1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 8. ze dne 9. ledna 1900.
3
article
= Přípravy k světové výstavě. Z Paříže
se nám oznamuje Městská rada pařížská nařídila
právě, by se ustavil zvláštní zvací a pořadatelský
komitét pro slavnosti světové výstavy. Veškeré vý-
daje budou, jak se nám oznamuje, kryty částkou 3
millionů franků, které obecní starší v poslední schůzi
povolili. Z peněz těchto bude užito jednoho millionu
na slavnosti výstavní; 600.000 fr. určeno na slav-
nostní průvody v městě, dalších 600.000 fr. na měst-
ský pavillon, 545.000 fr. na výstavu města Pařížea
255.000 fr. na běžné potřeby v době výstavy. Oběž-
níky francouzským a zahraničným purkmistrovským
úřadům a domácím a cizím korporacím atd. svědčící,
mají býti k vůli zjištění počtu a doby návštěvy co
nejdříve rozeslány.
=O pohromě hamburského parníku
„Pelotas“ oznamují se z Doveru následující po-
drobnosti: Loď, plující ku pobřeží anglickému, byla
zmítána tak prudce, že cestující byli velmi polekáni.
Vlny převalovaly se často přes palubu a mnohdy se
zdálo, že se loď více nad ně nepozvedne. Cestující
nevěděli, co je čeká a teprve později se dozvěděli,
že kormidlo lodě rozbouřeným mořem bylo utrženo.
Paříž
Pařížea
Dover
rozbouřený moře
4
article
Blíže Dungennesspointu loď nemohla býti více řízena
a bylo patrno, že jest hnána ke břehu. Byly to roz-
čilující chvíle a všichni čekali, jaký bude další osud
lodi. Stěny lodi hrozně se zachvěly, když parník po-
jednou 200—300 yardů od břehu uvázl. Shledáno
že loď dostala se na písčitou mělčinu, kdež na štěstí
nebylo nebezpečných skalisk. Přes to přese všecko
mohla býti loď rozbita vlnami, tak že nebezpečí
stále ještě bylo značné. Malé čluny parníku sotva se
mohly odvážiti na moře tak rozbouřené, neboť bouře
zuřila dosud s nezmenšenon prudkostí. Vlna za
vlnou dorážela na těleso lodní a převalovala se přes
loď. Spatřili jsme na pobřeží světla. Záchranný člun
byl spuštěn na vodu, ale nemohl se k nám přiblížiti
pro prudké vlnobití. Ostatně nehodlal kapitán použíti
záchranného člunu, poněvadž doufal, že může za-
chrániti loď sám. Kapitán a mužstvo zachovali
úplnou chladnokrevnost, začež se jim dostalo jedno-
hlasné pochvaly cestujících. Značná část nákladu
musila býti shozena přes palubu. Cestující, počtem
deset, vesměs byli zachráněni. Záchranný člun, jenž
v nocí za nejprudší bouře vyplul na pomoc parníku
z Dungennesu, nalezal se v nebezpečné situaci. Člun
zůstal po celou noc poblíže uvázlé lodi za hrozného
vichru a vlnobití. Kapitán z počátku nechtěl svěřiti
cestující a mužstvo při tomto vlnobití ochrannému
člunu. Teprve po několika hodinách, když se bouře
poněkud utišila, mohl člun s pasažery přistát ke
břehu.
5
article
= Detektiv defraudantem. Z Pešti se ozna-
muje: Majitel domu a několikeronásobný millionář
Dionys Crajgher podal těchto dnů trestní udání na de-
tektiva Josefa Fekete, jenž byl u něho zaměstnán
jako inspektor, že mu zpronevěřil značnější sumu.
Při prvním výslechu popíral Fekete veškeru vinu.
Když měl býti vyslechnut po druhé, soudní sluha již
jej nenalezl, poněvadž byl uprchl z Pešti. Suma,
kterou zpronevěřil, páčí se as na 24.000 korun. Fe-
kete žil velmi okázale, utrácel mnoho a jezdil takřka
každé noci ve své ekypáži do různých zábavných
místností, kdež byl stálým hostem. Manželka Feke-
tova žije odloučena od svého muže, bydlí ve Vídni a
jest známou divadelní krasavicí. Učiněny potřebné
kroky na stihání uprchlíka.
