ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 414ea7f0-7674-11dc-9665-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 35, person 63, org 9, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVN
2 masthead
V Praze, ve středu 28. srpna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 237.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodpl ácí se v Praze v nininislraei na rařsle as útvrt leta . . . . 6 K — s dvojí don áškou na uaěrl na čtvt Lta . . . . 7 K 50h va Hlislkšch: na másío . . . . . . 2 K 30 h Poštou: a mřale . . . . . 3ei na čtrrt lela “ . . . s dvojí zásilkou na vpko vdt nkal Otázka míru na mezinárodním sjezdě sociální demokracie. Na nynějším kongresu sociální demo kracie ve Stutgartu stal se také pokus stano viti společné zásady proti válkám a milita- rismu. Na mírové konferenci v Haagu zástupei těměř padesáti států snažili se sice jen o do- cílení shody o anglickém návrhu na obmezen nákladů na zbrojení, ale tomuto slavnému sboru nepodařilo se, jak známo, nalézti ně- jaký prostředek, a tak vypomohl si reso lucí, jednomyslně schválenou, v níž se doporučuje vládám, aby otázku obmězen zbrojení — dále studovaly. Co se nepodařílo mírové konferenci ve věci, jež se týká příprav válečných, nepo- vedlo se sjezdu socialistickému v otázce zamezení válek vůbec. I on nastoupil tutéž dráhu, jako mírová konference, shodnuv se jednomyslně na resoluci, co do rozměrů velmi dlouhé, ale pro praktickou potřebu málo výdatné. Jako v Hnagu tak i ve Štutgartě před cházely resoluci dlouhé porady, a na obou místech resolucí zakryty přikré odpory, jakéž se vyskytly v názorech různých účastníků.
Praha Stutgart Haag
5 article
Vyškolení diplomaté mírové konference ovšem širší veřejnosti nevyložili tyto rozpory. Kdežto sociální demokracie poskytla uveřejněním obsahu svých porad veškeré veřejnosti pří- ležitost, aby stopovala hloubku rozporů, jež se krutě potíraly za jednomyslnou resolucí na konec přijatou. Resoluce sociální demo kracie jest pak jakýmsi mechanickým se řaděním několika návrhů, jež ty které školy její v poradách předložily a z nichž opatrně byly vyloučeny všecky určitěji označené pro- středky proti zamezení válek a proti mili- tarismu, neměl-li sjezd sociální demokracie v tomto nejefektnějším čísle letošního pro- gramu jejího skončiti naprostým nezdarem V resoluci pak se opětně jako na předešlých sjezdech prohlašuje, že nelze od- loučiti boj proti militarismu od boje prt kapilalismu; že války jsou obyčejně ná sledkem soutěže států na světovém tržišti, jež si chtějí zabezpečiti a dále rozšířiti. Dale vykládá resoluce, že války vznikají ze zbro- jení, v němž státy spolu závodí, ježto mili- tarism jest hlavním prostředkem vlády mě šíanských tříd a hospodářského a politického podruží dělnictva. Valkám napomáhají pěstěne předsudky vládnoucích tříd kulturních ná- rodů proti sobě. Války tedy kotví v kapita
Dale
6 article
