1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 1. dubna 1913.
Praha
4
article
Naranní nvečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci;
a měslc.
na čtvrt ieta : . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a měsle.
na rieta: : kel
ve fliálkách
na měsic . . . . . 9 K 30
Poštoui
na měste,
na čtvrtiet : . . . ken
s dvoji zásilkou
na měsís,
a čtvrista: . . kei
Praha
5
title
Nová válka no Balkáně
Balkán
6
article
Odevzdání kolektivní noty velmoc.
Odevzdání kolektivní noty velmoc.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Nota vel-
mocí zní takto: Podepsaní velevyslanci pova-
žují si za čest sděliti císařské ottomanské vlá-
dě, že velmoci, jichž sprostředkování Turecko
přijalo, se shodly na tom, aby válčícím státům
navrhly tento podklad pro mírové
prelimináře:
1. Hranice ottomanské říšev
Evropé budou vyznačeny přím
kou, taženou mezi Enosem a Midií
Všechna území na západ od této čáry budou
Tureckem postoupena spojencům, vyjí ma-
je Albánii, jejíž ohraničení a sy
stém ústavní vyhražen ustano
vení velmocemi.
2. Úprava otázky ostrovů
Egejském moři ponechává se roz-
hodnutí velmolcí.
3. Turecko vzdává se úpln
všech zájmů na Krétě.
4. Velmoci nemohou podporo-
vati žádost za válečnou náhradu.
Ponechávají však válčícím státům na vůli z-
častniti se pařížské mezinárodní komise, která
by upravila spravedlivou účas
spojených států na ottomanském
státním dluhu a na finančních bře-
menech krajů, jež jim připadnou
Schválením těchto podkladů mírových
preliminářů skončeno bude nepřátelství.
Pozdě večer konala se na Portě minister-
ská rada, která se radila o notě a odpovědi
jakou má Porta na ni dáti.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Po ode
vzdání kolektivní noty přijal ministr zahra-
ničních záležitostí anglického a pak ruského
velevyslance. Všichni velvyslanci odebrali s
pak k velvezírovi, s nímž měli rozmluvu. Po-
dání noty vyvolalo na burse příznivý dojem
turecké konsoly stouply.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Proslýché
se, že první dojem, jakým působilo přijet
noty velmocí, byl ten, že Porta přijme
v celku podklad mírového jedná-
ní, přeje si však projednati po-
drobnosti.
Noto
Port
Cařihrad
Turecko
Albánie
Kréta
spojený stát
7
article
Odpověď balkánských spojenců.
Čm. Ze Sofije, 1. dubna. (Zvl. telegr.
„N. L.“) Zítra bude odevzdána odpověd
spojenců na poslední notu velmocí. Spo-
jenci přijímají čáru Mídia-Enos za základ
dalšího jednání, trvají na odstoupení
všech Egejských ostrovů, aniž
navrhují, komu by měly býti
odstoupeny, trvají rovněž na zása d-
ním přiznání válečné náhrady,
jejíž výši určí konference finanční a žáda-
jí za kapitulaci všechtureckých
vojsk západně od Midie-Enosu, tedy
také Skadru. Na konec prohlašují, že
zastaví nepřátelství, jakmile Turecko na
shora uvedené podmínky přistoupí. Vý-
znam noty spočívá v poslední větě; nepo-
volí-li Turci, Bulharsko si ponechává volné
ruce k pochodu na Cařihrad.
Odpověď Turecka.
Z Cařihradu, 1. dubna. (K. k.) Proslýchá
se, že Porta ještě dnes zodpoví kolektivní
notu velmocí v ten smysl, že přijímá ob-
sažené v ní návrhy.
Obrat v zahraniční politice turecké.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Li
„Alemdar“, který nyní tlumočí názory mlado-
tureckého výboru, zaznamenává se zadostuči-
něním, že v zahraniční politice Tu-
recka nastal neobyčejně důle-
žitýobrat, takže jest blaho země na venek
i uvnitř země zajištěno. Více, praví list, ne-
může se o tom nyní říci.
Turek
Port
Sofijá
Midie
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
8
article
Bombardování Skadru.
Z Kotoru, 1. dubna. Boj před Skadrem
trvá již 48 hodin. Hřímání děl jest slyšeti ši-
roko daleko do okolí, Území, na kterém boj
zuří, jest přesně obklíčeno, a zprávy o prů-
běhu boje docházejí jenom z druhé ruky. Do-
konce ani cizí vojenští attaché, kromě ruského
generála Potapova, který náleží k důvěrným
přátelům královým, není dovoleno postupo-
vati s vojskem. O účastí srbského vojska na
bojích nelze zvěděti nic určitého, poněvadž
cetyňská vláda neobdržela dosud úřadní zprá-
vy o usnesení bělehradské vlády v příčině ne-
účasti srbského vojska na bojích o Skader.
