ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 43c65b50-8f0e-11dd-8f97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 93, person 58, work 13, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 4. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 9l.
4 article
Ha ranní avečerní Haty předplácí se: V Praze v administrnol na čtvrt lota . . . . 8/K r n s dvoji donáškou : na měste. na čtvrt lstn . . . . 7 K ve fillálkách ua měsio . . . . . 2 K B0 a měsle Pošton na vrtie: . . . koi s dvoji zásllkon na měsle. as čtvrt ieta . . . . K ds
Praha
5 article
ečerní aní-
6 article
V drobném prodejit vanní číslo o sobě . . za sh večerni sa d Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přšjíma administrace v Marianské nl. , 3. Tam nacházeji se těš redakce, tiskárna a sxpedlne „Národních Listů“ Rukoplay se nevracejl.
7 title
Nová válko no Baláně
8 article Kritická situace.
Kritická situace. Pesimismus ve Vídní. Z Vídně, 4. dubna. Máme zevrubné bezpečné informace o tom, že situace za- hraniční jak na jihu tak na severu mon- archie posuzuje se na místech dů- ležitých velmi pesimisticky a kriticky. Není žádné pochyby o tom, že posice proti Černé Hoře a Srbsku vů- bec, zvláště pak v příčině zastavení akce proti Skadru a lodní demonstrace, která se stala, jak bylo pověděno z anglického pramene, na popud Rakouska, že všechny tyto momenty přispěly k podstatné- muzhoršení a přiostření pomě- rů, tak velkému, jaké nebylo za celé nynější války na Balkáně. Věci se ocitly v soutěsce, ze které se hledá východisko. Do té chvíle není nikoho, jenž by uměl pověděti anebo naznačiti, jakým směrem by měl býti východ hledán, natož nalezen. Za Skader Medvu. Z Berlína, 4. dubna. „Berliner Morgen- post“ oznamuje: Svolání londýnské koníerence velvyslanců na dne- šek vysvětluje se tím, že vznikl nov plán na rozřešení skaderskéh problému. Černohorské vládě má býti udělena rada, aby se vzdala Skadru a přijala za to Medvu. Zprá- va tato, která včera kolovala v Paříži, ozna- muje se dnes zároveň s několika míst.
Medva Skadr Vídeň Rakousko Balkán Berlín Paříž Berliner Morgen
9 title
Námořní demonstrace proti černé Hoře.
10 article Účastenství Francie.
Účastenství Francie. Z Paříže, 3. dubna. (K. k.) V notě „Ag. Havas“ se praví: Poněvadž ruská vláda ozná- mila, že si přeje, aby se Francie a Anglie při- pojily k lodní demonstraci velmocí, roz- hodla se vláda republiky zúčast- niti se slavnostního projevu vůle Evropy. Velitel obrněného křižáku „Edgan Quinet“, který byl vyslán na Korfu, dostal tudíž rozkaz, aby se dohodl s velitelem angli- ckých lodí a společně s nimi odplul do Baru.
Havas Korf Francie Paříž Anglie Evropa
11 article
Rakouské lodi.
12 article
Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse telegrafují z Kotoru: Rakouské válečné lod křižují mezi Barem a Medvou.
Vídeň Kotor Neue Frei Presse
13 article Boj o Skader.
Boj o Skader. Změna operačního plánu. Z Cetyně, 4. dubna. Přes úplné obklíčen operačního terénu skaderského proskakuji přece pověstí o průběhu obléhac akce. Poslední útoky spojených černohor- ských a srbských vojsk skončily úspěchem neboť zdařilo se zabrat posice na Brdici a na předních opevněních Taraboše. Také na Bardaňolu byla zabrána důležitá místa. Za to nepo- dařilo se dobýti redut přímo před městem. O pondělka v poledne nastala v bombardování přestávka, nikoli však dobrovolná. Bylo nut- no pochovati mrtvé a odvézti raněné. Ope- rační plán generálního štábu má býti opět změněn. V Cetyni konala se včera v konaku porada generálů ze předsednictví krále Mikuláše. Včera navštívil také král Mikuláš ruského vyslancea měl s ním dlouhou poradu. Také dlouho konferoval s ruským vojenským plno- mocníkem. Potom se král vrátil opěť do hlav ního stanu. Srbský velítel. Z Cetyně, 4. dubna. Srbský velitel pře Skadrem generál Bojovič sem předevčírem večer přibyl a byl králem přijat ve slyšení. P něm včera ráno společně s generálem Vu- kotičem vrátil se k vojsku. Proti dopravě srbského vojska. Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse oznamuje, že s několika stran učiněny v Athé- nách rozklady, protože řecké parníky dopra- vily sebské vojsko do severoalbánských pří- stavů. Řecký parník „Hamidií“ potopen. Z Londýna, 4. dubna. Z Athén došel te- legram, že řecký parník „Leros“ při zpáteční plavbě z Drače do Athén byl tureckým kři- žákem „Hamidií“ potopen. Řecká porádka byla „Hamidií“ zachráněna.
