ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 439671b0-8f0e-11dd-a31e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 80, work 16, person 136, org 19
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V. Praze, ve středu 2. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 89.
4 article
a ranní avečernělisty přodplácí se V Prane v administracit na čtvrt lets .. 6K/ — s dvojí donáškon něsí na vrtieta : . . K eli ve fllalkáchí na měsle. . . . . 2 KK 80 Pešton: něsle, na dvr ist . . . . e s dvoji zásllkon a měsle. na ri: . .. kg
kg
5 title
NLi
6 article
ecerm v dání- V drobném prodejie ranní člslo o sobě za sh večerní zn ib Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijímá administrace v Marianské al., 3 Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a sxpediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl
7 title
Nová válko na Balkíně
8 article Námořní demonstrace proti Černé Hoře.
Námořní demonstrace proti Černé Hoře. Rakouská eskadra. Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse? oznamuje: Včera vyplulo z Kotoru několik rakouských válečných lodí směrem k Baru. Loďstvo záleží z válečných lodí „Arcivévoda František Ferdinand“, „Radecký“ a „Zrinji“ ze 3 malých křižáků a 3 torpedoborců. Di- vise, které velí kontreadmirál Fiedlera ve které se nalézají pancéřové křižáky „Sant Georg“, „Kaiser Karl VI.“, několik malých křižáků, torpedoborců a torpedových člunů, zůstala v zálivu kotorském. Vládní výklad vídeňský. Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) „Fremden- blatt“ píše: Dalším odporem Černé Hory proti rozhodnutí velmocí byla nutna opatření, aby se uplatnila vůle Evropy. Co nejrychlejší pro- vedení lodní demonstrace proti Černé Hoře, k níž svolily všechny velmoci, je tím nutnější vzhledem ke zprávám o ustavičné prud- ké střelbě na Skader, jakož i vzhle- dem k zamítavé odpovědi Černé Hory na požadavky velmocí. List poukazuje k tomu, že Srbsko přes výslovný slib, že se podvolí rozhodnutí velmocí o Al- bánii, zúčastní se bojů u Skadru. „Fremden- blatt“ pokračuje: Lodní demonstrace bude bezprostředně provedena.
František Ferdinand Radecká Zrinje Fiedler Kaiser Karl VI Vídeň Kotor Evropa Černá hoře Srbsko Neue Frei Presse Santa Georg
9 article
Oddíl našeho loďstva dostal již rozkaz vy- plouti. Pokud dosud známo, zúčastní se lodní demonstrace vedle Rakou- sko-Uherska také Italie, Německo a Anglie. Z Francie nedošlo dosud roz- hodnutí. Rusko, které nemá žádných váleč- ných lodí ve Středozemním moři, nezúča st- ní se demonstrace. Významno je, že u- snesení lodní demonstrace stalo se všemi vel- mocemi, a že tudíž tato akce má mezi- národní ráz. Také ve veřejném mínění. které bylo značně rozechvěno nedávnými událostmi v západní části balkánského polo- ostrova, uznávána jsou opatření proti odporu Černé Hory za pochopitelná a nezbytná. S ne- trpělivostí očekává obyvatelstvo další vývoj věcí a všeobecně žádá se co možná nejrychlej- ší vyjasnění. Brzké vyřízení této zá- ležitosti je tím nezbytnější, že ne- smí se nechati balkánské státy v pochybnosti p tom, že při vší projevované dosud ochotě velmocí, vycházeti vstřic slušným přáním, je vyloučeno dodatečné zvrácen evropských rozhodnutí. Stanovisko italské. M. Z Kolína nad Rýnem, 2. dubna. (Zvl. tel. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela z Turina tento telegram: Italské vládě blízký poslanee Cirmeni prohlašuje ve článku, jejž zaslal turinským novinám „Stampa“, že jest zájmem i povinností Italie, dávati pozor a nedopustiti. aby Černá Hora zabrala město Skader. Italie může prý Černé Hoře osvědčiti svoje přátel- ství tím, že se v lodní demonstracia blokádě černohorského pobřež nezúčastní činně, nýbrž jenom jako účastník svropského kon- certu, jenž Rakousko k akci te zmocňuje, avšak kdyby se ukázala nut- nost, aby vojsko na břeh bylo vysláno, m u- sila by Italie všechny ohledy stranou pu- stit a zároveň s Rakouskem svoje vojsko na
Köln Stamp Černá Skader Uhersko Německo Anglie Francie Rusko Kolín nad Rýn Rakousko Italia
