ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 439a1960-78f7-11dc-9202-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 74, person 43, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 8. listopadu 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 308
4 article
Ha ranní a odpol. listy předp lácí se v Praze v administraci na měsle na čtvrt leta . . .. s dvojí denáškou na měsl na čtvit leta . .. ve dlIalkáchn na másíe . . . . .. Poštout mesíe
Praha
6 article
na čtvrt lela . . . . s drojí zisilko na měsíe n etrrí leta . . . .1 K co
7 title
Dnošní číslo pro Prahu ie o 10 stranácl,
Praha
8 article Z vládních projevů o volebni opravě.
Z vládních projevů o volebni opravě. Po čtvrtečních krvavých událostech blíže sídelního hradu dala vláda v sobotním odpo ledním vydání úřadního listu uveřejniti projev o volební opravě, jenž měl upokojivě působit na vídeňské lidové vrstvy vzhledem ku pro- jevům tamní sociální demokracií na neděli ohlá- šeným. Bylo toho tím více potřebí, protože v páteční schůzi sněmu dolnorakouskéhodo vzniklého rozčileňí vrženy dráždící projevy ve srážce mezi antísemity a jejich odpůrci. Prohlášení vládního orgánu účinkovalo jak na chování vídeňské policie, již se asi dostalo i přimých pokýnů z ministerstva, tak na vedení vídeňské sociální demokracie, takže tam neděln osvědčení lidu ve prospěch všeobeeného práva hlasovacího mělo klidný průběh. Stručný tento náčrtek vládního postupuv Vídni stačí, abychom zjistili: předně, že vládní prohlášení pro volební opravu nebylo dostatečně publikováno, ač zprávy o čtvrtečních krvavých událoslech vídeňských se zatím rozšířily na všecky strany a účinkovaly neméně odporně na veřejné mínění všeho obyvatelstva. Jest tedy patrno, že mimo Vídeň nestala se v čas stejná opatření pro širší veřejnost, aby zvěděla, že vláda se odhodlala přikročiti k volební opravě. Za druhě z toho následuje, že ani pražské policii ani místodržitelství v království českém nedostalo se případných pokynů, jimiž mohlo se předejíti pouličným událostem pražským v nedšl a následujícího dne a to tím spíše, že hlavní nedělní projevy širokých lidových vrstev v Praze odbyly se beze všech výstředností, že většina účasiníků již se rozešla a srážky se staly až dodatečně, kdy vlastní projevy lidu již minuly.
Vídeň Praha
9 article
Teprve v pondělí odpoledne, tedy až tře- tího dne po vládní publikaci vídeňské, přinesl orgán místodržitelský v mimořádném vydání českém i německém prohlášení, ve kterémž se krátce připomíná, že ve Vídni vláda prohlásila se pro potřebu volební opravy! Tyto zajisté pozoruhodné okolnosti jest při- pomenouti zvláště oněm německým odpůreům volební opravy, kteří pražské boufe ve zdejšíeh zahraničných časopisech přičitají výhradně na vrub český a líčí je naprosto bezdůvodně, jako bouře protiněmecké. Na Němce si při projevech ve prospěch všeobecného volebního práva z ná- rodního stanoviska nikdo nevzpomněl, projevy ony čelily výhradně proti odpůrců volební opravy. Nyní kdy, bohužel že pozdě, i prohlášením vlády i pondělní publikaci místodržitelskou u nás v Praze dán byl slib, že přikročíse k volební opravě, dostalo se uznání oprávně nosti snah za volební opravu veškerým jejím stoupencům, a všecky další pokusy časopisectva německého zastírati pravou, všeobecnou pokro- kovou povahu těchto snah tendencí národnostní nutno pokládati za úmyslné falšování pravdy z důvodů reakcionářského sobectví. Byť i vládní prohlášení, opozděné pro udá- losti pražské, nemůže odčiniti utrpení přečet- ných účastníků jejich, máme přece za svou po- vinnost ještě jednou o něm podrobněji promlu- viti, doufajíce, že tím napomůžeme aspoň dal- šímu klidnému rozvoji zápasu za volební opravu. jak jsme již v sobotu ve článku »Ne krví ale volební opravou« s plným přesvěd- čením vyjádřili, nemajíce ještě zprávy o vládním
