1
masthead
V Praze, v sobotu dne 27. května.
Praha
2
masthead
K číslu 144
Čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní I:-6
ranní a odpolenn
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
4
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
5
article
Baron Gautsch již zase úřaduje.
Baron Gautsch již zase úřaduje.
Z Vídně, 27. května. Ministerský předseda
bar. Gautsch dostavil se po několika nedělní
své nemoci dnes do ministerského palácea
převzal tam svůj úřad také místně
Odpoledne koná se ministerská ra-
da. V pondělí hodlá bar. Gautsch odebrati se
do Badenu u Vídně, kde však bude meškat
toliko přes noc.
Vyznamenání.
Z Vídně, 27. května. Faráři Sodulkov
v Třebovici ve Slezsku udělen rytířský křiž
řádu Františka JosefaI.
Uherská krise.
Z Pešti, 27. května. Oproti včerejším urči
tým slechům zavládlo zde dnes, následkem růz-
ných zevnějších známek domnění, že od kom-
binace s hrabětem Khuenem H-
dervarem, proti níž su všech stran se ozva
příkrý odpor, upuštěno a je vyh lédnu
nový muž, jenž se o jakési aspoň zatímné
urovnání uherských věcí pokusiti má. Jestto
kapitán uherské tělesné gardy trabantů, baron
Géza Fejervary, bývalý mnoholetý uherský
ministr honvédstva. Beze vší zvláštní ohlášky
přibyl sem bar. Fejervary dnes a praví se, že
přišel hlavně, aby nabídl státnímu sekretáři
Ignaci Szellovi, mladšímu bratrovi býva-
lého ministerského předsedy, úřad ministra vnitř-
ních záležitostí v kabinetu, jejž dle císařova
přání prý sestaviti má. Slech ten došel jakéhosi
potvrzení tím, že státní sekretář Szell
dnes večer v klubu liberální strany delš
dobu horlivě jednal s hrabětem
Št. Tiszou. Baron Fejervary čítá nyní 72 leta
a jest dosud v plné síle tělesné i duševní. Sluší
však připomenouti, že není řeči o nějaké
hotové již události, nýbrž že jde zase
jenom o pokus, o novou kombinaci.
Za jisté má se, že jde koruně o zřízení mini-
sterstva úřadnického, sestaveného ze státních
sekretářů nebo jiných úřadníků, v jehož čele
by stál muž rázovitý a pevný, státník zcela určité
barvy a pevné ruky.
Z Pešti, 27. května. Nejistota o vě-
cech nejblíže příštíchroste.. Ví s
Baron Gautsch
Gautsch
Josefai
Khuen
H dervar
Fejervara
št
Baron Fejervara
Vídeň
Baden u Vídeň
Třebovice
Slezsko
Pešť
Ignac Szell
6
article
den s neděle, ale pochybuje se, že to bude zejtra.
Pořáde ještě rozšiřuje se lista kandidátů mini
sterských. Dnes o jméno rakouského vyslance
v Římě hr. Szecsenya.
Ve straně neodvislosti hr. Apponyi pra-
vil, že krise je velmi vážná, ba hro-
zivá, dosud však nebyl dán podnět bezpro-
střední, aby se proti němu učiniti musila posi-
tivní opatření.
Ve skupině dissidentů hr. Apponyi pro-
hlásil, že je povinností říšského sněmu k vládě
protiústavní zaujati stanovisko a promluviti o ní.
Příležitostí k tomuto rokování budou petice.
kterými se vyzývá parlamentk
obraně práv národních. V deklaraci
o těchto peticích nechť podá se prote st
proti jmenování nezodpovědnéh
kabinetu. Kromě toho nechť národ
se sorganisuje k passivnímu od-
poru, zavedeli se skutečně režim
absolutní.
Hr. Andrássy však odporoval hr. Ap-
ponyiovi co nejrozhodněji, pravě: »Jmenování
předsedy ministerstva jest nesporným právem pa-
novníka, který může o své vůli jmenovati své
rádce a jest nepřípustno protesto-
vat proti tomuto právu královu.
Nikde v uherském zákoně není psáno, že by ka-
binet musil býti vzat ze strany většiny. Zákon
mluví toliko o ministerstvu zodpovědném. Jme-
nování ministerského předsedy, nechť je to kdo-
koli, samo sebou není porušením
ústavy. Tím by se teprve stalo, kdyby vláda
chtěla setrvati na svém místě, byvši na sněmu
přehlasována. Jakkoli pak přidal se ke stanovi-
sku Apponyiovu také Karel Eötvö s a podal
návrh, aby strany většiny protestovaly již ted
proti odročení sněmu a organisoval se národ k
passivnímu odporu, usneseno přece, neustaviti
se na ničem a vyčkati dalšího vývoje
věcí.
