1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 4. dubna 1913.
Praha
4
article
Ha ranní avečerní Haty
předplácí se:
V Praze v administrnol
na čtvrt lota . . . . 8/K r n
s dvoji donáškou :
na měste.
na čtvrt lstn . . . . 7 K
ve fillálkách
ua měsio . . . . . 2 K B0
a měsle Pošton
na vrtie: . . . koi
s dvoji zásllkon
na měsle.
as čtvrt ieta . . . . K ds
Praha
6
article
V drobném prodejit
vanní číslo o sobě . . za sh
večerni
sa d
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní .
. . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přšjíma
administrace v Marianské nl. , 3.
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a sxpedlne
„Národních Listů“
Rukoplay se nevracejl.
7
title
Nová válko no Baláně
8
article
Kritická situace.
Kritická situace.
Pesimismus ve Vídní.
Z Vídně, 4. dubna. Máme zevrubné
bezpečné informace o tom, že situace za-
hraniční jak na jihu tak na severu mon-
archie posuzuje se na místech dů-
ležitých velmi pesimisticky a
kriticky. Není žádné pochyby o tom,
že posice proti Černé Hoře a Srbsku vů-
bec, zvláště pak v příčině zastavení akce
proti Skadru a lodní demonstrace, která
se stala, jak bylo pověděno z anglického
pramene, na popud Rakouska, že všechny
tyto momenty přispěly k podstatné-
muzhoršení a přiostření pomě-
rů, tak velkému, jaké nebylo za
celé nynější války na Balkáně.
Věci se ocitly v soutěsce, ze které se hledá
východisko. Do té chvíle není nikoho, jenž
by uměl pověděti anebo naznačiti, jakým
směrem by měl býti východ hledán, natož
nalezen.
Za Skader Medvu.
Z Berlína, 4. dubna. „Berliner Morgen-
post“ oznamuje: Svolání londýnské
koníerence velvyslanců na dne-
šek vysvětluje se tím, že vznikl nov
plán na rozřešení skaderskéh
problému. Černohorské vládě má
býti udělena rada, aby se vzdala
Skadru a přijala za to Medvu. Zprá-
va tato, která včera kolovala v Paříži, ozna-
muje se dnes zároveň s několika míst.
Medva
Skadr
Vídeň
Rakousko
Balkán
Berlín
Paříž
Berliner Morgen
9
title
Námořní demonstrace
proti černé Hoře.
10
article
Účastenství Francie.
Účastenství Francie.
Z Paříže, 3. dubna. (K. k.) V notě „Ag.
Havas“ se praví: Poněvadž ruská vláda ozná-
mila, že si přeje, aby se Francie a Anglie při-
pojily k lodní demonstraci velmocí, roz-
hodla se vláda republiky zúčast-
niti se slavnostního projevu vůle
Evropy. Velitel obrněného křižáku „Edgan
Quinet“, který byl vyslán na Korfu, dostal
tudíž rozkaz, aby se dohodl s velitelem angli-
ckých lodí a společně s nimi odplul do Baru.
Havas
Korf
Francie
Paříž
Anglie
Evropa
11
article
Rakouské lodi.
12
article
Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse
telegrafují z Kotoru: Rakouské válečné lod
křižují mezi Barem a Medvou.
Vídeň
Kotor
Neue Frei Presse
13
article
Boj o Skader.
Boj o Skader.
Změna operačního plánu.
Z Cetyně, 4. dubna. Přes úplné obklíčen
operačního terénu skaderského proskakuji
přece pověstí o průběhu obléhac
akce. Poslední útoky spojených černohor-
ských a srbských vojsk skončily úspěchem
neboť zdařilo se zabrat posice na
Brdici a na předních opevněních
Taraboše. Také na Bardaňolu byla
zabrána důležitá místa. Za to nepo-
dařilo se dobýti redut přímo před městem. O
pondělka v poledne nastala v bombardování
přestávka, nikoli však dobrovolná. Bylo nut-
no pochovati mrtvé a odvézti raněné. Ope-
rační plán generálního štábu má
býti opět změněn. V Cetyni konala se
včera v konaku porada generálů ze
předsednictví krále Mikuláše.
Včera navštívil také král Mikuláš ruského
vyslancea měl s ním dlouhou poradu. Také
dlouho konferoval s ruským vojenským plno-
mocníkem. Potom se král vrátil opěť do hlav
ního stanu.
Srbský velítel.
Z Cetyně, 4. dubna. Srbský velitel pře
Skadrem generál Bojovič sem předevčírem
večer přibyl a byl králem přijat ve slyšení. P
něm včera ráno společně s generálem Vu-
kotičem vrátil se k vojsku.
Proti dopravě srbského vojska.
Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse
oznamuje, že s několika stran učiněny v Athé-
nách rozklady, protože řecké parníky dopra-
vily sebské vojsko do severoalbánských pří-
stavů.
