotno ugnati čínskou republi-
ku, jakmile se prokáže zolidarita čínské vlády, eoh
se dosud pestalo
Isabela
Madrid
Ra
Cařihrad
Smyrna
činský republika
Tokio
Čína
Japonsko
severní Amerika
16
article
K situaci.
K situaci.
Pův. dopis „Nár. Listů
V Bělehradě, 3. dubna.
Pádem Drinopole přeťat poslední ner
závislosti křesťanského Balkánu na Turecku
Na březích Adrie brání se síce dosud „ture-
cký“ Skader, ale tato obrana jest už čímsi pa-
thologickým. S Tureckem nemá více Skader
žádného organického spojení. Turci s mečem
v ruse vstupovali do Evropy a s mečem v ruce
ji opouštějí. Jen poražení se vzdávají. Skader
byl by osamělou vojenskou posící, bez strate-
gicky politického významu, nebýti Evropy
Evropa stvořila skaderskou otázku. Na Skadru
padly už lisíce srbsko-černohorských borců
Ale Evropa rozkazuje: Skader dáti Albaniií
Černohorský král neposlouchá. Evropa de-
monstruje, aby ho donutila poslouchat a vá-
žiti si usnesení Evropy. Král nedbá a útočí na
Skader.
„Neue Fr. Presse“ psala: Černohorský
král dobře ví, co bude znamenati první vý-
střel! I radila mu, aby si vzal dalekohled
prohlédl si ony tmavé tečky na moři. Černo-
horský král patrně v této době vídeňské hlás-
né trouby neslyšel a jedná po své tvrdé hla-
vě, kterou „N. Fr. Presse“ ve své hantýrc
zove „Schlaukopf“
Srbsko se vysmeklo ze smyčky, která
z Vídně vyhozena na Cetyň a Bělehrad záro-
veň. „Plníme jen svoji spojeneckou povinnost
jako jsme ji splnili i vůči Bulharům. Na Dri-
nopoli rozhodoval generalissimus Ivanov, n
Skadru rozhoduje černohorský král.“
Dobrými diplomatickými a politickým
tahy zdařilo se Srbsku odvrátiti od sebe zod-
povědnost. V zájmu zmírnění konfliktu bylo
zajisté, aby se konflikt omezil pouze na Čer-
nou Horu. A tak Srbsko stále prohlašuje
Adrie
Turek
Neue
Černo
Bulhar
Ivanov
Skadr
Bělehrad
Drinopol
Balkán
Turecko
Evropa
Francie . Presse
Vídeň
Srbsko
Albaniia
17
article
„Dokud trvá válka, máme jako spojenec s hle-
diska mezinárodních styků právo a s hledisk
srbského povinnost pomoci všemožně svému
spojenci při dobývání Skadru, jenž jest na tu-
reckém území dosud.“
Tužba, aby Skader vyvolal konflikt ra
kousko-srbsko-černohorský, nemohla se tedy
splutti. Zbyla jen Černá Hora.
A tak i toho jsme se dožili .
Rakousko učinilo veliký gest.
A Černá Hora odpovídá rovněž velikým
gestem.
I svět otvírá oči a ptá se s napětím:
„Co se teď staně?
Lidé, kteří nejsou zodpovědni za své vý-
roky, říkají ironicky: „Ať vyhlásí Rakousko
Černé Hoře válku! Až okupuje za trest Čer-
nou Horu!“ A vážnější se tváří, jakoby nevě-
děli ještě, je-li to vše k smíchu či k pláči.
Ku podepření autority Evropy a vlastně
nešťastné vídeňské politiky má se provést
demonstrace, V evropské veřejnosti časte
polituje se ubohé Turecko. Snad také jen
z politování k Rakousku svolilo se k této de-
monstraci, jež zatím činí dojem jen novinář-
sky. Z politování.
Rakousko
Černá Hora
Evropa
Turecko
18
article
Neboť není divu. Důslednost, s jakou naše
zahraniční politika vytrvává ve svých hříších
chybách průběhem balkánské války, mu
vzbuditi už soucit.
