2
masthead
V Praze, ve středu dne 8. listopadu 1905.
Praha
4
article
Ha ranní a odpol. listy
předp lácí se
v Praze v administraci
na měsle
na čtvrt leta . . ..
s dvojí denáškou
na měsl
na čtvit leta . ..
ve dlIalkáchn
na másíe . . . . ..
Poštout
mesíe
Praha
6
article
na čtvrt lela . . . .
s drojí zisilko
na měsíe
n etrrí leta . . . .1 K co
7
title
Dnošní číslo pro Prahu ie o 10 stranácl,
Praha
8
article
Z vládních projevů o volebni
opravě.
Z vládních projevů o volebni
opravě.
Po čtvrtečních krvavých událostech blíže
sídelního hradu dala vláda v sobotním odpo
ledním vydání úřadního listu uveřejniti projev
o volební opravě, jenž měl upokojivě působit
na vídeňské lidové vrstvy vzhledem ku pro-
jevům tamní sociální demokracií na neděli ohlá-
šeným. Bylo toho tím více potřebí, protože
v páteční schůzi sněmu dolnorakouskéhodo
vzniklého rozčileňí vrženy dráždící projevy ve
srážce mezi antísemity a jejich odpůrci.
Prohlášení vládního orgánu účinkovalo jak
na chování vídeňské policie, již se asi dostalo
i přimých pokýnů z ministerstva, tak na vedení
vídeňské sociální demokracie, takže tam neděln
osvědčení lidu ve prospěch všeobeeného práva
hlasovacího mělo klidný průběh.
Stručný tento náčrtek vládního postupuv
Vídni stačí, abychom zjistili: předně, že vládní
prohlášení pro volební opravu nebylo dostatečně
publikováno, ač zprávy o čtvrtečních krvavých
událoslech vídeňských se zatím rozšířily na
všecky strany a účinkovaly neméně odporně na
veřejné mínění všeho obyvatelstva. Jest tedy
patrno, že mimo Vídeň nestala se v čas stejná
opatření pro širší veřejnost, aby zvěděla, že
vláda se odhodlala přikročiti k volební opravě.
Za druhě z toho následuje, že ani pražské
policii ani místodržitelství v království českém
nedostalo se případných pokynů, jimiž mohlo se
předejíti pouličným událostem pražským v nedšl
a následujícího dne a to tím spíše, že hlavní
nedělní projevy širokých lidových vrstev v Praze
odbyly se beze všech výstředností, že většina
účasiníků již se rozešla a srážky se staly až
dodatečně, kdy vlastní projevy lidu již minuly.
Vídeň
Praha
9
article
Teprve v pondělí odpoledne, tedy až tře-
tího dne po vládní publikaci vídeňské, přinesl
orgán místodržitelský v mimořádném vydání
českém i německém prohlášení, ve kterémž se
krátce připomíná, že ve Vídni vláda prohlásila
se pro potřebu volební opravy!
Tyto zajisté pozoruhodné okolnosti jest při-
pomenouti zvláště oněm německým odpůreům
volební opravy, kteří pražské boufe ve zdejšíeh
zahraničných časopisech přičitají výhradně na
vrub český a líčí je naprosto bezdůvodně, jako
bouře protiněmecké. Na Němce si při projevech
ve prospěch všeobecného volebního práva z ná-
rodního stanoviska nikdo nevzpomněl, projevy
ony čelily výhradně proti odpůrců
volební opravy.
Nyní kdy, bohužel že pozdě, i prohlášením
vlády i pondělní publikaci místodržitelskou
u nás v Praze dán byl slib, že přikročíse
k volební opravě, dostalo se uznání oprávně
nosti snah za volební opravu veškerým jejím
stoupencům, a všecky další pokusy časopisectva
německého zastírati pravou, všeobecnou pokro-
kovou povahu těchto snah tendencí národnostní
nutno pokládati za úmyslné falšování pravdy
z důvodů reakcionářského sobectví.