Mikuláš Bojovič Cetyně Vídeň Athé Londýn Atény Drač Neue Frei Presse
14 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Spojenci příjali zásadně podmínky míru. Z Berlína, 4. dubna. „Lokalanzeigru“ te- legrafují z Cařihradu: Spojené státy balkánské přijaly zásadně podmínky mírové. Potom Ized paša dostal od ministerstva vojenství zprávu. že se nepřátelství zastaví. Dr. Danev do Drinopole. Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Předseda bulharského sobrání dr. Danev odejel včera večer do Drinopole, aby podal zprávu krát Ferdinandovi.
doktor Danev Ferdinand Berlín Cařihrad spojený stát Drinopol Petrohrad
15 article Příští Albánsko.
Příští Albánsko. Řekové neopustí obsazené území. Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse“ telegrafují z Athén: Zde je velké rozechvč- ní protiltalii pro její postup v zá- ležitosti ohraničení Albanie. Při- pomíná se s důrazem, že Řecko nevedlo válku osvobozovací v Epiru, aby jeho obyvatelé do- stali se pod nadvládu surového a nevzdělané- ho národa albanského. Řecká armád neopustí území obsazeného, ani bude-li jítoporučeno a čeliti bude každému nepříteli vůbec, neche přijde z Říma nebo z Terstu. Italie není přítelkyní Řecka, je totéž, co bylo Turecko pro řecký národ. Včera sešel se obchodní spo- lek v Athénách, aby se usnesl na bojko tu zboží italské ho. Řekové protí italskému průmyslu Z Athén, 4. dubna. (K. k.) Sdružení a thén- ských kupců se usneslo dříve než učiní o pa- tření proti italskému zboží, infor- movati italský průmysl v ten rozum, že ne- přátelské jednání Italie vůči prá- vům Řecka působí v celé zem trapným dojmem a rozšiřuje pro- pastmezi oběma zeměmi. Italští prů- myslníci se žádají, aby působili k tomu, aby se zabránilo rozkolu mezi oběma národy spiatými bratrskými svazky.
Řek Vídeň Atény Albánie Řecko Epirus Řím Terst Turecko Neue Frei Presse
16 article U čataldže.
U čataldže. Bulharské posily od Drínopole. M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl tel. „Nár. Listů“.) Dle sofijské depeše „Köl- nische Zeitungu“ odesílá se všechno u Drinopole uvolněné bulharské vojsko k pevnostnímu řetězu Čataldže, kdež menší boje stále se opa- kují. Soudí se obecně, že Bulhaři pod- niknou všeobecný, rozhodný útok aby pevnostnílinii prolomili a po- tom k Cařihradu postoupili. — Srb- ské vojsko vrací se rychlým pocho dem nazpět do Srbska.
Bulhar Srb Kolín nad Rýn Köl Drinopol Cařihrad Srbsko
17 article
Výprava z Moskvy do Drinopole. Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Listy sdě lují z Moskvy: Zdejší český spolek organisuje na pravoslavné Veli- konoce společnouvýpravu do Dri- nopole. Stížností Arménů v Anatolii. Z Cařihradu, 3. dubna. (K. k.) Dle listo zakročil arménský patriarcha u velkovezír pro postavení Arménů v Anatolii, zejména pro lupičství ve vilajetu adanském. Vláda učiní nezbytná opatření. Valí bitliský byli sesazen.
Armén Moskva Drinopol Petrohrad Dri Cařihrad
18 title
Politická hlídka.
