1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 4. listopadu 1907.
Praha
4
article
Na ráhní a odpol. Iisty
přel. l4cí se:
v Praze v admninistrael
na měsíe . . . . . .2
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a. . k s0h
ve slialkick
na něst . . . . . 2 K 30 n
Poštout
n rlcta. . . . k eni
s dvejí zásllkou
ss oečsti. . . . . .
nčtret e
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z Vídně, 4. listopadu. Tento týden ček
se rozřešení a konec české krise mini
sterské a české krise poslaneck
Zdali očekávání to bude splněno, dlužno vyčkati
Po předchozích událostech a zjevech nutn
ještě míti pochyby.
Praha
Vídeň
6
article
Baron Beck u oísaře.
Z Vídně, 4. listopadu. (10 hod. 15 min.
Ministerský předseda baron Beck byl o 11
hodině dopolední císařem přija
v Schönbrunně v audienci, ve kter
referoval o politické situaci vůbec a krisi mi
nisterské zvláště. Na to rozšířila se pověst
že dnes německé ministerstvo kra-
janské postiženo jest krisí, ježto
pan ministr Prade jest pevně odhodlán podati
v nejbližších hodinách demisi, protože baron
Beck jest rozhodnat povolati do
kabinetu pana Práška. Rozpoznání
„Národních Listů“, že ministerská krise česká
nezůstane omezena na české členy kabinelu, se
tímto potvrzuje. Ihned po návratu bar. Becka
ze Schönbrunnu konala se ministerská porada.
Baron Beck
Beck
Prášek
Vídeň
Schönbrunn
8
article
z Vídně, 4. listopadu. Zejtra minist
financí dr. Korytowski podá řádný
rozpočet na rok 1908 a zároveň za-
timní rozpočet na první polovici budou-
cího roku. V tomto týdnu konati se budou ple-
nární schůze poslanecké sněmovny toliko dvě
Kromě zejtřejší ještě jedna. Všechen ostatní
čas věnován bude vyrovnacímu výboru.
Valná hromada rakousko-uherské banky.
Z Vídně, 4. listopadu. Generální tajemník
rakousko-uherské banky dvorní rada Pranger
onemocněl. Rádná valná hromada ra-
kousko-uherské banky konati se bude
v únoru 1908. Akcie k účastenství na valné hro-
madě musí býti uloženy nejdéle do 30. t. m
Mimořádná valná hromada banky ve příčině
prodloužení privileje konati se bude
koncem prosince t. r.
Podepsání smlouvy o samostalnosti Norska.
Z Londýna, 4. listopadu. (Pův. tél. „Nár
Listů“.) Zpráva, oznanující, že co nejdříve bude
podepsána velmocenská smlouva c samostatnosti
Norska, jak „Národní Listy“ v sobotu ohlásily,
dochází plného potvrzení. Kancelář Reuterova
telegrafuje z Kristianie, že věc jest již hotova
od soboty odpoledne. Ve smlouvě nestala se
žádná zmínka o souhlasu Švédska. Jak jsem
vám ohlásil, velmoci přes to prostě přešly. Král
Hakon bude tudíž moci se odebrati ihned ke
královně v Sandringhamu. — Coudurier.
doktor
Korytowski
Pranger
Vídeň
Norsko
Londýn
Kristiania
Švédsko
poslanecký sněmovna
rakouskýuherský banka
Reuterův
9
title
Telegramy korresp. kanceláře
10
article
Ze Srbska.
Srbsko
11
article
Z Bělehradu, 3. listopadu. (K. k) Dnes
odpoledne konal se na Markově náměstí soci
álně-demokratický tábor lidu
jehož zúčastnilo se kolem 5000 osob. V jedno
myslně přijaté resoluci odsuzuje se
vládn! politika, zvláště odročení skup-
štiny a žádá se svolání velké ná-
rodní skupštiny za účelem revise
ústavy. Byvše předsedou vyzvání k zacho-
vání pořádku, rozešli se účastníci táboru klidně
do svých domovů.
Sp. Z Bělehradu, 3. listopadu. (Pův. tel
»N. L.«) Dnešní socialistický meeting mél do-
cela klidný průběh. Účastenství bylo malé.
Den narozenin princezny Jeleny, která
mešká na Cetyni, oslaven dnes tiše.
Pěvecký spolek »Jakšič« dnes slavnostně
přenesl za účastenství akademie věd, profesoro
university a spolku srbských spisovatelů pozů-
statky slavného básníka Dury Jakšiče ze starého
do nového hřbitova bělehradského.
Nový diplomatický zástupce na Cetyni ode
bere se zejtra na Černou Horu.
Z Bělehradu, 3. listopadu. (K. k.) Nový di-
plomatický zástupce Srbska v Cetyni, Jovanovič.
odebral se dnes odpoledne na své místo.
Jelen
Jakšič
Jovanovič
Bělehrad
Markův náměstí
Černá Hora
Nová di
Srbsko
Cetyně
akademie věda
12
article
Agrární reforma v Rumunsku.