Řecký parník „Hamidií“ potopen.
Z Londýna, 4. dubna. Z Athén došel te-
legram, že řecký parník „Leros“ při zpáteční
plavbě z Drače do Athén byl tureckým kři-
žákem „Hamidií“ potopen. Řecká porádka byla
„Hamidií“ zachráněna.
Mikuláš
Bojovič
Cetyně
Vídeň
Athé
Londýn
Atény
Drač
Neue Frei Presse
14
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Spojenci příjali zásadně podmínky míru.
Z Berlína, 4. dubna. „Lokalanzeigru“ te-
legrafují z Cařihradu: Spojené státy balkánské
přijaly zásadně podmínky mírové. Potom Ized
paša dostal od ministerstva vojenství zprávu.
že se nepřátelství zastaví.
Dr. Danev do Drinopole.
Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Předseda
bulharského sobrání dr. Danev odejel včera
večer do Drinopole, aby podal zprávu krát
Ferdinandovi.
doktor
Danev
Ferdinand
Berlín
Cařihrad
spojený stát
Drinopol
Petrohrad
15
article
Příští Albánsko.
Příští Albánsko.
Řekové neopustí obsazené území.
Z Vídně, 4. dubna. „Neue Freie Presse“
telegrafují z Athén: Zde je velké rozechvč-
ní protiltalii pro její postup v zá-
ležitosti ohraničení Albanie. Při-
pomíná se s důrazem, že Řecko nevedlo válku
osvobozovací v Epiru, aby jeho obyvatelé do-
stali se pod nadvládu surového a nevzdělané-
ho národa albanského. Řecká armád
neopustí území obsazeného, ani
bude-li jítoporučeno a čeliti bude
každému nepříteli vůbec, neche
přijde z Říma nebo z Terstu. Italie není
přítelkyní Řecka, je totéž, co bylo Turecko
pro řecký národ. Včera sešel se obchodní spo-
lek v Athénách, aby se usnesl na bojko tu
zboží italské ho.
Řekové protí italskému průmyslu
Z Athén, 4. dubna. (K. k.) Sdružení a thén-
ských kupců se usneslo dříve než učiní o pa-
tření proti italskému zboží, infor-
movati italský průmysl v ten rozum, že ne-
přátelské jednání Italie vůči prá-
vům Řecka působí v celé zem
trapným dojmem a rozšiřuje pro-
pastmezi oběma zeměmi. Italští prů-
myslníci se žádají, aby působili k tomu, aby
se zabránilo rozkolu mezi oběma národy
spiatými bratrskými svazky.
Řek
Vídeň
Atény
Albánie
Řecko
Epirus
Řím
Terst
Turecko
Neue Frei Presse
16
article
U čataldže.
U čataldže.
Bulharské posily od Drínopole.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl
tel. „Nár. Listů“.) Dle sofijské depeše „Köl-
nische Zeitungu“ odesílá se všechno
u Drinopole uvolněné bulharské
vojsko k pevnostnímu řetězu
Čataldže, kdež menší boje stále se opa-
kují. Soudí se obecně, že Bulhaři pod-
niknou všeobecný, rozhodný útok
aby pevnostnílinii prolomili a po-
tom k Cařihradu postoupili. — Srb-
ské vojsko vrací se rychlým pocho
dem nazpět do Srbska.
Bulhar
Srb
Kolín nad Rýn
Köl
Drinopol
Cařihrad
Srbsko
17
article
Výprava z Moskvy do Drinopole.
Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Listy sdě
lují z Moskvy: Zdejší český spolek
organisuje na pravoslavné Veli-
konoce společnouvýpravu do Dri-
nopole.
Stížností Arménů v Anatolii.
Z Cařihradu, 3. dubna. (K. k.) Dle listo
zakročil arménský patriarcha u velkovezír
pro postavení Arménů v Anatolii, zejména pro
lupičství ve vilajetu adanském. Vláda učiní
nezbytná opatření. Valí bitliský byli sesazen.
Armén
Moskva
Drinopol
Petrohrad
Dri
Cařihrad
18
title
Politická hlídka.
19
article
Kolem česko-německé dohody
Kolem česko-německé dohody
točí se úvaha březnového politického úvodníku
„Naší Doby“. Hlavní myšlenkou úvahy té je větaí
jazykovou otázku státních úřadů — dosud hlavní
překážku česko-německého dorozumění — ne-
může rozřešiti žádná vláda úřadnická, nýbrž jen
vláda parlamentní.
První část této myšlenky článkáře „Naš
Doby“ je vzata ze zkušenosti: úřadnické vlády.
od r. 1908 nastolené, nedovedly jazykovou otáz-
kou státních úřadů hnouti, a úřadnická vláda ny-
nější ještě zkazila, na čem se čeští a němečtí zá-
stupci v oboru jazykovém byli shodli.
