ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 41248110-6615-11dc-ba7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: org 14, person 138, place 35, work 8
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNI LIv.
Národeň Liv
3 masthead
1. července 1901. Číslo 179.
4 article
v tom směru plní povinnost ovou ochotně i tisk franconzský. K závěrku své řeči, kdy promluvi o symbolistice a příbuznosti barev francoůzských a českých, pravi, že po celý život bude pamětli okolnosti, která poslavila jej v čele municipáln rady pařižské v době, kdy koná se velkoleps slet Sokolstva, a připijí pak starostovi dru. Srbovi, dru. Podlipnému, a po česku zlaté, stověžaté Praze, národu českému, Sokolstvu a českým ženám. Projev tento doznal bouřlivého, neumlka- jícího ohlasu, Promluvil dále jménem Sokolů polských ostatních slovanských starosta »Sokola« pan Fiszer. Tlumočil srdečný dík za vřelé přijeíí, jehož dostalo se jim v matičce Praze a vzpo- mínaje slavnosti divadelní ve Lvově praví, ž i dnes koná se slavnost dovršení velké budovy, organisace, vzbuzující a pěstující lásku k vlast a národu, zdraví a statečnost. (Výborně!) Vzpo- míná slov, pronesených pražským starostou u příležitosti vítání slovanských hostí, zavítavšíc do Prahy k jubilejní výstavě, že »kdo dnee ještě spí, toho již ani anděl Páně neprobudí«, poukszuje k opětnému pokroku od té doby. pronáší čest a slávu královské Praze s přáním. ahy veškeří její obyvatelé prošli školou sokol- skou. (Na zdar! Czole nl) Pan M. M. Bojevič z Moskvy slovy nadšenými promlouvá o dojmech, jaké naň uči nila slvnost dnešní a vyslovuje obdiv nad orginací národní, ktorou představuje Sokolstvo české. Přijel jsem z daleké Moskvy, praví, abych poznal smělé a statečné vaše Sokoly a vyslovil jim pozdrav Moskvy a »Slavjanského obščestva« áphoč znahy jsou známy. Klade důraz na jednol bost kolturních snah všeho Slovanstva, ubezpe čuje Sokolstvo obdivem a uznáním Rusů, n důkaz čeho odevzdává skrovnou upomlnku- stuhu barev slovanských na prapor. sokolský.
Srba Podlipný Sokol Fiszer M M Bojevič Rus Praha Lvov Moskva Sokol
5 article
Stuha, s vyšitým ve zlatě nápisem věnovacím. za hinčného pollesku a volání »Na zdar« při- pevněna na prapor. Starosta České obce sokolské dr. Jan P'od- lipný děkuje bratřím Rusům z bílé Moskvy za návštěvu a prosí, až vrátí se na svatou Ru aby sdělili svým krajanům, že jest v Čechách malý sice národ, který cítí se však dosti sil ným a velkým, aby sám svoje bytí si obstaral. (Výborněi) Nestojím na žádném politickém poli, po kračuje řečník, a co řeknu, nemluvím jako po- litik, nýbrž jako Čech a jako Čech mohu říci. že zde bijí upřímná srdce pro ně a pro slo- vanské bratrství, poněvadž co z jedné jest- krve. nikdo na světě rozdvojiti nemůže. Nás při utu- ženi slovanského bratrství vede jen jediná my šlenka, že pocházíme z jednoho rodu, z jedné krve slovanské. A myslím, že nám nikdo nesmí vytýkati, jakým způsobem postupujeme na této půdě království českého, nejméně pak ti, ktel pod záminkou jazykové jednoty jednají zcele jiným způsobem.
doktor Jan Rus Moskva Čechy
6 article
Víme, že národ český, jestli slovanští n rodové nezapomenou sami na sebe, i kdyby ne móhl počitati snad s budoucností, přece svými ideami pronikne, poněvadž jsou takového rázu, že každý vzdělaný národ musí je ctíti a si jich vážiti. Když toto po svém návratu sdělite, jsem přesvědčen, že aspoň trochu lásky k nám n jdou. (Výborně!) Pokračuje pak francouzsky, řečník vzpo míná, jak přičiněním Sokolstva navázány brlo styky Lasko-francouzské, kterak stávaly se vždi srdečnějšími a vřelejšími a končí za hlačn ovace Francouzů přáním dalšího jich rozkvělu President pan Dansset odpovídaje kt muto projovu zve s neobyčejnou srdočnosti Sokoly k nové návštěvé Franeie. Pan dr. Pippích vyslovuje jménem v keráho Sokolstva pozdrav drahé nám máti měst král. Praze, která zdobena jest diademem věč ného mládí a krásy, a sice krásy přirozené umělecké, kterou dobyla si jména světového Dějíny její propleteny jsou mnohým trnem mnoho krůpějí krve skanulo na horkou půdu českou, ale vždy povznesla opět ochranný šil své slávy, vztýčila svůj staroslavný prapor biločervený, na kterém stkví se náš stříbrny lev jako znak síly a slávy české.