19 article Kolem česko-německé dohody
Kolem česko-německé dohody točí se úvaha březnového politického úvodníku „Naší Doby“. Hlavní myšlenkou úvahy té je větaí jazykovou otázku státních úřadů — dosud hlavní překážku česko-německého dorozumění — ne- může rozřešiti žádná vláda úřadnická, nýbrž jen vláda parlamentní. První část této myšlenky článkáře „Naš Doby“ je vzata ze zkušenosti: úřadnické vlády. od r. 1908 nastolené, nedovedly jazykovou otáz- kou státních úřadů hnouti, a úřadnická vláda ny- nější ještě zkazila, na čem se čeští a němečtí zá- stupci v oboru jazykovém byli shodli. Tomu nelze vůbec odporovati, tato věta pro stě vyslovuje příslušný kus historie. Ne tak druhá část řečené myšlenky. Tate druhá část jest úsudek, jako opak, vyvozený historického fakta, obsaženého v prvé části hlavní myšlenky celé úvahy. Článkář březnové „Naš- Doby“ pak na řečeném svém úsudku založil závě- své stati, upravený v radu, aby k vůli česko-ně- meckémy dorozumění a v jeho zájmu byla nynějš úřadnická vláda svržena, a na její místo aby do- sazena byla vláda parlamentní. Tento závěr je v politickém článku „Naš Doby“ zpestřen osobním míněním jeho autora, že Němci z Čech jako ministří a příslušníci parla- mentní vlády nemohli by si proti zemi české po- čínati tak krutě, jako si svým obstrukčním bojem počínají, a že by snáze rozřešili i jazykovou otár- ku státních úřadů, sedíce ve vládě s rovnocen nými politicky českými ministry.
Tate Němec Čo
20 article
Vůči tomuto pbstupu úvahy „Naší Doby dlužno vzíti do ruky knihu historie, aby se vidělo zda správný jest úsudek, a contrario vyvozený dějin nejnovějších vlád úřadnických, jakož i zá věr, že parlamentní ministérstvo provede děj čin česko-německého dorozumění, neproveditelny žádné vládě úřadnické. A tato historie je taková: za parlamentní vlá dy vznikla chebská revolta soudcovská, aniž par- lamentní vláda ji dovedla odstraniti, za parlament- ní vlády vzníkla na sněmě českém německá ob- strukce, jejíž první výsledek byl ten, že čeští par- lamentní ministři z vlády odešli, kdežto němečt- parlamentní ministří tam zůstali. Kdo si z tétc historie vyvodí poučku, sotva na ní vybuduje úsu- dek, že jedině parlamentní vláda jako taková je způsobilá, aby vyřídila česko-německou otázku jazykovou. Snad by čin ten provedla parlamentn vláda, co do rovnomocniny politických sil úmyslně sestavená pro otázku tu, ale kde je síla, která by takové sestavení vlády parlamentní učinila svým plánem a provedla?
21 article
Ještě méně lze sdíleti mínění článkáře „Naš Doby“, že Němci z Čech by jako parlamentní mi- nistři byli vůči českému sněmu mírnější, než jsou nyní pouze jako poslanci. Neboť titíž Němci, klei by v parlamentní vládě zasedli jako ministři, tlač — což také dosvědčuje kniha dějín — pořád ny- nější vládu úřadnickou do politiky, podporujíe německou obstrukci sněmovní. Lze tedy očeká- vati, že by sami jako ministři jednali přímo opač- ně? Nynější vláda, která není z nich, má přece vůčí obstrukci ruku volnější než by měli oni sam — proti své vlastní obstrukci. Za těchto poměrů zdá se, že jinde je pravda A budiž hned řečeno, že ji letos v lednu vyslovi právě článkář „Naší Doby, a to hned v první věta tehdejší své úvahy větou: „ . . . politické poměry u nás octly se ve stavu, který přímo znemožňuje jakoukoliv akci na prospěch celku.“ Tato věta je tím správnější, čím větší rozsah se do ní vloží, nejsprávnější je, když se vztahuje na celou řít rakousko-uherskou. Když pak se zřetelem na tuto lednovou větr „Naší Doby“ vezmeme na pomoc záznamy histo- rické, tu shledáme, že práce pro česko-německé dorozumění se kladně konala jen tehdy, kdyžs konala vůbec bez vlády: v oboru zřízení zemského na sněmě a v kruhu zpravodajského komitétu pre zemské zřízení, v oboru jazykové otázky pak ve společných schůzích obou osmíčlenných jazyko- vých komitétů na pražském místodržítelství.
Němec Čechy
22 article Věci slezské.
Věci slezské. (Původní dopis „Nár. Listů“ ) V Pol. Ostravě, 29. března 1913.
Pola . Ostrava
23 article
Mimo Vorarlbersko, mající pouze 2602 km rozlohy, a součástí Přímoří: Terst s územím (95 km), Gorici a Gradisku (2918 km2), Istrii 495 km') jest naše Slezsko nejmenší zemi rakouského soustáti. Nebývalo jí. Jako vše pod sluncem měn se i říše, státy i zeměpisné názvy často a všelijal co do významů svých. Víme již, že před více než tisícem let Morav byla rozsáhlejší nežli jest za dnů našich a že mnohé krajiny, které tehdy moravskými se nazývaly, maj- nyní jména jiná. Podobně jest tomu, přihlédneme-l ke Slezsku. Dnešní Slezsko naše má hlavní svo město na půdě staromoravské, a v dnešním pru- ském Slezsku zahrnuty jsou krajiny, odňaté někdy zemím českým a lužickým. Jest tomu sotva 171 let, co se počitá Kladsko k zemím slezským a Hořelice byla zemí saskou ještě před 97 lety. Naproti tomu spojeno jest s dnešním Bra- niborskem Svěbudzinsko a Krosensko, jež oboji náleželo před věky ke Slezsku rovněž tak jak sousední Velký Hlohov. Vůbec jeví se, že roz- sáhlosti země, kterou Slezskem nazýváme, v směru jižním přibylo, na severozápadě pak ubylo.
