ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 41a45840-7272-11dc-a143-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 41, person 61, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 239
4 article
Na ranní a odpol. Hist předplácí ser v Praze v adninistrael ea měsje . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškon ita: 7 k son ve filialkácha na měsío . .. . . 2 K 30h P oštoui a měst na čtvrt leia s drojí zásllk n pa měsle . . . . sa čtvrt lela . . . . u k e Ustanoven rodinou za vydavatele »Ná- rodních Listů« prohlašuji, že jsem upřímně a nezvratně odhodlán sledovati vždy a všude zásady svého zvěčnělého otce dra. Julia Grégra a pečovati vším úsilím, aby »Národní Listy«, jako dosud i na dále a po všechen čas věrny zůstávaly svému programu, svému určení a svojí tradici, pracujíce a zápolíce v duchu svého zakladatele o duševní i hmotné povznesení našeho drahého národa, o znovu- dobytí mu jeho dobrého práva a svobody obnovením politické a ústavní samostatnost jeho věkoslavné nedilné vlasti. Budiž mi přáno oddat se naději, že se mi ve spolk s muži, kteří »Národním Listům« svůj život věnovali a většinou byli jíž horlivými spolu pracovníky mého otce, podaří, abych úkolu mně svěřenému plnou měrou zadost učiníl V Praze, dne 29. srpna 1900.
Grégr Praha
5 article
Prokop Grégr.
Prokop Grégr
6 article
O té většině parlamentu vídeňského. Byl-li Homér vůbec kdy živ, nebo ne byl-li, o tom učenci se hádají: ale všichn jednomyslně přiznávají, že byl slepý a že někdy i si zdříml . .. Ozije-li ještě někdy stará většina v par lamentu vídeňském, nebo neozije li, o ton po některou dobu vede se v časopisech stran které prý udržují stát rakouský, nemalý spor ale tyto strany jednomyslně dokazují, že ví- deňský parlament v posavadním svém složen navždy dodělal. Ale, jak praveno, o tu jeho většinu trvá dále sporná otázka: dodělala-li s ním také?
Homér
7 article
Dlužno tedy, poněkud se zastavit u věci. která z celé posavadní ústavnosti rakouské posud si zachovala zajímavost. — Ze státův, v nichž ústavnost jest datum poněkud star šího než v Rakousku, přešla sem nauka,že parlament jest k své práci, k vykonání svých úkolův zcela připraven, má-li pohromadě všechen svůj náležitý funduslinstructus, k ně- muž náležejí předseda, jeho náměstkové, ně kolik zapisovatelův a pořadatelův a konečně svou většínu a menšinu. Jakmile všechny tyto rekvisity ústavní jsou v pořádku, může prý parlamentní práce počít. Tak to opravdu šlo a dlouho chodilo i ve vídeňském parla- mentu až obstrukce německo-nacionální tyto staré zvyky zvrhla, vyvrátivši ústavní pra- vidlo, že v parlamentě menšina musí se pod- robiti většině, a postavivší na jeho místě moc menšiny nad právo většiny. To se pro- vedlo v Rakousku v roce »des Heuls« 1898 s nejvyšším guberniálním nejen povolením ale i schválením a velikolepým odměněním Parlament vídeňský měl i na dále své před sednictvo, své zapisovatele, své pořadatele. svou většinu a svou menšinu; ale bylo po jeho práci a jest po ní posud. Obstrukce německá povzbudila obstrukci českou až ko- nečně dne 8. června t. r. pan rytíř Jaworskt samovolně ale slavnostně prohlásil, že stará většina přestala existovati. Na místě jejím postavil sám novou většinu německo-polskou ale ta dodělala za několik hodin, právěo půlnoci s pátku na sobotu došel jí dech, a s ní zároveň celému parlamentu vídeňskému.