Němec Vídeň Praha
10 article
slibu volební opravy- Odvolávajíc se na jednání posledního za- sedání sněmovny poslanců, praví vládní prohlá- šení, že na každého způsobilo dojem, »že dří- vější rozšiřený, zásadní odpor proti dale ko- sáhlé změně posavadního voleb- ního práva do říšské rady značně se oslabil a že smýšleni parla- mentu, jakož i většiny veřejno st jest podstatně příznivé oprav této. Vláda nemohla neviděti této skulečnosti, a musila tim spěšněji a pronikavěji se zabývati touto otázkou, za jakých podmínek by se dalo vyhověti přáním po volební opravě, přiměřené stavu veřejného vývoje, čím větší jsou polížea pochybnosti, na něž v Rakousku naráží poža- davek všeobecného, přímého a rovného práva hlasovacího. Rovněž nelze přehlédnouti, že se dostalo všeliké podpory snahám těmto událostm v jiných slátech. Jest to však podnik, vyžadující nejklidněj ších a nejzralejších úvah, jak to dokazují četné a různé návrhy, činěné bezpodminečným sloupenci všeobecného, rovného a přímého práva hlasovacího co do praktického vytváření podrob- ností. Především vyžaduje práce tato kliduve veřejném životě, proto že ji ve víru vášnivého lidového hnutí nelze před se bráti. Události po- slední doby, zejmena vídeňské, činí nutným důrazně poukázati na tuto okolnost a upozorniti na ně ty, kdož nejčileji se přičiňují o opravu, že osud její spočívá z části i v jejich rukou. Pomýšlí-li vláda na to napomáhat požadavku po časové přeměně volebního právn a způsobiti její splnění, jest i po- vinna, nedati rušiti veřejný pořádek pro příšti změny veřejného práva, a staviti vzpírání se zá- konům, jak se udála v době poslední.
Rakousko
11 article
Ve hnutí, jehož hluk od některé doby na- plňuje ulice, jest třeba odlišovati politi- cký ráz od násilnosti a nezákonnosti. V láda nebude nikterak klásti překáž ky hnutí politickěmu: ani v pojed- náních časopisectva ani ve shro- mážděních. Politická agitnce za ideu volební opravy rozvíjejž se v mezlch zákona nerušeně. Naopak však nesmí se nic státi, co působí nepokoja vzpouru. Komu záleží na politickém vývoji, na rozšiření volebního práva, prospěje nejlépe těmto záměrům, použije li všeho svého vlivu, aby se obešlo bez případů, jak se udály nejnověji ku všeobecnému politování. Jestiť to v zájmu vrslev lidových, toužících po reformě, osvědčili svým chováním, že jsou všeslranně politicky dospělé —i pro nové právo volebnie Prohlášení toto jest důkazem, že hnutí ve prospěch pronikavé volební opravy jest na vítěz- ném postupu, jemuž i vláda chce býti příznivou, ovšem že za výhrad, jejichž zachování záleží právě tak na střízlivosti sil, povolaných tvořiti orgány veřejné bezpečnosti, jako na důstojném sebevědomí zápasníků za novou volební opravu. Každý zápas za dosažení nových a rozší- ření posavadních práv politických vykazuje ur čité střídání se vln, a neobejde se bez přilivu odlivu. Ale všem, kdož stojí v řadách bojovní kův musí záležeti na tom, aby poskytli činitelům v jejichž rukou také spočívá vliv na konečný úspěch přiměřenou lhůtu, by nemohli se uchýlit za výmluvy, že takový veliký úkol, jako jes připravení volební opravy, neměl potřebného ve- řejného klidu, aby uzrál. Říšská rada sejde se koncem tohoto mě- síce, do té doby může vláda ve svých studiích dospěti k rozhodnutí, jak své nejnovější prohlá- šení hodlá proměniti ve skutek. Jestiť také dobře pozorovati zalím postup