10 article
pevnínů vysadit a to třebas i proti vůl ostatních velmocí, neboť pak bylo by jí obhájiti v těch krajích také zvláštní zájmy italské. Lodí italské. Z Říma, 2. dubna. Italie vyslala k demon- straci proti Černé Hoře 3 lodi válečné, které zejtra přibudou již do černohorských vod. Ruská výhrada. Z Paříže, 2. dubna. „Tempsu“ telegrafujt ze Sofije: Zde se ví, že Rusko svolile zásadně k demonstraci proti Čer- né Hořes výhradou, že demonstra- ce ta nebude vykonána jedno- stranně, nýbrž souborně a že bu- de omezena na rejdu barskou. Francie souhlasí. Z Paříže, 2. dubna. (K. k.) „Figaro“ ozna- muje: Včerejší ministerská rada usnesla se na souhlasu Francie s lodní demonstrací proti Černé Hoře, poněvadž informace došlé z Lon- dýna, Petrohradu, Říma a Berlína nepřipou- štějí průtahu v řešení. Černá Hora Skadru nevydá. Z Cetyně, 2. dubna. „Glas Crnogorca“ praví: Černá Hora dala odpověď jedině možnou, odmítnuvši notu velmocí a pokraču- jíc v dobývání Skadru. Až tento se dostane do rukou Černohorců, pak teprve bude se mo- cí jednati o mír. Černá Hora však Skadru pro Albanii nevydá. Musel by se jí vzítí násilím Z Berlína, 2. dubna. „Tägliche Rundschau oznamuje z Bělehradu: Srbsko neodvolá své- ho vojska z Albanie, dokud nebudou přesně stanoveny albanské hranice. Kdo bude velitelem? Z Říma, 2. dubna. („Mittagsztg.“) Podle zpráv zdejších novin rozhodne se ještě dnes. kdo bude velitelem mezinárodního loďstva proti Černé Hoře. Potom bude Černá Hora vyzvána, aby ve lhůtě krátké, ale přesně sta- novené odvolala své vojsko od Skadru. Ne- bude-li, jak se také čeká, této výzvě vyhově- no, začne lodní demonstrace. Možno pova- žovati věcí jistou, že nebude omezena na pouhé uzavření přístavu barského a ulcin- ského, nýbrž že bude také vyloděno vojsk na pevninu.
Figaro Glas Crnogorca Řím Paříž Rusko Francie Lon Petrohrad Berlín Albánie Bělehrad Srbsko Italia
11 title
Jednání o mír.
12 article O odpovědi balkánských spojenců na nátu
O odpovědi balkánských spojenců na nátu velmocí. Z Londýna, 1. dubna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ dznamuje: Do dnešního odpoledne nebylo v úřadních kruzích známo, zdali spo- jenci dali odpověď na návrhy velmocí o pod- mínkách pro prostředkování, má se však za to, že bude zítra odevzdána zástupcům vel- mocí v hlavních městech balkánských států. Proslýchá se, že odpověď od té doby, co byla sdělena sofijskou vládou kabinetům v Athé- nách, Bělehradě a Cetyni, doznala jen nepa- trných změn. Místo, aby po pádu Dri- nopole, jak se očekávalo, Bulhar- sko své nároky zvýšílo, učinilo ve skutečnosti nové koncese. Upoušti totiž z úcty k velmocem od svého stanoviska v příčině požadavku pohraniční čáry Saroš- Midija a je nyní ochotno přijmouti s nepatrnou změnou čáru Enos- Midija, navrhovanou mocnostmi; změna ta žádá pouze, aby místo Enosu bylo konečným bodem místo dvě míle na východ od něho vzdálené. Pro tuto změnu jsou rozhodujícími výhradně topografické, zeměpisné a přirozené důvody. Stanovisko, které spojenci ve své od-
Bulhar Londýn Bělehrad Reuterův kancelář SarošMidija EnoMidija
13 article
povědi zaujímají k válečné náhradě nebo válečné kontribuci, zakládá prý se na přání spojenců zabrániti zápletkám s velmo- cemi. Jsou tudíž spojenci, jak se prohlašuje, ochotni přijmouti stanovisko velmocí, které v zásadě souhlasí s válečnou náhradou nebo válečnou kontribucí, jejíž výše a podrobnosti mají býti stanoveny později. V balkánských kruzích se má za to, že umirněnost. projevená v odpovědi spojenců zabezpečí brzké uzavření mír u. Řecké podmínky a trojspolek. Z Paříže, 2. dubna. Z Londýna se sem oznamuje: Řecko položilo určité podmínky. dle kterých všechny ostrovy až k mysu Kefa- los musí se státi řeckou državou a že kromě toho Řecko bude na příště vykonávati pan- ství nad průlivem mezi albanským pobřežím a ostrovem Korfu. Velmoci trojdohody cho- vají se k této žádosti příznivě. Trojspolek však ji odmítá s námitkou, že bylo vel- mocemi stanoveno, že o Egejských ostrovech bude rozhodnuto teprve později.
