ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4356d3d0-764f-11dc-9f2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 27, person 27, work 1, org 4
1 masthead
V Praze, v úterý dne 22. září.
Praha
2 masthead
K číslu 262.
3 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h.
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
6 article Sli
Sli Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Proti vládní uherské volební reformě. Z Pešti, 22. září. Ruch proti volebni reformě vládní, zejména proti plurálnímu právu, jest mezi národy nemaďarskými veliký. Slovácký poslanec Bela prohlásil na schůzi voličů, že proti volební reformě, která by nevyhovovala požadavkům národů nemadar- ských, tito by zahájili silnou obstrukci. Změna ve státoprávním poměru Bosny. Z Pešti, 22. září. („N. W. Tgbltt.) Z naři- zení sborového velitelstva v Sarajevě mají ro- diny důstojníků a podúřadníků opustiti území sandžacké. Včera již opustily četné rodiny Plevlje. Příčina tohoto opatření jest známa, rozšířena však jest pověst, že sou- visí tato změna se změnou státo práv- ního poměru zemí zabraných. Doplňovací volba v Inšpruku. Z Vídně, 22. září. Z Inšpruku se sděluje. že doplňovací volba za resignovavšího dra. Erler a položena jest na 12. listopad.
Bela N W Tgbltt Erler Pešť Sarajevo Vídeň
8 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadníhio věstníku.
9 article
Z Vídně, 22. září. (K. k) „Wr. Ztg.“ oznamuje Paní arcivévodkyně Renata Marie, dcera arcivévody Karla Štěpána, z asnoubila se na základě císař- ského svolení s princem Jeronýmem Radzi willem. — „Wr. Ztg.“ uveřejňuje nařízení mini- sterstva vnitra ze dne 19. záři r. 1908 o úřadn působnosti okresních hejtmanů v Li toměřicích a v Karlíně. Ztížené telegrafické spojení s Francií. Z Paříže, 21. září. (K. k.) Za požáru v telefonn centrále přetrhalo se mnoho telegrafních drátů, jež bylo na této budově upevněno. Spojení s Rakouskem jest nedostatečné. Možno tudíž očekávati, že spojení to bude často zpozděno.
Wr Karel Štěpán Radzi Vídeň Karlín Francie Paříž Rakousko arcivévodkyně Renata Marie
10 article Demonstrace a krveprolití v Lublani.
Demonstrace a krveprolití v Lublani. Německý tisk o událostech lu- blaňských. Z Vídně, 22. září. S německými listy pláče nad událostmi lublaňskými a vyjíždí si na ta- mější Slovince vládní »Fremdenblatt«. Není člo- věka, který by neželel obětí nedělních událostí v hlavním městě krajinském, ale právem musí se uznati, že podnět a počátek ke sráž- kám mezi Němci a Slovinci ne- dali Slovinci, nýbrž Němci a že vina slovinských výtržností hledati se musí ve Ptuji. To jest právě tradicí vlád ní ho tisku, že na Čechy a Slovince troufá si všeho, proti Němcům však ne- odvažuje se hlesnouti ani slovem, ba ani ten- kráte, když jejich zločiny celému světu jsou patrny. — »N. Fr. Pr.«, která vyslala do Lu- blaně zvláštního zpravodaje, sápe se na zem- ského hejtmana Schwarze, že svěřil policii Hri- barovi a na tohoto pak ještě více.
Němec Schwarz Hri Lublaň Vídeň Čechy Francie Lu
11 article
Vojsko i četnictvo z ulic odvoláno- Z Lublaně, 22. září. Po žádosti starosty Hribara vzala vláda jak vojsko tak četnictvo z ulic. Starosta pak se zavázal, že se postará o zjednání klidu a pokoje, ale jenom s pod- mínkou, bude-li policie svěřen jemu. Veřejný smutek. — Poručík, jenž zavinil krveprolití, prý uprchl. Z Lublaně, 22. září. Všechny bu dovy slovinské a městské ma jí smuteční háv. Odpoledne o 4. hodině koná se pohřeb obětí medělních udá- lostí. Vypravuje se, že vinník — mladý poručík — který dal v neděli stříleti do lidu, p rchI z Lublané. Ujišťuje se dále, že 27. pěší pluk — vojsko veskrze něme- cké a Slovincům nepřátelské — bude záhy odtud odvolán. Důstojníkůma mužstvu tohoto pluku, jehož oddělení v neděli vypálilo salvu do lidu již ustupu- jíeího, dán byl rozkaz, aby neopouštěli svuj Z vazby propuštění demonstranti. Z Lublaně, 22. záři. V neděli zatčeno 32 osob, z nichž 12 zase z vaz by propu- štěno. Jak proti uvězněným, tak proti propu štěným zavedeno soudní vyšetřová ní. Vyvrácená lež. Z Lublaně, 22. září. Zprávy vídeňských listů, že bylo na vojsko střileno z re- volveru a že u jednoho z demonstrantů na- lezen byl revolver, prohlašují se tady za bo- hopustou lež.