Byť i vládní prohlášení, opozděné pro udá-
losti pražské, nemůže odčiniti utrpení přečet-
ných účastníků jejich, máme přece za svou po-
vinnost ještě jednou o něm podrobněji promlu-
viti, doufajíce, že tím napomůžeme aspoň dal-
šímu klidnému rozvoji zápasu za volební opravu.
jak jsme již v sobotu ve článku »Ne krví
ale volební opravou« s plným přesvěd-
čením vyjádřili, nemajíce ještě zprávy o vládním
Němec
Vídeň
Praha
10
article
slibu volební opravy-
Odvolávajíc se na jednání posledního za-
sedání sněmovny poslanců, praví vládní prohlá-
šení, že na každého způsobilo dojem, »že dří-
vější rozšiřený, zásadní odpor proti dale ko-
sáhlé změně posavadního voleb-
ního práva do říšské rady značně
se oslabil a že smýšleni parla-
mentu, jakož i většiny veřejno st
jest podstatně příznivé oprav
této. Vláda nemohla neviděti této skulečnosti,
a musila tim spěšněji a pronikavěji se zabývati
touto otázkou, za jakých podmínek by se dalo
vyhověti přáním po volební opravě, přiměřené
stavu veřejného vývoje, čím větší jsou polížea
pochybnosti, na něž v Rakousku naráží poža-
davek všeobecného, přímého a rovného práva
hlasovacího. Rovněž nelze přehlédnouti, že se
dostalo všeliké podpory snahám těmto událostm
v jiných slátech.
Jest to však podnik, vyžadující nejklidněj
ších a nejzralejších úvah, jak to dokazují
četné a různé návrhy, činěné bezpodminečným
sloupenci všeobecného, rovného a přímého práva
hlasovacího co do praktického vytváření podrob-
ností. Především vyžaduje práce tato kliduve
veřejném životě, proto že ji ve víru vášnivého
lidového hnutí nelze před se bráti. Události po-
slední doby, zejmena vídeňské, činí nutným
důrazně poukázati na tuto okolnost a upozorniti
na ně ty, kdož nejčileji se přičiňují o opravu,
že osud její spočívá z části i v jejich rukou.
Pomýšlí-li vláda na to napomáhat
požadavku po časové přeměně volebního právn
a způsobiti její splnění, jest i po-
vinna, nedati rušiti veřejný pořádek pro příšti
změny veřejného práva, a staviti vzpírání se zá-
konům, jak se udála v době poslední.
Rakousko
11
article
Ve hnutí, jehož hluk od některé doby na-
plňuje ulice, jest třeba odlišovati politi-
cký ráz od násilnosti a nezákonnosti. V láda
nebude nikterak klásti překáž ky
hnutí politickěmu: ani v pojed-
náních časopisectva ani ve shro-
mážděních. Politická agitnce za
ideu volební opravy rozvíjejž se
v mezlch zákona nerušeně. Naopak
však nesmí se nic státi, co působí nepokoja
vzpouru. Komu záleží na politickém vývoji, na
rozšiření volebního práva, prospěje nejlépe těmto
záměrům, použije li všeho svého vlivu, aby se
obešlo bez případů, jak se udály nejnověji ku
všeobecnému politování. Jestiť to v zájmu vrslev
lidových, toužících po reformě, osvědčili svým
chováním, že jsou všeslranně politicky dospělé
—i pro nové právo volebnie
Prohlášení toto jest důkazem, že hnutí ve
prospěch pronikavé volební opravy jest na vítěz-
ném postupu, jemuž i vláda chce býti příznivou,
ovšem že za výhrad, jejichž zachování záleží
právě tak na střízlivosti sil, povolaných tvořiti
orgány veřejné bezpečnosti, jako na důstojném
sebevědomí zápasníků za novou volební opravu.
Každý zápas za dosažení nových a rozší-
ření posavadních práv politických vykazuje ur
čité střídání se vln, a neobejde se bez přilivu
odlivu. Ale všem, kdož stojí v řadách bojovní
kův musí záležeti na tom, aby poskytli činitelům
v jejichž rukou také spočívá vliv na konečný
úspěch přiměřenou lhůtu, by nemohli se uchýlit
za výmluvy, že takový veliký úkol, jako jes
připravení volební opravy, neměl potřebného ve-
řejného klidu, aby uzrál.
Říšská rada sejde se koncem tohoto mě-
síce, do té doby může vláda ve svých studiích
dospěti k rozhodnutí, jak své nejnovější prohlá-
šení hodlá proměniti ve skutek.
Jestiť také dobře pozorovati zalím postup
12
article
i v ostatních táborech, pro volební opravu se
prohlašujících; vždyť jest u nás již všeobecně
nápadné, že na příklad vídeňské vedení sociáln
demokracie nejde právě stejným krokem s ostat-
ními skupinami; a že i postup vídeňské policic
po minulém čtvrtku — neobyčejněrvehle
se změnil, takže to v ostatních částech
orgánů veřejné bezpečnosti snad ani v čas ne-
bylo postihnuto; veřejnému pozorovateli však
musí hlavně na tom záležeti, aby vystihl vlastní
příčinu télo různosti.