V Cetyni se ujišťuje, že nálada mezi srbským
vojskem jest taková, že Srbové bojovali by na
černohorské straně prostě jako dobrovolníci,
kdyby obdrželí rozkaz z Bělehradu, aby se
bojů o Skader neúčastníli. Zpráva o námořní
demonstraci velmocí před černohorským po-
břežím neučíníla v Cetyní valného dojmua
obecně tam převládá mínění, že jakmile Ska-
der bude v rukou Černohorců, zdaří se pouze
vojenskému zakročení cizích velmocí donutiti
Černohorce, aby město vyklidili. Leč v Cetyni
se nevěří, že by postup velmocí byl jednotný
a naopak soudí se všude, že Rusko nezúčastní
se v žádné násilné akci proti Černé Hoře.
Z Bělehradu, 1. dubna. „Malý Žurnál“
oznamuje z Cetyně: Spojená vojska zahájila
po vypršení třídenní lhůty černohorskou vlá-
dou povolené se vší rozhodností bombardování
Skadru. Kanonáda zahájena se zdarem a hne
znemežnila tureckým opevněním úspěšně čeliti
útočníkům. Čeká se každou hodinu, že sem
bude oznámen pád Skadru.
Skadr
Potapov
Srba
Černohorec
Kotor
Bělehrad
Rusko
9
article
Lodní demonstrace proti Černé Hoře.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) „Reute-
rova kancelář“ oznamuje: Všechny velmoci
usnesly se dnes na lodní demonstrací protí
Černé Hoře. Očekává se, že všechny
velmoci mimo Rusko a Německo se jí
zúčastní. Rusko nevyšle do černohorských
vod lodí, schvaluje však společnou
demonstraci, která jest rozhodně v zá-
jmu balkánských států samých. Důvodem, že
se Německo nezúčastní demonstrací, jest
okolnost, že nemá žádných lodí na blízku.
Z Vídně, 1. dubna. („Neue Freie Presse.“
Válečné lodi „Ammiralio di Saint Boni“ a
„Emanuele Filíberto“ a pancéřový křižák
„Francesco Ferruccio“ opustily válečný pří-
stav ve Spezii, načež rozšířila se zpráva, že
dostaly rozkaz, aby odpluly d
vod černohorských k Ulcinu a Ba-
ru a zúčastnily se demonstrace velmocí proti
Černé Hoře chystané. Tato pověst. se
dosud nepotvrdila. V informovaných
kruzích tvrdí se, že po té stránce usnesení
se nestalo a rozkaz takový že dán nebyl.
protože italská vláda stále ještě doufá, že
velmoci přimějí krále Mikuláše, aby vyhověl
vyzvání na něj vnesenému a zastavil obléhání
Skadru. Italie navrhla, by demonstrace zúčast-
nila se každá velmoc jednou lodí, nebo aby
spojené velmoci byly zastoupeny po jedné
lodi. Kdyby pak nezdálo se to účelnou věcí,
nechť jednomyslně uloží akci dvěma velmo-
cem. Konference se rozhodla pro
návrh poslední. Mandát dostaly
za trospolek Rakousko a Italie, za troj-
dohodu Anglie a Francie. V poslední chvíl
došlo z Paříže, že Francie mandát za-
mítla.
Ammiralio
di
Emanuele Filíberto
Francesco
Mikuláš
Londýn
Reut
Černá hoře
Rusko
Německo
Vídeň
Saint Boni
Spezia
Rakousko
Anglie
Francie
Paříž
Neue Frei Presse
10
article
Z Paříže, 1. dubna. („Zeit.“) „Agence
Havas“ oznamuje z Berlína, že dosaženo zá-
sadní dohody mezi velmocemi proti Černé
Hoře. Rakousku uloženo, jako státu trojspol-
kovému, provésti intervencí před Barem, ale
společně s členem trojdohody
Rusko a Francie sice vyslovily ochotu
akce se zúčastniti diplomaticky, ale
odepřely všeliké přímé účasten-
ství své. Anglie připojila se k Ru-
sku a Francii v ten rozum, že žádné spo-
lečné akce s Rakouskem nepodnikne.