Fekete
Pešť
Feke
Vídeň
6
article
= Vánoční střílení v Neapolsku. Ve mě-
stech neapolských panuje obyčej, oslavovati štědrý
večer střelbou z pušek a revolverů, pouštěním třa-
skavin a petard a podobnými hlučnými projevy
Střelba tato, nazvaná »lo sparatoio«, jest sice policií
zakázána, ale nikdo si tohoto zákazu nevšímá. Při-
házejí se při tom ovšem četná neštěstí. Tak na př.
v obci Sirignano zastřeleno čtyrleté děvče svým bra-
trem, jenž omylem vystřelil z pušky, ostře nabité
V Casavatore zhotovil sedlák Puzzio krásnou dyna-
mitovou pumu, jejímž výbuchem se chtěl při vanoč-
ním střílení vyznamenat. Puma vybuchla vskutku
s tak ohromným třeskem, jakého dosud nebyli v obci
slyšeli, ale pobořila zároveň dům sedlákův, usmrtila
jej a jeho dceru a zranila těžce jeho manželku. v
Střelba
Neapolsko
Sirignano
7
article
Torre del Greco chtěl policejní komisař Abbondati
zabaviti zásobu papírových petard. Hotovitel petard
rozlítil se tou měrou, že celou zásobu najednou za-
pálil; policejní komisař, oba jeho příručí a vyrabitel
petard byli výbuchem těžce raněni. — Střílenímo
svatbě v Canale, v kraji Cuneo, způsobena tragická
příhoda rázu nanejvýš romantického. V tamním
chrámě slaven sňatek mladého párku. Přátelé a pří-
buzní mladých manželů postavili se před vchodem
chrámu, aby na jich počest vystřelili salvu. Četníci
zakázali střílení, sedláci však se vzpírali, strhla se
hádka a konečně rvačka, při níž četníci užili svých
revolverů. Avšak první výstřely zasáhly mladé man-
žely, vycházející právě z chrámu. Oba klesli, zasa-
ženi střelami, před vchodem do kostela. Dvaadvaceti-
letému manželi prostřeleno srdce, žínka jeho, stře-
lená do hlavy, odnešena živa, ale sotva se pozdraví
= Povedené kvítko. Před pařížským soudem
stál onehdy mladistvý dolinář, jehož vina byla sice
zjištěna, jehož osobnost však nemohla býti zjištěna,
poněvadž tvrdošijně zapíral, že by se jmenoval Paul
Forrestier. Soudce dal předvolati jeho matku, jež se
slzami v očích poznala svého nezdárného synka.
Forrestier
Cuneo
Canale
8
article
Avšak kluk obrátil se k svědkyni řka: »Ale paničko,
já vás neznám, vždyť ani nejste moje matka.« —
Po těchto slovech vzkypěl hněv nebohé matky
»Jakže, ty darebo, já že nejsem tvoje matka ? Bohu-
žel jsem. A protože jsem tvoje matka, tu máš . ...
A vlepila klukovi políček, jenž sejí mnohem-lépe po
dařil, než její syn. Kluk dal se do breku a přestal zapírat
= Přijel si pro španělsky poklad. Z Ma-
dridu se oznamuje: Těchte dnů přibyl sem soukrom-
ník H. Joachim N. z Bukovce (Lübeck) doufaje, že
učiní výhodný obchod. Šlo tu opět o vydání pověst-
ného vaku, s pokladem zlata a drahokamů, jejž ja-
kýsi Viktor Alcain, jenž byl »odsouzen vojenským
soudem«, musil nechat zakopaný. Milý soukromník,
jenž si patrně nepotrpí na čtení novin, dostal množ-
ství padělaných listin a také fotografii známé »krá-
sné dcerušky nebohého vězně«, s níž se měl dělit.