Tomu nelze vůbec odporovati, tato věta pro
stě vyslovuje příslušný kus historie.
Ne tak druhá část řečené myšlenky. Tate
druhá část jest úsudek, jako opak, vyvozený
historického fakta, obsaženého v prvé části hlavní
myšlenky celé úvahy. Článkář březnové „Naš-
Doby“ pak na řečeném svém úsudku založil závě-
své stati, upravený v radu, aby k vůli česko-ně-
meckémy dorozumění a v jeho zájmu byla nynějš
úřadnická vláda svržena, a na její místo aby do-
sazena byla vláda parlamentní.
Tento závěr je v politickém článku „Naš
Doby“ zpestřen osobním míněním jeho autora, že
Němci z Čech jako ministří a příslušníci parla-
mentní vlády nemohli by si proti zemi české po-
čínati tak krutě, jako si svým obstrukčním bojem
počínají, a že by snáze rozřešili i jazykovou otár-
ku státních úřadů, sedíce ve vládě s rovnocen
nými politicky českými ministry.
Tate
Němec
Čo
20
article
Vůči tomuto pbstupu úvahy „Naší Doby
dlužno vzíti do ruky knihu historie, aby se vidělo
zda správný jest úsudek, a contrario vyvozený
dějin nejnovějších vlád úřadnických, jakož i zá
věr, že parlamentní ministérstvo provede děj
čin česko-německého dorozumění, neproveditelny
žádné vládě úřadnické.
A tato historie je taková: za parlamentní vlá
dy vznikla chebská revolta soudcovská, aniž par-
lamentní vláda ji dovedla odstraniti, za parlament-
ní vlády vzníkla na sněmě českém německá ob-
strukce, jejíž první výsledek byl ten, že čeští par-
lamentní ministři z vlády odešli, kdežto němečt-
parlamentní ministří tam zůstali. Kdo si z tétc
historie vyvodí poučku, sotva na ní vybuduje úsu-
dek, že jedině parlamentní vláda jako taková je
způsobilá, aby vyřídila česko-německou otázku
jazykovou. Snad by čin ten provedla parlamentn
vláda, co do rovnomocniny politických sil úmyslně
sestavená pro otázku tu, ale kde je síla, která by
takové sestavení vlády parlamentní učinila svým
plánem a provedla?
21
article
Ještě méně lze sdíleti mínění článkáře „Naš
Doby“, že Němci z Čech by jako parlamentní mi-
nistři byli vůči českému sněmu mírnější, než jsou
nyní pouze jako poslanci. Neboť titíž Němci, klei
by v parlamentní vládě zasedli jako ministři, tlač
— což také dosvědčuje kniha dějín — pořád ny-
nější vládu úřadnickou do politiky, podporujíe
německou obstrukci sněmovní. Lze tedy očeká-
vati, že by sami jako ministři jednali přímo opač-
ně? Nynější vláda, která není z nich, má přece
vůčí obstrukci ruku volnější než by měli oni sam
— proti své vlastní obstrukci.
Za těchto poměrů zdá se, že jinde je pravda
A budiž hned řečeno, že ji letos v lednu vyslovi
právě článkář „Naší Doby, a to hned v první věta
tehdejší své úvahy větou: „ . . . politické poměry
u nás octly se ve stavu, který přímo znemožňuje
jakoukoliv akci na prospěch celku.“ Tato věta je
tím správnější, čím větší rozsah se do ní vloží,
nejsprávnější je, když se vztahuje na celou řít
rakousko-uherskou.
Když pak se zřetelem na tuto lednovou větr
„Naší Doby“ vezmeme na pomoc záznamy histo-
rické, tu shledáme, že práce pro česko-německé
dorozumění se kladně konala jen tehdy, kdyžs
konala vůbec bez vlády: v oboru zřízení zemského
na sněmě a v kruhu zpravodajského komitétu pre
zemské zřízení, v oboru jazykové otázky pak ve
společných schůzích obou osmíčlenných jazyko-
vých komitétů na pražském místodržítelství.
Němec
Čechy
22
article
Věci slezské.
Věci slezské.
(Původní dopis „Nár. Listů“ )
V Pol. Ostravě, 29. března 1913.
Pola . Ostrava
23
article
Mimo Vorarlbersko, mající pouze 2602 km
rozlohy, a součástí Přímoří: Terst s územím (95
km), Gorici a Gradisku (2918 km2), Istrii 495
km') jest naše Slezsko nejmenší zemi rakouského
soustáti. Nebývalo jí. Jako vše pod sluncem měn
se i říše, státy i zeměpisné názvy často a všelijal
co do významů svých.
