1
article
ěrňuž jislu telegraťuje se z Baťavle; Že náčelník
Ačiňanů Tuku Binblang Pidie, který po dlouhou dobu
je duší vzpoury, vzdal se se 300 muži.
Marokko.
Z Paříže, 6. července. (K. k.) Jaurs navrhne
zejtra, aby ministr zahraničních záležitostí byl do-
tázán o udalostech v Azzemuru. Bude-li se Pichon
zdráhat odpověděti, navrhne Jaurs okamžitě dbotaz.
W kuloarech sněmovny však se ujišťuje, že vládu
zodpoví Jaursovy dotazy a sdělí sněmovně instruk-
ce, jaké byly dány generálu d'Amadovi.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 6. července. (K. k.) Dolní sně
movna schválila ve druhém čtení 390 proti
120 hlasům osnovu zákona o osmihodinné pra
covní době v dolech.
Z Londýna, 7. července. (K. k.) Parlamentní zpra-
vodaj „Standardu“ sděluje, že dle pověstí, rozšíře-
ných včera večer v dolní sněmovně, možno práven
se domnívati, že admiralita chce učiniti rozhodný
krok se zřetelem k napjatému poměru mez
lordem Charlesem Beresfordem, vrch
ním velitelem průplavního loďstva a námořním
úřady
„Daily News“ píší, že mezi Beresforde m
prvním lordem admirality sirem Jonesem Fishe-
rem zavládlo napjetí.
Revoluce v Paraguavi.
Z Paříže, 7. července. (K. k.) „Agence Havas
oznamuje z Asuncionu, že je tam úplný klid. Sně
movny byly rozpuštěny.
Z říšské dumy.
Z Petrohradu, 6. července. (P. t. a.) V dnešní ne
veřej. več. schůzi povolila říšská duma ministe
stvem námořnictva žádaných 4,200.000 rublů na mi
mořádné naléhavé výdaje pro černomořské loďstv
a pro přístavy na Černém moři.
Terroristé.
Z Petropavlovska, 6. července. (K. k.) Dnes ve-
čer byl zde ve dvoře hotelu dýkou do prsou zraněr
president petrchradského vrchního soudu Krašenini-
kov. Přijel sem k soudnímu přelíčení v politickém
procesu. Pachatele nebylo možno dopadnouti.
Pidie
Pichon
Jaurs
Jaursův
Amado
Beresford
Jones Fish
Havas
Maroko
Paříž
anglický sněmovna
Londýn
dolní sněmovna
Asuncion
Petrohrad
Petropavlovsk
Ačiňan Tuka
Daily News
2
article
Federalismus proti separatismu v Anglii
Od banketu členů společnosti sv. Patrika myšlen-
ka, vyjádřená konkretně jménem federalismu, značně
pokročila. Na banketu promluvili president společno-
sti a jeden vynikající člen politické řeči, přes to, že
stanovy zapovídají veškeré politické nebo nábožen
ské narážky; z toho znepokojení, protesty, atd.
a vznik nové ligy jako výsledku komentářů, připo
jených k těmto řečem
Neodvisle od lig již trvajících ustavuje se nová
skupina pod jménem „Home Rule Association“ (sdru-
žení pro dosažení samostatné vlády) a vyhlašuje
heslo „federace, ne separatismus“. Kredo této spo-
lečnosti lze shrnouti ve třech bodech: 1. Irská vláda,
složená z Irů, pod praporem říše. 2. Irský parlament
s exekutivou, zodpovědneu, pokud se týče vnitřní
správy, zmíněnému parlamentu irskému a pokud jde
o záležitosti, týkající se celé říše, říšskému parla-
mentu Anglie a Irska. 3. Finanční organisace, odpo-
vídající samostatné vládě.
Nová společnost prohlašuje, že ke konečnému
vitězství irské neodvislosti je třeba úplné jednoty
všech tříd a všech politických směrů. Po tomto vý-
kladu programu přichází výklad, který lze nazvat
„prohlášením práv“ a v němž se vytýká právo Irů
míti účastenství jako společníci na rozvoji a správě
britské říše.
svatý . Patrik
Ir
Anglie
Irsko
Home Rul Association
Kredo
3
article
„Pall Mall Gazette“, jež není nikterak nadšena
pro nové hnutí, praví: Zdá se, že tito dobří lidé se
ztrácejí ve velkolepých frásích, které se skvějí v jejich
prohlášeních a zapomínají, že ve sněmovně posla-
necké se právě projednává zákon o irských universi-
tách, jehož první výsledek bude zvýšení zdí, dělících
od sebe třídy a směry.
