Na »Národní Listy«

V Fraze, v sobotu dne 12. října.

K číslu 282. číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h.

NARUDN

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Císař churav. Z Vídně, 12. října. »N. W. Tgbl. « sděluje Stav císaře ve večerních hodinách včerejších byl méně dobrý nežli se čekati mohlo po vče- rejším odpoledni. Císař nebyl prost horečky. Tato potrvala odpoledne a k 5. hodině večerní stoupla. Také chuti k jídlu ubylo. Z Vídně, 12. října. Stav císařův nelepš se. Včera odpoledne temperatura stoupla, ne- klesla však. Potěšlivým momentem jest, že katar se uvolňuje a že výměty jeho ne- jsou hojné a že dráždění ke kašli jest řid- ším, záchvaty kašle však jsou za to delší. Celkový stav císaře nebyl v čera odpoledne tak dobrý, jako přede- včírem a také chuť k jídlu byla menší. Včera dostavil se večer opět k panovnikov profesor dv. rada Neusser s drem. Kerz- lem do hodiny 8. Z Vídně, 12. října. »Frdbl.« oznamuje o stavu panovníkově: Císař, přijímaje dvorníhodnosty, přestává na tom vyslech- nouti referáty jejich. Neodpovídá jediným slovem a kyne toliko hlavou. Do 5. hodiny večerní ztrávil včera ve své pracovně, potom večeřel, avšak chuť měl menší než v posledníeh dnech. Možno říci, že katarální zjevy za vče- rejšek se nerozmnožily. Jakkoli tempera- tura poněkud stoupla, do večerních hodin z a ve umenišila.

Z Vídně, 12. října. (K. k.) Dle zpráv, do- slých nás ze Schönbrunnu, nenastala v císařově stavu během včerejšího dne žádná podstatná změna. Císař vykonával též včera dopoledne vbvyklé každodenní přijímán osobností a přijal oba generáln pobočníky hr. Paara a svob. pán Bolfrasa, jakož i přednostu kabinetní kan- celáře svob. pána Schiessla. Odpoledne dostavili se nejvyšší hofmistr kn. Montenuovo ku přednášce, avšak císař zdržel se za přijetí všech těchto osobností mluvení a omezil se na prosté vyslechnutí zpráv. Až asi k 5 hodině prodlel císař ve své pracovně, pak poobědval, při čemž jako v posledních dnech měl jenom skrovnou chuť k jídlu. O 7. hodině dostavili se prof. dv. rada šl. Neusser s osobním lékařem dv. ra- dou drem. Kerzlem ke společné večerní ná- vštěvě lékařské. Potěšitelně může býti řečeno, že katarhové zjevy za vče- rejšího dne se nestupňovaly, třebas až do hodin večerních nepominulo mírné zvý- šení teploty, kteřá jest s katarhem spojena. Dráždění ke kašli jest skrovnější, a subjektivní stav císařův následkem toho včera se též poněkud zle pšil. V obvyklou ho- dinu odebral se císař na lože, jakož vůbec obvyklý rozvrh dne byl změněn jenom pofud, že se upouští od obvyklých ranních procházek, a že císař ze svých komnat nevychází.

Společný rozpočet — zatímní. Z Vídně, 12. října. S neděle budou se tu konati společné konference o řád- ném rozpočtu na rok 1908, který se de- iegacím předloží. Tyto sestoupí a se před Novým rokem jenom na nějaký den, aby povolily společný rozpočet zatímní. Řádný rozpočet vyřídí teprve po Novém roce.e eb. Nový odbor v ministerstvu zahraničních záležitostí. Z Vídně, 12. října. »N. F. P.« sděluje. že v zahraničním úřadě zřídí se zvláštní oddělení pro záležito st státoprávní, pokud selitýče po- mtěru obou polovin říše. Chefem od- dělení toho bude Karel Wolff, tajemník nej- vyššího maršálského úřadu, kterému dostane se hodnosti odborného rady. Wolff byl dřívev maďarském ministeriu justice. Jmenované oddě- lení zahájí svoji činnost již ve dnech nejblíže novvzt vnn Volební reforma haličská, Ze Lvova, 12. října. Na základě jedno- myslného usnesení výboru pro volební reformu předloží se sněmu zemskému dnes dvě resoluce. Jednou vyzývá se vláda, aby svolala sněm na listopad ne b prosinec k vyřizení volební re- formy, druhou vyzývá se zemský výbor, aby vypraco val volební reformu na těchto zásadách: Sněm čitá 102 po- slance ze všeobecné kurie a 102 po- slance z kurie vybudované na s po- lečenstvech a čítající také arcibiskupy, biskupy a předsedy Strakovy akademie věd. Ve