Francouz Dansset doktor Pippe Laska Praha Sokol drahý já máť město král
7 article
Praha jest nám zárukou, že budouenost českého národa bude lepší a že láskou, spo- lečnou prací a statečností, rovností a svobodou občanskou dospějeme tak daleko, aby konečne zadost stalo se odvěkým právům tohoto králov- ství a Praha aby v postupu za osvětou a slávou českého jména dozila se krásných dnů vílězst veškerého českého lidu. (Výborně !) Proto připojujeme se k pozdravu a pro- nášíme dík za veškeru přízeň a pohostinství. jichž se nám v Praze dostulo, jak městu Praze tak veškerému jejímu uvědomělému, vlastene ckému a proziravému občanstvu. (Výborně l) S velkým díkem, končí řečník, vzpomína budeme přízně, již se nám v Praze dostalo rozeházejíce se do kraje, rozneseme zvěsť, že Praha, máti českých měst, projevila lásku a od- danost věci sokolské způsobem tak šlechetným, že může býti vzorem všem obeím a veškerému našemu národnímu životu. (Výborněl)
Praha
8 article
Nechť silí náš život národní, nechť sílí mohutní král. hlav, město Praha a jejímu roz- květu, vzrůstu a slávě provolávám ze srdce vřelé sokolské »Na zdárj« (»Na zdar. !« » Sláva !«) Prof. L. Andonovič z Bělehradu srb- ského v delsí, velmi účinné roči rozhlíží se po Slovanstvuy vidi, že bojujeme po jednotlivu, že však nám září jeden velký, společný cíl — slo- vanská myšlenka. Jest však třeba práce, která by nás tomuto cili přibližila, taková práce, jakou představuje Sokolstvo, toto vojsko národní. Boh- vaši i naší práci požehná, neboť má cile vy soké, ušlechtilé a humanní. (Výborně! »N zdar ! «) Za Chorvaty učini pak velico sympatick nehledaný projev jednatel Sokola záhřebského dr. Lazar Car, jenž vřele stiskl ruku srb skému mluvčímu, pravě, že ač Chorvat, vol mu »Živio !e Dr. Kušak z Lublaně vzpomněl záslul dra. Podlipného a jeho návštěvy ve slovinské stolici r. 1888. Dr. Podlipný vřele podě koval. — Ještě po delší dobu rozjařená spo lečnost setrvala pohromadě. Přípitků soukromých bylo ještě hojně.
profesor L Andonovič Chorvat Sokol doktor Lazar Cara Kušak Podlipný Podlipná Praha Bělehrad Lublaň N zdar
9 article Závody a veřejné cvičení.
Závody a veřejné cvičení. Poslední bod sobolního programu, tou měrou rozsáhlého, že potrval značně déle než- ptedpo kládáno, byl rovněž akvělý a eífektnéjší a zaj mavější číslem, jež pro nás bylo naprostou no- vinkou. Cvíčení hostí účastnili se polstí Sokolove a francouzští gymnasté. A byli to polstí Soko lové, kteří představíli se číslem naprosto novým pro nás a národně svérázným. Rázem 8 hodiny. večerní vystoupilo z pravé strany cvičiště so polských Sokolů s »lancemi«, kopími opatřeným červeno-bilými praporečky, osmistupem v deset řadách vedeni náčelníkem br. Kruciňským z Kra- kova a provedlo za zvuků hudby, složené na podkladu vlasteneckých polských písní a pochodů pěšky cviky týmž způsobem, jakým cvíčili staí polští huláni koňmo. Cvíky tyto svou maleb- ností, ladným a přesným provedením neméně než svou novotou vzbudily skutečné nadšení byly odměněny jásavým potleskem. Zároveň pro vedlo francouzské družsívo z Arrasu cvičení kuželi a družstvo pařížské prostná evičení, jež byla rovněž zajímava, mimo to provedli fran- couzští gymnasté bravurní cvičení na bradlech a na koni na šíř, jež jsou v tom ohledu jejich specialitou a byli odměněni hlučným po- tleskem.
