Ročník XXXXVII

V Praze, ve čtvrtek 22. srpna 1907.

Čísío 231.

Na rnnní a odpol. listy přošelácí se v Praze v administrati na měsíe n čtvrt leta . . . . 6 K — * drojí donáškon na dtvrt 14a . . . . 7 K 50h ve fllinlkách 2K na měnsíc . T'eštoni na měsic na čtvri lei. . . . . s dvojí zásllkeu na deřtí n tvrtt. . . . I K ao

Zemský výbor promluvil! Událostí dne jest včerejší rozhodnuti zemského výboru království českého o otázce podzimniho zasedání sněm zemského, proti němuž zarputili se rozto- milí naši »súsedé němečtí« s umíněností schválem přímo fanatických odpůrců každé- koliv, byť i sebe skrovnější žádosti národa našeho. V celé širé cizině věru sotva kdo po- chopí tento zuřivý německý odpor proti do- mácímu sněmu společně vlasti, toto úsil zpátečnické starých německých »liberálů« (l) aby zrovna sněm nejdůležitějšího královstv říše nebyl letos již připuštěn k slovu, kte- rého se dopřává ochotně celé řadě sněmíků německých, nýbrž aby byl jako z trestu sám jediný předčasně rozpuštěn. Či nebyly ty důvody německými poslanci a listy před- stírané přímo k smíchu? Za čtyři, pět neděl, které sněmu vybý- vají k podzimnímu zasedání, nelze prý přece naprosto vyříditi takovou úlohu, jakou jest načatá oprava volebního řádu sně movního: »Projednání vládní předlohy o volební reformě (sněmu již předloni po dané a v komisi sněmovní rozdělané) vyža- dovalo prý by dle úsudků německý ch znalců-poslanců — mnoha měsíců. poněvadž se jedná o nové rozdělení voleb- ních okresů! To byl hlavní německý touš.

Co si tak asi pomyslili o tomto humbugu Němci v sousední německé říši? Mnoho-li pak měsícův bylo jim zapotřebí. když si na svém prvním říšském sněmu po válce s Francií v roce 1871 stavěli celou novou říšskou ústavu pro spolkovou říši německou, obsahující 22 monarchických a 3 republi- kánsky zřízené samostatné státy, kromě dobytého právě Elsaska a Lotrinska, když šlo o rozřešení takých problémů, jako byla spolková rada všech těch velkýcha malých vlád německé federace, výmě svézákonnosti a svéprávnosti těchto jednotlivých států oproti nové říši, výměr jejich kvoty na daní z krve a posléze volební řád pro říšský sněm na základě všeobecného rovného voleb ního práva poctivě míněného tak, a by všude na stejný počet obyvate připadl poslanec říšský. — To byla zajisté jinaká úloha, nežli — zrevidovat a opravit křivdy špatného, zasta ralého volebního řádu pro český sněm, kde jde sotva o 200 volebních okresův lidových zatím co v Německu šlo o zřízení 397 vo lebních okresův.

Nuž a mnoho-li měsícův potřeboval první německý říšský sněm ke zmožení obrovské té úlohy své? Vizme: dne 21. března 1871 byl zahájen, a dne 16 dubna 1871 byla již německá říš ská ústava prohlášeným záko nem! Necelý měsíc slačil tedy říš skému německému sněmu ku projednání celé ústavy říše, čítající 50 milionů obyvatelů ústavy tak složité jako důmyslné, že podne — po 36 letech, je s ní národ německy úplně spokojen. A tu nám přijdou němečt Farizeové s námitkou, že prý by sněm český naprosto nemohl za měsíc opravit Schmer lingův zlořád, a dáti zemi české spravedlivý moderní řád volební? Zastyďte se pokrytci Kdyby bylo ve vás jen špetky dobré vůle, jen špetky spravedlivého svobodo- myslného a vlasteneckého citu: ve dvou týdnech mohla by naše vlasť míti svůj po- ctivý, na spravedlivosti a rovnosti občanské založený volební řád a s ním konečně blahý národní mír, po němž touží a k němuž vás napomíná národ český od půl století. Vzpo- meňte na historický onen den 10. března 1863. kdy jsme prvně žádali na vás spravedlivou opravu krutě nám ublíživší volební oktro- jírky Schmerlingovy. Vzpomeňte na slova jimiž k vám tehda na sněmu českém pro mlouval náš Aristid — Sladkovský, za přísahaje vás, abyste přijali stejně poctivý jako skromný návrh našeho slavného historio- grafa Františka Palackého: »Pokoj a mín na jedně — nenávist a zášt na druhé straně — to je výsledek dnešního dne !« končil svou velikou řeč: »Máte, pánové, volbu.e

