2
masthead
V Praze, dne 24. února 1900.
Praha
4
article
Redakce, administrace
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Hozapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inaerty účtujeme levně
a při častější inaerci po-
skytujeme výnody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číalo za 8
Telefon redakce č. 1126.
6 hodin 57 minut ráno.
Slunce vychází
Slunce zapadá v 5 hodin 31 minut odpol.
Praha
Pštrossův
5
article
ULLKt
ULLKt
Sobota:
Sv. Matěj, apoštol. — Sv. Montan, mučeník.
Matěj
svazek . Montana
6
article
Lle
Lle
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Petra a Pavla (Vyšehrad) od 20.-24. února.
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
K 2.80
čtvrtletně . .
8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně.. .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.. . . K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie. Bol-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.20
loročně . . . K 52.80
Telefon redakoe č. 112e.
Petro
Pavel
Bol
Vyšehrad
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
Italia
7
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
Z Vídně, 23. února. (Tel.)
V dnešní schůzi učinili sice Mladočeši první
pokus obstrukce, aniť vymohli na předsedovi hla-
sování dle jmen o svém návrhu, aby se pokračo-
valo v jednání o nutných návrzích, leč návrh jejich
byl zamítnut. Po celou ostatní schůzi starali se
němečtí liberálové a socialisté společně se svými
křesťansko-sociálními odpůrci o velice živou ob-
strukci, při čemž došlo k pohnutým výjevům, ja-
kých ve sněmovně nebylo snad od té doby, co za
platnosti zákona Falkenhaynova německo-sociali-
stičtí obstrukčníci byli policajty vynášeni ze sně-
movny. Mezitím, co na levici toužebně očekávali
rozklad pravice, dočkali se dnes nepochybně roz-
padnutí německého sdružení.
Není zajisté sprostoty v bohatém slovníku ně-
meckých nadávek, jež by si nebyli souručenci
z tábora křesťansky sociálního a liberálního vrhli
na hlavu. Zvláště náměstek zemského maršálka
Strobach neustále nadával židům a »židovským
pacholkům«.
Jak se samo sebou rozumí, byli liberálové při
tom vydatně podporováni socialisty. Oběma zase
nadávali nejvybranějšími výrazy Schönererovci.
Zkrátka, německá svornost a vyvýšenost ukázala
se zase v bengálském osvětlení.
Schönererovci vůbec již zahájili hlomoznou
obstrukci z doby Badenovské. Na začátku schůze
zvonil Schönerer přineseným zvonkem a nadával
předsedovi za to, že zahájil schůzi až o 12. hod.
Strobach
Schönererovec
Vídeň
8
article
Toto opozděné zahájení stalo se následkem
vyjednávání předsedy dra Fuxe se zemským mar-
šálkem dolnorakouským o to, aby oba zasedací
sbory nebyly současně pohromadě. Německým li-
berálům, kteří si předsevzali, že jednání dolnora-
kouského sněmu o volebním řádu pro Vídeň,
z něhož jim hrozí nebezpečí, že budou z radnice
vídeňské úplně vyhozeni, obstrukcí zmařiti a tu
jim současné zasedání říšské rady velice překáží.
Včerejší schůze sněmu trvala ltéměř do 2 hodin
po půlnoci, dnes dopoledne zasedal sněm opět
dvě hodiny a bezpochyby bude dnes zasedati
celou noc.
Jest pochopitelno, že němečtí liberálové jsou
až do krajnosti rozechvěni, i nastává otázka, jak
v tomtéž německém sdružení mohou vedle sebe
seděti příslušníci dvou stran, kteří se zahrnuli nej-
sprostšími nadávkami a bezpochyby by se spolu
byli i servali, kdyby nebyli jiní poslanci zakročili.
Rokování o odvodu učinilo jen malý pokrok
Mluvil známý prušácký felčar Türk, který zabýval
se transvaalskými Boery a stěžoval si na nezacho-
vávání neutrality, při čemž dopustil se urážek proti
císaří, začež ho místopředseda Lupul volal k po-
řádku.
Z českých poslanců dostal se dnes první
k slovu posl. Doležal, jenž stěžoval si na ministra
války, který svým donucováním branců, aby při
hlášení užívali cizího jazyka, dopouští se poru-
šování státního základního zákona.