Rakousko
8 article
Vítězný přiklad obstrukce německo-nacionální osvědčil se i na lavicích českých. Co teď? ozývá se od 8. června v řa- dách pbraženého sdružení německo-polského rovněž jako v poradách ministerských. Roj návrhův, pokusův a rad vynořil se od té doby na povrch; ale dnes se oznamuje, že vláda v nejbližší době ještě neudělá zhola nic na vyléčení ústavní a státní choroby ra- kouské. Parlament nebude ani na novo k ně jakému poslednímu pokusu svolán, ani nebude rozpuštěn, ani nebude vláda s vůdci stran vyjednávat, ani nebude oktroyovat nový jed nací řád, ani nevydá na základě § 14. žádné nové nařízení jazykové pro země koruny české, ani . . . ani, samé ani a nic jiného. tak že všechno zůstane při starém na ne určito. Ale při těch všech »ani, ani« pánům stojícím proti národu českému, stále vrtá mozečky otázka většiny parla- mentní jako čery zlého svě- domí. Pouhé pomyšlení, že stará většina by mohla v nějakém příštím parlamentě vídeňském ožít a v jediný kruh se sestoupit. děsí je jako Bankův duch. Ve smrtelných úzkostech svých už i zakázali svému nej vyššímu patronu, dru. Körbrovi, že nesmí dovolit, aby ona stará většina opět kdy se zřídila, ba stokrát, tisíckrát prý bude jim milejší a vládě i Rakousku prospěšnější ně- jaký parlament — bez většiny !
Bankův Rakousko
9 article
Přihlédněme poněkud blíže, co pánové z obstrukčního tábora německého a spoje- ných s nimi v této otázce kruhův vždy, za všech poměrův a časův bezpodmínečně vlád- ních, na nynějším předsedovi ministerstva vídeňského vlastně žádají? Jde tu zajistéo něco více, než o starou většinu parla- mentní, kterou rytíř Jaworski odpoledne dne 8. června t. r. ze samé úslužnosti a pod- dajnosti vládní a ze samě přízně k ob- strukčníkům německým prohlásil za rozbitou. Jako by bylo rovněž snadno popříti, zapříti, rozbíti a z Rakouska vyhladiti také ony po- měry a zásady, které po tolika letech těž- kých bojův daly v parlamentě vídeňském konečně vzniknout té většině! Tento parlament měl od svého počátku vždycky nějakou většinu. Až do obsazení Bosny a Hercegoviny vojskem rakouským byla to většina vládní. Vláda oktroyo- vanými volebními řády Schmerlingovými si ji u dělala. Parlamentní většinaa vláda se smluvily o svém společném programu; většina slepě sloužila v ládě, poněvadž to byla většina německá a ně- mecká vláda jí pomáhala vládnout nad ne- přítomnou menšinou českou a nad většinou slovanského občan- stva rakouského. Ruka ruku myla, ale i — špinilal To trvalo dlouho, tak dlouho, poku vůbec všelikými umělými, kalými i nekalými kousky (viz zavedení přímých voleb, cha brus, udělování hodností, výminečný stav. pronásledování a nejkrutější pokutování ča sopisectva opposičního atd. atd.) německá většina v parlamentě se držela. Po všechen ten čas menšina, v niž se nalezali i zástupci národa českého, buď vzdalovala se parla- mentu vůbec, aneb bez obstrukce se podrobovala nespravedlivé a nespravedlivě sestrojené většině.