Jistý rakouský diplomat pověděl mi to
velmi lapidárně, když jsem se ho tázal, ne-
hrozí-li válečné nebezpečí z rakousko-srb.
ského „konfliktu“
— Vidíte, suďte sám, hovořil diplomat
my jsme řekli, že nedopustíme, aby srbské
vojsko vešlo do sandžaku, ale když se to sta-
lo, ničeho jsme přece nepodnikli; my jsme
řekli, že nedopustíme, aby srbské vojsko ob-
sadilo jaderské pobřeží, a ono to přece mohl
učiniti bez našeho branného odporu; my jsme
řekli, že nedopustíme, aby ..
A tak by to mohlo jíti bezmála do neko-
nečna.
Jak kvalifikovati však tuhle politiku, jež
tedy docela zbytečně štve proti vlastní říš
balkánské národy? Mimoděk si vzpomínán
při tom výroku jistého srbského politika: „Zdá
se, jakoby už bylo historickým posláním habs-
burské monarchie svým odporem tvořit
okolo sebe nové státní formace. Ona stvořila
Francii, stvořila Anglii, Německo, Italii. Nyn
je řada na nás na Balkáně. č. Slepánek.
Slepánek
Francie
Anglie
Německo
Italia
Balkán
19
title
Politická hlídka.
20
article
Politické postavení Němců — bezútěšné.
Politické postavení Němců — bezútěšné.
President německého odboru zemědělské rady
pro král. České, zemský poslanec a jeden z vůdců
německých agrárníků v Čechách Th. Zuleger, mlu-
vil v sobotu 5. t. m. veněmeckém politickém spol-
ku na Král. Vinohradech o situaci Němců v Ra-
kousku a zvláště v Čechách. Prohlásil, že politické
postavení Němců v Rakousku a zvláště v Čechách
je bezútěšné a nanejvýše zmatené. Jestliže bývalý
mínistr Prade hledal pro Němce velikého vůdčího
muže, posl. Zuleger žádá jednotu, národní uvědo-
mění a politickou zralost Němců. Co tím míní, po
věděl posl. Zuleger ve svém výkladu o sněmovn
obstrukci německé v podstatě takto: na jejím po-
čátku Češi do určité míry uznali oprávněnost ně-
meckých požadavků, ale později následkem tlaku
kňouralů, kteří se vyskytli na obou stranách, za-
ujali stanovisko méně smířlivé. Velkou část něme-
ckých neúspěchů — vykládal posl. Zuleger —
dlužno si ovšem vysvětliti tím způsobem, že s
Němci do své, zajisté oprávněné obstrukce dal
bez zevrubné přípravy, bez náležitého válečného
plánu.
Tak na př. zamítli pivní dávku, což způsobil
pohromu v otázce učitelských platů. Politika je
vážná a nebezpečná věc, v politice nelze býti po-
vstalcem, politiku nelze dělat na vlastní pěst, is
zřetelem na učitelské platy dlužno tedy řícir ben
povolení německých národních požadavků není
sněmu. Odbyv tímto způsobem učitele, posl. Zu-
leger stěžoval si, že vláda neučinila ničeho pro
dorozumění, jedná tu tak lhostejně a bezbarvě.
jakoby šlo o vyrovnání třeba v Elsasku. Všechn
čest místodržitelovi, ale místodržitel jest ovšem
pouze místodržitelem, kdežto udělat v tomto poli-
ticky bouřlivém koutě pořádek musí býti povin-
ností celé vlády, a to v zájmu politiky říšské; pak
bude se vláda moci opříti o Němce i o Čechy. Z
poměrů dosavadních německá politika vídeňsk
Němec
Zuleger
Král
Prade
Čech
Čechy
Rakousko
odbor zemědělský rada pro král
21
article
přímo překáží německé politice pražské, jak
době poslední bylo patrno při návrhu dra. Damm
o údělech, jejž porazili němečtí poslanci z jinýcl
zemí.
