ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 404d7110-660c-11dc-9061-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, work 5, person 57, org 10
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v patek dne 19. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 107.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláel sel olí v Praze v i administrani na štvrt leta . . . . 6 K —h s krolI čonáške ea!: ! 7 k onn ve dlielkch: a K oo k na měsle . . Poštou- nn. s drojí zisllkon n r ita:. . K
Praha NN
5 article Zajímavá příhoda rakousko- německá.
Zajímavá příhoda rakousko- německá. Vysoce zajímavá přihoda rozvířila zkalila hladinu obnoveného parlamentování cislajtánského hned v první den, jemuž vy zváněli officiosové tak slavnostně, jakoby jím mělo býti zahájeno mílostné jaro lásky míru a práce v právech svých chráněných, uspokojených a šťastných národův . .. Den před obnovou parlamentní práee přinesl totiž vídeňský klerikální list »Reichspost«, jakož i šlechticko konservativní »Vaterland« tuto zprávu: Katolickému školskému spolku (roz. něm. »Katholischer Schulverein«) dostalo se zcela obzvlůštního významená ní Jeho c. a k. Výsost p. urcivévoda F' ran tišek Ferdinand přijal z vlast- hiho podnětu svého, sleduje dávno chované přání, protekto- rát nad katolickým školským spolkem v Rakousku! Posavadní protektor, veled. p. biskup Rössler ze sv. Hippolytu bude ku výslovnému přání pana arcivévody úřadovat jako druhý (duchovní protektor. — Dnes (16. dubna) o 41. hod. s poledne bylo předsednictvo katol ckého spolku záležející z předsedy dra. K Schwarze a z místopředsedy kanovníka hr. z Lippe přijato ve slyšení u Jeho c. k Výsosti p. arcivévody Františka Ferdinanda.
Katholischer Schulverein Ferdinand Rössler Schwarz Lippe František Ferdinand Rakousko Katolický školský spolek Hippolyta
6 article
Přišlo, aby mu vzdalo dík za převzeti pro- tektorátu nad spolkem, jež« mu před ne- dávnem bylo oznámeno. Dr. K. Schwarz vzdávaje jmenem ředitelstva nejhlubší dík Jeho Výsosti, že ráčil se z vlastní ho vňukňutí sám spolku nabídnouti za protektora, zároveň jménem 46.000 členů spolku toho vyjádřil velikou jich radost nad tím, že dostalo se patnáctileté neúnavné činnosti katolického spolku pro blaho katolické mládeže naší vlasti jakož i pro trůn a oltář takového vzác- ného schválení, uznání a vděku se strany ne menší, než se svrchované autority Jeho c. a k. Výsosti, v níž získává spole tak mocného ochránce a podporovatele svých vlasteneckých snah. Tento vzácný důkaz milosti bude katolickému spolku- škol- nímu pobídkou, aby s novou a zdvojenou horlivostí sledoval své stanovami vytčené cíle a pro boha, císaře a vlast dále bojoval — Načež odpověděl J. c. a k. V. pa arcivévoda František Ferdinan v řeči deset minut trvavší takto: »Sledoval jsem již dlouho s velikým za- líbením činnost katolického školního spolku. jehož vlastenecké a náboženske působení uznávám a schvaluji zvláště v době hnutí »Pryč o d Řima«, kteréž je zároveň hnutím »Pryč od Rakouska« — hnutím, lehož nelze ani dosti potírati.
K Schwarz Ferdinan Rakousko spolek pro blaho spolekškola
7 article
Nechť jen katolický spolek školský v tomto směru dále působí! Může býti ujištěn, že budu mu protektorem ne pouze dle jmena, alébrž s veškerou silou činu. Jsem ochoten přispěti spolku v jeho pochybnostech neb nesnázích radou i skutkem.« Jakož s radostí byl propůjčil spolku svou zahradu belvederskou k dětské slavnosti, tak že také milerád navštíví příležitostně učitelský se- minář spolku ve Währingu. Posléze pan arcivévoda výslovně dovolil, že vše, co tu řekl, může býti všude uveřejněno. — Šlech- tický »Vaterland« uváděje tuto, pro ře- čený spolek tak důležitou audienci s velikou radostí u veřejnou známost, podotkl k tomu ještě, že pan arcivévoda František Ferdinand
František Ferdinand
9 article
s pohnut zprávami o slavnostních a valných hromadách katolického školského spolku. zvláště skvostnými řečmi na nich pronáše- nými, jež »Vaterland« zevrubně přinášíval, již před delší dobou projevi přání, že by rád ujal se protekto- rátu nad spolkem tím.« Nuže, nebyli bychom se pranic podivili kdyby na zprávu tu byl na ručest reagoval denník Všeněmců, neboť proti jej i ch agitaci byla hlaýně ba výhradne slova arcivévodova namířena. Leč zajímav věc v Rakousku: orgán Wolfův, »Ostdeut- sche Rundschau«, ani muk, za to však hlavní orgán »umírněné« »státní strany« německé; »Neue Freie Presse«, počal všemi zvony zvo- nit na poplach, prohlašuje případ ten za událost v Rakousku neslýchanou, po stránce politické jako ústavní neobyčejne vlážnou, ba za hotové neštěstí pro vládu Körbrovu, jako by jí nenadále »cihla spadla na hlavu«.