Andrássy
Karel Eötvö
Řím
Hradec
Apa
7
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
jata byla resoluce, ve které se klade dů-
raz na křivdy, jež dějí se srbskému
národu, žádají se reformy po stránce
demokratické, vyzývají se strany k pří-
pravám pro nastávající volby do sněmu
zemského a přijímá se volební kompromis,
nabídnutý radikální stranou srbskou.
Bulharští studenti do Záhřeba.
Ze Záhřeba, 27. kvějna. Ze dvou set stu-
dentů vysokých škol sofijských, kteří mají býti
relegováni, dosud 14 podalo dotaz u zdejší
university, zda by nebyli zde přijati. Byli vy-
rozuměni, že budou zapsáni, prokážou-li se vy-
svědčením na odchodnou.
Záhřeb
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Uherská krise.
10
article
Z Pešti, 26. května. (C.-B.) Předseda vý-
konného výboru liberální strany Eme-
rich Hodossy vyvrací rozhodně zprávu, že
ve včerejší, za jeho předsednictví konané schůzi
výkonného výboru liberální strany, uvažováno
bylo o možnosti ministerstva s hrab. Khuenem
Hédervarem v čele a že většina výkonného výboru
proti této kombinaci se prohlásila aneb pro pří-
pad jejího uskutečnění vystoupením z liberální
strany pohrozila. Celá tato zpráva je prý smy-
šlena.
Z vojenského tábora na Litavě.
Z Mostu nad Litavou, 27. května. (C.-B.)
Cisař učinil včera v poledne hraběnce Har-
rachové návštěvu. Odpoledne byla u císaře
hostina, ve kteréž se zúčastnili v táboře me-
škající generálové, samostatní velitelé vojen-
ských oddílů a cizí vojenští zástupcové.
Pruský princ Leopold.
Z Petrohradu, 26. května. (C.-B.) Petro-
hradská telegr. agentura oznamuje z Čity, že
tam pruský princ Leopold dnes přibyl.
Leopold
Pešť
Litava
Most nad Litava
Haro
Petrohrad
Petra
strana Eme
liberální strana
Khuen Hédervar
11
article
toliko, že kabinet Tiszův bude propuštěn některý
12
article
Doplňovací volba do říšské rady.
Z Vídně, 27. května. Doplňovací volba za
poslance dra. Wolfhardta, který skončil
sebevraždou, konati se bude dne 7. července.
Dosud nemají voličové žádného kandidáta.
Projev chorvatských Srbů.
Ze Záhřeba, 27. května. Na sjezdu
srbské strany samostatnosti při-
Wolfhardt
Srba
Vídeň
Záhřeb
13
article
Z anglického parlamentu.
14
article
Z Londýna, 26. května (C.-B.) V dolní
sněmovně odpovídal Brodrick na dotaz
ve příčině označení panovníka afganistanského
ve smlouvě anglicko-afganistanské králem a pravil,
že títulu »král« užíval zesnulý emir. Užívání to
nemá prý však žádného vlivu na poměr Afga-
nistanu k zahraničným mocnostem.
Londýn
anglickýafganistanský král
dolní sněmovna
16
article
Nepřítel militarismu.
Nepřítel militarismu.
Humoreska se smutným koncem. Napsal Adol.
Velhartický.
Odvody končí. Vypravovali jsme si příhody
o odvodech — a tu přítel, poštovní úřadník, vy
právěl tuto historku:
— Když jsem byl u poštovního úřadu v S.
v Posázaví, chodil k nám každého dne ráno a
odpoledne posel z nedaleké sklárny pro poštu.