Rozumi se ostatně samo sebou, že vládn
prohlášení ve prospěch volební opravy není totéž,
čeho se domáhají stoupenci všeobeeného, přl
mého a rovného práva volebního; vždyť samo
mluví dosti zřetelně o pochybnostech
různostech, k nimž samozřejmě náležejíi
němacké výhrady, aby byle zabezpečeno jejieh
stanovisko i výhrady velkoslatkářů, odjinud již
s dostatek známé. V tomto ohledu jestsi
zvláště povšímnouti úvahy, připisované dru
Baernreithrovi, vůdci ústavověrného velkostatku.
v níž se praví: »Jak se ubezpečuje, není již po
chybnosti, že vláda podá návrh volební opravy,
široce založené. Ale kurie velkostatku a obchod-
ních komor budou zachovány, by se zabezpečila
opravě dvoutřetinová většina, Hlavní potlže pů-
sobí sestavení volebních okresů v zemích smí
šených. Jak se proslýchá, pokračuje se o tom
v rozpravách s německými poslanci.« Za Poláky
prohlásil předseda klubu Dzieduszyiki, že by mohl
přistoupiti na všeobecné volební právo, kdyby
se rozmnožil počet zástupců haličských ; protože
počet obyvatelstva haličského dosáhl skoro tře-
tinu, kdežto mandátů na říšské radě má Hali
pouze šestinu.
Baernreithr
Polák
13
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Ulice vedoucí ke sněmovně a ponuré, ro-
mantické náměstíčko před budovou zemskou
skytaly dnes pohled, jakoby se v Praze pranic
nebylo událo, jakoby největší klid a pořádek
panoval v tomto bouřemi tak často zmítaném
městě.
Prázdné bylo Sněmovní náměstí. O jede-
nácté hodině hemžilo se tam dobře spočtených
sedm osob v občanském oděvu, osm strážníků
s inspektorem, vrátný a dva staleční granátníci
jimž svěřeno bdíti nad bezpečnosti sněmu.
A nejinak vypadalo to uvnitř — ve sněmovn
sfni . . .
Gallerie byla z počátku schůze poloprázdná
a také dole pranie neprozrazovalo, že žijeme
v poměrech mimořádných. Leda že poslane
ve skupinách přetřásali události minulých dno
a že vlastnímu sněmovnímu jednání věnováno
o něco méně pozornosti než jindy.
A přece je shromážděný sbor zákonodárný
v dobách pohnutých místem, k němuž obrae
se obecná pozornost a od něhož v kruté chvll
očekává se podnět, rada i útěcha.
Sněm náš stal se veřejnosti — budiž to
s bolestí konstatováno — strašné lhostejným
nedivíme se ani tomu, uvážíme-li, jaký že to
máme letos sněm. A ne pouze letos, nýbrž po
celá léla již.
S napjetím očekávala se interpellace po-
slanců českých ve příčině pražských událostia
snad ještě s vělší dychtivostí čekalo se, co na
ni místodržitel odpoví. V takových okamžicích.
v jakých žijeme nyní, nestačí pouze dát zkon-
fiskovat veřejné listy s nepřijemnou pro veřej-
nou správu kritikou, nýbrž zodpovědný správee
země má povinnost čeliti obžalobám, jež na
jeho orgány se hrnou a vyvrátit je. Zatím při-
kročeno k jednacímu pořadu, z čehož věci znal
právem vyvodili, že hlavní věc z důvodů takti
ckých položena byla na konec schůze.
Praha
14
article
Poslanec všeněmecký z družiny Wolfovy
Sehreiter, odůvodnil návrh svůj na vydán
zákona o řádu disciplinárním pro učitelstvo ško
obecných a měšťanských.
