1
masthead
V Praze, v sobotu dne 27: června.
Praha
2
masthead
K číslu 176.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
4
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
5
article
Neoprávněný jásot.
Neoprávněný jásot.
Z Vídně, 27. června. Vládní nov i ny
vyslovují povděk a jásot, že řádný
rozpočet na letošek jest poslaneckou sněmovnou
schválen, že bude dnes také panskou sněmov-
nou vyřízen a ve středu, ne-li již v úterý.
v úřadním listě vyhlášen. Libují si, že obno-
vena kontrola parlamentu nad státním hospodář-
stvím a nad státní správou opět po mnoha le-
tech. K nějakému triumfu není v šak
věru žádné příčiny. Netoliko proto, že
rozpočet ležel ve sněmovně od 5. listopadu m.
r. a zaměstnával obě sněmovny tak, že na
nic jiného nevybylo času ni místa,
nejen proto, že, co se pamatujeme, ž ádný
rozpočet nebyl ještě povolován a
povolen za takové bouře a vřavy,
jaká byla včerejší 15hodinná schůze, nýbrž
proto, že rokování v plenu čili v plné sně-
movně, které trvalo celý měsíc, bylo po většině
tak chudé, jako nebylo dávno jiža
že má pravdu »N. Fr. Pr.«, vytýká-li dnes,
že rozpočtová debata na r. 1908 nemrěla
velikého rázu v názorech zá-
sadních, za to měla však ne dostla-
tek hluboké kritiky budget ní.
Vídeň
Francie
6
article
Postrádala specialisování, které bylo jindy
slávou poslanecké sněmovný a že nikde ne-
bylo zajímavých scén a ukáz ek
jak rodí se parlamentní kariery před očima obe-
censtva, jak povstávají silné talenty, jak rostou
do výše politikové železniční, finanční, znalci
správy na lavicích ministerských. Tolikéž nelze
upříti pravdu »N. Fr. Pr.«, praví-li, že v par-
lamentu vyřízení rozpočtu zapla-
ceno hmotně velmi draho. Debata to
nebyla žádná. Bylo to plané mluvení pro vy-
plnění čásu. Vláda má sice povolený rozpočet,
ale in camera caritatis musí sobě říci, že zi-
sku z rozpočtové debaty nemá žád-
ného, ztráty však veliké. Stejné do-
znání musí učiniti také strany, zejmena Poláci
a pak ta, která byla nejhovornější : sociální de-
mokratén . .
Francie
sociální jítmokratény
7
article
Ze včerejší schůze poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 27. června. Sociální demokraté
dali se včera beze vší nutnosti několikráte po-
raziti. Donutili-li poslaneckou sněmovnu, tutéž
sněmovnu, která loni povolila snížení daně
cukerní o 8 K, aby většinou skoro 3/s zamítla
snížení to včera, protože sociální demokraté
chtěli, aby tímto snížením, které závisí na f-
nančním zákoně, rozpočet několik minut dříve
povolený před finančním zákonem, dostal deficit.
Stejného druhu jest návrh, aby se povolilo 20
mil. K železničním zaměstnancům. V parlamentu
nepřipuštěn byl také návrh dodatečný ke čl.
IV. finančního zákona. Sociální demokraté hla-
sovali proti tomuto článku a pak chtěli, by se
k němu přijal dodatek. Jest to zrovna tak, jako
bořiti dům a stavěti k němu přístavek.
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Sociální demokraté hlasovali také pro pil-
nost třetího čtení rozpočtu, ačkoliv hlasovali na
celé čáře proti rozpočtu. To jest jedna z čet-
ných hádanek, jež taktika této strany jiným
ukládá. Patnáctihodinná schůze včerejší končila
velikým skandálem a netřeba říci, kdo jej za-
vinil. Poslanec za venkovské obce jaroměřské
nazval opět sociální demokraty všiváky. Presi-
dent dal mu důtku. Sociální demokraté zůstali
klidnými. Chápeme rozechvění, které je včer
pojalo, když hr. Sternberg nazval poslance
Daszynského zbabělcem, ale sociální demokraté
navzájem neměli by činiti jiným, co sami neradi
nesou. Když byl rozpočet a finanční zákon
schválen ve třetím čtení, křesťanští sociálovéa
Poláci propukli v dlouho trvající a demonstra-
tivní potlesk. Baronu Beckovi bylo gratulováno.