lismu, a přestanou (). až tento kapitalistický hospodářský stav se odstraní, a až tíha břemen na zbrojení národy donutí, aby tuto soustavu odstranily. Zejména třída pracující jest přirozenou odpůrkyní válek, kteréž od- porují jejímu hlavnímu cíli: zřízení hospo- dářského řádu spciálního, jenž by uskuteční solidaritu národů. Proto ukládá kobgres pra- covním třídám a jejich parlamentním zá stupcům, aby všemi prostředky zápasili prot zbrojení na moři i na pevni ně, aby odepíral prostředky k tomu a přičinili se, aby mládez byla vychována v duchu bratrství národůa socialismu. Sjezd shledává v občanské obraně (mi lici) záruku proti útočným válkám a ku pře- konání národnostních protiv. Mezinárodní sociální demokracie však není s to vtěsnati přiměřenou činnos proti militarismu v ustále n formy, ježto v různých zemích přiro zeně činnost ta jest vázána na okolnosti času a místa, ale má za povinnost činnost tu pokud možná sesilovati a v souvislost uvěsti Na to vypočilává resoluce, kdyse přičinila o zamezení válek, uvádějic zejmén činnost socialistů v Rusku v posledních le- tech, ač jest nyní již všeobecně známo, že ruskými bouřemi právě postavení pracujíeích
Rusko
7 article
tříd utrpělo nejtěžší rány, kteréž ani po le- tech se nezacelí. Vše to dle resoluce svědčí o rostoucí moci proletariátu a vzmáhající se touze zabezpečiti zachován míru rozhodným postupem; proto doporučuje neochabující agitaci v tomto směru. Resoluce jest přesvědčena, že i trvalé smírčí soudy zabezpečí národům možnost odzbrojení, takže ohromné ony nákladya síly budou moci býti věnovány pokrokun osvětě. Hrozí li válka vypuknouti, jest po- vinností sociálně demokratických organisací vypuknutí to zameziti, a kdyby přece válka vypukla, zasaditi se o to, aby rychle byla ukončena, a použíti hospodářských nesnázl válkou vzniklých ku probouzení národů takto urychliti pád kapitalistické vlády tříd Ač jsme z resoluce podali jen podstatný její obsah, jest z ní na první pohled patrno, že ani sociálně demokratický sjezd neshodl se o konkretních prostředcích proti válce. Proč se neshodl, to objasňují výroky jednotlivých řečníků, učiněné v předchozíeh poradách, v nichž zvláště ostře se srazil delegáti francouzští a němečtí, a původní návrhy resolucí: německé, jež ukládala sou- druhům za povinnost čeliti, vypuknutí války prostředky, jež uznají za nejúčinnější Quesdovy, jež ústřednímu výboru proste uložila, aby »učinil nutná opatření«; Her- véovy, jež doporučovala »vojenskou stávku a povstání« (tedy občanskou válku !); Jauré- sovy, kteráž doporučovala organisovaný po- stup od parlamentního zakročení až po vše obecnou stávku a povstaní.
8 article
Němečtí řečníci zejmena čelili prudce Hervéovi a jeho popírání vlasti. Všecek. kul turní život vyvíjí se přece, pravil Bebel, na základě mateřštiny a národnosti. Každý pod cizovládou úpící národ domáhá se osvobo- zení a klade všecky ostatní cíle stranou Řečník sám zakusil v r. 1870 co to zna mená, jen zdržeti se hlasování při půjčce válečné. Jakožto rozumný člověk prohlašuje, že i kdyby němečti socialisté chtěli, nemohli by vyhověti požadavku Hervéově. Proti vojenská agitace jeho ve Francii by musiln skončiti válkou, kdyby se zdařila, protoze rozeklaná armáda přitahuje odpůrce jak magnet. Německá sociální demokracie ne nastoupí cesty, jež by ohrozily trvání jej existence. Hervě bájil svůj návrh velmi podrážděně nechápe nynější chování se německé sociáln demokracie k militarismu. On vidí již v tom veliký úspěch, že se mohl v každé fran couzské obci posměšně vysloviti o idei vlasti Ale němečtí sociální demokraté jsou pouhým volebním a platícím strojem, stranou man dátovou a pokladniční. Nyní na vlastní oč vídí, že jsou to dobří, veselí, spokojení sytí šosáci.
