1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní liaty
předplácí se:
V Praze v administracis
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvre leta . . . . 6 K —
„ dvojt donáškou
na měsle. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h
ve filiálkách
na měsie . . . . . 2 K 80
Poštoui
na měsle. . . . . .
na čtvrt ieta : . . . Ke
s dvojí zásilkou
aa měsio, . . .
čtvrt ieta: . . . K eoh
Praha
5
article
Nová válka no Balkíně
Nová válka no Balkíně
Námořní demonstrace
proti černé Hoře.
O vývoji černohorské krise.
Z Vídně, 3. dubna. Jaký bude vývoj
černohorské krise, o tom oznamují „Neu
Freie Presse“ z Německa: Napřed válečné
lodi velmocí, shromážděné v černohorských
vodách, budou pouze demonstrovati svým po-
bytem Černé Hoře vůli Evropy. Zůstane-l
tato demonstrace bezúspěšnou, bude vy-
hlášena blokäda na černohorské
pobřeží.
Potom bude vyloděno vojsko
jež obsadí Bar a Ulcin.
Kdyby také toto opatření se ukázalo
marným, není vyloučeno, že Rakousko
Italie dostane mandát, aby padne-li
do té doby Skader, donutily srbské
černohorské vojsko, by Skade
vyklidilo.
O této věci však usnesení se
nestalo, doufá se stále, že král Mikulá
černohorský bude přiměn také prostředky
méně ostrými ku povolnosti.
Anglický vládní výklad o mezích výpravy
velmocenské dohody.
Skade
Vídeň
Německo
Evropa
Bara
Rakousko
Neo Frei Presse
6
article
Z Londýna, 3. dubna. „Westminster Ga-
zette“ uveřejňuje stať, patrně inspirovanou
zahraničním úřadem, o mezinárodní si-
tuaci. Publikace ta vzbudila důvodnou po-
zornost. Praví se tam, že lodní demon-
strace proti černé Hoře nemá bý-
ti provázena výpravou do vnitr
země, bude-li však třeba, zmocní se vel-
moci (Rakousko a Italie) Barua
Ulcínu, které by se staly jaksi zá-
stavou za Skader. Potíží při každém
způsobu takové intervence je — pokračuje
list — že nikdo nedovede říci určitě, k dy
přestane a jak daleko má sáhati
Je důležitým momentem, že mezi Rakouskem
a Ruskem bylo dosaženo formální dohody v
těžké a choulostivé otázce o ohraničení Alba-
nie, avšak dlužno počítati s nebez-
pečným stavem smýšlení mez
oběma říšemi. Také je jisto, že možno
míti k rakouské vládě důvěru v ten rozum
že pozná, jak krajně důležito je zachovati
přesnou dohodu mezi velmocemi.
Ulcín
Londýn
Westminster
Rakousko
Rusko
7
article
Máme právo domnívati se, že v této
chvili týká se dorozumění velmocí pouze de-
monstrace lodní, nesahá však dále. Kdyby Ra-
kousko vedlo rozmach přes tyto hranice, dalo
by Rusku příležitost říci, že se vrací zase
k naprosté svobodě své akce a tak by se po-
tom snadno jedním rázem mohla zničiti bu-
dova evropského koncertu pracně vystavená.
Vidíme — praví list dále — rozechvění, jaké
je v Rakousku, avšak ohniví ducho v
rakouští s dobrou by se potázali.
kdyby pamětlivi byli, že v této záležitosti, čer-
nohorské a srbské, Rusku připadl úkol namá-
bavější. Od Ruska žádá se, aby pomáhalo při
odmítnutí malé země, jejímž přítelem
ochráncem dosud Rusko bylo neobyčejnou
měrou. To je nezbytnost trpká a nepřijemná,
která by měla býti ostatně členy koncertu
zvláště však Rakouskein, usnadněna, seě
možno. Pro tu chvíli dlužno souditi, že s ou-
hlas Ruska k lodní demonstrac
je spojen mlčky s výhradou, že ne-
bude podniknuta žádná vojenská akce, kromě
takové, které by bylo třeba ku podporováni
loďstva pobřežního.
Jiné mínění anglických politiků.