Wolfův Ostdeut Körbrův Rakousko Neue Frei Presse
10 article
Však stojí za pozorování, jak jezovitsky zchytrale si při tom hlavní orgán německých lžiliberálů vede. O vlastním jádru celého pří- padu, o tom rozhodném zatracení vše- německého hnutí, o tom klassickém výroku následníka rakouského trůnu, že to německé heslo »Los von Rom!« (»Pryč od Říma!«) znamená (vlastně u těch »ryze německých« vlastenců: »Pryč od Rakou- skal«— pročež nemůže býti ani dosti rázně potíráno: o tomto hlavním předmětu, o této vlastní politické pointě celé řeči arcivévodské úvodní článek »Neue Freie Presse« nijak nešíří slov; to odkládá v levo za loket, jakoby se nechumelilo, to »ničevo« — ale za to široce a dlouze vykládá, jaký že to bojovný kohout ultra- montánstva ten katolický školský spolek, jak si vytkl za účel vyvrátit nynější interkonfes- sionální školu a nahradit ji školou konfessio- nální, jak prý za tím účelem vychovává klerikální učitele a zakládá klerikální školy, slovem, jak prý znovu rozněcuje otázku dávno zákonodárstvím rozřešenou a brojí proti třicet let starému říšskému zákonu školskému.
Los on Rom Řím Neue Frei Presse
11 article
A po té následuje pósa Niobina : »Běda. jaké to ponuré strannické vlivy vysáhly až k osobě následníka trůnu, a dovedly při- měti jej, by převzal prótektorát nad tako- vým spolkem! Po Niobě pak póse angli- ckého Junia: Nástupce trůnu v říši složené z tolika různověrných stran že má se co nejbedlivěji stříci všeho, čímkoliv by vzbu- zoval i jen zdání u některé strany, jakoby předem byl proti ní smýšlením svým podjatý a nikoliv ke všem spravedlivý, shovívavýa nestranný. — Nuž ano, to jsou zajísté zcela správné, rozumné zásady k nimž i my se od jaktěživa hlásíme, ale slyšeti je z úst »Neue Freie Presse«? Téže »Neue Freie Presse«, která co živa jest proti nim pracovala, dychtíc a usilu- jíc stále a stále jen o to, jak by vůli rozhodující v této říši strhla s výsosti spravedlnostia nestran nosti na šikmou plochu podjatosti strannické proti Slovanům a ze- jmena proti nám Čechůml Ano, ta německo-centralistická Frýn jest povolanou mravokárkyní, kde se jedná o nestrannou, rovnou přízeň a spravedlivost všem! Jsme zásadnými odpůrci školy kon- fessionální ve vlastech našich, po níž práhne obskurantism a panstvíchtivost zelotův hier- archických, jsme rozhodnými bojovníky za osvětnou, občanskou výchovu mládeže své ve škole skutečně národní — a právě proto hájíme od půl století zásadu, aby vrácena byla výchov
Niobin Slovan Neue Frei Presse
12 article
školská svobodnému právu a sebeurčení vlastí a národů. Než, kdo se od jakživa tomu vzpěčoval a vzpíral? Německý he- gemonism, který nenáviděl naše české Husitství od Bilé Hory stejně vášnivě a nevraživě jako je nenáviděl jesuitism čili římský k le- rikalism. Má tento německý šovi- nism dnes, kdy se vybarvil od Sedanu v německý protestantism a tudíž se utkal s Římem, práva jakéhos, aby reklamoval pro sebe jednak absolutní shoví- vavost se strany správců této říše, jednak sympathie, ba pomoc se strany naší? — Zajisté povolaný nástupce trůnu říše této má býti bedliv naprostě nestrannosti ke všem vyznáním, ke všem národům a ke všem při- rozeným, spravedlivostí, mravností a vlaste- nectvím prodchnutým snahám a tužbám všech její národů. Ale on má zajisté také povin- nost zavčas opříti se snahám doznan říši této záškodným, jakou jest přece notori- cky snaha Všeněmcův obsažená v jich agitac za heslem »Los von Rom !«, která nevytry- skla naprosto ze žádných hlubin cítu nábo- ženského, nýbrž proste a jedině ze starého vřídla pangermánské rozpína vo- sti a panovačnosti bažící p zhlcení této převážně slovan- ské říše v jícnu všematky Germanie.