tr nos

všeobecné kurii buďtež mandáty rozděleny takto: 28 na okresy měst- ské, 28 na okresy venkovské, západo- haličské a 46 na okresy venkovské, východohaličské. Z těchto 46 mandátů připadne Polákům 12, Rusům 34 mandátů. V kurii podle zaměstnání vybudo- vány buďtež mandáty takto: 53 mandáty pro skupinu zemědělskou a 17 pro měst- ské obce, jejichž zastupitelské sbory by vy- konaly volby poslanců voliteli (1 volitel na 5000 obyvatelů), 12 mandátů pro stav obehod- ní, 8 pro živnostníky, 3 pro profesory univer- sity lvovské, 3 pro profesory university krakov- ské, 2 pro profesory techniky lvovské, 2 pro advokátní komoru haličskou, 1 pro komoru no- tářskou a 1 pro komoru lékařskou. Členové výboru pro volební reformu, kteří náležejí klubu demokratickému, odepřeli těmto zásadám souhlas.

Vážné nepokoje v Miláně. Z Milána, 12. října. Když byla předevčí- rem večerstávka plynárenských zaměstnanců skon- čena bez vážných nepokojů, došlo včera večer ke smutné dohře, jejížto následky mohou býti velmi vážné. Z plynáren vezeno přes 800 stávkokazů osobním vlakem na centrální nádraží. Stávkokazi byli insultováni plynárenskými dělníky, kteří se vraceli k práci, a kamenováni. Deset karabinierů přikva- pilo zjednat pokoje, avšak byli davem, který vzrostl na 1000 lidí, kameno- váni. Někteří dělníci tasili na ně nože. Situace pro karabiniery stala se hrozivou. Ne- chtějíce se dát znásilniti, vypálili něko- likran z revolveru. Dva dělníc byli zraněni smrtelně, 4 lehce. Zvěst o tom rychle se rozšířila městem. Všude za- stavili dělníci práci. Také zaměst- nanci na tramwayích stávkují. Z Milána, 12. října. Ulice byly úpl.ně temné v noci. Luza bála se tmy a donu- tila majitele hostinců a obehodů, aby zavřeli místnosti. Drožkáři a au- tomobilisté byli zadrženi. Lidé, kteří na nich seděli, byli nuceni vystoupiti. Ze soused- ních posádek povoláno vojsko. Z Milána, 12. října. (»N. Wr. Tagbl.«) Všeobecná stávkla vyhlášelna byla

FEUILLETON. Parník před 400 lety!

Zdá se, že nikoli Denis Papin nebo Fulton, ny brž Španěl Garay a sice již asi před 400 lety při- padl poprvé na myšlénku, hnáti loď parou. Ve star španělské kronice z počátku 18. století, nazvané „Col- lection de los Viages“, kterou nyní technický svě zase vyhrabal, čte se následující podivný příběh V 16. století žil ve Španělsku muž jménem Ga- ray, jenž puzen vědychtivostí a touhou po dobrodruž- ství, již v mladých letech se súčastnil první výzkum- né plavby Kolumbovy. Od té doby zůstal plavectví věren a plavil se na španělských lodích po všech tehdy známých mořích. Při tom zabýval se ve svých volných chvílích matematikou, fysikou a mechanikou a vynalezl prý již mnohé věci, o něž nikdo nedbal, když již jako stařec náhle vystoupil s. myšlénkou, že je možno vodní parou způsobiti pohyb a že lze takto hnáti kolo. vulhon odslani

Poněvadž pak se veškerá mysl Garayova točila kolem plavby, vyslovil přesvědčení, že by bylo mož- no lopatové kolo, vsazené do lodi, parou otáčeti takže by se tím loď uvedla v pohyb a nebyla by již závislou na hříčce větru. Z počátku se starci více než 70letému vysmáli, konečně však se Garayovi podařilo upozorniti císaře Karla V. na svou myšlén- ku. Císař Karel vycítil velkou myšlénku, jež v tomto pplánu dřímala a rozkázal, aby Garay s první lodí. která připluje do přístavu — bylo to za jeho pobytu v Barceloně — učinil pokus.e nav První loď, která připlula, byla „Trinidad““. Ga- ray dal se hned přes odpor kapitánův do práce. Jest podnes nepochopitelno, jak tomuto muži, jenž s hou- ževnatostí stáří spojoval ještě mladické nadšení, bylo možno při tehdejším stavu mechaniky za ně- kolik hodin proměniti škuner v parník. Ovšem byly přípravy nanejvýše jednoduché. Garay položil napříč přes palubu lodi osu, na jejíž koncích byla upevněna dvě lopatová kola, sahající do vody. Kromě toho byl na loď přinesen kotel, naplněný svěcenou vo- Hou — z opatrnosti před inkvisicí — a takto vyrá- běna pára. Pod kotlem byl umístěn přístroj, v němž se tyč pohybovala nahoru a dolů a celek byl spojen řemenem s osou.