Rusek
Rakousko
Rusko
8
article
Z Londýna, 3. dubna. V politických kru-
zích nesdílejí důvěřivost, jaká jeví se ve
stati „Westminster Gazette“, že totiž lodní
demonstrace donuti Černou Horu ku povol-
nosti. Politické kruhy zabývají se otázkou
co se stane, kdyby Černá Hora za pomoc
Srbska v době nejbližší zmocnila se skutečně
Skadru. Jsou-li Černá. Hora a Srbsko sku-
tečně odhodlány stůj co stůj dobýti Skadru
také kdyby Bar a Ulcin byly obsazeny.
kterážto okupace podle stati „Westminsten
Gazette“ je již pojata do oboru možností, ne-
leknou se Černá Hora a Srbsko a budou Ska-
der obléhatí dále a budou-li moci, dobudou
ho. Skutečně nedocházejí nyní žádné zbraně
na pobřeží černohorské, ani jiné válečné zá-
silky. Za to však Srbové užívají Medvy jako
přístavu. Nedají-li velmoci souhlas, aby se
blokáda rozšířila na Medvu, bude moci Srb.
sko pokračovati v akci své také, budou-l
oba černohorské přístavy okupovány. Po do-
bytí Skadru nezbyla by však jiná možnost
velmocem, leč vítězné Černohorce a Srby ná-
silně zahnati. Tu by však nastala otázka
má-li se státi tak na základě mandátu celého
koncertu? Otázka ta bude nejdůležitější a vy-
volá nejvážnější krisí ve stycích mezinárod-
ních.
Válka rakousko-černohorsko-srbské prý n
obzoru.
Srba
Srb
Londýn
Srbsko
Bara
Černá Hora
Westminster Gazette
Westminsten Gazette
9
article
Z Vídně, 3. dubna. Večerní „Deutsches
Volksblatt“ uveřejňuje tuto informaci berlin-
ské velkopruské a velkoněmecké „Tägliche
Rundschau“: „Ve Vídni dověděli se v posled-
ních nech, že ruská vláda síce připojilas
úřadně k akci velmocí, že však současně čel-
ný ruský politik prohlásil neúřadně zástupe
černohorského krále, že Rusko, padne-lí za-
tím Skader, vymůže na velmocích, aby se smí-
řily s hotovou událostí. Rakousko, vědouco
této diplomatické obojetnosti, naléhalo n
brzké rozhodnutí a dalo prohlásiti svými zá-
stupci, nejdůtklivěji, že žádným způsobem
by nesvolilo, aby Skader k Albanií nenáležel.
a kdyby bylo třeba, že donutí Černou Horu
zbraněmi, aby se Skadru vzdala. V poslední
době učinila rakouská vláda opět podstatná
vojenská opatření, která nasvědčují, že válk
s Černou Horou jest na blízkém dozoru. Ru-
ská vláda pokračuje ve své odkládací taktice.
aby Černá Hora měla času zabrati Skader, je-
hož síla jest již vyčerpána. Vojenská situace
pro Rakousko bude po pádu Skadru mnohem
horší, poněvadž dle výpočtu rakouského ge-
nerálního štábu bylo by třeba nejméně dvou
armádních sborů, aby Černohorcí a Srbové
byli ze Skadru vyhozeni. Pro Rusko by po-
tom nadešel okamžik, aby znovu soustředílo
své vojsko na haličských hranicích a tím vy-
konalo sílný tlak na Rakousko ve prospěeh
Slovanů.
Albánci se chystají na vzpouru.
Z Bělehradu, 3. dubna. Došly sem zprávy
že Albánci chystají se ke vzpouře. Proto bylc
vysláno vojsko na posilu srbských posádel
v Albanii.
Černá
Skader
Srba
Albánec
Vídeň
Rusko
Rakousko
Albánie
Bělehrad
Deutsches Volksblatt
Tägliche Rundschau
10
article
Rozhodné prohlášení černohorského krále
Z Varšavy, 3. dubna. „Gazeta Warszaw
ska“ uveřejňuje rozmluvu s černohor
ským králem Mikulášem, který pra-
vil: „Jest mi teď 73 let. Vlády jsem se ujalv
mladém věku, a mohu vás ujistiti, že nikdo
na Černé Hoře není tak mírumilovný, jako já.
Skoro neustále za mé vlády byl jsem v zápasu
s Turky. Tito odňali před 300 lety mým před-
kům úrodnou půdu a moji lidé nemohou nyní
žíti ve stanech. Rakousko mě obviňuje, že in-
trikami a přemírnými ambicemi způsobil jsem
balkánskou válku. Zapomíná se však, že
úrodná půda v rovinách Zety mus
býti námi zase získána, chceme-li
vůbec býti samostatným státem.