Takto vylíčiv bezútěšné poměry Němců, poal
Zuleger naznačil, jak z nich vyváznouti. Tu pravil
že v Rakousku nebude lépe, dokud nepromluví li
Musí býti odloženo heslo „chtit býti lepším Něm
cem než ostatní“, ježto každý pak chce býti lepším
neblahý vliv těchto snah již se objevuje? tím, že
se jedné strany využívá proti druhé.
Velmi nepříznivě se posl. Zuleger vyslovil
česko-německém dorozumívání: dle jeho úsudku
uvázlo na mrtvém bodu, nemůže v před ani zpět
nic již nelze pro ně očekávati, jeho situace je bez-
útěšná. Přes to však Němci musejí dále jíti trnitou
cestou snah o správní rozdělení země, musejí trvati
na čiré národnostní rozluce, aby se zmenšily třec
plochy, aby se odstranily dosavadní šikany a aby
se dospělo k smírnému životu obou národů vedle
sebe. Národně politické požadavky Němců již ne-
zmizí z denního pořadu, také příští, nový sněm
bude se musit zabývati těmito otázkami dosud ne-
rozřešenými, a nikdo jich nerozřeší, aniž by opě
v úvahu vzal oprávněná přání, obsažená v poža
davcích těch. Tak bude musit jednati a postupo-
vati každý, kdo chce politiku stavěti na základec
lidových, a kdo nepozbyl víry v národ.
Posl. Zuleger končil přáním, aby oběti něme-
cké obstrukce nebyly přineseny nadarmo, načei
Němcům doporučil kompromis živlů agrárních
ostatních.
Bylo by zajímavo zvěděti, jak o této řeči Zu-
legerově se vysloví představenstvo německé ob-
strukce v důvěrném svém kruhu. Neboť řeč Zule-
grova má zřejmé protiobstrukční hroty, a teskně
z ní vyznívá starost o vývoj věcí příštích.
První valná schůze
členů odboru státních úřadníků
a úřadníků státních drah.
Damm
Němec
Zuleger
Posl
Rakousko
Německo
Němec
23
article
Na nedělní valné schůzí pokračoval říšský po-
slanec L. Čech ve svých vývodecha
Sotva finanční plán byl ve výboru velkou vět-
šinou, tak zvanou pracovní většinou, která se tan
ad hoc utvořila, schválen, již začala práce krtčí
jak by se tento finanční plán znemožnil. A tenkrát
vyšlo komando opět z Třebenic, poněvadž se Něm-
cům zdálo, že přijetím finančního plánu německá
obstrukce byla by seslabena. Němci se tenkrá
odhalili jako praví přátelé státního úřadnictva.
Oni raději vaše interesy pochovají a budou pra-
covati k tomu, aby finanění plán nestal se záko-
nem, a to jenom proto, aby jejich prestiž, která již
tolik utrpěla, netrpěla v této akci ještě více.A
musíme vám nyní smulně sděliti, že dnes opět není
jasno, kdy služební pragmatika se stane zákonem.
Když jsem byl tyto dny ve Vídni a naléhal na
různé hlavní orgány, aby mi řekly, který termín
to vlastně bude, kdy služební pragmatika vstoup
v platnost, nemohly mně to říci. Jeden mi řekl.
že to může býti 1. července, ale druhý mi řekl.
že bude-li obstrukce Rusínů, a bude-li na říšské
radě obstrukce Němců proti údělům zemským, že
jest vůbec nejasno, zda finanční zákon vstoupí
platnost a zda pragmatika ještě letos stane se
zákonem. To jsou velmi smutné perspektivy, když
člověk vidí, že se jedná o peníze, které v poměru
k tomu, co se v tomto státě tak lehkomyslně vy-
hází, jsou tak malé. 25 millonů pro úřad-
nietvo není, ale jsou zde sta milionů
na zbrojení, které bylo a ještě sn a
bude. (Výborně.)
