1
masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 266. ze dne 26. září 1908.
3
article
Drama v Seven Oaks
Z Londýna, 22. září.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Přinesli jste již před časem zprávy o dramatu
v Seven Oaks, jež rozrušilo celou anglickou veře
nost. Dne 24. srpna byla choť generála Luarda za
vražděna v osamělém paviloně, stojícím mezi stromy
a trávníky na panství Igtham Hallu. Vrahové, za-
střelivše nešťastnou paní, uloupili jí několik prstenů.
Generál Luard opustil svou choť dvacet minut
před tím, než dva svědci zaslechli rány z revolveru
a konal dlouhou obchůzku po svých pozemcích.
Teprve po několika hodinách, když marně čekal na
paní Luardovou, která se měla dostaviti k čajové
společnosti s několika přítelkyněmi, vrátil se do pa-
vilonu, do něhož choť jeho vešla, když ji opustil,a
nalezi tam její mrtvolu, ležící v krvi.
Vyšetřování nemělo žádného výsledku. Generál
snadno dokázal svou úplnou nevinu a po několik
neděl pokračovalo se v pátrání bez velké horlivosti
se strany policie, která se dle všeho hned z počátku
vzdala naděje na rozřešení tohoto záhadného
případu. Generál obdržel četné anonymní dopisya
telegramy, v nichž byl obviňován, že svou choť sám
zavraždil. V celém kraji panovalo obecné přesvědčení,
že rodina nebo alespoň generál sám dobře ví, kdo
jest vrahem.
Luard
Luardová
Drama
Seven Oak
Londýn
Igtham Hall
4
article
Generál snášel statečně tyto hanebné útoky, které
lze vysvětliti pouze nedbalostí policie a zvláštním
způsobem, jakým se konalo vyšetřování. Nutno uvé-
sti, že první výslech svědků se konal v saloně gene-
rálově a že z něho nebylo uveřejněno ani slova.
V druhém výslechu před coronerem a vyšetřujícím
soudem kladené otázky a dané odpovědi nikterak
neuspokojily veřejné mínění. Celé vyšetřování mělo
ostatně jaksi fragmentární a neucelený ráz, jenž pře-
kvapuje i Angličany, uvyklé již zběžnému postupu
britské justice.
Na aféru se však již pomalu zapomínalo, když
minulý pátek generál Luard spáchal sebevraždu,
vrhnuv se na trať u železničního přechodu nedaleko
Maidstone West v okamžiku, kdy přijížděl vlak od
Tunbridge. Sebevražda učinila velký dojem. Generál
Luard zanechal několik dopisů, adresovaných svým
přátelům, příbuzným a synovi, v nichž uvádí, že
nemohl déle snésti hrozná obvinění, obsažená v li-
stech, které mu byly zasílány. Tajemné drama stalo
se ještě dojemnější tím, že v den, kdy generál skon-
čil sebevraždou, přibyl do Southamptonu jeho jediný
syn, setník C. E. Luard od norfolského pluku z jižní
Afriky.
Vyšetřování sebevraždy před coronerem nepři-
neslo nic nového, jen plukovník Warde, jenž v osudné
době dlel u generála na návštěvě, rozechvělým hla-
sem a upřímnými slovy hájil památku svého přítele.
Jest samozřejmo, že anonymní útoky v posledních
nedělích byly spolu se zoufalstvím starého generála.
jenž ztratil svou choť za okolností tak tragických.
příčinou jeho sebevraždy, dohnavše jej k šílenství
Tak zněl ostatně i nález poroty při vyšetřování
»sebevražda v záchvatu šílenství.« Při tom není vy
loučeno, že k zoufalství generálovu přispěla i jiná
okolnost.
Angličan
Luard
C E Luard
Ward
Southampton
jižní Afrika
Maidstone West
5
article
Jistý anglo-indický občan, jenž znal generála
Luarda v Indti před více než 30 lety, vypravěl m
příběh, který vám sděluji, ovšem s veškerou výhra-
dou. V pendžabské posádce byl kdysi mladý anglický
důstojník, jenž žil ve společné domácnosti s domo-
rodou ženou a měl s ní syna. Po nějaké době ože-
nil se důstojník s Angličankou. V Rawal-Pindi, hlav-
ním sídle pendžabské posádky, byl uspořádán ples na
počest novomanželů, ale do plesové místnosti vnikla
indická žena a vytýkala důstojníku, že ji s dítětem
opustil. Byla s hanbou vyhnána a přísabala, že se
pomstí. Skandál byl tak velký, že dotyčný důstojník
byl přeložen.
Zdá se, že táž indická žena, nyní ovšem již
stařena, byla nedávno v indické vesnici na výstavě
v Shepherd's Bush. Od konce měsíce srpna tato sta-
řena zmízela. Není tu, jak soudí vypravovatel, jakási
souvislost mezi oním příběhem, jenž se udál před
třiceti lety, a vraždou paní Luardové? Nebyl mezi
prsteny, staženými s ruky oběti, také indický prsten
podivuhodné práce s indickým nápisem uvnitř? O-
kud jej paní Luardová měla? Nebyl kdysi majetkem
opuštěné indické ženy? Nebyl syn oně barevně
ženy před několika nedělemi v Londýně? Všechny
tyto záhadné okolnosti mohly by býti zjištěny jen
důkladným vyšetřováním.