Hervé Bebel Francie
9 article
Chtěje seslabiti dojem této srážky, při- pouští druhý francouzský delegát Jaurěs, že by v případé války mezi Francií a Německem rozpoutala se proti socialistům všecka bruta- lita a že za takých poměrův i pro fran- couzské socialisty bude nejlépe, když budou prostě konati svou povinnost. Na to připisuje sociální demo- kracii i úspěch, jenž se jeví ve zřízení stá- lého smírčího mezinárodního soudu a proto nepodceňuje činnost mírových konferencí Před každou válkou pak může sociální demo kracie toho se domáhati, aby vzniklý spon byl vnesen na smírčí soud. Delegát Vollmar o návrhu Hervéově praví, že z úcty k sobě nemohou němečtí delegáti bráti podobné výklady vážně. Když nyní osobně seznal Hervéa, dovede si leccos vysvětliti, co se děje ve Francii. Ale nikde tak důsledně a úspěšně se nečelí válcea militarismu, jako to činí německá sociální demokracie. Není však pravda, že antimil
Francie Německo
10 article
tarism a mezinárodnost znamená totéž. Neně pravda, že nemámle vlasti. An všecka láska k lidstvu nemůže nám překá. žeti, býti dobrými Němci. Jakkoliv uznáváme společné osvětové zájmy lidstva odsuzujeme vzájemné štvaní národů proti sobě a bojujeme proti němu, nesdílíme nijak utopii, že jest žádoueno, aby národy přestaly býti a vznikla beztvarná kaše lidstva. My sice se posmíváme zkarikované idei ná- rodní, ale sami rovněž nechceme odpůrcům býti karikaturou mezinárodnosti. Chceme za meziti války nabytím vlivu na stát a jeho zahraničnou politiku, ale nikoliv dětin- ským spiklenectvím v kasárnách Chtíti odslraniti války vojenskou stávkou jes totéž jako chtíti generální stávkou přes no zničiti kapitalistický stát. Proto žádají němečtí sociální demokraté aby nebyli vázáni nijakými určitými pro středky postupu a aby jim byla zůstavena svoboda sebeurčení. Dále se tázal Bebel, až bude mobilisace a v Německu 6 a ve Franci 43 milionu mužů bude státi ve zbraní — odkud chce Hervé nabrati lidí ke stávce, ze- jména když miliony rodin budou v tísni bez svých živitelů? Dle výroku kteréhos pru ského generála nebudou ani věděti, kde ulo žiti raněné a v takové situaci se mají za bývati hračkami se všeobecnými stávkami? Ostatně mínil řečník, že v jistém ohledu by evropská válka myšlenku sociálně-demokra tickou více podporovala než mnoholetá agi tace, ale takové pomoci si sociální demokracie nesmí přati. Zkrátka, přijatá resoluce jen po velikém a všestranném namáhání ostatních delegatů stěží zalepila zející propast názorů mezi so ciální demokracií francouzskou a německou
Němec Bebel Hervé Německo Franek
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Beloněše. (Doplňovací volba do uberského sněmu) Volební zápas mez národním kandidátem rumunským, znamenitým drem. Vasilijem Lukáčem a košutovským kandi dátem Arpádem Kardošem (recte Aronem Kleinem) skončil vltězstvím kandidáta rumunského, jenž obdržel o 797 hlasů víc. Beleněšský volební okres leží pod B har ským pohořím a skládá se ze 300 obel, z nichž jen deset má městský ráz a v nich zase jen deselina obyvatelstva je maďarská. Rumunskýeh obyvatelů tam žije na 200 000 a Madarů jen kolem 10 000 (59. Rumunské občanstvo okresu jest uvědomělé a ve své inteligenci má spole- hlivé vůdce. Jestliže Maďaři v takovém okrese jmenují svého kandidáta, je to