Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

20. února 1909. Čísle 51.

4 article

Pověsti o mobilisaci bulharské. Ze Sofije, 19. února. (K. k.) Zdejší ture- cký diplomatický zástupee Relik bej žádal dnes v ministerstvu zahraničních věcí za vy- světlení opětných pověstí, otištěných v bulha- ských listech, jakoby mělo dojíti k mobilisaei jedné nebo několika bulharských divisí. Záro- veň stěžoval si do nevlídného ténu oficiósních listů vůči nověmu tureckému ministerstvu. Zá- stupce nepřítomnéhio ninistra podal Refiku beji uspokojivé ujištění o úmyslech bulharské vlády a prohlásil svrchu zmíněné, listy šířené pověsti za bezpodstatné. Dohoda rakousko-turecká. Z Cařihradu, 19. února. (K. k.) Na včerejší winisterské radě byly schváleny změny proto- kolu o dohodě, ujednané mezi rakousko-uher- ským velevyslancem markrabětem Pallavicinem a ministrem obehodu Noradungianem. Očekává se, že i rakousko-uherská vláda je schválí, takže změněný protokol bude asi záby podepsán. M. Z Kolina n. R., 19. února. (Pův. telegr. „Nár. Listů“.) Dle berlínské depeše „K ö 1n. Ztgu.“ nelze již pochybovat o úplné sbodě mezi Ralousko-Uherskem a Tureckem. Zpráva o podpisu přislušného protokolu do dhošního poledne ještě nedošla, ale lze oče- kávati to co nejdříve tím bezpečněji proto, že nový velkovezir Hilmi paša přeje si upřínmě brzkého zkoneování shody.

Noradungian Hilmi paša Cařihrad Kolina můj RalouskoUhersko Turecko

5 article

Polemika »Taninu« s »Timesy«. Z Cařihradu, 19. února. Mladoturecký lis „Tanin“ dovozuje v polemice s úvodníkem „Ti mesů“, v němž psalo se o svržení Kjamila paše, že mladoturecká strana ve sněmovně nesmí se zaměňovati s mladotureckým výborem, poně- vadž výbor vyhradil straně ve sněmovně svo- bodu jednání. Z diplomatických kruhů ruských č. Z Petrohradu, 19. února. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Zdejší díplomatické kruhy přijaly s útrpným úsměvem prvé zprávy z Vídně, že tamější noviny vybízejí rakousko- uherskou vládu k bezodkladnému vtržení akokupaci Srbska. Co se na vtrženi a k okupaci Srbska. Co se na poprvé zdálo poulými pokusnými balonky, začíná být pojímáno nyní, když se vytrvale opakuje, ohromně vážně a ruská díplomacie vids nevyhnutelnost připraviti se na všecko. Uznání neodvislosti Bulharska. Ze Sofije, 19. února. Zvláštní vydání listů oznamují se zadostučiněním uznání neodvislosti Bulharska. Soudí se, že ostatní velmoci budou náslodvati příkladu trojspolku: Francie, An- slie a Ruska. Deputace vojenská odjela na po- břeb velkioknižete Vladimira, po kterém bude král Ferdinand oficiálně carem přijat. Ve vlád- ních kruzích se praví, že uzmání neodvislosti urychlono bylo v prvé řadě z důvodů ceremoni- álních, aby byla umožněna účast krále na po- hibu volkoknížete Vladimíra, který byl jedním z nejhorlivějších podporovatelů Bulharskaa bulharské dynastie. Z Vídhě, 19. února. „W. Allg. Ztg.“ ozra- muje, vzdor určitě znějícím zprávám není ni- kterak jisto, že uznání neodvislosti Bulhnrsku Anglil, Francií a Ruskem se ofieiálně již stalo.

Vladimir Ferdinand oficiálně car W Allg Bulhnrsko Anglit Cařihrad Petrohrad Vídeň Srbsko Bulharsko Francie Rusko Timesy

6 article

Přislušné zprávy předbíhají prý skutečnost. Z Londýna, 19. února. (K. k.) „Reuterova kancelář“ sděluje, že ze Sofije rozšířená po- věst o uznání neodvisloosti Bulhar- ska nepotvrzuje se. Dle informaci, kterých dostalo se zmíněné kanceláři z úřadních kruhů, nedošly žádné zprá- vy, které by potvrzovely znepokojivé po- věsti o poměru Rakousko-Uherska k Srbsk u. Pověsti ty vzbuzují podiv v diplo- matických kruzích, které jim prostě nevěří. Z Vídně, 19. února. Ve zdojších diploma- tických kruzích přikládá se cestě krále Fer- dinanda do Petrohradu velký politický význam. Rusko při té příležitosti má projeviti souhlas ku prohlášení bulharské neodvislesti. Anglie Francie doposud se nerozhodly v této věci: An glie dosud trvá na tom, že takvý krok mocí by byl možný teprve až turecko-bulharská do- hoda by byla belova. Král. Ferdinand v Petrohradě ruské vládě sděli prý své úmysly v příčině brzké doliody

Reuterův Bulhar Král Ferdinand Londýn Rakousko Uhersko Srbsko Vídeň Petrohrad Rusko Anglie král Fery

