1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V. Praze, ve středu 2. dubna 1913.
Praha
4
article
a ranní avečernělisty
přodplácí se
V Prane v administracit
na čtvrt lets .. 6K/ —
s dvojí donáškon
něsí
na vrtieta : . . K eli
ve fllalkáchí
na měsle. . . . . 2 KK 80
Pešton:
něsle,
na dvr ist . . . . e
s dvoji zásllkon
a měsle.
na ri: . .. kg
kg
6
article
ecerm v
dání-
V drobném prodejie
ranní člslo o sobě
za sh
večerní
zn ib
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijímá
administrace v Marianské al., 3
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl
7
title
Nová válko na Balkíně
8
article
Námořní demonstrace
proti Černé Hoře.
Námořní demonstrace
proti Černé Hoře.
Rakouská eskadra.
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse?
oznamuje: Včera vyplulo z Kotoru několik
rakouských válečných lodí směrem k Baru.
Loďstvo záleží z válečných lodí „Arcivévoda
František Ferdinand“, „Radecký“ a „Zrinji“
ze 3 malých křižáků a 3 torpedoborců. Di-
vise, které velí kontreadmirál Fiedlera
ve které se nalézají pancéřové křižáky „Sant
Georg“, „Kaiser Karl VI.“, několik malých
křižáků, torpedoborců a torpedových člunů,
zůstala v zálivu kotorském.
Vládní výklad vídeňský.
Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) „Fremden-
blatt“ píše: Dalším odporem Černé Hory proti
rozhodnutí velmocí byla nutna opatření, aby
se uplatnila vůle Evropy. Co nejrychlejší pro-
vedení lodní demonstrace proti Černé Hoře, k
níž svolily všechny velmoci, je tím nutnější
vzhledem ke zprávám o ustavičné prud-
ké střelbě na Skader, jakož i vzhle-
dem k zamítavé odpovědi Černé
Hory na požadavky velmocí. List
poukazuje k tomu, že Srbsko přes výslovný
slib, že se podvolí rozhodnutí velmocí o Al-
bánii, zúčastní se bojů u Skadru. „Fremden-
blatt“ pokračuje: Lodní demonstrace
bude bezprostředně provedena.
František Ferdinand
Radecká
Zrinje
Fiedler
Kaiser
Karl VI
Vídeň
Kotor
Evropa
Černá hoře
Srbsko
Neue Frei Presse
Santa Georg
9
article
Oddíl našeho loďstva dostal již rozkaz vy-
plouti. Pokud dosud známo, zúčastní se
lodní demonstrace vedle Rakou-
sko-Uherska také Italie, Německo
a Anglie. Z Francie nedošlo dosud roz-
hodnutí. Rusko, které nemá žádných váleč-
ných lodí ve Středozemním moři, nezúča st-
ní se demonstrace. Významno je, že u-
snesení lodní demonstrace stalo se všemi vel-
mocemi, a že tudíž tato akce má mezi-
národní ráz. Také ve veřejném mínění.
které bylo značně rozechvěno nedávnými
událostmi v západní části balkánského polo-
ostrova, uznávána jsou opatření proti odporu
Černé Hory za pochopitelná a nezbytná. S ne-
trpělivostí očekává obyvatelstvo další vývoj
věcí a všeobecně žádá se co možná nejrychlej-
ší vyjasnění. Brzké vyřízení této zá-
ležitosti je tím nezbytnější, že ne-
smí se nechati balkánské státy v pochybnosti
p tom, že při vší projevované dosud ochotě
velmocí, vycházeti vstřic slušným přáním, je
vyloučeno dodatečné zvrácen
evropských rozhodnutí.
Stanovisko italské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 2. dubna. (Zvl.
tel. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela z Turina
tento telegram: Italské vládě blízký poslanee
Cirmeni prohlašuje ve článku, jejž zaslal
turinským novinám „Stampa“, že jest zájmem
i povinností Italie, dávati pozor a nedopustiti.
aby Černá Hora zabrala město Skader. Italie
může prý Černé Hoře osvědčiti svoje přátel-
ství tím, že se v lodní demonstracia
blokádě černohorského pobřež
nezúčastní činně, nýbrž jenom
jako účastník svropského kon-
certu, jenž Rakousko k akci te
zmocňuje, avšak kdyby se ukázala nut-
nost, aby vojsko na břeh bylo vysláno, m u-
sila by Italie všechny ohledy stranou pu-
stit a zároveň s Rakouskem svoje vojsko na
Köln
Stamp
Černá
Skader
Uhersko
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Kolín nad Rýn
Rakousko
Italia
10
article
pevnínů vysadit a to třebas i proti vůl
ostatních velmocí, neboť pak bylo by
jí obhájiti v těch krajích také zvláštní zájmy
italské.
Lodí italské.