Cvíka Sokolov Arras
10 article Také v neděli pracováno na cvičišti již od
Také v neděli pracováno na cvičišti již od časného rána. Cvičilo tu pařížské družstvo s Po- láky a Čechy, připravujíc se na odpolední zá- vody. Cvičení jejich vzbudilo všeobecnou pozor- nost. Při závodech sobotních účastnilo s závodů na nářadí v oddělení vyšším spojené družstvo ze Sokola lublaňského, kraňského celjského pod vedením dra. Murnika z Lu- Záhy odpoledne počalo se již evičiště plni obecenstvem a o čtvrté hodině byla polovice obecenstva na svých místech, ač sobotní cvi- čení nepočalo o 5. hod., jak ustanoveno, nýbrž teprve o půl šestě. Ale tuto nedochvilnost lze ovšem omluviti, jednak namahavou prací dopo- lední, jež trvala od 6. hod. ranní do 143. hod. odpol., jednak ohromným mnozstvím cvičenců, jež bylo třeba spořádatí na seřadjštích. Ostatně při nedělním cvičení i to vyrovnáno. A obecen- stvo, jež přišlo tak záhy, nemůže si nač stě- žovati. Bylo přítomňo zkoušce vzorného cvičení s kůželi, jež provedla družstva cvičitelská počtem 256 mužů. Pohled na cvičiště i na obe- censtvo byl rovněž malebný a zajímavý, jako dne předešlého. Přichod hostí vítán hlučným jásotem, nejhlučněji aklamováni opět Černohorci jakož i družstvo gymnastů pařížských, ježs dostavilo s praporem. Pozornost budily malebné kroje ruských dam, zdobené bohatýmí národními výšivkami. Než nastoupeno k prostným cvičením S - kolstva, uspořádali polští Sokolové obecenstvu milé překvapení: počtem 64 mužů vytrhli z již- ního seřadiště se svými »lancemi« a opakovali svoje včerejší evičení, jež si hned prvního dne jediným rázem získalo tak zaslouženého obdivu. Také tentokráte vzbudily tyto národně svérázné, ladně cviky zasloužený obdiv, tím spíše, jeliko tentokrát nebyla pozornost rozptýlena jinými eviky, což vzbudilo v sobotu na mnohých stra- nách nespokojenost.
Čecho Murnik Černohorec S kolstva Lu Sokol lublaňský
11 article
Po odchodu polských Sokolů, hlučně akkla- movaných, vystoupilo 16 gymnastů z Arrasu opakovalo rovněž včerejší svoje cvičení kuželi, začež byli odměněni hojnou pochvalou, načež osmičlenné družstvo pařížské provedlo prostná evičení, zakončená bravurně provedenou zá- věrečnou skupinou. Krátee po páté hodině dal ředitel prostnýeh cvičení, náčelník České obce sokolské, br. JUD . Jindřich Vaníček, se svého stanoviště nad re- presentačními lóžemi povel, aby se nastoupilo ku prostným cvičením. Za zvuků hudby vyšly oba mohutné proudy 24stupem z obou seřadišt, jižního i severního. Napjetí bylo všeobecné. D se ještě stupňovati to, co bylo provedeno v so- botu? Zajisté, kritikům neušly některé poklesky co se týče nástupu a krytu, ale sami důstojníci prohlašovali, že kdyby měli provésti takovýto výkon s mužstvem ve třetim roce služby, po- třebovali by k tomu doby tří neděl. A také optimismus, co se týče Sokolstva, má konečně avé meze. Skvělý rozstup 4000 cvičencůvr. 1895 byl malým zázrakem, neboť ani př prostných cvičeních r. 1891 s mnohem menším počtem cvičenců nebyl tak dokonalý. Ale So- kolové dokázali, že dovedou překonat i svůj so- botní výkon. Již vyřízení jednotlivých proudů po přechodu v šestistupy nasvědčovalo bez- vadnému rozstupu a když na povel proveden přesným tempem, ozval se potlesk přímo fre- netický. Bravurní kousek zdařil se úplně, správnost řad všemi sméry byla bezvadná. Cviky samy byly již v sobotu provedeny tak dokonale, co se týče ladnosti a přesnosti a zachování tempa, že o nějakém stupňování výkonu těžko lze mluvit. Když ukazovatelé br.