7 article

s Tureckem a zároveň pronesl námitky prou ruskému návrhu, který tureckým protinávrhem se stal tak komplikovaným, že sotva touto ce- stou by se poduřila brzo turecko-bulharská do- hbda. Zároveň prbjeví král Ferdtnand hlubokou vděčnost Rusku za jeho velkomyslnost. Má se za to, že k turecko-bulharské dohodě dojde na konec jiným způsobem, nežli na základě ruského návrhu. Z Vídně, 19. února. Ve 3 hod. odpoledne odjel král Ferdinand bulharský ze severního ná- draží přes Varšavu do Petrohradu, kde zúčastní ce pohřbu velkolnížete Vladimíra Alexandroviče. Pravá příčina balkánské krise? „Fortnighlly Review“ uveřejňuje pod pseudo nymem „Vidi“ zajímavý článek o počátku belkán- ské krise, o němž je posud mále známo. Z počátku bylo plánem Rakouska vyledcávat s Tureckem o postoupení Bosny a Hercegoviny. Šlo o to, připojiti obě země k říší jako dar k jubileucí sařo Františka Josefa dne 2. prosince Vše mělo se odbýti hladce a v nejlepším p řád- ku. Měl se zabezpečiti souhlas velmocí a změna by se byla provedla za všeobecného blahopřání. Byle nutno připojiti obě provincie, neboť kdyby jejich slav zůstal nezměněn jako posud, tcužilo by obyvalel stvo po návratu k obrozenému a ústavnímu Turecku Rakousko mělo zabezpočeno Rusko tajnými smlouvami, které mu bránily proleslavaši. Německ přislíbilo svou pomoc. Souhlas Italie byl zajištěn Francie a Anghie samy nemohly nic učiniti. Bylotu pouze Srbsko, jež jevilo největší odpor proti anneri Aby udrželo Srbsko v šachu, uza- vřelo Rakousko dohodu s kníželem Fer dinandem. Zavázalo se podporovati Bulhary, a ž „po 2. prosinci prohlásí ne- odvislost. Bulharsko navzájem mělo napadocuti Srbsko, kdyby znepokojovalo Hakušany.

Ferdinand Alexandrovič František Josef Německ Bulhar Turecko Rusko Vídeň Varšava Petrohrad Rakousko Bosna a Hercegovina Francie Srbsko Fery Bulharsko Fortnighlla Review

8 article

Celá tato důmyslná kombinace byla však z mn- řena náhlým činem knížele Ferdinanda. Ten po če- hodě s Rakouskem neměl ni. pilnějšího než prohlá- siti se carem bulharským. To stalo se 5. října. Zdá se, že kníže Ferdinand si myslil: „Poněvadz Rakousko rozhodně připojí provincie, po kterých ba- ží, je lépe předejíti je prohlášením neodvislosti Bul harska. Jirak By bylo možno, budou-li nocnosti odporo vati podniku Rakouska, že Rakousko se své strany bude donuceno zapověděti Bulharsku porušení ber linské smlouvy. Bude-li však Bulharsko rázně jednati, Bude Ba kousko donuceno je následovati a dvojí porušení ber línské smlouvy bude se velmocem jeviti jako jeder a týž čin.“ Proto, nedbaje zájmů Rakouska, donutil Farone Aehrenihala k rychlému činu, prohlásiv se rarem dva měsíce dříve, než byla ustanovena annexe Bosny a Heroegoviny. Následkem toho Byl baren Achrenthal nucea ry- chle prohlásiti annexi bez svolení Turecka a přes odpor velmocí. Kromě toho prohlásilo Bulharsko klidně, že se musí chystati ku případné válce s Tureckem a že mu proto není možno udržovati Srhsko v klidu. Konečaě k dovršení kalamit barona Aehrenthala byl Tureckem zahájen boykot a konec konců pru svolení Turecka vykoupili penězi a jinými konce- semí. Dle toho bylo by Rakousko Bulharskem požádně napálenol (Další zprávy viz na str. 4.)

Ferdinand Faron Aehrenihal Aehrenthal Rakousko Bulharsko Bosna Turecko

9 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 19. února. (Ryt. Biliňskia společná cedulová banka.) Když byl guvernér rak.-uberské banky, ryt. Biliňski, jmenovár. rakouským ministrem firancí, vy- skytly se v některých uherských listech zprávy, že Biliňski je vázán jakýmisi sliby ve prospěch kartelu dvou samostatných bank, rakouské a uberské. Ryt. Biliňski rozptýlil maďarské n- děje v řoči, ktorou promluvil v ministerstvě financí, ujímaje se úřadu. Poněvadž se ryt. Bi- liňskému tento projev v Ulrách zazlíval, „Pest. Lšoyd“ háji ve vídlňském dopise jeho stano- visko. Ryt. Biliňskí byl a je z přesvědčení pří- vržencem společné cedulové banky a přeje si. aby zůstala i nadále společnou v nynější formě a s dosavadní kompetencí. Do takového progra- mu nedá se nikterak vtěsnati myšlenka bank