Mikuláš
Turek
Zet
Varšava
Rakousko
Gazeta Varšava
11
article
Moderní poměry nás nutí, abychom jevili zá-
jmy průmyslové a zemědělské. Tou dobou ne-
lze Turecku nechati část země, která byla
kdysi naší. Mohu vás ubezpečiti, že země,
které válečně dobudeme, nikdy
zpět nevydáme. Skadru musíme
dobýti a také jej podržíme. Jsem
starý muž, nikdy však jsem neviděl takového
nadšení válečného, jaké se tentokrát jeví v
celém národě. Skader byl před lety
naším. Moji předkové tam bydleli a vystavěli
tam četné chrámy. Protože Turci jsou nyn
z Evropy vyhnáni, musíme dostati zpět zemi.
která byla kdysi naší. Nežádáme, než abychom
dostali to, co bylo kdysi naše. Učíní-li velmoci
pokus, vytlačiti nás ze Skadru a z jiných
zemí, kterých jsme dobylí, násílím, pak jest
všeevropská válka neodvratna. Netoužím po
válce, ale my Černohorci bojujeme o svou
existenci. Musíme vésti válku a ž do
konce a chceme se ubrániti národní smrti
Myslím, že nás v Evropě znají dosti, aby vě-
děli, že dovedeme vítěziti anebo umříti. Ska-
der musí býti příštím hlavním městem černo-
horského království, poněvadž Cetyně nemá
vody a poněvadž tam existovati nemůžeme.“
Srbské veřejné mínění pro tuhý odpor.
Z Bělehradu, 3. dubna. Srbské noviny
odporují nejrozhodnějším způsobem nátlaku
velmocí po vyklizení Albanie, prohlašujíce,
že ministerstvo Pašíčovo se tomuto nátlaku
nepodrobí. „Politika“ žádá, aby Srbsko a Ře-
cko se dohodly o rozdělení Albanie, poně-
vadž autonomní Albanie jest nemožna.
Skader
Turek
Evropa
Bělehrad
Albánie
Srbsko
12
article
Dar Ruska Černé Hoře.
Z Vídně, 3. dubna. Večerní „Reichspost“
oznamuje z Kotoru: V průvodu 18 d-
pravních řeckých lodí, které dopro-
vázeny řeckými válečnými loďmi, připluly
do Medvy se srbským vojskem
střelivem, byl také ruský parník, který
vylodil v Baru 7 děl, 11 milionů pa-
tron a 40.000 vojenských plášťů. Ná-
klad tento jest darem Ruska válku
vedoucím státům, Černé Hoře
Srbsk u.
Londýnská konference — v koncích?
Z Paříže, 3. dubna. „Gaulois“ uveřejňuje
zprávu z Londýna, dle které vyslanecká kon-
ference se odročí na dobu neurčitou. Velmoci
si zase vyhradily volnost akce. Příčinou
tohoto neutěšeného obratu jest skutečnost, po-
něvadž četní vyslanci přes pilné naléhání ne-
dostali od svých vlád potřebného souhlasu k
svému usnesení stran lodní demonstrace. Vy-
slanci se odebrali k siru Greyovi, který
jim radil, aby konferenci rozpustili, poněvadž
zbytečné prodloužení konference uvedlo by
jen Evropu do situace, která by nepostrádala
směšnosti.
Grey
Rusko
Černá hoře
Vídeň
Kotor
Srbsko
Paříž
Londýn
Evropa
13
article
Boj o Skader.
Boj o Skader.
Sl—k. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. tel
„N. I..“) Na kompetentním místě se dovídám
že dnesstihla před Skader posled-
ní srbská zásilka obléhacich děh
a houínic. Od této posily očekáv
se tu rozhodující úspěch do tří
dnů. Osud Skadru přirostl k srdci Srbsku
tou měrou, že v této chvíli o ničem jiném
se nemluví a nepíše, než o Skadru. Jeho pád
způsobil by tu nesmírné nadšení.
Dobyté posice na Taraboší.
Z Říma, 3. dubna. „Tribuna“ oznamuje
Cetyně a Baru, že všechny posice na Tara-
boší byly Černohorci dobyty.