Jak volba dopadla, je známo. Pro utrvalení křivdy a bezpráví, pro zášt a ne- návist rozhodli se onoho neblahého dne tehdejší německo ceutralističtí poslanci do jednoho a epigoni zůstali smutnému odkazu věrni po dnešní den. Vzpečují a vzpírají se slušné, spravedlivé opravě neudržitelně té barabiny Schmerlingovy, leda za výpalné kteréž jim národ náš co živ zaplatit nemůže Proto nechtějí, aby sešel se sněm český již vůbec v tomto složení svém, proto po drabné neděle hartusili na vládu Beckovu, aby mu prostě zakroutila krk. Minulé neděle byl o to tuhý a dlouhý zápas v ministerské radě kabinetu Beckova. Naši dva čeští ministři patrně dobře se drželi proti čtyrem německým ministrům, takže an za půl třetí hodiny nebyl boj rozhodnut nýbrž odročen na pondělí. Ale ani tu nedovedla německá převaha udolati spravedlivost a váhu důvodů české menšiny ministerské a tak pomohl si »geni ální prostředník«, ministerský předseda bar Beck z parné tísně tím, že hodil tvrdý oříšek do Prahy zemskému výboru království českého k rozlou- sknutí. Shodnuto se na tom, že má být zemský výbor vládou dožádán o vyjá- dření. přeje-li si, aby sněm če- ský byl ještě letos v podzimu svolán a sice od poloviny měsíce září na dobu 4 neděl. Toto usnesení vládní telegrafováno ihned místodrželi hr. Coudenhovovi, aby je ihned sděli! nejv maršálkovi s doložením, by zemský výbot rozhodnutí své učinil co nejdříve.

Nuže, na včerejšek 21. srpna položena obvyklá týdenní schůze výboru zemského Nejv. maršálek kníže Lobkovic, meškaje na dovolené, ustanovil zástupcem svým přísedí cího výboru zemského dra. Herolda. Nále- želo tedy zajisté, aby byl před početím schůze výboru J. Exc. hr. Coudenhove zpravil dra. Herolda formálně o došlém usnešení pondělní rady ministerské, by věc bez prů tahu byla vyřízena. Než ku podivu, nota páně místodržitelova o věci tak piln nemohla se však z budovy místodržitelské přes ulici vypravit do zemského domu v čas, totiž před početím schůze. Avšak náhodou byl zatím dr. Herold o skutku zpra ven samým členem ministerské rady, mini- strem drem. Pacákem a proto neváhal uvě- domit shromážděný výbor zemský o stavu věcí a výžádat jeho dobré zdání. Průběk zajímavé debaty podáváme na jiném místě

Výsledek její pak záležel v tom,že třemi hlasy proti dvěma (Němce Leg lera a konservativního šlechtice hr, Wallise) výbor zemský vyslovil se pro svolá n sněmu českého v letošním pod zimu a pak 4 hlasy proti jednomu doložil žádostí všeho národa českého, aby sněmu bylo ku práci jeho dopřáno co mož n nejvíce času, Teprve když to bylo uhlasováno, došel přípis páně místodržitelův, uvědomující výbor zemský o přání vlády. jemuž bylo zatim již — vyhověno ovšem že způsobem, jehož se v německých kruzích, panu místodržiteli tak blízkých, do- jista nenadáli. Strhnou německé listy as na zejtří notný povyk o překvapení a za skočení Němcův v zemském výboru, jelikož dr. Eppinger mešká v Markétiných Lázních nedaleko Prachatic a nábradník jeho dr. Urban bůh ví kde; avšak tím ještě nemohou nikomu namluvit, že by výbor zemský nebyl býval proto řádně shromážděn a způsobilý k usnesení, které se stalo na prosto korrektně a zcela odpovídá vůli pře- vážné většiny obyvatelstva země české. Proto také lze očekávati, že ministn vnitra dr. Bienerth, řídě se usnesením mini- sterské rady, doporučí v Išlu panovníkovi svolání sněmu království českého ku polo- vině měsíce září do poloviny října, nedbaje tentokráte planého hluku a zlosti zavilýcl i zjevných škůdcův národa našeho, kterým se šťastně překazily jejich úklady nekalé, v jichž vítězství doufali do poslední chvíle

