1
article
novení pokoje a čspěchy vlädy v Teke-
ranu působily konejšivě též na ven-
kově. Obyvatelstvo zavírá samo endžumeny, hlavní
střediska revoluce a organisuje demonstrace na po-
čest šachovu. Prine Zill-es-sultan, meškající nynív
Širasu, žádal vládu, aby mu dovolila, aby s rodinou
a příslušníky opustil Persii a aby mu zajistila život
a majetek. Ruská a britská vláda zmocnily své zá-
stupce v Teheranu, aby podporovali u šacha prosbu
Zilla-es-sultana.
Z francouzského parlameniu.
Z Paříže, 2. července. (K. k.) (Senát) D'Esteour-
nelles de Čonstant podal dnes dotaz ve příčině
nesprávného používání rozpočtu námořního a kriti-
soval stálé rozmnožování křižáků, jež není prý v
poměru ku potřebám a pomocným prostředkům ze-
mě. Na konec vyslovil se ostře proti přílišně-
mu národnímu zbrojení u všech moc-
ností. Po delší debatě a když byl ministr námořni-
ctva Thomson podal výklad, přijal senát jednací
pořad, navržený senatorem Chautempsem, ve kterém
se vládě vyslovuje důvěra. Na to byla
schůze ukončena.
Z Paříže, 2, července. (K. k.) Sněmovna posla-
necká schválila 358 hlasy proti 204 článek 32.
osnovy zákona o dani z příjmu, jenž jedná
o výhodách, poskytnutých průmyslníkům a obchod-
níkům.
Zill
Čonstant
Thomson
Teke
Prine Zill
Persie
Paříž
D ' Esteour
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jakými zbraněmi bojuje realistický
usk za kulturní trojlistek Wolf—Masaryk—
Drtina, vidno také z páně Hajnových »pokroko-
vých novin pro český východ a severovýchod«,
v Pardubicích vycházejících. Z Rychnova nad
Kněžnou, města důvěry ku prof. Drtinovi, uve-
řejňuje pardubický pokroko-realista článek proti
adrese nedůvěry prof. Drtinovi, která se mezi
jeho rychnovskými voliči podpisuje pro jeh
hlasování pro Wolfovu resoluci. Rychnovský do-
pisovatel dí, že je nutno »krátkozrakým šosá-
kům« rychnovským a české veřejnosti vůbec
říci důtklivé slovíčko o hlasování
pro známou resoluci Wolfovu. »Náš umělecký
svět«, tak vypravuje rychnovský realista českému
východu a severovýchodu, v poslední době ( !!)
těžce nesl, že c. k akademie umění, která
umožněna byla velkodušným věnováním Hlávko-
vým a sloužiti tedy měla pouze českému umění,
počíná (! !) se utrakvisovati; přednostou jednoho
oddělení jmenován byl prof. Thiele a na obzoru
byly dvě jiné německé profesury. Kdyby po-
slanci čeští na říšské radě byl
učinili návrh, aby c. k. akademie
umění byla zachována pouze če-
skému umění, byl by návrh tento
zajísté propadl. Sluší proto vítati,
že poslanec Wolf vystoupil s návrhem.
který zabezpečuje český ráz dosa-
vadní akademie. Lépe zajisté pro rozvoj
českého umění, když Němci budou míti svoji
samostatnou akademii, než aby neblahý utra-
kvismus ochromoval vývoj českého ústavu, na
němž by se macešský nakládalo s českým umě-
ním. Bezhlavostí českých poslan ců,
kteří význam resoluce Wolfov
ani nepochopili, poněvadž jej zkrátka
neprostudovali, malém by resoluce byla
padla a dožlo by ku poněmcování české
akademie umělecké, Hlávkou založené.