Nové srbské vojsko s válečným materiálem.
Z Kotoru, 3. dubna. („Neue Fr. Presse“.
V pondělí přibylo 16 řeckých dopr av.
Černohorec
Bělehrad
Řím
Tara
Kotor
Francie . Presse
14
article
Pní v
Pní v
ních lodí se srbským vojskem.
střelivem a jiným válečným mate-
riálem do Medvy. Byly provázeny ře-
ckou obrněnou lodí „Psara a 2 torpédovým
čluny.
Pomoc Černé Hoře se v Srbsku všude.
schvaluje.
Z Bělehradu, 3. dubna. Zvávy, které sen
došly z Cetyně a Medvy, že obléhán
Skadru zdárně pokračuje, v srb-
ských kruzích vzbudilynaději, že pád pevnost
v době nejbližší stané se skutkem. S velkým
povděkem přijata zpráva, že palba oblé-
hacích dělsrbskýchmá velký úči-
nek. Podporování Černé Hory Srbskem pova
žuje se samozřejmým a schvaluje se všude.
Skadr
Srbsko
Bělehrad
15
article
Srbský generál vrchním velítelem.
Srbský generál vrchním velítelem.
Z Cetyně, 3. dubna. („Neues Wiener Tag
blatt“.) Srbeký generál Bojovič při-
byl k vojsku před Skadrem a pře-
vzal velení.
Bojovič
Cetyně
Neue Wiener
17
article
Ze Solije, 3. dubna. Ve vůdčích kruzíc
Ze Solije, 3. dubna. Ve vůdčích kruzíc
se ujišťuje, že bulharská armáda u Čataldže
neobdržela dosud žádný rozkaz, aby podnikla
útoky na turecká opevnění. Poněvadž jestji
nak vyloučeno, že by turecká armáda zahá
jila ofensivu, měly by nynější boje u Čataldže
pouze nepatrný význam.
Solija
18
article
Nové bulharské vítězství.
Nové bulharské vítězství.
Ze Sofije, 3. dubna. Vítězství, kterého
dobylo vojsko bulharské u čataldže nad le-
vým křídlem tureckým, přivoděno bylo zas
bodákovým útokem bulharské pěchoty.
Sofijá
19
article
Drinopol.
Drinopol.
Vjezd krále Ferdinanda.
Ze Sofije, 2. dubna. (K. k.) Ministři ode
jeli, aby se zítra v družině králově zúčastnil
slavného vjezdu do Drinopole.
Ferdinand
Drinopol
20
article
Mezí spojencí.
Mezí spojencí.
Sl—k. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. tel
„N. L.“) Polemiky srbské a bulharské tiskové
kanceláře o zásluhách srbského vojska při do-
bytí Drinopole roztrpčují také srbské prostře-
dí. JJak se mi sděluje, byl velitel srbské-
ho vojska v Drinopoli vyzván
předsedou ministerstva aby před-
ložil svým podpisem ověřenou
zprávu, jež bude pak v původn
formě odevzdána zahraničnímu
tisku.
Bělehrad
Drinopol
21
article
Srbské vylíčení bojů u Drinopole.
Srbské vylíčení bojů u Drinopole.
Z Bělehradu, 2. dubna. (K. k.) Úřadní srbská
tisková kancelář uveřejňuje toto vylíčen
bojů u Drinopole: Dle raportu velite-
le druhé srbské armády u Drinopole
generála Stepanoviče jsme a to o po-
sledních bojích u Drinopole a pomoci poskytnuté
srbským vojskem při dobytí pevnosti oznámiti
toto: Dle předem smluveného plánu, jehož vypra-
cování generál Stepanovič se zúčastnil, stala se
dohoda v ten smysl, aby byl podniknut všeobecný
útok na východní frontu, která byla nejméně opev-
něna a bylo ji nejsnáze dobýti. Z toho důvodu bylo
jádro bulharského vojska a veškeré bulharské
obléhací dělostřelectvo soustředěno na toto místo.