Jaworský Schmerlingův Rakousko Bosna Hercegovina
10 article
Když pak přese všechnu křivdu a pře všechno násilí, kteréž volebními řády Schmer lingovými ve volbách do rady říšské rovněž jako do sněmův zemských na slovanském občanstvu v Rakousku se páchalo, toto ob- čanstvo svými zástupci a se zástupci oněch rakouských Němcův, kteří pro své finančně a hospodářsky zubožené země seznali jedí- nou spásu v zemské samosprávě, se do- mohlo ve vídeňské sněmovně většiny: tu v památné adrese listopadové z roku 1897 organisovala se v parlamentě většina, k níž náleželi i poslanci národa českého, a kteráz si dála společný název většiny auto nomistické. Tato většina chovala se k vládě velice blahovolně, ale zachovalasi volné, čisté ruce. Až příliš volně Tak že neprováděla ani svůj program auto- nomistický. Nebyla stranou vládní, proto ani nezachránila vládu Thunovu ani nepadla s ní! Trvala dále, třeba úko její politický, povinnost jej ústavní proti německo-nacio- nální menšině provedla už samo- jediná delegace česká. Zásady a poměry, na kterých kdysi se sestoupila, trvají v Rakousku posud. Jestli totiž hlavní zásadou pravé ústavnosti, aby parlament a každý sbor zákonodárný byl ne- porušeným, pravým obrazem národních po měrů veškerého voličstva, musí v parlamentě vídeňském, jenž v sobě chová zástupce jen 8 millionů Němců a 15 millionů Slovanů. většina poslanců vždy býti slo- vanská. A jsou-li v Rakousku vedle Něm- cův, jichžto programu by vyhovovala pouze centralisace a germanisace správy státní také Němci, kteří přejí jazykové rovnopráv- nosti všech zdejších národů a domáhají se pro sebe toliko samosprávy zemské v obo- rech hospodářských a kulturních, není lze odníti jim právo volební do parlamentu.
Němcův Thunův Němec Rakousko Německo Slovan
11 article
Většina slovanská v Rakousku jest už dávno celému světu zjevná: žádný člověk zde žijící už se neudělá tak nevýslovně směšným, aby opravdově tvrdil, že Rakousko jest státem německým; takové tvrzení bylo vždycky nejhrubší lží, ale i tato lež vzala r. 1866 na bojištích českých za své, když Rakousko bylo ze svazku států německých vyloučeno. Se svou nepopíratelnou, sebevědomou svých práv věrně hájící většinou slovanskou Rakousko nemůže po právu a spravedlnosti zříditi si uz nikdy parlament s většinou centralisticky německou. Slo- vanská většina bude a zůstane v Rakousku zjevnou, viditelnou a citelnou, třeba zde nebyl žádny parlament. A to je ta pravda, která ně- mecké nacionály do duše pálí, která v nich vzbuzuje vždy nové a nové pokusy na po- tlačení politických státních a jazykových práv hlavně národa českého, která je žene ke skutkům svrchovaně dobrodružným a ší leným, ale při tom vždy ostře namířeným nejen proti životu tohoto národa, nýbrž zá- roveň na podlomení a vyvrácení úplně samo statného, velmocenského státu rakouského.
Rakousko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Vyhraje-li pan Chlumecký? Jak známo, p. Chlumecký ubezpečil, kde byl tázán na své minění o českých věcech nyní, že český národ se dá p. Körbrovi ohnouta spokojí se nejen sa zrušením jazykových naří zení, nýbrž i s něčím daleko horším, protože nemá vytrvalosti. Vláda podle p. Chlu- meckého potřebuje prozatím pouze Čechy ne- dráždit a oni se upokojí. Potom bude na vládlě, aby využitkovala jejich slabosti ve prospěch uzákonění německé hegemonie a německé státní řeči, a Čechové budou již bezsilni k odvrácení tohoto dvojjediného zla. Tím snazší pořízená bude s ostatními Slovany rakouskými. Poněkud jinak rýsuje náladu v českém táboře dopis »Glosu Narodu«, zaslaný mu, jak dí, z vážené české strany. Dopisovatel pravi, že p. Körbroví nepodař se český národ ukolébati. Nechce-li nebo ne- může-li vláda dáti zadostučinění českému národu za urážku jeho citův a cti, jestliže vláda na- pořád spolu s německými stranami pracovat bude v otázce jazykové ke skutečnému rozdělen nedilného království českého na dvě provincie — potom nechceme a nemůžeme upustit od do- savadních důrazných prostředků obrany naš vlasti a národnosti, což znamená, že dále dělat budeme obstrukci nejen v parlamentě vídeňském. nýbrž i v jiném směru, což zajisté bude vládě a říši nemilejší a krušnější věcí, než »český koncert«. Jsme si úplně vědomi toho, co dě- láme, čeho si žádáme a s jakou silou bojovat budeme. Proto žádné přemlouvání a namlouvání našich bývalých spojenců námi nepohne. S pra- vicí nabyli jsme smutných zkušeností. Pravice už není, a jakkoli celý český národ vysocesi váží přízně pobratimého národa polského, přízeň Kola Polského, v němž rozhoduje vliv p. Rutov ského nemůže pro nás býti žádným vnadidlem a rozumi se samo sebou, že ještě méněje možno spojení s Němci.