Není poslance prodchnutého významem školy
jenž by nebyl do duše přesvědčen o nedostateleh
a o zvrácenostech, jakýchž dnes plno v ustano
veních o právním poměru učitelstva, a jenž by
nesouhlasil se snahou, aby v zájmu školy
učitelstva zjednán byl konečně v tomto směru
pořádek na podkladu spravedlivém. A proto ne-
bylo ani zapotřebí námahy poslanca Schreitra,
s jakouž návrh svůj doporučoval. Potvrdil to
hned po něm dr. Herold, jenž se byl ke slovu
přihlásil, aby jednak vysvětlil, že řeč navrho
valele nebyla snad proto vyslechnuta s onou
pozorností, jakou předmět, o který jde, sku-
tečně zasluhuje, nýbrž z té jediné příčiny, že
čeští poslanci, jak přirozeno, rozrušeni jsou
událostmi minulých dnů. Dr. Herold vyslovi
hluboké politování poslanců nad událostmi těmi
zároveň ale ostrým šlehem odsoudil jednání ve-
řejných orgánů, jež letos zrovna tak se zacho-
valy jako v neblahých prosincových dnech roku
Velmi případně odbyl pana Schreitra po
slanec Anýž, připomenuv mu, že návrh jeho
a přesně odůvodněná řeč je vlastně mlácením
prázdné slámy. Kdyby byli Němci chováním
svým nemařili plodnou sněmovní práci, byla by
školská komise s návrhem na nový diseiplinárn
řád pro učitele snad již hotova, neboť výbor
ten na zmíněném řádě již praeuje. S rozhod-
nosti odmitl též posl. Anýž nemistnou žalobu
posl. Schreitra, že zemská školní rada naproti
českým učitelům chová se shovívavěji, než na-
proti německým. O strannictví na úkor Němců
nemůže býti přece řeči v korporaci, jejímž před
sedou je místodržitel a jeho náměstkem dvorn
rada pan Zabusch.
Wolfův Sehreiter
doktor
Herold
vysl
Schreitra
Anýž
Němec
Zabusch
15
article
Poněkud živější debata rozpředla se o zpráve
komise pro okresní a obeení záležitostí, týkající
se činnosti okresních hospodářskýc
záložen za rok 1903, a o návrhu poslanců
dra. Fiedlera, dra. Viškovského a Práška na
změnu zákona zemského o těchto záložnách.
S oprávněnou nevrlostí pozoruje se totiž již po
delší dobu, že hospodářské záložny nejevi na-
prosto onu činnost, jaká se od nich původn
očekávala, naopak ževíce než 14 mill. korun
v nich uložených nemohlo být rozpůjčeno, tak
že veliký obnos ten musíle býti, na malé úroky
uložen u jiných finančních ústavů. Naproti
tomu konstatováno, že záložny dle způsobu
Ra-ffeisena nejen se rozvíjejí, nýbrž vydatnou čin
záložnám okresním konkurenci.
Výbor pro obecní a okresní záležitosti do-
mnívá se právem, že příčinu malého úspěchu
zmíněných záložen hledati sluší v ustanovení
zákona ze dne 30. června 1896, ve kterémž
nebere se zřetel na poměry kraje, v němž zá-
ložna má působiti a jímž ústavy ty se ve svých
disposicích zbytečně obmezují. Z příčiny té na-
vrhuje komise, aby uloženo bylo zemskému
výboru zjistiti příčiny ztrnulosti záložen, a n
základě k tomu cíli sebraného materiálu před-
ložiti sněmu novou osnovu zákona o okresních
hospodářských záložnách. Zároveň navrhuje, aby
návrh posl. dra. Fiedlera a soudruhů na zřízení
bankovního střediska pro okresní záložny hospo-
dářské byl odkázán zemskému výboru k dal-
šímu použití. V debatě o věci té zúčastnilis
německo-liberální poslanec Posselt a přísedíe
zemského výboru dr. Škarda.
Fiedler
Viškovský
Prášek
Posselt
doktor
Škarda
17
article
V Praze, 7. listopadu.
Praha
18
article
V drobném prodejlr
ranní číslo e sobě . . . za 9
odpolední
: za 2h
Ve úlialkách na venkovš
ranní číila. . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
platí se hotové rseřel.
Přečplacení a inststy pžijímá v dminl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nacházejí nes též rrdake
tiskárna a espedice „ Národnich Listů“.
Eukopisy se novraosji
Inserý
19
article
Jednací pořad byl tím vyčerpán. I došlo
ke čtení návrhů a interpellací.
Nastalo ticho. Poslanci shlukli se kolem
stolu sněmovního sekretáře Haasa, jenž jiným
hlasem, než jindy, četl dotaz posla nců
českých stran krvavých událostí, jichž je-
víštěm byly těchto dnů ulice pražské.