L Čo
Němec
Rusín
Třebenice
Německo
Vídeň
24
article
Z praxe znáte, že z nejlepšího zákona dá se
udělati špatný zákon průvodními nařízeními. Na
těchto průvodních nařízeních pracuje užší komitét.
skládající se ze tři úřadníků a to z ministerstva
financí, vnitra a justice. Ministerstvo obchodu.
které tak silně jest angažováno v úřadnictvu,
této komisi zastoupeno není, ač právě tento resort
má tolik svých zvláštností, které vyžadují zvlášt-
ního posuzování. Ale to jest opět v pravdě tak
rakouské. Průvodní nařízení budou míti velké va-
dy, které se však dají postupně odstraniti. Ale
budeme museti jako zástupci lidu trvati na tom.
aby to, co změna zamýšlela, nebylo zvráceno faleš-
nými výklady. A to bude státně-zřízenecký výbor
žádati. Zatím se nestalo nic jiného, co by svěd-
čilo příznivě pro služební pragmatiku, jen že sty-
lisator služební pragmatiky pan ministerský rada
Alexis stal se šlechticem. [Veselost.) Když již
eskontoval odměnu své práce, jest jasno, že jeho
práce musí míti positivní výsledek
Nemohu vám raditi teniokrát nic jiného, ne
abyste zase měli tu trpělivost, kterou jste tak vy-
nikali po celou dobu, kdy pragmatika byla pro-
jednávána. Symptomatické jest, že vídeňský Čen
tralverband, který byl největším odpůrcem slu-
žební pragmatiky a který mne tak často vykráka
ve svém časopise, že ten dnes chodí do minister-
stva s deputacemi a že žádá, aby se služební prag
matika stala zákonem.
Řečník se dále zmiňuje o povyšování měst do
vyšší třídy aktivitního přídavku a praví, že roz
Alexis
25
article
hodnutí vlády v této věci nemůže nikde uspokojil.
poněvadž zájmy jednotlivých měst jsou velmi růz-
né. Také dr. Tobolka podal na říšské radě pilný
návrh v této věci. Ale tento návrh se projednával
několik měsíců a snad ještě několik měsíců se
bude projednávati, ačkoliv jest velmi pečlivě vy-
pracován.
Poměry státního úřadnictva v minulém roc
nebyly takové, že jste na ně mohli pohlížetis
uspokojením. Myslím, že velkou vinu na těchto
neutěšených poměrech má celková politická situ-
ace, a to ne-li světová, tedy aspoň politická situ-
ace v naší říši, v našem království, kde německo
obstrukcí jest ochromen sněm, a kde stále s na-
šimi sousedy Němci, ač v mnohých a v mnohých
otázkách máme zájmy totožné, nemůžeme dojíti k
vyrovnání. Prohlédněme si úřadnický status naše-
ho království a ku př. Haliče, a vidíme hned, jak
tímto sporem celé království České trpí. Nechi
otvírati ránu úřadnictva soudního, které nejvíce
těmito poměry trpí, ale také nejasné poměry
v oboru jazykovém odnáši vlastně státní úřadni-
ctvo. Každý na něm žádá, aby v jazykové otáze
vystupovalo odvážně, a ono docela nepřirozeným
způsobem musí risiko své odvahy bráti na sebe.
Také naši poslanci, jsouce čelně zastoupení
v tak zvané „osmičce“, která jedná o jazykové
otázce a kde z našich předních poslanců jest dr.
Tobolka
Němec
Halič
26
article
Kramář, dr. Pacák, dr. Rašín, dr. Koer-
ner. pilně se starají, aby těžká otázka konečně
byla rozřešena tak, aby nás aspoň přibližně mohla
uspokojiti. Bohužel také tato otázka vinou Němců.
ale ještě větší vinou vlády, která vůbec nic ne-
vede, jak by vésti měla, ale která všechno v této
říši ponechává v rozkladu, a o které máme opráv-
něné domnění, že si vyrovnání vůbec nepřeje, také
tato otázka vůbec uvázne na písku. Tato vláda,
která není pro nás zrovna tou vládou nejpřízni-
vější, která není příznivá zájmům lidu a parlamen-
tarismu, tato vláda drží se v sedle jen naším spo-
rem. Dokud my Češi s Němci se budeme
potírat, do té doby bude vláda poho-
dlně seděti v sedle. A v tomto sedle
ji dnes upevňuje zahraniční situace,
která, jak víte, jest taková, že z ní
nemůže míti ani žádný Čech, ani žád-
ný Slovan, ba ani žádný Rakušan ně-
jakou radost. (Výborně! Potlesk.)
