2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. srpna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hist
předplácí ser
v Praze v adninistrael
ea měsje . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškon
ita: 7 k son
ve filialkácha
na měsío . .. . . 2 K 30h
P oštoui
a měst
na čtvrt leia
s drojí zásllk n
pa měsle . . . .
sa čtvrt lela . . . . u k e
Ustanoven rodinou za vydavatele »Ná-
rodních Listů« prohlašuji, že jsem upřímně a
nezvratně odhodlán sledovati vždy a všude
zásady svého zvěčnělého otce dra. Julia
Grégra a pečovati vším úsilím, aby »Národní
Listy«, jako dosud i na dále a po všechen
čas věrny zůstávaly svému programu, svému
určení a svojí tradici, pracujíce a zápolíce
v duchu svého zakladatele o duševní i hmotné
povznesení našeho drahého národa, o znovu-
dobytí mu jeho dobrého práva a svobody
obnovením politické a ústavní samostatnost
jeho věkoslavné nedilné vlasti. Budiž mi
přáno oddat se naději, že se mi ve spolk
s muži, kteří »Národním Listům« svůj život
věnovali a většinou byli jíž horlivými spolu
pracovníky mého otce, podaří, abych úkolu
mně svěřenému plnou měrou zadost učiníl
V Praze, dne 29. srpna 1900.
Grégr
Praha
5
article
Prokop Grégr.
Prokop Grégr
6
article
O té většině parlamentu
vídeňského.
Byl-li Homér vůbec kdy živ, nebo ne
byl-li, o tom učenci se hádají: ale všichn
jednomyslně přiznávají, že byl slepý a že
někdy i si zdříml . ..
Ozije-li ještě někdy stará většina v par
lamentu vídeňském, nebo neozije li, o ton
po některou dobu vede se v časopisech stran
které prý udržují stát rakouský, nemalý spor
ale tyto strany jednomyslně dokazují, že ví-
deňský parlament v posavadním svém složen
navždy dodělal.
Ale, jak praveno, o tu jeho většinu trvá
dále sporná otázka: dodělala-li s ním také?
Homér
7
article
Dlužno tedy, poněkud se zastavit u věci.
která z celé posavadní ústavnosti rakouské
posud si zachovala zajímavost. — Ze státův,
v nichž ústavnost jest datum poněkud star
šího než v Rakousku, přešla sem nauka,že
parlament jest k své práci, k vykonání svých
úkolův zcela připraven, má-li pohromadě
všechen svůj náležitý funduslinstructus, k ně-
muž náležejí předseda, jeho náměstkové, ně
kolik zapisovatelův a pořadatelův a konečně
svou většínu a menšinu. Jakmile všechny
tyto rekvisity ústavní jsou v pořádku, může
prý parlamentní práce počít. Tak to opravdu
šlo a dlouho chodilo i ve vídeňském parla-
mentu až obstrukce německo-nacionální tyto
staré zvyky zvrhla, vyvrátivši ústavní pra-
vidlo, že v parlamentě menšina musí se pod-
robiti většině, a postavivší na jeho místě
moc menšiny nad právo většiny. To se pro-
vedlo v Rakousku v roce »des Heuls« 1898
s nejvyšším guberniálním nejen povolením
ale i schválením a velikolepým odměněním
Parlament vídeňský měl i na dále své před
sednictvo, své zapisovatele, své pořadatele.
svou většinu a svou menšinu; ale bylo po
jeho práci a jest po ní posud. Obstrukce
německá povzbudila obstrukci českou až ko-
nečně dne 8. června t. r. pan rytíř Jaworskt
samovolně ale slavnostně prohlásil, že stará
většina přestala existovati. Na místě jejím
postavil sám novou většinu německo-polskou
ale ta dodělala za několik hodin, právěo
půlnoci s pátku na sobotu došel jí dech, a
s ní zároveň celému parlamentu vídeňskému.
Rakousko
8
article
Vítězný přiklad obstrukce německo-nacionální
osvědčil se i na lavicích českých.