Wolf
Masaryk
Drtina
Hajnův
profesor
Wolfův
Hlávka
Thiel
Němec
Pardubice
Rychnov nad Kněžná
český východ
3
article
Jak patrno, nezasluhuje »slovíčko« rychnovského
záchrance reputace prof. Drtiny ani tak označení
»důtklivé« jako spíš — prolhané. Prof. Thiele
jest na akademii již déle pět let, a další dve
německé profesury objevily se na dozoru loň-
ského léta. Bohužel nelze říci, že by umělecký
svět náš byl tyto zjevy z počátku tak pře
přilis těžce nesl, neboť bylo k tomu zapotřebí
namáhání několika nedělního, než jsme přiměli
povolané umělecké kruhy české k protestním
projevům. To však jsou jen menší nesprávnosti
rychnovského advokáta Drtinova; nejjadrnější
agitační jeho nepravda záleží v tom, že namlouvá
východním Čechám, že posl. K. H. Wol
jakž takž, s velikou tíží a proti slovanským
poslancům hlasy Masarykovými a Drtinovými
zachránil dosavadní český ráz
akademie! Málem by byl padl a bylo by
došlo k poněmčování české akademie
Takové balamucení neostýchá se pardubický po-
krokový list předkládati své veřejnosti!! Celý
svět, který se jen poněkud zajímá o říšskou
radu, ví předobře, že resloluční návrh Wol-
fův vyslovuje přání, aby byla zřízena v Praze
ryze německá akademie, víc nic. Teprve reali-
stičtí logikové vkládají do něho automatické
zrušení dosavadního u trakvismu
akademie. Ale ve veřejnosti, od pardubi-
ckého pokrokového orgánu odvislé, má býti
vzbuzeno zdání, že meritorní znění návrhu
Wolfova jest asi takové. »Dosavadní utrakvisti-
cký ráz akademie budíž přeměněn v ráz ryze
český a Němcům budiž zřízena samostatná,
rovněž ryze německá akademie umění v Prazel-
Ovšem že tomu tak není! Ale i kdyby bylo,
resoluce sama nic nezabezpečuje. Aby
však zachráněna byla realistická dvojice před
ostudou, realisty přímo mezi oči bijící, musí
býti Wolf líčen jako zachránce a osvo-
boditel českého národního umění.
profesor
Drtina
Thiel
Drtinův
Wol
Masarykův
Wolfův
Němec
Wolf
východní Čechy
Praha
Prazel
4
article
On zabezpečil (!) ryze českou jeho vý-
chovu! To se pánové nestydí tisknouti a před-
kládati českým čtenářům k víře! — O náladě
realistického denníku pražského svědčí ostatně
i ta okolnost, že mu není žádné naleziště dost
nízké, může-li použiti z něho zbraně proti ne-
náviděněmu protivníku. Ocitoval si dnes perlu
z kralovéhradeckého »Ratibora«. Nedokazuje
nic víc, než že »Čas« přece jenom není v ce-
lých Čechách list nejsprostší, »Ratibor« jej pře-
konává.
— Kde to vězí? „Prager Tgbl.“ uveřejni
serii článků pod záhlavím: „Praha jakožto mě-
sto cizinců v obchodním vzhledu“, v nichž na-
maloval řadu obrazů bohatých německých měst,
kteráž zámožnost svou děkují přílivu cizinců
i doporučuje Praze tyto skvělé příklady. Prvním
opatřením, k tomu konci směřujícím, bylo by —
tvrdi „Prager Tgbl.“ — zavedeni dvoj-
jazyčných nárožních tabulek a
dvojjazyčných nápisů na městské
dráze. Potom prý přijdou do Prahy všechny
ty žádoucí milřony jako do Švýcar, kdež roz-
počet hradí se polovinou z důchodů cizineckých,
jak „P. Tgbl.“ píše. Tedy tudy na to! Škoda je-
nom, že touto cestou nenadělá „P. T.“ mnoho
milionářů v Praze. Jak pak je možno dáti dvoj-
jazyčně názvy, když pražské ulice a náměstí ne-
mají než jednoho názvu?! Jak víme od na-
šich francouzských a anglických hostů, stačí
jim české nápisy úplně, a nepostrádají ani
v nejmenším označení, že nějaká ulice jest ulicí
a náměsti náměstím. Či snad žádá „P. Tgbl.“,
aby druhé označení bylo — německé?! Toho
se budeme střežiti co nejhorlivěji, abychom zma-
řili začátky návštěv cizinců tím, že bychom jim
nastrkovali na oči nápisy v jazyce jim pod slun-
cem nejprotivnějším! Praha měla dost dlouho
nápisy dvojjazyčné a návštěva cizinců rovnala
se nule. Utrakvismus je pro Prahu zabiják.