Paříž Londýn Řecko Korf
14 article Bol o Skader.
Bol o Skader. Z Kotoru, 2. dubna. Pád Skadru čeká s každou hodinu. Generální útok na Skader. který se vede s malými přestávkami již po dny, potrval také po celý včerejšek. Pěchota černohorská a srbská podporována zhoubnou palbou těžkých obléhacích děl, dobyla tří re- dut a obsadíla Malý Bardaňol. Turcí musíli v pondělí také vykliditi své posice poblíže Brdice. Následkem toho turecká posádka na Taraboši jest od ostatního vojska tureckého úplně odříznuta. Střelba děl z Taraboše jes o mnoho slabší. Buď se nedostává Turkům střeliva anebo část děl jest již rozmontována. aby nepadla do rukou oblehatelů celá. V Skadru zuří četné požáry. Z Paříže, 2. dubna. („Fremdenblatt“.) Si- tuace Skadru považuje se za krajně ohrože- nou. Černohorci a Srbové získali mnoho te- rénu. Odpor odpůrců chabne. Bombardován však trvá neztenčeně dále. Z Ulčína, 2. dubna. Černohorci předevčí- rem vykonali útok na Taraboš. Boj trval po- zdě do noci. O polednách dobylí Černohorc prvních redut. Srbské dělostřelectvo zdržo- valo turecké vojsko u Tepe, takže toto ne- mohlo podporovati vojsko, na Taraboši. Vs hodin odpoledne padla druhá řada náspů. Tu- recká kanonáda stále slábne. Rozhořčený bol trvá. Z Berlína, 2. dubna. „Lokalanzeigru“ te- legrafují z Ulcína: Zpráva, že 20 dopravních lodí ze Soluna přístane v Medvě, naplnil vojsko Černohorců a Srbů velkou nadějí Hlavní útok jejích na Skader čeká se každou chvílí. Z Bělehradu, 2. dubna. Dnes čeká se pád Skadru. Bylo sem oznámeno, že všechny tvrze skaderské, vyjma Taraboš, již padly. Drátěné ploty okolo Taraboše byly již ručnímí pumami zpřetrhány. Z Kotoru, 2. dubna. „Fremdenblatt“ ozna- muje, že v bombardování Skadru nastala dnes malá přestávka, poněvadž se tou dobou rozestavuje vojsko, které bylo vylo- děno.
Bol Skader Turek Srba Kotor Paříž Berlín Bělehrad Tep Taraboše Taraboš
15 article Velký Taraboš padl.
Velký Taraboš padl. Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. telegr. zpráva „Nár. L.“) „Times“ dostaly právě telegram z Cetyně, který oznamuje, že od včerejška 9. hodiny ranní jest u Taraboše prudká palba dělostřelecká. V noci rozšířila se zpráva, že Velký Taraboš padl. Jakkoliv není zpráva
Londýn Cetyně Times
16 article
tato dosud úřadně potvrzena, přece možno souditi, že Černohorci tuto posící zabrali, po- něvadž se současně s jiné strany ujišťuje, že Turci odhodlali se obětovati Velký Taraboš, aby se tím lépe mohli opevniti na Malém Ta raboši, nižším to pahorkem za Skadrem.
Černohorec Turec
17 title
Drinopol.
Drinopol
18 article Z dobyté Drinopole.
Z dobyté Drinopole. Ze Solije, 2. dubna. Z Drinopole se sen oznamuje: Počalo se s uklízením mrtvol, kte- rých leží v pobořených pevnostech celé hro- mady. V soukromých domech pátrá se po schovaných důstojnících. Bylo nalezeno 100 tureckých vojínů přestrojených za ženy. Cel kem bylo zajato as 1000 důstojníků. Účastenství srbské armády v útocích na Drinopol. Z Bělehradu, 2. dubna. (K. k.) IZ úřadníh srbského pramene.] V podrobných zprávách srbské armády před Drinopolí o bojích za útoku na město konstatují se o účasti srbské- ho vojska tyto skutečnosti: Srbská armáda dobyla celkem 7 stálých tvrzí, 4 redut, 17 polních a 11 posičních baterií. Timocká di- vise první výzvy stekla tvrze Kazantepe Kargjoaltabia, Elistepe a Jastepe v první Cajtepe, Ajnaltabia, Konectabia a Bosjuktabia ve druhé čáře. Na první čáře bylo zajato 8000 tureckých vojáků a 280 důstojníků. Dobyti tvrzí Cataljalu a Kadirlik-Ildrinu na třetí čáře bylo vedle zajetí šukriho paše závěrkem či- nů, jimiž byl úkol timocké divise splněn. Du- najská divise druhé výzvy pod generálem Rasíčem dobyla a obsadila tvrze Papastepea Behištepe. Srbské vojsko ukořistilo při té příležitosti 190 děl a zajalo 2 generály, 400 důstojníků a 15.000 vojáků.