pouze 4 děla zůstala v sektoru srbské timocké
divise. K tomuto jádru byla připolena veškerá
srbská jízda, pozůstávající z 5 škadron, která spo-
lečně s bulharským gardovým plukem operovala
mezi cařihradskou železniční tratí a levým břehem
Stepanovič
Drinopol
Bělehrad
22
article
Marice, jihovýchodně od Drinopole. Úkol, jejž mě-
lo vykonati naše vojsko v druhém sektoru, nebyl
demonstrativní, nýbrž dle autentického rozkazu
generála Ivanova mělo nepřátelské vojsko co mož-
ná zlákati k sobě, aby se umožnil útok na slabě
místo opevňovací čáry. Obě naše divise vykonaly
svůj úkol s rázností a bezpříkladnou odvahou.
jak potvrdil také generál Ivanov v telegramu, jimž
děkoval generálu Stepanoviči za jeho blahopřání
V telegramu Ivanova Stepanoviči se praví: Bra-
trské pozdravy vojskům ostatních sektorů. Tote
dílo přesvědčí nepřátele Slovanů, co může vyko-
nati upřímný spolek a shoda mezi slovanskými
národy. Dne 26. března poslal generál Ivanov
velitele bulharského generálního štábu oficielně ke
generálu Stepanovičovi, který se nalézal na posi-
cích dobytých Srby, aby mu blahopřál a jeho jmé-
nem mu poděkoval za odvážné, rázné a udatné
chování se srbského vojska, které umožnilo
usnadnilo proraziti východní sektor a dobýti ho.
Marika
Ivanov
Stepanovič
Ivanov Stepanovič
Bro
Srba
Drinopol
Slovan
23
article
Dne 26. března a to ve chvíli, kdy padla celá
východní fronta pevnosti, bylo vojsko první ti-
mocké divise v ohni opevňovacích čar, zatím co
oddily druhé výzvy dunajské divise obsadily ture-
cké zákopy v posíci Papastepe. V 8 hod. 40 min.
sdělil generál Ivanov osobně veliteli timocké
divise dobytí východního sektoru. Před 8. hodinou
přiblížili se turečtí důstojníci ke 20. srbskému
pluku, aby zahájili jednání o kapitulaci. V 10. hod.
dopoledne dobyl náš třetí pluk skupiny baterií v
Jasutepe. V 10 hod. 20 min. dostihlo vojsko opev-
ňovací čáry. V 10 hodin zmocnil se celý 14. pluk
tvrze Chajlantírbi a Karadiostabie a postbupil ještě
dále. V 11 hod. 45 min. přišel pobočník Šukri paše
ke 20. pluku a vyslovil přání zahájiti se srbským
velitelem jednání o vydání Drinopole. Dne 26
března v poledne byla ztečena druhá opevňovac
čára. V 1 hod. 30 min. byly obsazeny mosty, které
spojují severovýchodní sektor s městem. V 1 hod.
15 min. obsadil náš 20. pluk tvrz Hartluk-Hidri
v níž byl Šukri paša s dvěma generály a větším
počtem důstojníků. Šukri paša byl vydán Bulharům
a to 27. března v 8 hod. 15 min. ráno byl vydán
čenerálu Ivanovu. Naše obléhaci děla a naše
houfnice nebyly na východním sektoru, nýbrž vy-
jímaje 6 děl, yly vesměs na jižním sektoru. Jízda,
bulharský gardový pluk, jeden pluk timocké di-
vise a oddíl jízdy dunajské divise za velení bul-
harského velitele vnikly, celkem jedna kolona.
přes východní sektor v 10 hod. dopoledne dne
25. března do Drinopole. U timocké divise obná-
šely turecké ztráty 943 mrtvých a 260 raněných
u dunajské 34 zraněné a 64 mrtvé. Ostatní padle
Turky odstranili nebo na místě pohřbili.
Ivanov
Šukri
Bulhar
Drinopol
HartlukHidri
24
article
Ztráty Srbů a Bulharů.
Ztráty Srbů a Bulharů.
Ze Solije, 3. dubna. Nyní zjištěny defini-
tivně ztráty Bulharů a Srbů při do-
bytí Drinopole. Srbové z tra tili
dání
1447 mužů. Z těch je mrtvých 268 vojáků
6 důstainíků. 7 důstojníků raněno. Bulhaři
ztra.7921 mužů, z těch je mrtvo 1280
vojáků a 23 důstojníků. 578 důstojníků je ra-
něno.
Odpověď balkánských spojenců.