Z Říma, 2. dubna. Italie vyslala k demon-
straci proti Černé Hoře 3 lodi válečné, které
zejtra přibudou již do černohorských vod.
Ruská výhrada.
Z Paříže, 2. dubna. „Tempsu“ telegrafujt
ze Sofije: Zde se ví, že Rusko svolile
zásadně k demonstraci proti Čer-
né Hořes výhradou, že demonstra-
ce ta nebude vykonána jedno-
stranně, nýbrž souborně a že bu-
de omezena na rejdu barskou.
Francie souhlasí.
Z Paříže, 2. dubna. (K. k.) „Figaro“ ozna-
muje: Včerejší ministerská rada usnesla se na
souhlasu Francie s lodní demonstrací proti
Černé Hoře, poněvadž informace došlé z Lon-
dýna, Petrohradu, Říma a Berlína nepřipou-
štějí průtahu v řešení.
Černá Hora Skadru nevydá.
Z Cetyně, 2. dubna. „Glas Crnogorca“
praví: Černá Hora dala odpověď jedině
možnou, odmítnuvši notu velmocí a pokraču-
jíc v dobývání Skadru. Až tento se dostane
do rukou Černohorců, pak teprve bude se mo-
cí jednati o mír. Černá Hora však Skadru pro
Albanii nevydá. Musel by se jí vzítí násilím
Z Berlína, 2. dubna. „Tägliche Rundschau
oznamuje z Bělehradu: Srbsko neodvolá své-
ho vojska z Albanie, dokud nebudou přesně
stanoveny albanské hranice.
Kdo bude velitelem?
Z Říma, 2. dubna. („Mittagsztg.“) Podle
zpráv zdejších novin rozhodne se ještě dnes.
kdo bude velitelem mezinárodního loďstva
proti Černé Hoře. Potom bude Černá Hora
vyzvána, aby ve lhůtě krátké, ale přesně sta-
novené odvolala své vojsko od Skadru. Ne-
bude-li, jak se také čeká, této výzvě vyhově-
no, začne lodní demonstrace. Možno pova-
žovati věcí jistou, že nebude omezena na
pouhé uzavření přístavu barského a ulcin-
ského, nýbrž že bude také vyloděno vojsk
na pevninu.
Figaro
Glas Crnogorca
Řím
Paříž
Rusko
Francie
Lon
Petrohrad
Berlín
Albánie
Bělehrad
Srbsko
Italia
12
article
O odpovědi balkánských spojenců na nátu
O odpovědi balkánských spojenců na nátu
velmocí.
Z Londýna, 1. dubna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ dznamuje: Do dnešního odpoledne
nebylo v úřadních kruzích známo, zdali spo-
jenci dali odpověď na návrhy velmocí o pod-
mínkách pro prostředkování, má se však za
to, že bude zítra odevzdána zástupcům vel-
mocí v hlavních městech balkánských států.
Proslýchá se, že odpověď od té doby, co byla
sdělena sofijskou vládou kabinetům v Athé-
nách, Bělehradě a Cetyni, doznala jen nepa-
trných změn. Místo, aby po pádu Dri-
nopole, jak se očekávalo, Bulhar-
sko své nároky zvýšílo, učinilo ve
skutečnosti nové koncese. Upoušti
totiž z úcty k velmocem od svého stanoviska
v příčině požadavku pohraniční čáry Saroš-
Midija a je nyní ochotno přijmouti
s nepatrnou změnou čáru Enos-
Midija, navrhovanou mocnostmi; změna ta
žádá pouze, aby místo Enosu bylo konečným
bodem místo dvě míle na východ od něho
vzdálené. Pro tuto změnu jsou rozhodujícími
výhradně topografické, zeměpisné a přirozené
důvody. Stanovisko, které spojenci ve své od-
Bulhar
Londýn
Bělehrad
Reuterův kancelář
SarošMidija
EnoMidija
13
article
povědi zaujímají k válečné náhradě
nebo válečné kontribuci, zakládá prý se na
přání spojenců zabrániti zápletkám s velmo-
cemi. Jsou tudíž spojenci, jak se
prohlašuje, ochotni přijmouti
stanovisko velmocí, které v zásadě
souhlasí s válečnou náhradou nebo válečnou
kontribucí, jejíž výše a podrobnosti mají býti
stanoveny později. V balkánských kruzích se
má za to, že umirněnost. projevená
v odpovědi spojenců zabezpečí
brzké uzavření mír u.
Řecké podmínky a trojspolek.
Z Paříže, 2. dubna. Z Londýna se sem
oznamuje: Řecko položilo určité podmínky.
dle kterých všechny ostrovy až k mysu Kefa-
los musí se státi řeckou državou a že kromě
toho Řecko bude na příště vykonávati pan-
ství nad průlivem mezi albanským pobřežím
a ostrovem Korfu. Velmoci trojdohody cho-
vají se k této žádosti příznivě. Trojspolek
však ji odmítá s námitkou, že bylo vel-
mocemi stanoveno, že o Egejských ostrovech
bude rozhodnuto teprve později.