Z Bukurešti, 3. listopadu. (K k.) Sně
movní komise, zvolená ke studiu o prav,
oznámených trůnní řečí, sejde se
zejtra. Ministr vnitra promluví o osnově zákona,
týkajícího se zemědělských smluv. Zákon žádá
zřízení komisí, jež stanovily by pro každý okre
nejmenši mzdu, nejvyšší pachtovné a nejdeláí
pracovní dobu. Stanovené takto ceny musí býti
schváleny vrchní zemědělskou radou. Osnova
zákona poskytuje všechny záruky, aby zamezeno
bylo využitkování sedláků a špatné vyměřování
najímaných pozemků.
Hlasování švýcarského lidu o novém brauném
zákoně.
Z Bernu, 3. listopadu. (K. k.) Při dnešním
hlasování lidu byl nový branný záko
schválen 326.102 hlasy proti 264.153
hlasům. Nový zákon má nahraditi platnou
posud vojenskou organisaci z r. 1874 a sleduje
trojí účel: Předně prodlužuje se v zá-
koně tom doba prvního výcviku
brancova a služba přesunuje se v něm na
mladší ročníky branců vojenskou službou povin-
ných. Dále stanoví se v zákoně tom základy
k lepšímu vzdělání důstojnictva
Konečně rozšiřuje se v něm právomoc vyšších
vojenských velitelů, čímž jest jim umožněno,
aby působili rozhodujícím vlivem na výcvik voj-
ska sobě podřízeného a aby jednali neodvisle
d nejvyššího vojenského správního úřadu.
Rumunsko
Bukurešť
Bern
13
article
Řecká nota o poměrech v Makedonii.
Z Athén, 3. listopadu. (K. k) Řeckt
vláda odpověděla cirkulářem, adre-
sovaným svým záslupcům u velmoci, na po-
slední notu vlád rakouské
ruské.
Ministr zahraničních záležitosti vzpomíná
předem memoranda, jež 12. záři 1906 zasláno
bylo řeckým diplomatickým zástupcům v cizině
a v němž poukazuje se k tomu, že bulhar-
ské tlupy v Makedonii a jich násilné
řádění vůčí obyvatelstvu způsobují poměry.
v nichž obyvatelstvo toto nemůže žiti a tlupy
donutily lid řecký, aby se chopil systému
sebeobrany na uhájení práv svojí víry.
Protože tolo obhajování přivodilo značnou
změnu v politických poměrech
makedonských, ukázalo se jasně, že
Bulhaři snaží se násilnými prostředky doslei
výsostného postavení v Makedonii. Ministn
k tomu dodává: Od té doby upozornila na
sebe talo agilace mocnosti, které se rozhodly,
učiniti konec těmto poměrům. Několikráte
usnesly se mocnosti na zastavení boje, ale vždy
pak znovu se ukázaly bulharsk
tlu py se zvýšenou činností. To opě-
tovalo se po odevzdání not kabinetů vídeňského
a petrohradského balkánským státům, jak doka-
zují smutné připady na různých místech.
Řecktoria
Bulhar
Makedonie
Atény
14
article
Prolo považuje vláda k žádoucímu uklid-
nění Makedonie za nutné, aby mocno st
hledaly prostředky, jež by odstra-
nily příčiny agitace. Řecká vláda doufá
že mochosti při svém velkém smyslu pro spra-
vedlivost uznají, že zamýšlené ohraničení lze
prověsti pouze na základě dosavadního stavu,
jenž trval v době, kdy bulharské tlupy počaly
měniti ethnografické poměry makedonské ná-
silím ve svůj prospěch na škodu Řsků, a že
před provedením nějakého ohraničení jest předem
nutno stanoviti hranici Makedonie
dle zeměpisných, historických
národopisných pojmů. Odpověď konči
prohlášením, že vláda, aby projevila vážnost
k mocnostem a svoje zase přání, podporovat
opravy, učiní vše, čeho ku pacifikaci Makedonie
bude potřebí. Dodržujíc přisně usnesená opatřeni
a dohlédajíc na jich bezpodminečne
provádění, přičiní se také uplatnjti celý svůj
vliv na uklidněni mysli makedonských Řeků.
Řek
Makedonie
15
article
Dementi z Cetyně.
Z Celyně, 3. listopadu. (K. k.) Naprosto
nepravdivy jsou zprávy některých bělehradských
listů, že o volbách do černohorsk
skupštiny došlo k velkým výtrž-
nostem, že několik kmenů prý se vzbouřilo
přeřizlo telegrafní dráty, že volby nebyly prý
ukončeny a že několik bývalých po-
slanců z Černé Hory uprch lo. Volby
byly v celé zemi za nejvělšího klidu a pořádku
a bez nejmenších výtržnosti ukončeny. V úřad-
ním listě byla již uveřejněna jména všech no-
vých poslanců.