Přinášíme interpellaci v plném znění v
sněmovním referátě. Interpellace psána je s oným
vážným klidem, jenž přisluší sboru zákonodár-
nému a jenž zůstavuje i v otrlém hluboký
dojem. Proto také nemohli se ubrániti mnozí
poslanci při markantních místech dotazu spra-
vedlivým hněvem diktovaným poznámkám, jež
v jedno shrnuty s interpellací byly plamenným
protestem proti způsobu, jakým u nás v Praze
zvykem je krotiti bouře lidové.
Po přečlení dotazu zvedl se ihned místo-
držitel, aby nám odpověděl.
Nebylo nutno odpověď vyslechnouti. Ne-
mohla zníti jinak, než jako všechny toho druhu
projevy se strany vládní, na žaloby lidových zá-
stupců proti přehmatům policie. Pověstný poli-
cejní duch rakouský nezapře se nikdy, nejméně
pak, kdy jde o záminku pro opatření, čelící na
obmezení svobod občanských.
Haasa
Praha
20
article
Ve své odpovědi hájil místodržitel policii,
která prý byla davem attakována, když trpěli-
vost její do krajnosti byla vyčerpána. Přesto
slibil, že vyšelřiti dá, pokud oprávněny jsou ža-
loby na policii vznesené a že o to se zasadí,
aby stiháni byli ti, již dopustili se přehmatu.
Toť se vl, že policie vyjde z vyšetřování bilá
jako sníh. Jinak mluvil místodržitel velmi sebe-
vědomě a se řízností, jež ovšem v plně je
shodě s nynějším obrazem Prahy, v jejlchž
ulicích táboří asi osm pluků pěchoty, tři pluky
jizdy a četníci z celých Čech.
Toť se vl, že mistodržitelova odpověď pro-
vázena byla různými, namnoze velmi případnými
výkřiky, jež nezněly nijak lichotivě pro způsob,
jakým se v Praze zjednává pořádek.
Když byly přečteny ještě dotazy poslanců,
Anýže za příčinou konfiskace »Nár. Listů«
a dále dotazy k vůli zabavení jiných ještě li-
stů, z nichž nejvyšší maršálek po nechvalném
zvyku kázal vynechati inkriminovaná místa, schůze
ve značném rozrušení poslanců skončena.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11h
15 min
U vládního stolu: místodržitel král. českého hr.
Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Galarie obsazeny velmi četně
Dožlých spisů od 3. do 7. listopadu bylo 19.
Petic podáno bylo celkem 318, mezi nimi 5 z
zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného
práva hlasovacího (podány pp. posl. Landou, drem.
Ročkem, Hodysem, Srdínkem, Möscem a Wůstem).
5 za úpravu remunerace za vyučování náboženství
119 za úpravu bytových poměrů učitelů, 15 proti
zvýšení zemské dávky pivní, 137 za úpravu poměrů
úřadníků samosprávných, dále petice Spolku archi-
tektův a inženýrů v král. českém, aby akademicky
vzdělaným technikům přiznáno bylo právo volební
bez ohledu na výši jimi placených daní a na přísluš-
nost a j. v.
Anýž
Coudenhove
Landa
Roček
Hodys
Srdínko
Mösc
Wůst
Praha
Čechy
21
article
Sdělení předsednictva.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že c. k. okresní
soud pro přeslupky v Praze II. požádal přípisem z
svolení ke stíhání posl. Frant. Filipa pro přestupek
urážky na cti. Přípis odkázán výboru legitímačnímu.
Návrhy a dotazy.
Posl. dr. V. Škarda a spol. podali k místodržiteli
dotaz o porušování zákonných ustanovení o rovno-
právnosli obchodní komorou libereckou. Dotaz zní:
Vaše Excellence! Do schůze obchodní komory
liberecké, dne 19. října t. r. konané, dostavili se dva
čeští členové, povolaní z náhradníků a sice p. Ph.
Mag. Bohumi! Matoušek, starosla král. města
Mladé Boleslavi, a p. Frant. Pitro, knihař v Li-
berci. Po vyřízení zpráv presidiálních vyžádal si
slovo p. Pli. Mag. Matoušek, aby učinil prohlášení
jménem českého obyvatelstva z obvodu obchodní ko-
František
Filip
Posl
doktor
Mag
Bohumi
Matoušek
Pitra
Praha
Mladá Boleslav
obchodní komora liberecký
22
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Také otázka národní.