Víme již, že před více než tisícem let Morav
byla rozsáhlejší nežli jest za dnů našich a že mnohé
krajiny, které tehdy moravskými se nazývaly, maj-
nyní jména jiná. Podobně jest tomu, přihlédneme-l
ke Slezsku. Dnešní Slezsko naše má hlavní svo
město na půdě staromoravské, a v dnešním pru-
ském Slezsku zahrnuty jsou krajiny, odňaté
někdy zemím českým a lužickým. Jest tomu
sotva 171 let, co se počitá Kladsko k zemím
slezským a Hořelice byla zemí saskou ještě před
97 lety. Naproti tomu spojeno jest s dnešním Bra-
niborskem Svěbudzinsko a Krosensko, jež oboji
náleželo před věky ke Slezsku rovněž tak jak
sousední Velký Hlohov. Vůbec jeví se, že roz-
sáhlosti země, kterou Slezskem nazýváme, v
směru jižním přibylo, na severozápadě pak ubylo.
Bro
Svěbudzinsko
Vorarlbersko
Terst
Gorica
Morava
Slezsko
Kladsko
Hořelice
Hlohov
km
Gradisko
km 2
24
article
Vyjma krajinu opavskou. Kladsko a kraj hoře-
lický, utvořilo se Šlezsko z ostatních dnešníeh
zemí slezských r. 1163 a to způsobem tímto: Kníže
polský Boleslav III., přijmím Křivoústý, ustanovil
aby po smrti jeho (r. 1138) říše polská, k níž
tehdá náleželo celé poodři slezské, rozdělen
byla mezi čtyři syny jeho a to tak, aby nejstarší
syn Vladislav, jemuž připadly polské krajiny jiho-
západní, jako velkokníže v Krakově sidlil a pro
zachování jednoty říše jakouši svrchovanost měl
nad ostatními bratry svými. I podobá se, že tito
v údělich svých samostajněji si počínali, nežli sobě
přál Vladislav. Nastaly hádky a Vladislav chopi
se meče. Než štěstí válečné a láska národní ne-
byly při velkoknížeti. Obléhaje město Poznaňr
1148, byl dán od arcibiskupa Hnězdenského do
klatbý pro bezuzdnost mravů, jakou trpěl ve vojště
svem, sebraném z dobrovolníků německých. Okol-
nost la dodala obleženým bratřím odvahy. 1. vyro-
tivše se náhle z města, přepadli a porazili vojsko
Vladislav
Kladsko
kraj hoře
Krakov
Vladislav
Poznaňr
Kníže polský Boleslav
25
article
Vladislavovo, jenž, vida se přemoženým, utekl do
Něme-, aby si vyprosil pomoc na císaři Kon-
rádu III., sobě sešvakřeném. Avšak Konrád dosti
jsa zaměstnán na jiných místech, nemohl učiniti.
zač byl žádán. Teprv nástupce jeho, cisař Be-
dřich I., příjmím Rusovlasý, přitáhnuv r. 1157 pře
Poznaň, donutil bratry Vladislavovy k vyjedná-
vání. Mezitim ale zemřel Vladislav r. 1162. I po-
dobá se, že právě smrt jeho úplné smíření Poláků
s císařem usnadnila. Boleslav IV. zajisté postoupi
nyní jako velkokníže synům Vladislavovým veške-
ré poodří polské, stojící tehdá pod církevní sprá-
vou biskupa vralislavského. Od té doby nazývala
se země tato, jsouc s ostatním Polskem jen
vetchým svazkem spojena, neustále zemí slez-
skou a zachovala si jméno to, i když se v rodě
Vladislavově rozdrobila na několik samostatných
knížectví
Avšak odkud se vzal nový název pro nové
eno území? — Okolí vratislavské leželo uprostřed
všech těch z Polska vyloučených krajin; Vrati-
slav byla tu nejslavnějším městem; v ní sídlil bi-
skup, jí dávali i nová knížata přednost před městy
ostatními. Krajinu vratislavskou protéká pak říčka
jménem Slenza, která nedaleko pod městem
samým vlévá se do Odry. A od říčky té jmenovali
se od pradávných dob obyvatelé okolí vrafislav-
ského Slenzané, rovněž tak, jako obyvatelé při
řece Moravě Moravany se nazývali. I dostali tedy
krajní obyvatelé nového území jméno od středu.
k němuž zvláště co do správy církevní všichni hle-
děli a země sama tudíž nazývána jest zemi
slenzskou, čili jak nyní pravíme, slezskou.
Vladislavův
Konrád
Vladislav
Boleslav Iva
Slenzo
Moravan
Nout
Poznaň
Polsko
Odra
Morava
Kon
cisař Be
26
article
Není mým účelem psáti zde další dějiny Slez-
ska. Konstatuji pouze, že dnešní rakouské Slez-
sko, korunní země česká, jest malým zbytkem
Slezska, který po míru huberlsburském r. 1763
zůstal Rakousku a zabírá bývalé vévodství Opav-
ské. Krňovské. Těšínské, Bílské a Vidnavské, pan-
ství Bruntálské, Albrechtické. Tryštatské, Frý-
decké. Něm.-Lutyňské, Bohumínské, Dombrovské
a Rájské. Skládá se ze dvou částí, oddělených od
sebe hejtmanstvím místeckým. Západní, která tvo-
řila kraj opavský, nazývá se obyčejně Opav-
skem, východní, bývalý to kraj těšinský, sluje
Těšínskem.