Ze Sofíje, 3. dubna. Odpověď spojených
států balkánských přijme za podkla
hranici Midia-Enos, bude se však žá-
dati, aby několik míst strategicky důležitých.
ležících východně, bylo postoupeno, dále aby
povolena byla válečná náhrada, aby
postoupeny byly Egejské ostrovy a ka-
pitulovaly všechny turecké posádky, ležíc
západně od nových hranic, čítaje v to posád
ku skaderskou, což je také požadavkem srb-
ským.
Srbsko a Řecko připojily s
k Bulharsku, odpověď Černé Hory dosu
nedošla.
Mnoho-li tureckého území balkánští spojen
obsadílí.
Sl-k. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. telegr
zpráva „Nár. L.“) Dle věrohodných informac
okupováno bylo v balkánské válce Srbskem
a Černou Horou 62.000, Bulharskem 55.000
Řeckem 30.000 čtverečních kilometrů. Zbývá
neobsazeného území na Jaderském moř
14.000, na Mramorovém 7318 čtver. kilom.
Srba
Bulhar
Solija
Drinopol
Sofíje
spojený stát
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Bělehrad
Černá Hora
MidiumEno
25
article
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukurešti, 3. dubna. (K. k.) Zpráva zdejšíc
listů, že petrohradská velvyslanecká konferene
pronesla rozhodnutí v bulharsko-rumunském kon
Diktu, je označována ve zdejších oficielních kru
zích jako předčasná.
Z Bukurešti, 3. dubna. Seriósní listy uveřej-
ňují zprávy pelrohradské, že Rumunsko Sili-
strii (Derster) obdrží. Na úřadních mislecl
není však o tom nic známo. Zpráva talo uči-
nila velký dojem, přes to, že nebyla úřadně
ještě potvrzena.
Srbská skupština.
Sl—k. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. telegr
„N. L.“) Dnes schází se národní skupština. Př
zahájení ministerský předseda vzpomene za-
hynulých srbských vojinů. Na jednacím pořadu
tohoto zasedání jsou hlavně dva body: roz-
počet a hospodářské úvěry. Očekává se, ž
jednání bude mírné, neboť oposiční vůdcové
přiznávají, že v tak vážné době třeba respek
tovati domácí autoritu,e
Bukurešť
Rumunsko
Bělehrad
Dikt
26
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Konference o česko-německém vyrovnání.
Z Vídně, 3. dubna. Včera večer dostavil
se členové osmičlenného jazykového odboru
německých poslanců z království Českého dr
Lodgman, Pacher a dr. Roller ke hrabět
Stürgkhovi, se kterým měli tříhodinnou kon
ferenci o známých jazykových o sno
vách k úpravě jazykových poměrů při země
panských úřadech v Čechách. Protože jednán
o tom v osmičlenném odboru není ještě skon
čeno, měla celá konference ráz informační
O jiných částech česko-německého vyrovnán
jednáno nebylo.
Následník v Terstu.
Z Terstu, 3. dubna. [K. k.) Pan arcivěvoda
František Ferdinand, jeho choť paní vévodkyně
Žofie z Hohenbergu a její sestra hr. Marie Antonie
z Wuthenau a Hohenthurmu odpluli včera ve 4 hod
odpoledne provázení komořím nadporučíkem hr
van der Straten, křídelním pobočníkem plukovní-
kem drem. Bardolífem a korvetním kapitánem Olo-
karem Uhlířem parním člunem válečného loďstv
do starého svobodného přístavu. Tam prohlédlo
nejvyšší panstvo přístavní hráze a odebralo se pal
na parník Austro-Amerikany „Sophie Hohenberg
Tam dostavili se k uvítání přodseda správní rady
Austro-Amerikany admirál m. sl. ryt. Seemann
ředitel Cosulich a správní rada svob. pán Albori
Také ředitel skladišť dvorni rada dr. Matheuscho
hlásil se panu arcivévodovi. Když si nejvyšší pan-
stvo zevrubně prohlédlo loď, která byla v plné
činnosti nakládací, odplulo po parním člunu zpe
na Miramare.
Náměstek vrchního velitele honvedů.
Z Vídně, 3. dubna. (K. k.) Dle „Fremdenb
jmenoval Jeho Veličenstvo císař velitele klužské
ho honvedského obvodu hr. Marenza náměstken
vrchního velitele honvedů.
Pacher
doktor
Roller
Stürgkh
František Ferdinand
Žofie
Marie
Antonia
Sofie Hohenberg
Seemann
Cosulich
Matheuscho
arcivévoda
Vídeň
Čechy
Terst
Hohenberg
Wuthenau
Ola
Miramar
Český doktor Lodgman
27
article
Cantacuzene.