Co teď? ozývá se od 8. června v řa-
dách pbraženého sdružení německo-polského
rovněž jako v poradách ministerských. Roj
návrhův, pokusův a rad vynořil se od té
doby na povrch; ale dnes se oznamuje, že
vláda v nejbližší době ještě neudělá zhola
nic na vyléčení ústavní a státní choroby ra-
kouské. Parlament nebude ani na novo k ně
jakému poslednímu pokusu svolán, ani nebude
rozpuštěn, ani nebude vláda s vůdci stran
vyjednávat, ani nebude oktroyovat nový jed
nací řád, ani nevydá na základě § 14. žádné
nové nařízení jazykové pro země koruny
české, ani . . . ani, samé ani a nic jiného.
tak že všechno zůstane při starém na ne
určito.
Ale při těch všech »ani, ani« pánům
stojícím proti národu českému, stále vrtá
mozečky otázka většiny parla-
mentní jako čery zlého svě-
domí. Pouhé pomyšlení, že stará většina
by mohla v nějakém příštím parlamentě
vídeňském ožít a v jediný kruh se sestoupit.
děsí je jako Bankův duch. Ve smrtelných
úzkostech svých už i zakázali svému nej
vyššímu patronu, dru. Körbrovi, že nesmí
dovolit, aby ona stará většina opět kdy se
zřídila, ba stokrát, tisíckrát prý bude jim
milejší a vládě i Rakousku prospěšnější ně-
jaký parlament — bez většiny !
Bankův
Rakousko
9
article
Přihlédněme poněkud blíže, co pánové
z obstrukčního tábora německého a spoje-
ných s nimi v této otázce kruhův vždy, za
všech poměrův a časův bezpodmínečně vlád-
ních, na nynějším předsedovi ministerstva
vídeňského vlastně žádají? Jde tu zajistéo
něco více, než o starou většinu parla-
mentní, kterou rytíř Jaworski odpoledne dne
8. června t. r. ze samé úslužnosti a pod-
dajnosti vládní a ze samě přízně k ob-
strukčníkům německým prohlásil za rozbitou.
Jako by bylo rovněž snadno popříti, zapříti,
rozbíti a z Rakouska vyhladiti také ony po-
měry a zásady, které po tolika letech těž-
kých bojův daly v parlamentě vídeňském
konečně vzniknout té většině!
Tento parlament měl od svého počátku
vždycky nějakou většinu. Až do obsazení
Bosny a Hercegoviny vojskem rakouským
byla to většina vládní. Vláda oktroyo-
vanými volebními řády Schmerlingovými
si ji u dělala. Parlamentní většinaa
vláda se smluvily o svém společném
programu; většina slepě sloužila v ládě,
poněvadž to byla většina německá a ně-
mecká vláda jí pomáhala vládnout nad ne-
přítomnou menšinou českou a nad
většinou slovanského občan-
stva rakouského. Ruka ruku myla,
ale i — špinilal
To trvalo dlouho, tak dlouho, poku
vůbec všelikými umělými, kalými i nekalými
kousky (viz zavedení přímých voleb, cha
brus, udělování hodností, výminečný stav.
pronásledování a nejkrutější pokutování ča
sopisectva opposičního atd. atd.) německá
většina v parlamentě se držela. Po všechen
ten čas menšina, v niž se nalezali i zástupci
národa českého, buď vzdalovala se parla-
mentu vůbec, aneb bez obstrukce se
podrobovala nespravedlivé a nespravedlivě
sestrojené většině.
Jaworský
Schmerlingův
Rakousko
Bosna
Hercegovina
10
article
Když pak přese všechnu křivdu a pře
všechno násilí, kteréž volebními řády Schmer
lingovými ve volbách do rady říšské rovněž
jako do sněmův zemských na slovanském
občanstvu v Rakousku se páchalo, toto ob-
čanstvo svými zástupci a se zástupci oněch
rakouských Němcův, kteří pro své finančně
a hospodářsky zubožené země seznali jedí-
nou spásu v zemské samosprávě, se do-
mohlo ve vídeňské sněmovně většiny: tu
v památné adrese listopadové z roku 1897
organisovala se v parlamentě většina, k níž
náleželi i poslanci národa českého, a kteráz
si dála společný název většiny auto
nomistické. Tato většina chovala se
k vládě velice blahovolně, ale zachovalasi
volné, čisté ruce. Až příliš volně
Tak že neprováděla ani svůj program auto-
nomistický. Nebyla stranou vládní,
proto ani nezachránila vládu Thunovu ani
nepadla s ní! Trvala dále, třeba úko
její politický, povinnost jej
ústavní proti německo-nacio-
nální menšině provedla už samo-
jediná delegace česká.
