2
masthead
NÁRODNI LIv.
Národeň Liv
3
masthead
1. července 1901. Číslo 179.
4
article
v tom směru plní povinnost ovou ochotně i tisk
franconzský. K závěrku své řeči, kdy promluvi
o symbolistice a příbuznosti barev francoůzských
a českých, pravi, že po celý život bude pamětli
okolnosti, která poslavila jej v čele municipáln
rady pařižské v době, kdy koná se velkoleps
slet Sokolstva, a připijí pak starostovi dru. Srbovi,
dru. Podlipnému, a po česku zlaté, stověžaté
Praze, národu českému, Sokolstvu a českým
ženám. Projev tento doznal bouřlivého, neumlka-
jícího ohlasu,
Promluvil dále jménem Sokolů polských
ostatních slovanských starosta »Sokola« pan
Fiszer. Tlumočil srdečný dík za vřelé přijeíí,
jehož dostalo se jim v matičce Praze a vzpo-
mínaje slavnosti divadelní ve Lvově praví, ž
i dnes koná se slavnost dovršení velké budovy,
organisace, vzbuzující a pěstující lásku k vlast
a národu, zdraví a statečnost. (Výborně!) Vzpo-
míná slov, pronesených pražským starostou
u příležitosti vítání slovanských hostí, zavítavšíc
do Prahy k jubilejní výstavě, že »kdo dnee
ještě spí, toho již ani anděl Páně neprobudí«,
poukszuje k opětnému pokroku od té doby.
pronáší čest a slávu královské Praze s přáním.
ahy veškeří její obyvatelé prošli školou sokol-
skou. (Na zdar! Czole nl)
Pan M. M. Bojevič z Moskvy slovy
nadšenými promlouvá o dojmech, jaké naň uči
nila slvnost dnešní a vyslovuje obdiv nad
orginací národní, ktorou představuje Sokolstvo
české. Přijel jsem z daleké Moskvy, praví, abych
poznal smělé a statečné vaše Sokoly a vyslovil
jim pozdrav Moskvy a »Slavjanského obščestva«
áphoč znahy jsou známy. Klade důraz na jednol
bost kolturních snah všeho Slovanstva, ubezpe
čuje Sokolstvo obdivem a uznáním Rusů, n
důkaz čeho odevzdává skrovnou upomlnku-
stuhu barev slovanských na prapor. sokolský.
Srba
Podlipný
Sokol
Fiszer
M M Bojevič
Rus
Praha
Lvov
Moskva
Sokol
5
article
Stuha, s vyšitým ve zlatě nápisem věnovacím.
za hinčného pollesku a volání »Na zdar« při-
pevněna na prapor.
Starosta České obce sokolské dr. Jan P'od-
lipný děkuje bratřím Rusům z bílé Moskvy
za návštěvu a prosí, až vrátí se na svatou Ru
aby sdělili svým krajanům, že jest v Čechách
malý sice národ, který cítí se však dosti sil
ným a velkým, aby sám svoje bytí si obstaral.
(Výborněi)
Nestojím na žádném politickém poli, po
kračuje řečník, a co řeknu, nemluvím jako po-
litik, nýbrž jako Čech a jako Čech mohu říci.
že zde bijí upřímná srdce pro ně a pro slo-
vanské bratrství, poněvadž co z jedné jest- krve.
nikdo na světě rozdvojiti nemůže. Nás při utu-
ženi slovanského bratrství vede jen jediná my
šlenka, že pocházíme z jednoho rodu, z jedné
krve slovanské. A myslím, že nám nikdo nesmí
vytýkati, jakým způsobem postupujeme na této
půdě království českého, nejméně pak ti, ktel
pod záminkou jazykové jednoty jednají zcele
jiným způsobem.
doktor
Jan
Rus
Moskva
Čechy
6
article
Víme, že národ český, jestli slovanští n
rodové nezapomenou sami na sebe, i kdyby ne
móhl počitati snad s budoucností, přece svými
ideami pronikne, poněvadž jsou takového rázu,
že každý vzdělaný národ musí je ctíti a si jich
vážiti. Když toto po svém návratu sdělite, jsem
přesvědčen, že aspoň trochu lásky k nám n
jdou. (Výborně!)
Pokračuje pak francouzsky, řečník vzpo
míná, jak přičiněním Sokolstva navázány brlo
styky Lasko-francouzské, kterak stávaly se vždi
srdečnějšími a vřelejšími a končí za hlačn
ovace Francouzů přáním dalšího jich rozkvělu
President pan Dansset odpovídaje kt
muto projovu zve s neobyčejnou srdočnosti
Sokoly k nové návštěvé Franeie.
Pan dr. Pippích vyslovuje jménem v
keráho Sokolstva pozdrav drahé nám máti měst
král. Praze, která zdobena jest diademem věč
ného mládí a krásy, a sice krásy přirozené
umělecké, kterou dobyla si jména světového
Dějíny její propleteny jsou mnohým trnem
mnoho krůpějí krve skanulo na horkou půdu
českou, ale vždy povznesla opět ochranný šil
své slávy, vztýčila svůj staroslavný prapor
biločervený, na kterém stkví se náš stříbrny
lev jako znak síly a slávy české.