Rakouské Slezsko má 5147 km' rozlohy s cel-
kem 756.949 čili 2.65 procent všeho obyvatelstva
zemí na říšské radě zastoupených. Territorium to
rozděleno jest správně a místně na tři města
vlastním statutem (Opava jakožto hlavní město.
Bílsko a Frýdek). má 9 okresních hejtmanství [Bí-
levec, Bílsko, Bruntál. Frýdek, Fryštát Fryval-
dov, Krňov. Opava a Těšin), 3 stavební a 9 zdra-
votních okresů, 2 obvody soudních dvorů, 25
soudních okresů, 20 děkanátů, 12 školních a 1 fi-
nanění okres, 25 obvodů berních, 13 okresů vymě-
řovacích, 22 kontrolních okresů finanční stráže.
obchodní komoru, 2 živnostenské inspektoráty
2 lesní okresy, 2 doplňovací velitelství zeměbra-
necká, 4 obvody četnických oddělení. Pro volby
do říšské rady jest 15 okresů, 16 okresů pro volby
do zemského sněmu (9 za města, 7 za obce ven-
kovské]. Pak jest 497 místních a 586 katastrálních
obci. Míst celkem 694, mezi nimiž 26 měst a 17
městysů.
Z uvedených shora hejimanství spadá na Tč-
šínsko, které jest v následujícím předním před-
mětem naší pozornosti, Bilsko, Frýdek. Fry-
štát a Těšín.
Těšínský
Dombrovská
Rájská
Fry
Slezsko
Rakousko
Opava
Německo
Těšínsko
Bílsko
Frýdek
Bruntál
Fryštát
Těšín
korunní země
km ' rozloha
27
article
Politický okres Bílsko, k němuž patří soud-
ní okresy: bílský venkov. Strumeň a Skočov, čítá
101.403 obyvatele, z nichž jest 799 Čechů, 66.148
Poláků a 32.775 Němců (město Bílsko samo má
136 Čechů. 2568 Poláků a 15.144 Němce).
Politický okres Frýdek se soudními okres
frýdeckým (venkov) a polsko-ostravským čítá incl.
město (4033 Čechů, 574 Poláků a 5123 Němců)
108.836 obyvatelů, z nichž 80.498 Čechů, 15.093 P -
láků a 11.937 Němců.
Politický okres fryštátský se soudním
okresy iryštátským a bohumínským čítá 122.030
obyvatelů, z nichž 28.103 jsou Češi, 75.462 Polác
a 15.159 Němci.
Konečně politický okres těšínský se soud-
ními okresy jablunkovským a těšínským má 102,55
obyvatele, z nichž jest 6204 Češi, 77.147 Polákt
a 17.015 Němců.
Jevící se diference připadají na národnosti
jiné.
Čecho
Polák
Němec
Čech
Bílsko
Strumeň
Skočov
Frýdek
Němec
28
article
Dle toho jsou na Těšínsku vůbec 434.80
obyvatelé, z nichž dle četnosti spadá na Poláky
233.850, na Čechy 115.574 — tedy na Slovany
349.424 obyvatelé, kdežto na Němce pouze 76.91
duší.
Ježto celé Slezsko dle posledního sčítání z r
1910 vykazuje celkem 756.949 přítomného obyva-
telstva, z nichž 434.802 připadá na Těšínsko samo
a ježto celé Slezsko zabírá plochu 514.702.0141 ha.
z nichž případá na Těšínsko samo 228.230.0210 ha.
spatřujeme tu zajímavý zjev, že větší terriko-
rium západního Slezska o 286.471.9931 hektarů.
t. j. Opavsko jest méně zalidněno než Tě-
šínsko. Máť Opavsko pouze 322.147 obyvatelů
naproti 434.802 na Těšinsku. Ježto pak v eelém
Slezsku jsou všeho všudy 325.524 Němci, z nichž
76.916 připadá na Těšinsko, obydleno jest Opav-
sko 248.608 Němci naproti 73.539 Neněmců na
Opavsku žijících.
Na Opavsku mají tedy Němci naproti Slova-
nům většinu pouze 175.069, na Těšínsku však jsou
Slované o 357.886 ve většině naproti Němcům, při
čemž jest na Těšínsku Čechů o 38.658 více, než
Němců a tito jsou o 156.934 slabšími Poláků.A
přece tato menšina vládne neobmezeně s bezohled-
ností úžasnou, jakoby třásla se stále o to, že již již
většina zemská přeroste uchvatitelům nespravedli-
vé moci přes domýšlivé hlavy a odejme jim ko-
nečně nespravedlivé otěže z rukou.