Zásady a poměry, na kterých kdysi se
sestoupila, trvají v Rakousku posud. Jestli
totiž hlavní zásadou pravé ústavnosti, aby
parlament a každý sbor zákonodárný byl ne-
porušeným, pravým obrazem národních po
měrů veškerého voličstva, musí v parlamentě
vídeňském, jenž v sobě chová zástupce jen
8 millionů Němců a 15 millionů Slovanů.
většina poslanců vždy býti slo-
vanská. A jsou-li v Rakousku vedle Něm-
cův, jichžto programu by vyhovovala pouze
centralisace a germanisace správy státní
také Němci, kteří přejí jazykové rovnopráv-
nosti všech zdejších národů a domáhají se
pro sebe toliko samosprávy zemské v obo-
rech hospodářských a kulturních, není lze
odníti jim právo volební do parlamentu.
Němcův
Thunův
Němec
Rakousko
Německo
Slovan
11
article
Většina slovanská v Rakousku jest už
dávno celému světu zjevná: žádný člověk
zde žijící už se neudělá tak nevýslovně
směšným, aby opravdově tvrdil, že Rakousko
jest státem německým; takové tvrzení bylo
vždycky nejhrubší lží, ale i tato lež vzala
r. 1866 na bojištích českých za své, když
Rakousko bylo ze svazku států
německých vyloučeno.
Se svou nepopíratelnou, sebevědomou
svých práv věrně hájící většinou slovanskou
Rakousko nemůže po právu a spravedlnosti
zříditi si uz nikdy parlament s většinou
centralisticky německou. Slo-
vanská většina bude a zůstane
v Rakousku zjevnou, viditelnou
a citelnou, třeba zde nebyl žádny
parlament. A to je ta pravda, která ně-
mecké nacionály do duše pálí, která v nich
vzbuzuje vždy nové a nové pokusy na po-
tlačení politických státních a jazykových
práv hlavně národa českého, která je žene
ke skutkům svrchovaně dobrodružným a ší
leným, ale při tom vždy ostře namířeným
nejen proti životu tohoto národa, nýbrž zá-
roveň na podlomení a vyvrácení úplně samo
statného, velmocenského státu rakouského.
Rakousko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Vyhraje-li pan Chlumecký?
Jak známo, p. Chlumecký ubezpečil, kde
byl tázán na své minění o českých věcech nyní,
že český národ se dá p. Körbrovi ohnouta
spokojí se nejen sa zrušením jazykových naří
zení, nýbrž i s něčím daleko horším, protože
nemá vytrvalosti. Vláda podle p. Chlu-
meckého potřebuje prozatím pouze Čechy ne-
dráždit a oni se upokojí. Potom bude na vládlě,
aby využitkovala jejich slabosti ve prospěch
uzákonění německé hegemonie a německé státní
řeči, a Čechové budou již bezsilni k odvrácení
tohoto dvojjediného zla. Tím snazší pořízená
bude s ostatními Slovany rakouskými.
Poněkud jinak rýsuje náladu v českém
táboře dopis »Glosu Narodu«, zaslaný mu, jak
dí, z vážené české strany.
Dopisovatel pravi, že p. Körbroví nepodař
se český národ ukolébati. Nechce-li nebo ne-
může-li vláda dáti zadostučinění českému národu
za urážku jeho citův a cti, jestliže vláda na-
pořád spolu s německými stranami pracovat
bude v otázce jazykové ke skutečnému rozdělen
nedilného království českého na dvě provincie —
potom nechceme a nemůžeme upustit od do-
savadních důrazných prostředků obrany naš
vlasti a národnosti, což znamená, že dále dělat
budeme obstrukci nejen v parlamentě vídeňském.
nýbrž i v jiném směru, což zajisté bude vládě
a říši nemilejší a krušnější věcí, než »český
koncert«. Jsme si úplně vědomi toho, co dě-
láme, čeho si žádáme a s jakou silou bojovat
budeme. Proto žádné přemlouvání a namlouvání
našich bývalých spojenců námi nepohne. S pra-
vicí nabyli jsme smutných zkušeností. Pravice
už není, a jakkoli celý český národ vysocesi
váží přízně pobratimého národa polského, přízeň
Kola Polského, v němž rozhoduje vliv p. Rutov
ského nemůže pro nás býti žádným vnadidlem
a rozumi se samo sebou, že ještě méněje
možno spojení s Němci.