Ratibor
Prager Tgbl
P Tgbl
Čechy
Praha
Švýcary
pražský ulice
5
article
Uspořádali jsme utrakvistickou výstavu, a Němei
prohlásili na ni bojkot ve veškerém svém tisku,
tuzemském, rakouském i zahraničném! Svůj
úspěch děkuje jenom české návštěvě, a
tvrdí-li „Tagblatt“ opak, neví prostě, co mluví.
O návštěvu cizinců nechť nechá starat českou
Prahu, počátky nejsou zlé, jak vidí. Cizinci,
kteří žádají, aby se Praha napřed poněmčila,
nechť zůstanou doma i se svými — miliony!
— Německá Vídeň! Vídeňský „lidový bás-
ník“ Karel Lorenz, který jindy skládá potupné
pisničky na Čechy, skládal včera slib jakožto
měšťan vídeňský. Příležitosti této použil purk-
mistr dr. Lueger, aby zase jednou svoje něme-
ctví do plné záře postavil a všem pochybovačům
ukázal, že co se týče německé horlivosti nikte-
rak není ochoten pokulhávati ani za Wolfema
jeho řvavou družinou. Pronesl totiž k novému
videňskému měšťanu řeč, ve kteréž pravil:
„S jisté strany pracuje se úsilovně, aby z Vídně
učiněno bylo město dvojjazyčné. Apeluji na vás,
jakožto lidového básníka a na všechny přítomné
pány: usilujte, aby Vídeň zachovala
ráz města německého. Nenáležíme k li-
dem, kteří Čechy povrhují, avšak v našem městě
náleží slovo nám a ostatní nechť činí,
co my chceme. K tomu buďte nám nápo-
mocen! Vy všichni, pánové, pomáhejte nám,
abychom všechny Čechy, kteří do
Lorenz
doktor
Lueger
Čecho
Praha
Vídeň
Čechy
6
article
Vídně přicházejí, poněmčili, aby-
chom z nich udělali dobré Němee
a dobré Vídeňany“... Pan dr. Lueger mluví
rád o německém rázu Vídně a potřebě, aby do
Vídně přicházející příslušníci jiných národností
„dobrými Vídeňany se stávali“, ale tak upřímně
a bezohledně, jako včera, ještě nikdy se nepro-
hlásil. Tedy všechny do Vídně přibylé a přichá-
zející Čechy chce pan dr. Lueger poněmčit! To
se mu asi sotva už podaří, i když ho pan Lorenz
svými popěvky sebe více bude podporovati, a
také jeho nástupcové, přejde-li duch Karla Heř-
mana Wolfa i na ně, budou o poněmčení všech
vídeňských Čechů marně usilovat. Kdyby p. dr.
Lueger život a projevy nynějších vídeňských
Čechů pozorně sledoval, neoddával by se zajisté
tak plané ilusi a nepronášel by tak bludné na-
děje, naopak musil by doznati: Kdyby všichni
ve Vídni usedlí Čechové tak uvědomělí byli,
jako je uvědomělou statečná jich menšina a
kdyby všichni jako tato menšina skutky všude
se uplatňovali, že by Vídeň již dnes ne-
sporně byla městem dvojjazyč-
ným. Také by se neklamal v prognose do bu-
douenosti, že české obyvatelstvo vídeňské časem
doktor
Lueger
Čecho
Lorenz
Heř Wolf
Vídeň
7
article
a snad v nedaleké již době veskrze národním
duchem proniknuto bude a nekompromitoval by
se marným závoděním se řvavým táborem Vše-
němců.