Jastepe Ajnaltabia Konectabia Bosjuktabia Cataljala Rasíč Papastepe Behištepe Drinopol Bělehrad Timocká di Kazantepe Kargjoaltabio Elistepe KadirlikIldrin
19 article Albanie.
Albanie. Vévoda z Montpensieru prý prohlášen za vévodu albanského. Z Paříže, 2. dubna. „Excelsior“ uveřel- ňuje telegram svého dopisovatele, který plu s vévodou Montpensierským na jeho jachte do Albanie. Dle telegramu vévoda nechce vpašovatí do Albanie žádných zbraní ani ne- chce státi v čele nějakého hnutí, nýbrž chce jen přistáti ve Valoně, aby vešel ve styky s tamější vládou a seznal smýšlení lidu. Avšak následkem přísné blokády, kterou konají ře- cké válečné lodi podél celého albanského po- břeží, nemohl se do Valony dostati. Užil tedy lsti. Vstoupil na jednu vlečnou loď ukryl se tam mezi naložené cíhly. Takovými způsobem dostal se konečně do. Valony. Od- tud dostal dopisovatel „Excelsioru“ od vé- vody tento telegram: „Přijel jsem do Valony. Provisorní vláda mne nadšeně přijala a pro- hlásila mne za vévodu albanského. Na palubě své lodi mám chefa provisorní vlády Izmaila jeho syna, chefa albanského vojska a několik dalších osob, které se mnou plují do Italie Ve Valoně jsem se zdržel tři dny.
Excelsior Valon Albánie Paříž
20 article
Ismaíl Kemal bej v Římě. Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ismai! Kema bej jest provázen svými syny Edhemem a Kiazi- mem. Jachta „Mekong“, na níž jest vévoda Montpensieru, zůstala 3 dny v zálivu va- lonském. Vévoda z Montpensieru navštívil Kemal beje. Tento považoval okamžik za vhodný, aby s odebral do Evropy. Před svým odjezdem nechal Albánce přísahati svým zástupcům přísahu věrno- sti. Na to odjel v neděli večer za aklamace Al- bánců na jachtě „Mekong“ se svými syny, mi- nistrem vyučování Gorakukim a Issou Boletincem Jak sděluje „Tribuna“, pobude Ismail Ke- mal bej několik dní v Římě, aby na- vštívil ministry a aby je informova o situaci v Albanii. Prohlásil, že se odeber pravděpodobně do Londýna a jiných hlavních měst, aby tam podal vysvětlení o nynějších po- měrech v Albanii. Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí markýz dí San Giuliano přijal včera Ismaila Kemala beje. Ohraničování příštího Albánska. Z Berlína, 2. dubna. „Berliner Tagblatt“ oznamuje z Londýna: Potíže v příčině jižních hranic albánských trvají dále, jak pokud se týká hranic východních, tak zejména pokud se týká jihozápadních. Otázka, kdo dostati má pobřeží naproti jon- ským ostrovům, je nerozřešena.
Ismaíl Kemal Ismai Edhem Montpensier Kemal Albánec Al Ismail Řím Mekong Evropa Albánie Londýn Berlín Sana Giuliana Berliner Tagblatt
21 article Mezi spojenci.
Mezi spojenci. Srážka mezí Bulhary a Řeky. Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Z Eleutherie se sděluje, že tam došlo ke srážce mezi Řeky a Bulhary. Byla učiněna opatření na obnovení klidu. Bližších podrobností není. Události v Nigritě. Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Bulharsko- řecká vojenská komise odjela včera do Nigrity vyšetřit známé události, které se tam sběhly.
Bulhar Řek Soluna
22 title
V Cařihradě.
Cařihrad
23 article Cholera.
Cholera. Z Cařihradu, 2. dubna. (K. k.) Byly zde zjištěny dva případy cholery. Jeden týká se rakouského státního příslušníka. Dále byly oznámeny dva podezřelé případy.
Cařihrad
24 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Porada v ministerstvu zahraníčních záleží- tostí.