vlastně provokaee Rumunů. A troufaji-li si Maďaři zvitězit, vís zpředu, že by vílězství dosáhnouti mohli jer prostředky nezákonnými a těch vláda Košutov užila již zpředu, poslavši tam 700 žandarmů, tři prapory vojska a dvě škadrony jízdy. Za volby byly vypáleny žandarmské k sárny, ale požár byl záhy uhašen. Z Dubrovníka. (Pero Čingrija. — Za sbodu chorvatsko-srbskou) Dr Pero Čingrija, dubrovnický advokát, zasloužilý vlastenec chorvatský, dožil se dne 24. t. m 70. roku věku svého. — »Crvena Hrvatskae jako jiné listy chorvatské, není v rozpacích má-li ukázati, kdo je vinnikem nedávného pře- padení Srbů od Chorvatů ve Sv. Roku u Gospiče Ukazuje přímo na »loho Žida, který nám boř národní dům, nadouvá lid jalovým fraserstvím otravuje jeho srdce nenávistí, fanatisuje ho a do slepoty«. Timto dobrodincem chorvatskéh národa je dr. Josef Frank, vůdce »čisté strany práva«, Štve Chorvaty proti Srbům, aby rozbi jejich jednotu ve prospěch bána Radkoezaye uherské vlády. »Wie viel hat er dafür be- kommen?« táže se. List doufá, že »národní krev, prolitá ve Sv. Roku, vzpamatuje chor
Lukáč Kardoš Klein Maďar Rumun Čingrija Srba Chorvat Žid Josef Frank Dubrovník Košutov národní dům 000 Čingrija Crven Hrvatskae
12 article
vatský lid a ukáže mu, na čí mlýn je to voda na mlýn i Maďarů, i Rakouska« Politické zprávy zahraničně. V Praze, 27. srpna Z Bosny a Hercegoviny. V Bosenské Dubici okresní hejtman hrozi občanstvu processem pro velezradu, uspořádá- oslavu v den narozenin suveréna okupovanýel zeml. Srbská čitárna ve Zvorníku se usnesla n valné hromadě, že přistoupí za člena, k Srbské Matici a k Srbské knižné zádruze. Politický ko missar, schůzi přitomný, prohlásil, že toto usne- sení nesmí být uvedeno ve skutek. V Sarajevě odsouzen redaktor »Národae pan Risto Radulovič pro zprávu »Cizl tisk Bosně a Hercegovině« na půl třetího měsíce do vězení a pro článek o Maximu Gorkém k po kutě 200 K.
Maďar Risto Radulovič Gorký Rakousko Praha Bosna a Hercegovina Dubice Sarajevo Boseň a Hercegovina
13 article
Bulharská násilí na Srbech v Makedonii. »Sloboda«, chorvatský list ve Splitu, ozna muje: Bulharský komitět napínal všecky síly, ab donutil srbské vsi v palanecké káze (krají), jeá hraničí s Bulharskem, aby se prohlásily za Bul hary. Za tím účelem bulharská četa napadla n srbskou ves Lůky, kde ubila Gruju Kočeviče Stanka Stojkoviče a jeho syna. Při tom pobrala jim všechen dobytek a odbáněla jej, ale ne odehnala, protože se blížila turecká hlídka. Za týmž účelem bulharský komitét vyhna z Bulharska velký počet zedníků, kteři tam byl na práci a pocházejí ze srbských vsl: Petraljice Ginovce, Milutince, Ljubince, Rankovce a Radi bumu v palanacké káze. Vyhnaným poručil doma vyřídit, že všecky vyjmenované srbské vsi mají se prohlásiti za bulharské, a nestane-li s tak do desíti dnů, že budou pobiti jejich sou- druzi, ktoré si bulharský komitét nechal v Bul- harsku jako rukojmí. Aby rozkazu dodáno bylo důrazu, řečeno jim, že sám Sarafov s mnoh četami přešel makedonskou hranici a již se na chází v kočanské káze. Dne 4 srpna bulharská četa na cestě mez Kratovem a Trepcovem ubila Srby Konstantina Aleksiče a Manojla Kertopalského Večer 9. srpna bulharská četa napadla na srbské pastýre u vsi Klečevce v kumanovské káze a jednoho ranila do hlavy.