12 article
i v ostatních táborech, pro volební opravu se prohlašujících; vždyť jest u nás již všeobecně nápadné, že na příklad vídeňské vedení sociáln demokracie nejde právě stejným krokem s ostat- ními skupinami; a že i postup vídeňské policic po minulém čtvrtku — neobyčejněrvehle se změnil, takže to v ostatních částech orgánů veřejné bezpečnosti snad ani v čas ne- bylo postihnuto; veřejnému pozorovateli však musí hlavně na tom záležeti, aby vystihl vlastní příčinu télo různosti. Rozumi se ostatně samo sebou, že vládn prohlášení ve prospěch volební opravy není totéž, čeho se domáhají stoupenci všeobeeného, přl mého a rovného práva volebního; vždyť samo mluví dosti zřetelně o pochybnostech různostech, k nimž samozřejmě náležejíi němacké výhrady, aby byle zabezpečeno jejieh stanovisko i výhrady velkoslatkářů, odjinud již s dostatek známé. V tomto ohledu jestsi zvláště povšímnouti úvahy, připisované dru Baernreithrovi, vůdci ústavověrného velkostatku. v níž se praví: »Jak se ubezpečuje, není již po chybnosti, že vláda podá návrh volební opravy, široce založené. Ale kurie velkostatku a obchod- ních komor budou zachovány, by se zabezpečila opravě dvoutřetinová většina, Hlavní potlže pů- sobí sestavení volebních okresů v zemích smí šených. Jak se proslýchá, pokračuje se o tom v rozpravách s německými poslanci.« Za Poláky prohlásil předseda klubu Dzieduszyiki, že by mohl přistoupiti na všeobecné volební právo, kdyby se rozmnožil počet zástupců haličských ; protože počet obyvatelstva haličského dosáhl skoro tře- tinu, kdežto mandátů na říšské radě má Hali pouze šestinu.
Baernreithr Polák
13 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Ulice vedoucí ke sněmovně a ponuré, ro- mantické náměstíčko před budovou zemskou skytaly dnes pohled, jakoby se v Praze pranic nebylo událo, jakoby největší klid a pořádek panoval v tomto bouřemi tak často zmítaném městě. Prázdné bylo Sněmovní náměstí. O jede- nácté hodině hemžilo se tam dobře spočtených sedm osob v občanském oděvu, osm strážníků s inspektorem, vrátný a dva staleční granátníci jimž svěřeno bdíti nad bezpečnosti sněmu. A nejinak vypadalo to uvnitř — ve sněmovn sfni . . . Gallerie byla z počátku schůze poloprázdná a také dole pranie neprozrazovalo, že žijeme v poměrech mimořádných. Leda že poslane ve skupinách přetřásali události minulých dno a že vlastnímu sněmovnímu jednání věnováno o něco méně pozornosti než jindy. A přece je shromážděný sbor zákonodárný v dobách pohnutých místem, k němuž obrae se obecná pozornost a od něhož v kruté chvll očekává se podnět, rada i útěcha. Sněm náš stal se veřejnosti — budiž to s bolestí konstatováno — strašné lhostejným nedivíme se ani tomu, uvážíme-li, jaký že to máme letos sněm. A ne pouze letos, nýbrž po celá léla již. S napjetím očekávala se interpellace po- slanců českých ve příčině pražských událostia snad ještě s vělší dychtivostí čekalo se, co na ni místodržitel odpoví. V takových okamžicích. v jakých žijeme nyní, nestačí pouze dát zkon- fiskovat veřejné listy s nepřijemnou pro veřej- nou správu kritikou, nýbrž zodpovědný správee země má povinnost čeliti obžalobám, jež na jeho orgány se hrnou a vyvrátit je. Zatím při- kročeno k jednacímu pořadu, z čehož věci znal právem vyvodili, že hlavní věc z důvodů takti ckých položena byla na konec schůze.