Paříž
Londýn
Řecko
Korf
14
article
Bol o Skader.
Bol o Skader.
Z Kotoru, 2. dubna. Pád Skadru čeká s
každou hodinu. Generální útok na Skader.
který se vede s malými přestávkami již po
dny, potrval také po celý včerejšek. Pěchota
černohorská a srbská podporována zhoubnou
palbou těžkých obléhacích děl, dobyla tří re-
dut a obsadíla Malý Bardaňol. Turcí musíli
v pondělí také vykliditi své posice poblíže
Brdice. Následkem toho turecká posádka na
Taraboši jest od ostatního vojska tureckého
úplně odříznuta. Střelba děl z Taraboše jes
o mnoho slabší. Buď se nedostává Turkům
střeliva anebo část děl jest již rozmontována.
aby nepadla do rukou oblehatelů celá. V
Skadru zuří četné požáry.
Z Paříže, 2. dubna. („Fremdenblatt“.) Si-
tuace Skadru považuje se za krajně ohrože-
nou. Černohorci a Srbové získali mnoho te-
rénu. Odpor odpůrců chabne. Bombardován
však trvá neztenčeně dále.
Z Ulčína, 2. dubna. Černohorci předevčí-
rem vykonali útok na Taraboš. Boj trval po-
zdě do noci. O polednách dobylí Černohorc
prvních redut. Srbské dělostřelectvo zdržo-
valo turecké vojsko u Tepe, takže toto ne-
mohlo podporovati vojsko, na Taraboši. Vs
hodin odpoledne padla druhá řada náspů. Tu-
recká kanonáda stále slábne. Rozhořčený bol
trvá.
Z Berlína, 2. dubna. „Lokalanzeigru“ te-
legrafují z Ulcína: Zpráva, že 20 dopravních
lodí ze Soluna přístane v Medvě, naplnil
vojsko Černohorců a Srbů velkou nadějí
Hlavní útok jejích na Skader čeká se každou
chvílí.
Z Bělehradu, 2. dubna. Dnes čeká se pád
Skadru. Bylo sem oznámeno, že všechny
tvrze skaderské, vyjma Taraboš, již padly.
Drátěné ploty okolo Taraboše byly již ručnímí
pumami zpřetrhány.
Z Kotoru, 2. dubna. „Fremdenblatt“ ozna-
muje, že v bombardování Skadru nastala
dnes malá přestávka, poněvadž se tou
dobou rozestavuje vojsko, které bylo vylo-
děno.
Bol
Skader
Turek
Srba
Kotor
Paříž
Berlín
Bělehrad
Tep
Taraboše
Taraboš
15
article
Velký Taraboš padl.
Velký Taraboš padl.
Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. telegr. zpráva
„Nár. L.“) „Times“ dostaly právě telegram
z Cetyně, který oznamuje, že od včerejška
9. hodiny ranní jest u Taraboše prudká palba
dělostřelecká. V noci rozšířila se zpráva, že
Velký Taraboš padl. Jakkoliv není zpráva
Londýn
Cetyně
Times
16
article
tato dosud úřadně potvrzena, přece možno
souditi, že Černohorci tuto posící zabrali, po-
něvadž se současně s jiné strany ujišťuje, že
Turci odhodlali se obětovati Velký Taraboš,
aby se tím lépe mohli opevniti na Malém Ta
raboši, nižším to pahorkem za Skadrem.
Černohorec
Turec
17
title
Drinopol.
Drinopol
18
article
Z dobyté Drinopole.
Z dobyté Drinopole.
Ze Solije, 2. dubna. Z Drinopole se sen
oznamuje: Počalo se s uklízením mrtvol, kte-
rých leží v pobořených pevnostech celé hro-
mady. V soukromých domech pátrá se po
schovaných důstojnících. Bylo nalezeno 100
tureckých vojínů přestrojených za ženy. Cel
kem bylo zajato as 1000 důstojníků.
Účastenství srbské armády v útocích na
Drinopol.
Z Bělehradu, 2. dubna. (K. k.) IZ úřadníh
srbského pramene.] V podrobných zprávách
srbské armády před Drinopolí o bojích za
útoku na město konstatují se o účasti srbské-
ho vojska tyto skutečnosti: Srbská armáda
dobyla celkem 7 stálých tvrzí, 4 redut, 17
polních a 11 posičních baterií. Timocká di-
vise první výzvy stekla tvrze Kazantepe
Kargjoaltabia, Elistepe a Jastepe v první
Cajtepe, Ajnaltabia, Konectabia a Bosjuktabia
ve druhé čáře. Na první čáře bylo zajato 8000
tureckých vojáků a 280 důstojníků. Dobyti
tvrzí Cataljalu a Kadirlik-Ildrinu na třetí čáře
bylo vedle zajetí šukriho paše závěrkem či-
nů, jimiž byl úkol timocké divise splněn. Du-
najská divise druhé výzvy pod generálem
Rasíčem dobyla a obsadila tvrze Papastepea
Behištepe. Srbské vojsko ukořistilo při té
příležitosti 190 děl a zajalo 2 generály, 400
důstojníků a 15.000 vojáků.