Francouz
Dansset
doktor
Pippe
Laska
Praha
Sokol
drahý já máť město král
7
article
Praha jest nám zárukou, že budouenost
českého národa bude lepší a že láskou, spo-
lečnou prací a statečností, rovností a svobodou
občanskou dospějeme tak daleko, aby konečne
zadost stalo se odvěkým právům tohoto králov-
ství a Praha aby v postupu za osvětou a slávou
českého jména dozila se krásných dnů vílězst
veškerého českého lidu. (Výborně !)
Proto připojujeme se k pozdravu a pro-
nášíme dík za veškeru přízeň a pohostinství.
jichž se nám v Praze dostulo, jak městu Praze
tak veškerému jejímu uvědomělému, vlastene
ckému a proziravému občanstvu. (Výborně l)
S velkým díkem, končí řečník, vzpomína
budeme přízně, již se nám v Praze dostalo
rozeházejíce se do kraje, rozneseme zvěsť, že
Praha, máti českých měst, projevila lásku a od-
danost věci sokolské způsobem tak šlechetným,
že může býti vzorem všem obeím a veškerému
našemu národnímu životu. (Výborněl)
Praha
8
article
Nechť silí náš život národní, nechť sílí
mohutní král. hlav, město Praha a jejímu roz-
květu, vzrůstu a slávě provolávám ze srdce vřelé
sokolské »Na zdárj« (»Na zdar. !« » Sláva !«)
Prof. L. Andonovič z Bělehradu srb-
ského v delsí, velmi účinné roči rozhlíží se po
Slovanstvuy vidi, že bojujeme po jednotlivu, že
však nám září jeden velký, společný cíl — slo-
vanská myšlenka. Jest však třeba práce, která
by nás tomuto cili přibližila, taková práce, jakou
představuje Sokolstvo, toto vojsko národní. Boh-
vaši i naší práci požehná, neboť má cile vy
soké, ušlechtilé a humanní. (Výborně! »N
zdar ! «)
Za Chorvaty učini pak velico sympatick
nehledaný projev jednatel Sokola záhřebského
dr. Lazar Car, jenž vřele stiskl ruku srb
skému mluvčímu, pravě, že ač Chorvat, vol
mu »Živio !e
Dr. Kušak z Lublaně vzpomněl záslul
dra. Podlipného a jeho návštěvy ve slovinské
stolici r. 1888. Dr. Podlipný vřele podě
koval. — Ještě po delší dobu rozjařená spo
lečnost setrvala pohromadě. Přípitků soukromých
bylo ještě hojně.
profesor
L Andonovič
Chorvat
Sokol
doktor
Lazar Cara
Kušak
Podlipný
Podlipná
Praha
Bělehrad
Lublaň
N zdar
9
article
Závody a veřejné cvičení.
Závody a veřejné cvičení.
Poslední bod sobolního programu, tou měrou
rozsáhlého, že potrval značně déle než- ptedpo
kládáno, byl rovněž akvělý a eífektnéjší a zaj
mavější číslem, jež pro nás bylo naprostou no-
vinkou. Cvíčení hostí účastnili se polstí Sokolove
a francouzští gymnasté. A byli to polstí Soko
lové, kteří představíli se číslem naprosto novým
pro nás a národně svérázným. Rázem 8 hodiny.
večerní vystoupilo z pravé strany cvičiště so
polských Sokolů s »lancemi«, kopími opatřeným
červeno-bilými praporečky, osmistupem v deset
řadách vedeni náčelníkem br. Kruciňským z Kra-
kova a provedlo za zvuků hudby, složené na
podkladu vlasteneckých polských písní a pochodů
pěšky cviky týmž způsobem, jakým cvíčili staí
polští huláni koňmo. Cvíky tyto svou maleb-
ností, ladným a přesným provedením neméně
než svou novotou vzbudily skutečné nadšení
byly odměněny jásavým potleskem. Zároveň pro
vedlo francouzské družsívo z Arrasu cvičení
kuželi a družstvo pařížské prostná evičení, jež
byla rovněž zajímava, mimo to provedli fran-
couzští gymnasté bravurní cvičení na bradlech
a na koni na šíř, jež jsou v tom ohledu jejich
specialitou a byli odměněni hlučným po-
tleskem.
Cvíka
Sokolov
Arras
10
article
Také v neděli pracováno na cvičišti již od
Také v neděli pracováno na cvičišti již od
časného rána. Cvičilo tu pařížské družstvo s Po-
láky a Čechy, připravujíc se na odpolední zá-
vody. Cvičení jejich vzbudilo všeobecnou pozor-
nost. Při závodech sobotních účastnilo s
závodů na nářadí v oddělení vyšším spojené
družstvo ze Sokola lublaňského, kraňského
celjského pod vedením dra. Murnika z Lu-
Záhy odpoledne počalo se již evičiště plni
obecenstvem a o čtvrté hodině byla polovice
obecenstva na svých místech, ač sobotní cvi-
čení nepočalo o 5. hod., jak ustanoveno, nýbrž
teprve o půl šestě. Ale tuto nedochvilnost lze
ovšem omluviti, jednak namahavou prací dopo-
lední, jež trvala od 6. hod. ranní do 143. hod.