Mimořádné zasedání severoamerického kongresu.
Z Washingtonu, 3. listopadu. (K. k.) „Ass.
Press.“ oznamuje: Ze spolehlivého pramene se
sděluje, že president Roosevelt pyl po-
žádán, aby za příičinou nynější finanční situace
svolal kongres k mimořádnému za-
sedání. Žádost late podána prý byla konserva-
tivními předáky finančního světa. Roosevelt byl
prý ujištén, že velkoprůmyslníci nebudou pro-
váděti oposici proti zákonům, jichž jest třebs,
aby jeho úmysly o spolkové kontrole byly usku-
tečněny tím způsobem, jak vyložil ve své ne-
dávné řeči. Proslýchá se, že prosident Roosevelt
požádá kongres, aby k finančním zákonům po-
dal takové dodatky, jež zaručují největší možnou
svobodu jednání, nemění však pokud možno ni-
čeho na základech nynější soustavy.
Roosevelt
Černá Hora
Washington
Asso
Press
16
article
Našim městům.
Našim městům.
Nad hrozným činem maďarským v Čer
nové ustrnula celá Evropa, avšak nejbolest-
něji dotkla se slovenská krev srdcí českých.
Vidíme mrtvé otce a matky, však sly
šíme též pláč padesáti sirotkův
K těm směřujž naše láska a pomoc nejprve
Kdo jakou radu víš, pověz, my navrhujeme
takto:
Nechť každé české město
vezme si na starost jednoho si-
rotka až do jeho zaopatření.
Představujeme si to takto:
Městská rada oznámí Českoslovanské
jednotě v Praze, že se bude o sirotka z Čer
nové starati, a poví hned, jakým způ-
sobem; některé město nabíd ne
se vychovati dobrého řemeslníka,
jiné dá mladíka vystudovati školu hospodář-
skou nebo obchodní nebo reálku nebo gymna-
sium nebo školu varhanickou nebo konser-
vatoř nebo dá dívku do školy hospodyňské
a pod. Českoslovanská jednota, majíc seznam
sirotkův a vyšetřivší jejich věk, nadání a ro-
dinné poměry, přidělí městům po jednom
sirotku.
Po letech, dá bůh, vrátíme Slovensku
padesát silných charaklerů a jimi přibude
hodný kus národní síly.
Ale my doufáme, že se přihlásí na sta
měst (vždyť na př. postarati se o vychování
řemeslníka je oběť tuze nepatrná) a tak by
chom mohli odchovávati Slovensku na stasi
rotků. Toť by byl potom stálý příliv kulturní
a národohospodářské síly na Slovensko.
Nic užitečnějšího a důstoj-
nějšího vůči Slovákům nemů-
žeme vykonati, jako kdyžo se
budeme starati o vzdělání jejich
sirotků a mládeže vůbee
bůh
Slovák
Evropa
Praha
Slovensko
17
article
Slovenská mládež! Heslo a hned
za ním skutek, toť česká odpověď na krvavý
maďarský čin v Černové.
Židé v Německu a v Rakousko- Uhersku
zaopatřili na sta židovských dětí z obětí
ruských pogromů; my to vůči Slovensku
dokážeme také. Slovanská vzájemnost volá
konečně po skutcích.
Které z našich měst bude první?
V Písku, 2. listopadu 1907
Adolf Heyduk,
Kar. Kálal,
spisovalel.
c. k. školní rada.
Heyduk
Kálal
Německo
Rakousko
Uhersko
Slovensko
Písek
Kara
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. listopadu. (Různé kri se.
Tento týden má se konečně rozřešiti krise v če-
ském poselstvu na řišské radě. Není však jisto,
rozřeší-li se také krise na českém ministerském
křidle. Dle »Zeitu« jest dosud pochybno, na-
staně-li jaká změna v ministerstvě orby. Jen
tolik prý možno říci, že poslanec Prášek má
nejvíc nadějí státi se ministrem a dr. Pacák
nejvíce nadějí v ministerské radě zůstati bud
jako ministr krajan, nebo jako ministr obchodu.
Rozhodnuti nestane se však v nejbližších dnech.
poněvadž bar. Beck nemůže jestě býti přijat
panovníkem a nemůže mu tedy učiniti návrh
na rekonstrukci kabinetu.
Zatím co v českém táboře se schyluje
k jakémusi modu vivendi, počíná se německý
ministr krajan Prade cítiti v kabinetě nevol-
ným. Není prý spokojen (?) s rozřešením soud-
covské otázky v Čochách, vyhýbá se bar
Beckovi a také se už nezúčastnil poslední mini
slerské porady. Pro případ, že by Prade vy-
stoupil z mjnisterstva, jest prý však už poho-
tově náhrada. Do kabinetu byl by povolán dr
Ebenhoch, jejž by jako ministra krajana
přijaly všechny německé strany ochotně, před-
pokládaje ovšem, že by generální štáb strany
křesťansko sociálné nečinil námitek proti jeho
jmecování.