Bro Svěbudzinsko Vorarlbersko Terst Gorica Morava Slezsko Kladsko Hořelice Hlohov km Gradisko km 2
24 article
Vyjma krajinu opavskou. Kladsko a kraj hoře- lický, utvořilo se Šlezsko z ostatních dnešníeh zemí slezských r. 1163 a to způsobem tímto: Kníže polský Boleslav III., přijmím Křivoústý, ustanovil aby po smrti jeho (r. 1138) říše polská, k níž tehdá náleželo celé poodři slezské, rozdělen byla mezi čtyři syny jeho a to tak, aby nejstarší syn Vladislav, jemuž připadly polské krajiny jiho- západní, jako velkokníže v Krakově sidlil a pro zachování jednoty říše jakouši svrchovanost měl nad ostatními bratry svými. I podobá se, že tito v údělich svých samostajněji si počínali, nežli sobě přál Vladislav. Nastaly hádky a Vladislav chopi se meče. Než štěstí válečné a láska národní ne- byly při velkoknížeti. Obléhaje město Poznaňr 1148, byl dán od arcibiskupa Hnězdenského do klatbý pro bezuzdnost mravů, jakou trpěl ve vojště svem, sebraném z dobrovolníků německých. Okol- nost la dodala obleženým bratřím odvahy. 1. vyro- tivše se náhle z města, přepadli a porazili vojsko
Vladislav Kladsko kraj hoře Krakov Vladislav Poznaňr Kníže polský Boleslav
25 article
Vladislavovo, jenž, vida se přemoženým, utekl do Něme-, aby si vyprosil pomoc na císaři Kon- rádu III., sobě sešvakřeném. Avšak Konrád dosti jsa zaměstnán na jiných místech, nemohl učiniti. zač byl žádán. Teprv nástupce jeho, cisař Be- dřich I., příjmím Rusovlasý, přitáhnuv r. 1157 pře Poznaň, donutil bratry Vladislavovy k vyjedná- vání. Mezitim ale zemřel Vladislav r. 1162. I po- dobá se, že právě smrt jeho úplné smíření Poláků s císařem usnadnila. Boleslav IV. zajisté postoupi nyní jako velkokníže synům Vladislavovým veške- ré poodří polské, stojící tehdá pod církevní sprá- vou biskupa vralislavského. Od té doby nazývala se země tato, jsouc s ostatním Polskem jen vetchým svazkem spojena, neustále zemí slez- skou a zachovala si jméno to, i když se v rodě Vladislavově rozdrobila na několik samostatných knížectví Avšak odkud se vzal nový název pro nové eno území? — Okolí vratislavské leželo uprostřed všech těch z Polska vyloučených krajin; Vrati- slav byla tu nejslavnějším městem; v ní sídlil bi- skup, jí dávali i nová knížata přednost před městy ostatními. Krajinu vratislavskou protéká pak říčka jménem Slenza, která nedaleko pod městem samým vlévá se do Odry. A od říčky té jmenovali se od pradávných dob obyvatelé okolí vrafislav- ského Slenzané, rovněž tak, jako obyvatelé při řece Moravě Moravany se nazývali. I dostali tedy krajní obyvatelé nového území jméno od středu. k němuž zvláště co do správy církevní všichni hle- děli a země sama tudíž nazývána jest zemi slenzskou, čili jak nyní pravíme, slezskou.