Hribar Lublaň
12 article
Mobilisace na Lublaň. Z Celovce, 22. září. Včera večer mobi- lisován pěší pluk č. 17 pro Lublaň. Prapory jeho byly již jako do války vy- zbrojeny a umístěny ve vago- nech zvláštního vlaku, když tu přišel rozkaz, aby zůstal v Celovci. Prapory, které již nasedaly, opustily zase zvláštní vlak a vrá- tily se do kasáren. »Slovanský klacek«. Velkoněmecká „Tägl. Rundschau“, časopis, před- kládaný prý denně císaři Vilémovi, má o krvavých událostech úvodní článek s titulem „Slovanský kla- cek. Píše se v něm: „Sláva českých bratří nedala ušlechtilým Slovincům pokoje. A tak provedli včera v krásném městě Lublani protiněmecké štvanice, jež se mohou klidně postaviti po bok vandalismu nejpu- stějších skandálů pražských. Bohužel, byly úřady vůči výtržnostem opět měkké jako aksamit, což výtržníkům umožnilo, by celé ho- diny řádili a běsnili dle vůle srdce svého. Městská policie chovala prý se z počátku docela passivně, t. j. hrála prý si jako při ruských pogromech na ne- stranného povzbuzovatele... Srovná-li se postup po- licie a ozbrojené moci v Lublani s posledními udá- lostmi v Kašperských Horách, dospěje se k výsledkům velmi povzbuzujícím. Dle toho zdá se, že v Rakou- sku stává se obvyklostí, že orgány státní moci vystu- pují při porušení klidu enerzicky jenom tam, kde za- kročení směřuje proti Němcům, i tehdy, kdy napa- denými jsou Němci; kde však zakročení směřuje proti Čechům a Slovincům, přichází státní moc vždýcky pozdě.! — Kolik vět, tolik lžíl
Rundschau Vilém Sláva Němec Čecho Lublaň Celovec kašperský hora
13 article
Státní příjmy ruské.
14 article
Z Petrohradu, 21. září. (P. t. a.) Dle rozpočt na rok 1909 vykazují řádné příjmy úhrnem 2476 mi- lionů a řádné výdaje 2473 milionů, takže příjmy bu- dou převyšovati výdaje o 3 miliony.
Petrohrad
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Lublaň...!! Těžký černý závoj smu- teční zahaluje bílé zdi hlavního města slovin- ského a pohřební ticho naplňuje jeho ulice, ná- rod chystá se slavně pochovati mládež svou po- střílenou v neděli od vítězné c. a k. armády. Dvě poloviční děti zastřeleny a řada leží jich na
Lublaň
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Největší diamant na světě. Z Amsterodamu se sděluje: Když byl koncen února diamant »Cullinan« odevzdán anglickému králi jako dar jižní Afriky, byl to obrovský drabo- kam, vážící 3027 karátů, takže nebylo možno ob sáhnouti ho prsty jedné ruky. Za několik neděl na to byl diamant rozštípnut na dva kusy, z nichž jeden určen po vybroušení do koruny, druhý do žezla krále Eduarda. Tak vznikly dva nebroušené diamanty, o 1700 asi 1000 karátech, kromě toho pak bylo ještě as 300 karátů odpadků. Z těchto odpadků vybrousila firma Ascherova v Amsterodamě opět brilanty, mezi nimi jeden, jenž váží 100 karátů a má cenu asi 250.000 korun. Menší z obou hlavních kamenů, získa- ných z Cullinanu, byl v těchto dnech dobroušen. Obdržel dvojnásobný počet facett než obyčejný bri- lant, neboť se svými 330 karáty, jež má po broušení jest stále ještě o celých 90 karátů větší než »Im perial«, jenž měl posud se 240 karáty světový rekord mezi obrovskými brilanty.
Cullinan Eduard Amsterodam jižní Afrika Ascherov Amsterodama
18 article
Tento ohromný drahokam, jenž bude králi Eduardu odevzdán ještě před Vánocemi, má překrásný zářivý obeň. Má lehké modravé zabarvení a jest tak krásně čistý a jasný, že uvádí ředitele firmy Ascherovy do extase, když o něm mluví. Druhý hlavní kus »Cullinanu« bude vážiti asi 600 karátů, až z něho facettování učiní teprve dokonalý brilant. Tento obr mezi brilanty bude míti cenu, kterou nikdo nedovede přesně odhadnouti, neboť jeho čistota a krása společně s jeho velikostí činí jej přímo králem v říši drahokamů. Z počátku odhadovala se cena »Cullinanu« na 24 milliony korun, nyní však, když broušení ukázalo, z jakého překrásného materiálu byl tento drahokam, nutno páčiti cenu kamenů na 70 až 100 millionů korun. Tyto ohromné poklady budou skryty všem očím ležeti v klenotníci anglické koruny v Londýně a jen při zvláště slavnostních příležitostech budou na několik minut opět vyneseny na světlo, kterého po mnoho tisíciletí své skryté existence nikdy nepo- znaly.