Na to bylo jednání o odvodu přerušeno a po-
kračováno v jednání o nutném návrhu v příčině
dělnických stávek. První ujal se slova ministr orby
baron Giovanelli, který jako přívrženec zásad ka-
tolicko-konservativních jest v táboře socialisticko-
židovském zvláště nenáviděn.
Fux
Türk
Boer
Doležal
Giovanelli
Vídeň
9
article
Po celou dobu jeho řeči byli socialističtí po-
slanci strašně rozčíleni a když ministr začínal kri-
tisovati řádění strany socialistické, začali řváti a
útočiti proti řečníkovi i křičeti na předsedu, aby
ministrovi nedovolil takto mluviti. Když ministr
domluvil, vrhli se socialističtí poslanci znovu na
něho, nadávali mu a vyhrožovali pěsťmi V divoké
této vřavě zachoval ministr důstojný klid.
Poněvadž při ohromné rozzuřenosti socialistů
a jejich německých spojenců nebylo možná v je-
dnání pokračovati a bylo nebezpečí, že dojde ku
veliké pranici, odložil předseda zvonec, kterým byl
po dlouhou dobu marně zvonil a zavolav něco do
sněmovny, což však pro hlomoz slyšeti nebylo,
odešel a za ním odešli také ministři a poznenáhla
i poslanci, z nichž Dolnorakušané pospíchali do
sněmu. Pro rámus nemohl předseda ustanoviti ani
den ani program příští schůze. Poslancům roze-
sláno však pozvání ke schůzi na pondělí, v 11 hodin
večer. Do té doby bude asi boj v dolnorakouském
sněmu ukončen.
Bouřlivé výstupy způsobil také ministr zemské
obrany, který polemisoval proti slovům poslance
Doležala proti osobě císaře a stanovisko vlády ve
známých sporných otázkách hájil tak nešťastně, že
způsobil bouřlivý odpor nejen mezi českými, alei
socialistickými poslanci. Úlohu Kašpárka hrál při
tom Wolf, jenž neustále křičel: »Zde, tukaj, je-
len atd.
(Poslanecká sněmovna. Schůze 35.)
Předseda zahajuje schůzi po 12 hod. polední.
Pro opozděné zahájení schůze, určené na 11. hodinu.
dovolil si poslanec Schönerer urážlivé výkřiky proti
předsedovi a křestanským sociálům, začež byl volán k pořádku.
Doležal
Kašpárek
Wolf
Schönerer
poslanecký sněmovna
10
article
Posl. Wrabetz táže se předsedy, proč schůze tak
pozdě započíná a žádá, aby zemský sněm nezasedal současně
s říšskou radou.
Mezi posl. Bielohlawkem a německými pokro-
káři dochází k prudkému sporu.
Předseda zvoní opětovně, hřmot však trvá dále. Ko-
nečně nastává ticho.
Předseda praví, že svolal schůzi na dnešek, proti
čemuž prý žádná strana ničeho nenamítala, tak že dnešní
schůze byla ratifikována. Na žádost posl. Wrabetze a Noska
odebral prý se k zemskému maršálkovi bar. Gudenusovia
sdětil mu prosbu, aby dnešní schůzi zemského sněmu mezi
schůzí říšské rady na krátkou dobu přerušil, což tento
učinil, přerušiv schůzi zemského sněmu na dobu od 12 do
2 hodin odpoledne. On, předseda, jednal prý zcela korrektně .
a odmítá každý útok. Tím byl případ vyřízen.
Posl. Kaiser navrhuje, aby předloha stran osvobození
zástavních listů zemských hypotečních ústavů od důchodkové
daně přikázána byla be: prvního čtení bernímu výboru a
táže předsedy, hodlá-li zprávu o změně § 14. co nejdříve
dáti na denní pořádek.
Předseda praví, že přání posl. Kaisera vyhoví.
Posl. Herzmanský navrhuje, aby návrhy, jež se tý-
kají vojska, bez prvního čtení byly přikázány do výboru.
Posl. Drexel navrhuje, aby se rozpočtovému výboru
nařídilo, aby všecky mu přikázané návrhy na zlepšení po-
měrů učitelů na obecných a měšťanských školách vzal ihned
v poradu a nejdéle do 14 dní podal v sněmovně příslušné
návrhy.