Jastepe
Ajnaltabia
Konectabia
Bosjuktabia
Cataljala
Rasíč
Papastepe Behištepe
Drinopol
Bělehrad
Timocká di
Kazantepe Kargjoaltabio
Elistepe
KadirlikIldrin
19
article
Albanie.
Albanie.
Vévoda z Montpensieru prý prohlášen za
vévodu albanského.
Z Paříže, 2. dubna. „Excelsior“ uveřel-
ňuje telegram svého dopisovatele, který plu
s vévodou Montpensierským na jeho jachte
do Albanie. Dle telegramu vévoda nechce
vpašovatí do Albanie žádných zbraní ani ne-
chce státi v čele nějakého hnutí, nýbrž chce
jen přistáti ve Valoně, aby vešel ve styky
s tamější vládou a seznal smýšlení lidu. Avšak
následkem přísné blokády, kterou konají ře-
cké válečné lodi podél celého albanského po-
břeží, nemohl se do Valony dostati. Užil
tedy lsti. Vstoupil na jednu vlečnou loď
ukryl se tam mezi naložené cíhly. Takovými
způsobem dostal se konečně do. Valony. Od-
tud dostal dopisovatel „Excelsioru“ od vé-
vody tento telegram: „Přijel jsem do Valony.
Provisorní vláda mne nadšeně přijala a pro-
hlásila mne za vévodu albanského. Na palubě
své lodi mám chefa provisorní vlády Izmaila
jeho syna, chefa albanského vojska a několik
dalších osob, které se mnou plují do Italie
Ve Valoně jsem se zdržel tři dny.
Excelsior
Valon
Albánie
Paříž
20
article
Ismaíl Kemal bej v Římě.
Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ismai! Kema
bej jest provázen svými syny Edhemem a Kiazi-
mem. Jachta „Mekong“, na níž jest vévoda
Montpensieru, zůstala 3 dny v zálivu va-
lonském. Vévoda z Montpensieru navštívil Kemal
beje. Tento považoval okamžik za vhodný, aby s
odebral do Evropy. Před svým odjezdem nechal
Albánce přísahati svým zástupcům přísahu věrno-
sti. Na to odjel v neděli večer za aklamace Al-
bánců na jachtě „Mekong“ se svými syny, mi-
nistrem vyučování Gorakukim a Issou Boletincem
Jak sděluje „Tribuna“, pobude Ismail Ke-
mal bej několik dní v Římě, aby na-
vštívil ministry a aby je informova
o situaci v Albanii. Prohlásil, že se odeber
pravděpodobně do Londýna a jiných hlavních
měst, aby tam podal vysvětlení o nynějších po-
měrech v Albanii.
Z Říma, 1. dubna. (K. k.) Ministr zahraničních
záležitostí markýz dí San Giuliano přijal včera
Ismaila Kemala beje.
Ohraničování příštího Albánska.
Z Berlína, 2. dubna. „Berliner Tagblatt“
oznamuje z Londýna: Potíže v příčině
jižních hranic albánských trvají
dále, jak pokud se týká hranic východních,
tak zejména pokud se týká jihozápadních.
Otázka, kdo dostati má pobřeží naproti jon-
ským ostrovům, je nerozřešena.
Ismaíl Kemal
Ismai
Edhem
Montpensier
Kemal
Albánec
Al
Ismail
Řím
Mekong
Evropa
Albánie
Londýn
Berlín
Sana Giuliana
Berliner Tagblatt
21
article
Mezi spojenci.
Mezi spojenci.
Srážka mezí Bulhary a Řeky.
Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Z Eleutherie
se sděluje, že tam došlo ke srážce mezi Řeky
a Bulhary. Byla učiněna opatření na obnovení
klidu. Bližších podrobností není.
Události v Nigritě.
Ze Soluna, 1. dubna. (K. k.) Bulharsko-
řecká vojenská komise odjela včera do Nigrity
vyšetřit známé události, které se tam sběhly.
Bulhar
Řek
Soluna
22
title
V Cařihradě.
Cařihrad
23
article
Cholera.
Cholera.
Z Cařihradu, 2. dubna. (K. k.) Byly zde
zjištěny dva případy cholery. Jeden
týká se rakouského státního příslušníka. Dále
byly oznámeny dva podezřelé případy.
Cařihrad
24
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Porada v ministerstvu zahraníčních záleží-
tostí.