Polák
Slovan
Němec
Čecho
Těšínsko
Čechy
Slezsko
Opavsko
Opava
29
article
Bezohlednost německé vlády ve Slezsku vůši
Slovanům a pilnou potřebu svornosti šiků slo-
vanských proti Němcům nelze tuto vylíčiti. Zde
stůjž zatím obrázek superiorní spravedlnosti ně-
mecké, jak jeví se nám na sněmu vévodství Slez-
ského, ke kratičkému zasedání právě svolanému.
Na sněmu 26, resp. 25 německých poslanců zastu-
puje 43 minoritu obyvatelstva země a slovanská
majorita 57 pouze 5 poslanci (3 českými a 2 pol-
skými) jest representována tak, že při 16 voleb-
ních okresích v německých okresích již 9000
obyvatelů má jednoho poslance, kdežto při če-
ských teprv 130.000 obyvatelů dostává jednoho
poslancel Jeden Němec vyváží tedy vj-
ce než 14 Slovanůl Že tato majorita ně-
mecká na zemském sněmu při své sobecké bez-
ohlednosti a bezmezné nespravedlnosti každou
nápravnou akci slovanských zástupců majority
zemské bez milosti odmítá briskním majorisováním.
dokazuje osud každého návrhu, který se strany če-
ské dosud byl podán. — Veškerá místa vůdčí při
vládě zemské i státní, při úřadech státních i zem-
ských pouze urputnými našimi protivníky jsou ob-
sazena a vše pracuje si tu do ruky se vzácnou
svorností a augurovským vystihnutím tendencí pro-
ti náml
Němec
Slezsko
Slovan
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Bělehradu.
(Z dopisů MUDra. Frant. Veselého.)
Bělehrad se za tu dobu, co jsem tu byl na-
posled, valně nezměnil; jen hlavní třída vypadá
velkoměstsky. V kroji chodí už jen venkované.
I zde, jako na Cetyni, je stále plno lidí na uli-
cích, neboť mnoho propuštěných uzdravených zu-
stává nějakou dobu zde, aby užili „velkoměsta“
než odejdou domů na ves. Celý Bělehrad je roz-
rýpán, stavějí se domy, elektrické sloupy, dělaj
kola pro stromy na promenádě — všude je rušno.
Naši 18. reservní nemocnici, jejíž jsem che-
fem, předali nám italští lékaři. Z 1800 nemocných
umřelo jich toliko 16. Vzácně malé procento. Naše
nemocnice je zřízena z kasáren a také se jim
spíše podobá. Důstojníci leží ve společné světnici
s prostými vojáky. Budova má teplý a studený vo-
dovod, koupelny a veliké světlé sály. Jsou to mo-
derní kasárna královské gardy.
Je tu se mnou dr. Zahálka, dr. Hynekíz
Argentiny) a dr. Pirek. Vojáci mají z nás stále
větší radost, že nám rozumějí a my jim: s ital-
skými doktory těžko se domlouvali pomocí sle-
činek je obsluhujících.
Každý máme čtyří sály nemocných. Po pro-
puštění četných „ležáků“ a uzdravených z tyfu
klesl počet nemocných; ale mění se stále a stoupá
dovozem nových. Máme tu mnoho omrzlých noh
odpadávají lidem nejen články prstů, ale i celé
prsty. Vystáli chudáci někteří strašně. Hodně tyfu
zánětů pohrudnice, plic a t. d. Večer jame una-
veni tak, že na těch tvrdých vojenských postelích
spíme jako na nejlepších sítích.
František
doktor
Zahálka
Hynekíz
Pirka
Bělehrad
jam uno
31
article
Krátké chvíle oddechu použili jsme ku pro-
hlidce hlavní vojenské nemocnice. Jest nejmoder-
něji vypravena, jako klinika, má dva operační
sály. Provázela nás náhodou tam přítomná paní
Jovaničová, velmi milá a energická dáma, choť mi-
nistra.
O své nemocné starám se, jak mohu. Těm p
tyfu dávám po 1—2 měsících dovolené. Těžké pší-
pady mám vedle svého pokoje, abych k nim měl
v noci blízko. Moje uspokojení stoupá pozdravo-
váním se těžce nemocných, vidím-li, že na obli-
čej již již shasínající stoupá úsměv — život . .
A mají mne rádi i za to, že jim dávám prášky
pilulky sám hned při visitě, že nemusí čekati, až
se léky donesou pozdě večer z lékárny. Napsal
jsem si totiž všeho více do zásoby, jak jsem to
dělával u vojska — a to se osvědčuje. Vživaje se
v srbštinu, začínám s nemocnými žertovati, což se
jim velmi zamlouvá. Smávají se na celé kolo.
Ptal jsem se jednoho krásného cikána, děle-
střelct, zda by střílel na Šváby? Odpověděl: „to
se zna“. Ptal jsem se, zda by střílel na Čechy?