odpol., jednak ohromným mnozstvím cvičenců,
jež bylo třeba spořádatí na seřadjštích. Ostatně
při nedělním cvičení i to vyrovnáno. A obecen-
stvo, jež přišlo tak záhy, nemůže si nač stě-
žovati. Bylo přítomňo zkoušce vzorného cvičení
s kůželi, jež provedla družstva cvičitelská
počtem 256 mužů. Pohled na cvičiště i na obe-
censtvo byl rovněž malebný a zajímavý, jako
dne předešlého. Přichod hostí vítán hlučným
jásotem, nejhlučněji aklamováni opět Černohorci
jakož i družstvo gymnastů pařížských, ježs
dostavilo s praporem. Pozornost budily malebné
kroje ruských dam, zdobené bohatýmí národními
výšivkami.
Než nastoupeno k prostným cvičením S -
kolstva, uspořádali polští Sokolové obecenstvu
milé překvapení: počtem 64 mužů vytrhli z již-
ního seřadiště se svými »lancemi« a opakovali
svoje včerejší evičení, jež si hned prvního dne
jediným rázem získalo tak zaslouženého obdivu.
Také tentokráte vzbudily tyto národně svérázné,
ladně cviky zasloužený obdiv, tím spíše, jeliko
tentokrát nebyla pozornost rozptýlena jinými
eviky, což vzbudilo v sobotu na mnohých stra-
nách nespokojenost.
Čecho
Murnik
Černohorec
S kolstva
Lu
Sokol lublaňský
11
article
Po odchodu polských Sokolů, hlučně akkla-
movaných, vystoupilo 16 gymnastů z Arrasu
opakovalo rovněž včerejší svoje cvičení kuželi,
začež byli odměněni hojnou pochvalou, načež
osmičlenné družstvo pařížské provedlo prostná
evičení, zakončená bravurně provedenou zá-
věrečnou skupinou.
Krátee po páté hodině dal ředitel prostnýeh
cvičení, náčelník České obce sokolské, br. JUD .
Jindřich Vaníček, se svého stanoviště nad re-
presentačními lóžemi povel, aby se nastoupilo
ku prostným cvičením. Za zvuků hudby vyšly
oba mohutné proudy 24stupem z obou seřadišt,
jižního i severního. Napjetí bylo všeobecné. D
se ještě stupňovati to, co bylo provedeno v so-
botu? Zajisté, kritikům neušly některé poklesky
co se týče nástupu a krytu, ale sami důstojníci
prohlašovali, že kdyby měli provésti takovýto
výkon s mužstvem ve třetim roce služby, po-
třebovali by k tomu doby tří neděl. A také
optimismus, co se týče Sokolstva, má konečně
avé meze. Skvělý rozstup 4000 cvičencůvr.
1895 byl malým zázrakem, neboť ani př
prostných cvičeních r. 1891 s mnohem menším
počtem cvičenců nebyl tak dokonalý. Ale So-
kolové dokázali, že dovedou překonat i svůj so-
botní výkon. Již vyřízení jednotlivých proudů
po přechodu v šestistupy nasvědčovalo bez-
vadnému rozstupu a když na povel proveden
přesným tempem, ozval se potlesk přímo fre-
netický. Bravurní kousek zdařil se úplně,
správnost řad všemi sméry byla bezvadná.
Cviky samy byly již v sobotu provedeny
tak dokonale, co se týče ladnosti a přesnosti
a zachování tempa, že o nějakém stupňování
výkonu těžko lze mluvit. Když ukazovatelé br.
Sokol
Vaníček
Cvik
Arras
12
article
Zápotocký (Smíchov), Müller (Praha) a Zi
(Praha) zaujali svá místa a cvičení počalo, dalo
se obecenstvo s těži udržet, aby nerušilo průběh
cviku potleskem. Cviky byly, jak praveno.
stejně dokonalé a přesné, jako při cvičení so-
botním, ale znamenité vyřízení řad značně zvy-
šovalo skvělý dojem, jenž zejmena při sklonech
a vztvčování vyjímal se báječně zajímavou
hrou stínů a svétel v plné záři sluneční.
Zejmena effektní, komplikované cviky od-
dílu třetiho, připomínajícího skorem pohyby ba-
letní a čtvrtého, znázorňujícího pohyby zápasni-
cké, odměněny hlučným jásotem. V tomto od-
dílu zejmena vzpor ležmo za rukama, kli
ležmo za rukama a vztyk do stoje spatného
provedeny vzorně. Rovněž znamenitě proveden
sestup v proudy šestistupové, načež se na cvi-
čišti rozproudila zajímavá rej cvičenců ubírají-
cích se k nářadí poklusem.
Právě po skončení prostných cvičení do-
stavili se na cvičiště delegáti městské rady pa-
řížské s předsedou p. Daussetem v čele av
průvodu starosty král. hlav. města Prahy dr
Srha, jeho náměstků a členů městské rady.
jež uvilal br. dr. Podlipný, starosta svazu S
kolstva českoslovanského, a obecenstvo po
tleskem a voláním »Slávy« Francii. Na tento
nadšený projev odpověděl p. Dausscí, provolav
česky: »Sláva Čechům!«, což nalezlo nadše-
ného oblasu.