Vladislavův Konrád Vladislav Boleslav Iva Slenzo Moravan Nout Poznaň Polsko Odra Morava Kon cisař Be
26 article
Není mým účelem psáti zde další dějiny Slez- ska. Konstatuji pouze, že dnešní rakouské Slez- sko, korunní země česká, jest malým zbytkem Slezska, který po míru huberlsburském r. 1763 zůstal Rakousku a zabírá bývalé vévodství Opav- ské. Krňovské. Těšínské, Bílské a Vidnavské, pan- ství Bruntálské, Albrechtické. Tryštatské, Frý- decké. Něm.-Lutyňské, Bohumínské, Dombrovské a Rájské. Skládá se ze dvou částí, oddělených od sebe hejtmanstvím místeckým. Západní, která tvo- řila kraj opavský, nazývá se obyčejně Opav- skem, východní, bývalý to kraj těšinský, sluje Těšínskem. Rakouské Slezsko má 5147 km' rozlohy s cel- kem 756.949 čili 2.65 procent všeho obyvatelstva zemí na říšské radě zastoupených. Territorium to rozděleno jest správně a místně na tři města vlastním statutem (Opava jakožto hlavní město. Bílsko a Frýdek). má 9 okresních hejtmanství [Bí- levec, Bílsko, Bruntál. Frýdek, Fryštát Fryval- dov, Krňov. Opava a Těšin), 3 stavební a 9 zdra- votních okresů, 2 obvody soudních dvorů, 25 soudních okresů, 20 děkanátů, 12 školních a 1 fi- nanění okres, 25 obvodů berních, 13 okresů vymě- řovacích, 22 kontrolních okresů finanční stráže. obchodní komoru, 2 živnostenské inspektoráty 2 lesní okresy, 2 doplňovací velitelství zeměbra- necká, 4 obvody četnických oddělení. Pro volby do říšské rady jest 15 okresů, 16 okresů pro volby do zemského sněmu (9 za města, 7 za obce ven- kovské]. Pak jest 497 místních a 586 katastrálních obci. Míst celkem 694, mezi nimiž 26 měst a 17 městysů. Z uvedených shora hejimanství spadá na Tč- šínsko, které jest v následujícím předním před- mětem naší pozornosti, Bilsko, Frýdek. Fry- štát a Těšín.
Těšínský Dombrovská Rájská Fry Slezsko Rakousko Opava Německo Těšínsko Bílsko Frýdek Bruntál Fryštát Těšín korunní země km ' rozloha
27 article
Politický okres Bílsko, k němuž patří soud- ní okresy: bílský venkov. Strumeň a Skočov, čítá 101.403 obyvatele, z nichž jest 799 Čechů, 66.148 Poláků a 32.775 Němců (město Bílsko samo má 136 Čechů. 2568 Poláků a 15.144 Němce). Politický okres Frýdek se soudními okres frýdeckým (venkov) a polsko-ostravským čítá incl. město (4033 Čechů, 574 Poláků a 5123 Němců) 108.836 obyvatelů, z nichž 80.498 Čechů, 15.093 P - láků a 11.937 Němců. Politický okres fryštátský se soudním okresy iryštátským a bohumínským čítá 122.030 obyvatelů, z nichž 28.103 jsou Češi, 75.462 Polác a 15.159 Němci. Konečně politický okres těšínský se soud- ními okresy jablunkovským a těšínským má 102,55 obyvatele, z nichž jest 6204 Češi, 77.147 Polákt a 17.015 Němců. Jevící se diference připadají na národnosti jiné.
Čecho Polák Němec Čech Bílsko Strumeň Skočov Frýdek Němec
28 article
Dle toho jsou na Těšínsku vůbec 434.80 obyvatelé, z nichž dle četnosti spadá na Poláky 233.850, na Čechy 115.574 — tedy na Slovany 349.424 obyvatelé, kdežto na Němce pouze 76.91 duší. Ježto celé Slezsko dle posledního sčítání z r 1910 vykazuje celkem 756.949 přítomného obyva- telstva, z nichž 434.802 připadá na Těšínsko samo a ježto celé Slezsko zabírá plochu 514.702.0141 ha. z nichž případá na Těšínsko samo 228.230.0210 ha. spatřujeme tu zajímavý zjev, že větší terriko- rium západního Slezska o 286.471.9931 hektarů. t. j. Opavsko jest méně zalidněno než Tě- šínsko. Máť Opavsko pouze 322.147 obyvatelů naproti 434.802 na Těšinsku. Ježto pak v eelém Slezsku jsou všeho všudy 325.524 Němci, z nichž 76.916 připadá na Těšinsko, obydleno jest Opav- sko 248.608 Němci naproti 73.539 Neněmců na Opavsku žijících. Na Opavsku mají tedy Němci naproti Slova- nům většinu pouze 175.069, na Těšínsku však jsou Slované o 357.886 ve většině naproti Němcům, při čemž jest na Těšínsku Čechů o 38.658 více, než Němců a tito jsou o 156.934 slabšími Poláků.A přece tato menšina vládne neobmezeně s bezohled- ností úžasnou, jakoby třásla se stále o to, že již již většina zemská přeroste uchvatitelům nespravedli- vé moci přes domýšlivé hlavy a odejme jim ko- nečně nespravedlivé otěže z rukou.