Srba Sloboda Kočevič Stancu Stojkovič Ljubince Rankovec Radi Konstantinos Aleksič Makedonie Split Bulharsko Lůka Manojl Kertopalský večer Petraljice Ginovka
14 article
Revoluce v Marokku. Marokko má dva sultány: starého Abdul Azise a nového Muleje Hafida. Po případě jen jednoho, neboť Mulej Hafid prohlásil svého bratra za zbavena trůnu. A snad žádného, nebo ve skutečnosti jmenuje se sultán marocký: anarchie. Zmatek vládne v celé té exotické říši. Lomeuje jí horečka islamského fanatismu, která skončí hrůzami »svaté války«. Krveprolití, lou pežení, řádění nezkrolných banditských kmen z vnitra země — taková budoucnost čeká M rokko, jež nedá se říditi úmluvami uzavřeným u zelených stolů diplomatických a na jehož uklidnění nestačí několik evropských křižáků, zakotvených v přístavních městech na západním pobřeží africkém. Mulej Hafid, nový samozvaný sultán marocký, vystupuje a směle zpupně jako ochranee vlasti a islamu. Doufá, že podaří se mu vzní titi »svatou válku« v celé zemi, že odstran svého slabošského a podivinského bratra Abdu Azise a zažene Evropany z vlasti. Toto poslán určili mu učení vykladači koranu a hodnostové v Marakeši, když ho slavně prohlásili za sul- tána. Domorodci sultán byl uznán nebezpečným pro blaho zěmě, již přivedl na mizinu svou zbýralosti a již vrhá do záhuby svým chabým hajením zájmů vlasti a náboženství! Na finance Marokka měl Abdul Azis vliv zajisté nanejvýše
Abd Azis Evropan Azis Maroko starý Abdul Azis
15 article
V drobném prouejit ranní čáslo v sobá . . . za. 9 odpolední . . za 2b Ve Hlialkách na venlor raaní čiale. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4h Inserát platí sa hotově napře Předplacení a inserty přijímá ndinini- straco v Marlanské ulici č. z. Tam nacházejí se téš redskee Uskársa a erpedice „Národnich Liste- Eukopisy so nevraeeji
Marlanský ulice
16 article
neblahý. Jeho pyšný dvůr a jeho ohromný ha- rem pohlcuje spoustu milionů, neboť před málo lety nemělo Marokko státního dluhu a leďje dlužno asi 150 milionůl
Maroko
17 article Nový soltán oznámil své nastolení zástupei
Nový soltán oznámil své nastolení zástupei svého bratra v Tangeru Mohamedovi el Torre sovi a sestavil si dvůr, jmenoval ministry dvorské hodnostáře a zahájil svou panovnickou činnost tím, že zakázal marockým celním úřa- dům v Tangeru vydávati peníze tamnímu cel- nímu kontrolorovi. Vysloupením Muleje Hafida ocitá se zále- žitost marocká v nové, neočekávané siluaci, která bude míti osudný vliv na smlouvu algeci- rasskou, dostane-li se nový sultán skutečn k moci. Evropské státy, podepsavší smlouvu algecirasskou znají pouze sultána Abdul A sisa s nímž jednaly a smlouvu uzavřely. Nový sultán nemá s algecirasskou smlouvou nic co dělati zdá se, že s ní nebude chtít míti nic společ- Madridská vláda se již přizpůsobuje nové situaci. Je odhodlána ve srozumění s Franci v případě nastolení Muleje Hařid a poslati velmocem notu o porušení algecirasské smlouvy nově nastalými, nepředvídanými okolnostmi Evropská diplomacie octla se teď před novým problémem ..
Hařid Tanger evropský stát
18 article
Slabý, nenblibený sullán Abdu! Asi dle mínění mnohých musí ustoupiti svému bratru a učiní tak snad, aniž by sáhl ke zbrani. V Fezu již je pozorovat mocné rozkvašení a ne- bylo by divu, kdyby se tamní obyvatelstvo náhle vzbouřilo proti ubohému Abdul Asisovi, jenž již dávno ztratil důvěru svého lidu. Domorodci mu vytýkají, že nedovedl zabrániti vniknutí cizineů do země a že teď, když ohrožují Marokko nemá odvahu se proti nim postaviti O plánech nového sultána kolují různé po- věsti. Není jisto, zda-li je na pochodu prot svému bratru, nebo proti Francouzům. Je možné áe nechá ještě svého bratra na pokoji a napřed bude hleděti si získati vavřínů ve svaté válce proti Francouzům. Musí však jednati ryehle Neboť je nebezpečí, že se mu vyskytnou mocní soupeří, kleří budou chtíti též bojovati pod pra porem prorokovým a zmocniti se vlády. O pre- tendenty není nouze v Marokku. Je tu Rogh domnělý syn zemřelého sultána Muleje Hassana.
