1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. června.
Praha
2
masthead
K číslu 174.
Čislo v Praza za 2h
a na veskově za 4h
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dlouhé sněmovní schůze.
6
article
Z Vídně, 25. června. Za dvanáct hodin,
které trvala schůze včerejší, promluvilo 21 řeč-
níků v rozpočtové debatě — rokování to nebý-
valé v jediné schůzi vůbec a za rozpočtové
debaty zvláště. Tento rekord bude však podle
všeho dnes ještě předstižen. K rozpočtové de-
batě přihlášeno jest ještě 37 řečníků a ne-
budou-li někteří z nich resignovati na své místo
v řadě řečníků a na svůj časový kontingent,
všech těchto 37 poslanců také promluví. Po-
čet hodin dnešní sch ůze nedá se
následkem toho předemurčiti. Jisto
jest, že potrvá hodně pozdě do noci, snad do
zejtřejšího rána.
Sestátnění České severní dráhy.
Z Vídně, 25. června. Pracovní program
říšské rady dle německých novin bude uskrov-
něn. Němci zmařili projednání
osnovy postátňující Českoudráhu
severní. Tak aspoň hlásají, dodávajíce, že
předloha o České dráze severní se projedná
současně na podzim se zákonem, postátňujícím
trati Společnosti státní dráhy
Dlužno vyčkati, zdali se Němcům toto junctim
podaří. Poslanci čeští musí naléhati, aby před-
loha, která již dlouho leží ve snémovně, byl
také projednána, než parlament se rozejde na
letní prazdniny. Jistota jest jistota.
Rozdělení výnosu daně z lihu.
Z Vídně, 25. června. »Nár. Listy« byly
s to první oznámiti ústupky, které činí mi-
nistr financí dr. Korytowski k oběma předlohám
o daní lihové. Dnešní vládní »Fremdenblatte
oznamuje po té stránce: »Výnos daně li
hové bude rozdélen v ten způsob,
že zemím připadne 40 milřonů a stá-
tu 10 milionů K. Zemědělským lihovarům
zvýší se bonifikace; daň z výčepuse
úplně zruší.«
Zlepšení platů státním zaměstnancům
Z Vídně, 25. června Oficiosně se tvrdí
že zákon, kterým zlepšují se platy státním za-
městnancům nejnižších kategorií, bude pro-
veden ještě před letními prázd na
Němec
doktor
Korytowski
Vídeň
7
article
nami. Zákon o pojišťování pro stáří
a nedělnost dělníků bude ministerským
předsedou předložen na podzim.
Obtěžkací zkouška parlamentu.
Z Vídně, 25. června. Obtěžkaci zkouška
parlamentu vídeňského bude v červenci neoby-
čejná. Vláda chce vymačkati z parlamentu
v době necelých tří neděl výkony, kterými by
jidy vyplněna byla kampaň několikaměsíční.
Půjde-li vše, jak vláda si myslí, nebude říšská
rada hotova v polovici července, naopak po
slanci se již připravují, že sama poslanecká
sněmovna by zasedala v případě tom do 22
července.
Vídeň
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Srbsko a Černá Hora.
Srbské časopisy a černohorské
spiknutí. — Nastič trvá na svých
výpovědech.
Z Cetyně, 25. června, (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Srbské listy nepřestávají klevetami úto-
čiti na Černou Horu. Vůdce uherských Srbů.
člen uherské sněmovny poslanců dr. P oli
Desančié prohlašuje ve svém orgánu, novosad-
ském »Braniku«, že je takovéto pronásledování
knížete Nikoly částí jihoslovanského tisku za-
hanbující skvrnou v srbské historii. — Černo-
horska policie vstoupila ve styk s žurnalistou
Nastičem teprve, když spiknutí bylo objeveno,
po zachycení pum v Cetyní, a učinila tak jenom
následkem došlé jí zprávy, že je Nastič do
věci zasvěcen a že mimo v Cetyni za-
chycené pumy poslán ještě věltš
počet pum z Bělehradu do Černé
Hory, kteréžto pumy dosud nejsou
naleze nv.