25 article
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse“ oznamuje: Včera odpoledne konala se v mi- nisterstvu zahraničních záležitostí za předsed- nictví hr. Berchtolda porada, které se zúčast- nilo také několik čelných důstojníků armády a mariny. Audience mínístra války. Z Vídně, 2. dubna. Císař přijal dnes ve zvláštním a dlouhém slyšení společného mi- nistra vojenství, polního zbrojmistra Kroba- tina. Vídeňské museumí v Albánsku. Z Vídně, 2. dubna. Nebožtík dr. K. L ueg er chtěl, jak povědomo, stavěti za veřejné a také če- ské peníze mešity pro bosenské mohamedány, týž dr. Lueger, který ve Vídni potlačoval Čechy polomrtev mluvil pro protičeské jazykové zákony. Dnes uveřejňuje Heřman Bielohlawek, bývalý panoš dra. Luegra, v listech zprávu, že chce jako živnostenský referent zemského výboru dolnora- kouského zříditi v budoucím hlavním mč- stě albánském museum se skladem vídeňského zboží a vyslati do albánských přístavů zvláštní loď, která by vezla skladiště vzorků a zároveň vídeňské zboží. Nový místodržitel tyrolský. Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstvo císař vzal v 11 hodin dopoledne nově jmenovaného místodržitele v Tyrolích Bedřicha hr. Toggen- burga v této vlastnosti do přísahy.
Berchtold Krob doktor K L Lueger Čecho Heřman Bielohlawek Bedřich Vídeň Tyroly Neue Frei Presse
26 article Arcibiskup Katschthaler do Říma.
Arcibiskup Katschthaler do Říma. Ze Salcpurku, 1. dubna. (K. k.) Kníže-arci- biskup dr. Katschthaler odejel dnes ráno ku pře- depsané návštěvě hrobu knížat apoštolských a ku podání zprávy o své arcidiecési do Říma.
Katschthaler Kníže doktor Řím Salcpurk
27 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. „Scéna“ (I., č. 2) věnuje velmi oprávněnou pozornost i časovostem českého života uměleckého. Z řady poznámek toho rázu je zaznamenati její stanovisko k otázee uměleckých porot- jež oživuje při každém novém rozdílení cen. Vrací se k případu posledního udělení cestovního sti- pendia pro sochaře z Turkovy nadace. Soudí, že rozhodnutí sboru obecních starších města Prahy tentokráte věcně bylo správné (rozhodlo pro so- chaře schopnějšího), ale formálně špatné (jak zná- mo, bylo odevzdáno více lístků, než bylo přítomno členů sboru). „Z tohoto paradoxu, kdy špatný skutek rozhodl se pro dobrou věc, plyne však po- učení, jež by se mělo propagovati: a) než přistoupí se k hlasování, nechť jest kvalifikace poroty po- drobena veřejné kritice a b) propagace snahy, aby ona terna a dua přestala: nechť navrhuje porota jen jednu osobu, je-li umělecky zdatnější ostatních. (Pak měli by obecní starší jediné možnost veta nikoli jmenování neschopných.) Duo budiž jmeno- váno jen v případě úplně rovnocenných navrhova- ných, z nichž žádný nebudiž jmenován na místě prvém či druhém.“ — Jinak „Scéna“ podává- Jaroslav Hilbert. Z dramatické básně „Kolumbus — Milož Marten. Na nových cestách dramatické poesie (Paul Claudel). — Jos. Kodíček. K pojmu knižního dramatu. — Otakar Fischer. Anagnorisis. — Ervín Taussig. České divadlo. — K. Hikl. Sofo- klovi „Slidiči“. — Jul. Bab, Berlínské divadlo. — Poznámky.