Mlčel rozpačitě.
Dosud jsme měli za ošetřovatele staré sedlá-
ky. Činili se všemožně. Dnes nastoupili za ně
rekruti. Zde by se měly propagátorky mírového
hnutí poučiti, jak blahodárné následky má ná-
rodní válka za svobodu. Tu není škoda krve —
tu jest bolest sladkou. „Puštění žilou“ mladá me-
dicina zavrhuje, ale vidí se, že někdy jest to při-
mo báječně působící prostředek. Tak na příklad
při těžké nedo krevnosti. A s válkou jestt
zrovna tak. Tady je člověku jako po krásné.
strašné, ale velebné bouři jarní. Všude to raší —
všude zpívá nové jaro Slovanstva ...
Jovaničová
Čechy
mladý I
32
article
Srbové si nynější situaci dosti libují. Válk
odstranila mnohé strannictví, není na to času.
Každý má práce nad hlavu. Na rychlé uzavření
míru nikdo nenaléhá, ale čím později mír bude
tím dráže jej Turci zaplatí.
Moje dojmy jsou znamenité; vídím všud
ohromný pokrok Srbů. Tady se vidí, co je válk
národní. Majetek, život, pohodlí, vše se obětuje
a všechen ostatní život se skorem zastaví. Roz-
dělané práce čekají na mír, zavřené školy taktéž
To nebyla válka vyvolaná inteligenci, aneb dvo-
rem, to byla válka národní, živlová a tajně vý-
borně po čtyři léta připravovaná. Zde třeba se
pokloniti intendantům, lékařům jako vojákům.
Všechna místa válčících osob doma zaujali n
dobu války slabší učitelé, inženýři, účetní, sedlác
40—50letí. Náš komisař je na př. v civilu podni-
katelem staveb tunelových, mostových atd., a má
také důl na tuhu. Jak začala válka, musel za-
půjčiti své 4 páry koní i s vozy, svůj automobil
nářadí, vše. Sám pak byl komandován za správce
naší nemocníce, kde jest již pět měsíců. Jeho zá-
stupcem jest bělohradský obchodník B., který jer
chvílemi odskočí domů. Žádný nemá ani uniformy
ani odznaků.
Srba
Turek
Roza
33
article
Býti užitečným — to jest blahý pocit a ježto
zde je každý — starý, mladý, velký, malý, mu
i žena užitečným pro blaho všeobecné, má cel
Srbsko blaženou dobu. I ten, kdo ztratil otce, sy-
na, nebo bratra, každý jest „zadovolen“ (spoko-
jen), že člen jeho rodiny padl pro blaho národa
Je zajímavo viděti, jak se takový třináctilete
realista vážně tváří, když s listinami v ruce při-
náší nám maso a jiné živobytí. Za míru snad te
obstarává četař, ne-li dokonce podporučík, a tady
to svědomitě koná třináctiletý hoch. Jiný, asi tě-
hož věku, vydává a přijímá prádlo, třetí běhá nám
pro léky do vojenské nemocnice. A každý div
se horlivostí nepřerazí.
Slečny ošetřovatelky konají službu již pět
měsíců, denně, svátek, nesvátek, mnohá sotva sto-
jí na nohou, ale nechce opustiti místa.
Když u nás byla návštěvou choť ministr
Trifkoviče, řekl jsem jí, že mně napadlo, aby Sr-
bové z části oněch ve starém Srbsku ze země
vykopaných zbraní srbských, jednak starodávných
jednak novějších, udělali dar českým museím
Příjmula můj návrh s nadšením.
Srbsko má podivuhodné vojsko. Má výborné
dělostřelectvo, kde každý kaprál střílí přesně jak
inženýr, má pěšáky, kteří dovedou po 2—3 dny
státi ve vodě bez hnutí. Při tom kázeň a obětavost
bez konce. Vše dobrovolně, bez dohánění, bez po-
třeb. Naši nemocniční úřadníci, jeden inženýra
dva obchodníci nemají nijakého platu. JJen stravu
dostávají. Rovněž tak malí studenti. A ti lidé šetří
vládní pokladny více, než své vlastní.
Trifkovič
Srbsko
34
article
Noví nemocní se vybarvují. Lehcí se rychle
zotavují — těžcí sledují naše kroky svýma ustra-
šenýma očima. Z rychlých, rázných rozkazů se-
znávají nebezpečí chvíle. Nejprve se bojí zábalů
na celé tělo, později pocitují blahodárný jich-
činek a sami o ně žádají, jakmile teplota se jin
zvedá.
Máme něklik případů dysenterie a mnoho ner
vových otřesů u vojáků, kteří byli při bombardo-
vání Drinopole. U jednoho z nich, jenž se nacház
na mém oddělení, byl úžas bombardování tak ve-
liký, že jest jak ztrnulý. Sedí nehybně, nebo lež
s očima do prázdna upřenýma. Slyší velmi špatně.
neodpovídá na otázky, jen píše, že má doma malo
dcerušku Lubicu a aby otec přijel... Na píchán
špendlíkem na celém těle nereaguje.