Bilá Sedan Řím Los on Rom
13 article
Poněvadž však hohenzollerská politika se sousta toho pro tu sílu katolíků rakouských pro své zdraví bála — proto hledí a ustiluje agitace Wolfovsko-Schönererovská aspon mezi Němci počet těch katolíkův o přítrž menšit: toť celý vtip onoho hesla její »Los von Rom«, které vskutku a v pravdě neslouží, než heslu konečnémua vlastnímu: »Pryč od Rakouska!«0— Přivésti řeč na toto thema ovšem »Neue Freiee bedlivě se střehla, a tolikéž včera v parla mentě aní Všeněmci, ani němečtí nacionalové ve svých interpellacích o ně nez a va t krovrole dili . .. Však právě proto želíme, že naši po- slanci nehlasovali pro to, aby se o odpověd Körbrově na německé z interpellace roz- předla rozprava. Mohla být pro Němce velmi mrzutá, jako pro Rakousko zdravá.
Němec Neue Freiee Los on Rom Rakousko
14 title
Říšská rada.
15 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze třicátá třetí. (Pův. a tel, zpráva »Nár, Lislů«. Z Vídně, 18. dubna. Bez valného rozruchu, jako skončila zimn — předvelikonoční — kampaň říšské rady, po čalo dnes zasedání jarní. Poslanci sjeli se počtem skrovným. Sotva polovina byla jich n svých místech, atmosféra pak zůstala studená. mrazivá, styky mezí stranami odměřené, for mální, napjaté a zrovna takovým byl pomě stran k vládě. Jak byla jindy oblehána křesla ministerská Nyní nikdo se k nim netlačil. Bled, ustarán rozčilen seděl dr. Körber, osamoceni ostatn členové kabinetu. Dr. Rezek zašel si k českým lavicím. Byl tam obstoupen a zapředen do dlouhého rozhovoru. Gallerie prázdny, lože prázdny, každé druh sedadlo prázdno. K tomus ke všemu, ke studené atmosféře, ještě takové ticho, takové mrtvo. jako by sněmovna nedýchala, jako by si ne troufala hlesnouti. Nikde žádné duše v níl Jest tam jako v hlubokém, začarovaném pralese, kde nezašelestí list, nezazní pisk ptáka Stokrát, tisíckrát raději lomoz, hluk a rej, než tato nehybnost, ve které všechno vázne jako
Körber doktor Rezek Vídeň Bled poslanecký sněmovna
16 article
ve vzduchoprázdném prostoru. Všechno tuhne jako v kraji věčného sněhu a ledu! V tom lomozu, hluku a reji jest aspoň život. Cose děje pod námi, jest však toliko slabý pablesk života, jest to živoření. Ani událost dne, řeč arciknížete Františk Ferdinanda d'Este k deputaci výboru kato- lického spolku školského při přijímání protekto- rátu nad ním proti hnutí konanému za heslao »Pryč od Říma« nerozechvěla sněmovnou. Čekal se výbuch, provázený praskotem a rachotem Místo něho vyletělo několik rachejtlí, které »prskly a zhasly docela«. Němečtí lidovci podali v této věci na vládu dolaz plsemně, Všeněmci ústně. Také ten byl by zůstal asi bez ohlasu, kdyby katolické centrum nebylo provázelo každou větu z pro- jevu arciknížete, čteného posl. Herzogem demonstrativním polleskem, ke kterému dáva signál starý opat Treuinfels. Navzájem Všeněmci, němečtí nacionálové a s nimi němečt pokrokovci applaudovali po každém výroku řečníka proti arciknížeti a četné výkřiky pře- rušovaly jeho kritiku. Ministerský předseda dr. Körber odpo věděl ihned k oběma dotazům. Mluvil s patra jen zdánlivě. Jeho prohlášení bylo redigováne na ministerské radě, která se sešla v parlament ním paláci o půl jedenáctě dopoledne. Jes stručně a neobsahuje nic, než samozřejmosti Nic více a nic měně.