Zapomínají snad, že tento jejich ideál hájil pře
třiceti lety nejschopnější muž své doby v Irsku.
Butt, veškerou silou a mocí svého genia a že je
podporovaly vynikající osobnosti jako rev. Jos. A
Gailbraith a Mitchell Henry. Jistě zapomněl
na onen památný meeting v Leinster Hallu, na němž
Dillon vehnal Buttovy slzy do očí bodavými sar-
kasmy a krvavou ironií, jimiž kritisoval Buttův návrh
federace. Nikoli, připojuje anglický list nemilosrdně
irští parlamentáři jsou ještě ve jhu katolické hier
archie a kdyby i nebyli, ostatní ligy irské nesmýšlejí
nikterak imperialisticky. V této zemi je posud velky
počet nesmířitelných, politické poměry Irska jeví
ještě mnoho neslučitelného se systemem imperialisti-
ckým, aby nové hnutí mohlo se dostati z říše snů
a ovzduší utopií
Butt
Mitchell
Henry
Dillon
Buttův
Irsko
Leinster Hall
Mall Gazette
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Oba orgány německého kasina bou-
chají do situace až se práší — jim od úst
Po »Boh.« přináší dnes »Pr. Tagblatt« zprávu,
že v sobotu a v neděli konány budou ve všech
větších německých městech v Čechách schůze,
kteréž prý »tvoří první projev nespokojenosti
v německém lidu v Čechách, kvasící nad ne-
ustálým podceňováním jeho životních potřeb.«
Na schůzích těchto bude se jednati, jak »Pr.
Tagblatt« malebně praví, spředevším o podva-
zování našeho německého úřadnictva.« Oba listy
přinášejí potom další seznam těchto stížností
na domnělé křivdy, kteréž se Němcům dějí, ja-
kožto »materiál skutečnosti« a slibují uveřejňo-
vati další »sukzessive« v nejbližších dnech.
Staré známé kverulantství německých štváčůa
kapitola načíná se t. zv. počešťováním c. k.
státních drah. Německým listům není hnusno
stále opakovat prastarou lež o systematickém
počešťování státních drah. Toť se rozumí, že
podle přání německého pražské ředitelství stát-
ních drah má býti výhradně něme c klé,
bezmála tak, jako mají býti podle libe-
recké resoluce měst obě výhradně vnitř
i vně německá státní ředitelst v
jedno na pravé, druhé na levé straně Labe.
V Praze musí aneb aspoň má být podle něme-
ckého komanda nejen ředitelství, ale každé ná-
draží německou baštou, z níž rozlézá se germa-
nisace nejen po tratích, ale i do vnitř města.
ale běda úřadníku, který se dostane na stanic
v německém městě, kde všechny obce a ně-
mecké korporace hlasitě prý volají po něme-
ckých úřadnících. Orgány kasina denuncují Klub
českých úřadníků z programatických a oficiálně
česky národních tendencí a snah po zavedení
vnitřní řeči služební, jež prý chce uskutečnit
také v železnictví — ačkoli v čele ministerstva
železnic stojí německý partajministr
Němec
Čechy
Praha
5
article
Výtěční svobodomyslníci kasiňáčtí, žárliví stráže
— německé svobody tisku udávají k mini
sterstvu spolkový časopis, který prý docela b ez
o stychu (!!) uveřejňuje resoluce a usnesení
schůzí, podle kterýchž »hodlá spolek vyčerpati
všechny prostředky, aby zavedení vnitřní úřadní
češtiny vynutil.« Tuto infamii dovršují oba kasiňácké
orgány ve stejně znějícím od německého Volks-
ratu dodaném »Tatsachenmaterialu« dalším udáním,
že spolek sleduje takto eminentně politi-
ckou činnost, jakou prý si v této zjevné formě
v Čechách nesmí dovoliti žádný jiný než právě
jen český spolek úřadnický. Tak mluví listy
kteréž výslovně neuznávají žádného německého
úřadníka za Němce, který ve svém sboru ne-
působí co nejvydatněji pro germanisační cíle,
který není členem prušáckých organisací vše-
německých, nazývajíce jej jinak nacionálně bez-
barvým a indiferentním. Ačkoli pak německé
úřadnictvo všech odborů státní správy v Čechách
představuje jedinou slitinu, neuznávající nad
sebou v ohledu nacionálním, v ohledu jazykové
praxe služební žádné jiné vrchnosti kromě tře-
benického »Volksratu«, přece neostýchají se
Němec
Čechy
6
article
kasiňácké orgány pokrytecky vybízeti německé
úřadníky, aby nepřijímali tyto »přeh mat
resignovaně jako dosud, nýbrž
v důvěře v ochranu německéh
lidu, jakou jim tenito nyní proka-
zovati hodlá, přiznávali se zjevně
k své národnosti stejně, jako jlich
čeští kolegové, a jestliže češítí
úřadníci krok za krokem národnostn
moment do služby vnášejí, necou-
vali před takovýmito násilný mi
prostředky, nýbrž týmž způsoblem
proti nim pracovali. Zdá se, že právě
tato věta jest nejvýznačnější pro celé náhlé
štváčské hnutí politického zástupce a německého
tisku v Čechách. Všecka města německá v Če-
chách současně budou konati schůze, na nichž
se bude sugerovati a hypnotisovati pověstné
»nejhlubší rozhořčeni německé« a to nejen na pod-
poru německé intriky na říšské radě. Pořádána
bude velká, co možno hmotná a všeobecně so-
lidární předehra k mohutné akci všeho státního
německého úřadnictva směřující proti každému
českému slůvku ve vnitřní a konečně i vnější
službě a k tak zvané »očistě« německých měst
i od nejposlednějšího českého státního zřízence.