Cvičeno na 600 nářadích a cvičení posky-
tovalo pestrý kaleidoskop pěkných výkonů, pr
nichž zejmena vzorný odstup vzbuzoval pozor-
nost. Upozorňovati na jednotlivé výkony v tomt
množství, není možno, oko bylo přiliš poután
různýmí jednotlivostmi, že možno poukázati to-
Zápotocký
Müller
Cvik
Dausset
doktor
Podlipná
Daussce
Čecho
Smíchov
Praha
Francie
městský rada pa
zi
14
article
elku. Připomínám toliko
15
article
liko aa
že nejstarší cvičenec byl 71letý br. Ant. No-
vák z České Třebové, jenž cvičil na metacím
stole a zúčastnil se též cvičení prostných.
Avšak přece jen mohu připomenouti, že ku
konci cvičení vzbudila pozornost effektní sku-
pina na hrazdě ve středu západní řady proti
representačním ložím a znamenitě zdařená bra-
vurní pyramida pozemní polských Sokolů. Více
povědět nelze, nebyloť možno, stopovati přesně
jednotlivé výkony.
Když skončena cvičení družstev na nář-
dích, nastoupilo družstvo peřížských gymnastů
ke cvičení na bradlech a za hlučného potlesku
provedlo několik svých parádních evičení, vy-
znamenávajících se značnou zručností a bezvad-
ným provedením, za hlučného potlesku obecen-
stva, načež provedli rovněž pěkné cviky na
Český Třebová
16
article
Po té nastoupili ke cvičením členové mo-
ravskoslezské obce sokolské. Moravaně při kaž-
dém sletu vyznamenávají se nějakou specialitou,
jako na př. při čtvrtém sletu r. 1895 kroužením
kuželi. Vytrhli z jižního seřadiště počtem 800
mužův. Provedli nejprve společně zajímavé cvi-
čení prostné. Potom rozdělili se ve skupiny,
z nichž střední provedla znamenitá cvičení sku-
pinová, velice zajímavá a obecenstvo odměno-
valo každou skupinu hlučným potleskem. Lesá
skupina prováděla cvičení tyčemi, buď o jedné
na způsob hrazdy, anebo dvojmo, na způsob
bradel. I tyto výkony byly velmi pěkné a u nás
aspoň z veřejných cvičení dosud neznámé a od-
měněny hlučným potleskem. Krajní levá skupina
cvičila skoky do dálky a do výšky. Pravá sku-
pina evičila zápasy a hry velmi pěkně prove-
dené a sestavené, zejmena zajímala ladně pro-
vedená kopaná, na důkaz, že i tento sport jes
možný bez neladných a sprostých pohybů zave-
dených k nám z ciziny. Celé evičení, zejmena
skupinové řídil br. Máchal z Třebíče. Ke konci
cvičení odměněni statní Moravané hlučným po-
tleskem vděčného obecenstva.
Moravan
Třebíč
mužův
17
article
Milé překvapení připravily členky ženských
odborů, opakujíce svoje cvičení kuželi. Příchod
jejich ze severního seřadiště uvítán jásavým po-
tleskem. Když proveden rozstup, zaujaly místo
mladistvé ukazovatelky sl. Musilova z Vyšehradn
a Seidlova z Malé strany, jejichž výkony také
tenkokráte odměňovány potleskem, podobně jako
cviky samy, vyznamenávající se ladností a přes-
ností při hudbě Křičkově, při níž vhodně užito
motivů národních písní.
Skvělé veřejné cvičení nedělní zakončen
důstojně vzorným cvičením sborů cvičitelských.
počtem 256 členů, řízením br. Vaníčka. Ve-
trhli z jižního seřadiště osmistupem, načež se
seřadili v šestnáctistupy a provedli nejprve evi-
čení prostná bez ukazovatelň a bez hudby s
znamenitou přesností a za hlučné pochvaly obe-
censtva. Potom provedena obtížná a složitá evi
čení kuželi při hudbě Piskáčkově, ale bez uka-
zovatelů. Rozumí se, že i toto číslo uvitalo obe-
censtvo hlučným potleskem.
Musilův
Seidlův
Křičkův
Vaníček
Piskáčkův
Vyšehradn
18
article
Hosté černohorští, kteří jevili značné úča-
stenství pro cvičení a po oba dny setrvali až
do konce, byli obecenstvem i Sokoly hlučně
akklamováni při svém odchodu. Jedva že se
přiblížili k severnímu seřadíšti, ubírajíce se k
bráně Tyršově, vzali je Sokolové na ramena
a vnosli se za jásotu obecenstva na seřadiště.
aby jim okázali šatny a ostatní zařizení. Ho-
stům černohorským podána ostatně zajímavá
památka na čtvrtý slet všesokolský. Firma
Husník a Häusler provedla fotografie nedělníh
průvodu Sokolstva a seřadivši je v album do-
ručila tuto zajímavou sbírku prostřednictvím
svého zástupce p. Ristu Popovičovi se žádostí,
aby ji odevzdal knížeti černohorskému. Druhý
exemplář tohoto alba odevzdán zástupeům
městské rady pařížské.