Z Bukurešti, 2. dubna. (K. k.) President se
nátu Cantacuzene onemocněl zánětem plic. Ná
sledník trůnu ho dnes navštívil.
Rumunský rozpočet.
Z Bukurešti, 2. dubna. (K. k.) Ministr finane
předložil sněmovně rozpočet, jehož rozvaha obnáší
536,307.000 lvů a je proti loňskému roku
30,660.000 lvů vyšší. Z tohoto zvýšení připadá 1
milionů na rozpočet ministerstva vojenství.
Anglíčtí královští manželé do Berlína.
Z Londýna, 2. dubna. (K. k.) Ke zprávě o-
časti anglického krále a královny na svateb-
ních slavnostech princezny Viktorie
Luisy ku pozvání císaře Víléma dodává „Press-
association“: Ohlášením návštěvy anglických Veli-
čenstev v Německu nebylo ani tak zamýšleno uči-
niti sdělení o návštěvě jako takové, jako spíše
učiniti přítrž pověstem, které kolují
o návštěvě královských manželů n
pevnině a vysvětliti oznámení, že Ve-
ličenstva v tomto roce nekonají n
pevnině žádných návětěv. Praví se,ž
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . na si
večerní
za dh
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo. . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnnerátv
plati se hotově napřed-
Předplncení a inserty přišíma
adminisirace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji sa těl
redakne, tiskárna a sxpedlee
„Národalch Listů“
Rukopisy se nevraceji.
Víléma
Bukurešť
Berlín
Londýn
Německo
Viktoria Luisa
Press
lev
28
article
za nynějšího stavu nejistoty a obav v Evropě ne-
jsou státní návštěvy a návštěvy oliciálního rázu
na místě. Okolnost, že se Veličenstva zúčastní
svatby princezny Viktorie Louisy a prince Arnošta
Augusta jako blízcí příbuzní, dala podnět ku po-
věsti, že Veličenstva provedou letošního jara od-
ložené již státní návštěvy po nastoupení frůnu.
Návštěva Veličenstev v Německu jest však čístě
soukromého a rodinného rázu a Veličenstva budou
jen na krátkou dobu z Anglie vzdálena.
Nový starosta v Petrohradě.
Z Petrohradu, 2. dubna. (K. k.) Bývalý mar-
šálek šlechty petrohradského újezdu Šubi n-Po-
zděv byl zvolen starostou petrohradským.
Augusta
Evropa
Německo
Anglie
Petrohrad
Viktoria Louis
29
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Nová akce učitelstva pro dělnost sněmu.
Hlavní výbor německého zemského spolku
učitelského měl ve dnech 29. a 30. března porady
v Liberci. Samozřejmě byly celé věnovány svyma-
hání úpravy učitelských platů. V poradách těch
referoval předseda německého zemského spolku
učitelského posl. Legler o česko-německých kon-
ferencích pro dělnost sněmu; zejména pravil, že
překlenutí dosavadních rozporů mezí Čechya
Němci musilo by býti možno, kdyby byl přesně
stanoven obsah zamýšlených dvou sněmovních za-
sedání, a kdyby na obou stranách byla dobrá vůle,
rozpory urovnati.
Jak zřejmo, posl. Legler zmínil se tu o věci
pro veřejnost nové: o dvou zasedáních sněmu. Po-
zadí této zmínky a tím veřejné politické nabídky
Leglerovy je — pokud bylo možno dosíci o ni in-
formací — v podstatě takové: Němci dali — sou-
kromě jen — podnět k řešení dělností sněmu
ten smysl, že by v době co možná nejkratší byl
sněm svolán na nepolitické zasedání, v němž by
se vyřídily učitelské platy s jich úhradou, a to co
možná bez debaty, a ve kterém by se přijala pouz
resoluce, jíž se vláda žádá, aby znova svolala
sněm na projednání změny zemského zřízení. Že
však Čechové nemohou povoliti žádný nový výdaj
zemský bez celkového uspořádání zemských fi-
nancí, je tak jasno, že v úterní česko-německé
konferenci pro dělnost sněmu bylo usneseno povo-
lati na jednání o této otázce finančního referent-
zemského dra. Urbana.