Některé srbské listy uveřejňují depeše, které
byly za účelem vypátrání strůjců spiknutí vy-
meněny mezi černohorskými policejními orgány
a Nastičem, vynechávají však zlo-
myslně datum, kdy tyto depeše byly ode-
slány. Jedna depeše odeslána pod číslem 1661
osmnáctého května 1908, druhá pod číslem
1998 jedenadvacatého května 1908, jak je te-
legrafním úradem potvrzeno. Kdyby byly srbské
listy poctivě udaly mimo čísla i datum ode-
Nastič
Srba
doktor
Černo
Srbsko
Černá Hora
Cetyně
Bělehrad
9
article
Předplaceni
a iuseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Cam je též redakc
a expedice.
10
article
slaných depeší, kteréž tendenčně vynechaly, ne-
mohly by ovšem svým čtenářům pověsiti na nos
lež, že byl zločin zosnován v Cetyni a to od
lidi, kteří se vlastně měli státi jeho obětmi.
Z depeší bylo by se ihned vidělo, že jsou
odeslány teprve po šťastném objevení spiknutí
a pum. Tohoto způsobu boje chápou se ně-
které srbské listy jenom k vůli tomu, aby ten-
denčními zprávami klamaly čtenáře, jakoby čer-
nohorská vláda již před odkrytím zločinu bývala
ve spojení s Nastičem k tomu cíli, aby s ním
celou aféru umluvila ve spolku s vládou bo-
senskou.
Nastič uveřejňuje srbskému ministerskému
předsedovi Pašičovi svědčící otevřený dopis, ve
kterém praví, že jej (Nastiče) v Bělehradě pro-
hlašují za agenta, že však do dnes nebyli
s to lživé toto tvrzení ničím dokázati,
rovněž že do dnešního dne nebyli s to
dokázati, že nejsou výpovědi je-
ho před cetyňským jsoudem uči-
něné pravdivy. Nastič v tomto do-
pise vyzývá energicky Pašiče, aby se po-
staral o rychlé sestavení komise ze zá-
stupců srbské a černohorské vlá-
dy a prohlašuje, že je ochoten po-
drobiti se nejhanebnějšímu tre-
stu, nepodaří-li se mu dokázati
před touto komisí, že je každ
slovo jeho v procesu o spiknut
proti černohorské dynastii před
soudem vyslovené pravdivým. Ne-
postará-li se však Pašič o sestavení takovéto
komise, nabude prý Nastič práva nazývati ho
klevetníkem.
Nastič
Pašič
Bělehrad
11
article
Povstání na Sumatře.
Z Haagu, 24. června. (K. k.) Úřadní telegram
sděluje: Na západním pobřeží Sumatry a rovněžv
jiných krajích způsobili mohamedánští
fanatikové povstání vypravováním o domně-
lých úspěších povstalců. Telegrafické spojení na
mnoha místech jest přeříznuto. Byl též učiněn po-
kus vyšinouti z kolejí vlak žellezniční.
Do Padangu přibyl prapor vojska.
Události v Marokku.
Z Paříže, 24. června. (K. k.) Listu »Journal des
Debats« sděluje se z Mogadoru ze dne 5. t. m., že
kaid Anflus překazil svému soupeři kaidovi Motugovi,
získanému Abdulem Azizem, po porážce dvou ma-
lých hafidských oddílů vtáhnouti do Marakeše, vy-
hrožuje, že by jinak od Abdula Aziza odpadl. Vojsko
Motuga táboří 5 hodin od Marakeše.