Slabá Abd Asis Francouz Mulej Hassan Maroko
19 article
Bu-el. Ainin, velkošerif saharský a konečne prohnaný bandita Rai suli. Kdo je Mulej Hafid, nový sultán ma- rocký? Dosud je záhadnou osobností, nebot jsou v oběhu o něm nejrozdjlnější pověsti. Tak jistý hamburský obchodňík, jenž žil delší dobu v Marakeší, líčí v »Hamb Fremdenblattu« Mu- leje Hafida jako mírumilovného muže, jenž jako guvernér západní části říše projevoval mnoho ochoty vůči Evropanům a nikdy ne- vystupoval jako nepřítel křesťanů. Když byl za- vražděa dr. Mauchamp, chránil Mulej Haf Evropany co nejenergičtěji a prohlásil, že ručí za jejich životy uvnitř města. Na otázku, co se bude dít, když Francouzi obsadí kromě Udžy ještě jiná města marocká, odpověděl: »Stane-li se to pošlu Evropany v průvodu spolehlivých lidl kteři svými hlavami budou ručit za jejich ži- voty, ke břehu mořskému a sultán pak — Allah jej chraň a osvěcuj —— vyhlási Fran- couzům válku, nebo jinak neznám nijakého sul- tána více a svolám všechny, kteří věří v Allahs a proroka, do boje l« Zdá se, že Mulej Hafid rozhod se udeřiti především na Franco uze. »Matin« aspoň ujišťuje, že je nový sultán na pochodu proti Francouzům s celým vojskem a několika děly. Vzkázal Maročanům u Casablanky, aby nenapadli Fran- couze před jeho příchodem Casablanka hledí vstříe velkým věcem. »Daily Telegraph« oznamuje z neděle: »Generá Drude rozhodl se postupovati chce přepadnouti s posilami, včera při- bylými, marocký tábor u Tadelastu,
Evropan doktor Mauchamp Mulej Francouz Udža Fran Franco Maročan Casablanca Hamb Fremdenblatta
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Archiv kláštera želivského. Mezi denními zprávami „N. L.“ ze dne 15. srpna nalezli pozorní čtenáři slručnou, ale nanejvýš zarmueující zprávu: „Želivský klášter vyhořel.“ V obšírnější zprávě o tomto požáru, který po 3. hodině odpolední v pondělí dne 12. 1. m. při mlácení obilí povstal, v č. 225. ze dne 16. t. m. uvádí se doslovně: „Tím více však želeti jest, že v ssutinách dnes leží budova pre- latury, ve které nacházel se jednak rozsáhlý archiv znamenitých památností, jednak překrásné památky historieko cirkevníh rázu.“ Bohudíky byla neblahá talo zpráva po- zději aspoň potud opravena, že ze sbírek v pre- latuře uložených některé přece duchapřítomnost pana opata P. S. Roubíčka byly zachráněny. Mezi nimi byl i klášťerní archiv. Unikl tedy zkáze jen náhodou. Znám archiv ten i místnosti, v nichž byl uložen. Nikdy bych se byl býval nenadál, že může býti požárem ohrožen. Shořely však již i archivy panské v pevných hradech; proč by nemohl shořeli i archiv klášterní? Kde jestji- stota pro sbírky starožitnické a umělecké? Roz kacený živel zachvátí je často i v mistnosteel zdánlivě naprosto bezpečných!
P S Roubíček Roza
22 article
Zkáze tedy unikl tentokráte archiv kláštera Želivského, ovšem jen obětavosti p. opata. Ale i kdyby nepřátelský živel byl býval zničil draho- conné ty písemné památky kláštera a české mi- nulosti, obsah jejich byl by býval přece pr vědu českou zachráněn a uchován a to v dipl - matáři archivu musea království českého. K návrhu slavného historiografa českého Palackého usnesl se .. 1875 Správní výbor musea král. čoského na tom, any větší než do- sud pozornost byla věnována též bádání histori- ckému. Správní výbor musejní požádal Výbor Historického spolku v Praze o dobré jeho zdán ve věci té. Po některém jednání usnesly se ob společnosti na tom, aby systematický výzkun archivů zvláště domácích neprodleně byl zahá- jen a aby práce ty nákladem musen konané řídi Výbor Historického spolku. Výsledky výzkum toho měly býti ukládány v archivu musejním sice v jeho již dosti bohatém diplomatáři, poří zeném v dobách starších.