Ryt Biliňski Praha

10 article

zkartelovaných. Tvrzení, že změna v rakouském finaněním ministerstvě je přízniva maďarským snahám, je tedy úplně pochybeno. Bankovní statut z r. 1899, jehož je Biliňski spolutvůrcem, Cokazuje však, že Biliňski není a nebyl nikdy o dpůrcem Uher a jejich nároků na cedulovou banku. Přes to, že na Biliňského s uhersko strany ostře útočeno, zachoval se k Uhrám vždy úplně rovnoprávně a banka se osvědčila i za nejobtižnějších situací. Poněvedž pak ryt. Bi- liňski je přesvědčen, že nynější společná cedu- lová banka vykonává přesně své povinnosti k oběma státům, nelze očekávati, že by ny í jako rakouský ministr financi své přesvědčení změnil a dle tolo se také zachová v nastávaji cím vyjednávání uherské vlády s rakouskou.

Uhry

11 article

V Praze, 19. února. (Dr. Kuranda o ma- lých universitách.) Posl. dvor. rada Ku- randa mluvil v německé liberální voličské schůz ve Vídni o universitách. Vláda je dle jeho ná zoru povinna uznati právo každého národa v Ra- kousku, aby své kulturní potřeby mehil uklojit ve svém národním jazyku a že tedy každý ra- kouský národ má právo i na vysoké školy. v nichž by se v mateřském jazyku vzdělávali jeho učitelé a právnici. O lékařských fakultách zatím mluviti nelze, poněvadž jsou přiliš drahé Na své university mají tedy právo jak Vlaši, tak i Slovinci o haličtí Rusové. Uníversila může býti zřízema jen ve středisku toho kterého n roda, tedy ruská ve Lvově, elovinská v Lublani vlašská v Terstě. Slovinská universita v Lubla- ni, proti níž se s německé strany nejvíce útoči zdá se posl. Kurandovi prospěšnou jak se sta noviska němockélmo, tak i se stanoviska stát ního. Zřízením těchto tří universit (o druhé če ské universitě dr. Kuranda vůbec nemluvilí Pozn. red.) zmírnil by se a snad docela utlumi odpor národností proti centrálnímu parlamentu a tím by se velice usnadníla klidná parlamontn práce. Shromáždění projevilo s vývody řečníko vými souhlas. V Praze, 19. února. (O pět velezra d a. Zdá se, že bar. Aehrenthal na odůvodnění své- ho hosenského dobrodrežství nemá dosti vele zrádného procesu proti 53 Srbům v Záhřebě nýbrž že potřebuje něco podobného také v Pra ze a v Pešti. V Praze, jak známo, koonají se horlivě policejní prohlídky v bytech předáků strany národně-sociální a zavodené proti aim vyšetřování týká se různých paragrafů, mim jiné i § 68., mluvicího o zločinu vzpoury.

Kuranda Posl Vlach Rus Srba Praha Vídeň Lvov Lublaň Lubl Záhřeb Pešť Ku O lékařský fakulta

12 article

Také v Pešti polieie vyčenichala velezrádu. D věděla se od svého bonfidenta, že srbští studu- jící, zapsaní na universitě a jiných vysokýeh školách pešťských, komají důvěrné schůze v nichž se radí, jak se mají zachovati pro pří- pad, kdyby vypukla válka se Srbskem. Policie učinila opatření, aby schůzi překvapila, ale když vstoupila do místnosti, kde se schůze měla konati, našla ji prázdnou. Přes to pátrá po vin- nících, jež chce stíhati pre volezrádu. Tak aspoň sděluje se vídeňskému „Zeitu“ z Pešli. Z Pešti, 18. února. (Svobodym- milo vnost košutovců.) Košutovci mají právo, zákon a svobodu stále na jazyku, ve skutečmosti jsou despoti, osobící právo na svo- bodu jen sobě. Tyto dni propuštěn po 21 měsíč- ném věznění podmínečně na svobodu slovenský národní poslancc, Perdinnnd Juriga. Byleo- souzen na 2 roky; tři měsíce mu tedy sloveny- Dle uherského práva každý vězeň, odsouzení více nož na rok, má právo žádati za takovou slevu. Posl. Juriga užil tohoto práva, a příše! z vězení do uherské sněmovny. Sotva se tam objevil, někteří členové strany neodvislosti pro- testovali proti jeho přitomnosti, tvrdáce, že po- slanoc Juriga je ještě pod trestem a nemá tedy práva vstoupiti do sněmovny. Bylo třeba zakro- čení klerikála Rakovszkého, aby madarší zuřivci uznali, že Juriga odsouzením nepozby svých polštických práv a že může tedy perušeně vykonávali také svá práva poslanecká.

Košutovec Perdinnnd Juriga Posl Juriga Rakovszký Pešť Srbsko uherský sněmovna zákon a svoboda

13 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. února. Spolek slovanské vzájemnosti T v Petro bradě, v němž se soustřeďuje ruch novoslo- vanský, konal valnou hromadu. Za předsedu zvolen člen hosudarstvenného sovětu MI. V. Kral sovský. Před volbou výboru někteří řečníci do- vozovali, že je třeba, aby výbor byl jednolitý.