Politické zprávy domácí. Ze Záhřeba. (Srbští radikálové vy- stcupili z chorvatsko-srbské koali- ce.) V sobotu 17. t. m. konala se v Záhřeb schůze volebního výboru cnorvatsko- srbské ko- alice. Před schůzí srbští radikálové přečetli pro hlášení, že vystupují z koalice. Ve schůzi chorvatskou stranu práva zastu povali pp. Zagorac, dr. Roje a Cesar Akačič chorvatskou lidovou pokrokovou stranu dr. Lor- kovič, dr. Hofer a Václav Wilder; srbskou radi- kalnou stranu dr. Platon Čupovič a dr. Svetislav Novák; sroskou samostatnou stranu Svetozan Pribičevič a dr. Bogdan Stojanovič. V prohlášení svém srbští radikálové praví že z koalice vystupují pro nepřátelství, které je- jich straně projevuje srbská strana samostat- ná. Radikalná strana zůstává na stanovisku za- derské a rjecké resoluce, ale z koalice vystupuje. Přítomní 1e lstavitelé samostatné strany srbské prohlásili, že strana jejich naproti radi kalné vždycky byla v obraně a sama nenapadala Volební výbor potom nerušeně vykonal svou práci podle programu.

„Srbolan“, orgán srbské samostatné str ny, píše, že tento rozkol je dílem uher ske vlády, jež působila na představitele radikalné strany pověstnou vládní stvůrou, jež se nazývá dr. N. Djurdjevič. Příjezd tohoto pána do Zá- hřeba byl c. k. zpravodajstvím ohlášen zvlášt ním telegramem. Okolnost ta nasvědčuje, že vládní kruhy k jeho záhřebskému pobytu s na- pjetím hleděly. „Srbobran“ označuje krok radikálů jako zradu na srbské i chorvatské věcí a tvrdí, že ani on, ani strana jeho k němu příčiny ne- zavdala. Z Gospičo. (0 krvavé srážee mez Cnorvaty a Srby) ve sv. Roku na Lice jsou tyto bližší zprávy. Ve sv. Roku konala se pouť, na niž přišli Chorvaté i Srbové, z nichž někteři byli ozdobeni srbskými kokardami. Chorvaté myslili, že se mu:i cítit provokovanými a bě- želi na žandarmerii, aby zahrozila proti Srbům t. j. proti jejich pravoslavným rodákům. Žan- darmerie přišla, ale neviděla k zakročení pří- činy. Na to se Chorvaté, t. j. katoličtí rodáei Scbů, vrlili na Srby a žandarmerie obrátila zpra- ně proti Chorvatům, z nichž jeden, Pajo Brhsič. usmrcen, a raněni: kněz (!) Stipe Vučetič, jenž patrně své ovečky vedl, Franjo Baričevič, Vuje Urnani, Mile Brkljačič a Ivan Sekulič.

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 21. srpna.

Teror v Rusku. Byla nám zaslána proklamace, kterouž „ru ská socialně demokratická dělnická strana“ vy- dala „ke všem občanům“. V ní na vědomos dává:

1. že soc. dom. děln. strana nemá ničehe společného s anarchisty, byť si jakákoli jména dávali; 2. že pokládá učení anarchistů za nejvýšé škodlivé ve smyslu revoluce a naprosto ne soci nlistickým 3. že toto učení, a ještě spíše teroristická a expropriátorská působnost anarchistů vnáš desorganisaci a rozvrat v dělnické massy; 4. že socialní demokraté, majíce se krajno záporné k učení a expropriacím anarchistů vždycky povedou s nimi idejnou válku a všude vysvětlovati budou škodlivost a ničemnost an archismu; 5. soc. dem. strana přijímá pouze dobro volné příspěvky na penězích a nikdy neužívá hrozeb; 6. každý člen soe. dem. strany, usvědčený že vydíral peníze nebo že byl účastníkem ex propriace, beze všeho bude vyloučen ze strany „Rěč“ vypočitává, že v posledních dvou měsících ve srážkách revolucionářů s vojskem nebo policií, nebo jednotlivým vražděním osob věrně sloužícím ruskému státu, ztratilo na roz ličných místech Ruska život 319 osob, z toho počtu 232 občanských a 87 úřadních. Raněn. bylo 245 osob, z čehož připadá 71 na osoby úřadní a 174 na soukromě. Úhrnná suma peněz za tu dobu uloupených, páčí se na mnilion rublů. Pumy, třaskaviny a zbraně nalezeny na 63 mí stech, tajné tiskárny na jedenácti. Úhrnná suma pokut, uložených v té době vydavatelům novin obnáší 29.550 rub., z čehož na listy moskevské vypadá 16.600 rublů. Vojenské soudy vyřkly 83 ortelů smrti, z nichž 53 vykonáno. Otázka: když se anarchistů a teroristů od říkají i socialní demokraté, má-li je podpora vati vláda, jak toho od ní žádají socialisté fran couzští a angličtí?

Ednard VII. a Georges Clemencenu Francouzský ministerský předseda Cle meneeau vyjel si dnes automobilem z Kar lových Varů do Marlanských Lázní k návštěvě anglického krále. Kosmopolitické obecenstvo ve svělových lázních severočeských, jež, jak s zdá, věnuje Ednardu VII. pozornost přiliš nad šenou a obtěžuje ho na každém kroku svým loyálními pohledy a dotěrnými aparáty fotogra fickými, bude mít vzácnou podívanou. Vidět prvnlho francouzského státníka ve společnost vládce říše brilské, to bude velmi zábavné roz ptýlení pro nudici se a všetečné panstvol zeňské. Návštéva pana Clemenceaua u Eduarda VII má svůj dosah ponitický. Každý ví, o čem budou ti dva staří páni, kteři patří k nejzajímavějším fysiognomiim dnešní Evropy, spolu hovořiti Roz umí se samo sebou, že především o vzpurném a banditském Marokku, jež nelouží po evropsko civilisaci a po osudu Tunisu. Oficiální kance- láře napovědí svým obvyklým zdrželivým způso- bem obsah rozmluvy a ostalní asi dopoví Cle- menceau, jenž nikdy nezapře v sobě žurnalistu a nedovede nic odepříti interviewujícím be zpravodajům. Schůzka Clemencesua a Eduarda VII. n české půdě je zajímavou episodou. Představu- jeme si, jak přátelsky sejdou se ti dva star pařížští známí, kteří před lety slýkávali se mén obřadně v zákulisích boulevardních divadel. P dejeuner při kávě a doutníku nebude se as mluviti jen o Marokku... Jaké vzpomínky maj oba staři páni, z nichž jeden v Paříži veselým životem se připravoval k nejvážnějšímu poslání a čekal na korunu Velké Britanie a druhý po- rážel ministerstva, uchvacoval davy svou demo kratickou výmluvností a v salonech nejsvětáčtěj šich a nejdistingovanějsleh byl obliben i obáván pro svou kousavou duchaplno.

Tehdy před loty prine Walesský naléza zalibení ve společnosti originálního tribuna radikálního publicisty Clemenceaua, jenž po- dobně jako korunní prine Walesský nevzdaloval se šumu pařížské společnosti a probděl mnoké noci nejen v nočních sezeních sněmovny neb ve své praeovně. Jak se vše změnilo od té loby Veselý suverén pařížské mody stal se nejzna- menitějším panovníkem dnešní doby, oblibeným u svého lidu pro svou rozvážnost a modernost. Jeho vláda znamená pro Anglii řadu velkýel úspěchů politických. Temperamentní mluvči krajní levice, ničite Ferrya, popravčí generála Boulangera, jejž ve chvíli rozmaru neb nedorozumění sám učnni veličinou, odpůrce Gambelty a oportunistů, nej destruktivnější živel parlamentu francouzského stal se ve stáří, po několikaletém, nuceném od dechu od starosti politických, tvůrčím politikem a chefem vlády. Oba staří pánové, král i republikánský státník, mohou s uspokojením hleděti na bilane své činnosti. Před lety, za dob mládí radostného. setkávali se snad v klubech neb v budoaru hvězdy některého divadla, a proto snad pozděj s tak snadným vzájemným porozuměním praco- vali o velkém společném díle, jež znamenalo upovnění přátelství a dorozumění mezi Franci a Velkou Britanil. Není divu, bude-li míti schůzka v Marian ských Lázních ráz srdečný a přátelský Podle dosud došlých telegrafických zprá přijel Clemenceau do Marianských Lázní automobilem ve 12 bodin 45 minut. Poněvadž král se ještě nevrátil do svých pokojů v hotelu »Weimar«, odjel ministerský předseda do hotelu »Stern« k návštěvě anglického vyslance při vl deňském dvoře sira Goschena, s nímž se pak odebral do hotelu »Weimar«. Král přija Clemencenua neobyčejně přátelsky. Na to ná sledovala ho-lina. Clemenceaua doprováz chef kabinetu Fortin.

