V Praze, v pátek dne II. října.

K císlu 25l. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

NARU

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Telefonické zprávy Nár Lista a Císař churav. Z Vídně, 11. října. O stavu císařově vy dána byla včera večer tato zpráva: »Císař vede se dnes poněkud lépe. Tempe- ratura večerní byla 38°. Objektivní stav jest na všechen způsob příznivý«. Z Vídně, 11. října. »N. F. P.« sděluje Minulý týden měl císař také bolesti he- morhoidální, které působily nepříznivě na celkový jeho stav, zvláště pak na jeho mysl. Nával záhy minul. Avšak smýšlení cisa- řovo touto churavostí utrpělo. Císař, který miluje vzduch a pobyt pod širým nebem, pociťuje veliké nepříjemnosti, že musí se stále zdržovati ve světnici. Nejvíce pohřešuje mocnář ob- vyklých procházek a čeká s netrpělivostí, kdy mu lékaři dovolí zase vyjeti. Z Vídně, 11. října. »Frdbl.« oznamuje; Dr. Neusser a dr. Kerzl (osobní lékař cí- sařův) konstatovali včera večer, že katarál ne afekce nejen se nerozšířila, nýbrž umen- šila, tak že lze mluviti o zlepšení, ovšem zatím jenom lehkém. Subjektivní stav císařův byl však poněkud kalen dráždivosti ke kašlia vysokou temperaturou, která potrvala po celý den. Císař cítí se mdlým a unaveným. Ale chuť k jídlu má jako jindy. Z Vídně, 11. října. Netají se nyní již ni- kterak, že císař trpí chřipkou dosti silnou, spo- jenou se stupňovanou teplotou, třeba že liché jsou zprávy, jaké na příklad rozšířil včera »N.

W. J.«, jakoby císař měl horečku 40 stupňů, aniž by ležel. Ale přes to lékaři nechovají na- děje, že se podaři churavost překonati v něko- lika dnech. Naopak nezamlčují, že tato po- trvá snad několik neděl. Včera dopo- ledne vyskytly se zjevy horečnaté, které potr- valy také v prvních hodinách odpoledních, avšak odpoledne teplota klesla. Večer do- stavil se k panovníkovi opět profesor dv. rada Neusser, který zjistil, že horečka klesla. Lichá zpráva. Z Vídně, 11. října. Za posledních dní roz- šířeny byly ve Lvově zprávy, že státn úřadníci budou nuceni nositi uni

formy v každý čas, což vzbudilo v tam- ních kruzích úřadnických veliké nespokojení. Poslanec profesor dr. Glabiňski učinil dotazv ministerstvu finančním, jež odvětilo, že nen tam povědomo nic o nějakém úmyslu donucovati úřadníky k nošení uni- formy a že celá zpráva jest ú plně b el z p od- statna.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. října. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna- muje: Císař jmenoval adjunkta na báňské vy- soké škole v Příbrami Františka Schramla mimořádným profesorem všeobecného hutnictví a nauky o kovových hutích a solivarnách na hornické vysoké škole v Lubnu. Z Vídně, 11. října. (K. k.) „W. Ztg.“ ozna- muje: Ministr kultu a vyučování propůjčil sku- tečnému učiteli na státním gymnasiu v Hostin- ném Karlu Auerovi místo učitele na státním gymnasiu v VII. vídeňském okresu, a jmenoval suplenta státního gymnasia s německou vyučo vací řečí v Plzni Josefa Preywische sku- tečným učitelem na státním gymnasiu v Hostin ném. Ministr obchodu jmenoval stavební komi sary Karla Weisse v Chebu a Václ. Šmej kala v Praze stavebními vrchními komisary. Pro vlast! Z Nancy, 10. října. (K. k.) Na radikálním sjezdu pronesl předseda Pelletan proslov. ve kterém pravil, že nesmí býti ztrpěna žádná obojaká slabost, jež by mohla city vlastenecké a lásku k armádě oslabiti.« (Živá pochvala. Hlasy: »Pryč s Hervěem !) Pelletan dodal,že stejně jest třeba postaviti se proti falešnému militarismu a proti zneužívání pojmu vlaste- nectví. Hervé stíhán. Z Paříže, 10. října. (K. k.) Proti Hervěov a řediteli listu »La Guerre Sociale« bylo zahá- jeno vyšetřování pro urážku armády. Z ministerské rady francouzské. Z Paříže, 10. října. (K. k) V dalším průběhu mi- nisterské rady v Rambouilletu bylo oznámeno, že mr. Deutsch de la Meurthe propůjčil svou řiditelnou vzducholoď „Ville de Paris“ k obraně