Chlumecký
Čecho
Körbrový
Němec
Čechy
13
article
Polský dům v Mor. Ostravě.
Ve dnech 8. a 9. září odbude se slavné
otevření »Polského domu«.
Myšlenka, aby tento dům byl zbudován
vznikla v červnu 1899. Utvořil se spolek za
účelem jeho vystavení s 10zlatovými podíly-
Tak během roku vznikla budova, mající cenu
130.000 zl. V domě bude hostinec a lidová
kuchyně, sál pro divadlo, koncerty a přednášky
sál školní pro vyučování negramotných a dět
dělnických, a knihovna. V »Domě« budou mit
své sídlo: Spolek pro národní školy, Polská
čítárna, filiálka Rolnické banky polské, Sokol
universita lidová, poptavárna po práci a děl-
nících, redakec »Gazety Ostravské«, ježo brzv
vycházeti počne ! Slovem »Polský Dům« v Mo-
ravské Ostravě skupí v sobě všechen národn
i kulturný ruch polský v Ostravě i okoli.
O významu jeho praví »D. Polský« : Do-
končení »Polského Domu« je pro polské oby
vatelstvo na pohraničí moravsko-slezském uda
lostí radostnou a nesmírně důležitou, nechceme
říci epochovou. Dosud obyvatelstvo polské po
strádalo takového národního ohniska a stávalo
se obětí Němcův i Čechův a hynulo navždy pro
vlastní národ. Tento stav začne se nyní měnit
k lepšímu. Jen se ještě nedostává školy polské
k jejímuž založení třeba co nejdřiv přistoupii
Němcův
Čechův
Morava
Ostrava
sát pro divadlo
spolek pro národní škola
Sokol univerzita lidový
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. srpna.
Poslové krále Alexandra u cara.
Car Mikuláš přijal v sobotu posly srbskéh
krále v soukromém slyšení. Posly královým
byli gen. Miškovič a prozatímný vyslanec pluk
Christič. Car se vyslovil, že zvěst o zasnouben
krále Alexandra nad míru jej polěšila a doufá
že Srbsku přinese mír a pokoj, jak ostatně už
pozoruje. Na to se car vyptával na obmýšlenou
svatební cestu královských manželů po Srbsku
a dodal, že bude dobře, pozná-li národ svou
královnu. Gen. Miškovič nakreslil pak carov
plán královské cesty. Car na konec vyslovil své
potěšení nad tím, že král Alexandr vybral s
gen. Miškoviče za schvalného posla k němu
vyznamenal generála velkokrížem řádu sv
Anny-
Rozšafný bulharský hlas.
Do pusté vřavy bulharských i rumunských
časopisů rozumně promlouvá »H BBKn«
Odsuzuje časopisectvo jedno i druhé a píše-
»Jediný nešťastný případ hrozí pohřbíti dobr
poměry mezi Rumunskem a Bulharskem. Ru
munské listy ode dne ke dni zvyšují svůj ton
napadají na náš národ, na knížete a makedonský
komitět. Naše pak listy neustupují jim v ničem
Hlediš-li na ten nerozumný rámus, myslíšsi
že mezi těmi národy dávno již panovalo za
tajené nepřátelství a vystoupilo na povrch, jak
mile se naskytla nejmenší příčina. Totě věru
velmi kormutlivé a ti, kdo nepřátelství roz
douvají, zasluhují spravedlivého pokárání roz
vážných Bulharův i Rumunů.
Vrah Michaileanův — pokračuje list—
je v rukou rumunské vlády. Nechť jej sou
nejpřisnějším způsobem. Zjistilo-li vyšetřování
že vrah má v Bulharsku spoluvinníky, rumunské
vládě nezbude nic jiného, leč požádati bulhar
skou vládu za jich potrestání, a jestliže naše
vládu odepře (čehož my nedopustíme), teprve
potom rumunská vláda i tisk budou v právu
obviňovati Bulharsko.
Posl
Mikuláš
Miškovič
Christič
Anna
Bulharův
Rumun
Michaileanův
Praha
Srbsko
Rumunsko
Bulharsko
H BBKn
15
article
Ke vzpouře trstenické.