Este Herzog doktor Körber Řím
17 article
Návrh na rokování o vládním prohlášen byl zamitnut. Také čeští poslanci hlasovali prot němu. Z věcných i z politických důvodů, které tu ve vší krátkosti vyložíme. Věc, o kterou jde, jest toliž úplně jedno duchou. Podle cislajtánské ústavy jest toliko za vládní činy panovníkovy zodpovědnou vláda. Každý jiný člen císařského domu jest soukrom- níkem a má stejnou volnost pronášeti své mí nění, jako klerýkoliv ohčan. Bylo by tedy jed- náním nesvobodomyslným, zkracovati mu toto úslavní právo. Jaké jest vyjádření některého prince, jes momentem podřízeným. Na čem hlavně sejde. jest, zdaž může svůj soud o věcech vůči sou- kromým osobám pověděti. K otázce t é, lze od- pověděti jen přisvědčivě. Tim jest právní a kon stituční stránka záležitosti vyřízena. Šlo také o stránku politickou, která jes dána tenorem projevu toho, čelícím proti snahám velkoněmeckým a postavením arciknížete jako následníka. Těmito zřetely jasnými a patrnými bylc stanovisko české delegace určeno.
18 article
Poslanci agrární frakce a tak zv. národn socialisté dokázali opět, že nedovedou vystihnout žádné situace a pochopiti jejích příkazův a že jsou úplně ve vleku Všeněmcův i tam, kde ná rodní zájem přikazuje velitelsky posici opačnou Poplatková novella v příčin převodu nemovitosti dostala se ko nečně na přetřes. Mnoho z ní nekyne. Daleko méně, nezli se zprvu čekalo. Pan dr. Böh m- Bawerk vzbudil napřed veliké naděje, ale potom skoro všecky zklamal prosaickým a kate gorickým vyjádřením, »že nedá, že nemá !«, že fiskus nemůže a podobnými námitkami. Je vždycky povážlivo, předělávají- li se berní a po platkové zákony každou chivíli. Podobajís potom oděvu, na ktorém je plno zřolat a každá jiné barvy, strakatině, ve které se málo kdo vyzná. Rozprava o předloze té potrvá také zejtra a v sobotu. To bylo nějakého kasání po několik dnl v orgánech sociální demokracie na hr. Vettra a dra. K örbra pro vypsání doplňovací volby v V. kurii kladensko-smíchovské. Však prýse oběma ukáže, zač je v Pardubicích perník a dostanoů prý co proto. Nuže, sešel se parla- v drobném prodeji: ranní číslo o sebě . . . ra 9 odpolednt . . . . za 2h Ve filialkéch na venkově: rannt čisle. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . Bh Inserá t plati se kotevě zapřel Přežplneení a tnueílr pliibot ednlnl- strape v Masinnske ulici č.s. Tam nacházeií se též režskee tiskiran a skpedice „Národnich Listů“. Eukopisy ao nevracsji.
doktor Böh Bawerk Přežplneení Pardubice Masinnske ulice
19 article
ment a vše, co sociální demokracie udělala, je skromná interpellace posl. Hybeše a soudr., jichž požadavek vyloupnut z obalu, jest ten. aby se volba již vypsaná odložila. Napřed har tusili na její urychlení, teď nalehají na její od- ročení. Takové logice rozuměj, kdo můžeš, ač-li vůbec ještě je člověk, který u sociálních demokratů logiku hledá. Předseda hr. Veller zahajuje schůzi v 11 hod 10 min. dop. a oznamuje císařův dík za projev sou- strasti nad úmrtím arcikněžny Gisely. Potom věno- val vřelou vzpomínku zemřelému posl. Schlesingerovi, jehož památku sněmovna poctila povstáním Konečně sdělil, že posl. Klofáč složil smí- chovsko-kladenský mandát. Ministr železnic podal předlohu o ůprav pracovních poměrů dělníků při režij- ních stavbách železničních a v jejich pomocných závodech; — ministr spravedlnosti o roz- šíření záruky dle zákona ze dne 5. března 1869; — ministr obchodu o doplnění živnosten. ského řádu pokud týká se dělnictva zaměstnaného při stavebních podnicích. Předsednictvo panské sněmovny oznamuje vy- řízení předloh o knihovním dělení katastrálních dílců, o skrovných nemovitostech a změně zákona o evidenci katastru pozemkové daně. Okr. soud vídeňský (Neubau) žádá za vydání posl. Wolla, kašpersko-horský za povolení soud- ního stihání posl. Schneidera.