Jiný zas má nohy do půl šlapadla omrzlé, zee-
la černé. Zčernalé části odpadnou tak za 6—
neděl, jestli ho horečka zatím nezmůže. Snášejí
své bolesti s klidem: „Musilo to býti“ — říkaji
V protější nemocnici tančí nemocní na dvoře
„kolo“. Jen když mají cigarety a černou kávu.
Větších přání nemají.
Je tu úplné jaro. Vše se rychle zelená, za-
brady jsou bílé samými květy. Kvetou fialky —
„ljubičice“. A tu jest plno domů se zahradam
kolem. Nevypadá to velkoměstsky, spíše jako
na venkově, ale na kvetoucím venkově. Činžáků
kasárenských není. Vždy dvě neb tři rodiny po-
hromadě. Jen na hlavní třídě s krámy vypadá t
jinak.
Když došla z rána zpráva o dobytí Drinopole
nastal všeobecný jásot a potrval celý den. Všichni
zářili. Nemocní zapominali na bolesti — zvedali se
na lůžkách — usmívali se — volali na druhy.
Odpoledne chystali slavnostní průvod městem
na oslavu pádu „Jedrene“. Zda průvod byl, ani
nevím — byly zas těžké případy
Ale nálada je dobrá. Jarně venku i v duši
Lubica
Drinopol
35
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Grev a Paderewski. Ze Lvova se píše
Varšavské lísty přinášejí odpověď, kterou dal si
Edward Grey známému polskému pianistovi Pa-
derewskému, když se ho vzhledem k svému kon-
certnímu tournée ptal na možnost války. Grey mu
řekl: „Můžete klidně pokračovati v koncertován
v březnu i v dubnu, Dojde-li k válce, nestane s
tak dříve, nežli v květnu.“ Na otázku, je-li vůbec
možna evropská válka, odpověděl sir Grey: „Ne-
bezpečí války ovšem je, ale nyní se nedá nic před-
vídat. Činíme, co můžeme, abychom válce zabrá-
nili. Ale okolnosti mohou býti sílnější všech diplo-
matických námah.
= Císař Vilém poslal na Morganovu rakev
věnec. Mezi nesčetnými věnci, které z celého svě-
ta byly zaslány do Říma na rakev zesnulého mi-
liardáře Pierponta Morgana, je také věnec od cí-
saře Viléma, zaslaný zároveň se soustrastným te-
legramem pí. Morganové. Na stuhách věnce je ná-
pis: „Svému milému příteli — Vilém II.
Grev
Paderewský
Grey
Vilém
Morganův
Pierpont Morgan
Morgan
Vilém II
Lvov
Řím
Grey
36
article
Z kováře inženýr. Na technice v Tennessee
v Americe působí jako asistent mechaniky náš
krajan inženýr Kneše. Roku 1893 odešel ze svého
rodiště Chrastavy v Čechách jako 18letý kovářský
pomocník do světa. Dostal se až do Ameriky, kde
aby se uživil, dělal různé práce, ale při tom se
stále vzdělával ve svém oboru. Konečně uchytí
se jako montér, navštěvoval večerní kursy v prů-
myslových školách, studoval strojnictví a kdyžl
uspořil dost peněz, dal se zapsat jako posluchač
techniky v Jově, kde také získal inženýrský
diplom. Iaženýr Kneše je dnes známým učencem
Americe a bohatým mužem
= Tresty za hubičky. Trest za ukradené hu-
bičky není původu amerického, jak se do nedávna
myslelo. V Italii bývali už v době renaisance mu-
žové přísně trestáni, bylo-li jim dokázáno, že líbali
ženy proti jejich vůli. Trest byl v obráceném po-
měru ke věku ženy nebo divky a činil až 500 lir
a několik roků vězení. Ve Florencii dostal r. 1525
jistý muž za ukradnutí hubičky rok vězení a za
časů papeže Benedikla XIII. byl jeden muž za ten-
to přečin popraven. — Jistě nejdražší hubička, jež
byla kdy ukradena.
= Velká papírna vyhořela. Ze Štyrského
Hradee, 4. dubna. (K. k.) V papírně leykam-
joselodolské akciové společnostiv
Gratvíně vypukl dnes v noci oheň, jemuž padla za
oběť dvě skladiště a 90—100 vagonů hotového ko-
toučového papíru, jakož i zásoby dřívi. Oheň, kte-
rý byl po tříhodinné práci hasičstva obmezen, do-
sud zuří. Práce v továrně nebude přerušena.
Tennessee
Amerika
Chrastava
Čechy
Florencie
Štyrský Hradee
Benedikl XIII