Opatřil si na cestu sumu 6000 fr., jíž bylo třeba na
předběžná vydání a vstoupil ve styky se zástupcem
»majitele pokladu«. Na štěstí dozvěděla se o tom
tentokráte v čas policie, jež ovšem teprve po velkém
namahání přesvědčila milého soukromníka, že bude
lépe, nechá-li si svých 6000 fr., prohlědne si pa-
mátky hlavního města španělského a vrátí se klidně
do Bukovce. Šejdíři, jak se zdá, čili čertovinu, nebot
nejprvé chtěli vlákat cizího hosta do jiného hotelu
a když se jim to nepodařilo, nebylo o nich více slechu
Alcain
Ma
Bukovec
Lübeck
9
article
= Žaponské Klondyke. Nově objevená zlatá
pole v Hokkaidu prostírají se dle posavadních od-
hadů na prostoře as 650 čtverečních angl. mil a po-
krývají celý severozápadní konec ostrova. Nalezají
se v kraji Kitami a zahrnují v sobě tři okresy:
Esaši, Soja a Mombecu. Střediskem zlatého okresu
jest hora Horo-Noboru, řeky Horobecu a Tombecu
tvoří na jihovýchod a na západ přirozenou hranici.
Zlato nalezá se skorem výhradně v potůčkách a říč-
kách, jež vznikají na Horo-Noboru. Místo Esaši,o
němž se nyní tolik mluví, bylo až do nedávna to-
liko bídnou rybářskou vsí jedva se 400 obyvateli.
Dnes jest městem značně vzkvétajícím, jehož oby-
vatelstvo přesahuje počtem již 8000. O množství na-
lezeného zlata se odhady dosud značně rozcházejí.
Jest zcela přirozeno, že účastníci se snaží, aby věc
pokud možno utajili, by se chránili konkurence.
Jisto však jest, že společnost, jež na místě kupuje
zlato od zlatokopů, v posledních devíti měsících vy-
vezla 1670 angl. liber, tedy as 900 kg. ryzího zlata.
Ale těžení zlata děje se způsobem co nejprimitivněj-
ším, pouhým vypíráním říčního písku a jest na
každý způsob méně obtížné, než v jiných známých
zlatých okresech, také jsou poměry podnebí přízni-
vější než jinde. Povolení k těžení lze získat poměrně
velmi levně. Přes to přese všecko provozuje se
velmi rozsáhlé těžení nedovolené. Deseti policistům,
jimž v obyčejných dobách zcela dobře se podařilo
udržovati pořádek, jest nyní nemožno udržovati po-
řádek mezi zlatokopy, kteří si nikterak nevšímají
úřadních předpisů, anebo přiměti je, aby zaplatili
obvyklé poplatky. V nejbližší době bude však poli-
cejní mužstvo značně rozmnoženo, čehož je třeba
tím spíše, jelikož lze záhy očekávat značný proud
dobrodruhů ze všech končin světa.
Tombecu
Hokkaido
Žaponský Klondyke
Kita
kg
10
article
= Záhadná historka. Z Filadelfie se ozna-
muje: Vládní úřadníci vyšetřují případ Arthura
Quirka, obchodníka z Cincinnati, který se právě
vrátil z Evropy na anglickém parníku »Weehawken«
z Hullu. Quirk tvrdí, že když se nalezal v Balti-
more, byl pozván na jakýs německý parník, sotva
že však na palubu vstoupil, vydal se parník na
cestu do Evropy. Cestou musil konati službu jako
natěrač a když parník přijel do Brem, byl Quirk
prostě vyhnán. Po delších trampotách dostal se do
Liverpoolu a pak do Hullu, kde se ho na žádost
konsula Spoj. států ujal kapitán Smith a přivezl jej
do Filadelfie.
Zemřelí v Praze.
Dne 2. ledna 1900: Zehrerová Marie, vdova
po hostinském, 74 roky. 169—III. Bernáčková Kate-
řina, soukromnice, 82 roky, 671—I. Hellerová Bar-
bora, vdova po řediteli škol, 54 roky, 31—VI. Ná-
prstek Jan, zednický mistr, 82 roky, 204—V. — Ve
všeobecné nemocnici: Šedivý Jan, dom-
kář, 33 roky. — U milosrdných. seste r:
Hubatková Františka, manželka dělníka, 52 roky.