Sokol Vaníček Cvik Arras
12 article
Zápotocký (Smíchov), Müller (Praha) a Zi (Praha) zaujali svá místa a cvičení počalo, dalo se obecenstvo s těži udržet, aby nerušilo průběh cviku potleskem. Cviky byly, jak praveno. stejně dokonalé a přesné, jako při cvičení so- botním, ale znamenité vyřízení řad značně zvy- šovalo skvělý dojem, jenž zejmena při sklonech a vztvčování vyjímal se báječně zajímavou hrou stínů a svétel v plné záři sluneční. Zejmena effektní, komplikované cviky od- dílu třetiho, připomínajícího skorem pohyby ba- letní a čtvrtého, znázorňujícího pohyby zápasni- cké, odměněny hlučným jásotem. V tomto od- dílu zejmena vzpor ležmo za rukama, kli ležmo za rukama a vztyk do stoje spatného provedeny vzorně. Rovněž znamenitě proveden sestup v proudy šestistupové, načež se na cvi- čišti rozproudila zajímavá rej cvičenců ubírají- cích se k nářadí poklusem. Právě po skončení prostných cvičení do- stavili se na cvičiště delegáti městské rady pa- řížské s předsedou p. Daussetem v čele av průvodu starosty král. hlav. města Prahy dr Srha, jeho náměstků a členů městské rady. jež uvilal br. dr. Podlipný, starosta svazu S kolstva českoslovanského, a obecenstvo po tleskem a voláním »Slávy« Francii. Na tento nadšený projev odpověděl p. Dausscí, provolav česky: »Sláva Čechům!«, což nalezlo nadše- ného oblasu. Cvičeno na 600 nářadích a cvičení posky- tovalo pestrý kaleidoskop pěkných výkonů, pr nichž zejmena vzorný odstup vzbuzoval pozor- nost. Upozorňovati na jednotlivé výkony v tomt množství, není možno, oko bylo přiliš poután různýmí jednotlivostmi, že možno poukázati to-
Zápotocký Müller Cvik Dausset doktor Podlipná Daussce Čecho Smíchov Praha Francie městský rada pa zi
14 article
elku. Připomínám toliko
15 article
liko aa že nejstarší cvičenec byl 71letý br. Ant. No- vák z České Třebové, jenž cvičil na metacím stole a zúčastnil se též cvičení prostných. Avšak přece jen mohu připomenouti, že ku konci cvičení vzbudila pozornost effektní sku- pina na hrazdě ve středu západní řady proti representačním ložím a znamenitě zdařená bra- vurní pyramida pozemní polských Sokolů. Více povědět nelze, nebyloť možno, stopovati přesně jednotlivé výkony. Když skončena cvičení družstev na nář- dích, nastoupilo družstvo peřížských gymnastů ke cvičení na bradlech a za hlučného potlesku provedlo několik svých parádních evičení, vy- znamenávajících se značnou zručností a bezvad- ným provedením, za hlučného potlesku obecen- stva, načež provedli rovněž pěkné cviky na
Český Třebová
16 article
Po té nastoupili ke cvičením členové mo- ravskoslezské obce sokolské. Moravaně při kaž- dém sletu vyznamenávají se nějakou specialitou, jako na př. při čtvrtém sletu r. 1895 kroužením kuželi. Vytrhli z jižního seřadiště počtem 800 mužův. Provedli nejprve společně zajímavé cvi- čení prostné. Potom rozdělili se ve skupiny, z nichž střední provedla znamenitá cvičení sku- pinová, velice zajímavá a obecenstvo odměno- valo každou skupinu hlučným potleskem. Lesá skupina prováděla cvičení tyčemi, buď o jedné na způsob hrazdy, anebo dvojmo, na způsob bradel. I tyto výkony byly velmi pěkné a u nás aspoň z veřejných cvičení dosud neznámé a od- měněny hlučným potleskem. Krajní levá skupina cvičila skoky do dálky a do výšky. Pravá sku- pina evičila zápasy a hry velmi pěkně prove- dené a sestavené, zejmena zajímala ladně pro- vedená kopaná, na důkaz, že i tento sport jes možný bez neladných a sprostých pohybů zave- dených k nám z ciziny. Celé evičení, zejmena skupinové řídil br. Máchal z Třebíče. Ke konci cvičení odměněni statní Moravané hlučným po- tleskem vděčného obecenstva.
Moravan Třebíč mužův
17 article
Milé překvapení připravily členky ženských odborů, opakujíce svoje cvičení kuželi. Příchod jejich ze severního seřadiště uvítán jásavým po- tleskem. Když proveden rozstup, zaujaly místo mladistvé ukazovatelky sl. Musilova z Vyšehradn a Seidlova z Malé strany, jejichž výkony také tenkokráte odměňovány potleskem, podobně jako cviky samy, vyznamenávající se ladností a přes- ností při hudbě Křičkově, při níž vhodně užito motivů národních písní. Skvělé veřejné cvičení nedělní zakončen důstojně vzorným cvičením sborů cvičitelských. počtem 256 členů, řízením br. Vaníčka. Ve- trhli z jižního seřadiště osmistupem, načež se seřadili v šestnáctistupy a provedli nejprve evi- čení prostná bez ukazovatelň a bez hudby s znamenitou přesností a za hlučné pochvaly obe- censtva. Potom provedena obtížná a složitá evi čení kuželi při hudbě Piskáčkově, ale bez uka- zovatelů. Rozumí se, že i toto číslo uvitalo obe- censtvo hlučným potleskem.
