1
article
Nochtěji v den zalájení uEerskélo zíšského sněmu
pracovat.
Ze Vrutek, 4. října. „Uh. tel. kor. kanc.“ ozna-
muje: Dělníci hlavních dílen dráhy ko-
šicko-bohumínské se usnesli 10. říjn
nepracovati. Následkem toho vyslalo generáln
ředitelství ředitelé oddělení pro strojírny Roberta
Edera do Vrutek, jenž dnes odpoledne děl-
zíkům sdělil, že musí zejtra na přání generálního
ředitelství podepsati revers, v němž uznávají za svou
povinnost, dne 10. října pracovati. Dělníci pro-
hlásili, že tak neučiní a zpívajíce marseil-
laisu odešli demonstrativně z kanceláře.
Hnutí v železničním dělnicivu uherském.
Z Pešti, 4. října. (K. k.) Železniční dělníci v Pešti
měli dnes večer schůzi, na níž rokovalo se o potre-
stání jich soudruhů v Temešváru, kteř
byli včera náhle z práce propuštěni
Když jeden z řečníků hrozil, že vypukne stáv-
ka, nebude-li nařízení toto odvoláno,
rozpustil přítomný policejní úřadník schůzi a to proto
že dle služební pragmatiky nesmějí železniční zří-
zenci ani veřejně rokovati o stávce zřízenců, ani ne-
smí se stávka tato prohlásiti. Dnes v noci konala
se důvěrná schůze svazu železničního
dělnictva.
Eder
Vrutek
Pešť
Temešvár
2
article
Otázka makedonská.
3
article
Z Paříže, 4. října. (K. k.) Pojednávaje o nótě Rak.
Uherska a Ruska ve příčině Balkánu, schvaluje
„Temps“ rozhodně, že Rakousko-Uherskoa
Rusko napomenulo Řeky, Bulharya
Srby, že je jejich první povin ností složiti
zbraně. „Temps“ připojuje k tomu, že mürzšteg-
ský program byl prováděn příliš pozvolna. Není třeba
justiční reformy, o jakéž se nyní konají studie, třebas
by byla v zásadě výtečná. Též policie musí býti se-
sílena. Musí býti podniknuta paraleln
akce u Porty, jakož i v Sofiji, Athénách
a Bělehradě, konečně nesmí Rusko ani Rakou-
sko zapomenouti, že se musí mnoho od Turecka žá-
dati, aby se dosáhlo aspoň mála
Ze Sofije, 4. října. (K. k.) Bulharské listy pro
mlouvají téměř vesměs příznivě o nótě smluv
ních velmocí. List Stambulovců „Nový Věk“
praví, že prohlášení smluvních velmocí třeba s ra-
dostí uvítati, poněvadž lze v něm spatřovati krom
theoretického výkladu článku 3. též vážný krok
k odstranění revolučních rejdů čet, pod
mimiž úpělo bulharské obyvatelstvo v Makedonii
Bulharsko bude se i na dále snažiti, aby účinně pod-
porovalo reformní akci, na niž s důvěrou patří. Při-
způsobí se přáním velmocí. Ve stati časopisu onoho
se konečně praví, že jest divným, proč nebyla vy-
světlující tato nóta zaslána též rumunské vládě, po-
něvadž nóta tato má přece též význam pro kuco-
valašské čety, potloukající se v Makedonii.
Řek
Srba
Port
Stambulovec
Paříž
Uhersko
Rusko
Balkán
Rakousko
Sofija
Atény
Bělehrad
Raka
Turecko
Makedonie
Bulharsko
4
article
Turci v Persii.
Turek
Persie
5
title
Ke katastrofé na dolu „Felix
v Zákolanech.
Felix
Zákolany
6
article
Z Täbrisu, 4. října. (P. t. a.) Dle ověřených zpráv
obsadil prapor tureckého vojska po zabrání kraje
somanského a bardustkého 1. října okres Deštirbey
a město Ušnu. Jiný oddíl táhne k Dilmaru v kraji
azerbejčanském. Jest nebezpečí, že obsazením toho
města bude přerušeno telegrafické spojení s Urmií.