Praha
14 article
Poslanec všeněmecký z družiny Wolfovy Sehreiter, odůvodnil návrh svůj na vydán zákona o řádu disciplinárním pro učitelstvo ško obecných a měšťanských. Není poslance prodchnutého významem školy jenž by nebyl do duše přesvědčen o nedostateleh a o zvrácenostech, jakýchž dnes plno v ustano veních o právním poměru učitelstva, a jenž by nesouhlasil se snahou, aby v zájmu školy učitelstva zjednán byl konečně v tomto směru pořádek na podkladu spravedlivém. A proto ne- bylo ani zapotřebí námahy poslanca Schreitra, s jakouž návrh svůj doporučoval. Potvrdil to hned po něm dr. Herold, jenž se byl ke slovu přihlásil, aby jednak vysvětlil, že řeč navrho valele nebyla snad proto vyslechnuta s onou pozorností, jakou předmět, o který jde, sku- tečně zasluhuje, nýbrž z té jediné příčiny, že čeští poslanci, jak přirozeno, rozrušeni jsou událostmi minulých dnů. Dr. Herold vyslovi hluboké politování poslanců nad událostmi těmi zároveň ale ostrým šlehem odsoudil jednání ve- řejných orgánů, jež letos zrovna tak se zacho- valy jako v neblahých prosincových dnech roku Velmi případně odbyl pana Schreitra po slanec Anýž, připomenuv mu, že návrh jeho a přesně odůvodněná řeč je vlastně mlácením prázdné slámy. Kdyby byli Němci chováním svým nemařili plodnou sněmovní práci, byla by školská komise s návrhem na nový diseiplinárn řád pro učitele snad již hotova, neboť výbor ten na zmíněném řádě již praeuje. S rozhod- nosti odmitl též posl. Anýž nemistnou žalobu posl. Schreitra, že zemská školní rada naproti českým učitelům chová se shovívavěji, než na- proti německým. O strannictví na úkor Němců nemůže býti přece řeči v korporaci, jejímž před sedou je místodržitel a jeho náměstkem dvorn rada pan Zabusch.
Wolfův Sehreiter doktor Herold vysl Schreitra Anýž Němec Zabusch
15 article
Poněkud živější debata rozpředla se o zpráve komise pro okresní a obeení záležitostí, týkající se činnosti okresních hospodářskýc záložen za rok 1903, a o návrhu poslanců dra. Fiedlera, dra. Viškovského a Práška na změnu zákona zemského o těchto záložnách. S oprávněnou nevrlostí pozoruje se totiž již po delší dobu, že hospodářské záložny nejevi na- prosto onu činnost, jaká se od nich původn očekávala, naopak ževíce než 14 mill. korun v nich uložených nemohlo být rozpůjčeno, tak že veliký obnos ten musíle býti, na malé úroky uložen u jiných finančních ústavů. Naproti tomu konstatováno, že záložny dle způsobu Ra-ffeisena nejen se rozvíjejí, nýbrž vydatnou čin záložnám okresním konkurenci. Výbor pro obecní a okresní záležitosti do- mnívá se právem, že příčinu malého úspěchu zmíněných záložen hledati sluší v ustanovení zákona ze dne 30. června 1896, ve kterémž nebere se zřetel na poměry kraje, v němž zá- ložna má působiti a jímž ústavy ty se ve svých disposicích zbytečně obmezují. Z příčiny té na- vrhuje komise, aby uloženo bylo zemskému výboru zjistiti příčiny ztrnulosti záložen, a n základě k tomu cíli sebraného materiálu před- ložiti sněmu novou osnovu zákona o okresních hospodářských záložnách. Zároveň navrhuje, aby návrh posl. dra. Fiedlera a soudruhů na zřízení bankovního střediska pro okresní záložny hospo- dářské byl odkázán zemskému výboru k dal- šímu použití. V debatě o věci té zúčastnilis německo-liberální poslanec Posselt a přísedíe zemského výboru dr. Škarda.
Fiedler Viškovský Prášek Posselt doktor Škarda
17 article
V Praze, 7. listopadu.