— Z Týniště nad Orl. (Nelibost prof. Drti-
novi.) Městská rada v Týništi n. Orl. usnesla
se ve schůzi, dne 30. června t. r. konané, jedno-
myslně, aby p. profesoru Drtinovi, poslanci na
říšské radě za město Týniště, který svým hlasem
přispěl k tomu, že návrh Všeněmce Wolfa za
zřízení německé akademie v Praze byl přijat,
vyslovena byla jménem města nelibost. Městská
rada v Týništi n. Orl
— Z Králové Dvora n. Lab. (Pův. zpr.) Obecní
zastupitelstvo král. věn. města Dvora Králové n. I.
ve schůzi své, dne 26. června t. r. konaně, usneslo
se jednomyslně na tom, připojiti se v plném znění
k osvědčení Nár. rady české, vydanému na německý
úklad na celistvost království českého, zosnovaný
7. t. m. na sjezdu 55 zněmčených měst v Liberci.
Finger, starosta města.
Drtina
Wolf
Finger
Týniště nad Orlický
Orlický
Praha
Dvůr Králové
Liberec
rada český
8
article
— Pohřeb pana Ludvíka Tykala, zvěčnělého po
štovního kontrolora v. v., koná se dnes o 5. hod.
odpol. (nikoliv o 3. hod.) z ústřední síně hřbitovů
olšanských,
— Husovy slavnosti. Čeští pravosla v ní
z Prahy a okolí uctí letošní památku mučednické
smrti Mistra Jana Husa následujícím pořadem boho-
služeb v ruském pravoslavném chrámu sv. Mikuláše
na Starém městě: V neděli 5. července o 7. hod.
večerní sloužena bude svečernja«, při níž zapěje
zpěvácký spolek »Malát« dva české chorály a sice
»Svatý Václave« a »Kdož jste boží bojovníci«.
V pondělí 6. července o 10. hod. dopol. sloužena
bude česká »zaupokojná liturgie«, po níž konána
bude »panychida« na paměť světlé památky Husovy.
V týž den o 6. hod. večerní konati bude »Pravo-
slavná beseda« veřejnou členskou schůzi v re-
stauraci »Platýz« na Uhelném trhu č. 11, II. patro
ve dvoře, při níž recitován bude Hilferdingův spis
»Hus a jeho poměr ku pravoslavné církvi«. —
Tělocvičná jednota »Sokol« na Král.
Vinohradech pořádá péčí vzdělavacího odboru
dnes v pátek v 7 hod. večer v místnostech tělo-
cvičny pro veškeré své členstvo přednášku o Mistru
Janu Husovi. Přednášeti bude br. prof. dr. Alb.
Tykal
Husův
Hus
Mikuláš
Malát
Václav
Hilferdingův
Král
profesor
doktor
Olšanský
Praha
Platýz
Vinohrady
Sokol
9
article
Pražák. Vzhledem k významné tiché vzpomínce upá-
lení Mistra Jana budiž účast co největší. — XXVIII.
oslavu Mistra Jana Husa uspořádá Evangelická
beseda v Praze v pondělí 6. t. m. ve velké
dvoraně žofínské. Slavnostní přednášku prosloví pan
Lad. Kunte, red. a spisovatel a slavnostní sbory
zapěje pěv. kruh »Tovačovský«. Začátek v 8 hod.
večer. Vstup volný. — Sokolská jednota
v Kamýku uspořádá v neděli 5. t. m. veřejnou
přednášku »Život, působení a význam M. J. Husa«
v host. br. Fr. Pelce v Kamýku. Přednáší br. Václ.