Nemáte velkých přátel ani nahoře ani dole.
(Hlasy: „Tak jesti“) Ti nahoře, fi nepřejí si prag-
matiky, poněvadž by vám prospěla, a nepřejí si
finančního plánu, poněvadž by pragmatiku mohl
přivésti pod střechu. Ale tito nepřejí si ani smíru.
poněvadž by nastal pořádek v království Českém.
doktor
Pacák
Rašín
Koer
Němec
Čech
Čo
Rakušan
Slovan
27
article
Pak oba dva národové v Čechách by měly jiný
vliv ve Vídni a musela by ovšem nastati parla-
mentní vláda s větším vlivem slovanským. Ve Vídni
by museli přijímati více čěského a slovanského
úřadnictva nežli dnes, a to si tito pachtýři vídeň-
ských sinekur prostě nepřejí. [Výborněí)
Ti malí, kteří tak se ukazují býti vašimi přáte-
li, ti podali ve váš prospěch na říšské radě tolik
krásných návrhů a tolik krásných řečí ve váš pro-
spěch promluvili. A kdyby všechno to, co oni v
váš prospěch navrhli, se stalo zákonem, tak stát
by musel udělati bankrot. A oni nyní, když jsme
se poctivě snažili, abychom postarali se o krytí
pragmatiky, se na nás vrhli, že chceme vládě opa-
třovati peníze. Tu se nám vyčítá, že chceme hla-
sovati pro nové daně. Budou-li nás za to kaceřo-
vati, že budeme hlasovati pro berní reformu, mu-
síme tolik od vás žádati, abyste se nás ujali. V
máte skutečnou oporu jenom v té straně, která
představuje u nás střední stav. Pro vás, kteří jste
velmi podstatnou součástkou středního stavu, jest
ta středostavovská městská politika, kterou pro-
vozuje naše strana, tou pravou, ke které se může-
te s plným klidem přikloniti, kterou můžete dě-
lati sami a která může vaším zájmům přinésti
praktický úspěch. Na to se vám řekne s té druhé
strany: A přinesla vám ta politika úspěch? T
jest vždycky jejich trumí, že positivní politika
neměla žádného úspěchu. Že neměla žádně-
ho, to není pravda. A že neměla ta-
kového, jaký míti mohla, to jest ja-
sno. Když by provozovalo positivní politiku podle
Čechy
Vídeň
28
article
našich poslanců na říšské radě 107—108 poslanců,
musela by míti výsledek jiný, nežli když ji provo-
zuje poslanců 16. Od těch 16 Mladočechů nemo-
hou se potom požadovati zázraky, když se jim po-
drývá půda pod nohama, když se seslabuje jejich
význam tvrzením ve Vídni, že za nimi nikdo ne-
stojí a když ti, kteří sami ničeho nedělají, pone-
chávají jim všechnu positivní práci. Poslanci ne-
jsou k tomu, aby s kukátky jezdili po světě. (Ve-
selost. Potlesk.) Každý poslanec nemůže uměti
všechno, ale musí uměti aspoň něco a musí býti
dosti pracovitý, aby to, co umí, uměl také ve pro-
spěch voličstva využitkovatí a aby nepouštěl do
voličstva jen rachejtle. Strana naše vyslala do říš-
ské rady mužů málo, ale takových, že každý z nich
stojí na svém místě a že každý representuje vý-
konnost jedné části programu naší strany a jak vi-
děti, také ji poctivě vykonává. Není zákona na
radě říšské, ať jest to odborná věc nebo politická,
v němž by naše strana třeba malým počtem neby-
la zasáhla svou inteligencí a svou individualitou.