Musilův Seidlův Křičkův Vaníček Piskáčkův Vyšehradn
18 article
Hosté černohorští, kteří jevili značné úča- stenství pro cvičení a po oba dny setrvali až do konce, byli obecenstvem i Sokoly hlučně akklamováni při svém odchodu. Jedva že se přiblížili k severnímu seřadíšti, ubírajíce se k bráně Tyršově, vzali je Sokolové na ramena a vnosli se za jásotu obecenstva na seřadiště. aby jim okázali šatny a ostatní zařizení. Ho- stům černohorským podána ostatně zajímavá památka na čtvrtý slet všesokolský. Firma Husník a Häusler provedla fotografie nedělníh průvodu Sokolstva a seřadivši je v album do- ručila tuto zajímavou sbírku prostřednictvím svého zástupce p. Ristu Popovičovi se žádostí, aby ji odevzdal knížeti černohorskému. Druhý exemplář tohoto alba odevzdán zástupeům městské rady pařížské. Tím skončen druhý slavný den, kde Sokol- stvu česko-slovanskému bylo dopřáno, ukázati výsledky své práce lidu českému, zástupcům bratrských národů slovanských i zástupcům ci- ziny. A naše Sokolstvo může na výsledek obou těchto dnů pohlížet s hrdostí. Vyznam- nalo se výkony vskutku skvělými. Členy zpravodajského odboru, jehož úko- lem bylo, zasilati zprávy časopisům, informo- vati žurnalisty na cvičišti a sestaviti podrobnou zprávu o průběhu čtvrtého sletu všesokolského byli br. K. Vaníček, Pechan, Očenášek, Šnep Kožíšek, Kren a Fučík. Osvědčili vůči zpravo- dajům denních listů všemožnou ochotu a sna- žili se, seč byli usnadniti jejich úkol potřeb- nými vysvětleními a zprávami, zejmena poku se týče personalii, počtu evičicích, různých za- jimavých detailů atd. Začez jim ulmto vzdá- hrazdě.
Sokol Tyršův Husník Häusler Rist Popovič K Vaníček Pechan Očenášek Šnep Kožíšek Kren Fučík Sokolstvo
19 article
vám dík.
20 article Přátelský večer na žofíně.
Přátelský večer na žofíně. Měl spíše slouti přátelská noc, neboť kouzlo nadšení, jež očarovalo naše obecenstvo těchto dnů, jakoby neznalo rozdílu mezi dnem a nocí; udrželo aspoň naše hosty a s ními široší é vrstvy obecenstva do pozdních ranních hodin na ostrově Žofinském. V moři světel, jakož i v předvečer slavností tonul opětně Žofin; o jedné hodině s půlnoci bylo zde tak živo, jako v ho- dinách odpoledních za koncertu. A nikde neje- vila se žádná únava, ani u něžného pohlaví, kterému na účasti všech slavností připadá lni podil; dámy naše opravdu jsou roztomilé, jak do Paříže telegrafoval p. Emil Massard. Již záhy odpoledne oživl ostrov, k šesté hodině večerní zahrada do posledního místečka nabita. Ve velkém sále uspořádán na počest našich hostů opravdu důstojný přátelský večer. Kdyby byl býval sál desetkráte větší, byl by jistě naplněn; kdo o 8. hod. neměl již své mi- stečko zajistěno, musil se vrátiti. Program, který nesl ráz uměleckého kon- certu, zahájen před 10. hod., neboť čekáno na milé naše hosty. Akademický orkestr, řízením hudebního skladatele p. B. Wendlera, sym- fonickou básní Smetanovou op. 16. »Hakon Jarl« uchvátil bezvadným, překrásným předne- sem. Hosté francouzští, jimž dostalo se fra- couzského programu, na kterém vyložen vznik akademického orkestru, vyslovili nad routinou a sehraností svůj obdiv. Pravá bouře nadšení se rozpoutala, když býv. ředitel plzeňského divadla p. Budi přednesl vlastenecký proslov od našeho pootav- ského slavika Ad. Heyduka, který pro vzácně umělecký a láskou dýšící obsah zde doslovně podáváme: K všesokolskému sletu 30. června 1901
Žofina Massard Wendler Heyduk Paříž plzeňský divadlo Ada
21 article
Čím zdravit Vás všech dálných končin bratií, čím vítat Vás v tom srdci rodných Čech kde každých vroucích ňadier tluk Věm patří, a družná láska bouří v plamenech Čím vítat Vás, již jaře Jste se snesl v náš horských hradeb šumný velo kruh, své duše perutí, své duše vesly by blažen k druhu postavil se drul. — a žbavým srdce vzpláním, vzrušnou pílí, s ním povznášel se k vznešenému cili vždy výš a výš i přes zlých bouří vzdmutí, do končin poznání, v hrad lidských snah, v němž svoboda sní zakletá a smutí jak kněžna báje ve svých komnatách.