Tím skončen druhý slavný den, kde Sokol-
stvu česko-slovanskému bylo dopřáno, ukázati
výsledky své práce lidu českému, zástupcům
bratrských národů slovanských i zástupcům ci-
ziny. A naše Sokolstvo může na výsledek
obou těchto dnů pohlížet s hrdostí. Vyznam-
nalo se výkony vskutku skvělými.
Členy zpravodajského odboru, jehož úko-
lem bylo, zasilati zprávy časopisům, informo-
vati žurnalisty na cvičišti a sestaviti podrobnou
zprávu o průběhu čtvrtého sletu všesokolského
byli br. K. Vaníček, Pechan, Očenášek, Šnep
Kožíšek, Kren a Fučík. Osvědčili vůči zpravo-
dajům denních listů všemožnou ochotu a sna-
žili se, seč byli usnadniti jejich úkol potřeb-
nými vysvětleními a zprávami, zejmena poku
se týče personalii, počtu evičicích, různých za-
jimavých detailů atd. Začez jim ulmto vzdá-
hrazdě.
Sokol
Tyršův
Husník
Häusler
Rist Popovič
K Vaníček
Pechan
Očenášek
Šnep Kožíšek
Kren
Fučík
Sokolstvo
20
article
Přátelský večer na žofíně.
Přátelský večer na žofíně.
Měl spíše slouti přátelská noc, neboť kouzlo
nadšení, jež očarovalo naše obecenstvo těchto
dnů, jakoby neznalo rozdílu mezi dnem a nocí;
udrželo aspoň naše hosty a s ními široší é
vrstvy obecenstva do pozdních ranních hodin na
ostrově Žofinském. V moři světel, jakož i v
předvečer slavností tonul opětně Žofin; o jedné
hodině s půlnoci bylo zde tak živo, jako v ho-
dinách odpoledních za koncertu. A nikde neje-
vila se žádná únava, ani u něžného pohlaví,
kterému na účasti všech slavností připadá lni
podil; dámy naše opravdu jsou roztomilé, jak
do Paříže telegrafoval p. Emil Massard.
Již záhy odpoledne oživl ostrov, k šesté
hodině večerní zahrada do posledního místečka
nabita. Ve velkém sále uspořádán na počest
našich hostů opravdu důstojný přátelský večer.
Kdyby byl býval sál desetkráte větší, byl by
jistě naplněn; kdo o 8. hod. neměl již své mi-
stečko zajistěno, musil se vrátiti.
Program, který nesl ráz uměleckého kon-
certu, zahájen před 10. hod., neboť čekáno na
milé naše hosty. Akademický orkestr, řízením
hudebního skladatele p. B. Wendlera, sym-
fonickou básní Smetanovou op. 16. »Hakon
Jarl« uchvátil bezvadným, překrásným předne-
sem. Hosté francouzští, jimž dostalo se fra-
couzského programu, na kterém vyložen vznik
akademického orkestru, vyslovili nad routinou
a sehraností svůj obdiv.
Pravá bouře nadšení se rozpoutala, když
býv. ředitel plzeňského divadla p. Budi
přednesl vlastenecký proslov od našeho pootav-
ského slavika Ad. Heyduka, který pro vzácně
umělecký a láskou dýšící obsah zde doslovně
podáváme:
K všesokolskému sletu
30. června 1901
Žofina
Massard
Wendler
Heyduk
Paříž
plzeňský divadlo
Ada
21
article
Čím zdravit Vás všech dálných končin bratií,
čím vítat Vás v tom srdci rodných Čech
kde každých vroucích ňadier tluk Věm patří,
a družná láska bouří v plamenech
Čím vítat Vás, již jaře Jste se snesl
v náš horských hradeb šumný velo kruh,
své duše perutí, své duše vesly
by blažen k druhu postavil se drul. —
a žbavým srdce vzpláním, vzrušnou pílí,
s ním povznášel se k vznešenému cili
vždy výš a výš i přes zlých bouří vzdmutí,
do končin poznání, v hrad lidských snah,
v němž svoboda sní zakletá a smutí
jak kněžna báje ve svých komnatách.
Čechy
22
article
Čím vítat máme Vás ? Snad mdlým jen slovem,
jež bez ohlasu prchá v světa hlý k
Ne, v českých luzích pod všech úader krovem,
víc nežli slova, plati srdce tlukl
Ten v štěstí jásavém Vám v ústret letí,
že na hruď můžeme Vás přivíjeti,
a nejen Vás, Vy drahé děti Slávy
Vy, s nimiž od věku jsme jeden ld,
a s nimiž strastmí rostli jsme i právy —
i Vás, jež s námí lásky poutá cit
ať od hor severu, ať jihu moří
k Vám stejná láska v duších našich hoří,
a šlehla li kdy v jasu do nebes
jest v radosti a nadšení to dnes
kdy srdce k srdci vine Vás a stiská,
a každá krůpěj krye vstříc Vám výská
a každých očí perla štěstí vlatá
v žár nadšení se bratská družnost vzmahá
ne v našem jen i ve všem svějta rodu,
pro sílu vědomí a pro s vo odu
Tím nadšením, tím ohněm jarjch duší,
tím žárem Sokolím duch vzlédij náš,
svaz srdcí bratrů věrných bude tužší.