25
article
Z Vídně, 2. dubna. „Neue Freie Presse“
oznamuje: Včera odpoledne konala se v mi-
nisterstvu zahraničních záležitostí za předsed-
nictví hr. Berchtolda porada, které se zúčast-
nilo také několik čelných důstojníků
armády a mariny.
Audience mínístra války.
Z Vídně, 2. dubna. Císař přijal dnes ve
zvláštním a dlouhém slyšení společného mi-
nistra vojenství, polního zbrojmistra Kroba-
tina.
Vídeňské museumí v Albánsku.
Z Vídně, 2. dubna. Nebožtík dr. K. L ueg er
chtěl, jak povědomo, stavěti za veřejné a také če-
ské peníze mešity pro bosenské mohamedány, týž
dr. Lueger, který ve Vídni potlačoval Čechy
polomrtev mluvil pro protičeské jazykové zákony.
Dnes uveřejňuje Heřman Bielohlawek, bývalý
panoš dra. Luegra, v listech zprávu, že chce jako
živnostenský referent zemského výboru dolnora-
kouského zříditi v budoucím hlavním mč-
stě albánském museum se skladem
vídeňského zboží a vyslati do albánských
přístavů zvláštní loď, která by vezla skladiště
vzorků a zároveň vídeňské zboží.
Nový místodržitel tyrolský.
Z Vídně, 2. dubna. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař vzal v 11 hodin dopoledne nově jmenovaného
místodržitele v Tyrolích Bedřicha hr. Toggen-
burga v této vlastnosti do přísahy.
Berchtold
Krob
doktor
K L
Lueger
Čecho
Heřman Bielohlawek
Bedřich
Vídeň
Tyroly
Neue Frei Presse
26
article
Arcibiskup Katschthaler do Říma.
Arcibiskup Katschthaler do Říma.
Ze Salcpurku, 1. dubna. (K. k.) Kníže-arci-
biskup dr. Katschthaler odejel dnes ráno ku pře-
depsané návštěvě hrobu knížat apoštolských a ku
podání zprávy o své arcidiecési do Říma.
Katschthaler
Kníže
doktor
Řím
Salcpurk
27
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
„Scéna“ (I., č. 2) věnuje velmi oprávněnou
pozornost i časovostem českého života uměleckého.
Z řady poznámek toho rázu je zaznamenati její
stanovisko k otázee uměleckých porot-
jež oživuje při každém novém rozdílení cen. Vrací
se k případu posledního udělení cestovního sti-
pendia pro sochaře z Turkovy nadace. Soudí, že
rozhodnutí sboru obecních starších města Prahy
tentokráte věcně bylo správné (rozhodlo pro so-
chaře schopnějšího), ale formálně špatné (jak zná-
mo, bylo odevzdáno více lístků, než bylo přítomno
členů sboru). „Z tohoto paradoxu, kdy špatný
skutek rozhodl se pro dobrou věc, plyne však po-
učení, jež by se mělo propagovati: a) než přistoupí
se k hlasování, nechť jest kvalifikace poroty po-
drobena veřejné kritice a b) propagace snahy, aby
ona terna a dua přestala: nechť navrhuje porota
jen jednu osobu, je-li umělecky zdatnější ostatních.
(Pak měli by obecní starší jediné možnost veta
nikoli jmenování neschopných.) Duo budiž jmeno-
váno jen v případě úplně rovnocenných navrhova-
ných, z nichž žádný nebudiž jmenován na místě
prvém či druhém.“ — Jinak „Scéna“ podává-
Jaroslav Hilbert. Z dramatické básně „Kolumbus
— Milož Marten. Na nových cestách dramatické
poesie (Paul Claudel). — Jos. Kodíček. K pojmu
knižního dramatu. — Otakar Fischer. Anagnorisis.
— Ervín Taussig. České divadlo. — K. Hikl. Sofo-
klovi „Slidiči“. — Jul. Bab, Berlínské divadlo. —
Poznámky.
Turkův
Hilbert
Kolumbus
Milož Marten
Paul Claudela
Kodíček
Fischer
Taussig
K Hikl
Jula
Bab
Praha
Jos
Český divadlo
berlínský divadlo
28
article
Ve „Stylu“ (V. č. 2.) přičiňuje arch. O t. No-
votný několik poznámek k některým z posled-
ních našich zjevů divadelních. Ve vývodech svých
zabývá se také poměrem umění výtvarného k umě-
ní dramatickému a problém, který vyrůstá z jejich
styku, formuluje: „Problém výtvarný, jasně dle
Hildebranda vysloveno, spočívá (tul v tom, aby
nalezen byl určitý stupeň optického dojmu, pokud
situaci toliko podpírá, pozornosti však neadvádí
pokud slouží toliko k usnadnění názoru o místu
děje, nebo pomáhá celkovému literárnímu účinu
Dekorace jevištní — a o tu výtvarně v první řadě
běží — měla by tedy býti symbolická, dnešní dra-
matická literatura připouští i realistickou, odmít-
nouti jest však naturalistickou, která by chtěl
opravdovou zdánlivost nahraditi zdánlivou sku-
tečností. Realistickou scénu vylučuje však již sna-
ha po jednotném uměleckém účinu, kterému ne-
může se dařiti v dekoracích, jež simulují, a kde
pohyblivá lidská figura přiblížením k namalova-
ným hranicím jevištního prostoru a tím způsobenou
Hildebrand
29
article
nápadností v rozdílu měřítek odkrývá rázem všech-
ny úskoky illusivní scény. Herci ani dekorací ne-
smí býti vzato právo na zdánlivost, neskutečnost.