Praha
18 article
V drobném prodejlr ranní číslo e sobě . . . za 9 odpolední : za 2h Ve úlialkách na venkovš ranní číila. . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotové rseřel. Přečplacení a inststy pžijímá v dminl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházejí nes též rrdake tiskárna a espedice „ Národnich Listů“. Eukopisy se novraosji
Inserý
19 article
Jednací pořad byl tím vyčerpán. I došlo ke čtení návrhů a interpellací. Nastalo ticho. Poslanci shlukli se kolem stolu sněmovního sekretáře Haasa, jenž jiným hlasem, než jindy, četl dotaz posla nců českých stran krvavých událostí, jichž je- víštěm byly těchto dnů ulice pražské. Přinášíme interpellaci v plném znění v sněmovním referátě. Interpellace psána je s oným vážným klidem, jenž přisluší sboru zákonodár- nému a jenž zůstavuje i v otrlém hluboký dojem. Proto také nemohli se ubrániti mnozí poslanci při markantních místech dotazu spra- vedlivým hněvem diktovaným poznámkám, jež v jedno shrnuty s interpellací byly plamenným protestem proti způsobu, jakým u nás v Praze zvykem je krotiti bouře lidové. Po přečlení dotazu zvedl se ihned místo- držitel, aby nám odpověděl. Nebylo nutno odpověď vyslechnouti. Ne- mohla zníti jinak, než jako všechny toho druhu projevy se strany vládní, na žaloby lidových zá- stupců proti přehmatům policie. Pověstný poli- cejní duch rakouský nezapře se nikdy, nejméně pak, kdy jde o záminku pro opatření, čelící na obmezení svobod občanských.
Haasa Praha
20 article
Ve své odpovědi hájil místodržitel policii, která prý byla davem attakována, když trpěli- vost její do krajnosti byla vyčerpána. Přesto slibil, že vyšelřiti dá, pokud oprávněny jsou ža- loby na policii vznesené a že o to se zasadí, aby stiháni byli ti, již dopustili se přehmatu. Toť se vl, že policie vyjde z vyšetřování bilá jako sníh. Jinak mluvil místodržitel velmi sebe- vědomě a se řízností, jež ovšem v plně je shodě s nynějším obrazem Prahy, v jejlchž ulicích táboří asi osm pluků pěchoty, tři pluky jizdy a četníci z celých Čech. Toť se vl, že mistodržitelova odpověď pro- vázena byla různými, namnoze velmi případnými výkřiky, jež nezněly nijak lichotivě pro způsob, jakým se v Praze zjednává pořádek. Když byly přečteny ještě dotazy poslanců, Anýže za příčinou konfiskace »Nár. Listů« a dále dotazy k vůli zabavení jiných ještě li- stů, z nichž nejvyšší maršálek po nechvalném zvyku kázal vynechati inkriminovaná místa, schůze ve značném rozrušení poslanců skončena. Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11h 15 min U vládního stolu: místodržitel král. českého hr. Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galarie obsazeny velmi četně Dožlých spisů od 3. do 7. listopadu bylo 19. Petic podáno bylo celkem 318, mezi nimi 5 z zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího (podány pp. posl. Landou, drem. Ročkem, Hodysem, Srdínkem, Möscem a Wůstem). 5 za úpravu remunerace za vyučování náboženství 119 za úpravu bytových poměrů učitelů, 15 proti zvýšení zemské dávky pivní, 137 za úpravu poměrů úřadníků samosprávných, dále petice Spolku archi- tektův a inženýrů v král. českém, aby akademicky vzdělaným technikům přiznáno bylo právo volební bez ohledu na výši jimi placených daní a na přísluš- nost a j. v.
Anýž Coudenhove Landa Roček Hodys Srdínko Mösc Wůst Praha Čechy
21 article
Sdělení předsednictva. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že c. k. okresní soud pro přeslupky v Praze II. požádal přípisem z svolení ke stíhání posl. Frant. Filipa pro přestupek urážky na cti. Přípis odkázán výboru legitímačnímu. Návrhy a dotazy. Posl. dr. V. Škarda a spol. podali k místodržiteli dotaz o porušování zákonných ustanovení o rovno- právnosli obchodní komorou libereckou. Dotaz zní: Vaše Excellence! Do schůze obchodní komory liberecké, dne 19. října t. r. konané, dostavili se dva čeští členové, povolaní z náhradníků a sice p. Ph. Mag. Bohumi! Matoušek, starosla král. města Mladé Boleslavi, a p. Frant. Pitro, knihař v Li- berci. Po vyřízení zpráv presidiálních vyžádal si slovo p. Pli. Mag. Matoušek, aby učinil prohlášení jménem českého obyvatelstva z obvodu obchodní ko-