Když císař zaujal místo na tribuně, bylo viděti, jak z malého komínu na lodi vystupuje kouř a lod se hýbá z místa. Kola se točila a loď plula přes ne- příznivý vítr, ba přímo proti větru z přístavu. Plula osm mořských mil, k čemuž potřebovala dvou hodin. Pověrčivá posádka skočila ze strachu před dá- blem, jehož pomocí si jedině dovedla věc vysvětliti, přes palubu a doplovala k zemi. Šťastný vynálezce obdržel od císaře odměnu 4000 maravediů. Dále není známo, co se s jeho vynálezem stalo. Garay zemřel za několik let v klášteře a jen stará kronika ví ještě o jeho jméně a o jeho vynálezu. ea busob ntai = Neštěstí na moři. Statistická data, jež uveřej- ňuje Board of Trade o potopených nebo ztroskota- ných lodích v roce 1905—6, vykazují, že v období tom utonulo o 1003 anglických lodí méně, než se stávalo v průběhu posledních dvaceti let. Obnáší je- jich počet 5419, čítaje všecky lodi od deseti tun výše.

Při tom zahynulo 779 lidí, z nichž bylo 659 námoř- níků a 120 cestujících. Počet ten není velký, nebot jen na německém parníku Hertě zahynulo 131 ce- stujících. Třeba posouditi, že anglické lodi plují ve všech mořích světa a že má Anglie největší obchodní námořnictvo na světě. Námořníků zemřelo z různých příčin 1573. Za posledních 25 let utonulo 12.579 vel- kých anglických obchodních lodí, majících 4,631.115 tun nosnosti. Počítáme-li cenu jedné tuny jen na 200 korun, což jest velmi málo, obnáší celá ztráta více než devět set milionů korun. Asi tutéž cenu má i po- topený náklad. Přičteme-li k tomu ztráty lodí jiných států, obdržíme přímo hrozná čísla. Než při tom všem nejsou neštěstí na moři poměrně tak četná jako na železnicích, ačkoliv lodi jsou vydány mnohem vět- ším a hroznějším nebezpečím, než vlaky. Nesmírný vývoj lodního stavitelství a strojnictví v posledních letech zmenšil nebezpečí ta. Nemálo prospělo i do- konalejší vzdělání kapitánů a také dozor pojišťo- vacích společností a v některých státech i dozor pří- stavních úřadů, Dříve se stávalo dosti často, že ka- pitán ve srozumění s majitelem lodi, která byla do- bře pojištěna, rozkotal ji, aniž by mu kdo mohl do- kázati vinu, neboť úřadníci námořských úřadů byli písaři nebo právníci, kteří neměli ani ponětí o ná- mořnictví. Největší ztráty lidí a malých lodic jmeno- vitě plachetních, jsou v čínských mořích a často se stalo, že za jeden den v cyklonu několik tisíc lodí utonulo. Přes to odvažují se Číňané v chatrných lo- dích na daleké plavby a nechtějí se vzdáti svých zastaralých, nepraktických a nebezpečných džunek, jaké měli již před tisíci lety.

= Čínská pagody. Nejproslulejší pagodou v celé Číně byla do polovice minulého století tak zvaná porculánová věž v Nankinu. Byla zbudována asi na počátku patnáctého století. Když panovníci z dy- nastie Mingů přeložili svou residenci z Nankinu do Pekina, vystavěl ji císař Yong-lo k uctění památky své matky. Stavba obrovské budovy trvala deva- tenáct let. Výška její činila 329 stop a materiál po- zůstával z hlíny a cihel nejjemnější glasury. Střecha byla ponejvíce z lesklého kovu a s okapů, zvedají- cích se nad sebou, visely v dlouhých řetězcích zvo- ny, počtem 152. Kromě toho bylo na prsních pater umístěno 140 svítilen, v nichž se každou noc spálilo 100 liber oleje. Kopuli uzavíral 1300 liber těžký, pozlacený meloun, obklopený legendárními kovový- mi kruhy, které zdobí buddhistické stavby Náklad sta- vební lze odhadnouti na 15 milionů korun. Dle vý- povědí očitých svědků byl dojem zelených porculá- nových stěn a zářícího kovu nevyrovnatelný a věž byla právem zvána devátým divem světa. Na ne- štěstí padla nankinská věž za oběť válce r. 1853. Podnes však stojí pýcha Pekina, třináctipatrová pa- goda. Nedaleko západního konce města, směrem k t. zv. portugalskému hřbitovu, zvedá se tato obrov- ská stavba. Její podstavec jeví zřetelně vliv indí- ckého vkusu. Osm stěn pokrývají bohaté reliefy, růz- né nestvůry, modly a podivné výtvory. Stěny uza- vírají vysoké okapy, o něž se opírá první stanová střecha, jež se opakuje třináctkrát, až konečně na vrcholu jest zakončena trojnásobným kovovým kno- flíkem. Tak stavěli synové Číny.