Odtud mnohé úsilí o reformu výpravy. Jen že ne-
bezpečí herecké závislosti zůstává: herec, snej-
důležitější prvek divadelní, výtvarně vzato barevný
element, může snadno při nových snahách o zjedo
nodušené scénování přijíti o svou dramaticky ne-
zbytnou nezávislost, nesmí-li se pohnouti jinam.
než kam komposičně (výtvarně) náleží. To jest
tedy celý problém scénování: dramaticky: scéna
dle herce, výtvarně: celek dle detailu.“ — Ostatní
obsah čísla: Henry van de Velde. Poznámky z ce-
sty do Řecka. — Kronika. — V reprodukcích za-
stoupeni: V. Fultner. — V. Hofman. — J. Chochol
— J. Kotěra. — L. Machoň. — J. Plečník. —
Rössler. — Č. Vořech. — B. Waigant.
Henry
Velde
V Fultner
V Hofman
J Chochol
J Kotěra
L Machoň
J Plečník
Rössler
Řecko
30
article
V „Osvětě“ (XLIII., č. 4.) vzpomíná Ad
Šubrt Ladislava Stroupežnlckého
jehož smrti loni prošlo dvacáté výročí. Šubrtův
„profil člověka a dramatika“ podává leceos zají-
mavého z literárního a divadelního zákulisí let de-
vadesátých. Ukazuje na př., jakými — řekněme
podivnými — strannostmi byl řízen v dobách těch
repertoár. Šubrt, jenž byl tehdy ředitelem Národ-
ního divadla, doznává: Stroupežnický „jednostran-
ným jevil se jen (l) potud, že horoval jen proc hry
realistické a naturalistické, podceňuje při tom prá-
ce, nevyrostlé z půdy života, nýbrž jen z pouhé
fantasie. Cena básnická stávala mu až ve třetí řa-
dě, reálnost. forma v prvých řadách dvou. V tom
vzhledě bývalo u něho nezbytně třeba korektury.
ježto umělecký ústav povahy Národního divadla
jediného velkého divadla českého — nemohl se
snášeti s jednostranností. Ze zmíněné osobní jed-
nostrannosti vyšly také konflikty Lad. Stroupežni-
ckého na př. s Juliem Zeverem, jež přeneseny byly
potom Zeyerem i na divadlo same, ač vedení di-
vadla proti básníkovi nestálo, naopak při „Legendě
z Erinu“ a již i při „Sulamitě“ rozhodlo proti sklo-
nu dramaturgovu ve prospěch básníkův. Když pak
Ladislav Stroupežnický — narozený r. 1850 v Cer-
hovicích — r. 1892 v Praze zemřel, otevřely se
Zeyerovi brány Národního divadla dokořán. Ta-
kové zásadní neshody míval Stroupežnický i s Ja-
roslavem Vrchlickým. — Uvedení Schillerovy tri-
logie „Valdštejn“ na jeviště Národního díivadla
odporoval Stroupežnický dlouho, vysloviv klidně
své prosté — veselou kritiku tehdy vyvolávající —
slovo: „Až budeme chtít Valdštejna na českém je-
višti, napíšeme si ho sami.“ Při jeho osobní za-
ujatosti. — osobně arci naprosto oprávněné — pro
reslismus byli mu na př. Kuklovi „Anatomové
Šubrt
Stroupežnlcký
Šubrtův
Stroupežnický
Zever
Zeyer
Vrchlický
Schillerův
Kukla
Erin
Praha
Valdštejn
národní divadlo
31
article
vítanější než Vrchlického „Noc na Karlštejně“.“A
ke všemu dále Šubrt o Stroupežnickém příznává-
„Jen hry, které by bývaly poněkud stínily jeho
některou práci, poněkud odsunoval. Tak způsobil.
arci nenápadně, že „Selské námluvy“ Rajmanovy
nesměly se dávat — intendant k jeho pokynu je
odmítl — a že Hauptmannův „Bobří kožich“, příli
dobrá to hra naturalistická, rovněž nedostal se na
jeviště.“ V takových poměrech prožívalo Národní
divadlo svoje prvá léta. — „Osvěta“ dále obsa-
huje: Dr. F. X. Harlas. Umělecké spolky a české
umění. — J. Volf, Příspěvky k dějinám stolice če-
ského jazyka na pražské universitě. — Jan Javů-
rek, Paměti ze života mého, sepsané v 82. roce
věku mého. — Fr. Tauter, Tulácká elegie. — D -
Mich. Navrátil. MUDr. Jan Špott, nestor docentů
na české universitě. — R. Havlíček, Zahučaly ho-
ry... — B. Bauše. O jedech a otravách. — J
Božek. Několik pohledů do života Vácslava Vlěka.