Turkův Hilbert Kolumbus Milož Marten Paul Claudela Kodíček Fischer Taussig K Hikl Jula Bab Praha Jos Český divadlo berlínský divadlo
28 article
Ve „Stylu“ (V. č. 2.) přičiňuje arch. O t. No- votný několik poznámek k některým z posled- ních našich zjevů divadelních. Ve vývodech svých zabývá se také poměrem umění výtvarného k umě- ní dramatickému a problém, který vyrůstá z jejich styku, formuluje: „Problém výtvarný, jasně dle Hildebranda vysloveno, spočívá (tul v tom, aby nalezen byl určitý stupeň optického dojmu, pokud situaci toliko podpírá, pozornosti však neadvádí pokud slouží toliko k usnadnění názoru o místu děje, nebo pomáhá celkovému literárnímu účinu Dekorace jevištní — a o tu výtvarně v první řadě běží — měla by tedy býti symbolická, dnešní dra- matická literatura připouští i realistickou, odmít- nouti jest však naturalistickou, která by chtěl opravdovou zdánlivost nahraditi zdánlivou sku- tečností. Realistickou scénu vylučuje však již sna- ha po jednotném uměleckém účinu, kterému ne- může se dařiti v dekoracích, jež simulují, a kde pohyblivá lidská figura přiblížením k namalova- ným hranicím jevištního prostoru a tím způsobenou
Hildebrand
29 article
nápadností v rozdílu měřítek odkrývá rázem všech- ny úskoky illusivní scény. Herci ani dekorací ne- smí býti vzato právo na zdánlivost, neskutečnost. Odtud mnohé úsilí o reformu výpravy. Jen že ne- bezpečí herecké závislosti zůstává: herec, snej- důležitější prvek divadelní, výtvarně vzato barevný element, může snadno při nových snahách o zjedo nodušené scénování přijíti o svou dramaticky ne- zbytnou nezávislost, nesmí-li se pohnouti jinam. než kam komposičně (výtvarně) náleží. To jest tedy celý problém scénování: dramaticky: scéna dle herce, výtvarně: celek dle detailu.“ — Ostatní obsah čísla: Henry van de Velde. Poznámky z ce- sty do Řecka. — Kronika. — V reprodukcích za- stoupeni: V. Fultner. — V. Hofman. — J. Chochol — J. Kotěra. — L. Machoň. — J. Plečník. — Rössler. — Č. Vořech. — B. Waigant.
Henry Velde V Fultner V Hofman J Chochol J Kotěra L Machoň J Plečník Rössler Řecko
30 article
V „Osvětě“ (XLIII., č. 4.) vzpomíná Ad Šubrt Ladislava Stroupežnlckého jehož smrti loni prošlo dvacáté výročí. Šubrtův „profil člověka a dramatika“ podává leceos zají- mavého z literárního a divadelního zákulisí let de- vadesátých. Ukazuje na př., jakými — řekněme podivnými — strannostmi byl řízen v dobách těch repertoár. Šubrt, jenž byl tehdy ředitelem Národ- ního divadla, doznává: Stroupežnický „jednostran- ným jevil se jen (l) potud, že horoval jen proc hry realistické a naturalistické, podceňuje při tom prá- ce, nevyrostlé z půdy života, nýbrž jen z pouhé fantasie. Cena básnická stávala mu až ve třetí řa- dě, reálnost. forma v prvých řadách dvou. V tom vzhledě bývalo u něho nezbytně třeba korektury. ježto umělecký ústav povahy Národního divadla jediného velkého divadla českého — nemohl se snášeti s jednostranností. Ze zmíněné osobní jed- nostrannosti vyšly také konflikty Lad. Stroupežni- ckého na př. s Juliem Zeverem, jež přeneseny byly potom Zeyerem i na divadlo same, ač vedení di- vadla proti básníkovi nestálo, naopak při „Legendě z Erinu“ a již i při „Sulamitě“ rozhodlo proti sklo- nu dramaturgovu ve prospěch básníkův. Když pak Ladislav Stroupežnický — narozený r. 1850 v Cer- hovicích — r. 1892 v Praze zemřel, otevřely se Zeyerovi brány Národního divadla dokořán. Ta- kové zásadní neshody míval Stroupežnický i s Ja- roslavem Vrchlickým. — Uvedení Schillerovy tri- logie „Valdštejn“ na jeviště Národního díivadla odporoval Stroupežnický dlouho, vysloviv klidně své prosté — veselou kritiku tehdy vyvolávající — slovo: „Až budeme chtít Valdštejna na českém je- višti, napíšeme si ho sami.“ Při jeho osobní za- ujatosti. — osobně arci naprosto oprávněné — pro reslismus byli mu na př. Kuklovi „Anatomové
Šubrt Stroupežnlcký Šubrtův Stroupežnický Zever Zeyer Vrchlický Schillerův Kukla Erin Praha Valdštejn národní divadlo
31 article