Chlumecký Čecho Körbrový Němec Čechy
13 article
Polský dům v Mor. Ostravě. Ve dnech 8. a 9. září odbude se slavné otevření »Polského domu«. Myšlenka, aby tento dům byl zbudován vznikla v červnu 1899. Utvořil se spolek za účelem jeho vystavení s 10zlatovými podíly- Tak během roku vznikla budova, mající cenu 130.000 zl. V domě bude hostinec a lidová kuchyně, sál pro divadlo, koncerty a přednášky sál školní pro vyučování negramotných a dět dělnických, a knihovna. V »Domě« budou mit své sídlo: Spolek pro národní školy, Polská čítárna, filiálka Rolnické banky polské, Sokol universita lidová, poptavárna po práci a děl- nících, redakec »Gazety Ostravské«, ježo brzv vycházeti počne ! Slovem »Polský Dům« v Mo- ravské Ostravě skupí v sobě všechen národn i kulturný ruch polský v Ostravě i okoli. O významu jeho praví »D. Polský« : Do- končení »Polského Domu« je pro polské oby vatelstvo na pohraničí moravsko-slezském uda lostí radostnou a nesmírně důležitou, nechceme říci epochovou. Dosud obyvatelstvo polské po strádalo takového národního ohniska a stávalo se obětí Němcův i Čechův a hynulo navždy pro vlastní národ. Tento stav začne se nyní měnit k lepšímu. Jen se ještě nedostává školy polské k jejímuž založení třeba co nejdřiv přistoupii
Němcův Čechův Morava Ostrava sát pro divadlo spolek pro národní škola Sokol univerzita lidový
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. srpna. Poslové krále Alexandra u cara. Car Mikuláš přijal v sobotu posly srbskéh krále v soukromém slyšení. Posly královým byli gen. Miškovič a prozatímný vyslanec pluk Christič. Car se vyslovil, že zvěst o zasnouben krále Alexandra nad míru jej polěšila a doufá že Srbsku přinese mír a pokoj, jak ostatně už pozoruje. Na to se car vyptával na obmýšlenou svatební cestu královských manželů po Srbsku a dodal, že bude dobře, pozná-li národ svou královnu. Gen. Miškovič nakreslil pak carov plán královské cesty. Car na konec vyslovil své potěšení nad tím, že král Alexandr vybral s gen. Miškoviče za schvalného posla k němu vyznamenal generála velkokrížem řádu sv Anny- Rozšafný bulharský hlas. Do pusté vřavy bulharských i rumunských časopisů rozumně promlouvá »H BBKn« Odsuzuje časopisectvo jedno i druhé a píše- »Jediný nešťastný případ hrozí pohřbíti dobr poměry mezi Rumunskem a Bulharskem. Ru munské listy ode dne ke dni zvyšují svůj ton napadají na náš národ, na knížete a makedonský komitět. Naše pak listy neustupují jim v ničem Hlediš-li na ten nerozumný rámus, myslíšsi že mezi těmi národy dávno již panovalo za tajené nepřátelství a vystoupilo na povrch, jak mile se naskytla nejmenší příčina. Totě věru velmi kormutlivé a ti, kdo nepřátelství roz douvají, zasluhují spravedlivého pokárání roz vážných Bulharův i Rumunů. Vrah Michaileanův — pokračuje list— je v rukou rumunské vlády. Nechť jej sou nejpřisnějším způsobem. Zjistilo-li vyšetřování že vrah má v Bulharsku spoluvinníky, rumunské vládě nezbude nic jiného, leč požádati bulhar skou vládu za jich potrestání, a jestliže naše vládu odepře (čehož my nedopustíme), teprve potom rumunská vláda i tisk budou v právu obviňovati Bulharsko.