Skála, jednatel těl. jednoty »Sokol II.« na Smíchově
a člen vzděl. odboru České obce sokolské. —
Obecní úřad v Zákolanech vydal ve svých
spojených obcích Zákolany-Trněný Újezd a Kováry
k Husovým oslavám vyhlašku, ve které se mimo
jiné práví: »Nebudiž jediného roku, nebudiži jediné
české obce v kralovství, která by v předvečer pa-
mátné smrti lstí zajatého hlasatele pravdy nezapálila
hranici dříví kdesi na výšině a neosvětlila okna
svých obydlí na důkaz vroucí oddanosti k odvěké
Pravdě a úctyplné lásky k utracenému velikánu. Co
promeškala nevědomost, nahraď společné nadšení!
Jan
Hus
Lada
Kunt
Tovačovský
M J Hus
František
Pelc
Václ
Husův
Praha
Kamýk
Smíchov
Zákolany
Trněná Újezd
Kováry
Sokol II
sokolský
obecní úřad
10
article
Občané všech našich spojených obcí! Než bude
možno učiniti tak jiným — bohdá důstojnějším způ-
sobem — osvětlete večer dne 5. července tohotoa
pravidelně každého roku příštího dle možnosti všecka
čelná okna svých příbytků te
— Péče o děti vrozeně slabé. V sobotu dne 4.
července t. r. přesně o 5. hod. odpol. bude míti pan
profesor MUDr. Frant. Scherer, přednosta čes
ské kliniky pro nemoci novorozenců, kojenců a koj
ných a primář českého oddělení král. českého zem-
ského nalezince v Praze v komorním paviloně
na výstavišti populární přednášku, veřejně přís
stupnou: „Péče o děti vrozeně slabé“ s demonstra-
cemi Přednáška tato jest úvodem k otevření pavi-
lonu čís. 107 p. Alberta Leotardiho z Paříže. Cou-
veusy, jež v tomto pavilonu poprvé v Praze viděny
budou, jsou přístroje, v nichž děti nedonešené a vro-
zeně slabé jsou bezplatně chovány ve zvláštních uza-
vřených skříních při automaticky udržované stálé te-
plotě 30—36° C a vydatné ventilaci. Vzduch v cou-
veusách jest patřičně prosycen vodními paramia
možno skříně tyto parou sterylisovati. — Není po-
chybnosti, že zajímavá tato přednáška přivábí do ko
morního pavilonu hojnost posluchačů.
MUDr
František
Scherer
Leotardi
Praha
Paříž
11
article
— Německý poslanec osvědčil svou vyvýšenou
kulturu. Píše se nám: O bezmezné surovosti ně-
meckého postance měti příležitost přesvědčiti se mi-
nulou neděli cestující severní dráhy. Krátce před
odjezdem ranního rychlíku z Františkova nádraží
vstoupil do jednoho vozu německý zemský poslanec
Schreiter, povoláním učitel, a nehledanými slovy
obořil se na jednoho z cestujících, vytýkaje mu,
proč prý před chvílí řekl, že jest jedno místo
prázdné, když nyní sám je zaujal. V proudu dalších
hanlivých slov vyhrožoval, že připraví dotyčnému
pánu nepříjemnou cestu. Když však pan B., úřadník
to státní dráhy, zůstal zcela klidným, popuzen byl
zástupce německého lidu do té míry, že nic netuší-
cího úřadníka uchvátil za rameno a mrštil jím na
protější sedadlo. Ostatní cestující, nevědouce, jedná-li
tak zdravý nebo smyslů zbavený člověk, byli jeho
řáděním ohromeni. Ale pan poslanec v okamžiku je
přesvědčil, že dokáže ještě více. Když totiž ztýraný
pan B. se zvedl a klidně odcházel z vozu podo-
Schreiter
Františkov nádraží