kdy srdce v srdci bude, v páži páž;
ten živý řetěz nepřetrhne zlola,
jen stejný mějme cíl a stejný vzlet
v zdar svobody — chcem Bokola i z roba
v zdar lidstva — svóbodu pro všechen svět
Tím vítáme Vás beslem ! Nechať zvač,
a všude vzlétá zlatých na křidlech,
až národy si padnou do nárvčí
a obrodí se v lásky plamenech,
jak báje čárný pták, jenž neshoří—
Tím vítáme Vás od hor, nivi a moki,
a planoucíma voláme Vás ropoma:
Jste v Čechách, v bratrův rodiné, Jste doma —
zde pro Vás všechna srdce hlasně buší
Nuž, ústa na ústa a duše k dušil
Sláva ty
Čechy
23
article
Bouře pochvaly odmělila jak autora, tak
i vroucí přednes páně Bud lův.
Potom pěvecký kroužek, vzdor vší únavě,
jaká dala se předpokládati) po výkonech pře-
dešlých dnů, vroueně a bezvadně zapěl divu-
krásný sbor »Naše perla« od J. Kličky.
Okolo 11. hodiny, když zavítali francouzšt
gymnasté a starosta dr. Podlipný do nadšeného
shromáždění, nebylo kouce projevům po
zdravným.
Slečna Falla do va, byvši požádána,
s virtuositou jí vlastní přednesla na hartu
»Vltavu«, která jmenovitě polským a bulhar-
ským hostům nevýslovně se libila.
Další části programu vyplnil opětně aka-
demický orkestr Fibichovou »Vesnou« a Dvo
řákovou »Suitou« a pjvecký kroužek »So-
kola« pražského, jenž zaončil produkce Nešve-
rovou »Moravě«.
Tot ovšem byl progralm; ale co nestálon
programu, k čemu nikdo se nevybízí a co opa-
kuje se v těchto dnech při každé příležitosti,
jež bratří nás s drahými hosty, to odehrávalo
se po celý večer — netfuchající bouřlivá radost
a jásot, v němž vyznival harmonický soulad
jednoho společného citu načlšení.
Kdo pamatuje, abyo dvanácté hodině
noční marseillaisou otřása) se Žofinský ostrov.
kdo pamatuje, aby nadšený dámy našo objímaly
Francouze zpívající »Kda domov můj ?« a » H
Slované!«, aby s ňader svých kvítí, odznaky
trikolory připínaly na prsd hostů našich a dělily
se o každou drobnůstku, již se sebe strhai
francouzští gymnasté, aby odměnili na památku
nadšené Češky! Nestačí slova, nevypíše nikdy
sebe nadšenější péro, co háralo těchto dnů dušl
našich hostů a našil
J Klička
doktor
Podlipná
Falla
Fibichův
Žofinský
Francouz
Slovan
Češka
Vltava
Morava
pán Buda
24
article
Beseda Slovanského klubu
Beseda Slovanského klubu
na počest
hosti IV. sletu všesokolského.
Sobotní večírek »Slovatského klubu«, po
řadaný v místnostech »Domicnosti«, měl mít
patrně ráz čistě soukromý, jak soudíme z toho,
že k němu redakce pražských denních list
zvány nebyly. Z povinnosti šurnalistické referu-
jeme o něm přece, ponévadž lest součástí obrazu,
vpadajícího do rámce našici sokolských slav-
ností. Vidno to bylo z toho, le všechny hovory
v četných kroužcích po salontch »Domácnosti«,
všechny připitky a řeči, proresené při večeři,
vycházely ze slavností sokolských. A času k roz-
hovorům bylo dosti. Počálek »Besedy« stanoven
na 49. hod. večerní, k stolům zasednuto však
teprve krátce před jedenáctou. Dojem prvého
sokolského dne na cizí hosty byl rozhodně
příznivý a výcvik a kázeň Sokolů vnukly jim
přirozeně také podobné ponětí o kázni celého
našeho národa, jež se jim presentovala obdivu-
hodným pořádkem v ohromných massách lidu,
skupených na ulicích.
Domicnost
Sokol
Slovatský klub
25
article
Návštěva večírku byla veline četná. M z
prvými hosty byli oba delegáti bulharští a všech
pět vždy přesných Černohorců. Po desáté při-
byli Slovinci, Chorvaté a Srbové, delegace gym-
nastů francouzských s p. Sansboeufem v čele
ruští hosté, vedení generálem Alexandrem Feodo-
rovičem Ritichem. Četný oddil Poláků přišel
k jedenácté. Mezi českými hosty byli poslanei
dr. Herold, dr. Fořt, dr. Pipplch, Hořica, dr.