František Filip Posl doktor Mag Bohumi Matoušek Pitra Praha Mladá Boleslav obchodní komora liberecký
22 article FEUILLETON
FEUILLETON Také otázka národní. Malý národ musí bedlivě všímati si všech složek svého života, aby podepřel podmínky svého vývoje. Prostý pud sebezachování káže soustřediti sily už činně, probouzeli teprv dři- mající a zapřáhati je do služby vyššího principu. V novodobém vývoji našem bylo pozorovati. kterak v okamžicích tísně, mocnějšího roze- chvění myslí, náhlého vzepjetí národní duše směrem velkého zájmu, kterak znenadání sra- sily se v jedinou řadu živly, jinak od sebe vzdálené svým nazíráním, olázkami užšího zájmu životního, ať společenskými, stavovskými, třídními nebo náboženskými. Stále útočněji vede si odpůrný živel nás zevšad obkličující. Přes všelikou aktuálnost dobových hesel stále od- jinud dovážených a přes všecku spletitost zájmů a poměrů spolu zápasících prapor idey natio- nalismu vždy znovu vítězně zavlaje nad hla- vami, a slovo »vlastenectví« ve sporu stran zájmů chvilkově přezírané a posmívané, nabývá nové váhy a znovu hlubšího významu. Dávno už neplatí povrchní názor, pravé zásluhyo vlasť a pokrok že získati lze jen oratorským šermem slova ve hluku bouřlivé schůze nebo stylistickým prostocvikem na papíře, ach, tolik trpělivém, ale že je věcí každého odboru práce a snahy, uvésti v soulad požadavky zájmu už- šího, osobního a společenského s vy šší m zájmy celku, podle slov básníkových : Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrůl Napadly mne ty myšlenky, když vzal jsem do ruky letošní 25. ročník »Česko-židovského kalendáře«.
Česko
23 article
Po čtvrt století vychází kalendáť za svou vůdčí myšlenkou, vésti židy v našem prostředi žijici, aby pochopili zájem svůj ve vlastním národně-českém smýšlení, přiměti je, aby se stali uvědomělými českými občany, byť svého vlastního vyznání, národně assim ilo vati cizorodý jich živel. Proces assimilační jest při- rozený důsledek židovské historie.. Náleží de souboru dnešní židovské otázky vůbec, zajímá všude, kde obyvatelstvo domáci jest promíseno semitským elementem, tedy zejmena v Evropě. Duch svobody přinesl židům, dlouho porobe- ným, před zákonem stejná občanská práva s obyvatelstvem domácím. Národem ja zy- kově samostatným, svým, židé už dávno nejsou, občansky eítí se buď Němci, Francouzi, Španěly, podle toho, ve které zemi žijí a kte rým jazykem mluví. Je v zájmu jejich vlast ním i v zájmu národa, v jehož středu žijí, aby se necitili živlem nepřátelským, odpůrným v jeho těle. Ostatek vyplývá logicky, potřeba assimi lace. — Protižidovský předsudek, zakořeněný v mysli lidu v důsledku vývoje historického, ne- mohl byt stejně rychle překonán, jako byly po- řizeny nové zákony. I tu zbývá teprve dalšímu vývoji vykonati svou povinnost. Však třeb ovšem, aby se strany těch, kdož pochopili ideu, bylo ve smyslu potřeby soustavně pracováno.
Němec Francouz Španěl Evropa duch svoboda
24 article
Tendence assimilační mají ovšem své pří- vržence a odpůrce na obou stranách. Mezi ži- dovstvem usiluje hnutí t. zv. zionistické čeliti obávaněmu splynutí živlů. Židé, jak se rozešli do světa a rozptýlili svůj živel v prvky, mají se opět sejili a shrnouti svojí silu v novém obrozenět tělese samostatného, stálu židovského. Zionistů ro- zeznávají se dvě skupiny: zionisti »kongressovi« je- dnolitého, zvané tak po prvním kongressu v Basi leji, vůdce Th. Herzl, a snící o znovuosazení Palestýny, a pak »territorialisty« (vůdce Israel Zaugwill), kteří žádají kolonisaci na jiném vhod- ném territoriu mimo Palestýnu. V kruzích mimo- židovských pracuje proti idei assimilační mocné hnutí »antísemitické« jež nejen potírá myšlenky jakéhokoliv splynutí vlastního národa se židy nýbrž má na programu pokud možno nejvydat- nější boj proti cizorodému živlu.