Polák Slovan Němec Čecho Těšínsko Čechy Slezsko Opavsko Opava
29 article
Bezohlednost německé vlády ve Slezsku vůši Slovanům a pilnou potřebu svornosti šiků slo- vanských proti Němcům nelze tuto vylíčiti. Zde stůjž zatím obrázek superiorní spravedlnosti ně- mecké, jak jeví se nám na sněmu vévodství Slez- ského, ke kratičkému zasedání právě svolanému. Na sněmu 26, resp. 25 německých poslanců zastu- puje 43 minoritu obyvatelstva země a slovanská majorita 57 pouze 5 poslanci (3 českými a 2 pol- skými) jest representována tak, že při 16 voleb- ních okresích v německých okresích již 9000 obyvatelů má jednoho poslance, kdežto při če- ských teprv 130.000 obyvatelů dostává jednoho poslancel Jeden Němec vyváží tedy vj- ce než 14 Slovanůl Že tato majorita ně- mecká na zemském sněmu při své sobecké bez- ohlednosti a bezmezné nespravedlnosti každou nápravnou akci slovanských zástupců majority zemské bez milosti odmítá briskním majorisováním. dokazuje osud každého návrhu, který se strany če- ské dosud byl podán. — Veškerá místa vůdčí při vládě zemské i státní, při úřadech státních i zem- ských pouze urputnými našimi protivníky jsou ob- sazena a vše pracuje si tu do ruky se vzácnou svorností a augurovským vystihnutím tendencí pro- ti náml
Němec Slezsko Slovan
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Bělehradu. (Z dopisů MUDra. Frant. Veselého.) Bělehrad se za tu dobu, co jsem tu byl na- posled, valně nezměnil; jen hlavní třída vypadá velkoměstsky. V kroji chodí už jen venkované. I zde, jako na Cetyni, je stále plno lidí na uli- cích, neboť mnoho propuštěných uzdravených zu- stává nějakou dobu zde, aby užili „velkoměsta“ než odejdou domů na ves. Celý Bělehrad je roz- rýpán, stavějí se domy, elektrické sloupy, dělaj kola pro stromy na promenádě — všude je rušno. Naši 18. reservní nemocnici, jejíž jsem che- fem, předali nám italští lékaři. Z 1800 nemocných umřelo jich toliko 16. Vzácně malé procento. Naše nemocnice je zřízena z kasáren a také se jim spíše podobá. Důstojníci leží ve společné světnici s prostými vojáky. Budova má teplý a studený vo- dovod, koupelny a veliké světlé sály. Jsou to mo- derní kasárna královské gardy. Je tu se mnou dr. Zahálka, dr. Hynekíz Argentiny) a dr. Pirek. Vojáci mají z nás stále větší radost, že nám rozumějí a my jim: s ital- skými doktory těžko se domlouvali pomocí sle- činek je obsluhujících. Každý máme čtyří sály nemocných. Po pro- puštění četných „ležáků“ a uzdravených z tyfu klesl počet nemocných; ale mění se stále a stoupá dovozem nových. Máme tu mnoho omrzlých noh odpadávají lidem nejen články prstů, ale i celé prsty. Vystáli chudáci někteří strašně. Hodně tyfu zánětů pohrudnice, plic a t. d. Večer jame una- veni tak, že na těch tvrdých vojenských postelích spíme jako na nejlepších sítích.
František doktor Zahálka Hynekíz Pirka Bělehrad jam uno
31 article
Krátké chvíle oddechu použili jsme ku pro- hlidce hlavní vojenské nemocnice. Jest nejmoder- něji vypravena, jako klinika, má dva operační sály. Provázela nás náhodou tam přítomná paní Jovaničová, velmi milá a energická dáma, choť mi- nistra. O své nemocné starám se, jak mohu. Těm p tyfu dávám po 1—2 měsících dovolené. Těžké pší- pady mám vedle svého pokoje, abych k nim měl v noci blízko. Moje uspokojení stoupá pozdravo- váním se těžce nemocných, vidím-li, že na obli- čej již již shasínající stoupá úsměv — život . . A mají mne rádi i za to, že jim dávám prášky pilulky sám hned při visitě, že nemusí čekati, až se léky donesou pozdě večer z lékárny. Napsal jsem si totiž všeho více do zásoby, jak jsem to dělával u vojska — a to se osvědčuje. Vživaje se v srbštinu, začínám s nemocnými žertovati, což se jim velmi zamlouvá. Smávají se na celé kolo. Ptal jsem se jednoho krásného cikána, děle- střelct, zda by střílel na Šváby? Odpověděl: „to se zna“. Ptal jsem se, zda by střílel na Čechy? Mlčel rozpačitě. Dosud jsme měli za ošetřovatele staré sedlá- ky. Činili se všemožně. Dnes nastoupili za ně rekruti. Zde by se měly propagátorky mírového hnutí poučiti, jak blahodárné následky má ná- rodní válka za svobodu. Tu není škoda krve — tu jest bolest sladkou. „Puštění žilou“ mladá me- dicina zavrhuje, ale vidí se, že někdy jest to při- mo báječně působící prostředek. Tak na příklad při těžké nedo krevnosti. A s válkou jestt zrovna tak. Tady je člověku jako po krásné. strašné, ale velebné bouři jarní. Všude to raší — všude zpívá nové jaro Slovanstva ...