Když již ve všech věcech nemůžeme se engažovati
tak, abychom mohli vystupovati jako její obhájci,
tedy jistě vystupujeme jako její zlepšovatelé.
Různé zákony prokázaly, že zástupci naší strany
něco umějí a konečně jest také jasno, že také malý
počet na říšské radě něco znamená. Ti, kteří nám
půdu pod nohama podrývati, kteří o nás nevědí.
než to špatné, kteří, ať učiníme krok v levo, v pra-
vo anebo ku předu, vždy vidí v tom krok špatný, ti
Vídeň
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z turistiky.) Zajímavá otázka roz
předla se na severním pomezí našeho krá-
lovství.
Jak známo, hemží se po našich Krkono-
ších turistů „z říše“. „Von drüben“ říkají naš-
pohraniční sousedé. Za Vrchlabím, Jilemnici
Tannwaldem pocítíte již zahraniční ovzduší
Jídelní lístek v cenách říšsko-německé valuty
chtěj nechtěj jste nuceni ve vlastní domovině
platiti dle německého kursu — noviny drá-
žďanské, berlinské, vratislavské, hamburské
deminují. Vše přizpůsobeno významu návště-
vy. A naše Krkonoše navštěvují nesmírnou
většinou Němci z říše. Od Baltu až k prvním
výběžkům našich pohraničních hor, vše spě-
chá obdivovati veliké dílo přírody: české
Alpy. V krkonošských boudách můžete se
přesvědčiti o nadšení, jímž jsou uchváceni oby-
vatelé pobřeží severních moří a německých
planin, putující sem po tisících. A nejsou
skrblíci. Poobědvejte v „Sněžných jamách“
v boudě „Prince Jindřicha“, zkuste přenoco-
vati v „Obří boudě“ anebo nahoře na Sněžce
a přesvědčíte se, že úsporné cestování Něm-
číků není ani tak úsporné, jak rádo se nám
Tannwald
Němec
Jindřich
Vrchlabí
Jilemnice
Krkonoše
Balt
český Alpy
Sněžka
Německo
30
article
s posměškem namlouvá. V boudách krkonoš-
ských dovedou hověti i nejzmlsanějším jazý-
čkům jak co do kuchyně, tak co do sklepa.
Při plném stolu citlivějšímu turistovi kaliti
může gastronomické požitky snad pouze vzpo-
mínka na tváře celými proudy potu zalité
na oči námahou vypoulené a na krátký, těžký
dech lidiček, jež cestou sem potkával a jež
všecku tu tíhu blahobytných stolů sem vyná-
šejí z hlubokých údolí. A je-li jen poněku
pohoda, od rána do večera se zde stolujea
utrácí. Bývá dost obtížno nalézti ku pohově
a osvěžení vhodné místo u stolu. Jídelní l-
stek obsažný a „vybraný“ liší se od jídelních
lístků slušnějších hostinců našeho vnitrozemí
jzdině tím, že vykazuje ceny namnoze — lev-
nější. Ano. Na Krkonoších pojíte a vyspíte se
levněji než v turistickém útulku leckterého
prostředního českého města. Věc neuvěřitel-
ná a přece pravdivá. Třeba k ní poukázati
v zájmu naší turistiky. Na cestu do Krkono
lze se vypraviti s důvěrou, že dojmy přírodní
kaleny nebudou půtkami s hostinskými.
31
article
A kdo že všecky poklady spíží a sklepů
krkonošských bud vyprazdňuje? My zajistě
nikoli. Slyšíme stále stejný stesk, kterak že
v krkonošské turistice se téměř ztrácíme svoji
návštěvou. Věc konec konců přirozená, uá-
ží-li se, z jak rozsáhlých oblastí rekrutuje se
kontingent turistů německých, vyhledávají
cích naše hory.