LSI Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

národa. Barthou prohlásil, že dá podnět k za- hájení mezinárodního sjezdu r. 1908, na němž bude jednáno o udržování cest automobily p o- škozených. Při rokování o situaci v Maro k- ku dospěla minist. rada k názoru, že několik vá- lečných lodí nedávno tam vyslaných se může v rá- titi do přístavů domácích. Ministerská rada v zásadě se usnesla, svěřiti ochranu pobřeží — vy- jma několik zvláštních míst — malým křižákům. Haagská konfereníce. Z Haagu, 10. října. (K. k.) (Prvá komise mírově konference Dokončení.) Na to podal rakousko-uher- ský delegát šl. Merey návrh, aby bylo hlasovánoo resoluci, kterou podal před měsícem komitétu a kte- rou žádány jsou vlády, aby vzhledem k obtížnému technickému charakteru této záležitosti co nejpo- drobněji zkoušely otázku použití závazného rozhod- čího soudu pro jisté smlouvy, a aby během stano- vené doby prostřednictvím nizozemské vlády sdělily ony záležitosti, jež byly by ochotny předkládati roz- hodnutí závazného rozhodčího soudu. Merey odůvod- ňcval resoluci velmi účinnou řečí, potíral podrobně všechny učiněné námitky a končil apelem na do- hodu, jejíž duch konferenci tak často ovládal. (Hluč- ný souhlas.) Pro resoluci hlasuje 14 států, proti 23, 7 států nehiasovalo.

Hr. Tornielli navrhl pak, aby konference ome- zila se na konstatování velkých zásad, o nichž do- cílena byla úplná shoda, totiž zásady závazného rozhodčího soudu a zásady, že jsou jisté oboryv mezinárodních vztazích, kde bez každé reservy může býti použito rozhodnutí závazného rozhodčího soudu. Svob. pán Marschall a šl. Merey poděkovali Tor- niellimu za tento návrh, jejž rádi přijímají. Před- seda komise Bourgeois připojil se k těmto řeční- kům a konstatoval souhlas komise. Ve schůzi, jež kenati se bude zejtra večer, má býti stanovena for- mule, vyjadřující výsledky porad v tomto směru. Ko- nečně bylo rokováno o návrhu, jejž podala Anglie, a jejž podporovaly Severní Amerika a Německo, kte- rým doporoučí se zřízení cour de justice arbitralea předpisy pro něj. Otázka dosazení soudců resolucí není rozluštěna a bude urovnána diplomatickým vy- jednáváním. 40 mocností hlasovalo pro, 3 proti, 3 zdržely se hlasování. Z Haagu, 10. října. (K. k) V dnešní schůzi první komise bylo hlasováno o ruském návrhu, dl« kterého měla býti usnesení majority o povinném světovém soudu smírčím připojena k smlouvě z r. 1899 jako acte adlitionel. Protože Německo, Rakousko-Uher-

FEUILLETON. Cesta severním Ledovým mořem. O plánu, jenž se nyní v Rusku přetřásá, ote vříti námořní cestu severním Ledovým mořem svě- tové dopravě, po případě umožniti občasné lodní spojení mezi Evropou a východní Asií kolem severní Asie, sděluje se z Petrohradu: Plán tento znamená pouze návrat ke dvě stě let starému projektu tak zvaného severovýchodního průjezdu, jenž ovšem od otevření suezského prů- plavu, kdy se posavadní nekonečná plavba do Asie kolem mysu Dobré naděje stala zbytečnou, ustoupil úplně do pozadí, ačkoli o několik let později Nor- denskjöld na své proslulé plavbě s „Vegou“ skutečně možnost severovýchodního průjezdu do- kázal. Tím byl starý geografický problém rozřešen, ale výkon Nordenskjöldův nebyl nikdy opakován a neměl žádného praktického významu pro plavbua obchodní dopravu. Nyní však dle všeho nastane v tomto směru změna. Dle zkušeností, jež děkujeme zvláště Nansenovi a baronu Tollovi, jes jisto, že v normálních letech lze každoročně po dobu asi půl druhého měsíce od severní Evropy pronik- nouti k ústí Jeniseje a stejně zdá se býti nepochybno, že každoročně v pozdním létě lze s lodí od Behrin- gova průlivu podél sibiřského pobřeží proniknouti až asi ke 11.5 stupni východní délky, totiž až k ústí Anabaru do Ledového moře.