Jovaničová Čechy mladý I
32 article
Srbové si nynější situaci dosti libují. Válk odstranila mnohé strannictví, není na to času. Každý má práce nad hlavu. Na rychlé uzavření míru nikdo nenaléhá, ale čím později mír bude tím dráže jej Turci zaplatí. Moje dojmy jsou znamenité; vídím všud ohromný pokrok Srbů. Tady se vidí, co je válk národní. Majetek, život, pohodlí, vše se obětuje a všechen ostatní život se skorem zastaví. Roz- dělané práce čekají na mír, zavřené školy taktéž To nebyla válka vyvolaná inteligenci, aneb dvo- rem, to byla válka národní, živlová a tajně vý- borně po čtyři léta připravovaná. Zde třeba se pokloniti intendantům, lékařům jako vojákům. Všechna místa válčících osob doma zaujali n dobu války slabší učitelé, inženýři, účetní, sedlác 40—50letí. Náš komisař je na př. v civilu podni- katelem staveb tunelových, mostových atd., a má také důl na tuhu. Jak začala válka, musel za- půjčiti své 4 páry koní i s vozy, svůj automobil nářadí, vše. Sám pak byl komandován za správce naší nemocníce, kde jest již pět měsíců. Jeho zá- stupcem jest bělohradský obchodník B., který jer chvílemi odskočí domů. Žádný nemá ani uniformy ani odznaků.
Srba Turek Roza
33 article
Býti užitečným — to jest blahý pocit a ježto zde je každý — starý, mladý, velký, malý, mu i žena užitečným pro blaho všeobecné, má cel Srbsko blaženou dobu. I ten, kdo ztratil otce, sy- na, nebo bratra, každý jest „zadovolen“ (spoko- jen), že člen jeho rodiny padl pro blaho národa Je zajímavo viděti, jak se takový třináctilete realista vážně tváří, když s listinami v ruce při- náší nám maso a jiné živobytí. Za míru snad te obstarává četař, ne-li dokonce podporučík, a tady to svědomitě koná třináctiletý hoch. Jiný, asi tě- hož věku, vydává a přijímá prádlo, třetí běhá nám pro léky do vojenské nemocnice. A každý div se horlivostí nepřerazí. Slečny ošetřovatelky konají službu již pět měsíců, denně, svátek, nesvátek, mnohá sotva sto- jí na nohou, ale nechce opustiti místa. Když u nás byla návštěvou choť ministr Trifkoviče, řekl jsem jí, že mně napadlo, aby Sr- bové z části oněch ve starém Srbsku ze země vykopaných zbraní srbských, jednak starodávných jednak novějších, udělali dar českým museím Příjmula můj návrh s nadšením. Srbsko má podivuhodné vojsko. Má výborné dělostřelectvo, kde každý kaprál střílí přesně jak inženýr, má pěšáky, kteří dovedou po 2—3 dny státi ve vodě bez hnutí. Při tom kázeň a obětavost bez konce. Vše dobrovolně, bez dohánění, bez po- třeb. Naši nemocniční úřadníci, jeden inženýra dva obchodníci nemají nijakého platu. JJen stravu dostávají. Rovněž tak malí studenti. A ti lidé šetří vládní pokladny více, než své vlastní.