Ať je tomu jakkoli, hypothesa anglo-indického
občana, jenž kdysi žil v Rawal-Pindi. jest velmi
zajímavá. Jaký melodram dal by se napsati na tento
sujet, hodný antické tragedie! Zůstane záhadné drama
v Seven Oaks nevysvětleno? Lze tak souditi, nebot
nyní snad jest již pozdě hledati určité stopy, jež by
mohl nalézti snad jen nešťastný generá! Luard.
Bush
Luardová
Londýn
Shepherd ' s
6
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Nedávno nalezen byl v pozůstalých, papírech
Victora Huga rukopis předmluvy k jeho románu
»Miserables« (Bídníci), která však svojí doby
nevyšla a teprve nyní ji otiskují »Annales poli-
tigues et littéraires«. Victor Hugo, jak
známo, rád v předmluvách ke svým velikým dílům
formuloval jejich osnovnou ideu. Ale úvod napsaný
původně k »Bidníkům« jej v poslední chvíli neuspo-
kojil a básník zabýval se stále myšlenkou, vrátiti se
znova k napsání předmluvy nové, která by vyjádřila
osnovné principy jeho názoru na thema díla sa
mého. Náčrtek tohoto úvodu, nalezený v jeho papí-
rech, není podle všeho úplný, přes to však tvoří
zcela jasný celek, docela schopný ctisku. Začíná tě-
mito větamí: Přítomná kniha jest — kniha nábo-
ženská. Náboženská? Ale v jakém smyslu ? Ve
smyslu ideálu, ideálu absolutního, nepodléhajícího
žádnému omezování, ale zároveň i neotřesného.
Budiž mi tady dovoleno vyjádřiti se jasně a pokud
možno krátce. Tendence autorovy myšlenky obsažena
jest v knize samotné a má tam také svůj výraz. Ale
neuškodí, bude-li dílu, jehož předmětem jest lid-
stvo, předesláno něco jako výstražná beseda s čte-
nářem, Autor této knihy, hovořicí zde o právech svo-
body svědomí, je cizí všem náboženstvím nynější
doby, současně však si jich všech váží a všecka při
pouští, odmítaje pouze jejich lidskou stránku,
bojuje proti jejich bludům. Kdyby však tato božská
stránka jejich konec konců pohltila stránku lidskou,
mohl by se k nim chovati s úctou, ba poklonil by
Hug
Miserables
Hugo
7
article
se před nimi. S těmito výhradami autor — a proje-
vuje to hlasitě v úvodě ke své knize — hlásí se do
počtu těch, kteří věří, kteří se modlí. Za těmito
úvodními větami následuje obšírná úvaha o nábožen-
ství, zaujímající asi 120 stránek rukopisu. Je to
vlastně dosti podrobná a originální analysa nábožen-
ství starých i současných, v níž Victor Hugo
snaží se dokázati, že všude, v každém náboženství
vlivem poměrův a vykladačů povolaných i nepovola-
ných utvořila se jakási směsice pravdy a bludů, či-
stého ideálu a poblouznění více méně nečistého a
nespravedlivého, hrubě křivdícího.
Hugo
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Francouzští footballisté při-
jedou dnesve 3 hod. 5 min. na nádraži
spol. státní dráby v Hyberníské ulici.
Čeští sportovci jim připraví skvělé
uvítáníl
** Klubový meeting A. C. Sparty, jenž
se koná v neděli o 10. hod. dopol., má tato zvláště
pozoruhodná tři čísla: handikap na 5 km. s rekord-
manem Dvořákem jako scratchmanem, jenž pokusí
se o překonání všech českých rekordů. Soupeři jeho
budou Kejha ml., vítěz juniorské Slovanské hodi-
novky, Slavík. Tichý, Pošvář, Dobiáš, Kiowský a j.
Druhým číslem v Praze již velmi dávno nevídaným
bude skok vysoký z místa. Favoritem v tomto
čísle je Lawrence, jenž asi v Trapkovi najde vážného
soupeře. Rekordman ve vrhu kladivem, Souček, po-
kusí se i zde o překonání trvajícího rekordu a dle
výsledků, v trainingu docílených, zlepší tento rekord
(28 m.) o nějakých 6—12 m.
* V Kolíně sehraje v pondělí 28. t. m.
Ia team S. K. Smíchov proti A. F. K. Kolín. Dosa-
vadní utkání skončila 4: 1, 4: 2 a 2: 1 pro Smí-
chov. Kolín nastoupí v témž postavení, v jakém hrá
proti A. C. Sparta.
A C
Kejha
Tichá
Pošvář
Dobiáš
Kiowský
Lawrenc
Souček
A F K
Hyberníský ulice
Praha
Kolín
Dosa
Sparta
ia team S . K . Smíchov
km
9
title
J. Coudurier.
J Coudurier
10
title
Dary a příspěvky.