Anflus
Motug
Aziz
Abdul Aziza
Sumatra
Haag
Padang
Maroko
Paříž
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Aféra Lemoinova
Lemoinův
13
article
Z Paříže se sděluje: Výsledek Lemoinova dobro-
Gružství budí u obecenstva tím větší veselost, že ze
smějících se nebyl nikdo podvodníkem poškozen, jen
miliardář sir Julius Werher utrpěl škodu 63.000 liber
šterlinků (1,512.000 K), kterou lehko snese a kterou
mu všichni přejí, poněvadž prý chtěl domnělým vy-
nálezem Lemoinovým způsobit světový úpadek v ob-
chodu s diamanty.
Lemoine byl po dlouhé vyšetřovací vazbě soud-
cem Poittevinem propuštěn na svobodu. Slíbil vy-
šetřujícímu soudci, propustí-li jej, že do čtyř neděl
předloží umělý diamant velikosti a tvaru kelímku,
čímž dokáže zřejmě, že dovede vyráběti diamantya
že tedy Wernhera neklamal. Pan Poittevin použil
svého práva a povolil žádanou lhůtu; zdali Lemoi-
novi skutečně věřil, nikdo neví. A nyní počala roz-
košná komedie. Po celé čtyři neděle zaměstnával
Lemoine všechen tisk a každé jeho hnutí zazname-
náváno. Najal osaměle stojící dům, zavedl elektrický
proud, stavěl elektrickou pec posud nevídané veli-
kosti, kupoval tuhové kelímky, jezdil stále ze svého
elegantního hotelu v ulici Pigallově do laboratořea
postavil stráže, aby :. k ní nikdo nepřiblížil, na dva-
cet kroků. Obecenstvo četlo zprávy o tom všem
jako román a sotva kdo věřil, že lze věc pojímati
vážně, humoristické listy pak si z toho tropily ne-
horázné šašky.
Čtyry neděle minuly za domnělé horečné čin-
nosti, ale veliký diamant se neukazoval. Lemoin
dostavil se k soudci a prosil, aby mu lhůta byla pro-
dloužena o týdan, poněvadž se mu posud nepodařilo
obdržeti dosti silný elektrický proud. Pan Poittevi
ve své nevyčerpatelné dobrotě, nebo snad důvěřivosti
povolil žádaný týden, ale když i ten minul, nedostavil
se již Lemoine, jenom psal. Sdělil panu Poittevinovi
že se raději rozhodl upláchnouti, poněvadž slyšel,
Julius Werher
Lemoinův
Lemoin
Wernher
Poittevin
Poittevi
Paříž
Lemoinův dobro
14
article
že má býti zatčen. A vyšetřující soudce prohlásil p
obdržení dopisu s největším klidem, že to očekával
Laikovi nejde na rozum, proč pan Poittevin nedal
podvodníka zatknouti, když očekával, že uprchne
ale moudrý kadi ho poučí, že by se jinak Lemoinovi
nedalo dokázati, že jest podvodníkem, teprve útěk jej
před celým světem usvědčil. Logika důvodu je tak
pádná, že úžasem se člověk zapomene smáti. Také
chování policie jest nevysvětlitelno. Věděla, že Le-
moine je stíhán pro vylákání 63.000 liber a že byl
z vyšetřovací vazby jen prozatímně propuštěn, také
nikdy nepochybovala, že je skutečně podvodníkem
a přece ho nestřežila, nebo aspoň tak nedbale, že
mohl s velkými zavazadly zcela klidně a veřejně
odjeti.
Zatím co Lemoine vesele ujížděl, byla soudně
otevřena proslulá obálka s formulí pro výrobu dia-
mantů, o jejíž vydání bylo před anglickými soudy
tak dlouho a vášnivě bojováno. Formule, jež dle
tvrzení Lemoinova měla umožniti každému znalému
přírodních věd i bez vynálezce vyráběti diamanty,
zní v překladu, pokud možno věrném, takto:
„Já, podepsaný Henri Lemotne, inženýr, bytem
v Paříži, udávám, jak následuje, praktický a theore-
tický postup, jímž lze vyrobiti umělé diamanty: 1.