Odvolání.
Z Mnichova, 4. října. (K. k.) V listu »Bayer.
Kur.« uveřejňuje dřívější jeho hlavní redaktor Šie-
bertz prohlášení, v němž praví, že se přesvědčil, že
zprávy, dostavší se mu někdejším jeho důvěrníkem
k útokům na generála Keima, jsou naprosto bez-
podstatny. Siebertz odvolává tudíž urážlivé výroky
proti generálu Keimovi a lituje jich.
Vyznamenaný anglický velevyslanec.
Z Londýna, 4. října. (K. k.) Král propůjčil an-
glickému velvyslanci v Petrohradě Nicolsono v
v uznání záslub, jichž zjednal si o uzavření an-
glicko-ruské smlouvy velkokříž Bathského
řádu.
Z Paříže vypovězení Španělové.
Z Pařiže, 4. října. (K. k.) Vůdci španělské strany
Pablu Iglesiasovi, jenž přišel do Paříže, aby dnes
večer přednášel proti španělsko-francouz-
ské výpravě do Marokka, byl dnes dopoledne
doručen výpovídací rozkaz. Iglesias vrátil se večer
do Španělska. Kromě Pabla Iglesiase byli vypově-
zeni ještě tři jiní Španělové a to Fuente, ředitel »E
Intransigente«, obchodník Canales a Iglesias, ředitel
»El Progreso« v Barceloně. Všichni tři musí Paříž
opustiti.
Bayer
Keim
Španěl
Iglesias
Canales
Ušn
Mnichov
Londýn
Petrohrad
Paříž
Maroko
Španělsko
Barcelona
Šie
E Intransigente
El Progreso
7
article
Na dole »Felixu«, 5. října.
Felix
9
article
Pohřeb nebohých horníků bude v
neděli o 2. hodině odpolední a sice
zumrlčí komory ve Votvovicích n
hřbitov staroslavné Budče. Drahou možno
do Zákolan jeti po c. k. státní dráze od Prahy
do Kovar a přes Zákolany do Votvovic. Pěšky asi
tři čtvrti hodiny do Kolče. Směrem od Mostu možno
jeti opět přes Zákolany do Votvovic. Odtud pěšky
asi 1 hodinu. Od Kralup jsou Votvovice vzdáleny
1 hodinu.
Vzhledem na pasivní resistenci na tratích spo-
lečnosti státních drah doporučuje se použití vlaků c.
k. státních drah. Účastenství na pohřbu bude veliké.
Horníci ze sousední kamenouhelné pánve dostaví se
do jednoho. — Dnes čerpají vodu již jen dvě loko-
mobily parních oraček. Soudí se, že dnes večen
nebo zejtra ráno bude všechna voda vyčerpána.
— Sněm království českého. V dnešní schů-
zi sněmu rozdána byla zpráva komise o úpra-
vě právních poměrů obecních úřad-
níků. Subkomitét rozpočtového výboru pro
otázku pozemštění prodeje uhlí měl
dnes před sněmem schůzi, ve které — za nepří-
tomnosti Němců — se usnesl, doporučiti roz-
počtové komisi, aby co nejdříve vypracovala
zprávu o Kaftanově návrhu na pozemštění pro-
deje uhlí a vyzvala vládu, aby s největším
urychlením sestátněla soukromé dráhy, čímž
urychlením sestátnila soukromé dráhy, čímž
také regulaci cen uhlí pomocí dopravních tariíů
měla by v ruce.
— Proti jmenování »českých soudců«
sešli se včera v německém kasině němečtí zem-
ští poslanci všech stran v počtu prý téměř
úplném, také ministr-krajan Prade se dostavil.