»Ho BĚr« oznamuje, že v Ruščuku
vznikl nový konflikt mezi vojínstvém a admini
strací a to proto, že nový prokurátor rušču
ckého vojenského soudu, major Michajlovský
dokonav šetření trstenické selské vzpoury shledal
že zatčení a z branné vzpoury ob
vinění sedláci jsou nevinni a jedi-
nými vinníky jsou úřadníci. V tom smyslu
major Michajlovský sepsal svou zprávu svému
vojenskému představenstvu a propustil z vězení
posledních 29 trstenických sedláků.
Milan se chce smířit.
Nie Milanovi takovou ránu nezadalo, jakože
mu král Alexandr zastaviti dal vyplácení appa-
náže. Leze ke kříži. Vypravil p. Barlovce, srb
ského gen. konsula v Pešti, do Bělehradu, aby
krále Alexandra přemluvil k smíru. Barlovac
dosud požívá také důvěry Alexandrovy a sám
doufá, že poslání jeho nezůstane bez účinku.
Útočník na šacha perského. Vyšetřo
vání s útočníkem bylo včera pařížským soudcem
ukončeno. Útočník odkázán bude před poro tu
pro úklad proti životu vládnoucího panovnika
Na zločin ten může býti uznáno na trest smrti
ale při polehčujících okolnostech také na delš
vazbu v káznici. Soudí se, že úločníku, jenž
na šacha ve skutečností ani nevystřelil, přisouzer
bude trest poslední.
Do Paříže došla z Persie prý zvěst,že
proti šachu v nepřítomnosti jeho vypuklo v Persi
hnutí, mující za účel Muzafer Edina s trůmu
sesaditi a dosaditi na trůn bratra jeho, Evro
panům méně příznivého.
BĚr
Michajlovský
Milan
Barlovec
Alexandrov
Evra
Ruščuk
Pešť
Bělehrad
Paříž
Persie
16
article
Proces proti Bressiovi.
Proces proti Bressiovi.
Z Milána, 29. srpna. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Úřady učinily pro den procesu Bres-
siova neobyčejně rozsáhlá opatření. Od. 5. hod
ranní podobá se piazza Beccheria, kdež se na-
lezá soudní budova, hotovému vojenskému tá-
boru, a vůčí učiněným opatřením zdá se každá
výtržnost nemožnou. Dozor nad udržením po
řádku převzal sám policejní ředitel, pod jehož
velením se nalezá 19 policejních inspektorů.
180 policistů, 90 četníků, dvě oddělení jízdy
150 mužů pěchoty. v o
Žurnalistům vyhraženo několik lavic s čí-
slovanými sedadly. O půl 7. hod. přijel ad-
vokát Saverio Merlino z Říma a měl ihned
Bressiem rozmluvu. Pověst, že obhájce. Merlino
kdyby návrh jeho, aby líčení bylo odročeno.
byl zamítnut, vzdá se hájení a že bude obža
lovaněho hájiti toliko advokát Mario Martelli
ustanovený soudem, se nepotvrdila.
Jednání bylo za účelem sestavení poroly
o 410. hod. přerušeno a zahájeno opět v 10h
40 m. Bressi, který střežen 6 četníky, nalez
se v klecí zvýši 2 metrů, je černě oděn a má
červený nákrčník. Má pravidelné rýsy, špičatý
nos a černé kníry.
Přvní otázka, položená Bressimu předsedou.
zní: »Slyšel jste, z čeho jste obžalován?
Bressi odpověděl kladně a prohlásil, že se o
hodlal zavražditi krále po událostech na Sicili
a v Miláně a že se chtěl pomstíti za bidu lidu
a svoji. Bressi popíral, že by měl spoluvinnik
a že jednal z vlastního popudu a bez jakékoli
cizí rady. Na bližší podrobnosti byv tázán, pra-
vil, že vystřelil jen třikrát a nikoliv, jak se
v žalobě tvrdí, čtyřikrát a to ze vzdálenosti t
metrů. President táže se Bressiho, zda se eviči
dřive ve střelbě, což Bressi doznává, podotý
kaje, že střílel asi 34 neb 35krát do terče.