Posl
Bielohlawek
Wrabetz
Nosek
Kaiser
Herzmanský
Drexel
ko
11
article
Posl. Plaček táže se předsedy, je-li ochoten upozorniti
ministerského předsedu, aby zodpovídal řečníkem loni ohledně
jednání jistého okresního hejtmana podaný dotaz, dále pak,
jak velice se to příčí politické slušnosti, že tento okresní
hejtman vyznamenán byl zlatým záslužným křížem
Předseda slibuje, že přání poslance Blažka vyhoví.
Posl. dr. Žáček táže se s poukázáním na zprávu vý-
boru pro vyšetřování událostí na Moravě a v Kraslicích,
schválenou v sezení ze dne 16. prosince m. r., zdali a jaké
kroky učinila vláda v záležitosti udělení amnestie odsouzeným
a hodlá-li předseda po případě jednomyslnému usnešení sně-
movny a českého sněmu v této věci vyhověti.
Předseda slibuje, že o tom učiní ministru předse-
dovi sdělení
Posl. dr. Stránský kárá, že včera přerušená rokování
o pilných návrzích, jež se týkají stávky uhlokopů nebyla
hned opět obnovena, nýbrž že má na řadu přijíti vládní
předloha o odvodu. Ony pilné návrhy jsou mnohem důleži-
tější a sněmovna nechť o tom rozhodne, zdali se o nich má
má jednati dříve či ne. (Souhlas u Mladočechů.) Ve formál-
ním ohledu žádá řečník hlasování dle jmen. (Souhlasu
Mladočechů.)
Předseda praví, že od dra Stránského tento návrh
nejméně čekal. Ode dvou roků řídil prý se zásadou, že
vládní předlohy přichází na řadu na počátku schůze a strana
dra. Stránského byla s tím vždy spokojena. Předsedovi jest
líto, že takovými návrhy maří se drahocenný čas. (Souhlas
v levo.)
Návrh jest dostatečně podporován.
Následuje hlasování o návrhu dra Stránskéko, aby se
nejprve pokračovalo v rokování o pilných návrzích.
Návrh se zamítá 139 hlasy proti 85.
Me i hlasováním pokřikují křesťanští sociálové posměšně
na liberály.
Posl
Plaček
Blažek
doktor
Žáček
Stránský
Stránskéko
Morava
12
article
Pouť do Říma.
Pouť do Říma.
Půjdete do Říma? Či byl jste již v Římě? Byl
jste tam jako poutník aneb jako cestující pouze pro
»podívanou«? Cestoval jste s přesvědčením: »Jen
k Římu« aneb liboval jste sobě v hesle: »Pryč od
Říma«, jak je hlásají největší nepřátelé lidu česko-
slovanského. Snadnou mám k tomu odpověď. Byl
jsem v Římě a půjdu tam zase. Nevyhladitelné dojmy
zanechaly v mysli mé pouti římské, a ty opět a opět
podněcují k novému účastnění se pouti římské. A kdy
asi? Dne 19. dubna běžného jubilejního roku vyjede
vlak z Prahy, jak doufáme, hojně naplněný poutníky
české země, jak Čechy, tak Němci, aby je dovezl ke
kýženému cíli, posvátnému Římu, přístupným jim
učiniti pohled na přemilou tvář sv. Otce Lva XIII.
a usnadnit jim získati odpustky milostivého leta na
sklonku 19. století.
Byli jsme již v Římé v roce 1877. Pouť tehdy
pořádána byla na počest padesátiletého kněžství sv.
Otce Pia IX. Dne 19. května vyjeli jsme z Vídně
zrovna před Svatodušními svátky. Z počátku svírala
mysl naši starost a ouzkost jakási před možnými ne-
hodami na daleké cestě do neznámých krajin. Oprav-
dové, důkladně provedené organisace pro poutníky
ještě nebylo. Jediný toliko náš spolucestující poněkud
obeznalý s poměry italskými, stal se naším vůdcem.
A přece brzy se bázeň naše počátečná obrátila v ra-
dost. Rozkošný dojem působila v nás úžasná krása
Benátek, když jsme poprvé s moře na ně pohlíželi.