Želivský Palacký Praha archiv muzeum království muzeum král
23 article
Zúčastniv se značnou měrou tohoto výzku mu, který záhy i na zahraniční archivy byl roz šířen, pracoval jsem v letech 1883—84 v krá hlavním státním archivu saském v Drážďanech Dokončiv tam práce pro dobu před r. 1420 — pro veliké arehivy zahraniční byl rok ten tehdy ve výzkumu mezníkem — vrátil jsem se v mě síci srpnu 1884 s hojnou kořisti do Prahy, abyei po namábavé práci, kterou zvláště oči velie trpí, poněkud si odpočinul. Avšak tehdejší ře- ditel tohoto výzkumu archivního historické věd české neuprosným osudem bohužel předčnsně vyrvaný prof. dr. Josef Emler velmi přátel- sky, ale zároveň dosti rozhodně mne vyzval, abych zajel ještě do Čech jihovýchodních abych jmenovitě prozkoumal a pro diplomatan opsal listiny archivů královského města Brodu Německého a zvláště kláštera Želivského. Pří- stup do tohoto archivu byl totiž až dosud kaž dému bez výjimky odepřen. „Vynasnažte se všemožně, na všechen způsob dostati se do to- hoto archivu a opište pro diplomatář, co zn dobré uznáte“, byla slova, jimiž prof. Emler s mnou se rozloučil. Prozkoumav na této cestě písemné památky všech měst a městeček v krajině mezi Pardu- bicemi a Brodem Německým, pracoval jsem delší dobu v archivu tohoto města, jehož všecky
profesor doktor Emler Želivský Drážďany Praha Čechy
24 article
původní listiny až do r. 1526 jsem pro musejní diplomatář přepsal. Dokončiv práci tu, vyda jsem se na cestu do Želiva. Z Brodu N. do Želiva jezdilo se tehdy po štovním vozem. Vyjíždělo se o třetí hodin ranní. Do Želiva přijelo se k deváté hodině do polední. Ztrmácen touto nezvyklou jízdou, še jsem neprodleně do kláštera se představit a po žádat za dovolení ku práci v arcbivu klášte ním. Opatem kláštera byl tehdy P. Norbe Sychrava, stařeček již osmdesátiletý, biblio tekářem a archivářem P. Viktor Bezděka též již přes 60 let. Oba velice úctyhodní páni ale k cizincům nad míru nedůvěřiví. Teprv po dvouhodinném, nanejvýš úmorném vyjednávání při němž hlavním důvodem neustálého odmítán konečně bylo, že listiny ty mají jen jakous místní důležitost, ale pro všeobecnost, pro české dějiny, že jsou bezoenné, dostalo sc mi konečně když jsem veškeré námitky neústupně vyvracel od pana preláta povolení, abych archiv kláštern prozkoumal, a co za dobré uznám, pro diplo- matář musejní opsal, ovšem jen pod tou pod- mínkou, že nejdéle do 14 dnů s prací tou budu hotov. Že déle obtěžovati nebudu než 14 dnů. zaručil jsem panu prelátovi sám předem, když jsem byl dříve archiv zběžně přehlédl. Jakmile pan prelát svolil, apych v klášteř zůstal, zapůjčil mně pan archivář ihned celou jednu bedničku s nejstaršími listinami do pokoje mně přikázaného a přál všeho zdaru ku prácí. Led byl prolomen! Neďůvěřiví staří pánové ko nečně dali své svolení! Ale ten termin 14 dno Dal jsem se ovšem ihned do práce. V po ledne se zvonilo k obědu. Já však pracoval dále jako bych neslyšel. Až na výslovný vzkaz, abycl šel do prelatury k obědu, šel jsem. Pan prelát posadil si mne hned po pravici a byl samá la- skavost. Co že chci píti? Láhev píva i lahvičku
P Norbe Sychrava P Bezděk Želiv Z Brod
25 article