Prášek
doktor
Pacák
Beck
Prade
Ebenhoch
Praha
19
article
Bar. Beck byl by nejraději, kdyby nebylo
třeba měnili nynějšího složení kabinetu, dokud
vyrovnání nebude v parlamentě projednáno.
Koncem roku musí však dojíti na důkladnou
rekonstrukci, poněvadž kabinet hodlají opustiti
ministr vnitra, spravedlnosti, vyučo-
vání a — budou li si strany přáti — faké
všichni ministři krajané. Mimo to i osůd mi-
nistra financi, Korytowského, spočíváv
rukou nynějšího polského kola, v němž všeobee-
nými volbamí nastala podobná změna, jako
znstoupení českém: bývalá panojící strana šlech-
lieko-konservativná stala se v kole menšinoua
pozbyla práva rozhodovati o polské politice ve
Vidni. Většinu v polském kole mají nyní demo-
kraté, kdežto oba polstí ministři, hr. Dzledu-
szýeki i ryt. Korylowski náležejí konservativné
skupině šlechtické.
Ze Lvova, 2. listopadu. (Jazyková
otázka na universitě.) Místopředseda
poslanecké sněmovny, dr. Starzyňski, přiby
do Lvova, kdež bude vyjednávati s universit-
ními profesory, jak by se daly provésti ústupky
slibené vládou maloruskému klubu, pokud jde
o jazykovou otázku na lvovské universitě. Polské
kolo, jak už sděleno, svoluje k ústupkům, sll
beným maloruskému klubu, jen s podmín ou.
že laké akademický senát ústupky ony uzná za
připustné.
Beck
doktor
Starzyňski
Lvov
poslanecký sněmovna
20
article
Sjezd zástupců rakouského učitel
stva ve Vidni.
Sjezd zástupců rakouského učitel
stva ve Vidni.
Vídeňský sjezd, o němž přinesli jsme včera
lelefonickou zprávu, slal se skutečnou mani-
Iestací učitelstva a vynikal nejen neočekávaným
množstvím zástupců, ale i velmi četnou účasti po-
slanců řlíských.
České organisace vyslali 61 delegátů z Čech
62 z Moravy, dale bylo přítomno 40 Slovinců
Chorvalů. 25 Poláků z Haliče a 1 ze Slezska, Ru
slnů 25, lalů 5. Němců z Dol. Rakous 56, z Ho.
Rakous 35, z Čech 40, Moravy 78, Slezska 15
Štyrska 37, Korutan 8. Tyrol 4, Solnohradů 13, Prí-
moří 2. Bukoviny 1. Přitomni byli i delegáli rakou-
ského spolku škol měšťanských, zástupkyně spolku
učitelek a j.
Z poslan ů byli přítomni: dr. Stránský, Zá-
zvorka, Lisý, Vaněk, Tomášek, Aust. Pospíšil, Pilát,
Biankini, Lewicki, Stepankovic, Slachura, Spenl
lihuliak, dr. Chiari, Schilder, dr. Stötzel, Bendel
dr. Oberleithner, dr. Sylvester, dr. Gross, dr. Redlich
baron Hock, K. H. Wolf, Malik, Pernerstorfer, Seitz,
Schrammel, Gruber.
Do předsednictva povoláni vedle Fr. Kesslera z
Čechy Smrtka a Havlík, za Jihostovany Je-
lenski, za Poláky Novák, za Rusíny Malicki.
Zapisovateli ustanovení Skalla a Nigris. Po loy-
álním projevu císaři promluvil předseda o potřeb
spravedlivého vyměření platů učitel-
ských. Platy byly ve všech zemích několikráte
upraveny, ale nikoliv zlepšeny, neboť kdy-
koli dostalo se učitelstvu více na penězích, ihned
zdražení polřeb životních parallerisovalo zdánlivé
zlepšení. Nejvíce trpí učitel venkovský, ježto musí
kupovati potraviny v městě a platiti na děti do mě-
sta. „Poukazuje k projevené solidaritě všeho učitel-
stva rakouského a připomíná, že manifestace koná
se v den dušiček t. j. den pohřbených nadějí. Volá
k součinnosti a poukazuje k veliké účasti delegátů
učitelských, kleří ze všech zemí rakouských sjeli se
k manifestaci. Na konec přednáší jednací řád.
Chorval
Polák
Němec
Stránský
Lisá
Vaněk
Tomášek
Aust
Pospíšil
Pilát
Biankini
Lewický
Stepankovic
Slachura
Spenl
doktor
Chiari
Schilder
Stötzel
Bendel
Oberleithner
Sylvester
Gross
Redlich
Hock
Wolf
Malik
Pernerstorfer
Seitz
Schrammel
Gruber
Kessler
Čecho
Smrtka
Havlík
Jihostovana
Novák
Rusín
Malický
Skall
Čechy
Morava
Halič
Slezsko
Dolo
Rakousy
Tyroly
Solnohrad
Bukovina 1
Francie
Český organizace
ský spolek škola měšťanský
Slovinec
21
article
Ríd. učitel p. Smrtka navrbuje, aby nejen
při projevech, ale i při rokování připuštěny byly
stručné překlady v jazycích neněmeckých.