Herzl Izrael
25 article
Není potřebí mnohými slovy poukazovati na důležitost otázky židovské — od dávna až do nynějška, i pro budoucnost. Prostá mluva číslie není tu arciť rozhodna. V Evropě žije dle Lervy- Beaulieua na sedm až osm millionů židů v Rakousku-Uhersku na 2,350.000, v králov ství českém na 100.000. Však číselný poměr, jak všeobecně známo, daleko převýšen jest ho- spodářskou a sociálnou posicí židů. Tu toprv důle- žitost židovské olázky v národním životě našem bije do očí. Bylo přirozeno, že cizorodý živel veden prospěchem vlastním, tihl vždy na tu stranu, kde citil moc. U nás moc a vláda po dlouhá stolet byla a namnoze je dosud — německá. Tím se stalo, že v Čechách židé ode dávna splynuli — ne-li citově, aspoň jazykové — s němectvím. Český žid byl českému živlu dvojnásob živlem cizorodým, odpůrným i jednou jako žid, podruhé jako pomahač a zjevný i skrytý fedrovač nad- vlády jinorodého živlu. Odtud i zvláštní zbarvení našeho domácího antisemitismu. Pokud není uměle pěstován, pouze s jinými »světovými« hesly přenesen, odkoukán a odposlouchán, jeví se nikoliv »ragovým«, nýbrž čistě národním či lépe národně taktickým antisemitismem. Vidime židy, kteří mezi námi žijí, na straně našich odpůrců a stáváme se přirozeně jejich odpůrci.
Evropa Beaulieu Rakousko Uhersko Čechy
26 article
Vidíme, kterak posici našich odpůrců v samém prostředí našeho národního živola udržují se k naší škodě jenom židovstvem. Nebýti našich židů, nebylo by německých posic. Musíme po- tírat etapy živlu odpůrného v našem těle a ne- zbývá, než potírat němčící židovstvo. Kde odpor je menši, nastává urovnání, nenáhlé splynut živlů — essimilace. Týž pochod elementární jako zákon v přírodě mezi živly. Kra ledu bud roztaje a rozplyne se v okolním vodstvu nebo se stane krystalisačním bodem, kol něhož se tvoří a roste a se šíří nová ledová hmota. Úkolem assimilačního hnutí jest právě, uměle podepřiti a urychliti přirozený proce dle poměrů a okolností předurčený. Tak vznikla česko-židovská idea. Jaký interes mělo by židovstvo v tom, aby v zemi, kde žije uprostřed národa, s nímž sdilí vzduch i všecky potřeby života, mělo se stále elti živlem cizím, nastraženým, aby obstarávalo zájmy jemu nepřátelské. Před dvaceti pěti léty s nastalým živějším ruchem politickým v našem národním životě, objevil se ve veřejnosti naší nový činitel česko-židovský spolek. Bylo to té doby neslý cháno. Spolek českých akademiků židů přihlásil se na veřejnost formou, pro naše celkové ná rodní probuzení téměř příznačnou. vydal svo kalendář.
27 article
Situsci dobře osvětlil výrok, kterým tehdy právě na tomto místě uvital literární novinku Jan Neruda. »Ba, už i těch sedm českých židů má svůj kalendář!« poznamenal. Bylo jich, prvních průkopníků, arcit něco více, ale byl celkem blouček malý. Ne ruda svou žertovnou poznámkou tuze nepře strelll. Po patnáct let byl podnik jediným tisko- vým hilasatelem snahy, vzbuditi v českýeh židech české vědomí a nemožno- li, vyvésti z řa našich národních napřátel ty, kteří tam už služby konali, tedy aspoň zburcovati z indiffe renlismu a rozmnožili řady českých lidí těmi kteří dosud nevědomi, nerozhodní stáli. Neby to úkol lehký. Věkovité předsudky nelze na jeden ráz povaliti, těžko rozdmýchati plamen lásky tam, kde dosud nebylo ani živějšího zájmu odkud čišel chlad staleté — isolace. Prostý kalendář konal svoji povinnost. Pořadatelstve bylo si vědomo, že je především nutno vzbuditi zájem k českému čtení. Týž proces, jakým šlo probouzení národa. Proces i dejný a nositelem idey je — slovo. Přispívatelé česko-židovského sborniku pochopili vyzvání. V řadě dvaceti pěti ročníků kalendáře nalezáme mezi přispivateli literáty nejpřednějších jmen.