Malý národ musí bedlivě všímati si všech
složek svého života, aby podepřel podmínky
svého vývoje. Prostý pud sebezachování káže
soustřediti sily už činně, probouzeli teprv dři-
mající a zapřáhati je do služby vyššího principu.
V novodobém vývoji našem bylo pozorovati.
kterak v okamžicích tísně, mocnějšího roze-
chvění myslí, náhlého vzepjetí národní duše
směrem velkého zájmu, kterak znenadání sra-
sily se v jedinou řadu živly, jinak od sebe
vzdálené svým nazíráním, olázkami užšího
zájmu životního, ať společenskými, stavovskými,
třídními nebo náboženskými. Stále útočněji vede
si odpůrný živel nás zevšad obkličující. Přes
všelikou aktuálnost dobových hesel stále od-
jinud dovážených a přes všecku spletitost zájmů
a poměrů spolu zápasících prapor idey natio-
nalismu vždy znovu vítězně zavlaje nad hla-
vami, a slovo »vlastenectví« ve sporu stran
zájmů chvilkově přezírané a posmívané, nabývá
nové váhy a znovu hlubšího významu. Dávno
už neplatí povrchní názor, pravé zásluhyo
vlasť a pokrok že získati lze jen oratorským
šermem slova ve hluku bouřlivé schůze nebo
stylistickým prostocvikem na papíře, ach, tolik
trpělivém, ale že je věcí každého odboru práce
a snahy, uvésti v soulad požadavky zájmu už-
šího, osobního a společenského s vy šší m
zájmy celku, podle slov básníkových :
Bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrůl
Napadly mne ty myšlenky, když vzal jsem
do ruky letošní 25. ročník »Česko-židovského
kalendáře«.
Česko
23
article
Po čtvrt století vychází kalendáť za svou
vůdčí myšlenkou, vésti židy v našem prostředi
žijici, aby pochopili zájem svůj ve vlastním
národně-českém smýšlení, přiměti je, aby se
stali uvědomělými českými občany, byť svého
vlastního vyznání, národně assim ilo vati
cizorodý jich živel. Proces assimilační jest při-
rozený důsledek židovské historie.. Náleží de
souboru dnešní židovské otázky vůbec, zajímá
všude, kde obyvatelstvo domáci jest promíseno
semitským elementem, tedy zejmena v Evropě.
Duch svobody přinesl židům, dlouho porobe-
ným, před zákonem stejná občanská práva
s obyvatelstvem domácím. Národem ja zy-
kově samostatným, svým, židé už dávno
nejsou, občansky eítí se buď Němci, Francouzi,
Španěly, podle toho, ve které zemi žijí a kte
rým jazykem mluví. Je v zájmu jejich vlast
ním i v zájmu národa, v jehož středu žijí, aby
se necitili živlem nepřátelským, odpůrným v jeho
těle. Ostatek vyplývá logicky, potřeba assimi
lace. — Protižidovský předsudek, zakořeněný
v mysli lidu v důsledku vývoje historického, ne-
mohl byt stejně rychle překonán, jako byly po-
řizeny nové zákony. I tu zbývá teprve dalšímu
vývoji vykonati svou povinnost. Však třeb
ovšem, aby se strany těch, kdož pochopili ideu,
bylo ve smyslu potřeby soustavně pracováno.
Němec
Francouz
Španěl
Evropa
duch svoboda
24
article
Tendence assimilační mají ovšem své pří-
vržence a odpůrce na obou stranách. Mezi ži-
dovstvem usiluje hnutí t. zv. zionistické čeliti
obávaněmu splynutí živlů. Židé, jak se rozešli
do světa a rozptýlili svůj živel v prvky, mají se
opět sejili a shrnouti svojí silu v novém obrozenět
tělese samostatného, stálu židovského. Zionistů ro-
zeznávají se dvě skupiny: zionisti »kongressovi« je-
dnolitého, zvané tak po prvním kongressu v Basi
leji, vůdce Th. Herzl, a snící o znovuosazení
Palestýny, a pak »territorialisty« (vůdce Israel
Zaugwill), kteří žádají kolonisaci na jiném vhod-
ném territoriu mimo Palestýnu. V kruzích mimo-
židovských pracuje proti idei assimilační mocné
hnutí »antísemitické« jež nejen potírá myšlenky
jakéhokoliv splynutí vlastního národa se židy
nýbrž má na programu pokud možno nejvydat-
nější boj proti cizorodému živlu.