Bouřlivým potleskem přivítán byl stařičký učitel
Jessen, klerý přednesl zprávu o žádoucí regulaci
platů učitelských asi v tomto smyslu: Říšský zákon
školský, ač dobrý v principu, ubíjí se zákony zem-
skými a také do původního znění dobře míněného
zákona padla veliká černá skvrna. Zákon říšský
neinterpretuje se v duchu zákonodárcově. Příkladem
toho je § 55., který mnohonásobně je zemským zá-
konodárstvím vykládán, ale nikde v pravém smyslu.
Zákon nařizuje, aby učiteli dostalo se plalu tolik.
aby mohl rodnu uživit. Ale Tyroly platí učiteli
ročně 800 K () a učitel tam musí sklepnictvím, pa-
sením stád, nádennictvím a ministrováním si přivy.
dělávati a nemůže ovšem celou silou škole se věno-
vali. Poměry v jiných zemích jsou jen o málo pří-
znivější a přece uloženo sněmům, aby ve smyslu
§ 55. existenci učitelstvu snesitelné upravily. Dosud
se stalo pro zlepšení bídné situsce velmí málo
učitelé odkazováni jsou všude na lepší časy ! Učitel
stvo žádá ne o milosrdenství, ale o proslé konán
povinnosti uložené říšským zákonem. Vysvobozen
z trapné situace nastane, až učitelstvo bude ve pří-
čině platů zrovnoprávněno se státním úřadnictvem
čtyř posledních tříd
Smrtka
Jessen
Tyroly
22
article
Slova manifeslační sehůze jsou zoufalým vý-
křikem velikého a důležitého slavu, který je ve svých
právních pocilech hluboce uražen. Naší akci není
ohrožena autonomie zomská, neboť potřebí je, aby
byla mezi ní a autonomií říšskou () spojitost. Ntíš-
ská sanospnáva má slamovili jasné zásaly a lyto zásady
mají býti jasně vykládány zemskými sněmy. Toho
ve příčině § 55. není. Učitelstvo rakouské odložilo
vše, co je dělilo dosud a podalo si ruce, aby tak silou
společnou pracovalo, by s Rakouska sňata byla han-
ba, že necná učitelstvo strádati. Je přímo vitál-
ním intoresem Rakouska, by učifelstvo honorovalo,
by mohlo se plnou silou ducha věnovali výchově
mládeže. Výmluvou, že není prostředků k úhradě,
nedá se dnes nikdo více klamati. Žádá-li vláda zá-
vratné miliony pro ozbrojení, mizí ihned oposice
pod hoslem: státní nezbytnosti! A přece je jisto, že
v Evropě, po krk ozbrojené, je válka s nepřítelem
zahraničným vyloučona. Jediná ustavičná válka byla.
jest a bude, válka proti nepříteli vnitř-
nimu, t. j. proti nízkosti a nevědomosti a nevzdě-
lanosti. A tento boj vítězně vybojovati je svěřeno
v první radě učilelům. Učitolstvo musí bušiti na dvéře
parlamentu, aby mu bylo dáno za právo, ono je
přinuceno k tomu zákonem morálním, příkuzem
sobeobrany. Učilolstvo spoléhá, že svobodomyslní
zástupci lidu mírně a oprávněné požadavky vtěl
v zákon.
Rakousko
Evropa
23
article
Požadavky ty jsou: § 55. říšského škojního zá-
kona buď doplněn takto: „Za nejmenší pla
maji býti považovány nyní zákonem
vyměřeně příjmy c. k. státních úřad-
níků 11., 10., 9. a 8. třídy hodnostní a t
jak pokud se služebních tak i pensij
ních poměrů týká.“
K tomuto požadavku připojuje se usnesení
„Učitelstvo rakouské očekává zcela určitě, že za při-
spění státu budou finanční poměry zemí tak upra-
veny, aby země mohly svým povinnostem oproti
škole a učitelstvu plně dostáti.“ (Bouřlivý potlesk.
Resoluce i š dodatkem přijímá se jednom y sl ně
Starosta českého Ústř. spolku uč. J. Čer n
pozdravuje přítomné české učitele i poslance. České
učitelstvo projevuje s požadavkem souhlas zvláště
proto, že spatřuje v úspěšném rozřešení otázky uči-
telských platů podmínku zdárného působení nejen
ve škole, ale i v práci národní a boji za svobodu
a prospěch národa. Pojímáme otázku nejen mate-
riálně, ale se stránky ideové. (Potlesk.)