Dvořák, H. Janda, Sokol; z disadla paní Lau-
dová, Maturová, V. Slukov; z kruhů obchod-
ních a průmyslových pp. J. Oto, inž. Křižík,
řed. Procházka, řed. Mikulejský; advokát dr.
Tomáš Černý, arch. Osv. Polivka, rektor Hráský.
prof. Stoklasa, doc. dr. Veselý, řed. dr. Re-
žábek a četní jiní členové Slovknského klubu,
z velké části se svými dámami.
Jidelna upravena z velkého sálu »Domáe-
oosti«. Cizí hosté rozsazeni skujlinami u dvou
křídel tabule mezi českými hosty tak, že u pra-
vého křídla zasedli pravoslavní Slované,u
levého katolíci, mezi něž umístěna i deputace
francouzských gymnastů. Řadu přípitků zahájil
krátce před půlnocí předseda »Slov. klubus
dr. Seheiner. Děkuje cizím hoktům za čest,
kterou prokázali věci sokolské svým příjezdem
do Prahy. Tyto dni nejde však jen o projev
Prazo
Chorvat
Srba
Feodo
Ritich
doktor
Herold
Fořt
Pippl
Hořica
Dvořák
H Janda
Maturová
V Slukov
Ota
Ing
Křižík
Procházka
Mikulejský
Černá
Osv
Hráská
profesor
Stoklasa
docent
Veselá
Re
Slovan
Seheiner
Praha
Sokol
Laudová
26
article
tělocvičný; svátek sokolský má býti ohlasem
mocného tlukotu českých srdcí na vstříc světu
slovanskému. Naše slavnosti jsou sice předevšín
projevem české síly, ale za účastenství sloprn-
ských hosti jsou i projevem síly slovanské.
Sokolstvo vychovává českou mládež k jednotě,
jíž jest nezbytně třeba na uhájení té výspy.
v moři germánském, kterou osadil český národ
a tím také na hájení všeho Slovanstva. Soko-
lové čeští byli první, kdo myšlenku vzájemnnos
slovanské šířili prakticky; z českého Sokolatva
vzali svůj vznik sokolské, jednoty polské i jiho-
slovanské. Proto připíjí této myšlence, připijl
drahým bratřím slovanským i hostům fran-
couzským.
Na to zástupce jednotlivých slovanských
národů přivítali v jieh jazyku členové »Slov.
klubu«: Hořica a dr. Prusík Poláky, dr. Eue
z Hvozdomilu Chorváty, dr. Vrat. Černý Černo
horce, Jar. Hrubý Rusy, St. Forman Bulhary
inž. Tomšič Slovince. Dr. A. Novotný pozdrav
pak delegaci francouzskou, jež přišla mezi česke-
Sokoly jako mezi své staré přátele, kteří o
počátku svého trvání pěstují prakticky francouz-
ské heslo: Rovnost, volnost, bratrství! Všechny
pozdravy hlučně akklamovány, zvláště živě p
oslovení Černohorců a po francouzské řeči dra.
Novotného, jež provázena bouřlivým voláním
»Vive la France !«.
Nálada, od samého počátku velice animo-
vaná, nabývá větší a větší srdečnosti po kaž-
dém přípitku. Pestrá skupina vnadných dam
v jasných, letních úborech a pánů v černém,
národním neb sokolském obleku posouvá se p
sále a kupí se kolem řečníků. Z hostí prvý s
ujímá slova jmenem francouzské delegace pan
Sansboeuf. Je nadšen tím, co uviděl
v Praze, je dojat přijetím, jaké Francouzům
připravila Praha, český lid, české Sokolstvo.
Hořica
doktor
Prusík
Polák
Eue
Chorvat
Černo
Rus
Forman
A Novotná
Novotný
Sansboeuf
Francouz
Praha
Sokol
Creative le Franca
Černohorec
27
article
Tak velkolepého divadla, jehož jsou v Praze
svědky, se nemohl nadíti. Za lásku českého ná-
roda ku Francii odvděčí se Francie stejnou lá-
skou k národu českému, jemuž přeje brzkého
uskutečnění všech vřelých přání. Národ fran-
eouzský, jenž prvý prohlásil práva lidská, ne-
může ani jinak, leč sympatisovati se všemi ná-
rody utlačovanými. Vždyť i sám stále teskně
pohlíží k své východní zkomolené hranicia
proto chce a musí býti po boku těch, Kiee
dychtí po právu a svobodě. Násilí jen na čae
může potlačiti právo; jako každé právo, tak
právo národa českého musí proniknouti. Připí i
národu českému, připíjí svobodě, pokroku,
opravdové civilisaci.
Za Poláky promluvíl Xav. F isze r, před-
seda svazku polských Sokolů ve Lvově. Diví
se krásné Praze, oplývající bohatstvím, prací-
energií. »Nám — praví — je daleko do vás,
ale chceme vás následovat. Nás nevíží jen
svazky literární a politické, nýbrž i analogie dě-
jin. Které dějiny vykazují tak vznešené postavy
ženské, jako vaše Libuše a naše Wanda,
nichž zidealisován celý národ ? Náš Piast i váš
Přemysl vstoupili na knížecí prestol od pluhu.