Herzl
Izrael
25
article
Není potřebí mnohými slovy poukazovati na
důležitost otázky židovské — od dávna až do
nynějška, i pro budoucnost. Prostá mluva číslie
není tu arciť rozhodna. V Evropě žije dle Lervy-
Beaulieua na sedm až osm millionů židů
v Rakousku-Uhersku na 2,350.000, v králov
ství českém na 100.000. Však číselný poměr,
jak všeobecně známo, daleko převýšen jest ho-
spodářskou a sociálnou posicí židů. Tu toprv důle-
žitost židovské olázky v národním životě našem
bije do očí. Bylo přirozeno, že cizorodý živel veden
prospěchem vlastním, tihl vždy na tu stranu, kde
citil moc. U nás moc a vláda po dlouhá stolet
byla a namnoze je dosud — německá. Tím se
stalo, že v Čechách židé ode dávna splynuli —
ne-li citově, aspoň jazykové — s němectvím.
Český žid byl českému živlu dvojnásob živlem
cizorodým, odpůrným i jednou jako žid, podruhé
jako pomahač a zjevný i skrytý fedrovač nad-
vlády jinorodého živlu. Odtud i zvláštní zbarvení
našeho domácího antisemitismu. Pokud není uměle
pěstován, pouze s jinými »světovými« hesly
přenesen, odkoukán a odposlouchán, jeví se
nikoliv »ragovým«, nýbrž čistě národním či
lépe národně taktickým antisemitismem. Vidime
židy, kteří mezi námi žijí, na straně našich
odpůrců a stáváme se přirozeně jejich odpůrci.
Evropa
Beaulieu
Rakousko
Uhersko
Čechy
26
article
Vidíme, kterak posici našich odpůrců v samém
prostředí našeho národního živola udržují se
k naší škodě jenom židovstvem. Nebýti našich
židů, nebylo by německých posic. Musíme po-
tírat etapy živlu odpůrného v našem těle a ne-
zbývá, než potírat němčící židovstvo. Kde odpor
je menši, nastává urovnání, nenáhlé splynut
živlů — essimilace. Týž pochod elementární
jako zákon v přírodě mezi živly. Kra ledu bud
roztaje a rozplyne se v okolním vodstvu nebo
se stane krystalisačním bodem, kol něhož se
tvoří a roste a se šíří nová ledová hmota.
Úkolem assimilačního hnutí jest právě,
uměle podepřiti a urychliti přirozený proce
dle poměrů a okolností předurčený.
Tak vznikla česko-židovská idea. Jaký
interes mělo by židovstvo v tom, aby v zemi,
kde žije uprostřed národa, s nímž sdilí vzduch
i všecky potřeby života, mělo se stále elti
živlem cizím, nastraženým, aby obstarávalo
zájmy jemu nepřátelské.
Před dvaceti pěti léty s nastalým živějším
ruchem politickým v našem národním životě,
objevil se ve veřejnosti naší nový činitel
česko-židovský spolek. Bylo to té doby neslý
cháno. Spolek českých akademiků židů přihlásil
se na veřejnost formou, pro naše celkové ná
rodní probuzení téměř příznačnou. vydal svo
kalendář.
27
article
Situsci dobře osvětlil výrok, kterým tehdy
právě na tomto místě uvital literární novinku
Jan Neruda. »Ba, už i těch sedm českých židů
má svůj kalendář!« poznamenal.
Bylo jich, prvních průkopníků, arcit
něco více, ale byl celkem blouček malý. Ne
ruda svou žertovnou poznámkou tuze nepře
strelll.
Po patnáct let byl podnik jediným tisko-
vým hilasatelem snahy, vzbuditi v českýeh
židech české vědomí a nemožno- li, vyvésti z řa
našich národních napřátel ty, kteří tam už
služby konali, tedy aspoň zburcovati z indiffe
renlismu a rozmnožili řady českých lidí těmi
kteří dosud nevědomi, nerozhodní stáli. Neby
to úkol lehký. Věkovité předsudky nelze na
jeden ráz povaliti, těžko rozdmýchati plamen
lásky tam, kde dosud nebylo ani živějšího zájmu
odkud čišel chlad staleté — isolace. Prostý
kalendář konal svoji povinnost. Pořadatelstve
bylo si vědomo, že je především nutno vzbuditi
zájem k českému čtení. Týž proces, jakým šlo
probouzení národa. Proces i dejný a nositelem
idey je — slovo. Přispívatelé česko-židovského
sborniku pochopili vyzvání. V řadě dvaceti pěti
ročníků kalendáře nalezáme mezi přispivateli
literáty nejpřednějších jmen.