vítanější než Vrchlického „Noc na Karlštejně“.“A ke všemu dále Šubrt o Stroupežnickém příznává- „Jen hry, které by bývaly poněkud stínily jeho některou práci, poněkud odsunoval. Tak způsobil. arci nenápadně, že „Selské námluvy“ Rajmanovy nesměly se dávat — intendant k jeho pokynu je odmítl — a že Hauptmannův „Bobří kožich“, příli dobrá to hra naturalistická, rovněž nedostal se na jeviště.“ V takových poměrech prožívalo Národní divadlo svoje prvá léta. — „Osvěta“ dále obsa- huje: Dr. F. X. Harlas. Umělecké spolky a české umění. — J. Volf, Příspěvky k dějinám stolice če- ského jazyka na pražské universitě. — Jan Javů- rek, Paměti ze života mého, sepsané v 82. roce věku mého. — Fr. Tauter, Tulácká elegie. — D - Mich. Navrátil. MUDr. Jan Špott, nestor docentů na české universitě. — R. Havlíček, Zahučaly ho- ry... — B. Bauše. O jedech a otravách. — J Božek. Několik pohledů do života Vácslava Vlěka. — L. Holuby, Podkarpatské oblázky. — Z hrobu pro sestru. — Nové písemnictví. — Obzor diva- delní. — Hudební rozhledy. — Válka na Balkáně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Vrchlický Šubrt Stroupežnický Rajmanův Hauptmannův Harlas J Volf Jan Jav D Mich Navrátil MUDr Špott R Havlíček Bauše Božek Vlěk L Holub Karlštejn Francie Balkán umělecký spolek a český uměný univerzita bobří kožich
32 article
V „Zábavné a poučné příloze“ kra- jinských listů národní strany svobodomyslné (1913. č. 6.) otiskuje dr. Josef Fořt v článku „Sou- středění politických stran českých“ svrchovaně zajímavý dokument české politiky po- sledních let. Jsou to zásady programatického pod- kladu pro chystanou koncentraci českých stran politických, které dr. Fořt na vyzvání dra. V. škardy v únoru 1905 sestavil. Redakce otiskujíc návrh Fořtův, připojuje: „Není pochyby, že i dnes provedení jeho (návrhu Fořtova] je plně aktuálni a žádouci.“ Leč tu je zajímavo, ač u nás již od let se obecně touží po formulaci společného (minimál- ného) národního programu, po jakési odezvě do- sud časového svatodušního programu německého. publikování Fořtovy formulace základních zásad pro podobný společný program nevyvolalo větší vážnou diskusi. — „Přiloha“ mimo to přináší: K- Rožek, V metropolitiní škole. — JUDr. Karel Po- lák. Okresní jednoty společenstev živnostenských. — Z rukopisů Karoliny Světlé. Výlet na Malou Skálu a Fridštejn. — Spectator, Politika a ústavy kulturní. — Drobnosti.
doktor Fořt Fořtův Rožek JUDr Karel Karolina Světlá ústav kulturní
33 article
Starší, ale rovněž pozoruhodný politický do- kument uveřejňuje v Časopise Matice Mo- ravské (XXVII., č. 2.) H. Traub: „Přís pě- vekk moravskému sněmu z roku 1848.“ Je to otisk provolání, vlastně poučení k volbám, jež se dály tehdy v druhé polovicí května; — sněm stavovský, jenž zavedl cestou pokroku nové zří- zení zemské s rozšířeným zastoupením stave městského a uvedením zástupců lidu selského, za- sedal až do 13. května a posledního dne toho mě- síce sešel se již sněm nový. Provolání bylo česko- německé, a ač neslo podpisy Němců, na př. Fr d'Elverta. P. Chlumetzkého (bratra J. ryt. Chlume- ckého, pro nás později neblaze proslulého) aj. mluvilo jasně a rozhodně pro národní rovnopráv- nost. Tak uvádělo postulát „By každý v jazyku který mluví, vychován byl, by tímto před úřady se mluvilo a psalo, aby hned věděl, na čem stoji aby tak žádného tlumočníka nepotřeboval. I př brněnském sněmu nebudete přinuceni německy mluviti, neboť veřejně mluv každý v svém jazyku. Takové idylické doby, plné smyslu pro všechnu tedy i národní spravedlnost a svobodu byly na úsvítě politického probuzení Rakouska, pokud zů- stávalo při pěkných slovech a skutkem Němci se nemusili ničeho vzdávati. — Další obsah „Časo- pisu“: K. Hlavinka, Jaroslav Vrchlický. — R. Dvo- řák. Změny ve zřízení obecním na Moravě 1848. — Dr. Jos. Pešek, Magdalena Dobromila Rettigová ve světle své korespondence. — F. V. Peřinka Prusové v Kroměříži r. 1742. — Jan Kučera, Zby- tek pamětních knih města Kyjova. — Jos. Soukal Páni z Pernštejna. — Umělecké a vědecké zprá- vy. — Literatura.