Petro V Kral Praha

14 article

bez příměsi živlů, kterě by v něm dělaly opo- sici. Valná hromada s tím názorem seuhlasila a proto voleni nebyli: bývali ministři M. M. Fedorov, D. N. Šipov a prof. Pogodin. Všichni řečníci kreslili současně položení všeho Slo- vanstva jako krajně kritické. Loni, jak známo, viděli krisi pouze v Rusku a poměry mimo- ruských Slovanů, zvláště nás Čechů, viděly se jim ve světle růžovém, a není jim divu, nebot tak o nich mluvili před nimi sami Češi. Když se v letě trochu poohledli po zemích slovan- ských v Rakousko-Uhersku a zajeli si také k Slovanům balkánským, teprve se jim poměry menších a nesvobodných Slovanů objevily v pra vém světle. I svědčí, že novoslované úkol svůj vážně pojímají, když chtějí míti ve výboru sné organisace muže jedné mysli. Mezi řečníky dlužno vyznačiti předsedu hosudarstvenné dumy N. A. Chomjakova, jenž mluvil o vzájemné nenávisti Slo- vanů, již třeba vykořeniti především a teprve potom bude možno budovati veliké dilo, jehož prvou podminkou je vzájamná láska a důvěra. Do výboru zvoleni: hr. V. A. Bobrin- ský, E A Vojnilovič, V. M. Volodimirov, I. P. Gerasimov, A. S Gžieký, V. I Hl aváč, L K. Dymsza, Je. Je Karlavcev, G. V. Ko- marov, N. P. Kondakov, B. F. Kuti- lovský, N. N. Lvov, V. A. Makla kov, In. N. Miljutin, hr. I. K Oliz ar, Z. I Reiman, V. P. Svatkovský, O. V. Svá- žinský, M. A. Stachovič, A. A. Stoly- pin, N. A. Chomjakov, A. I. Š ngarev, A. N. Ščeglov. Za náhradníky: N. I. Antonov, O. N. Vergun, Je. M. Demenťjev, I. A. Se- bolev, I. P. Filevič a D. N. Čichačev.

M Fedorov D N Šipov profesor Pogodin Čecho Čech Chomjakov Bobrin Vojnilovič Volodimirov I P Gerasimov Gžieký K Dymsza Karlavcev G V ko Kondakov F Kuťa N N Makl N Miljutin Reiman Svatkovský Stachovič stůlpin A I Š ngarev A N Ščeglov N Vergun M Demenťjev D N Čichačev Rusko RakouskoUhersko Lvov Ina I . P . Filevič Slovan

15 article

Obščestvo zřídilo ve svém lůně čtyři od- bory: 1. nauky o Slovanech pod vedením N. P. Kondakova. 2. veřejných přednášek pod vedením hr. Vlad. Bobrinského, 3. sokolský pod vedením Gižického a hudební pod vedením Vojtěcha Hlaváče. Kromě toho zřízeny budou ješlě odbory turistický a národohospodářský. Je Ferdinand Koburský králem nebo carem bulharským? Již je tomu pět měsíců, co se Ferdinan Koburský prohlásil králem bulharským, ale do- sud se novému jeho titulu nedostalo uznání všech velmocí. Věc se zkomplikovala tím, že Bulhaři doma ho titulují carem. Mezi obojím titulem jest ohromný rozdil, neboť car = eaesar, elsař. A na císařství je Bulharsko prozatím ještě trochu malé. Zahraničný ministr ruský požádal tylo dni carskou akademii nauk, aby mu zodpověděla otázku, jsou-li nějaké historické důvody pro to, aby se bulharský kníže tituloval »earem«a shodovalo-li by se s historickými traďicemi ru- skými, kdyby mu přiznán byl carský tital.

Kondakov Vlad Gižický Hlaváč Ferdinand koburský Bulhar Bulharsko

16 article

Císařův telegram knížeti Radolinovi. Jak oznamují berlínšti dopisovátelé » Tempsue a »Děbatsu«, zavládlo v berlínských diplomati- ckých kruzích jisté pohnutí, poněvadž v řeč kaneléťe knižete Bülowa, pronesené v zemské zemědělské rads, učmněna zimjnka omeroe t dohodě odporuje vyličení, jež kniže R- dolin učinil o genesi tohoto ujednání. Kaneléř je roztrpčen, poněvadž nev ě d ěl o telegramu císařově na knížet Radolina a není spokojen s uvečejněním toboto telegramu v pařížském žurnálu. Tvrdí s však, že kníže Radolin nedal do veřejnost tento telegram. Redaktor » Matinu«, který se mnoho pohyhuje v okoli knížete monackéh a zde se mnoho dověděl o výrocích císařových, předložil knížeti text depeše. Není známo, odku měl depeši, aěkoliv před tim již »Journal«a »Gaulois« uveřejnily o ní dost podrobná udání, ně neměly nijakých styků s vyslanectvím ně- meckým. Informace »Matinu« vůbec nepochází z vy- slanectví a byl oznámen v lislě též jiný pra- men. Zpravodaj »Berl. Tegbl,« píše, že p ře uzavřením smlouvy nebylo možno nic zvěděti z vyslanectví a že kníže Radolin při rozmluvách, jež měl v této záležitosti Němei, nestavěl nijak do popředí svou osobu. Naproti tomu vřele uznával záslužnou činnost ministra Pichona a vyslance berlinského