Stav ledu v pozdním létě mezi ústím Jeniseje a Anabaru není sice posud bezpečně znám, ale není vyloučeno, naopak dle zkušeností Nordenskjöldových a Nansenových spíše pravděpodobno, že také tam po krátkou dobu roční lze pravidelně nalézti otevře- nou vodní dráhu, takže by nepylo překážek, proč by z Evropy nemohlo býti po jistou dobu roční udržo- váno lodní spojení s velkým severosibiřským po- vodím, ba snad i s východní Asií přes Ledové moře, což by znamenalo přece značné zkrácení plavby ježto na příklad vzdálenost z Hamburku do Joko- hamy suezským kanálem činí 11.300, kolem severní Asie pak jen 7200 mořských mil. Proto byla v únoru t. r. v ruském ministerstv námořnictva zřízena zvláštní komise za účelem stu- dia možnosti onoho spojení, která v první řadě pro- zkoumá poměry ledu na dráze mezi Jenisejema Ane barem (900 mořských mil) a sice dvěma vý- pravami zároveň po vodě i po zemi, jež budou po- stupovati ve stálé dohodě. Úkol jejich jest rozpočten na dvě léta. Kromě toho mají býti na 16 místech po- břeží mezi Jenisejem a Behringovým průlivem zří- zeny stálé pozorovací stanice pro studium poměrů ledu, povětrnosti a proudů. I kdyby se na severo- východní průjezd nekladla velká váha, mělo by přece stevření severosibiřských řek námořní plavbě ne- obyčejný význam. Ohromné poklady Sibiře na dříví. uhlí a mineraliích mohly by býti zcela jinak vy- kořistěny než posud, kdyby lodi z Evropy mohly plouti až k těmto řekám a daleko po nich proti prou- du, zvláště když zboží, dopravené do Sibiře po moři má býti prosto cla.

= Z neštěstí do neštěstí. Miss Regina Goldne- rova z Nov. Yorku byla jistě nejnešťastnější ze všech žen na světě. Roku 1905 spadl na ni ve spánku stro ložnice a pohřbil ji úplně pod troskami. Poněvadž ostatní obyvatelé domu byli na cestách, zůstala tř dni bez pomoci. Pak byla dopravena do nemocnice. Když se opět uzdravila, šla na návštěvu k sestře. V okamžiku, kdy chtěla vstoupiti do tramwaye, upadla a zlomila nohu. Byla hned zase dopravena do nemocnice. Byvši propuštěna jako uzdravená, na- jala si vůz, aby ji dovezl domů. Náhle splašil se kůň; poděšený automobilem, vůz byl vržen na te- legrafní tyč a rozbit. Miss Goldnerova utrpěla otře- sení mozku a vrátila se po třetí do nemocnice. Za její nemoci zastavila banka, v níž měla uloženo své malé jmění, platy, takže se stala úplně nemajetnou. Proto vstoupila do služby. Hned druhého dne po nastou- pení služby nalezla ji její paní na posteli v bezvě- domí. Z plynovodu ucházel plyn a Rezina by se byla málem udusila. Po čtvrté do nemocnice. Když se uzdravila, pracovala nešťastnice u krejčové a vrazila si hned první den velkou měděnou jehlu do prstu. Následkem byla otrava krve a nový pobyt v ne- mocnici, kdež by se byla málem otrávila, poněvadž omylem vypila láhev jodové tinktury. To vše nebylo však ještě nic proti konečné katastrofě. Sotva nešťast- nice opustila nemocnici, zatkla ji policie pro „drzé chování na ulici“ (kteréžto obvinění se později obje- vilo úplně bezpodstatným). V zoufalství chtěla se miss Goldnerova otráviti laudanem, byla však v čas zachráněna a znovu zatčena pro pokus sebevraždy, jenž jest v Americe trestný. Byla dopravena do žen- ského vězení, kdež si po několika dnech rozbila leb- ku, sřítivši se s galerie do hlubiny.

= Z garderoby královniny. Také královny mají své potíže se služebnými, jak svědčí zábavná hi- storka, jež se sděluje z Říma o královně Margheritě. Asi před šesti lety spatřila na ulici dámu v oděvu, jenž se jí zdál velmi známý. Když dala pozdějiv paláci pátrati, ukázalo se, že to byl její vlastní oděv; adložila jej nedávno a komorná si přispíšila, aby jej zpeněžila. Královna nebyla s tím nikterak srozumě- na, dívka byla propuštěna a přijata nová. Byla velmi pilná, obratná a pozorná, zkrátka bytost, jaké jenv dějinách sluežbných přicházejí. Královna byla na- nejvýš spokojena a pokládala komornou za perlu slu- žebných. Tu se však stalo něco neočekávaného. Ne- dávno jela královna opět ulicemi věčného městaa opět spatřila dámu v elegantním kostymu, jenž se zdál královně známý. Tentokrát se dlouho nedivila: když přišla do paláce, dala revidovati garderobu a při tem se objevilo, že „perla služebných“ měla vlastně oprávněný nárok na zcela jiný titul. Po všechna léta provozovala obchod s oděvy královny a měla takto malý vedlejší příjem 20.000 K ročně. Byla opatrnější než její předchůdkyně, uzavírala obchod vždy jen s podmínkou, že oděv nesmí býti v Italii nošen. Ji- stá neopatrná dáma z Buffala však nevydržela tak dlouho čekati, oblékla oděv, královna ji spatřilaa tajemství bylo odhaleno.