Bouře v Marokku Generál Drude žádal telegraflcky o po silu! Ve Fezu konají konsulové a jejich koloni přípravy, aby v čas mohli odejeti- Týto zprávy dnes došlé znl velmi poplašně Záležitosti marocké ociťují se opět ve stadiu kritickém Londýnské žurnály píší, že maghzen obává se výtržností a požáda konsuly, aby s Evropany opustil Fez. Evropané budou doprovázení na pobřez dvěma šer fy. Zpráva fato se polvrzuje ze San Seba- stianu, odkud se dnes telegratuje, že minist zahraničních záležilostí prohlásil, že Francie Anglie, Španělsko a Německ zmocníly vvé konsuly, aby v př padě nebezpačl odjeli se svým koloniemi. Šponělsko a Francie chyslaí notu sultánovi. Zatím se připravuje nola o po licii. Francouzský a španělský vyslanec v Tan geru zaslali Sidi Mohamedovi notu, jež bude sdělena velmocem, kleré podepsaly smlou u algecirasskou. V Casablance je situace stále horší Čtyři nejmocnější kmenové jižníb Marokka, problásivší Muleje Hafida sulfánem, chystají se k útoku na Cas- blanku. »Matin« oznamuje, že na levěm křídle generála Druda se bojuje Pařížské listy liči situaci velmi hrozivě a dů razně se domáhají posil pro generála Druda »Petit Parisien« oznamuje z Casablanky: Si tuace je povážlivou, poněvadž se ne- podařilo francouzskému vojsku zahnati marockou jízdu hodně daleko.

Geverál Drade žádal prý te- legraficky o posilu »Datly Telograph« oznamuje z Casa- blanky: Muley Hafid postupuje v čere 6000 mužů a dělostřelectvem n Casablanku. Též »Matin« sděluje, žes chystá nový útok na levé křídlo francouzské. Z rabatské krajiny přišla třeti mehala a posta- vila se proti francouzským posicím Podle všech těchto zpráv je patrno, že generál Drude se octl v situae kritické. Jeho statečné a vytrvalé mužstv dosud vítězně odráží všechny útoky maurské ale konečně je musí znavit ty čelné, malé po- tyčky, to stálé odrážení výpadu odvážnýeh jezdců nepřátelských. A dle všeho stahujía ke Cnsablance nepčekávaně mocné masy vzbou- řenců Vůdce Muley Hafii blíží se v čele velk moci vojenské a možná, že povede velké rovo juční vzbouření Marokka proti sultánovi i proti Evropanům. Generál Drude je krajně exponován a jeho siluace za nastávajících poměrů nedá se dlouho udržeti, nodostanel se mu značné posily, o níž, jak již výše řečeno, telegraficky žádal. »Figaro« též potvrzuje tuto zprávu a oznamuje dále, že ně- kolik španělských důstojníků, nabažených jiz nečinnosti, odebralo se ke generálu Drudovi nabídlo mu své služby. Jak veliké je rozechvění a postrach v Ma- rokku, tomu nasvědčuje tato episoda, udavšís ve velké mešitě ve Fezu. V pátekzu polední modlitby v mešitě Džididu zvolal jeden voják: »Kéž Mohamed propůjčí vltězství našemu pánu Muleyovi Mohamedovi!« Muley Mohamed je bratr sultánův. Prohrásení nového sultána za živobytí panujícího znamená revoluc Osoby shromážděné v mešitě se zděše n rozprchly. V městě nastal poplach Obchody byly zavřeny. Židé se za barikádovsli ve své čtvrti. Voják jenž pronesl pobutující výkřik, byl ztýrán zatčen.