Dr. Korytowski děkoval generálnímu zpravodaj
dru. Steinwendrovi,
Hlasování profesorů Masaryka a Drtiny.
Z Vídně, 27. června. „N. W. Tgbl.“ o hla-
sování prof. Masaryka a dra. Drtiny pro reso-
luční nnávrh Wolfa, aby se z řídila v Pra-
ze samostatná umělecká nlěmecká aka-
demie, praví: „Masaryk a Drtina h oldov al
Daszynský
Polák
Baron Beck
Korytowski
doktor
Masaryk
Drtina
N W Tgbl
Wolf
Vídeň
9
article
Předplnopní
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
10
article
kultuře. Osvědčili, že umění jest mezinárod-
ní. Ostatní Čechové křičeli na ně: „Velezrada“
a „hanba“. Čeští realisté zůstali však klidnými.
Prof. Masaryk s rukama založenýma díval se
na pokřik ten s hůry. Mohli býti hrdi nad nená-
vistí a hněvem, které kolem něho bouřily.“ Tak
„N. W. Tgbltt.“
Myslíme, že profesoři Masaryk a Drti-
na nemají žádné příčiny, aby byli
nad svým včerejším činem hrdými.
Při resoluci Wolfově nešlo o žádné umění,
ještě méně pak o nějaké mezinárodní umění,
nýbrž šlojenom o německou drzost, o vzdor
a truc proti našim snahám. Mohli-li internacio-
nální čeští a polští sociální demokraté hlasovati
proti resoluci Wolfově, mohli a musili pro ni
hlasovati také prof. Masaryk a Drtina. Jsou
určité samozřejmosti, které člověk musí prostě
cítiti a podle nich musí jednati. Není pravdou,
že šlo při návrhu Wolfově o rozdělení utrakvi-
stické akademie. Návrh poslance Wolfa se nesl
jedině k založení a zabezpečení akademie ně-
mecké, o nějaké české tam není žádné z mín-
ky. Hlasování prof. Masaryka a Drtiny jest
zrovna takové, jako kdyby hlasovali pro něme-
cký návrh, aby se na Moravě zřídila prostě ně-
mecká universita. Hloupě brání oba realisti-
cké poslance „Arbeiterztg.“, tvrdíc, že oba ve
výboru rozpočtovém se vyslovili pro zásadu roz-
dělení pražské akademie. „Arbeiterztg.“ by
mohla věděti, že ani prof. Masarýk, ani prof.
Drtina ve výboru rozpočtovém vůbec nejsou.
Čecho
profesor
Masaryk
N W Tgbltt
Wolfův
Drtina
Wolf
Morava
11
article
Z panské sněmovny.
Z Vídně, 27. června. »Reichspost« ozna-
muje, že jménem pravice panské sněmovny její
předseda hr. Frant. Thun podá vel mi
ostře sepsané prohlášení, kterým se
odůvodňuje votum pravice pro rozpočet: Z této
jedna část nebude hlasovati, nýbrž
vyjde, druhá stejně četná část povolí rozpočet
»ještě pro tentokráte.«
Velká debata v panské sněmovně.
Z Vídně, 27. června. Rozprava o roz-
počtu v panské sněmovně dnes na-
bude podle dosavadního rozvrhu vie l i klél ho
Reichspost
František
Thun
Vídeň
panská sněmovna
13
article
Pařížské karrikatury.
Pařížské karrikatury.
V jednom z mnohých průchodů nedaleko boule-
vardů pařížských jest krám, před nímž se stále kup
obecenstvo. Jsou tam vyloženy politické karrikatury
a bývá zajímavo shlédnouti nejen jejich obsah, nýbrž
i lidi, kteří se kolem nich tísní. Jsou to dělníci, vy-
cházející o 12. hodině ze svých dílen v přestávce ke
snídani, obchodníci a různí procházeči, děvčat
z modních závodů a zřídka nějaký cizinec.