Čechy
7
article
Nepochybně má býti nasazeno všude najednou
s co největší prudkostí. Zbůhdarma nemluví se
již takovou dobu o ochraně německého lidu
a poslanců, jaké má se dostati německému
úřadnictvu k jeho nastávajícím činům.
— K hromadným schůzím v německých
městech v Čechách, na sobotu a neděli svola-
ným, vydal německý Volksrat pro Čechy násle
dující provolání: „Němečtí soukmenov-
ci! Jedenácte let uplynulo od 11. července roku
1897, od onoho památného dne, kte-
réhož německý lid dokázal, že ve
zjevném boji jest nepřemožitel-
ným. Útoky protivníků na náš jazyk, na naše
právo trvají dále, jenom povaha bojů těch změ-
nila se. Ze zjevného boje stal se boj potutelný
se zbraněmi jedovými, pro náš lid tím nebez-
pečnější, Pozoruhodno pro boj našich protivníků
jest, že právě letošního roku podnikaji útok za
útekem (1!), že právě letos vedou lupičskou
vojnu. Jest významno pro naše protivníky, že
nejfrivolnějším způsobem použi-
vají jubilejního roku našeho mon-
archy, aby německý lid přitiskli ke zdi, vychá-
zejíce z toho názoru, že se Němci neod-
váží, aby ani podezření nějakého
antidynastického smýšlení na sebe
Pozoruhodno
Němec
Čechy
9
article
neuvalili a mír jubilejního roku
10
article
nepřerušili. V paměť na den 11. čer-
vence 1897 konají se v německých městech
v Čechách veřejné schůze, kteréž našemu
protivníku mají dokázati, že náš
lid jest hotov vésti boj za svou ná-
rodní existenei nejkrajnějšími
prostředky. Zodpovědnost za následky,
nakládáme na bedra těch, kdož po-
voláni jsou chrániti právo a zákonn.
Němečtí soukmenovci! Němečtí dělníci, měšťané
a sedláci! Dostavte se do jednoho muže v den
12. července, ukažte našim protivníkům, že ve
vás žije táž bojovnost, jako r. 1897,
že náležíte k národu Bismarokovu, před nímž
se svět ohtěje, když jde jednotný do boje!“
Šílenství třebenického Wenzeslause, který se ja-
kožto pruský emisař neostýchá předstírati i loyal-
nost — bude s největší pravděpodobností v so-
botu a v neděli ve čtyřiceti městech uvedeno
v hromadný skutek. Revoluční proklamace ně-
meckého „Volksratu, vyzývající ku pořádání
čtyřiceti Volkstagů podle vzoru chebského z 11.
července 1897, zodpovědnost za krvavé a žhář-
ské následky německého chtíče bojovného uva-
luje na bedra strážců zákona a pořádku.
Zdali pak slyší místodržitel a okresní hejtman-
stvo v německém území toto ohlášení a vyzvání
k tauci!?
— Podrobný výsledek druhé volby zem-
ského poslance ve venkovské skupině vinohrad-
ské je dle sčítání, které dnešního dopoledne
v Žižkově bylo provedeno, tento: Dostavilo se
9457 oprávněných voličů. Kandidát národní
strany svobodomyslné dr. Vejvar, advokát v Kar-
líně, obdržel 4532 hlasů, kandidát strany ná-
rodně sociální V. Choc 4878. 47 hlasů roztří-
štěných. Zvolen je tedy V. Choc většinou 346
hlasů.