Eduard odevzdat Cullinan Londýn Ascherův
19 article
Bylo již sděleno, s jakou úzkostlivou opatrností byl »Cullinan« střežen. Cizího návštěvníka vedou s posvátnou úctou kolem pokojíku, za jehož stále zavřenými dveřmi zvláště obratný dělník jménem Henrikse obsluhuje brusy »Cullinanových« kamenů. Procesí 10 až 12 lídí, mezi nimi ředitel, provází kameny každý večer do jejich podzemního vězenía stejné slavnostně přenášejí se ve dne opět do dílny. Již před továrnou prohlíží si policejní agent nedů- věřivě cizince, jenž žádá vrátného o vpuštění a u vchodu do budovy stojí ještě jeden strážník. Král Eduard sám nařídil toto pečlivé střežení a jak sdě- luje » Handelsblad«, dává si stále podávati zprávy o postupu broušení. V určitých obdobích dostaví se pravidelně notá se dvěma svědky a sepíše podrobný protokol. Občas přijde také králův komisař a prohlédne kameny, které se v každém stadiu fotografují. Tyto fotografie sklá- dají se do alba a budou později s hotovými kameny odevzdány králi Eduardu. = Lze prodloužiti život? Známý pařížský cbi- rurg dr. Doyen, jenž si svými experimentálními pra- cemi v oboru rakoviny ve Francii zjednal velkou pověst, došel na základě svých studií a četných praktických pokusů ku přesvědčení, že moderní věda je s to uskutečniti starý sen o umělém prodloužení života. »Je v moci člověka, udržeti svůj život několik století,« prohlásil slavný francouzský lékař na po- sledním lékařském kongresu v Ženevé a nyní sdělil spolupracovníku »Matínu« bližší podrobnosti o svých pokusech a důsledcích, jež z nich vyplývají. »Moje pokusy jsou pokračováním objevů Mečnikova a jeho
Cullinan Henriks Cullinanův Eduard Mečnikov Francie Ženevá
20 article
fagocytosa tvoří základ mých studií. Rozmnožujeme-li bílé buňky krevní, rozmnožujeme tím životní sílua můžeme ji regulovati. Tu zdá se, že vzniká celá nová lékařská věda. Podaří-li se nám potlačiti katarrh, zá- nět krku a bronchitidu (a docílil jsem při tom abso- lutních úspěchů), bude také možno překonati všechny latentní otravy. Náš život jest obmezen nesčetnými zjevy hynuti v organismu; mezi nimi musíme věno- vati pozornost nejen zjevným nemocem, ale také la- tentním infekcím. Jakmíle fagocytosou u individua zvýšíme schopnost odporu, prodloužíme tím také dobu života«. Mečnikov tyto názory proslulého pa- řížského chirurga v zásadě potvrdil. »Neznám po- kusy dra. Doyena a nemohu je proto posuzovati, ale soudím, že v budoucnosti bude skutečně možno prodloužiti lidský život. Aby se toho dosáhlo, musejí býti předem ještě vysvětleny příčiny stárnutí ve svých rozvětvených vztazích, které ještě nejsou úplně známy. Na tom se ale pracuje, na tom pracu- — Staleté želvy ve spánku: Jak sděluje „Daily Mail“, byly v londýnské zoologické zahradě u rour parního topení právě uloženy k šestiměsíčnímu zim- nímu spánku obrovské želvy, 250letý „Methusaleh“ a 200letý „Jindřich“. „Methusaleh“ usnul hneda zdá se, že nemá žádných snů, aspoň se posud nepo- pohnul ani o milimetr. „Jindřich“ však působí mnoho starostí. Slunce mu v posledních dnech příliš svítilo a proto nyní často ve spánku chodí.
Mečnikov Jindřich Daily Maila
21 article
Jednoho dne ušel dokonce kilometr cesty, načež opět pevně usnul daleko od svého lůžka. Poněvadž by na- chlazení mohlo býti u tohoto starocha velmi nebez- pečné, je celá armáda zřízenců stále připravena za- vléci jej nazpět na jeho místo. Přijde-li ale opět teplý den, shodí „Jindřich“ se sebe pokrývky a počne zase putovati. „Je vlastně dost starý, že by mohl nechati takových hloupostí,“ pravil jeho soukromý strážce, když jeho chráněnec opět jednou v poledne počal ve spánku choditi. „Nežere nic a tak násí jen okrádá
Jindřich
22 article
jeme . . .«
23 article
o čas. Nu, až příjde zima, dostane již rozum.“ .