Radolin Bülow Matin Berl Pichon Radolin

17 article

Cambona. Celá historie zdá se dosti násilně vyvolanou a působí v Paříži trapně, neboť zde zavládlo podezření, že v Berlině jsou ve vládních kruzích dva směry, kleré se potírají osobními zbraněmi. Manilestace sníražetek Z Londýna se oznamuje, že anglické ženy. domáhající se hlasovacího práva, zahájily opět pouliční projevy. Dámy ve velkém průvodu táhly k domu ministra Asquitha, jemuž chtěly předložit své požadavky, byly rozehnány policií, při čemž bylo 25 výtržnic zatčeno. Downing street, kde je ministerská budova, byla policií hustě obsazena. V této ulici dále jsou paláce ministerského předsedy, kaneléře pokladu, koloniálního úřadnictva, na konci u parku St. James je budova zahraničního úřadu »Foreign offiee«. Přístup ke všem těmto budovám byl chráněn policií. A sufražetky, které chtěly ná- silně se prodrati kordonem, byly zatčeny. Vét- šina dam dala se bez odporu odvésli, pouze ty, které tvoři bojovný odbor »Daring danger volunteers«, chovaly se vyzývavě, neboť jim nezáleží na uvěznění. Byly odsouzeny k poku- tám, ale daly přednost čtrnáctidennímu až tří- nedělnímu vězení. Sufražetky pokusily se pře- rušiti výtržnostmi zahájení výstavy národní kon- ference pro souchotiny. Rovněž při banketu ob- chodníků se smíšeným zbožím chtěly způsobit bojovné ženštiny skandál. Přičinou jejich vý- tržností byla přitomnost ministrů.

Cambon Asquith Stanislav James Paříž Berlín Londýn Vét výstav národní kona Downing Street Foreign offiee

18 article

Stíhaný biskup francouzský. Jak se oznamuje z Pařiže, bylo učiněno trestní oznámení na biskupa bayonského msgn. Gieursa na základě rozlukového zákona, po- něvadž v pastýřském listě odsoudil zákon o připadnutí statků cfrkevních státu. Rovněž farát kathedrály, jenž list předčítal s kazatelny, má býti stíhán. Royalislické výtržnosti v Paříži V telegrafických zprávách byly zazname- nány nové kousky fanatických přivrženců re- akcionářské »Aolion frangaise«, jež chce způ- sobiti vládě nesnáze. Vzhledem k tomu měl ministerský předseda poradu s předsedou repu- bbky, na níž se jednalo o nutných opatřeních proti zpátečnickým rejdům. Od pondělka jsou budovy ministerské střeženy tajný mi policisty. Bylo to nařízeno vzhledem k tomu, poněvadž se očekává, že za pobytu vévody Orleanského v Paříži budou uspořádány hlučné a hromadné projevy monarchistů.

Orleanský Paříž

19 article

Sběhové francouzské armády. »La France militaire« uvádí z právě vy- dané úřadní statistiky, že vojenské soudy roku 1908 projednaly celkem 10 899 žalob, z nichž 3689 týkalo se sběhů. Časopis soudí, že tato cifra po zavedení dvouleté doby služební po- dává smutný důkaz o nedostatku vojenského ducha u francouzské mládeže. Milionář a korupce soudů amerických Americký tisk »spravuje« rád justici celého světa a zvláště justici evropskou. Tentokráte má příležitost pranýřovati »spravedlnost« vlastní soustavy justiční a nikoliv poprvé. Mi lionář Charles Morse odsouzen byl na 16 let do ža- láře, ale tráví v něm toliko noci svoje a snad také nikoli všechny. Během dne dochází s do- zorcem vězeňským do závodu svého a do sehůzl správní rady atd jako by se ani nechumelilo. Účastní se i různých operaci finančních a na povůstné Fife Avenue novoyorské jest stálým hostem. Rozumí se, že lid americký jest nemálo roztrpčen tím, že pro milionáře zákon neplatí, ale nápravy sotva bude zjednáno, neboť vůči kartelům a trustům mlčí i smerická demokracie. Sílené závody ve zbrojeni. Senát Spojených států zamítl návrh, jíma měla býti velikost amerických lodl bitevních ob- mezena na 21.000 tun. Budou tedy stavěny přece lodi o 26 000 tunách, tedy o 8000 tun větších nových anglických »Dreadnoughtů«, největších t až dosud lodí světa.