Z Paříže, 1. dubna. „Echo de Paris“ ozna-
muje z Říma: Italie zúčastní se námořní de-
monstrace proti Černé Hoře. V černohorských
kruzích se prohlašuje, že eventuelní blokád
černohorského pobřeží nezpůsobí zemi pra-
žádné škody, poněvadž Černá Hora není od-
ecer
Havas
Paris
Paříž
Berlín
Rakousko
Rusko
Francie
Anglie
Řím
Zeit
11
article
kázána na dovoz po moři a může si veškeré
životní potřeby dovážeti po souši. Námořní
demonstrace má býti provedena již dnes. Ne-
povede-li rychle k žádanému výsledku, vy-
lodí velmoci na pevnínu vojsko.
12
article
Černá Hora a spojenci.
Černá Hora a spojenci.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) („Reuter.“
Černá Hora a Srbsko neodpově-
děly dosud oficiálně na nedávne
zakročení v Bělehradě a Cetyn
k vůli Skadru, sdělily však poloúřadně
že se musí dohodnouti se spojen-
ci. Reuterova kancelář se současně dovídá
že Srbsko se snaží přemluviti Černou Horu
aby se nepřipravovala o sympatie velmocí
Srbsko oznámilo velmocem, že, ačkolivs
živě přeje býti s nimi v nejlepší shodě, ne-
může zapomenouti, že je spojen-
cem Černé Hory a musí ji podporo-
vati až do uzavření míru.
Z Bělehradu, 1. dubna. (Zeit“.) V politi-
ckých kruzích čekají, že spojenci budou
podporovati Černou Horu v jejím chování s
stran Skadru a že zamítnou žádost, aby
obléhání Skadru se zastavilo, uka-
zujíce k trvalému stavu válečnému.
Černá Hora neustoupí.
Z Vídně, 1. dubna. „Südslavische Korr.
oznamuje z okolí krále Mikuláše v Cetyni
Král považuje za svojí povinnost vůči zemi
národu užítí i krajních prostředků, aby Skader
byl k Černé Hoře přívtělen. Černohorský ná-
rod žádá držby Skadru a vůle ta je tak silná.
že také král musí býti jí poslušen. „Glae
Crnogorca“ prohlašuje, že Černá Hor
nemůže bez Skadru obstáti. Černá
Hora rozhodně protestuje proti
jednání velmocí. Bude bojovati až
do záhuby své. O nějaké resignaci
Černé Hory nemůže býti žádné
řeči. List vyslovuje naději, že přátelé Černé
Hory jsou mocni a že malou zemi neopustí.
Skadr
Reuterův
Korr
Mikuláš
Skader
Černá Hora
Londýn
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Černá hoře
Reuter
Glae Crnogorca
13
article
Srbské vojsko na řeckých parnicích.
Z Vídně, 1. dubna. „Reichspost“ ozna-
muje: 15 řeckých dopravních parníků minulo
Pirens a Patras. Mají na palubě srbské voj-
sko a válečný materiál. Jedna loď je určena
pro Medvu. Parník „Alexandros Kalantos“ má
na palubě polní kuchyni, sudy s vodou a pe-
kárnu.
Úspěšné boje Bulharů u Čataldže.
Ze Sofije, 1. dubna. (Ag. tel. bulg.) Včera
odpoledne postupoval nepřítel, čítající asi 3
divise od Bujuk-Čekmedže poděl fronty Fa-
nasakris-Kumburgas ku pravému křídlu bul-
harské armády, stojící před Čataldží. Postup
byl podporován střelbou z děl osmi nepřátel-
ských lodí válečných, které kotvily před Kum-
burgasem a Xasterem, palba byla však účin-
nou střelbou našeho dělostřelectva rychle
umlčena. Na to přešla naše pěchota k proti-
útoku a donutila Turky bodákovým útokem
v nepořádku se dáti na ústup, při čemž Turci
zanechali na bojišti značný počet mrtvýcha
raněných. Včera ráno postoupil nepřátelský
prapor proti vesnici Arnautköj, byl však pal-
bou bulharského dělostřelectva donucen dáti
se v útěku na ústup. V téže době táhlo 8 jiných
nepřátelských praporů s mítrailleusami z Kam-
burgasu k Jalosu, musíly však následkem
protiúteku bulharského vojska ve velikém ne-
pořádku dátí se na útěk, utrpěvše neobyčejně
veliké ztráty. Též tyto útočné postupy nepří-
tele byly podporovány střelbou z děl šesti lodí
válečných.
Ze Sofije, 1. dubna. Dle informací z vo-
jenského pramene, postupují bulharské pluky
od Drinopole rychle k Čataldži.