Váš Žižka bojoval pod Grunwaldem za naši
svobodu, naši bojovníci stáli ve vašich řadách
v boji za svobodu vaši. Sokolské slavnosti přj-
nesly Polákům i tu výhodu, že se v Praze sp
tkávají se zástupci jiných slovanských národů,
s nimiž jen zřídka mají přiležitost se setkati.
I tyto slovanské styky jsou zásluhou Čechů. Z
všechny zásluhy, jichž si Čechové získali o Slo-
vanstvo, připíjí českému národu.
Polák
Xav
Libuše
Wanda
Přemysl
Žižek
Čecho
Praha
Francie
Lvov
28
article
Prof. Jonče v ze Sofie jmenem Bulhar
toužil na rozdrobenost velikého slovanského ple-
mene. Kdo mohl by podstoupiti boj s límto
plemenem, kdyby se uskutečnilo, co plní srdce
každého Slovana a co jest jeho ideálem: kdyby
došlo ke sjednocení všeho Slovanstva! Vzpo-
míná četných svazků, jež víží Bulhary s náro-
dem českým, jenž jim poslal v posledních do-
bách množsíví učitelů a pracovníků na pol
kulturním. Přál by si, aby se svazky takové
množily a tužily a proto vítá s radostí snahu
českého Sokolstva o sbratření všech sokolských
jednot slovanských. Připíjí českým Sokolům
jmenem Sokolů bulharských.
Miljutin T a ta r, sekretář v černohiorském
ministerstvě vnitra nenalezá slov, jimiž by
tlumočil pocity černohorského národa k národt
českému. Černohorci milují Čechy jako životo
svůj a jsou hotovi vše za ně obětovati. Če-
chové — praví dále — nazývají nás slovan
skými Spartany. My vás nazýváme slovanskými
osvětiteli, učiteli. Váš král Karel IV. zřídil usr
více než před 500 lety vysoké učení, z něbrae
se napájelo vědychtivé Slovanstvo. Ale vy jsosiěvnl
byli nejen učiteli; když potřeba kázala, ukaj9l. anle
vali jste nám, jak se má bojovati. Váš Žižkssu
je nám vzorem nedostižným a podnes platí Slaošons
vanům za heslo: bojovati po táboritsku ! Dadavab
táboritský vidí v junáckých výkonech českých
Sokolů, k nimž se statně druží české Sokolky.
Junákům českým Sokolům připíjí.
profesor
Jonč
Bulhar
Sokol
Černohorec
Čecho
Karel Iva
Sofie
29
article
Po bourlivém potlesku, za něhož M. Tata
vyzdvižen na ramena a nesen po sále, újímá
se jmenem Chorvatů slova dr. Lazar Car. jene
srovnává exponované postavení Čechů s paliel
voním národa chorvatského. Chorvaté přišli i
české olympické hry, aby se osvěžili slovanskou
myšlenkou. Slované za daných poměrů nemohou
vítěziti brutální silou, nýbrž jen poctivostí svého
práva. Čechové jsou Chorvatům vzorem, jak se
bojuje za práva hárodní. Připijí statným borcům
za národní právo, českým Sokolům a jich vůd-
cům dru. Podlipnému a dru. Scheinerovi.
Dr. Treo z Gorice jmenem Slovinců
praví, že národ slovinský ve svém zápasus
nepřátelskými živly čerpá životní sílu ze živolh
českého. Slovinci vděčí se za to, podporujíce
dle svých sil snahy národa českého. Však
i Slovinci mají svůj veliký úkol ve Slovanstvě:
jsou hradbou Slavie na březích Adrie a nepro-
pustí k ní lačných nepřátel. Spolehají v tomt
velkém svém díle na pomoc ostatních Slovát
zejmena nejbližších, Čechů a Poláků. Všichs
musejí bojovati společně, páže k páži, srdce
k srdci! Připíjí vzájemnosti národa slovinského
s Čechy a Poláky.
Pan Majkič jmenem Srbů porovnal ná-
sledky bitvy bělohorské s následky bitvy na
Kosovu. Jako bělohorská bitva národ český jen
uspala, ale neumrtvila, tak i Srbové procitli z
svého staletého spánku a chápou se uvědoměle
svého historického poslání na balkánském polo-
ostrově. To nezmaří ani nynější invase evrop-
ského Západu do krajů srbských. Proces, jen
se tam děje, se dokoná a Srbstvo zaujme s
Balkáně to místo, jež mu patří po prěza a
lšr
Chorvat
doktor
Lazar Cara
Čecho
Slovan
Podlipný
Scheiner
Treo
Adrie
Polák
Majkič
Srba
Gorica
Čechy
Kosov
Balkán
český Sokol
Slavia
30
article
jid. Heydnk.
jáje-
jění
jdéh
jolsk
rom
fpím
Jlevi
ávi
věd
jultu
jolsk
nate
ntell
hovon
hhiovor
lelova
siliz
hloved
khsude
úhneo
vání
ansk
felko
liti
jaz
odin
lluví
lavn
vro
lasa
lou
apln
ali
řáli
byi
aváz
psti
ve
p io
ronui
se
val
ireb
31
article
iné
jeh
ají
šlo