11
title
Složeno u pokladny „Národnich Listů-
12
article
Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské.
100.—
Praha. J. B. skládá dar svatováclavský
— Pan JUDr. Oldřich Souček, advokát, od-
vádí z trestní věci p. Jos. Sýkory proti
p. Fr. Schrammovi pro urážku na cti tímto
složenou dobrovolnou pokutu
Hlinsko. Občanská záložna zasílá svato-
václaýský dar
Praha Úřadníci pošt. úřadu č. 15.
Peckovský kroužek v dolejší restauraci
Měšťanské besedy věnuje ze své týdenní
maxlové trapulky padesátou první pětku
na svatováclavský dar
Horoměřice. Pp. J. Horel, adm. správce
cukrovaru a J. Jonáš, kontrolor c. k.
tech. fin. kontroly, zasílají svatováclavský
dar
JUDr
Souček
Sýkora
Schramm
J Horel
Praha
Hlinsko
Horoměřice
13
title
Okřinok u Poděbrad. Pan Lev Jonáš, hosp.
Poděbrady
Lev Jonáš
14
article
Chtěl Claudina z-
Claudin
15
article
»Pauvel sám všechno zavinil.
vražditi, aby jej o peníze oloupil.«
»Nebyli oba opilí ?«
»To jest možné, pane.«
»Nuže, vidíte! A kdo ví, zdali by nebyl Pauvel
také něco utržil, kdyby nebyl druha svého bodl ?«
Při těchto klidně pronesených slovech vzpomněl si
Gaston na to, co před malou chvílí své choti řekl a hle-
daje omluvu pro Pauvela, hájil také sama sebe.
Emilie naslouchala s úžasem jeho slovům. Chápala,
že odříkával pečlivě nastudovanou úlohu.
»Vy tedy toho vraha a zloděje omlouváte, pane
z Monterey?« tázal se dělník jaksi vyčítavě.
»Nikoli, neomlouvám ho. Pravím pouze, že není
potřebí oznamovati ho soudu a četnictvu. Zákon stihne
často člověka velmi krutě, ba až příliš krutě. Kde jest
Pauvel ?e
»Já jsem jej propustila,« podotkla Emilie úsečně.
»A dobře jste učinila, madame. Ale když tu již
není, proč jej chcete ještě pronásledovati ?«
Gaston dosud stál. Teď přitáhl si židli a usedl. Ga-
briela, stojíc za ním, opřela se o tu židli, jakoby chtěla
sedícího Gastona chrániti.
»Propuštění z práce jest za jeho zločin příliš ma-
lým trestem,« ujal se opět slova mluvčí deputace. »Ten
nám nepostačuje.«
»A proč ne ?
»Běží tu o špatný příklad. Čest všeho našeho děl-
nictva jest zločinem jeho pokálena.«
»Hm, vy jste na mou věru velmi přísní vůči svému
druhu, jenž zajisté již nyní činu svého lituje.«
pgjn
ugjsgd
— 369
Pauvel
Gaston
Emilie
Monterey
16
article
nezneuctí. A my jí přenecháme obě dítky a sami se od-
tud odstéhujeme někam daleko, do vyhnanství, aniž by-
chom ještě na nějakou radost nároky činili.«
»Což abych prozatím sám odtud odjel?« otázal se
Gaston, jenž se asi budoucnosti obával.
»Toť nemožho. Teď musíš zde ještě zůstati. Po-
zději odjedeme spolu odtud.«
Gaston chtěl odpověděti. V tom někdo zaklepal na
dvéře. Gaston se zachvěl a neměl ani tolik síly, aby se
zeptal, kdo to jest.
Gabriela učinila tak místo něho.
Sluha paní Emilií poslaný oznamoval panu z Mon-
terey, že deputace dělnictva prosí, aby směla s ním pro-
mluviti, a že jej za tou příčinou očekává v bílém sále.
»Co to značí?« tázal se Gaston, pohlížeje na Ga-
»Myslím, že vím, oč tu jde,« odvětila Gabrielaa
obrátivší se k sluhovi, pravila:
»Vyřiďte, že pan z Monterey ihned dolů přijde.«
Jakmile dvéře za sluhou se zavřely, pravila Ga-
briela:
»Tu máš první příležitost, abys mi dokázal, že s
mi porozuměl a že mne chceš poslechnouti. Pojď!«
»Ale oč tu běží?«
»Již jsem o tom s tebou mluvila. Jeden z našich
dělníků, Pauvel, bodl svého druha nožem, aby mu uzmul
celou svou týdenní mzdu, kterouž v kartách prohrál.«
»Ah!« zvolal Gaston rozpačitě.
»Pauvel byl propuštěn. Ty máš teď trest tento bud
potvrditi, aneb ještě zostřiti. Měj se na pozoru, neboť jest
to — tuším — pasť.«
»Past?«
Gaston
Gabriel
Emilie poslaný
Gabrielaa
Mona
Monterey
18
title
„Ocelové kladiv kot.