Němec
Kaftanův
Budeč
Zákolany
Praha
Votvovice
Koleč
Most
Kralupy
obecní úřad
10
article
Po zprávě žateckého dra. Herolda přijata byla
jednohlasně následující resoluce:
»Němečtí poslanci z Čech prohlašují ve svém
celku v stručnosti, že stojí jako dříve na stano-
visku, že v německém jazykovém území v Če-
chách prohlašování práva a veřejná správa vý-
hradně a bez výjimky obstarávána býti musí ně-
meckými úřadníky. Jakožto jediný, tento úspěch
bezpečně zajišťující prostředek činí rozhodný poža-
davek, aby status veškerého úřadni-
ctva v Čechách byl rozdělen na ně-
mecký a český a spotřeba úřadnictva v ně-
meckém jazykovém území jedině a vý-
hradně kryta byla z německého sta-
tusu. Žádá se dále co nejdůrazněji, aby beze
všeho odkladu přijímání čekatelů na úřady po-
třebě německého obyvatelstva přeměřeno bylo.«
Čechy
11
article
Jako každá i tato resoluce proti jmenování
českých soudců v celých Čechách každou svou
řádkou jest vyslovenou nezákonností a žádostí
flagrantního bezpráví. Není především žádného
německého jazykového území v Čechách ani ve
skutečnosti ani v zákoně; »německé jazykové
území« jest pouhý politický terminus technicus
německých stran. Ale i kdyby takového bylo,
jest tvrzení, že musí úřady spravedlnosti a ve-
řejné správy v určitých nějakých okresích v Če-
chách obsazovány býti výhradně a bez výjimky
německými úřadníky, popřením státního základ-
ního zákona, podle kteréhož všechny veřejné
úřady všem státním občanům bez rozdílu stejně
přístupny jsou. Proti tomuto státnímu základ-
nímu a ústavnímu zákonu a proti své úřadní
přísaze proviňuje se především ministr Prade,
nejen že s jeho porušováním zcela zjevně sou-
hlasí, nýbrž k jeho porušování ministrem sprave-
dlnosti a předsedou vrchního zemského soudu
soustavně pracuje. Téhož porušení státního zákl.
Prade
Čechy
12
article
zákona a své úřadní přísahy a tudíž i osobní
své počestnosti dopouštějí se všichni vysocí
vyšší státní funkcionáři, kteří jakýmkoli pro-
středkem a pomůckou, byť to bylo jen i pou-
hým strpěním, přispívají k praktickému usku-
tečnění požadavku německého po rozdělení
statusu všeho úřadnictva v Čechách na český
a německý, poněvadž toto rozdělení samo sebou
involvuje protizákonnost, poněvadž porušuje
právo státních občanů české národnosti, dosíci
státního úřadu kdekoli v Čechách za týchž pod-
mínek jako kterýkoli státní občan národnosti
německé. Stejně protizákonným a podvodným
počínáním jest každá praktika úřadních instancí
kteréž k faktickému uskutečnění neuzákonitel-
ného požadavku německých poslanců zemského
sněmu českého přispívají splněním posledníh
petita kasiňácké resoluce, jednostranným přijí-
máním úřadních praktikantů podle jakéhokoli
klíče národnostního, ježto i tento způsob smě-
řuje ku potírání rovného práva českých stát-
ních občanů ke státním úřadům v zemi. Nezá-
konnost stanoviska této resoluce jest zjevna
i samým resolventům, což vysvítá z jich nároku
vyšší neostýchavosti, podle kteréhož spotřeba
úřadníků v »německém jazykovém území« má
býti jedině a výhradně kryta německými úřad-
níky, jimž by resoluce ovšem zachovávala právo
na místa také v českém jazykovém území.