Neruda
28 article
Neminulo ani deset roků od založení Spolku českých akademiků židů a jeho kalendáře ustavil se spolek Or-Tomid pro konání boho služeb jazykem českým v r. 1884. Rychleji už (1893) vznikla »Národní jednota česko-židovskáe s řadou odborů po venkově a po dvou leteel již — 1895 — počal vycházeti čtrnáetidennik »Česko-židovské Listy«. Hnuti se prohlubovalo organisace utužována. Není sporu o tom, že výsledky snah česko židovských jsou již citelny. Praha, dík těmt snahám, již od r. 1883 ve sboru zákonodárném představena je zástupci veskrze českými. Zvláso nápadný je poměr, jakým ubylo německýeh škol náboženských. Ty bývaly — na mnoze ovšem ještě jsou — po českém ven kově nejpevnějším útulkem německé dobývač nosti. Co založena Národní jednota českožidovská zrušeno přes padesát německých škol ži- dovsko-náhoženských (sůlů) v obvodě českého národního života. Dle záznamů »Českožidov- škých Listů« — nejsou úplny — zrušeny ně- mecké školy v Blovicích, v Novém Strašecí, v Škvorci, v Horní Cerekvi, ve Švihově, v Libez- nicích, v Kostelci n. L., ve Slabeích, v Tre- boni, ve Velvarech, v Hostomicích, v Benešově, v Přelouči, v Slaném, v Mirovieích, v Nym- burce, v Brandýse n. L., v Německém Brodě, v Čáslavi, ve Vlašimi, v Soběslavi, v Zaluža- nech, v Miroticích, v Neveklově, v Lounech, v Uhlířských Janovicích, v Načeradci, v Nepo- muku, v Poděbradech, v Kamenici n. L., v Tá- boře, v Jičíně, v Milevsku, v Libochovicích, v Rokycanech, v Hořicích, v Šopce, v Kolíně, v Humpolci, v Novém Bydžově, v Budyni, v Polné, v Kolodějích, v Rožďalovicích, v Te- rešově, ve Všeradicích, v Pacově, v Kralu- pech (?), v Luži, v Habrech a v Domažlicích.
Luža Habr Praha Českožidov Blovice Nový Strašecí Škvorec Horní Cerekev Švihov Libez Kostelec můj Tre Velvary Hostomice Benešov Přelouč Slaný Miroviee Ny Brandýs německý Brod Čáslav Vlašim Soběslav Zaluža Mirotice Neveklov Louny uhlířský Janovice Načeradec Nepa Poděbrady Tá Jičín Milevsko Libochovice Rokycany Hořice Šopce Kolín Humpolec Nový Bydžov Budyně Polná Koloděje Rožďalovice Všeradice Pacov Kral Domažlice spolek OrTomid
29 article
Na místě německých zavedeny v Sedlčanech v Horažďovicích školy české. Mimo to zrušeny veřejné školy německé v Kosové Hoře v Roudnici, jež byly po většině židovskými dětmi navštěvovány. Dále zavedena čeština do úřadování venkovských obel nábožen- ských (vedení matrik), kde dosud němči n vládla. Do jaké míry české židovstvo snad účastní se v podpoře snah a účelů, povšechně národ- ních, nedá se číselně určiti. Mezi uveřejněnými příspěvky národních sbírek není, jak dlužno uznati, procento židovských nikterak na místě posledním. Není snad již oboru práce kulturní, aby v něm nepůsobili židé česky-národně uvědomělí. Mnozí zaujali místa vynikající a konají platné služby, obecně uznávané. Myšlénka assimilační tedy sťastně pokračuje a může ukázati k vý- sledkům velmi podstatným. Po prvém čtvrtstoletí své organisace může české židovstvo rozhlédnouti se s jistým dosti- učiněním po díle vykonaném. Mnoho ještě lo- poty zbývá, ale zatím proveden nebyl právě ku nejsnadnější. Česká veřejnost může tu bez ostychu vysloviti své uznání.
Sedlčany Horažďovice Roudnice
30 title
Vilém Rýva.
Rýva