Posl Mikuláš Miškovič Christič Anna Bulharův Rumun Michaileanův Praha Srbsko Rumunsko Bulharsko H BBKn
15 article
Ke vzpouře trstenické. »Ho BĚr« oznamuje, že v Ruščuku vznikl nový konflikt mezi vojínstvém a admini strací a to proto, že nový prokurátor rušču ckého vojenského soudu, major Michajlovský dokonav šetření trstenické selské vzpoury shledal že zatčení a z branné vzpoury ob vinění sedláci jsou nevinni a jedi- nými vinníky jsou úřadníci. V tom smyslu major Michajlovský sepsal svou zprávu svému vojenskému představenstvu a propustil z vězení posledních 29 trstenických sedláků. Milan se chce smířit. Nie Milanovi takovou ránu nezadalo, jakože mu král Alexandr zastaviti dal vyplácení appa- náže. Leze ke kříži. Vypravil p. Barlovce, srb ského gen. konsula v Pešti, do Bělehradu, aby krále Alexandra přemluvil k smíru. Barlovac dosud požívá také důvěry Alexandrovy a sám doufá, že poslání jeho nezůstane bez účinku. Útočník na šacha perského. Vyšetřo vání s útočníkem bylo včera pařížským soudcem ukončeno. Útočník odkázán bude před poro tu pro úklad proti životu vládnoucího panovnika Na zločin ten může býti uznáno na trest smrti ale při polehčujících okolnostech také na delš vazbu v káznici. Soudí se, že úločníku, jenž na šacha ve skutečností ani nevystřelil, přisouzer bude trest poslední. Do Paříže došla z Persie prý zvěst,že proti šachu v nepřítomnosti jeho vypuklo v Persi hnutí, mující za účel Muzafer Edina s trůmu sesaditi a dosaditi na trůn bratra jeho, Evro panům méně příznivého.
BĚr Michajlovský Milan Barlovec Alexandrov Evra Ruščuk Pešť Bělehrad Paříž Persie
16 article Proces proti Bressiovi.
Proces proti Bressiovi. Z Milána, 29. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Úřady učinily pro den procesu Bres- siova neobyčejně rozsáhlá opatření. Od. 5. hod ranní podobá se piazza Beccheria, kdež se na- lezá soudní budova, hotovému vojenskému tá- boru, a vůčí učiněným opatřením zdá se každá výtržnost nemožnou. Dozor nad udržením po řádku převzal sám policejní ředitel, pod jehož velením se nalezá 19 policejních inspektorů. 180 policistů, 90 četníků, dvě oddělení jízdy 150 mužů pěchoty. v o Žurnalistům vyhraženo několik lavic s čí- slovanými sedadly. O půl 7. hod. přijel ad- vokát Saverio Merlino z Říma a měl ihned Bressiem rozmluvu. Pověst, že obhájce. Merlino kdyby návrh jeho, aby líčení bylo odročeno. byl zamítnut, vzdá se hájení a že bude obža lovaněho hájiti toliko advokát Mario Martelli ustanovený soudem, se nepotvrdila. Jednání bylo za účelem sestavení poroly o 410. hod. přerušeno a zahájeno opět v 10h 40 m. Bressi, který střežen 6 četníky, nalez se v klecí zvýši 2 metrů, je černě oděn a má červený nákrčník. Má pravidelné rýsy, špičatý nos a černé kníry. Přvní otázka, položená Bressimu předsedou. zní: »Slyšel jste, z čeho jste obžalován? Bressi odpověděl kladně a prohlásil, že se o hodlal zavražditi krále po událostech na Sicili a v Miláně a že se chtěl pomstíti za bidu lidu a svoji. Bressi popíral, že by měl spoluvinnik a že jednal z vlastního popudu a bez jakékoli cizí rady. Na bližší podrobnosti byv tázán, pra- vil, že vystřelil jen třikrát a nikoliv, jak se v žalobě tvrdí, čtyřikrát a to ze vzdálenosti t metrů. President táže se Bressiho, zda se eviči dřive ve střelbě, což Bressi doznává, podotý kaje, že střílel asi 34 neb 35krát do terče. Na dotaz presidentův doznává, že nůžkami a nožem do střel učinil zářezy, aby, kdyby ne bylo zasaženo srdce, byly přece způsobeny rány smrtelné.