Čechy
22 article
Čím vítat máme Vás ? Snad mdlým jen slovem, jež bez ohlasu prchá v světa hlý k Ne, v českých luzích pod všech úader krovem, víc nežli slova, plati srdce tlukl Ten v štěstí jásavém Vám v ústret letí, že na hruď můžeme Vás přivíjeti, a nejen Vás, Vy drahé děti Slávy Vy, s nimiž od věku jsme jeden ld, a s nimiž strastmí rostli jsme i právy — i Vás, jež s námí lásky poutá cit ať od hor severu, ať jihu moří k Vám stejná láska v duších našich hoří, a šlehla li kdy v jasu do nebes jest v radosti a nadšení to dnes kdy srdce k srdci vine Vás a stiská, a každá krůpěj krye vstříc Vám výská a každých očí perla štěstí vlatá v žár nadšení se bratská družnost vzmahá ne v našem jen i ve všem svějta rodu, pro sílu vědomí a pro s vo odu Tím nadšením, tím ohněm jarjch duší, tím žárem Sokolím duch vzlédij náš, svaz srdcí bratrů věrných bude tužší. kdy srdce v srdci bude, v páži páž; ten živý řetěz nepřetrhne zlola, jen stejný mějme cíl a stejný vzlet v zdar svobody — chcem Bokola i z roba v zdar lidstva — svóbodu pro všechen svět Tím vítáme Vás beslem ! Nechať zvač, a všude vzlétá zlatých na křidlech, až národy si padnou do nárvčí a obrodí se v lásky plamenech, jak báje čárný pták, jenž neshoří— Tím vítáme Vás od hor, nivi a moki, a planoucíma voláme Vás ropoma: Jste v Čechách, v bratrův rodiné, Jste doma — zde pro Vás všechna srdce hlasně buší Nuž, ústa na ústa a duše k dušil
Sláva ty Čechy
23 article
Bouře pochvaly odmělila jak autora, tak i vroucí přednes páně Bud lův. Potom pěvecký kroužek, vzdor vší únavě, jaká dala se předpokládati) po výkonech pře- dešlých dnů, vroueně a bezvadně zapěl divu- krásný sbor »Naše perla« od J. Kličky. Okolo 11. hodiny, když zavítali francouzšt gymnasté a starosta dr. Podlipný do nadšeného shromáždění, nebylo kouce projevům po zdravným. Slečna Falla do va, byvši požádána, s virtuositou jí vlastní přednesla na hartu »Vltavu«, která jmenovitě polským a bulhar- ským hostům nevýslovně se libila. Další části programu vyplnil opětně aka- demický orkestr Fibichovou »Vesnou« a Dvo řákovou »Suitou« a pjvecký kroužek »So- kola« pražského, jenž zaončil produkce Nešve- rovou »Moravě«. Tot ovšem byl progralm; ale co nestálon programu, k čemu nikdo se nevybízí a co opa- kuje se v těchto dnech při každé příležitosti, jež bratří nás s drahými hosty, to odehrávalo se po celý večer — netfuchající bouřlivá radost a jásot, v němž vyznival harmonický soulad jednoho společného citu načlšení. Kdo pamatuje, abyo dvanácté hodině noční marseillaisou otřása) se Žofinský ostrov. kdo pamatuje, aby nadšený dámy našo objímaly Francouze zpívající »Kda domov můj ?« a » H Slované!«, aby s ňader svých kvítí, odznaky trikolory připínaly na prsd hostů našich a dělily se o každou drobnůstku, již se sebe strhai francouzští gymnasté, aby odměnili na památku nadšené Češky! Nestačí slova, nevypíše nikdy sebe nadšenější péro, co háralo těchto dnů dušl našich hostů a našil
J Klička doktor Podlipná Falla Fibichův Žofinský Francouz Slovan Češka Vltava Morava pán Buda
24 article Beseda Slovanského klubu
Beseda Slovanského klubu na počest hosti IV. sletu všesokolského. Sobotní večírek »Slovatského klubu«, po řadaný v místnostech »Domicnosti«, měl mít patrně ráz čistě soukromý, jak soudíme z toho, že k němu redakce pražských denních list zvány nebyly. Z povinnosti šurnalistické referu- jeme o něm přece, ponévadž lest součástí obrazu, vpadajícího do rámce našici sokolských slav- ností. Vidno to bylo z toho, le všechny hovory v četných kroužcích po salontch »Domácnosti«, všechny připitky a řeči, proresené při večeři, vycházely ze slavností sokolských. A času k roz- hovorům bylo dosti. Počálek »Besedy« stanoven na 49. hod. večerní, k stolům zasednuto však teprve krátce před jedenáctou. Dojem prvého sokolského dne na cizí hosty byl rozhodně příznivý a výcvik a kázeň Sokolů vnukly jim přirozeně také podobné ponětí o kázni celého našeho národa, jež se jim presentovala obdivu- hodným pořádkem v ohromných massách lidu, skupených na ulicích.