Nepřekvapuje, vznikla-li v Podkrkonoš
za nynější hospodářské horečky snaha, zlá-
kati mocné proudy krkonošských turistů z ří-
še dále do vnitrozemí. Slyšíme-li, kterak ve-
lebí naše horstva, jakému musili by podleh-
nouti nadšení pro naše malebné, řekněme
Pojizeří! Jen kterak navnadit jejích cestovn
choutku, aby sestoupili sem, k nám, do ve-
likého panoramatu krásy pohraničního české-
ho kraje a otevřeli i zde svoje měšce?
Udička má býti vyhozena přes hranice
Čech. Cizinecká komise kteréhosi, již hezky
dovnitř země položeného kraje tak se usne-
sla. Myšlenka dobře míněná předložena star
ším podkrkonošských měst. A dožadováno se
nejen souhlasu s akcí, ale i přiměřené hmotné
podpory Tisíce výtisků vhodné brožury mo
býti rozhozeno za hranice. Jaký náklad
Nechť hradí výlohy, komu z nich někdy vzro-
ste zisk. Zaklepáno na obětavost měštěnínů
či lépe jejich obecních důchodů.
A ukázala se věc pozoruhodná ...
Města od hranic vzdálenější — tudíž po-
ložená mimo dostřel národnostních zápasů —
kde myšlenka vzala svůj vznik, pozvedla pro
Pojizeří
Čechy
32
article
ni obě ruce a podložíla iniciativu hned přimě
řenou dotací. Čím blíže ke hranicím, tím více
vadle nadšení pro nový podnik. V horách jest
život ve všem všudy svízelný. Náš horák ka
ždou novotu dlouho a pečlivě zkoumá. JJe vy
sazen samým bojům. Nejednou věc, v níž dů-
věřoval, ukázala svoje záludné stránky.A
Němci? Nejsou-li předmětem jeho denníc
zápasů? Věc třeba dobře rozmyslit.
A tak se stalo, že města hranicím nejblíže
položená buď odepřela podporu, jinde ne-
uznali nabídku ani hodnou odpovědi a ještě
jinde spíše ze sousedské zdvořilosti než
z věcného souhlasu složila nepatrný peníz.
Hospodářský prospěch? Ach! Ten našin
horákům slibovali němečtí fabrikanti také
když zde v letech šedesátých usazovali svoje
průmyslové podniky. A dnes? Chudo je po
českých horách, jako bývalo. Co továrna dá
vydělati, továrna zase shltne. „Kdes vydělal
tam utrat!“ zní její heslo.
Nemyslíte, až k nám ty proudy Němců
potáhnou, že nám z nich tu leckterý zas
zbude? Ne aby nám pomáhal, ale aby sbíral
do vlastní studánky praménky německých
grošů. Budeme je tu mít a z nich — nic.
Usadí se, zakoupí, utvoří německý ostrů-
vek v českém ráji — německý host u českých
Němec
33
article
hostitelů. Sami ho sem pozvali. A k hosti
nutno zachovati se šetrně, hověti mu
Máme příklady
Kdesi na pomezí vrchlabském v nejno-
vější době české městečko jen honitbu pro-
najalo sousedu Němci. Nabídka jeho byla to-
tiž nejvýhodnější. Kdo má obecní honitbu, má
také v obci svůj hlas. A německý jediný hla
mezi mnoha českými vždycky dobře je slý-
chat. I v malém našem městečku. Nezůstal
sám nové nájemce. Vedle honitby dva nej-
lepší statečky přešly do rukou německých.
Česká druhdy obec zvolna se poněmčuje. Ob-
čanům městečka rozjiskřilo se v očích. Pále
je v nich ten německý klín v jejich české pů-
dě. A bude ještě pálit! Rozsvitlo jim, ale roz-
svitlo pozdě.
A naše brožura?
Přivábí k nám kýžené proudy cizinců?
A přivábí-li, budou jimi postiženi nejcitelněji
ti, kdo se jim bránili. A budou snad s nimi
bojovat. Budou. O tom nelze pochybovat.
A hospodářský prospěch? Jak mlhavýl
Otázky se zkřížily.
Brožury rozletí se německým světem
Cizineckému ruchu bude snad pomoženo.
A domácímu? — — Také. — —
—lý—
Němec
Pál
Ob