Němec
Leglerův
Čecho
Liberec
30
article
Je ledy pochopitelno, že tento stav věci žen
německé učitelstvo, by podniklo novou akci pro
dosažení dělnosti sněmu. Že německé učitelstv
tuto akci podníká, dosvědčuje resoluce, v nedělt
v Liberci přijatá. Resöluce tato žádá, by konfe-
rence o dělnosti sněmu byly co možná nejdříve
skončeny, a aby se v nich zástupci českého i ně-
meckého svazu dohodli o vyloučení učitelských
platů z politických záležitostí. Resoluce při ton
prohlašuje, že nynější rozpory jsou již jen skrovné.
a že při vzájemné dobré vůli lze je překlenouti
tak dospěti k dohodě. Pak resoluce žádá vládu.
by jednání toto každým způsobem podporovala.
ježto učitelstvo určitě očekává, že po dohodě zá-
stupců národních stran bude sněm v nejkratší době
svolán, aby rozhodl o učitelských platech a o otáz-
kách s nimi souvisících.
Ve zprávě o řečených poradách učitelstva ně-
meckého se posléze praví, že stejnou resolu
přijme a stejnou akci provede též učitelstvo české
Proto dlužno znova poznamenati, že rozpor
dle německé učitelské resoluce již jenom nepa-
trné, považují čeští poslanci za velké.
Liberec
31
article
Situační projev v obchodní
komoře pražské.
Situační projev v obchodní
komoře pražské.
(Dr. Fr. Malínský zvolen poslancem.
Dnes o 3. hod. odpolední provedla obchodní
a živnostenská komora pražská volbu poslance
zemského za zesnulého posl. Josefa Krejčíka. Jak
jsme již v pondělním poledníku zaznamenali, usne-
sla se česká majorita komorní na kandidatuře
pana dra. Frant. Malinského, průmyslníkaa
zatímního předsedy komory, který byl také zvo-
len.
Po vyhlášení výsledku volby konala se ple-
nární schůze komorní.
Předsedající president komory poslanec p. Vá-
clav Němec vzpomenul nejprve vřelými slovy
zesnulého člena komory posl. Jos. Krejčíka, uká-
zav na vzornou jeho činnost pro zájmy živnosten-
ské, na jeho široký rozhled, pokrokovost a svo-
bodomyslnost, podnikavost a přičinlivost, vesměs
vlastnosti, na jichž základě se Jos. Krejčík z ma-
lého živnostníka vyšinul na průmyslníka, vynika-
jicího ve svém oboru.
Členové komory vyslechli tuto vzpomínku
stojíce a projev zaznamenán v protokole sezení.
Pak pronesl president p. posl. V. Němec řeč
o situaci politické,
kterouž pro její význam uveřejňujeme v plném
znění
President pravil: Zachmuřená situace poli-
tická, trvalé zbrojení a z toho hrozící pohroma
obchodu a průmyslu, jakož i obavy před neza-
městnanosti, ukládají mi povinnost jménem ce-
lého praesidia komory naší učiniti tento projev:
Malínský
Krejčík
František
Němec
Francie
Jos
32
article
Slavná komorol
V mezidobí od poslední naší schůze odvolány
konečně z části vojenské přípravy, které i u nás
pro všechen případ byly vykonány a ovšem spoje-
ny s finaněními obětmi nemnoho menšími, než ja-
ké byla by vyžadovala skutečná válka. A ač si-
tuace mezinárodní dosud není úplně vyjasněna, lze
přece doufati, že nebezpečí válečné jest pro nás
na dohlednou dobu zažehnáno.
Co nám však zbylo, jest sila zničených ho-
spodářských existencí, veliké škody. povstalé
našemu celkovému hospodářství, zlomená pod-
nikavost. zvýšená míra úroková a po-
kleslý úvěr státní. Kurs a odbyt státních
papírů zmenšil se tak, že vláda hodlá je uměle
zvýšiti zavázáním spořitelen k ukládání určité čá-
sti jich prostředků ve státních papírech.
Přezírá arci, že pokles renty nevzešel jen
z příčin specificky těchto rení se týkajících, nýbrž
že je důsledkem celé naší politiky
celého našeho stavu hospodářského,
a že také nejde o zjev specificky rakouský, nýbrž
všeobecný, neb aspoň evropský. Každá akce,
směřující k umělému zvýžení kursu a od-