Na dotaz presidentův doznává, že nůžkami
a nožem do střel učinil zářezy, aby, kdyby ne
bylo zasaženo srdce, byly přece způsobeny rány
smrtelné.
Bressi
Saverio Merlino
Martelli
Milán
Řím
17
article
Z Milána, 29. srpna. (C.-B.) V okol
soudní budovy panuje čilý ruch. Neobyčejně
značný dav lidu snaží se získati si přístup do
malé míslnosti, vyhražené obecenstvu. Bez vstu-
penky nemá nikdo přístup. Přibyli sem četní
zástupci italských a zahraničních časopisů.O
9. hodině dopolední, než vylosováni porotci,
žádali obhájci, aby líčení bylo odročeno z pří-
čin zmatečných. Soud návrh ten odmítl. Na to
vylosováni porotci. Obhájci Bressiovými jsou
advokát Martelli z Milána a Merlino z Říma,
autor několíka anarchistických spisů. Bressi
sedí na svém místě klidně, skorem netečně.
Pořádek udržují četníci a policisté. Když ličení
o 10. hod. 40 min. opět zahájeno, oznámeno,
že Bressi v přestávce prohlásil, že nebude od-
povídati na otázky. Advokát Merlino žádá na
novo, aby ličení bylo odročeno, poněvadž teprve
včera ustanoven byl obhájcem. Když se státn
zástupce ohradil proti tomu, zamítl soud návrl
na odročení.
Bressiový
Martelli
Merlino
Milán
Řím
18
article
Když členové senátu se vzdálili, setrva
Bressi klidně na svém místě a četl si obžalobu
Chvílemi pohlédl netečně na obecenstvo. Když
senát opětně zasedl, nařídil předseda, aby byly
přečteny spisy žalobní. Čtení trvalo delší dobu
Obžaloba obsahuje známá již fakta; připominá
se v ní též, že Bressi po delší dobu ovičilse
ve střílení do terče a že koule, jež do revol
veru nabil, dříve upravil, aby se staly nebez
počnějšími. I z jiných okolností vysvítá, ž
Bressi jednal promyšleně. — Na to přive
deni do sálu svědci. Jest jich celkem šestnáct
jedenáct svědků navržených státním zástupcen
a pět svědků, vyžádaných obhájcem obžalova
ného. Na to zahájil předseda výslech Bressia-
Obžalovaný odpovídá tichým hlasem. Prohla
šuje, že úmysl krále zavražditi pojal na Sicili
a v Miláně. Chtěl prý se pomstiti za zubožen
své a svého národa.
Bressi
Prohl
Milán
senát
19
article
Bressi popírá, že měl spoluvinníky a pro-
hlašuje, že jednal sám, o své újmě a bez cizího
návodu a doznává, že cvičil se ve střelbě z re
volveru, a že střely si zvlášť upravoval,
Obžalovaný dále vypovídá, že na vzdále
nosť tří metrů po třikráte vystřelil na krále
Humberta. Nato předložen byl obžalovému re
volver, jímž čin svůj vykonal a dva dřevěn
terče, do nichž střilíval. Po přečtení obžaloby
bylo líčení o půl 1. hodině odpolední přerušeno
O 1. hod. 45 minut odpoledne bylo pokra
čováno v ličení a započato s výslechem svědků
Četnický strážmistr Salvatore o zatýkání obža
lovaného vypovidá, že Bressi utrpěl při něm
značných zranění a že krví zbrocen a s rozer
vanými šaty byl dopraven do vazby. Generá
Avogadro, jenž jel s králem v témže kočáře,
udává, že prý král Humbert na jeho otázku,
zda je raněn, odpověděl: »Mysiím rozhodně, že
jsem raněn.« Po té král skonal. (Pohnutí.)
Svědkové Palimberti a Olivieri sděluj
známé již podrobnosti. Sluha královský Lup
udává, že se ihned po činu spáchaném vrhl na
Bressia a že jej uchopil za krk
Svědek Ramella, jenž obývá v Brescii
jest přitelem Bressiovým, vypovídá, že vidě
obžalovaného tři dni před provedením činu a že
na něm neshledal ničeho neobvyklého.
Salvator
Bressi
Avogadro
Palimbert
Olivieri
Bressiův
Brescia
Humberto
20
article
Svědkyně Cambiaghiová, u níž Bressi bydle
a hokyně Carenziová vypovidají, že obžalovaný
po dobu svého pobytu v Monze a den pře
attentátem choval se velice klidně. Ostatn
svědci, povolaní státním zástupcem, vypovídaj
známé již věci.