H Traub Němec Elvert P Chlumetzký K Hlavinek Vrchlický doktor Jos Pešek Magdaléna Dobromil Rettigová F V Peřinka Prus Kučera Páňa Chlum Rakousko Kroměříž Kyjov Jos Pernštejn Zba obecní na Morava
34 article
V „Menšinové Revui“ (II., č. 5.) kresl Bojor „Několik národnostních črtůz Berounska“. O nebezpečí rozpětí německého živlu — o germanisaci snad se přece mluviti nedá — na ryze českém Berounsku bylo již nejednou psáno v denním tisku. Ale přes to neuškodí ne- bezpečí nově si připamatovati a zejména věno- vati trochu pozornosti jeho soubornému vylíčení. Či není svrchovaně pokořující, může-li zvůle ně- meckého podnikatele, využívajícího své hospodář- ské přemoci, dáti obci ryze české ráz obce smí- šené? A to v úplně českém kraji a pod samým zdmi Prahy! A tomu je na Berounsku v Hýskově. v Králově Dvoře a v Počáplech. Hýskov ještě r. 1880 při 1502 obyvatelích neměl ani jediného Němce; při sčítání r. 1910 měl vedle 1794 Čechů 69 Němců, pro něž je vydržována (pražskožele- zářskou společností) německá opatrovna a dvou- třídní škola. V německé opatrovně i škole je všeho všudy 13 německých dětí vedle 89 školáků če- ských. Proti tomu ve stejné době (r. 1910) měla česká škola 317 dětí, rozumí se vesměs českých.
Bojor Němec Čecho Berounsko Praha Hýskov Počáply český škola 317 dítě
35 article
V obecním zastupitelstvu první sbor má strana hutní, sbor druhý a třetí české strany: agrární a sociálně demokratická. Králův Dvůr má 2710 oby- vatelů Čechů a 183 Němce; ale strana hutní má ve svých rukou celé obecní zastupitelstvo. Obee ta nemá své školy: je přiškolena do Počápel, jež r. 1880 čítaly jen 264 obyvatelů, vesměs Čechů; r. 1910 měly na 2000 duší, z nichž však vedle 1292 Čechů bylo 617 Němců. Veřejná škola s 869 dětmi je česká, ale v místní školní radě je 5 členů strany hutní (vysílaných Královým Dvorem) a jeden zá- stupce ostatních 5 českých obcí, tvořících školní obec. Německá škola soukromá má 195 dětí,z nichž je německých 19! V obecním zastupitelstvu má strana hutní sbor třetí, strana česká sbor prvý a druhý. — „Revue“ dále podává: Smiřo- vačky v Čechách a reservátní práva státu. — A. M. Jeh. Dosud české obce v bývalé župě Vitoraz- ské v Dolních Rakousích. — J. Bárta Zahrádecký, Brno. — Čechové na dolnorakouském venkově. — Literatura. — Školství. — Národní obrana.
Čecho Jeh J Bárt Počáply Čechy Vitoraz Dolní Rakousy Brno Němec
36 article
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 29.) uvažuje Jan Váňa, „Proč mají Franeouzově akademii věd. Angličané nikoli“. Du- vod nalézá v základech povahy obou národů, jež zajímavě charakterisuje: Jemu podstatnou znám- kou anglického ducha jsou energie a poctivost. Přímost, pružnost umnosti jsou zase pozoruhodné známky francouzského lidu v moderní době. „Ná- rod, jehož ducha vyznačuje energie, bude asi vy- nikati v poesii, i Angličané mají Shakespeara. Nejvyšší rozmach vědy jest, jakožto síla vynalé- zavá dar věštecký, poesii nejpříbuznější, a proto národ, jehož duch je energický, může vynikati ve vědě, i Angličané mají Newtona. V oblasti umové není jmén větších nad Shakespeara i Newtona. A čeho si tato energie, jež je životem genia, vy- máhá a vynucuje, jest svoboda, úplná neodvislost od veškeré autority, ustanovení i rutiny — úplná volnost rozšiřovat se dle vlastní vůle. Tedy národ, jehož hlavní duchovní známkou jest energie, ne- bude náchylen zřídit si ve věcech umových pevné měřítko, autoritu, jakou je akademie.“ — V čísle mimo to je: Alois Jirásek. Temno. — Josef Havlik, V expeditě. — Bohumil Brodský, Stará romance. Budoucí zdroje energie. — Zprávy časové. — V illustracích: F. von Úhde. Zkoušení Abraháma. — Al. Kalvoda. Týnec u Hodonína v zimě. — J. Wenig. Pohádka. — Mathins Kager, Oslepení šavla
Váňa Angličan Shakespeare Newton Jirásek Havlik Brodská Úhde Abrahám Al Kalvoda J Wenig Týnec Hodonín Franeouzov akademie věda Mathin Kagera zlatý Praga XXX Stará romance