Polský zástupce Novák mluví pro sloučení
všeho učitelstva rakouského v mohutný, rakouský
svaz a nastiňuje jeho budoucí úsilí o spravedlivý
disciplinární řád a p. Souhlas s resolucí projevili dále
za rusinské učitelstva Malický ve jménu 8 tisíe
ogranisovaných učitelů v Haliči a Bukovině a za
Jihoslovany soublas přednesl Jelenc. Obšírně liči
osudy zemského zákona bukovinského o úpravě platů
učitolských delegát Čisanovíč. Oznámil, že to, oč
rosoluce usiluje, učitelstvo bukovinské již má (Bouř-
livý pollesk.), ale ihned dodal, že jen — na papíře
(Smích), poněvadž sankce sněmem přijatého zákona
se ustavičně odkládá. Žádá, aby sjezd příjal resoluei
kterou vyslovuje se zádost, aby sankce ještě během
tohoto roku udělena byla. Přijímá se.
J Čer
Novák
Jihoslovan
Halič
Bukovina
24
article
Když ještě ředitelka Schwarzová jménem učite-
lek souhlas s resolucí projovila, mluvili poslanci Per-
nerstorfer, Tomášek, dr. Stránský a zem. posl
Vaněk, vyslovujíce snahám učitelstva svobodomysl-
ného plný souhlas. S bouřlivými ovacemi přijat baron
Hock, který si stěžuje, že jakožto předseda „Volné
školy“ nebyl přijt žádnou pokrokovou stranou ně-
meckou do klubu. Vyslovuje požadavek, aby učitel
volný od bmotných slarostí plně věnovati se mohl
svému úkolu V stejném smyslu mluvili posl. Sponul,
Malik a Lisý, který, jako sám učitel, přeje si míii
učitelstvo svobodné, vymaněné z nevolniciví ducha
i hmoty a slibuje za svou stranu požadavku resoluč-
nímu plnou podporu.
Předseda Kessler konstatuje, že krásných sli-
bů dostalo se řečmi poslanců učitelstvu, ale že uči-
telstvo neuslane usilovati o svá práva, dokud sliby
nebudou splněny. Manifestační schůze representuje
50 tisíc učitelů a vyhověli oprávněnému přání této
veliké armády pracovníků, je největší státní nezbyt
nosti. Za povznešené nálady schůze skončena.
Schwarzová
Tomášek
doktor
Stránský
Vaněk
Hock
Malik
Lisá
Kessler
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor strany národní (staro-
české) konal v neděli 3. listopadu schůzí, již
se zúčastnili poslanci dr. Vladimír Srb a inž.
Jos. Neumann, která s přerušením trvala od po
jedenácté dopol. do šesti hodin odpoledne. —
Kremě záležitosti správních usnesl se Výkonný
výbor po delší diskusi, v niž promluvili téměi
všichni přítomní, na projevu následujícím:1
Výsledek voleb, provedených do poslanecké
sněmovny rady říšské dle zásady všeobecného
tovného práva hlasovacího jeví se pokud jde
o zastoupení našeho národa v žalostném roz-
tříštění poslanectva českého, jehož význama
vliv tím stlačen jest značně pod váhu početnosti
jeho. Jedině od spojení co nejtěsnějšího všech
poslanců, kteří hájení zájmů národních poklá-
daji za hlavní úlohu svou a od svorného postupu
ve všech záležitostech, dotýkajících se životních
zájmů národa a vlasti, lze očekávati, že nabude
poslanectvo české toho vlivu na správu státní,
jaký náleží našemu národu vzhledem k jeho
číselnému, historickému a hospodářskému vý-
znamu. 2. Výkonný výbor ukládá předsednictvu
svému, aby v jednání v příčině společnéhoa
svorného postupu při volbách do sněmu zem-
ského hledělo uhájiti přiměřené zastoupení stra-
ny národní. Volby tyto buďte řízeny v tem smě-
ru, aby bylo docíleno na sněmu svornosti co d
cílů a taktického k tomu postupu přede vším
k tomu konci, aby pokleslý význam sněmu byl
opět povznesen i aby oprava volebního řádu.
doktor
Vladimíra Srb
Ing
Neumann
strana národní
poslanecký sněmovna
všeobecný tovný práv
26
article
již domáhá se strana od samého téměř počátku
ústavnosti, byla v novém sněmu v brzku pro-
vedena ve smyslu programu strany jednak roz
šířením volebního práva na vrstvy ve sněmu do-
sud nezastoupené, jednak sesílením zastoupení
stavů středních a spravedlivým poměrem co do
zastoupení obou národností. K nejdůležitějším
a neodkladným úkolům nového sněmu počítáme
takové upravení samostatného finančnictví zem-
ského, které by stálému zadlužování země pro
řádné náklady učinilo konec a zároveň pro svou
vydatnost bylo základem rozšířené samosprávy
zemské.
— Známé události při letošní valné hro
madě Böhmerwaldbundu, obzvláště pak řeč zá
stupce mnichovského odboru Všeob. něm. Schul
vereinu prof. Gölze, jež zavdaly podnět k inter
pelaci posl. Blahovce na sněmu, náhle stal
V drobném prodejit
zanní číslo o sobě . . . zat
odpelztni
. . . . za 2
Vo fllialkách na venkově-
ranní čisla.