— L. Holuby, Podkarpatské oblázky. — Z hrobu
pro sestru. — Nové písemnictví. — Obzor diva-
delní. — Hudební rozhledy. — Válka na Balkáně.
— Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Vrchlický
Šubrt
Stroupežnický
Rajmanův
Hauptmannův
Harlas
J Volf
Jan Jav
D Mich
Navrátil
MUDr
Špott
R Havlíček
Bauše
Božek
Vlěk
L Holub
Karlštejn
Francie
Balkán
umělecký spolek a český uměný
univerzita
bobří kožich
32
article
V „Zábavné a poučné příloze“ kra-
jinských listů národní strany svobodomyslné (1913.
č. 6.) otiskuje dr. Josef Fořt v článku „Sou-
středění politických stran českých“
svrchovaně zajímavý dokument české politiky po-
sledních let. Jsou to zásady programatického pod-
kladu pro chystanou koncentraci českých stran
politických, které dr. Fořt na vyzvání dra. V.
škardy v únoru 1905 sestavil. Redakce otiskujíc
návrh Fořtův, připojuje: „Není pochyby, že i dnes
provedení jeho (návrhu Fořtova] je plně aktuálni
a žádouci.“ Leč tu je zajímavo, ač u nás již od let
se obecně touží po formulaci společného (minimál-
ného) národního programu, po jakési odezvě do-
sud časového svatodušního programu německého.
publikování Fořtovy formulace základních zásad
pro podobný společný program nevyvolalo větší
vážnou diskusi. — „Přiloha“ mimo to přináší: K-
Rožek, V metropolitiní škole. — JUDr. Karel Po-
lák. Okresní jednoty společenstev živnostenských.
— Z rukopisů Karoliny Světlé. Výlet na Malou
Skálu a Fridštejn. — Spectator, Politika a ústavy
kulturní. — Drobnosti.
doktor
Fořt
Fořtův
Rožek
JUDr
Karel
Karolina Světlá
ústav kulturní
33
article
Starší, ale rovněž pozoruhodný politický do-
kument uveřejňuje v Časopise Matice Mo-
ravské (XXVII., č. 2.) H. Traub: „Přís pě-
vekk moravskému sněmu z roku 1848.“
Je to otisk provolání, vlastně poučení k volbám,
jež se dály tehdy v druhé polovicí května; — sněm
stavovský, jenž zavedl cestou pokroku nové zří-
zení zemské s rozšířeným zastoupením stave
městského a uvedením zástupců lidu selského, za-
sedal až do 13. května a posledního dne toho mě-
síce sešel se již sněm nový. Provolání bylo česko-
německé, a ač neslo podpisy Němců, na př. Fr
d'Elverta. P. Chlumetzkého (bratra J. ryt. Chlume-
ckého, pro nás později neblaze proslulého) aj.
mluvilo jasně a rozhodně pro národní rovnopráv-
nost. Tak uvádělo postulát „By každý v jazyku
který mluví, vychován byl, by tímto před úřady
se mluvilo a psalo, aby hned věděl, na čem stoji
aby tak žádného tlumočníka nepotřeboval. I př
brněnském sněmu nebudete přinuceni německy
mluviti, neboť veřejně mluv každý v svém jazyku.
Takové idylické doby, plné smyslu pro všechnu
tedy i národní spravedlnost a svobodu byly na
úsvítě politického probuzení Rakouska, pokud zů-
stávalo při pěkných slovech a skutkem Němci se
nemusili ničeho vzdávati. — Další obsah „Časo-
pisu“: K. Hlavinka, Jaroslav Vrchlický. — R. Dvo-
řák. Změny ve zřízení obecním na Moravě 1848. —
Dr. Jos. Pešek, Magdalena Dobromila Rettigová
ve světle své korespondence. — F. V. Peřinka
Prusové v Kroměříži r. 1742. — Jan Kučera, Zby-
tek pamětních knih města Kyjova. — Jos. Soukal
Páni z Pernštejna. — Umělecké a vědecké zprá-
vy. — Literatura.