Domicnost Sokol Slovatský klub
25 article
Návštěva večírku byla veline četná. M z prvými hosty byli oba delegáti bulharští a všech pět vždy přesných Černohorců. Po desáté při- byli Slovinci, Chorvaté a Srbové, delegace gym- nastů francouzských s p. Sansboeufem v čele ruští hosté, vedení generálem Alexandrem Feodo- rovičem Ritichem. Četný oddil Poláků přišel k jedenácté. Mezi českými hosty byli poslanei dr. Herold, dr. Fořt, dr. Pipplch, Hořica, dr. Dvořák, H. Janda, Sokol; z disadla paní Lau- dová, Maturová, V. Slukov; z kruhů obchod- ních a průmyslových pp. J. Oto, inž. Křižík, řed. Procházka, řed. Mikulejský; advokát dr. Tomáš Černý, arch. Osv. Polivka, rektor Hráský. prof. Stoklasa, doc. dr. Veselý, řed. dr. Re- žábek a četní jiní členové Slovknského klubu, z velké části se svými dámami. Jidelna upravena z velkého sálu »Domáe- oosti«. Cizí hosté rozsazeni skujlinami u dvou křídel tabule mezi českými hosty tak, že u pra- vého křídla zasedli pravoslavní Slované,u levého katolíci, mezi něž umístěna i deputace francouzských gymnastů. Řadu přípitků zahájil krátce před půlnocí předseda »Slov. klubus dr. Seheiner. Děkuje cizím hoktům za čest, kterou prokázali věci sokolské svým příjezdem do Prahy. Tyto dni nejde však jen o projev Prazo
Chorvat Srba Feodo Ritich doktor Herold Fořt Pippl Hořica Dvořák H Janda Maturová V Slukov Ota Ing Křižík Procházka Mikulejský Černá Osv Hráská profesor Stoklasa docent Veselá Re Slovan Seheiner Praha Sokol Laudová
26 article
tělocvičný; svátek sokolský má býti ohlasem mocného tlukotu českých srdcí na vstříc světu slovanskému. Naše slavnosti jsou sice předevšín projevem české síly, ale za účastenství sloprn- ských hosti jsou i projevem síly slovanské. Sokolstvo vychovává českou mládež k jednotě, jíž jest nezbytně třeba na uhájení té výspy. v moři germánském, kterou osadil český národ a tím také na hájení všeho Slovanstva. Soko- lové čeští byli první, kdo myšlenku vzájemnnos slovanské šířili prakticky; z českého Sokolatva vzali svůj vznik sokolské, jednoty polské i jiho- slovanské. Proto připíjí této myšlence, připijl drahým bratřím slovanským i hostům fran- couzským. Na to zástupce jednotlivých slovanských národů přivítali v jieh jazyku členové »Slov. klubu«: Hořica a dr. Prusík Poláky, dr. Eue z Hvozdomilu Chorváty, dr. Vrat. Černý Černo horce, Jar. Hrubý Rusy, St. Forman Bulhary inž. Tomšič Slovince. Dr. A. Novotný pozdrav pak delegaci francouzskou, jež přišla mezi česke- Sokoly jako mezi své staré přátele, kteří o počátku svého trvání pěstují prakticky francouz- ské heslo: Rovnost, volnost, bratrství! Všechny pozdravy hlučně akklamovány, zvláště živě p oslovení Černohorců a po francouzské řeči dra. Novotného, jež provázena bouřlivým voláním »Vive la France !«. Nálada, od samého počátku velice animo- vaná, nabývá větší a větší srdečnosti po kaž- dém přípitku. Pestrá skupina vnadných dam v jasných, letních úborech a pánů v černém, národním neb sokolském obleku posouvá se p sále a kupí se kolem řečníků. Z hostí prvý s ujímá slova jmenem francouzské delegace pan Sansboeuf. Je nadšen tím, co uviděl v Praze, je dojat přijetím, jaké Francouzům připravila Praha, český lid, české Sokolstvo.
Hořica doktor Prusík Polák Eue Chorvat Černo Rus Forman A Novotná Novotný Sansboeuf Francouz Praha Sokol Creative le Franca Černohorec
27 article
Tak velkolepého divadla, jehož jsou v Praze svědky, se nemohl nadíti. Za lásku českého ná- roda ku Francii odvděčí se Francie stejnou lá- skou k národu českému, jemuž přeje brzkého uskutečnění všech vřelých přání. Národ fran- eouzský, jenž prvý prohlásil práva lidská, ne- může ani jinak, leč sympatisovati se všemi ná- rody utlačovanými. Vždyť i sám stále teskně pohlíží k své východní zkomolené hranicia proto chce a musí býti po boku těch, Kiee dychtí po právu a svobodě. Násilí jen na čae může potlačiti právo; jako každé právo, tak právo národa českého musí proniknouti. Připí i národu českému, připíjí svobodě, pokroku, opravdové civilisaci. Za Poláky promluvíl Xav. F isze r, před- seda svazku polských Sokolů ve Lvově. Diví se krásné Praze, oplývající bohatstvím, prací- energií. »Nám — praví — je daleko do vás, ale chceme vás následovat. Nás nevíží jen svazky literární a politické, nýbrž i analogie dě- jin. Které dějiny vykazují tak vznešené postavy ženské, jako vaše Libuše a naše Wanda, nichž zidealisován celý národ ? Náš Piast i váš Přemysl vstoupili na knížecí prestol od pluhu. Váš Žižka bojoval pod Grunwaldem za naši svobodu, naši bojovníci stáli ve vašich řadách v boji za svobodu vaši. Sokolské slavnosti přj- nesly Polákům i tu výhodu, že se v Praze sp tkávají se zástupci jiných slovanských národů, s nimiž jen zřídka mají přiležitost se setkati. I tyto slovanské styky jsou zásluhou Čechů. Z všechny zásluhy, jichž si Čechové získali o Slo- vanstvo, připíjí českému národu.