Schůzky díplomatické Za návštěvy eísařských manželův německýel v Anglii — ještě na letošek ohlášené — pro vázeti bude Viléma II. též pruský ministr vo jensiví Einem na osobní pozvání anglického ministra vojenství Haldana, jenž se s ním by za německých manévrů císařských seznámil. Zpráva, že vyslanec francouzský Cambon navštíví kaneléře Bülowa v Norderneyi učinile v Paříži dobrý dojem. Nivštěva ta uvádís v souvislost se schůzkou Eduarda VII. a Cl- mencesua. Rumunský ministerský předseda Sturdza přibyl do Vídně včera a dnes ráno odjeln Semmering na návštěvu svob. pána Aehren- thala. Předmětem rozprav byly prý balkánské události i nastávající vyjednávání o obchodn smlouvu s Rumunskem. Italský ministr vnějších záležitostí Tit toni přibude na Semmering zejtra. Italský vyslanec ve Vídni vévoda Avorna zajel tam též již, aby byl schůzce ministrů přitomen. Jak vidno, jest v diplomalickém světě velm rušno a zdají se býti četné schůzky tyto před- zvěstí událostí vážnějších, ktaréž ovšem především opět na Balkáně, v tomto starém sídle sta letého nepokoje, se očekávají.

Mezinárodní sjezd socialistický v Štutgartu o militarismu a politice osadnické. První sekce socialistického sjezdu v Štut gartu pokračovala včera také ještě v rokování o militarismu. K zajímavým řečem, proneseným o věci té Jaurě sem, Vaillantem a Vollmarem, vrátíme se pro nedostatek místa ještě zejtra. Dnes usnesl se sjezd na počátku schůz věnovati pohořelým v Drmsheimu 500 franků Na to jednal sjezd o osadnické politice Většina sjezdu nezamítá zásadně každou osad nickou politiku, která za socialistického režimu mohla by míti účinek civílisační, odsuzuje však politiku loupeže a dobyvač- nosti. Osadnická politika rozmnožoje neber V drobném p. vneji: ranní čísle o sobě . . . za 8 l odpol ední . . . sa 2 h Ve ňillalkách na venkovi ranní čislo. . . . . 10n odpslední . . . . . . . . 4h Inserásv plati se ketově rapře Předplageni a inásrty pěljímá z dujsl- strace v Marianské ulici č.n Tam nacbásejť se těž redakee Uskárna a expedlou , Národnich Listů“ Lskopisy se novraerji

pečí vojenských zápletek. Socialistické strany by měly svým vládám navrhnouti uzavření me zi- národní smlouvy za účelem vybu- dování osadnického práva, které by chránilo domorodce. Menšina odsuzuje barbarskou methodu kapitalisti- ckého osaduictví a žádá politiku, která by zaručovala pokojný kulturní rozvoj a uvá- děla by poklady země do služeb vyššího roz- voje veškerého lidstva.

Němci jsou neobyčejně poplašeni zvěstl, ž Morenga, úhlavní nepřitel jejich, »vpadl« do je- jich osady jihonfrické z anglické državy, kdež byl, pokoj přislibiv, držán v došti volném »inter- nátue Dle nejnovějších ale zpráv nalezá prý s Morenga u prorvy gamsibské tésně na hranici. ale není známo již, zdali na území německém nebo angliekém. Nedošly doposud spolehlivé zprávy o počtu jeho lidí Zemský výbor král. českého pro za- sedání sněmu. Zemský výbor král. českého s usnesl ve včerejší schůzi své žá- dati vládu, aby sněm zemský svo- lala k delšímu zasedání. Usnesení toto stalo se po dlouhé, bezmála hodinu trvavší roz- pravě, v níž střelly se dva směry: český pro za- sedání sněmu, německý proti němu. Zástupcové velkostatku hlasovali zprvu různě a teprve pře druhém hlasování stejně a to souhlasně s če- skými přísedícími. Obsah jednání byl v podstatě takový: Posla- nec dr. Herold, který ve schůzi přydsedal, uvedl v rozpravu otázku rvolání sněmu král. če- ského Pravil, že ve veřejnosti vyskytly se výtky zemskému výboru, že se nepřičinil o zasedání sněmu letos na podzim. »Nyní,« pravil dr. Herold dále, »usnesla se ministerská rada otázati se zem- ského výboru, přeje-li si zasedání sněmu. Pro zasedání sněmu byl by čas nejméně čtyř neděl, druhou polovinou měsíce záři ošinajících. O věc se nevyjednávalo; zemský výbor mohl se zajisté vším právem domnívati, že v téže době, kdy sněmy zemské budou zasedati, také sněm král. českého bude svolán.« Předsedající dr. Herold zshájil tedy rozpravu o otázce svolání sněmu českého.