Trifkovič Srbsko
34 article
Noví nemocní se vybarvují. Lehcí se rychle zotavují — těžcí sledují naše kroky svýma ustra- šenýma očima. Z rychlých, rázných rozkazů se- znávají nebezpečí chvíle. Nejprve se bojí zábalů na celé tělo, později pocitují blahodárný jich- činek a sami o ně žádají, jakmile teplota se jin zvedá. Máme něklik případů dysenterie a mnoho ner vových otřesů u vojáků, kteří byli při bombardo- vání Drinopole. U jednoho z nich, jenž se nacház na mém oddělení, byl úžas bombardování tak ve- liký, že jest jak ztrnulý. Sedí nehybně, nebo lež s očima do prázdna upřenýma. Slyší velmi špatně. neodpovídá na otázky, jen píše, že má doma malo dcerušku Lubicu a aby otec přijel... Na píchán špendlíkem na celém těle nereaguje. Jiný zas má nohy do půl šlapadla omrzlé, zee- la černé. Zčernalé části odpadnou tak za 6— neděl, jestli ho horečka zatím nezmůže. Snášejí své bolesti s klidem: „Musilo to býti“ — říkaji V protější nemocnici tančí nemocní na dvoře „kolo“. Jen když mají cigarety a černou kávu. Větších přání nemají. Je tu úplné jaro. Vše se rychle zelená, za- brady jsou bílé samými květy. Kvetou fialky — „ljubičice“. A tu jest plno domů se zahradam kolem. Nevypadá to velkoměstsky, spíše jako na venkově, ale na kvetoucím venkově. Činžáků kasárenských není. Vždy dvě neb tři rodiny po- hromadě. Jen na hlavní třídě s krámy vypadá t jinak. Když došla z rána zpráva o dobytí Drinopole nastal všeobecný jásot a potrval celý den. Všichni zářili. Nemocní zapominali na bolesti — zvedali se na lůžkách — usmívali se — volali na druhy. Odpoledne chystali slavnostní průvod městem na oslavu pádu „Jedrene“. Zda průvod byl, ani nevím — byly zas těžké případy Ale nálada je dobrá. Jarně venku i v duši
Lubica Drinopol
35 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Grev a Paderewski. Ze Lvova se píše Varšavské lísty přinášejí odpověď, kterou dal si Edward Grey známému polskému pianistovi Pa- derewskému, když se ho vzhledem k svému kon- certnímu tournée ptal na možnost války. Grey mu řekl: „Můžete klidně pokračovati v koncertován v březnu i v dubnu, Dojde-li k válce, nestane s tak dříve, nežli v květnu.“ Na otázku, je-li vůbec možna evropská válka, odpověděl sir Grey: „Ne- bezpečí války ovšem je, ale nyní se nedá nic před- vídat. Činíme, co můžeme, abychom válce zabrá- nili. Ale okolnosti mohou býti sílnější všech diplo- matických námah. = Císař Vilém poslal na Morganovu rakev věnec. Mezi nesčetnými věnci, které z celého svě- ta byly zaslány do Říma na rakev zesnulého mi- liardáře Pierponta Morgana, je také věnec od cí- saře Viléma, zaslaný zároveň se soustrastným te- legramem pí. Morganové. Na stuhách věnce je ná- pis: „Svému milému příteli — Vilém II.
Grev Paderewský Grey Vilém Morganův Pierpont Morgan Morgan Vilém II Lvov Řím Grey
36 article
Z kováře inženýr. Na technice v Tennessee v Americe působí jako asistent mechaniky náš krajan inženýr Kneše. Roku 1893 odešel ze svého rodiště Chrastavy v Čechách jako 18letý kovářský pomocník do světa. Dostal se až do Ameriky, kde aby se uživil, dělal různé práce, ale při tom se stále vzdělával ve svém oboru. Konečně uchytí se jako montér, navštěvoval večerní kursy v prů- myslových školách, studoval strojnictví a kdyžl uspořil dost peněz, dal se zapsat jako posluchač techniky v Jově, kde také získal inženýrský diplom. Iaženýr Kneše je dnes známým učencem Americe a bohatým mužem = Tresty za hubičky. Trest za ukradené hu- bičky není původu amerického, jak se do nedávna myslelo. V Italii bývali už v době renaisance mu- žové přísně trestáni, bylo-li jim dokázáno, že líbali ženy proti jejich vůli. Trest byl v obráceném po- měru ke věku ženy nebo divky a činil až 500 lir a několik roků vězení. Ve Florencii dostal r. 1525 jistý muž za ukradnutí hubičky rok vězení a za časů papeže Benedikla XIII. byl jeden muž za ten- to přečin popraven. — Jistě nejdražší hubička, jež byla kdy ukradena. = Velká papírna vyhořela. Ze Štyrského Hradee, 4. dubna. (K. k.) V papírně leykam- joselodolské akciové společnostiv Gratvíně vypukl dnes v noci oheň, jemuž padla za oběť dvě skladiště a 90—100 vagonů hotového ko- toučového papíru, jakož i zásoby dřívi. Oheň, kte- rý byl po tříhodinné práci hasičstva obmezen, do- sud zuří. Práce v továrně nebude přerušena.
Tennessee Amerika Chrastava Čechy Florencie Štyrský Hradee Benedikl XIII