Polák Xav Libuše Wanda Přemysl Žižek Čecho Praha Francie Lvov
28 article
Prof. Jonče v ze Sofie jmenem Bulhar toužil na rozdrobenost velikého slovanského ple- mene. Kdo mohl by podstoupiti boj s límto plemenem, kdyby se uskutečnilo, co plní srdce každého Slovana a co jest jeho ideálem: kdyby došlo ke sjednocení všeho Slovanstva! Vzpo- míná četných svazků, jež víží Bulhary s náro- dem českým, jenž jim poslal v posledních do- bách množsíví učitelů a pracovníků na pol kulturním. Přál by si, aby se svazky takové množily a tužily a proto vítá s radostí snahu českého Sokolstva o sbratření všech sokolských jednot slovanských. Připíjí českým Sokolům jmenem Sokolů bulharských. Miljutin T a ta r, sekretář v černohiorském ministerstvě vnitra nenalezá slov, jimiž by tlumočil pocity černohorského národa k národt českému. Černohorci milují Čechy jako životo svůj a jsou hotovi vše za ně obětovati. Če- chové — praví dále — nazývají nás slovan skými Spartany. My vás nazýváme slovanskými osvětiteli, učiteli. Váš král Karel IV. zřídil usr více než před 500 lety vysoké učení, z něbrae se napájelo vědychtivé Slovanstvo. Ale vy jsosiěvnl byli nejen učiteli; když potřeba kázala, ukaj9l. anle vali jste nám, jak se má bojovati. Váš Žižkssu je nám vzorem nedostižným a podnes platí Slaošons vanům za heslo: bojovati po táboritsku ! Dadavab táboritský vidí v junáckých výkonech českých Sokolů, k nimž se statně druží české Sokolky. Junákům českým Sokolům připíjí.
profesor Jonč Bulhar Sokol Černohorec Čecho Karel Iva Sofie
29 article
Po bourlivém potlesku, za něhož M. Tata vyzdvižen na ramena a nesen po sále, újímá se jmenem Chorvatů slova dr. Lazar Car. jene srovnává exponované postavení Čechů s paliel voním národa chorvatského. Chorvaté přišli i české olympické hry, aby se osvěžili slovanskou myšlenkou. Slované za daných poměrů nemohou vítěziti brutální silou, nýbrž jen poctivostí svého práva. Čechové jsou Chorvatům vzorem, jak se bojuje za práva hárodní. Připijí statným borcům za národní právo, českým Sokolům a jich vůd- cům dru. Podlipnému a dru. Scheinerovi. Dr. Treo z Gorice jmenem Slovinců praví, že národ slovinský ve svém zápasus nepřátelskými živly čerpá životní sílu ze živolh českého. Slovinci vděčí se za to, podporujíce dle svých sil snahy národa českého. Však i Slovinci mají svůj veliký úkol ve Slovanstvě: jsou hradbou Slavie na březích Adrie a nepro- pustí k ní lačných nepřátel. Spolehají v tomt velkém svém díle na pomoc ostatních Slovát zejmena nejbližších, Čechů a Poláků. Všichs musejí bojovati společně, páže k páži, srdce k srdci! Připíjí vzájemnosti národa slovinského s Čechy a Poláky. Pan Majkič jmenem Srbů porovnal ná- sledky bitvy bělohorské s následky bitvy na Kosovu. Jako bělohorská bitva národ český jen uspala, ale neumrtvila, tak i Srbové procitli z svého staletého spánku a chápou se uvědoměle svého historického poslání na balkánském polo- ostrově. To nezmaří ani nynější invase evrop- ského Západu do krajů srbských. Proces, jen se tam děje, se dokoná a Srbstvo zaujme s Balkáně to místo, jež mu patří po prěza a lšr
Chorvat doktor Lazar Cara Čecho Slovan Podlipný Scheiner Treo Adrie Polák Majkič Srba Gorica Čechy Kosov Balkán český Sokol Slavia
30 article
jid. Heydnk. jáje- jění jdéh jolsk rom fpím Jlevi ávi věd jultu jolsk nate ntell hovon hhiovor lelova siliz hloved khsude úhneo vání ansk felko liti jaz odin lluví lavn vro lasa lou apln ali řáli byi aváz psti ve p io ronui se val ireb
31 article
iné jeh ají šlo