Morse Fife spojený stát Le Franca

20 article

čovatel Beneše z H.) jsou dojista St. letopisy. aspoň 3—4 texty. K r. 1458 (str. 514) jen jednou uvádí „rkp jindřichohradecký“ a z něho obšírný kus, uni cum to o volbě krále Jiřího; ale to je sofva kro- nika; citoval by ji víckráte. Za to od r. 1418 (str. 434) kolikráte davolává se „rukopisu krá- lovéhradeckého“ a překládá odtud 2 zajímavá „K r. 1421 (str. 464) o Adamitech v Stradimi u Jindř. Hradce, kteří měli bohem Rohana, jodnoho ze svých a též Marii, matku boží, zhubili Prčice a na konec od Žižky a Va- váka z Bíllova byli vyhubení. — Toto místo nalezneme jen ve dvou dosud netištěných tex- tech R a Z, ale Balbín měl rukopis jiný; k roku 1448 (str. 511) překládá vypravování téhož „rukopisu hradeckého“ o dobytí Prahy Jiřím Poděbradským, a to rozsahem i věcně docela jinak, než oba rukopisy zmíněné. Opět k roku 1483 mluví dle „kroniky pražské“ o bouř v Praze, 1486 o obnově konšelů, 1498 o Dali- borovi, vesměs víc a jináč, nežli texty nám známé. A podobně citáty najdou se snad u Dači- ckého, Slavaty, Skály, Beckovského, Crugeria, Středovského a j.

Beneš Stanislav Jiří Jindřichův Rohan Marie Žižek Balbín Poděbradský Dač Slavata Crugerius Středovský Stradim Hradec Prčice Virginie Praha Dali matka boží technický R a Z

21 article

Od dob Balbinových ovšem rozptýlily se zdroje do všech konců světa. Ale spad přece po stopách těchto auktorů tu a tam rozžebne s světélko ve spletitém temném bludišti, do ně- hož vydavateli nutno se pustiti. Pravda, hotový text — nový letopis — pomůcky tyto nena- hradí. A methoda, jak zpracovati to, co známe bezpečně? Napřed určovati nesnadno — objeví se sama — je-li vůbec možná, jen minuciésním srovnáváním zprávy se zprávou a zas celku k jednotlivostem. Zbudou-li po vyloučení spo- lečných částí v některém rukopise kusy origi- nální, jedině tyto mohou poskytnouti látku k charakterisování původu, a jen tak snad bude lze roztříditi jednotlivé annály. Vydavatelům starých kronik německých dílo obdobné, značně větší a praenější, skvěle se zdařilo. Povede-li se i naše, aby prospělo i vědě i národu? Dou- Dr. J. V. Simák.

Balbinový doktor Simák

24 article Hudba.

Hudba. + Lidový koncert Spelku českých žurnalistů Úspěch, jenž pokaždé koncert žurnalistický provází. uvedl v oběh po koncertu hlavním buďto opakování při snížených cenách, nebo jakési dozvuky s novým pořadem. Letos rozhodlo se pořadatelstvo pro druhý způsob a mělo velmi šťastnou ruku jak ve volbě umělců, tak v sestavení pořadu, jenž zachoval při- měřené rozměry a ve volbě skladeb šel více do hloubky, položiv důraz na hudbu komorní. Představilo se nám tu nové sdružení, jež po primnistovi svém a zakladateli nese jméno »Bastařovo trio«. Mladý vir- tuos, nedávno jmenovaný profesor pražské konserva- toře, pan Jindřich Bastař, sestudoval si s ro- stenci svými (a to nejen věkem, ale i uměním) s pp. Fr. Pourom, solistou na violoncello při vinohrad- ské opeře, a klaviristou V. Štěpánem soubor, jenž hned na poprvé objevil všechny kvality, jež mohou z něho učiniti při delším trvání tohoto spojení těleso vzorně sehrané. Jsou tu všecbny podmínky: hráči mají hudebnost v krvi, každý jednotlivý ovládá svůj nástroj dokonale, všichni vynikají krůsným, sťavna- tým tónem, živým temperamentem, smyslem pro přednes zvukově sytý a ušlechtilý. V prvé větě Novákova g-moll tria klavír ještě částečně dominoval a kryl oba nástroje smyčcové, ale když přijat prvý křest v koncertní síni ve znamení potlesku, jenž povzbu- divě rozšuměl se po prvé větě sálem, a prvé rozči- lení ustoupilo, vyrovnal se vzájemný poměr a čím dále, tím krásnější výkon jsme slyšeli. Novákovo

Bastař František Pourom Novákův Bastařovo trio Novákův gmoll

25 article

prvé opus, kypíci bohatstvím svěžich myšleneka poelicky obestřené pelem romantismu, účinkovalo v temperamentním provedení Bastařova tria celým svým půvabem mládí. K dokonalosli pozvedl se nový soubor v Dvořákových geniálních »Dum- kách«. Jejich zpěvnost dala zvláště vyniknouti ci- tově vroncí hře p. Bastaře, jakož i okroublé kanti- léně violancellisty pana Poura. Střídavé nálady, jež tvoří ráz těchto skladeb, rythmícký žár, jenž v nich hárá a co chvíli z nich propuká, slovanská měkkost sladkých těch snění a opěl jásavé vytrhnutí se ze zádumčivosti k bujnému životu, všechny ty kontrasty a změny podány byly mladými umělci věrněa suggestivně s citlivostí jemné rozchvělých duší. Tak přidaná Sukova »Elegle« delikatně byla před nešena. Z komorního rámce, jenž dán Baštařovým triem. ladně vzhlížely se přiměřeně volené výkony solistů. V první řadě byla to sl. Mařka Aný žova, nový umělecký zjev. Pěvkyně velmi dobče školená, ma- teriál hlasový řídké čistoty, soprán vzásně homogen- ního zvoku, jenž právě touto vyrovnaností a kromě toho lehkostí nasazovaného tónu i něžným pelem zdá se ukazovati na koloraturní poslání. Slečna za- pěla písně od Frimia, Vítě zalav a Nováka i Tréglera a vlichotila se milostí svého přednesu i celého zjevu v piízeň obecenstva.