Ke slovu přihlásil se náhradní přísedící V. Němec. Vyslovil se pro svolání sněmu, ježto zasedání jeho je nezbylně potřebí k vyří- zení četných prací, sněmu náležejících. Nahr přisedici Chaloupka vyslovil se rovněž pro svolání sněmu, neboť je třeba, aby vyřidil četné předlohy, zejmena osnovu zákon o zemském pojišťování a o závazných společen- stvech zemědělských. Náhr. přísedící Legler učinil návrb. aby jednání o sněmu bylo odročeno do příšt schůze zemského výboru; návrh svůj odůvodni faktem, že do té chvíle nedošel přípis vlády s dotazem, přeje-li si zemský výbor sněmovníh zasedání, dodávaje, že zemský výbor nemůže z podklad svého jednání bráti zprávy časopiseck nebo osobní soukromá sdélení. Po stránce věcné vyslovil se posl. Legler proti svolání sněmu v dosavadním složení. Pokud jde o přispěn sněmu na úlevu nouze krajům, živelními na- hodami postiženým, lze prý s ním posečkati až do nového sněmu, který by se po volbách sešel asi v lednu příštího roku. Přísedící z. v. děkan dr. Burian po znamenal, že sněm, byl-li by svolán jenom na krátko, nevyřídi svoje úkoly. Dle jeho osobníhe minění sněm nyní již nebude valně dělným neboť jednotlivé strany budou ve sněmu mluviti z okna ven. Dr. Burian však prohlásil, že pře to není proti svolání sněmu.

Náhr. přísedící Chaloupka mluvil jak proti projevu náhr. přísedícího Leglera, lak proti soukromému mínění dra. Buriana; při olázce podzimního zasedání sněmu nejedná se o otázky národnostní, nýbrž o olázky oběma národům společné. Pokud jde o předlohy na úlevu nouze, povstalé živelními nehodami, uznávají sice po- slanci agrární jejich pilnost, ale nepokládají je za tak důležité, aby byly směrodatnými pro olázku svolání sněmu vůbec. Jde jim však o osnovy jiné, jež mají veliký význam hospo- dářský, nehledé ani k volební opravě zemské Náhr. přísedící hrabě Wallis připojil s k formálnímu odročovacímu návrhu poslance Leglera. Náhr. přísedící Václav Němec pozname- nal ještě, že je třeba, aby výbor zemský se roz- hodl a usnesl o olázce sněmovního zasedán ihned, aby se netratil čas pro eventuální svolání a zasedání sněmu. Proto navrhl, aby zemský výbor se usnesl vysloviti přání, by sněm králov- ství českého byl svolán k podzimnímu zasedání Předsedající dr. Hercld dal pak hlasovati o odročovacím návrhu náhr. přisedícího Leglera Návrhbyl zamít.ut; hlasoval proň vedle navrhovatele pouze hr. Wallis; proti návrhu to mu hlasovali přisedící dr. Burian a náhr. příse dící Němec a Chaloupka. Potom bylo rokováno o návrhu náhr. pří sedícího V. Němec, aby zemský výbor se vyslo- vil pro zasedání sněmu letos na podzim. Náhr. přísedící Legle« mluvil rozhodně proti tomuto návrhu. Pravil, že sněm by se ne- obmezil na záležitosti nesporné, naopak že dluž- no očekávati zasedání neklidné a tudíž neplodně Jménem německých poslanců sněmu královstvi českého vyslovil se pak posl. Legler proti pod- zimnímu jeho zasedání. Náhr. přísedící Chaoupaa dokazoval potřebu podzimního zasedání sněmu a upozor- nil na některé pilně, dosud však nevyřízené práce sněmu.