Alexandr Kalantos
Bulhar
Turek
Vídeň
Patras
Sofijá
Bujuk
Čekmedža
Kuma
Turec
Kama
Drinopol
14
article
Zdravotní poměry v Drinopoli.
Zdravotní poměry v Drinopoli.
Ze Sofije, 31. března. (K. k.) Židovská po-
mocná výprava poslala dnes první zprávuz
Drinopole. Dle ní jsou tam zdravotní poměry
relativně dobré. Není tam žádné nákazy, pou-
ze hmotné postavení chudého lidu jest žalost-
né. Soukromé domy skoro vůbec neutrpěly
aní-
Drinopol
15
article
ani střelbou ani požárem. Dovážení potravin
jest obtížné a zdlouhavé následkem poškozen
mostu přes Ardu.
Denní rozkaz velitele drinopolské posádky.
Ze Sofije, 31. března. (K. k.) Posádkový
velitel drinopolský, generál Vazov, vydal
vojsku východního sektoru drinopolského ten-
to denní rozkaz: V útocích na posunuté po-
sice nepřítele a na pevnostní pás pokryli jste
Bulharsko slávou a ověnčili naší armádu va-
vřiny. Svět bude vás, šlechetní synové Bul-
harska, obdivovati. Za 30 hodin zmocnili jste
se jedné z nejmohutnějších pevností. Pouze
vaše lví odvaha mohla zdolati vzteklý odpor
nepřítele a pouze vaše láska k vlasti dala vám
triumfovati nad nesčetnými nebezpečenstvími
obou těchto po sobě jdoucích útoků. V tomto
nepřetržitém boji vetkli jste nový list slávy
do knihy našich dějin. Děkuji vám. Já, váš
vůdce, jsem hrdým na vás, jsem hrdým, že
jsem Bulharem. Děkuji velitelům pěchoty a
dělostřelectva, kteří nejen provedli má přání
a rozkazy, ale často je i uhodli.
Vazov
Bulhar
Arda
Bulharsko
16
article
Oslava pádu Drinopole v Moskvě.
Z Moskvy, 31. března. (Spb. Ag.) Na
oslavu dobytí Drinopole byly v kapli pleven-
ského pomníku v přítomnosti zástupců vojen-
ských kruhů a municipality slouženy boho-
služby, při nichž oslavena byla památka cara
Alexandra II., Alexandra III., řeckého krále
Jiřího a všech padlých v balkánských válkách
r. 1877 a 1912—13. Pak vykonány modlitby
za cara Mikuláše II. a mocnáře spojených
balkánských států. Na pomníky Alexandra IIl.
a generála Skobeleva byly položeny věnce.
Večer uspořádána hostina.
Alexandr III
Jiří
Mikuláš
IIl
Skobelev
Drinopol
Moskva
Aga
17
article
Bulharská oprava zpráv srbských.
Ze Solije, 31. března. (K. k.) Bulharská te-
legrafní agentura konstatuje, že zprávy ze srbské-
ho pramene o operacích, které předcházely pádu
Drinopole, a o okolnostech zajetí Šukri paše, ne-
srovnávají se s pravdou. Dle těchto zpráv byl za-
jat Šukri paša v tvrzi Hadirliku se značným poč-
tem důstojníků srbským vojskem a den na to vy-
dán generálu Ivanovu, kdežto je prokázáno, že
Šukri paša se vzdal generálu Ivano-
vu 26. března o 2. hod. odpolední po pá-
du východní fronty pevnosti, vynuce-
ném bulharským vojskem. Až do té chví-
le boje nepřestaly, pročež nemohl býti ani velitel
obléhaného města dříve zajat. Rovněž neprav-
divou je zpráva z téhož pramene, že
Šukri paša prostřednictvím parla-
mentáře nabidl, že se vzdá veliteli 20
srbského pěšího pluku. Pokud jde o ztrá-
ty, které jsou líčeny v Bělehradě jako značné, u-
veřejnil hlavní bulharský stan číslice, které po-
skytují jasný přehled. Srbové měli 1200
mrtvých a raněných. Pokud jde o tvrzení
že srbské vojsko, jehož akce byla již charakteri-
sována v telegramu generála fvanova minister-
skému předsedovi Gešovu, prorazilo pevnostní pás
drinopolský a vtrhlo do města, budiž poukázáno
na telegram srbského generála Štěpanoviče gene-
rálu Ivanovu ze 26. března, kterým generál bla-
hopřeje bulharskému vojsku, že pro-
lomilo pancíř ottomanského obra.