Byl to člověk neobyčejné zajímavý. Měl někdy
tak zdravé a trefné nápady, že nemohli jsme se
s kollegou udržeti smíchu. A vše říkal s velmi
vážnou tváří, jež zvyšovala jen komičnost si-
tuace. A předpisy, týkající se zásilek do cizo-
zemska, znal jako každý úřadník. Přivezl ně-
kolik tuctů bedniček a již hlásil: „Jde to všechno
přes ,Prahu 7', samý Berlín, žádný colis postal!“
Z počátku jsem se velice divil, kde sebral takové
znalosti, ale kollega mne ubezpečil, že dozvím
se toho mnohem více. A bylo to pravda. Pan
Smekal překvapoval mne den ode dne více. Jed-
noho dne jsem si povšiml, že u pravé ruky mu
schází půl ukazováčku. Neměl jsem odvahy ptáti
se ho, kde přišel k úrazu, neboť byl někdy ve-
lice citliv k věcem, jež zdály se býti naprosto
bezvýznamnými. Potlačil jsem tedy svou zvě-
davost a čekal, až odejde. Pak ptal jsem se kol-
legy, neví-li, kde přišel Smekal o prst? Ten sotva
že jsem domluvil vypukl ve smích:
Smekal
Posázaví
Praha 7
Berlín
poštovní úřad v S
17
article
— To si nech vypravovat od něho sama,
já to tak nedovedu podat, jako on!
— A nebude se cítit uraženým? ptám se
— Co ti napadá, je to jeho kabinetní kou-
sek, na kterém si velice zakládá. Jenom se
zeptej!
Nemohl jsem se dočkati rána. Náhodou
chéf někam odešel, když „pan Smekal“ zavítal.
Dal jsem mu „c. k. poštu“, jak říkal, a pak
náhle pravím:
— Pane Smekale, nebudete se zlobit, ze
ptám-li se vás na něco?
Pan Smekal podívá se na mne hrozně vážně
a odpovídá:
— Proč ne? Chtějí-li vědět něco z pošty
milerád poradím.
— To ne, ale rád bych věděl, jak jste přišel
o půl prstu, pravím dosti nesměle.
— O, pane, to je podivná historie. Ale
řeknu jim to. Vidějí, že jsem silný člověk a jistě
myslejí, že jsem byl vojákem, že ano? Ne,
mohl jsem jím býti, ale jsem velikým nepřítelem
militarismu a to mne zachránilo od vojny.
Vlastně já ani tak nebyl, ale moje Márinka. Bylo
mi asi 19 let a byl jsem kúglerem ve sklárně.
Vědí, co je to kúgler? Ne. Tedy ten, který může
dělat řezanou práci, ten, který brousí hrany,
jmenuje se šajbař. Ale kúgler je víc. A tím jsem
byl já. Měl jsem denně až 2 zl., to bylo přece
dosti. Byl jsem spokojen, ale přišlo jaro a s ním
čas, kdy jsem měl jíti k odvodu. Tenkráte se
chodilo v 19 létech. Vědělo se, že mne vezmou,
já si z toho mnoho nedělal, ale Márinka byla celá
Smekal
18
article
dále.
zoufalá, že prý se otráví, odvedou-li mne. Co
dělat? Měl jsem ji rád a přemýšlel jsem, jak
bych se osvobodil od vojákování, abych ji ne-
ztratil. Přemýšlel jsem stále, ale nic kloudného
mne nenapadlo. Jednoho večera, když jsem
přišel domů z práce, volala mne matka, abych
ji šel naštípati dříví. Šel jsem, a sotva že jsem
měl sekeru v ruce, již jsem měl plán hotový. Vzal
jsem levicí sekeru, položil pravý ukazováček na
špalek a spustil. V okamžiku odletělo půl prstu
jako tříska. A můj Amidor, který mne všude
stopoval a byl uvyklý apportování, skočil, chňap
po prstu, přiběhl ke mně a položil mi ho k no-
hám. Byl velice překvapen, že jsem prst nevzal
a jeho nepohladil, já ovšem měl v tu chvíli málo
smyslu pro jeho umění. Myslil jsem si: co,
kousek prstu, teď aspoň je Márinka má a já
nemusím jísti komisárek. Ale přece jsem šel
k doktorovi a dal se obvázati, aby to snad ne-
mělo horších následků. Za tři neděle bylo po
bolesti, já si odbyl odvod, byl uznán k vojenské
službě neschopným a
— — měl jste svatbu s Márinkou, dodal
jsem.
— Ale kdež! To znají špatně ženy! Má-
rinka, sotva že se dověděla, co jsem si udělal,
a sotva že viděla, že mám jen půl ukazováčku,
řekla, že nechce muže bez prstu a dala mi
kvinde. Trochu mne to bolelo — více, než když
jsem si usekl prst — pak jsem ale uvážil, zač
její láska stála a lehce jsem ji oželel. Ale od
těch dob jsem nepřítelem militarismu, nebot
nebýt odvodů, mohl jsem míti prst i Márinku.
Amidor
Márinka