Bressi Saverio Merlino Martelli Milán Řím
17 article
Z Milána, 29. srpna. (C.-B.) V okol soudní budovy panuje čilý ruch. Neobyčejně značný dav lidu snaží se získati si přístup do malé míslnosti, vyhražené obecenstvu. Bez vstu- penky nemá nikdo přístup. Přibyli sem četní zástupci italských a zahraničních časopisů.O 9. hodině dopolední, než vylosováni porotci, žádali obhájci, aby líčení bylo odročeno z pří- čin zmatečných. Soud návrh ten odmítl. Na to vylosováni porotci. Obhájci Bressiovými jsou advokát Martelli z Milána a Merlino z Říma, autor několíka anarchistických spisů. Bressi sedí na svém místě klidně, skorem netečně. Pořádek udržují četníci a policisté. Když ličení o 10. hod. 40 min. opět zahájeno, oznámeno, že Bressi v přestávce prohlásil, že nebude od- povídati na otázky. Advokát Merlino žádá na novo, aby ličení bylo odročeno, poněvadž teprve včera ustanoven byl obhájcem. Když se státn zástupce ohradil proti tomu, zamítl soud návrl na odročení.
Bressiový Martelli Merlino Milán Řím
18 article
Když členové senátu se vzdálili, setrva Bressi klidně na svém místě a četl si obžalobu Chvílemi pohlédl netečně na obecenstvo. Když senát opětně zasedl, nařídil předseda, aby byly přečteny spisy žalobní. Čtení trvalo delší dobu Obžaloba obsahuje známá již fakta; připominá se v ní též, že Bressi po delší dobu ovičilse ve střílení do terče a že koule, jež do revol veru nabil, dříve upravil, aby se staly nebez počnějšími. I z jiných okolností vysvítá, ž Bressi jednal promyšleně. — Na to přive deni do sálu svědci. Jest jich celkem šestnáct jedenáct svědků navržených státním zástupcen a pět svědků, vyžádaných obhájcem obžalova ného. Na to zahájil předseda výslech Bressia- Obžalovaný odpovídá tichým hlasem. Prohla šuje, že úmysl krále zavražditi pojal na Sicili a v Miláně. Chtěl prý se pomstiti za zubožen své a svého národa.
Bressi Prohl Milán senát
19 article
Bressi popírá, že měl spoluvinníky a pro- hlašuje, že jednal sám, o své újmě a bez cizího návodu a doznává, že cvičil se ve střelbě z re volveru, a že střely si zvlášť upravoval, Obžalovaný dále vypovídá, že na vzdále nosť tří metrů po třikráte vystřelil na krále Humberta. Nato předložen byl obžalovému re volver, jímž čin svůj vykonal a dva dřevěn terče, do nichž střilíval. Po přečtení obžaloby bylo líčení o půl 1. hodině odpolední přerušeno O 1. hod. 45 minut odpoledne bylo pokra čováno v ličení a započato s výslechem svědků Četnický strážmistr Salvatore o zatýkání obža lovaného vypovidá, že Bressi utrpěl při něm značných zranění a že krví zbrocen a s rozer vanými šaty byl dopraven do vazby. Generá Avogadro, jenž jel s králem v témže kočáře, udává, že prý král Humbert na jeho otázku, zda je raněn, odpověděl: »Mysiím rozhodně, že jsem raněn.« Po té král skonal. (Pohnutí.) Svědkové Palimberti a Olivieri sděluj známé již podrobnosti. Sluha královský Lup udává, že se ihned po činu spáchaném vrhl na Bressia a že jej uchopil za krk Svědek Ramella, jenž obývá v Brescii jest přitelem Bressiovým, vypovídá, že vidě obžalovaného tři dni před provedením činu a že na něm neshledal ničeho neobvyklého.