bílého a červeného vína dal mi přednésti. Ač koliv jsem byl cestou a dlouhým vyjednáváním nesmírně unaven a po sklence vína přímo toužil odmítl jsem vše a spokojil se sklenicí čisté vodý a čiškou černé kávy s omluvou, že maje určilý termin k vykonání práce nesmím piti lihovin Druhý den jsem ovšem od abstinence té ji upustil. Po obědě, jak jen možné bylo, poroučel jsem se a vrátil jsem se ke své práci. Neminula ani malá hodinka, když na dvéře bylo zaklepáno a p. archivář P. Bezdéka, který obědval v konventě, vstoupiv, s nejroztomilej ším úsměvem mne pozval, abych šel s ním n procházku, že mi ukáže památnosti klášteraa jeho okolí. Marné bylo mé poukazování na cb- mezenou dobu pracovní. Dobráček tvrdil, že ne dopustí, abych se u nich prací umořil. A tal jsme šli. Ale jen to první odpůldne. Pan archi- vář uznal důvody měho se zdráhání a nechal mne dále klidně pracovati, přicházeje každo- denně jen na krátkou přátelskou besedu. Odtu ranní svílání našlo mne již u psacího stolu ještě dlouho do noci při svíčce jsem pracoval. Ale slovu jsem dostált Přesně čirnáctý den předložil jsem hotove své přepisy panu prelatovi a poděkovav mu ucti- vě za laskavé dovolení a za pohostinství, porou- čel jsem se mu, abych přes N. Brod odejel do Prahy. Ale o tom nechtěl pan prelát ani slyšeli. „Nyní si musíte, pravil, u nás odpočinouti klášter i hospodářství si prohlédnouti. Mám n rybnice divoké kachny a ty chodím odpoledne krmit. Budete vždy choditi se mnou.“ Poděkoval jem mu však za toto pozvání, které dříve, mezi prací, bylo by mi bývalo časem velmi vítané a odejel jsem, rozloučiv se ovšem ještě velmi srdečně s p. archivářem P. Bezděkou, který za opětovného objímání a líbání loučením až ksl zám byl pohnut.
P Bezdéka Praha
26 article
Do kláštera Želivského původně roku 1139 Benediktiny osazeného byli roku 1149 uvedeni Premonstrati ze Steinfeldu na Rýnu, kteří tu zůsteli až do počátku druhé polovice 16. stolet kdy klášter zaniki. Obnovon a znovu osazen byl klášter teprv r. 1643 a to Premonstraty z klá- štera Strahovského, kteří jej dosud drží. Za ta- mějšího svého pobytu přepsal jsem pro diplo- matář musejní všechny původní listiny. Nejstarší listina, bulla papeže Honoria III. ze dne 9. květ- na 1226, nezachovala se v originále, nýbrž jen v přepise z druhé polovice 18. stoleti. Jest tedy nyní nejstarším originalem klášterního archivu nadání krále Václava I. ze dne 25. srpna 1233. jehož jsou tu pod č. 1 a 2 hned dva exempláře od sebe poněkud se lišící. Všechny listiny jsou psány na pergameně a jsou většinou dosud opa- třeny visutými pečetmi, které zároveň podrobně jsem popsal. Poslední v řadě jest majestát cí- saře Rudolfa II. ze dne 22. dubna 1589, kterým veškeré zboží osiřelého kláštera Želivského po- stupuje opatu Strahovskému P. Janu Loheliovi ke zřízení semináře na vychování dorostu du- chovního. Jen dvě z listin netýkají se kláštera; první ze dne 22. března 1319 týká se špitálu sv. Kateřiny z N. Brodě a druhá ze dne 18. února 1483 jest list pánů bratří z Leskovce, daný měšťanům humpoleckým na odúmrtí. Originaly archivu kláštera želivského ne- byly tedy, bohudíky, požárem zničeny. Jest však přece dobře, že byly opsány pro diplomatář mu- sejní a že přepisy ty v Praze badatelům stále jsou po ruce. Na výzkumu archivů nepřetržitě dále se pracuje. Kéž by jen správcové archiva klášterních, městských i šlechtických pracovní- ky ty, pokud možno, ochotně podporovali. Pra- cujíť jen pro dobrou věc. Neměli nikdy a nemají ani dnes za práci svou „ni zisk ni slávuí Václav Schulz.
Želivský Premonstrat Honorius Rudolf II P Lohelius Kateřina Schulz Leskovec Praha Steinfeld na Rýn