Dvořáková Františka, manželka rukavičkáře, 30
roků.
eeo
Našim pp. čtenářům
dovolujeme si připomenouti,
že možno zd arma ob-
držeti dosud vyšlé stránky
posledního románu.
ziV
Quirka
Hull
Bro
Quirk
Smith
I Hellerová
Jan
Dvořáková
Filadelfie
Cincinnati
Evropa
Balti
Liverpool
Praha
Zehrerová Marie
Bara
Šedivá Jan
Hubatková František
11
article
Hudba hrála předehru. Drake požádal o tanec,a
Glory se divila, když seznala, že má tanec volný (pone-
chala si jej naschvál).
sKdyž valčík skončil, podal jí rámě a vedl ji do
kruhové chodby, aby povídali a ochladili se. Způsoby
jeho byly dokonalé, a hlas mírný a přece mužný zvý-
šoval kouzlo. Když vycházeli ven z parné taneční síně,
přehodila si kapesník přes hlavu a volnou rukou přidr-
žela si cípky pod bradou. Chtěla, aby se na ni podíval
a viděl, jaká změna se tím s ní stala; řekla proto, zcela
nevinně:
»A nyní dovolte, pane, abych se na vás ještě jed-
nou podívala.«
Rozeznával tmavohnědou skvrnu v jejím oku a
cítil její ruku skrze její tenké, přilehavé šaty.
»Řekla jste mi toho mnoho,« pravil, »avšak nejdů-
ležitější věc jste mi nepověděla.«
1olkkršte jete se zamilovala od té doby, co jsem
vás viděl naposledy ?«
a Jeho smělost byla zábavná. Bylo v něm cosi tk
půvabného a přece mistrného.
»Pamatujete se na onen den, kdy jste mne unesla
uprchla se mnou?« pravil Drake.
»Já? Jak roztomilé ode mne. Ale kdy to bylo,
ráda bych věděla?« řekla Glory. ir
is »Nechme toho; povězte, pamatujete se ?
»Nu, jestli? To jsme byli asi párek hloupých hou-
sat za oněch dnů!«
»Nejsem si tím tak jist — nyní,« děl.
Drake
Glor
12
article
pna
Když Glory zvěděla, že všechny opatrovnice, jež si
přejí navštíviti ples, půjdou v nemocenském kroji, roz-
hodla se, že půjde, ježto měla denní službu. Avšak na
to přišel Jan Storm, protestuje proti společnosti Polly
Love, a cítila již skoro chuť zanechati toho. Pokaždé,
když si připomněla jeho napomenutí, byla znepokojena,a
jednou neb dvakráte, když byla sama, prolévala slzy
so
je
hněvu a lítosti.
Mezi tím Polly byla plna pořádání, Glory shledá-
vala, že jest den ode dne unášena proudem příprav.
Když nastal večer, oblékaly se dívky v jednom pokojíku.
Polly žvatlala jako papoušek, avšak Glory byla mlčelivá,
lěiza sněsnoa
skoro smutná.
osm
Pomocí kadeřítek a svíčky upravovala Polly své
černé vlasy v malé umělé kučery, jež se volně vinuly
kol skrání a hrály si na schovávačku za pěknými lastu-
rami její bělorůžových uší. Glory projížděla hřebenem ve
svých zlatých vlasech, předběžně je pročesávajíc, když
Polly zvolala: »Zadržte! Už se toko ani nedotkněte, pro
pána! Je to výtečné! Podívejte se na sebe.«se
Glory poodstoupila od zrcadla a dívala se. »Jsem
vskutku hezká?« myslila si; a tu si vzpomněla opět na
Jana Storma, a měla skoro chuť, rozpustiti své zářné
kadeře a jíti spát.
Šla však přece do plesu, a jsouc zde, zapomněla
na všechny své pochybnosti. Záře, barvy, lesk, vůně,
přenesly ji do čarovného světa, do něhož před tím
nikdy nevkročila. Nemohla v něm ovládati svou radost.
Vše ji překvapovalo, vše ji těšilo, vše ji bavilo — byla
pravou duší dívčí radosti. Tmavě hnědá skvrna v jejím
aniso
ojt VV 19
sl
lo
Křestan.
Glor
Storm
Polly
Polla
Polla Love
VV 19