Neruda
28
article
Neminulo ani deset roků od založení Spolku
českých akademiků židů a jeho kalendáře
ustavil se spolek Or-Tomid pro konání boho
služeb jazykem českým v r. 1884. Rychleji už
(1893) vznikla »Národní jednota česko-židovskáe
s řadou odborů po venkově a po dvou leteel
již — 1895 — počal vycházeti čtrnáetidennik
»Česko-židovské Listy«. Hnuti se prohlubovalo
organisace utužována.
Není sporu o tom, že výsledky snah česko
židovských jsou již citelny. Praha, dík těmt
snahám, již od r. 1883 ve sboru zákonodárném
představena je zástupci veskrze českými. Zvláso
nápadný je poměr, jakým ubylo německýeh
škol náboženských. Ty bývaly — na
mnoze ovšem ještě jsou — po českém ven
kově nejpevnějším útulkem německé dobývač
nosti.
Co založena Národní jednota českožidovská
zrušeno přes padesát německých škol ži-
dovsko-náhoženských (sůlů) v obvodě českého
národního života. Dle záznamů »Českožidov-
škých Listů« — nejsou úplny — zrušeny ně-
mecké školy v Blovicích, v Novém Strašecí, v
Škvorci, v Horní Cerekvi, ve Švihově, v Libez-
nicích, v Kostelci n. L., ve Slabeích, v Tre-
boni, ve Velvarech, v Hostomicích, v Benešově,
v Přelouči, v Slaném, v Mirovieích, v Nym-
burce, v Brandýse n. L., v Německém Brodě,
v Čáslavi, ve Vlašimi, v Soběslavi, v Zaluža-
nech, v Miroticích, v Neveklově, v Lounech,
v Uhlířských Janovicích, v Načeradci, v Nepo-
muku, v Poděbradech, v Kamenici n. L., v Tá-
boře, v Jičíně, v Milevsku, v Libochovicích,
v Rokycanech, v Hořicích, v Šopce, v Kolíně,
v Humpolci, v Novém Bydžově, v Budyni,
v Polné, v Kolodějích, v Rožďalovicích, v Te-
rešově, ve Všeradicích, v Pacově, v Kralu-
pech (?), v Luži, v Habrech a v Domažlicích.
Luža
Habr
Praha
Českožidov
Blovice
Nový Strašecí
Škvorec
Horní Cerekev
Švihov
Libez
Kostelec můj
Tre
Velvary
Hostomice
Benešov
Přelouč
Slaný
Miroviee
Ny
Brandýs
německý Brod
Čáslav
Vlašim
Soběslav
Zaluža
Mirotice
Neveklov
Louny
uhlířský Janovice
Načeradec
Nepa
Poděbrady
Tá
Jičín
Milevsko
Libochovice
Rokycany
Hořice
Šopce
Kolín
Humpolec
Nový Bydžov
Budyně
Polná
Koloděje
Rožďalovice
Všeradice
Pacov
Kral
Domažlice
spolek OrTomid
29
article
Na místě německých zavedeny v Sedlčanech
v Horažďovicích školy české. Mimo to zrušeny
veřejné školy německé v Kosové Hoře
v Roudnici, jež byly po většině židovskými
dětmi navštěvovány. Dále zavedena čeština
do úřadování venkovských obel nábožen-
ských (vedení matrik), kde dosud němči n
vládla.
Do jaké míry české židovstvo snad účastní
se v podpoře snah a účelů, povšechně národ-
ních, nedá se číselně určiti. Mezi uveřejněnými
příspěvky národních sbírek není, jak dlužno
uznati, procento židovských nikterak na místě
posledním.
Není snad již oboru práce kulturní, aby
v něm nepůsobili židé česky-národně uvědomělí.
Mnozí zaujali místa vynikající a konají platné
služby, obecně uznávané. Myšlénka assimilační
tedy sťastně pokračuje a může ukázati k vý-
sledkům velmi podstatným.
Po prvém čtvrtstoletí své organisace může
české židovstvo rozhlédnouti se s jistým dosti-
učiněním po díle vykonaném. Mnoho ještě lo-
poty zbývá, ale zatím proveden nebyl právě ku
nejsnadnější. Česká veřejnost může tu bez
ostychu vysloviti své uznání.
Sedlčany
Horažďovice
Roudnice
30
title
Vilém Rýva.
Rýva