Čechy
13
article
Zkrátka, resoluce i v celku i v podrobnostech
jest vyslovenou protizákonnou nemravností,
a zúmyslně nestydatá nahota bezpráví, jež ka-
ždým svým slovem žádá, její vyzývavost ještě
zvyšuje. Jenom v duši své a karakteru chorý,
nad svou budoucností zoufající, vývoje neschopný,
sil a energie prostý národ mohl by si dát líbiti
takové pokoření, jaké žádají pro nás Čechy sně-
movní zástupcové německých našich spolu-
bydlitelů v zemi. Poněvadž však víme, že tento
stát a orgánové výkonné jeho moci schopni
jsou v germanisující zaslepenosti své každého
činu k uskutečnění německé petice za bezpráví
Čechům, bylo by každé ochabnutí odporu proti
takové naší deklasifikaci v naší zemi hříchem,
Čecho
14
article
mstícím se na nás i všech příštích pokoleních
nenapravitelnou pohromou, nehledě ku přídavku
nehynoucí naší hanby mezi národy. Národ český
nemůže vůči tomuto požadavku zemské repre-
sentace německé znáti jiného stanoviska než
vyjádřeného slovem: Nikdy! — a běda mu,
jestliže i voličstvo i poslanci jeho i zástupci
v radě koruny opomenou i jen jediného pro-
středku ku projevení nesmířitelnosti tohoto če-
ského »Nikdy!« a jestliže lid nebude pohiotov
dokázati nesmířitelnost tuto odhodláním, že na-
sadi vše, co počestní národové ochotni jsou
obětovati na odvrácení svého zhanobení!
— K poměrům ve zněmčeném území.
Správce německé školy jednotřídné v Nové Vsi,
okresu třeboňského, pan Jehlář, rodem Čech,
měl tolik odvahy, že podepsal rekurs čes ké
strany proti volbě 7 čestných měšťanů v Nové
Vsi, kteří měli pomoci zachrániti umělé německé
panství obecního zastupitelstva v této obci.
Čechy
15
article
Takřka obratem pošty přesazen byl na popud
sklářské firmy Stoelzelovy, která má v Praze,
na Václavském náměstí své skladiště a krám,
resp. některých její úřadníků, zemskou školní
radou do Krondorfu u Chebu. Titéž úřadníci
Stoelzlova závodu sdělili hned do Krondorfu,
že tam dostanou na školu Čecha a krondorfští
dopsali panu Jehlářovi, aby se neopovážil v obci
se ukázati atd., s příslušnými výhrůžkami.
V posledním týdnu byl v Nové Vsi třikrát
okresní inspektor a řekl sám Jehlářovi, že padne.
A skutečně prozatím udělena mu dovolená, do
Nového roku s pokynutím, aby pak žádal do
pense. Také zemský inspektor dr. Tupetz do
Nové Vsi přijel a »případ« vyšetřil. Libovůle je
zde hojná a zastání nikde.
— Z Národní rady české. Důležité pokra-
čování presidiální schůze Národní rady české
koná se dnes v sobotu v 6 hodin večer v za-
sedací síni Národní rady české.
— Akad. malíř Alois Vraný zemřel. V Čáslavi
zemřel dne 30. září ve věku 56 let akademický malír
pan Alois Vraný. Již delší dobu byl churav a v po-
slední době přitížilo se mu tak, že v pondělí vyhledai
lékařskou pomoc. Lékař, seznav, že je těžce nemocen,
nařídil mu, aby se ihned odebral domů a ulehl. Pan
Vraný uposlechl, ale na cestě zůstával státi, nemoha
dále. Ku pomoci přispěl mu kolemjdoucí občan a
odvedl jej až k domu řed. p. Č. Riedla v Rudolfově
ulici, ale dále to nešlo. Náhodou jel kolem barvín
p. Ant. Urban s vozíkem, taženým dvěma psy, na
který jej chtěli naložiti a odvézti domů. Nežli však
se vrátili z protějšího domu, kam odešli pro trochu
slámy, by ji pod nemocným rozestřeli, byl již Alois
Stoelzlův
Čecho
doktor
Tupetz
Vraná
Riedl
Urban
Alois
Praha
Václavský náměstí