Avšak ani Benátky, ani Florenc neupokojily našich
Němec
svatý . Otka
Lev
Pius
Řím
Praha
Čechy
Vídeň
Benátky
Florenc
13
article
myslí tolik, jako Řím, sídlo papežů římských, ná-
městků Kristových, odkud tolik vyšlo světla k osví-
cení národů i v příčině náboženství i v příčině vědy.
Jak nepatrnými lidmi, ba pravými trpaslíky jevili se
nám zde býti všickni oni, kteří bez Boha, bez církve,
bez náboženské osvěty chtějí reformovati, opravovati
celý svět sami potřebujíce velmi veliké reformy neb
opravy na duchu i na srdci.
Rok po té, v měsíci únoru r. 1878, již nebylo
více sv. Otce Pia IX., kterému jsme vzdali hold
v roce předešlém. Přežil mnohá trapná leta, an tehdy
zdálo se, jakoby celý svět spiknul se proti Stolici
papežské. Na stolec papežský dosedl sv. Otec Lev XIII.
stařec již 60letý, dosti vetchého zdraví. Avšak v sla-
bém těle, jak se dosti často stává, bydlil silný duch.
Světlo jeho moudrosti brzy začalo se rozlévati po
celém světě křesťanském. Jako právě velký muž do-
vedl si vážiti velkých mužů a vzdal svůj hold velkým
mužům, apoštolům slovanským sv. Cyrillu a Metho-
ději svou encyklikou »Grande mumus«. Svět slovan-
ský poznal ve sv. Otci Lvu XIII. zvláštního přítele
a horlivého zastance svého, láska k sv. Stolici římské
i tam začala se probouzeti a obživovati, kde téměř
na dobro byla utuchla. A proto se děly hojné pouti
Slovanů ze všech krajů do Říma k oslavení tisícileté
památky úmrtí apoštola slovanského sv. Methoděje,
a rozumí se také z Čech. Hlavou této pouti byl
v Pánu zesnulý, o katolické hnutí v Čechách a lite-
raturu náboženskou velice zasloužilý probošt Vyše-
hradský, Václav Štulc.
V r. 1888 slavil sv. Otec Lev XIII. památku
Kristův
Pius
Lev
Štulc
Řím
Čechy
Grand mumus
Slovan
14
article
svého padesátiletého kněžství a r. 1893 své padesáti-
leté biskupské jubileum. Láska a neobyčejná úctaa
vážnost k papeži Lvu XIII. téměř co den rostoucí,
nepřipouštěla toho, aby těchto příležitostí, vzdáti po-
vinnou úctu sv. Otci a Stolici římské, bylo opome-
nuto. Mimo to pomíjel během těchto let strach a bá-
zeň před nepřátely církve, kteří dříve bránili kaž-
dému veřejnému osvědčení smýšlení náboženského.
Obecenstvo naše také čím dále tím více svědčilo pro-
jevům života církevního, katolického. A proto pouti
do Říma r. 1888 a r. 1893 z Čech pořádané do-
pracovaly se stkvělého výsledku i co do počtu účast-
níků i co do osvědčování smýšlení náboženského.
Byloť z Čech a Moravy r. 1888 460 a r. 1893
pouze z Čech poutníků 360.
A jak libovali sobě poutníci tito všickni ve vý-
sledcích těchto poutí římských; že mohli zříti milou
tvář Otce křesťanstva, Lva XIII., mnohý byl přímo
osloven a k vytrvání v smýšlení křesťanském a cír-
kevním sv. Otcem povbuzen, že viděli ty nesčetnéa
stkvělé, ba nejstkvělejší pomníky života a umučení
církevního, že mohli obdivovati se památkám umění
starověkého, že mohli ducha svého a srdce své osvě-
žovati pobožností a vzbuzováním nejvřelejších citů ná-
boženských na místech pravému katolíků nejposvát-
nějších. Jak vřelých. modliteb tu konáno na hrobech
knížat apoštolských sv. Petra a Pavla, u oltáře sva-
tého Václava v chrámě sv.-Petrském, v chrámě sv.
Pavla před branami římskými, pravém to divu sta-
vitelství církevního. S jak posvátnou úctou vstupo-
vali poutníci do katakomb římských. Nikdo neželel
Lev XIII
Čo
Václav
svatý
Pavel
Řím
Čechy
Morava
Lev XIII
apoštolský svatý . petra a Pavel