Ivanov
Ivana
Srba
Štěpanovič
Drinopol
Bělehrad
18
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Vládní opatření proti znepokojivým zprávám
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Vlád
činí přísná opatření, aby nebyl porušen klid
pořádek šířením nepravdivých pověstí. Míst-
ní velitel cařihradský uveřejňuje vyhlášku, v
níž se praví: Denně rozšiřuje se v Cařihradě
spousta vylhaných zpráv. V posledních dnech
byly zejména trouseny lživé zprávy o armádě
a pověsti, že lze v Caříhradě očekávati krvavé
události. Městské velitelství prohlašuje, že
armáda jest za pomoci boží zaměstnána háje-
ním čataldžské čáry a Bulajru a že se stala
preventivní i potlačovací opatření proti jaké-
koli eventualitě. Národ nesmí si všímati lž
vymýšlených našimi nepřáteli. Ode dneška
budou z území, pro něž platí stav obležení, od-
straněni všichni, kteří budou nadále rozšířo-
vati klamné zprávy, způsobilé vyvolávati roz-
hořčení a rušiti klid obyvatelstva.
Ranění od Čataldže.
Z Caříhradu, 31. března. (K. k.) Dnes do
poledne přibylo sem 50 raněných tureckých
vojáků z čataldžské čáry. Také další 4 bul-
harští zajatci byli sem dopraveni.
Cařihrad
19
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
za sh
večerni
za 4h
Vo fliálkách na venkově
ranni cislo. . . . . . 10h
večerni.
lnseráty
plati sa hotově napřed-
Předplaceni a inserty příjima
ndministrace v Marianské ul.,.
Tam nacházeji se těn
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceli
20
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
21
article
Otázka reformy volebního řádu v Haliči.
Otázka reformy volebního řádu v Haliči.
Z Vídně, 1. dubna. „Neue Freie Presse“
oznamuje ze Lvova, že vzmáhásevevel-
kostatku polském odpor proti vo-
lební reformě zemské. Dle listu „Ku-
ryer Lwowski“ počet odpůrců reformy té na
sněmě zemském dosáhl již 42, a 40 poslanců
dostačí, aby svým odchodem zmařili schop-
nost sněmu ku právoplatnému usnesení
Projev soustrasti císaře Františka Joseia
do Londýna.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) Ministerstvo
vojenství uveřejňuje telegram, kterým Jeho Veli-
čenstvo císař a král František Josef vyslovuje stát-
nímu tajemníkovi vojenského úřadu plukovníku
Seelovi soustrast k úmrtí polního podmaršálka
lorda Wolseleya, jakož i telegram, jímž Seely
děkuje Jeho Veličenstvu za soustrast.
Anglický lodní rozpočet.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) Dolní sněmovna.)
Dnes pokračovalo se v projednávání lodního roz-
počtu. Keir Hardie prohlásil k návrhu Chur-
chillovu Německu, aby ve stavbě lodí nastala na
rok přestávka, že admiralita shledala, že prove-
dení anglického lodního programu při přetížení lo-
děnic jest nemožno, a návrh Churchillův není ni-
čím jiným než oklikou, aby se mohlo ve stavbě
lodí dohoniti zameškané. Churchil1 ohradil se
proti takovému posuzování jeho návrhu, jejž učinil
v dobré vůli a s naprostou upřímností. Prohlásil
dále, že byl tázán, promyslil-li svůj návrh také
s německého stanoviska. Může tento dotaz dle
pravdy zodpověděti kladně a právě poněvadž ho
promyslil s německého stanoviska, skládal v něj
důvěru, poněvadž návrh má hlavu i patu (sugge-
stion of substance and reality). Nebude-li přijat.
František Joseia
František Josef
Wolseleya
Hardie
Churchillův
Churchil
Halič
Vídeň
Lvov
Londýn
Dolní sněmovna
Chur
Německo
Ku
Neue Frei Presse
22
article
nijak nepoškodí výsledek z toho anglickou lodní
moc. K výrokům Keira Hardie podotkl dále Chur-
chill, že by průtah na loděnicích nijak patrně s
nedotkl přebytku sil (margins of strenght), k ně-
muž admiralita pracuje. Kdyby tento průtah měl
míti takový účinek, bylo by možno přibrati lidi
jiných pracovních odvětví, za nynějších okolnoste
však nebyly by výdaje na to oprávněny. Průtah
v loděnicích nijak se nedotýká zahájení a prová-
dění nových staveb. V případu nutno sti
bylo by možno během tohoto roku za-
počíti se stavbou čtyř nebo pěti bi-
tevních lodí, nehledě k pěti každo-
ročním a k lodi malajských států,
tedy celkem 10 nebo 11, které mohou
býti za 24 až 30 měsíců hotovy, ani
by se zdržela stavba pěti válečných lodí, které s
v Anglii staví pro cizí vlády. Nebylo by také žád-
ných obtíží při opatření mužstva pro lodi, ani ne-
snází o peníze. Rovněž nebylo by třeba uzavírati
půjčku nebo ukládati nové daně, poněvadž pení-
ze, kterých bylo během posledních tří let použito
na snížení státního dluhu, dosahují daleko vyššího
obnosu než by bylo třeba na zmíněné stavby.