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserá(v
plati se hotově rapře.
Předplacení a inserty plšjímá zdaninl-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nacházejí se těž redakne
tskárna a ezpodice „Narodnich Listá“
Rakopisy so nevracejí
profesor
Gölha
Inserý
Blahovec
Marlanský ulice
Narodnich Listat
27
article
se předmětem náruživého objasňování — v úřad
ním listě Taschkova pošumavského bundu
v »Deutsche Bölimerwaldzlgu,« Jak povědomo.
vyřídila J. Exe, pan místodržitel interpeluei
velmi krátkou rukou. Nejvyšší politický úřadník
král. českého prohlásil prostě, že řeč prof
Götze, kterouž vybízel tuzemské Némce, aby
také se své strany pracovali k odsunutí říš-
ských hranečníků, nelze úřadně zjistiti, a že
kdyby se to podařilo, že by on, p. mistodržitel
neopomenul zajisté konati svou povinnost. Vy-
slovili jsme tehidáž bezpečné očekávání, že pan
místodržitel nebude uveden v nutnost vykonání
své povinnosti a tak se stalo. Přes to, že existuje
přesné stenografické znění krumlovské řeči říšske-
německého emisaře mnichovského odboru velko-
německé organisace, jemuž organicky Böhmerwald-
bund podřízen a přes to, že bylo českým tiskem
z německo-nacionálního listu cilováno, řeč úřadně
zjištěna nebyla. Jediný výsledek interpelace
Blahovcovy jest — dementi D. Böhmerwald-
bundzigu., který prohlašuje, že citování zmíněné
řeči z německého listu budějovického nie nedo-
kazuje, »poněvadž žádný jiný list nereferoval
prý nic ani přibližně podobného. Jest také —
pokračuje »B. K.« — nezvratnou skutečností,
kterou sta německých, na valné hromadě při-
tomných mužů dosvědčiti může, že slova, v ústa
dra. Götze kladená, Götz skutečně nepronesl.
Taschkův
J Ex
Götz
Blahovcův
Deutsche Bölimerwaldzlg
Böhmerwald
bund
28
article
Řeč p. dra, Götze byla svou formou i obsahem
naprosto důstojná, přiměřená i učinila také hlu-
boký dojem. Kdyby uvedený výrok býval v nl
skulečně obsnžen, byl by se setkal v shromá-
ždění s nejrozhodnějším odporem«. Toto »vy-
vrácení« bude ode všech pravověrných Némeů
přijato s výbuchem nejsrdečnějšího smichu.
V Čechách více než stokrát, a v »Böhmer-
waldbundu« na každé valné hromadě
pronášeny podobné a ještě zřejmější řeči
řišsko-německých emisařů a tištěny docela ve-
řejně a tučným tiskem, za nadšeného souhlasu
Němeů i na valné hromadě bundů i mimo ni.
Götz
Čechy
29
article
Tentokráte jest o takovém projevu více řeči je-
nom proto, že p. místodržitel ráčil vůbec na
českou interpelaci odpověděti, a že zvláště ozna-
čil řeč Gölzovu za takový projev, následkem
kteréhož by musil konati svou povinnost, kdyby
se dala řeč »ůřadné« zjistit. Subjektivně,
to jest pro svou osobu, jest místodržitel jistě
přesvědčen, že ta řeč pronesena byla tak, jak
ji doslovně a tučně otiskl německo-nacionální
referent, a tak jako o lom nepochybuje vůbee
nikdo. A výsledek bude ten, že v žádném vel-
koněmeckému zřízenci berlinskému, lipskému,
dražďanskému a mnichovskému na příště ani
nenapadne, aby se v Čechách mírnil, tolik
žádný německý list už nepřinese doslovné znění
takové řeči z pouhé opatrnosti. To jsou známé
věci, známé všem politickým činitelům, zejména
však politické správě v Čechách až do posled-
ního praktikanta pohr, okresu, a působí to
jako sebeironisování, mluvíli se o připadném
konání povinnosti. Takhle proti účastníkům
protimilitaristického »ajezdu« národně-sociální
mládeže, tu pan místodržitel zná vydatné pro-
středky úřadního zjišťování výborně, anebo proti
rodičům stávkujících školních dětí v Lomu, od-
souzeným náhlým soudem k pokutám po 5 až
10 K, tu je zajisté náležitá energie na místá.
Ale jedná-li se o říšsko-německou propagandu
odstranění říšských hranečníků, čili o připojení
německého Pošumaví k Bavorům . . . I!
Bavor
Čechy
Lom
Pošumaví
30
article
— Ministr obchodu dr. Josef Fořt odjel z Prahy
do Vídně.