Svědkyně Terezie Brugnoliová z Bologne
přítelkyně Bressiova, vypovídá, že Brossia došla
zpráva, o jejímž obsahu ničeho neví. Bressi pry
dostav tuto zprávu, odjel do Milána.
Svědci povolaní obhájcem vypovídají, že
Bressi, jehož rodina má malý statek v Pratu
vždy řádně si vedl. Bratr Bressiův jest poru
o drobném predeji
raaní čřslo o nobě .
vdpsledni
. 4 z
ve Hllalkách na vankově
ranní číslo. . . . . . . . 10
věpolední
Inseráty
přalí sa hetově papře
Předplacení s inssrty pšllink admlnl
strace v Marisnské alici d.s
Tau nachétejí se tiž pdal
tiskine a eapešics „Narodnteh kista
Rukopisy ae sovras sss.
Brugnoliová
Bressiův
Brossius
Bressi
Monza
Bologne
Milán
Prat
21
article
číkem. Po ukončení výslechu svědků, promluvi
státní zástupce.
Státní zástupce počiná svoji řeč oslavuje
panovnické ctnosti krále Humberta, líčí po
drobně attontát a konstatuje, že obžalovaný
jednal po zralé úvaze a z činu se vyznal. Ve-
řejný žalobce snaží se dokázat, že Brassi měl
spoluvinníky. V dalším průběhu své řečí zatracuje
státní zástupce anarchistieké názory, jež vedou
ke spáchání ohavných zločinů a prohlašuje, že ob-
žalovaný nemůže být omlouván ani bídou, ani
pomstou neb záchvatem zlosti, nýbrž že jednal
s klidem a cynismem důsledně toliko ku pro-
vedení svého cíle, hodného zatraceni. Veřejný
žalobce na konec vyzývá porotu, ubý uznala
Bressiho vinným, aniž by mu přiznala polehču.
jíeleh okolnost.
Po řeči stálního zástupce ujal se slo
obhájee advokát Merlino, jeňž dovozuje, že vinu
činu Bressiova nelze svalovati na zásady an-
archistické. Dějiny nás poučují, že příslušvíci
různých stran dopouštěli se královražd. Obhájce
v obšírné řeči zminuje se o pohnutkáchi k an-
archistickým činům, při čemž byl přerušen
předsedou soudu, a připommná ke sklonku své
řeči poroteům, že úkolem jich neni, mstiti se
na obžalovaném, nýbrž dle hlasu svědomí uči-
niti spravedinosti zadost. Obhájce přimlouvá se,
aby v úvahu vzaty byly okolnosti vinu zmír-
ňující.
Brass
Merlino
král Humberto
22
article
Druhý obhájce Martelli žádá porotce, aby
neposuzovali přikře čín obžalovaného, spáchaný
za rozčileného stavu duševního, Martelli od-
suzuje, ba prokliná čin Bressiův, chápe a
omlouvá však jeho rozčilení a odvolávaje se
na bezúhonnost Bressiovu před činem spáchaným,
na jeho sporádaný způsob života, žáda porotce,
aby v uvážení těchto okolností mirně posuzovali
vinu obžalovaného. Obhajovací řeč Martellova
byla přerušována hojnými projevy souhlasua
pocli valami.
Bressi promluvil jen málo slov.
Pravil: »Odsuďle mnei! Jest mi to lho-
stejno. Očekávám brzkou revoluci !e
Na to předčítal předseda líčení jedinou,
porotcům předloženou otázku i vyzval, je aby
odešli k poradé.
Bressi odsouzen byl dle výroku
porotců k doživotnímu vězení.
Následkem výsledku vyšetřování proti Bres-
siovi byl podprefekt v Monze zbaven úřadu a
služného
Martelli
Bressiův
Martellův
Monza
23
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Výstavní dílo literární. Po světové vý
stavě pařížské ostane potomstvu několik monu-
mentů. Kromě mostu Alexandrova a obou paláců
umění též ohromné, monumentální dilo: v še-
obeený výstavní katalog. Katalog ten
představuje malou knihovnu, neboť se skláda
asi ze třiceti silných svazků. Ale vedle tohoto
katalogu francouzského jsou tu ještě katslogy
jednotlivých států cizích, jež nyní již všechny
vyšly, tak že všechny katalogy výstavní, vy-
tištěné v různých řečích, tvoří dílo imposantní
aspoň svým rozměrem. Němci si dali záležeti
na svém katalogu, jenž se svými předmluvami
a poznámkami tvoří obraz nynéjší situace hospo-
dářské, průmyslové a obchodní říše německé.