Bismarokův
doktor
Vejvar
V Choc
Čechy
Žižkov
Kara
11
article
— Útok německýchi zuřivců na české školí
dítky. Třetí třída obecné školy v Dol. Sytové podnikla
dne 4. července 1908 výlet přes Kotel k labskému
pramenu, vodopádu a Sněžným jamám. Povozy do-
vezeni byli žáci ráno až do H. Roketnice. Když vý-
prava vracela se o 8. hod. večer zpět, byla při jízdě
v Roketnici několika zuřivci napadena. Děti, 27 na
každém voze, ve stáří od 11 do 14 let, přikázáno
měly svým učitelem nezpívati a chovati se úplně
tiše, neboť před krátkým časem žáci z Vysokého n.
Jiz., kteří jeli taktéž z výletu s hor a zpívali cestou
české národní písně, byli v Roketnici kamenováni.
Němci v Roketnici, kteří ráno viděli, že opět výprava
českých dět jede na výlet do hor, připravili se a na
zpáteční cestě při silnici v hloučcích očekávali české
děti, jež vítali plitím, nadávkami a kamením. Prapo-
rečky národních barev, kterými vozy byly
ozdobeny, při jízdě oškubány a na vozy
házeno kamením velikosti pěsti. Děti
plakaly, chvěly se a průvodčí měli je co konejšíti,
aby při jizdě neseskákaly ze strachu s vozu. Případ
chtěl učitel oznámiti na četnické stanici v Roketnici.
Ale když mínil zastavit, strachem chvějící se děti
žádaly, aby se raději jelo dále. Za život a zdraví
svěřených dětí zodpověden, zastavil až v Jablonci n.
Jiz., kdež tento politování hodný případ německých
mravů, zuřivosti a vzdělanosti byl oznámen četni-
ctvu. To stalo se českým dětem, klidně se vracejícím
z výletu s hor v jubilejním roce, za vlády, v níž
zasedají ministři obou národností král. českého. Již
tedy ani české dítě ve své vlasti před německou zu-
řivostí životem svým není jisto!
Němec
Dolo
Sytová
H . Roketnice
Jizera
Jablonec
12
article
— Promoce. Pan JUC. Jan Lad. Kryštů-
fek, kandidat advokacie, byl dne 4. července 1908
na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze
veřejně povýšen na doktora veškerých práv.
— Úmrtí. V Klatovech zemřel dne 6. července
t. r. po dlouhé a trapné nemoci pan František
Halama, c. k. vrchní poštovní správce, v 55. roce
věku svého neunavně činného života, Tělesná schrán-
ka zesnulého bude dne 8. července t. r. o 91/2 hod.
ranní v domě smutku vyzdvižena a do Ústí n. Orl.
převezena, kdež bude dne ! července t. r. o 3. hod.
odpolední vykropena a na tamním hřbitově po-
chována.
— »Hlaholská ulice«. V minulé schůzi pražské
hospodářské komise vzpomenul p. m. r. Koubek zá-
sluh pražského Hlaholu o českou píseň a doporučo-
val, aby ona část dosavadní ulice Vojtěšské na noř.
Novém městě, kde stojí dům Hlaholu, byla nazvána
Hlaholskou. Návrh byl podporován a odkázán komisi
pro pojmecování ulic.
— Abiturienti prostějovské české reálky z roku
1883 sejdou se 11. a 12. července po pětadvaceti
letech v Prostějově. Prof. F. Novotný, rektor magni-
ficus techniky pražské, A. Vojáček, odb. učitel v Pro-
stějově.
— Kancelář pro službu dozorčí a výkonnou
v okresech magistrátu král. hlav. města Prahy pře-
stěhuje se z dosavadních místností úřadních v čp.
128—I., Linhartské nám. č. 4, do nových místností
úřadních v domě obecním čp. 267—I., Betlémská ul.
č. 11 nové, v II. patře, kde dne 8. července t. r. úřa-
dovati se započne
Houby tvoří důležitý předmět obchodu potra-
vinářského, zejména na trzích městských a jest tedy
nejvýš nutno, aby orgánové, kteří vykonávají dozor
JUC
Jan Lada
Hal
Koubek
profesor
F Novotná
A Vojáček
Praha
Klatovy
Orlický
hlaholský ulice
Prostějov
linhartský já
univerzita KarlaFerdinandov
Hlahol