— Rodinné zprávy. Pan Ph. Mr. Franlišek Hru-
ška, lěkárník na Král. Vinohradech, s chotí Antoni
rozenou Šteklovou, dcerou lékárníka na Smí-
chově, oznamují, že byli dne 26. října 1907 v basilice
sv. Václava na Smíchově oddáni.
— Úmrtí. V Rožďalovicích zemřel včera po delát
nemoci pan J. A. Vízek, učitel chlapecké školy
z Král. Vinohradů. Čelakovského ulice, v 38 roce
věku svého. Zejtra o 1/22. hodině odpolední bude na
lamějším hřbitově pochován. Učitel J. A. Vízek oddán
byl z celé duše svému krásnému povolání, náležel
k paed g gům, kteří stále touží po zvýšení svého
odborného i všeobecného vzdělání a působil záslužně
i jako literát, přispívaje odbornými články do roz-
manitých časopisů. Čest jeho pamálce ! — V sobotu
dne 2. l. m. zemřela v Brně po dlouhé a těžké ne-
moci paní Auna Vanlčková roz. Kunzova, sou-
kromnice, ve věku 55 let. Télesná schránka zesnulé
paní převezena bude do své domoviny a pohřbena
na hřbitově ve Voděradech u Kolina v úterý dne
5. t. m. dopoledne.
doktor
Fořt
Mister
Franlišek
Král
Antoň
Šteklová
Vízek
Čelakovský
Kunzův
Praha
Vídeň
Smíchov
Rožďalovice
Brno
Voděrady
Auna Vanlčková
svatý . Václav
31
article
— Pohřeb p. Josela Hrdličky, českého novináře
a dlouholetého revisora Spolku českých žurnalistů,
konal se včera o 3. hod. odpolední z kostela P. Marie
Sněžné za hojného účastenství členů novinářské or-
ganisace. Uprostřed hlavní loci chrámové byla vysta-
vena rakev s tělesnými ostatky zesnulého na kata-
falku nádherně vyzdobeném a přečetnými světly
ozářeném. Ke katafalku položeny byly drahocenné
věnce, jež věnovali zejména: Spolek českých žurna-
listů, redakce Union-Politiky, závod tiskařský a vy-
davatelský, bursovní komora, rodiny Knoblova, Ma-
louškova. Baušova, Havlikova a Maštálkovaa
jiné. Pohřebních obřadů, jež vykonal farář P
Kašpárek za asistence farního duchovenstva, zúčast-
nili se členové Spolku českých žurnalistů, pensijních
fondů a nemocenské pokladny členů téhož spolku,
dále pp. dvorní rada a ředitel nalezince dr. Dvořák,
roktor české university dvor. rada prof. dr. Goll, dvor.
rada dr. Pelz, dr. J. Šolc, dr. Urban, kom. rada Gross-
mann, prof. Bláha, ředhtel plynárny P. Bauše, kustod
musea Kotiner, ředitel Pražské úvěrní banky Veselý.
ředitel plynáray v. v. Krost, náměstek ředitele měst-
ské spořitelny Č. Klie, cís r. Leipen, cís. r. Kall-
berg. prof. dr. Schrutz, dr. Městecký, posl. Neumann,
cís. r. Novák, prof. dr. Kaloušek, dramaturg Kamper,
J. Arbes, dr. Jahn, cís. r. dr. Slavík a členové re-
dakcí skoro všech pražských denních listů. Po obřa-
dech byla rakey snesena do pohřebního vozu, podál
něhož tvořili špalír oílcianti pohřebního ústavu K.
Josel Hrdlička
Marie
Baušův
Havlikův
Maštálkovaa
Kašpárek
doktor
Dvořák
profesor
Goll
Pelz
J Šolc
Urban
Gross
Bláha
P Bauše
Veselá
loupen
Schrutz
Městecký
Neumann
Novák
Kaloušek
Kamper
J Arbes
Jahn
Slavík
Ma
Č . Klie
spolek český žurnalista
spolek český žurno
Unionpolitik
muzeum Kotiner
úvěrní banka
32
article
Fuchsa ml. Za rakví ubírala se 9t oí. ková
se synem MUDrem. a dcerami, načež následovala
nekonečná řada smulečních hostí. Průvod ubíral se
Ovocnou ulicí a Václavským náměstím k olšanským
hřbitovům, kde tělesné ostatky zesnulého k trvalému
a klidnému odpočinku byly pochovány
— František Osipovič Macka na Rusi zemřel.
Potrohradský časopis „Novoje Vremja“ přináši násle-
dující nekrolog: „Tyto dni zemřel, raněn byv mrtvicí,
v Petrohradě majitel puškařského závodu, František
Osipovič Macka. Jméno jeho nebylo jen známo všem
lovcům domácím, ale i daleko za hranicemi Ruska,
kde všude požíval nejlepší pověsli jako znamenit
Fuchsa
MUDr
Osipovič
Václavský náměstí
Olšanský hřbitov
Rus
Petrohrad
Rusko
Novoj Vremja