Salvator Bressi Avogadro Palimbert Olivieri Bressiův Brescia Humberto
20 article
Svědkyně Cambiaghiová, u níž Bressi bydle a hokyně Carenziová vypovidají, že obžalovaný po dobu svého pobytu v Monze a den pře attentátem choval se velice klidně. Ostatn svědci, povolaní státním zástupcem, vypovídaj známé již věci. Svědkyně Terezie Brugnoliová z Bologne přítelkyně Bressiova, vypovídá, že Brossia došla zpráva, o jejímž obsahu ničeho neví. Bressi pry dostav tuto zprávu, odjel do Milána. Svědci povolaní obhájcem vypovídají, že Bressi, jehož rodina má malý statek v Pratu vždy řádně si vedl. Bratr Bressiův jest poru o drobném predeji raaní čřslo o nobě . vdpsledni . 4 z ve Hllalkách na vankově ranní číslo. . . . . . . . 10 věpolední Inseráty přalí sa hetově papře Předplacení s inssrty pšllink admlnl strace v Marisnské alici d.s Tau nachétejí se tiž pdal tiskine a eapešics „Narodnteh kista Rukopisy ae sovras sss.
Brugnoliová Bressiův Brossius Bressi Monza Bologne Milán Prat
21 article
číkem. Po ukončení výslechu svědků, promluvi státní zástupce. Státní zástupce počiná svoji řeč oslavuje panovnické ctnosti krále Humberta, líčí po drobně attontát a konstatuje, že obžalovaný jednal po zralé úvaze a z činu se vyznal. Ve- řejný žalobce snaží se dokázat, že Brassi měl spoluvinníky. V dalším průběhu své řečí zatracuje státní zástupce anarchistieké názory, jež vedou ke spáchání ohavných zločinů a prohlašuje, že ob- žalovaný nemůže být omlouván ani bídou, ani pomstou neb záchvatem zlosti, nýbrž že jednal s klidem a cynismem důsledně toliko ku pro- vedení svého cíle, hodného zatraceni. Veřejný žalobce na konec vyzývá porotu, ubý uznala Bressiho vinným, aniž by mu přiznala polehču. jíeleh okolnost. Po řeči stálního zástupce ujal se slo obhájee advokát Merlino, jeňž dovozuje, že vinu činu Bressiova nelze svalovati na zásady an- archistické. Dějiny nás poučují, že příslušvíci různých stran dopouštěli se královražd. Obhájce v obšírné řeči zminuje se o pohnutkáchi k an- archistickým činům, při čemž byl přerušen předsedou soudu, a připommná ke sklonku své řeči poroteům, že úkolem jich neni, mstiti se na obžalovaném, nýbrž dle hlasu svědomí uči- niti spravedinosti zadost. Obhájce přimlouvá se, aby v úvahu vzaty byly okolnosti vinu zmír- ňující.
Brass Merlino král Humberto
22 article
Druhý obhájce Martelli žádá porotce, aby neposuzovali přikře čín obžalovaného, spáchaný za rozčileného stavu duševního, Martelli od- suzuje, ba prokliná čin Bressiův, chápe a omlouvá však jeho rozčilení a odvolávaje se na bezúhonnost Bressiovu před činem spáchaným, na jeho sporádaný způsob života, žáda porotce, aby v uvážení těchto okolností mirně posuzovali vinu obžalovaného. Obhajovací řeč Martellova byla přerušována hojnými projevy souhlasua pocli valami. Bressi promluvil jen málo slov. Pravil: »Odsuďle mnei! Jest mi to lho- stejno. Očekávám brzkou revoluci !e Na to předčítal předseda líčení jedinou, porotcům předloženou otázku i vyzval, je aby odešli k poradé. Bressi odsouzen byl dle výroku porotců k doživotnímu vězení. Následkem výsledku vyšetřování proti Bres- siovi byl podprefekt v Monze zbaven úřadu a služného
Martelli Bressiův Martellův Monza