Cižinci bývají těmito karrikaturami nejčastěji
ohromeni, někdy poděšeni a vždycky málo povzne-
seni. Pařížanům jest posměch vůči všem politickým
veličinám vrozen. Pařížan při tom ničeho nemyslí
je v jeho povaze vyhledávati jako člověk lidské sla-
bosti u jiných a těšiti se z jich uměleckého podání
Když byl učinil vtip na předmět svého rozmaru, mů-
že k němu v nejbližším okamžiku pociťovati upřím-
nou vážnost, ba prokázati mu jakoukoli pozornost
Nikde nedostane se evropským králům tak roztomi-
lého přijeti jako v Paříži a nikde se také neprodává
tolik jejich karrikatur. Bylo by pěkné, kdyby tak jed-
nou po úřadním přijetí v Elyseích a dinerech na svých
vyslanectvích prošli všechny ty malé průchody a uli-
ce operní a bursovní čtvrti a podívali se tam na sv
karrikatury. Snad to někteří dělají
Nalezli by karrikatury všeho druhu jako kresby.
pohlednice, rytiny a pestré reklamní lístky, na nichž
na příklad celý věnec evropských králů s korunami
na hlavě sedí kolem stolu a nadšeně okouší sklenku
„menthe“, kterou jednomyslně prohlašuje za nejlepší
nápoj. Nejnověji jest velmi oblíben jistý druh dřevě-
ných figurek, jimž se říká „bonhommes“ a originály
jejich vytvářejí také umělci jako Caran dAche. Lze
je také spatřiti v různých uměleckých výstavách.
Pařížan
Paříž
14
article
Mezi nimi nalézáme několik panovníků. Je tu ne-
zbytný Eduard s cestovní brašnou přes rameno a tlu-
stým doutníkem v ústech, jak spěchá k nádraží; Leo-
pold, vždycky v salonním oděvu, hladící svůj bílý
vous, leží pohedlně v lenošce, jako by tonul v pří-
jemných vzpomínkách; Alfons, král španělský, hraje
grcteskně s dědicem své koruny míč a jeví nesmírnou
radost ze svého mladého otcovství.
7o jsou nejhlavnější typy. Jak se panovníci ně
Lea
Alfons
15
article
kdy karrikují v divadle nebo café-concert, nelze vů-
bec uvésti, poněvadž by to policie jinde nepropustila
Sluší však uvésti, že Pařížané svých vlastních poli-
tických veličin rovněž nešetří. K nejoblíbenějším obě-
tem karrikaturistů náleží rozhodně president republi-
ky. Jede v cestovním povoze, Marianne jako „femme-
cocher“ sedí na kozliku a na střeše vozu stojí velký
vinný sud s nápisem Loupillon. Nešťastný Loupillon
kdež má pan Fallires své vinice, provází jej všude
Clemenceau zobrazuje se někdy jako způsobný pudl
se šaškovskou čepicí na hlavě, jak s usměvavou tváří
provádí své umělecké kousky, nebo představuje se
jako premier flic“, první strážník, s bílou policejní
hůlkou. Nutno však dodati, že karrikatur Clemenceau-
ových je mnohem méně, než Fallirových.
V jiném krámě je viděti pana Lépina, policejního
profekta, jak jede na zdivočilém policejním psu, jenž
s úřadní čapkou na hlavě uhání jako zběsilý. Vůbec
bývá policie vždy první obětí lidového vtipu. V jed-
nom kabaretě na Montmartru, kdež jest právě na re-
pertoiru tak zv. „Jízda satyrů“, objeví se jako po-
slední číslo pařížští strážníci s prefektem v čele, ve-
směs kostymovaní jako satyrové. Strážník, jenž má
v místnosti dozor, sedí při tom a směje se. Velmi
zřídka bývá viděti náboženské satyry; náboženství
zajímá v Paříži tak málo, že se mu ani neposmí-
vají. Pro vlastní denní otázky a parlamentní debaty
staly se výklady jistých krejčovských závodů na bou-
levardech jakýmsi satyrickým divadlem. Zde bývají
hrdinové řečnické tribuny i se svými pošetilostmi ve-
řejně vystaveni v groteskních vyobrazeních, což ostat-
ně není ještě tak zlé, jako před sto deseti lety, kdy
jim hned utínali hlavy.