Churchill pokračoval: Nepodnikneme-li takových
kroků, nestane se tak proto, že jsou nemožny,
nýbrž proto, že jich není třeba. Stejně bezdůvod-
nou jako nedůstojnou jest domněnka, že se prove-
dení našeho programu staví v cestu obtíže a že
upřímný přátelský návrh, jejž jsem učinil, jest
pouze úskokem, abychom zatajili svou slabost a
tajně získali předskok. (Pochvala.) Doufá, že se
uzná, že nic nebrání rychlejší stavbě anglických
lodí, kdyby toho bylo třeba, ani dokončení stav-
by tří kanadských lodí, o nichž se nyní uvažuje
v Kanadě.
Hardie
Churchill
Chur
Anglie
Kanada
23
article
K pohřbu řeckého krále Jířího I
K pohřbu řeckého krále Jířího I
Z Athén, 31. března. (K. k.) Dnes večer byl
zastaven přístup k vystavené mrtvole krále Jiřího.
Veškerá školní mládež defilovala před rakví. Při-
jelo několik tisíc cizozemců, aby se zúčastnili
pohřbu. Francouzské zvláštní poselstvo, které sem
dnes přijelo, bylo na nádraží uvítáno ministrem
zahraničních záležitostí.
Generál Dimitrijev opustil Petrohrad
Z Petrohradu, 31. března. (P. t. a.) Bul-
harský generál Radko Dimitrijev dnes večer
odejel. Na nádraží dostavilo se obecenstvo do
tisíců a připravilo generálovi bouřlivé ovace.
Z Petrohradu, 31. března. (Spb. Ag.) Bul-
harskému generálu Radkovi Dimitrijevu byly
při jeho odjezdu uchystány hlučné ova-
ce. Na nádraží dostavili se mimo bulharského
vyslance předseda sobrání dr. Danev a náčel-
ník ruského generálního štábu s četnými dů-
stojníky, jakož i deputace slovanských spolků
a studentských sdružení.
Jiří
Dimitrijev
doktor
Danev
Atény
Petrohrad
Aga
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ (Z pařížské divadelní kroniky.)
Odéon, jenž je vedle Comědie francaise druhým
„divadlem francouzským“, podporovaným státem
plní pod vedením Antoina, opravdového reformá-
tora francouzské scény, věrně svoji povinnost, hrá
vzorně klassické kusy, především domácí. Jeho
reformní úsilí není ovšem toho druhu, jako na př.
Reinhardtovo v Berlíně neb Craighovo v Londýně.
Francouzský vkus, zvlášť v domácím umění, je pří-
liš konservativní, než aby jakákoliv novota, opou-
štějící tradici, mohla mít trvalý úspěch. Jeho re-
formy týkají se jen nové úpravy starého podání,
a i tu musil probojovat ostrý boj theoretickými
výklady v revuích i v denním tisku, než dosáhl
svým podáním Moličra a Shakespeara uznání.
Repertoir jeho divadla je dnes vskutku klassi-
cký. Poslední týden, kdy hrálo se z pravidla denně
dvakráte, byl na repertoiru především Moličre
pak král Lear a Arelatka a Figarova svatba. Víděí
jsem z Moliěrova repertoiru „Le bourgeois gentil-
homme“ s Vilbertem v titulní úloze.
Ve scénické výpravě neodchýlil se Antoine o
tradice Comédie francaise kterou přijímá v podání
Molira i naše Národní divadlo: dekorace I ná-
bytek uvedeny na nejnutnější minimum. Na rozdíí
od našeho vkusu toiletty jsou méně nádherné, úmy-
slně „divadelní“, nádhera sama sebou je již satirou
Za to masky, celá úprava hlavy a tváře i z bez-
prostřední blízkosti jsou přímo skvělé.