23 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Výstavní dílo literární. Po světové vý stavě pařížské ostane potomstvu několik monu- mentů. Kromě mostu Alexandrova a obou paláců umění též ohromné, monumentální dilo: v še- obeený výstavní katalog. Katalog ten představuje malou knihovnu, neboť se skláda asi ze třiceti silných svazků. Ale vedle tohoto katalogu francouzského jsou tu ještě katslogy jednotlivých států cizích, jež nyní již všechny vyšly, tak že všechny katalogy výstavní, vy- tištěné v různých řečích, tvoří dílo imposantní aspoň svým rozměrem. Němci si dali záležeti na svém katalogu, jenž se svými předmluvami a poznámkami tvoří obraz nynéjší situace hospo- dářské, průmyslové a obchodní říše německé. Vyšel ve třech řečích: německé, franeouzské anglické. Anglie, Belgie, Dánsko, Španělsko Spojené státy publikovaly tež velmi rozsáhlé důkladné katalogy. Rakouský offieiální kataleg vyniká tímtéž neladem jako celá rakouská vý- stava a zejmena označení českých jmen a mist jsou velmi ledabyle redigována. »Náš« generální komisař p. Exner postaral se v každém ohledu, aby rakouská výstava ostala hodně za výsta- vamí jiných států. Maďaři ještě nejsou hotovi se svým všeobecným katalogem, nemají snad ještě vybásněně všechny reklamy o maďarském ráji. Finský katalog velmi pěkně ličí kulturní hospodářský pokrok malého národa. Totéž se jeví v katalogu srbském, bulharském a jiných menších zemí. V těchto publikacích pojednává se o nejzajímavějších předmětech: obchodu, školství, umění, národním hospodářství, země- dělství, myslivectví atd. Všechny ty knihy tvoř ohromnou encyklopedii. Dále vyšla řada menších brožur o jednotlivých pavillonech, atírakcích, o výstavách koloniálních atd.
Alexandrov Němec Exner Maďar Paříž Anglie Belgie Dánsko Španělsko spojený stát
24 article Sjezd hostinských v Čáslavi.
Sjezd hostinských v Čáslavi. Ústřední jednota českoslovanského hostinství »Hostimil« pro království české, markrabství mo- ravské a vévodství slezské konala dne 28. srpna svůj všeobecný sjezd hostinských českoslovanských v Čáslavi. Byl to osmý sjezd, který skvěle se vy- dařil, ba všechny předcházející svým morálním vý sledkem a celým uspořádáním předčil. Spolek hostinských »Hostimil« v Čáslavi velko- lepé přípravy vykonal k uvítání svých druhů, kteři zavítali do král. Čáslavi, aby porokovali o svých zájmech, usnesli se na nápravách a zároveň vzá- jemně se poznalí a porokovali. Město Čáslav uvilalo hosty srdečně. Městská rada přijala ochotně pro- tektorát sjezdu a ozdobila radnici prapory, kter vlály též se všech hostinců místních, jež honosily se zároveň skvostnou vnitřní dekoraci. O 8. hodině a o 1/210. vítal místní spolek »Hostimil« s hudbou kapely hudební jednoty čá- slavské hosty na nádraží. Pozdravil je vřele před- seda spolku hotelier Rudolí Sýkora. Jemu jmenem ústřední jednoty odvětil předseda p. Jan Vorliček, ujišťuje, že s radostí účastníci spěchali do města historicky pamálného přesvědčeni, že odnesou si odtud hojné posily k dalšímu boji za ohroženou existenci a za svá práva s heslem »Pomozme sami sobě, na jiného nespolehejme«. Polom hnul se průvod za zvuků hudby hlavními ulicemi a náměstím do hotelu p. J. Tichého »u bílého koně«, odkudž po malém občerslvení odebrali se pp. hostinští do Dusíkova divadla. Vyplnili celé hlediště, neboť počet všech zúčastněných kromě hostů zvaných páčil se na 200. Valnou schůzi zahájil předseda ústřední jednoty pan Jan Vorlíček a představil zástupce klubu po- slanců nár. strany svobodomyslné posl. Březnov ského a Hořicu, okresního starostu a místopřed sedu Čtenářské besedy dra. J. Zimmra, starostu
Sýkora Vorliček J Tichý Hořica J Zimmra Čáslav Polom Hostimil spolek hostinský spolek » Hostimil Dusíkův divadlo