Poittevin
Lemoin
Lemoinův
Lemotne
Paříž
15
article
Umělý diamant možno obdržeti jen, promění-li se
cukrový uhel v krystalisaci! 2. Krystalisace cukro-
vého uhlu dosáhne se tlakem, nalézá-li se cukrový
uhel v měkkém stavu, jaký nastává před roztáním,
kdežto po roztání nastane skoro bezprostředně spá-
lení. 3. K výrobě diamantů jest zapotřebí elektrické
pece s proudem o 110 voltech a 1500 ampěrech. Cu-
krový uhel vloží se do kelímku, na všech stranách
uzavřeného, jehož poklička zasahuje dovnitř kelím-
ku, aby látku v něm obsaženou stlačovala. Dosáh-
ne-li se vzhledem k počtu voltů a ampěrů i zahřívané
hmotě teploty 1700 až 1800 stupňů uvnitř kelímku.
musí se takto rozžhavený výrobek ihned stlačitia
z pece vytáhnouti. To potvrzuji svým podpisem. Le-
moine Henri, Folkestone, 7. června 1905.
Přítomní znalci dr. Bordas a Kling přes svou
úřadní vážnost vybuchli po přečtení tohoto receptu
ve smích. Pan Poittevin sice není znalý přírodních
věd, ale blbost této tajné formule přece chápala
smál se také.
Že po aféře paní Humbertové, pověstné „velké
Terezy“ dovedl Lemoine nápaliti miliardáře Wern-
hera o tak ohromnou sumu skoro stejným způsobem,
pomocí zapečetěné obálky, skrývající návod a cestu
k obrovským pokladům a po dlouhou dobu uváděti
v rozčilení celý svět, je nanejvýš zajímavým zjevem.
Vždy nalezlo se ještě dosti lidí, kteři na pochybnosti
a výsměch pokrčili rameny s nejistým: „Kdož ví?“
Jisto je, že s notnou dávkou drzosti je možno voditi
za nos celý svět i se slavnými úřady. Viděli jsme
to u Humbertové, Lemoina a u vidíme ještě u ji-
ných.
Henri
doktor
Bordas
Kling
Poittevin
Humbert
Tereza
Lemoin
Wern
Folkestone
Cu
16
article
= Hroby skrčenců. Ze všech způsobů pochová-
vání nebo pohřbívání, jež nacházíme v Americe,
Africe, Asii, Australii a Oceanii, jakož i v předhisto-
rické Evropě, sotva který byl předmětem tak ústlov-
ného bádání, jako pohřbívání ve skrčené poloze, při
čemž má mrtvola kolena vzepřená nahoru. O příčině
tohoto zjevu byly vysloveny různé domněnky. Na
jedné straně se soudilo, že mrtvola ukládána do
hrobu skrčená k vůli úspoře místa, jiní pak se do-
mnívali, že skrčením mrtvoly má se napodobiti po-
loha embrya v životě matčině. Obojí názor byl však
spíše výplodem fantasie než výsledkem bádání, jež
musí se snažiti především vypátrati důvod u národů,
kde se tento způsob pohřbívání posud vyskytuje.
Tuto cestu nastoupil profesor Richard Andree a do-
spěl ku přesvědčení, že při tom jde všude o to,
mrtvolu ve skrčené poloze co nejpevněji spoutati
aby se zabránilo škodlivému návratu mrtvého z hrobu.
Dle staré lidové víry vrací se mrtvý, buď aby po-
mstil svou smrt nebo aby jako strašidlo trápil pozů-
stalé. Aby tak nemohl učiniti, spoutá se co nejpečli-
věji a nejpevněji, stáhne se provazy a ovine se, aby
se nemohl hnouti. Pro skutečnost tohoto názoru se-
bral Andree četné doklady, často se důvod tohoto
způsobu pohřbívání zřejmě vyslovuje také v pohřební
řeči. Jeví se tu zbytky, názoru o těsné souvislosti
říše života a říše smrti.
Richard Andrea
Andrea
Amerika
Afrika
Asie
Austrálie
Oceánie
Evropa