Bastařův Dvořákův Pour Mařka Aný Novák Trégler Sukov Frimia

26 article

Známá a na koncertním podiu vždy vilaná vir tuoska na klavír, pl. Lola Starková Bera- nova, vyhranila si již určitě svůj umělecký typ Dává přednost před cizím efektním zbožím domáci tvorbě klavírní, ze které vždy něco nového nebe méně známého, i neprávem zapomínaného dovede nalézti. Tak přinesla z Chválových »Po- hádek« roztomile barokní obrázek »Prine a víla«. k odstínění jebož stále se vracejícíbo hlavního the- matu polřebí jest vládnouti značnou rozmanitost výrazu, jako zas Nešverovo vděčné »Scbe rzoe vyžaduje mnoho bravury. Virtuoska má obé a pro- vodla svůj úkol s úspěchem. Basista p Otto Kretschmer, jejž poznal jsme v žurnalistickém koncertu předešlém, utvrdi zvou čerstvě založenou pověsť zpěváka pohotového, jadrným blasem nadaného a zdravě přednášejícího. Má v moci výraz vřelý, vážný, stejně jako hůmor. Prvnější rozvinul v Greminově arii z Čajkov- ského »Oněgina«, druhý v přidané arii Kecalově veselých písních A. L. Vymetala, Al. Ji- ránka i národních. Bas jeho má hloubku i pěkné portamento. Dostavil se tedy opěť plný účin jeho sympalického vystoupení. Z České Filharmonie. Šestnáctý symfonický kon- cert koná se zejtra o 4. hod. odpol. v sále Plodinové bursy. Hlavním číslem pořadu bude jako pokračn- vání cykiu Dvořákova 2. symfonie D-moll, op. 700.. patřící k vrcholným výtvorům mistrovým. Kromě toho bude na programu serenada pro malý orchestr od Folixa Draeseke (novinka) a Haydnova symfonie D-dur. č. 13. Vstupenky na čislovaná sedadla po 2 K. na nečislovana sedadla po 1 K a na místa k stání po 60 h prodávají se v kanceláři Č. F. D. na Vá- clavském nám. 53. (tolefon 2995).

Lolo Starková Nešverův Kretschmer Greminův Oněgin A L Vymetal Al Dvořákův Čajkov clavský já . 53 Český filharmonie Chválův Folixa Draeseke Haydnův symfonie Ddur

27 article Různe zprávy.

Různe zprávy. Gorkij nebyl vypovězen z Italie. Zpráva, že Maxlm Gerkij byl vypovězen z Italie, se nepclvráuje Před několika dny bylo z Potrohradu oznámeno, že na Gerkého byl vydán zatykač, jehož provedení však přísluší italské vládě, poněvadž stihaný žije v Itali Maxim Gorkij dli na Capri, ale, jak se sděluje z fií- ma, nikoho nenapadne jej znepokojovali nebo de konce vyhověti žádosti o jeho zatčení a vypovězeni Ruská vláda ostatně nic takového nežádasa. = Brandenstein-Zeppolin. Ze Štutgartu, 19 února. (K. k.) „Slastennceiger“ sděluje, že král po- výšil nadporučíka šl. Brandensteina za přišinou jeno dnešního slatku s hr. Helenou Zeppelinovou do sla- vu hmběcího a nařidil, aby ke jménu Brandenstein připojenu bylo jméno Zeppelin. = Nový plavební zekord. Z Nového Yorku 19. úrora. (K. k.) „Mauretania“ učinila nový plavebn rekord 4 dnů 17 hod. a 50 mínut a překonala tím

Gorkij Maxlm Brandenstein Zeppolin Zeppelinův Zeppelin Capri Nový York Mauretanie Gerký Italia

28 article

rekerd „Lusitanie“ o 106 mlnut. Nejlepší denní výkon činí 671 mil. =Skandál v Mnichově. Mnichovský sociálně- demokra bcký list přinesl nedávno různé narážky homosexuálních orgiích v Maximilianovýca dverních lázních. Vyšetřováním se zjistilo, že v mužském oddělení přepychové plovárny se skulečně rácbalo něco nekalého a policejtí presidení pokládal za sveu povinnost upozornili na případ prince regenta L.ut- polda, jenž každý pátek se svou společnosti lázně navštěvoval. Regent na to přestal do lázní chediti a dal také pánům ze svého okolí pokyn, aby lázně nenavštěvovali, aspoň pokud se případ úplně ne- objasní. Proslýchá se, že jest kompromifován jistý vysoký důstojník a také vysoký civilní úřadník, rvtíř řádu pro zásluhy bavorské koruny, s nímž je spo- jeno osobní šlechlictví. Případem zabývá se nym státní zastupitelství = Porverzní úteky v Borlíně. Vzhledem ke slá- lým útckům na ženy byla rozmnožena zviáštní ko- mise kriminální policie za vedení inspektcra Wehna. Policie radl, aby ženy, které snad ještě budou na- padeny, ihned křičely a aby ženy vůbec s sebou nosily kornoutek mouky, kterou by útačníka pesy- paly, takže by mohl býti na úíěku snadněji zjištšn.