H Traub
Němec
Elvert
P Chlumetzký
K Hlavinek
Vrchlický
doktor
Jos
Pešek
Magdaléna
Dobromil
Rettigová
F V Peřinka
Prus
Kučera
Páňa
Chlum
Rakousko
Kroměříž
Kyjov
Jos
Pernštejn
Zba
obecní na Morava
34
article
V „Menšinové Revui“ (II., č. 5.) kresl
Bojor „Několik národnostních črtůz
Berounska“. O nebezpečí rozpětí německého
živlu — o germanisaci snad se přece mluviti nedá
— na ryze českém Berounsku bylo již nejednou
psáno v denním tisku. Ale přes to neuškodí ne-
bezpečí nově si připamatovati a zejména věno-
vati trochu pozornosti jeho soubornému vylíčení.
Či není svrchovaně pokořující, může-li zvůle ně-
meckého podnikatele, využívajícího své hospodář-
ské přemoci, dáti obci ryze české ráz obce smí-
šené? A to v úplně českém kraji a pod samým
zdmi Prahy! A tomu je na Berounsku v Hýskově.
v Králově Dvoře a v Počáplech. Hýskov ještě
r. 1880 při 1502 obyvatelích neměl ani jediného
Němce; při sčítání r. 1910 měl vedle 1794 Čechů
69 Němců, pro něž je vydržována (pražskožele-
zářskou společností) německá opatrovna a dvou-
třídní škola. V německé opatrovně i škole je všeho
všudy 13 německých dětí vedle 89 školáků če-
ských. Proti tomu ve stejné době (r. 1910) měla
česká škola 317 dětí, rozumí se vesměs českých.
Bojor
Němec
Čecho
Berounsko
Praha
Hýskov
Počáply
český škola 317 dítě
35
article
V obecním zastupitelstvu první sbor má strana
hutní, sbor druhý a třetí české strany: agrární a
sociálně demokratická. Králův Dvůr má 2710 oby-
vatelů Čechů a 183 Němce; ale strana hutní má
ve svých rukou celé obecní zastupitelstvo. Obee
ta nemá své školy: je přiškolena do Počápel, jež
r. 1880 čítaly jen 264 obyvatelů, vesměs Čechů;
r. 1910 měly na 2000 duší, z nichž však vedle 1292
Čechů bylo 617 Němců. Veřejná škola s 869 dětmi
je česká, ale v místní školní radě je 5 členů strany
hutní (vysílaných Královým Dvorem) a jeden zá-
stupce ostatních 5 českých obcí, tvořících školní
obec. Německá škola soukromá má 195 dětí,z
nichž je německých 19! V obecním zastupitelstvu
má strana hutní sbor třetí, strana česká sbor
prvý a druhý. — „Revue“ dále podává: Smiřo-
vačky v Čechách a reservátní práva státu. — A.
M. Jeh. Dosud české obce v bývalé župě Vitoraz-
ské v Dolních Rakousích. — J. Bárta Zahrádecký,
Brno. — Čechové na dolnorakouském venkově. —
Literatura. — Školství. — Národní obrana.
Čecho
Jeh
J Bárt
Počáply
Čechy
Vitoraz
Dolní Rakousy
Brno
Němec
36
article
Ve „Zlaté Praze“ (XXX., č. 29.) uvažuje
Jan Váňa, „Proč mají Franeouzově
akademii věd. Angličané nikoli“. Du-
vod nalézá v základech povahy obou národů, jež
zajímavě charakterisuje: Jemu podstatnou znám-
kou anglického ducha jsou energie a poctivost.
Přímost, pružnost umnosti jsou zase pozoruhodné
známky francouzského lidu v moderní době. „Ná-
rod, jehož ducha vyznačuje energie, bude asi vy-
nikati v poesii, i Angličané mají Shakespeara.
Nejvyšší rozmach vědy jest, jakožto síla vynalé-
zavá dar věštecký, poesii nejpříbuznější, a proto
národ, jehož duch je energický, může vynikati ve
vědě, i Angličané mají Newtona. V oblasti umové
není jmén větších nad Shakespeara i Newtona.
A čeho si tato energie, jež je životem genia, vy-
máhá a vynucuje, jest svoboda, úplná neodvislost
od veškeré autority, ustanovení i rutiny — úplná
volnost rozšiřovat se dle vlastní vůle. Tedy národ,
jehož hlavní duchovní známkou jest energie, ne-
bude náchylen zřídit si ve věcech umových pevné
měřítko, autoritu, jakou je akademie.“ — V čísle
mimo to je: Alois Jirásek. Temno. — Josef Havlik,
V expeditě. — Bohumil Brodský, Stará romance.
Budoucí zdroje energie. — Zprávy časové. —
V illustracích: F. von Úhde. Zkoušení Abraháma.
— Al. Kalvoda. Týnec u Hodonína v zimě. —
J. Wenig. Pohádka. — Mathins Kager, Oslepení
šavla
Váňa
Angličan
Shakespeare
Newton
Jirásek
Havlik
Brodská
Úhde
Abrahám
Al
Kalvoda
J Wenig
Týnec
Hodonín
Franeouzov akademie věda
Mathin Kagera
zlatý Praga
XXX
Stará romance