Pařížan
Marianne
Fallires
Clemenceau
Fallirový
Lépin
Montmartre
Paříž
16
article
= Boj proti alkoholu. Amerika jest opět jednou
zachvácena příbojem prohibičního hnutí. Apoštolové
vody jsou neúnavni ve svých tirádách proti „dáblu
alkoholu“ a duchovenstvo protestantské je horlivě
podporuje, státní legislaturý vydávají různé zákony
aby hostinským co nejvíce ztrpčily život, celé obvody.
ba celé státy prohlašují se za „suché“, což znamená.
že dle zákona nesmějí se tam prodávati žádné lihové
nápoje a proto tam nesmí býti také žádných hostinců.
Hostinským a pivovarům způsobilo se tímto váleč-
ným tažením na miliony škody, ale dle úřadních
výkazů vnitrozemské daně a dovozu alkoholických
nápojů stoupl minulého roku konsum kořalky prot
94,424.825 galonům z r. 1893 na více než 134 milionů
galonů. Statistiky zjišťují také zajímavý zjev, že
v místech, kde oficiálně panuje prohibice, pije se
vesele dále a že si tyto kraje dávají dokonce dovážeti
lihoviny z ciziny. Město Nový York může se honositi,
že jest nejžíznivějším městem celé Ameriky a jedním
z nejžíznivějších měst na světě vůbec. V posledním
fiskálním roce dovezlo se do Nového Yorku neméně
než 286.793 quartů šumivého vína a nešumivého
3,469.804 galonů v sudech a 360.179 láhví, začež se
zaplatilo celkem asi osm milionů dolarů. Kromě toho
bylo však dovezeno 1,315.051 galonů kořalky, za niž
vydány skoro tři miliony dolarů. Tyto číslice vztahují
se jen k dovezeným lihovým nápojům a není v nich
ještě vůbec zahrnut konsum piva.
Amerika
Nová York
Nový York
17
article
= Ženy jako detektivové. Z Londýna se sděluje:
Oficiální ustanovení ženských detektivů pro dozor na
potraviny, aby se zamezilo rozsáhlé padělání potra-
vin, jest výsledkem dlouhého vývoje, neboť celá řa-
da soukromých detektivních ústavů zaměstnává již
po leta ženy a takovýchto ženských detektivů jev
Londýně několik set. Z počátku ovšem, pokud se ná-
ležitě nepřihlíželo k tomu, aby se ženám v detektivní
službě přidělovaly jen přiměřené úlohy, jevily se
mnohé závady; někdy nestačí tělesná síla žen, k ne-
bezpečným podnikům se mnohým také nedostávalo
odvahy a celkem nejsou také tak mlčelivy, jak je-
jich služba, vyžaduje. Naproti tomu mají však také
mnohé přednosti; rychle se rozhodují, mají bystrý,
přirozený pozorovací smysl, jsou houževnaté, trpělivé
a vytrvalé Jsou také instinktivně soudci mužské po-
vahy a především dobré herečky. V mnohých choulo-
stivých případech, v záležitostech rozvodu a podob-
ných věcech osvědčily se lépe, než muži. Zvláště při
střežení velkých obchodních domů prokazují ženští
detektivové výborné služby a bojují úspěšně prot
kleptomanii, která jak se zdá, se v tomto oboru stále
množí. Také v dívčích ústavech a seminářích, kde
vzájemné malé krádeže počínají obyčejně milostnými
dopisy, pokračují v drobných toiletních předmětech
a končí u šperků, osvědčují se detektivky znamenitě,
byvše uvedeny jako učitelky nebo služky a skoro
vždycky zjistí za krátkou dobu provinilé. Ve všech
oborech, kde není třeba odvahy a tělesné síly a kde
rozhoduje především lesť, chytrost a dovedná pře-
tvářka, vyhovují ženy v detektivní službě co nej-
lépe, takže se asi pravidelné jmenování detektivek
i v životě veřejném stane záhy všeobecným..
Londýn