Lusitanie Mnichov

29 article

Včera ráno o 5. hod. zaslechli lidé pokřik na ná- dvoří domu v Invalidenstrasse a nalozli 27lebou Minu Kleinerovu, jež ustrašeně vyprávěla, že jí neznámý mladik pronásledoval několika ulicemi a vnikl za n do průjezdu, kdež na ni vytáhl nůž se slovy: „Jsem bodně!“ Když se dala do křiku, řekl jí, že ze to jen žert a uprchl do zadní části domu. Studující, jenž byl křikem probuzen, zablédl prchajícího a poznal v něm 17letého syna pensionovaného stráčníka Jun- ga, jenž bydlí v zadní části domu. Přivolaní policisté vnikli do bytu a našli mladika úplně svlečeného, ležícího pod postelí. Stavěl se udiveným a pepíral všecko, když však byl dopraven na policii, doznal. co dívka udala, tvrdil však rozhodně, ze chtěl s div- kou ztropiti pouze žert a že s nim sla Joba wvolně několika ulicemi. Zdá se býti vyloučeno, že by Jun byl také v jiných případech pachatelem, ale bude obžalován pro hrubou nepřistojnost. = Ko katastrolě v dolo Wes4-Stanley sděluje se z Londýna, že při zjišťováni vylažených mrtval se odehrávají srdcervoucí výjevy. Mnohě mrtvoly jsou tak zohaveny, že totožnost jejich posud nemohla býti zjištěna. Ve vytalování mrtvol se pokměuje. Členove záchranného sboru sdělujt, že se jim dole naskyti příšerné divadlo. Mrtvoly v chodbách jsou hrazně popáleny. Zdá se však, že velká část horníků byl usmrcena otravnými plyny. = Magistrátní úřadník detraudantem. Ze Ště tina, 19 února. Zdejši magistrátní sekrelář Alt- mann byl zatčen pro zpronevěru 10.000 marek. Pe níze již utra ti.

Min Kleinerův Job Jun Stanley Invalidenstrass Juna Wes 4 Londýn Altmann

30 article

Demise Radolinova? V Paříži kolují pověsti, že německý vysla nec Radolin odstoupí a to prý následkem kon- fliktu s kn. Bülowem. Konflikt ten vznikl nepo- chybně následkem uveřejnění telegramu »Matina«, (Viz o tom druhou zprávu naši.) Zvěst o demisi, ostatně ještě velmi nezaručená, byla nalepena všude na návěštních tabulích novin a vyvolala velikou sensaci, poněvadž by znamenala opětne zhoršení poměrů k Francii.

Bülow Matin Paříž Francie

31 article Skandální proces Rooseveltův.

Skandální proces Rooseveltův. V liskovém procesu presidenta Roosevelta, jenž byl s přibuznými svými obviněn některými velikými americkými listy z obrovských zištných manipulací na úkor státu, rozhodl se teď soud washingtonský uznati obžalobu proti Pulitzrovi z »New York Woridu« a Delavaru Smithovi v Clayleru Williamsovi z »Indianopolis News«. Jsou obviněni, že dopustili se utrhání na cti proti presidentu Rooseveltovi, svaku jeho Robinsonovi, nakladateli Karlu Taftovi, bratru příštího presidenta, dále proti pověstnému finan- čníku Morganu a Williamu Cromwellovi. Proti žalobě podány rozklady.

Rooseveltův Roosevelt Pulitzr Delavara Smith Williams Taft Morgan Cromwell New York Worid Indianopolis News

32 article

Zbrojení Dánska.

Dánsko

33 article

Dánský aněm počal jednati o předloze na opevnění Kodaně, jejíž hrot jest ovšem zřejmě namiřen proti Německu. Vůdce selské reformní strany Christensen, jenž má dosud ve sněmu velký vliv, vyslovil se proli opevnění pozemnímu, s opevněním z mořské strany sou- hlasil. Soc. dem. Klausen podal návrh na odzbrojení; chlubil se, že dánský sněm jest prvním, v němž se návrh takový podává. Táže se ministerského předsedy, nepodnitily li jine státy Dánsko, aby se zabezpečilo proti domně- lému přepadení s německé strany. Vůdce pra- vice Parkow projevil vládě největší uznání ze úmysl, zabezpečiti Kodaň i s pozemaí strany a projevil naději, že v té věci shodnou se všichni přátelé vlasti. Veliké vzrušení způsobilo,

Christensen Kodaň Německo Dánsko