Vyšel ve třech řečích: německé, franeouzské
anglické. Anglie, Belgie, Dánsko, Španělsko
Spojené státy publikovaly tež velmi rozsáhlé
důkladné katalogy. Rakouský offieiální kataleg
vyniká tímtéž neladem jako celá rakouská vý-
stava a zejmena označení českých jmen a mist
jsou velmi ledabyle redigována. »Náš« generální
komisař p. Exner postaral se v každém ohledu,
aby rakouská výstava ostala hodně za výsta-
vamí jiných států. Maďaři ještě nejsou hotovi
se svým všeobecným katalogem, nemají snad
ještě vybásněně všechny reklamy o maďarském
ráji. Finský katalog velmi pěkně ličí kulturní
hospodářský pokrok malého národa. Totéž se
jeví v katalogu srbském, bulharském a jiných
menších zemí. V těchto publikacích pojednává
se o nejzajímavějších předmětech: obchodu,
školství, umění, národním hospodářství, země-
dělství, myslivectví atd. Všechny ty knihy tvoř
ohromnou encyklopedii. Dále vyšla řada menších
brožur o jednotlivých pavillonech, atírakcích,
o výstavách koloniálních atd.
Alexandrov
Němec
Exner
Maďar
Paříž
Anglie
Belgie
Dánsko
Španělsko
spojený stát
24
article
Sjezd hostinských v Čáslavi.
Sjezd hostinských v Čáslavi.
Ústřední jednota českoslovanského hostinství
»Hostimil« pro království české, markrabství mo-
ravské a vévodství slezské konala dne 28. srpna
svůj všeobecný sjezd hostinských českoslovanských
v Čáslavi. Byl to osmý sjezd, který skvěle se vy-
dařil, ba všechny předcházející svým morálním vý
sledkem a celým uspořádáním předčil.
Spolek hostinských »Hostimil« v Čáslavi velko-
lepé přípravy vykonal k uvítání svých druhů, kteři
zavítali do král. Čáslavi, aby porokovali o svých
zájmech, usnesli se na nápravách a zároveň vzá-
jemně se poznalí a porokovali. Město Čáslav uvilalo
hosty srdečně. Městská rada přijala ochotně pro-
tektorát sjezdu a ozdobila radnici prapory, kter
vlály též se všech hostinců místních, jež honosily
se zároveň skvostnou vnitřní dekoraci.
O 8. hodině a o 1/210. vítal místní spolek
»Hostimil« s hudbou kapely hudební jednoty čá-
slavské hosty na nádraží. Pozdravil je vřele před-
seda spolku hotelier Rudolí Sýkora. Jemu jmenem
ústřední jednoty odvětil předseda p. Jan Vorliček,
ujišťuje, že s radostí účastníci spěchali do města
historicky pamálného přesvědčeni, že odnesou si
odtud hojné posily k dalšímu boji za ohroženou
existenci a za svá práva s heslem »Pomozme sami
sobě, na jiného nespolehejme«. Polom hnul se
průvod za zvuků hudby hlavními ulicemi a náměstím
do hotelu p. J. Tichého »u bílého koně«, odkudž po
malém občerslvení odebrali se pp. hostinští do
Dusíkova divadla. Vyplnili celé hlediště, neboť počet
všech zúčastněných kromě hostů zvaných páčil se
na 200.
Valnou schůzi zahájil předseda ústřední jednoty
pan Jan Vorlíček a představil zástupce klubu po-
slanců nár. strany svobodomyslné posl. Březnov
ského a Hořicu, okresního starostu a místopřed
sedu Čtenářské besedy dra. J. Zimmra, starostu
Sýkora
Vorliček
J Tichý
Hořica
J Zimmra
Čáslav
Polom
Hostimil
spolek hostinský
spolek » Hostimil
Dusíkův divadlo