V Odéonu hraje se Moliěre na rozdíl od Comé-
die přirofeněji; Antoina tyrdí, že vzkřísil prarou
Antoine
Reinhardtův
Moličr
Shakespeare
Lear
Arelatka
Figarův
Comédie
Berlín
Londýn
Odéon
národní divadlo
25
article
Moličrovskou tradici, když zbavil přednes i mi-
miku onoho „stylu konservatoře“, jenž pro Comé-
die je tak příznačný. Proto také odvážil se užíti
v hlavních úlohách Molirových veseloher ne her-
ců, ale artistů, kteří dobyli si svých vavřínů v růz-
ných cafés concerts jako humoristé groteskního
rázu. Odvážný pokus se zdařil a Vilbert, jenž dnes
hraje měšťáka, posedlého šlechtickou manií a do-
mněle nemocného, je právě tak dokonalý, jako
svého času jeho soudruh v povolání, Dranem. v
podání Vilbertově není ani stopy jeho vlastního
povolání: dovede i v nejsvůdnějších situacích udr-
žet klassický styl humoru, ale při tom je pln při-
rozené vervy, svěží, rozkošné veselosti, nepostrá-
dající nádechu ironie, jejž Pařížané tak milují. Když
komanduje své lokaje, dává si předzpěvovat písně
svého učitele zpěvu a sám přednáší falešným hla-
sem své oblíbené písničky, když se se vší vroze-
nou nemotorností pachtí napodobit poklony svého
tanečního mistra a z beránčí trpělivostí snáši hru-
bosti svého učitele šermu, je jeho radost z tohoto
šlechtického zaměstnání tak upřímná, naivní a při-
rozená, jako dobrácká zlost na nezbednou komor-
nou, svíjející se smíchem nad jeho pokusy a jako
bojácná úzkost z resolutní manželky, která dává
šlechtickému příživníku svého muže velmi znatel-
ně na jevo své opovržení. Mimika Vilbertova,
všech ostatních má cosi pro naše herce téměř ne-
dostižného: styl, vyvrcholující v přirozenost, vý-
sledek nejen dlouholeté divadelní tradice, ale také
úmorného studia, vytrvalosti a opravdovosti, která
bohužel našim jevištím je téměř neznáma. Vyrov-
nává-li se co této reprodukční dokonalosti, je to
Vilbert
Pařížan
Dran
26
article
deklamace. Deklamace značně odchylná od před-
nesu Comédie tím, že vrací se ze strnulých forem
rythmu ke kadencím a k přizvuku přirozené mlu-
vy, ale při tom křišťálově čistá, vyvážená s roz-
košnou přesností slepě dokonale jako zpěv. po-
dávající s virtuosní jistotou a vzácnou virtuositou
nejjemnější odstíny správného přizvukování a har-
monie hlasové, jež je tak charakteristická pro fran-
couzskou mluvu. Je to mluva denního života, ide-
alisovaná, vytříbená k vrcholné dokonalosti.
Comédie
27
article
Režie, která s neúprosnou přísností střeže
každý akcent, každý obrat řeči, ovládá také do
nejmenších podrobností jak rozestavení postav n
jevišti, tak vzájemné vyvážení tempa v dialozích
a všecky exotické extravagance, jež Molfěrova
hra předpisuje, ldyž směšný měšťák dá se oklamat
zavrženým nápadníkem své dcery, jenž, přestrojen
za orientála, udílí mu fraškovitými obřady se svojí
družinou hodnost „mamamuši“ a obléká jej do fan-
tastického kostymu. Hra Moliěrova je reproduko-
vána věrně s hudbou Lullyho, se všemi zpěvním
i tanečními vložkami, ale přes to nezvrhá se ve
„hru se zpěvy“. Co dodává celé té reprodukci Mo-
liěrovy hry klassického stylu, je jistá povýšenost
režie i herců nad pouhou imitací zdánlivé skuteč-
nosti. Je to vlastnost příznačná pro francouzské
herce, i pro francouzské publikum, že nikdy ne-
chtějí zapomenout, že jedná se jen o hru, o uměle-
cké podání, ne o klam, byť umělecký — je-li vůbee
umělecký klam. V hereckém podání je znát vždy
vědomí hry, reprodukce klassického díla; není te
uplatňování vlastní herecké osobnosti na úkos
úlohy. Naopak, herec úplně se přetvořuje ve svou
roli, ale role zůstává rolí, a herec nepachtí se p
umělém naturalismu. Je mezi ním a obecenstven
neustále tichá dohoda, že jde jen o umělecký vztal
mezi umělcem a divákem, kteří scházejí se, aby
zasvětili večer klassickému umění.