Krondorf u Cheb
Krondorf
Čáslav
Rudolfov ulice
Stoelzelův
národní rada
16
article
Vraný mrtev. Do bytu dopravili na vozíku tudíž jen
jeho mrtvolu. Vraný Alois narodil se roku 1851 v Čá-
slavi. Vystudovav nižší reálku, vstoupil na pražskou
průmyslovou školu a v letech 1870—76 pobyl na
akademii umění, načež usadiv se ve svém rodišti,
věnoval se původní tvorbě, zvláště krajinářské. Z pra-
cí jeho dlužno uvésti zvláště vlysy pro sgrafita, a sice
do Mitrovic a Bělehradu v Srbsku: Čtvero ročních
počasí; Věda a umění. R. 1880 vystavoval v Čáslavi
svůj pův, historický obraz: Sněm v Čáslavi r. 1421
(majetek obce čáslavské), r. 1883: Matyáš Korvín
sevřen u Vilémova od Čechů prosí krále Jiřího z Po-
děbrad o smír v Ouhrově 27. února 1469; dále vy-
stavoval na výstavách pražských různá zátiší, květiny;
ovoce, kvetoucí stromy, lesní motivy; na zem. jubi-
lejní výstavě vystavil krajinu, dvě ovocná zátiší a
Starý mlýn za mrazu; r. 1897 v Rudolfině: Hrozny
a ovoce, r. 1889: Jabloně v květu; r. 1900 v Kutné
Vraná
Alois
Korvín
Čecho
Jiří
Čá
Mitrovice
Bělehrad
Srbsko
Čáslav
Vilémov
Kutná
čtvery roční počasí
17
article
Hoře: Les jedlový u Uhelné Příbrami (majetek pana
dra. Zimmra); Čáslav při měsíci (majetek řed. Čer-
máka na Mělníce); Zátiší; Lovětinský potok a j. v
Tělesná schránka zvěčnělého pohřbena byla dne 2.
t. m. na čáslavském ústředním hřbitově
— O živnostenské novele a poměru jejím k na-
šemu živnostnictvu rozhovořil se ve včerejší schůzi
Klubu voličů novoměstských v restauraci Chodě-
rově pan JUDr. Karel Polák, obch. ministerstva
instruktor živn. společenstev s českou řečí jednací
v král. českém, za velmi četné účasti klubovního
členstva a hostí. Klub nemohl lépe zahájiti svoji
podzimní činnost, než přednáškou o živn. novele,
která mocně rozvířila hladinu života kruhů výrob-
ních i obchodních. K pochopení a ujasnění si vý-
znamu živn. novely pro živnostnictvo je třeba dosti
dlouhé doby, která teprve překlene propast, klenoucí
se mezi různými názory a stanovisky. I volba řeč-
níka byla velmi šťastná. Jeho obsáhlé vědomostia
podrobná znalost poměrů živnostnictva v celém král.
českém, prýštící z jeho úřadního poslání, činí dra.
JUDr
Karel Polák
uhelný Příbram
Čáslav
Mělník
18
article
Poláka přímo povolaným interpretem základní
myšlenky přednášky. Řečník ve své přednášce dotkl
se příčin, jež vedly k novele i cílů, které si tato
vytkla. Nezatajil různé názory živnostnictva o ceně
novely vůbec i pro jednotlivé skupiny živností. Pro-
bral nejpodstatnější ustanovení její, která hlouběji
sahají do poměrů živnostnictva. Zmínil se o panu-
jících právě proudech v živnostnictvu, které vedly
k různým výkladům některých předpisů živn. řádu.
Jmenovitě odstranění nekalé soutěže v mezích spole-
čenstevní právomoci a možnost uzavření společné
pracovní smlouvy byly řečníkem pěkně objasněny.
Rozšířil se též o vlivu novely na živnostnictvo na
poli jak organisačním a humanitním, tak i vzdělá-
vacím a hospodářském. Delší dobu zabýval se účin-
kem novely na olázku učňovskou a dělnickou. Prvé
poměry nyní zajisté ozdraví a u druhé novela sna-
žila se přiblížiti oba tábory k sobě. I po stránce od-
borné výchovy dorostu živn. novela nezůstane bez
trvalého vlivu. Vzpružení života společenstevního na
odborném podkladě, povolání společenstev k účast
Polák