Molfěrův
Lully
Moliěrov
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Milostná zápletka u toskánského dvora
Před několika lety byl přijat do služeb toskán-
ského dvora jako šofér jistý Jos. Janovský. Velko-
vévodská rodina si ho velice oblíbila, takže Ja-
novský postoupil na komorního oficiála. Ale př
zvláštních příležitostech však vždy ještě vozíval
velkovévodskou rodinu v automobilu. Nyní byl
náhle propuštěn, protože nediskretností sluhy vy-
šlo na jevo, že měl milostný poměr s vysoce po-
stavenou dámou dvorní společnosti. Janovský by
vyznamenán mnohými cizími řády, jež mu udělili
hosté toskánského dvora.
= Zpronevěry při stavbě římského justičního
paláce. Právě uveřejněná zpráva o stavbě římské-
ho justičního paláce způsobila v celé Italii trapné
vzrušení. Řada vlivných dosud a vážených poslan-
ců je kompromitována. Mezi nimi je také bývalý
státní tajemník Pozzi, za jehož vedení děly s
neslýchané rejdy podnikatelů stavby, kteří pomo
svých známých poslanců vytloukali od vlády stále
nové a nové obnosy. Kromě toho jsou kompromi-
továni ještě jiní, kteří byli nejspíše pomocníky
podnikatelů. Tak státní rada poslanec Brunialtí
kasační rada poslanec Mosca a řada jiných po-
slanců.
= Světová knížní produkce. Španělský spiso-
vatel Eduargo Ravarro Salvador sestavil statisti-
ku světové knižní produkce za rok 1911. Dle této
statistiky bylo vydáno v Německu 33.000 děl, v
Rusku 29.000 děl, v Japonsku 24.000, ve Spojených
státech 11.223, ve Velké Britanii 11.000, v Itali
Janovský
Pozzi
Brunialtí
Mosca
Velko
Salvador
Německo
Rusko
spojený stát 11.223
Velká Británie
29
article
10.929, ve Francii 10.400. Pak přichází Švýcarsko
s 10.000 knihami. Rakousko-Uhersko se 7000. Dán-
sko, Švédsko a Norsko se 6475, balkánské země
se 4000, Holandsko s 3700 a Španělsko a Portu-
galsko s 2665 knihami
—Poštovní schránky v Kanadě. Pěkné zaří-
zení, jež by zasloužilo napodobení, mají v Kanadě.
Poštovní schránky v ulicích jsou opatřeny jmén
ulic, mají automat na prodávání známek a v noci
bývají osvětleny.
= Smutné následky „štěstí“. Z Kodaně se
píše: Velká výhra kodaňské třídní loterle připadla
čtvrtkovým losům. Telegrafista v pohraničním mě-
stě Frederica, jenž bral výsledek slosování, byl
zvláštní náhodou majitelem čtvrtiny losu. Byl zprá-
vau o svém štěstí tak vzrušen, že musel býti do-
praven domů, kde za krátko zemřel srdeční vadou.
Majitel jiné čtvrtky téhož losu, jistý sedlák, ra-
dostí sešílel.
= Katastrofální povodně v Americe a houslista
Ysaye. Z Vidně, 1. dubna: „Fremdenblattu“
telegrafují z Nového Yorku: Strašné dny zažil vir-
tuos na housle Eugen Ysaye v zavodněném území
ohijském. Za koncertního turné v západních stá-
tech byl překvapen v Daytonu povodní. Celý týden
měl každou chvíli smrt před očima
— Koncert se skandálem. Z Vidně, 31. břez-
na. [K. k.) Na dnešním orchestrálním koncertě
Akademického svazu pro literaturu a hudbu, který
diridoval Arnold Schönberg, stoupene
nového hudebního směru, došlo k ta-
kovým demonstracím, že bylo nutno
koncert přerušiti.
— Zemětřesení. Z Haagu, 31. března. (K. k.)
Dne 14. března byly, jak se úřadně sděluje, ostrovy
Siane, Tangi a Taland ve východoindickém Archl-
pelu postiženy zemětřesením. Obec Menelos
byla úplně zničena, v jiné bylo 107 oby-
vatelů pohřbeno pod troskami. Škoda,
způsobená pobořením cest, mostů a domů, jest ve-
liká. Počet mrtvých není však značný. Do posti-
žených krajů odplula válečná lod.
Ysaye
Schönberg
Tangi
Taland
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Uhersko
Dánsko
Švédsko
Norsko
Holandsko
Španělsko
Kanada
Kodaň
Amerika
Nový York
Dayton
Haag