Hybeš Gisela Schlesinger Klofáč Schneider panská sněmovna
20 article
Posl. Kaiser a spol. (něm. strana lidová) čin tento dotaz k předsedovi ministerstva: Časopis » Reichsposte oznamuje, že J. V. arci- kníže František Ferdinand převzal protektorát nad katolickým školským spolkem (Slyšte! Slyšte lu Všeněmců.) Spolek tento jest každému nepředpoja- tému pozorovateli znám jako bojovný spolek kleri- kální strany, jehož hlavním úkolem je boj proti říši a zákonům. Převzetí protektorátu nad tímto spolkem vyvolalo by veliké znepokojení ve všech kruzích, které uznávají nebezpečí klerikalismu pro stát a spo- lečnost. Podepsaní činí tedy k předsedovi minister- skému dotaz: Srovnává se zpráva časopisu »Reichspost«, kter již dříve v klerikálních listech průských byla uve- řejněna, se skutečností? Stal se tento krok arcikní- žete Františka Ferdinanda s vědomím ministerského předsedy a co hodlá ministerský předseda učiniti, je-li tato zpráva pravdivá K dotazu na předsedu má slovo posl. Herzo jenž praví: Události za poslední doby ukázaly, že sněmovná jest dělnou, jedná-li se o předlohy vládní, které ukládají lidu břemena (Souhlas u Všeněmců). ale není dělnou, jedná-li se o zájem pracovních tříd Včera nenalezlo se ve schůzi sociálně politického vy- boru ani většiny pro osmihodinnou dobu pracovní při hornictví. (Slyšte! Slyšte !) Posl. Schreiter: Ať žije Liechtenstein, ten tam scházel.
Posl Kaiser František Ferdinand Liechtenstein školský spolek
21 article
Posl. Iro: Ten musil na radnici demonstrovat Posl. Herzog (pokračuje):— Také velikonoční prázdniny byly velmi prodlouženy. Obyvateistvo se diví, že sněmovna nepracuje a přece obnášelv dicty za tuto promeškanou dobu 170.000 korun. (Slyštel Slyšte! u Všeněmců). Schůze mohla býti už před týdnem. Diety za promarněné a zanedbané dny byly jednoduše lidu z kapsy ukradeny. (Souhlas u Vše- němců). Táže se předsedy, proč schůze po veliko- nocích byla tak pozdě ustanovena. (Souhlas mezi Všeněmei). Avšak ještě jiná událost rozčiluje nejen Vše- němce, nýbrž také všechny liberální živly v této sně- movně a budí rozhořčenost. »Vaterland« přináší zprávu o přijetí deputace katolického školského spolku, který, jak známo, jest klerikálním bojovným spolkem . . . (Souhlas u Všeněmců) arciknížetem Františkem Ferdinandem. Arcikniže dal deputaci na její dotaz odpověď, o níž zde promluviti jsem tím více povinen, poněvadž arcikníže ke konci audience výslovně pravil, že všechno, co deputaci řekl, může býti uveřejněno. (Slyšte! Slyšte! mezi Všeněmci). »Vateriand« o tom píše: Jeho Výsost dal tuto od- pověď v rozmluvě, klerá trvala 10 minut. Již dlouho prý sledoval s velikým zalibením působení katoli- ckého školského spolku. (Hlučná pochvala a demon- strativní potlesk u katolicko-lidové strany a antise- mitů, smích a nadávky u Všeněmců a německo-li- dové strany) — jehož politickou a náboženskou čin- nost uznává a úplně schvaluje. (Hlučná pochvalaa demonstrativní potlesk u katolicko-lidové stranya antisemitů, odpor u Všeněmců). Posl. T reuinfels volá na Všeněmce: Chee te-li, vystěhujte sel Posl. Berger: Držte hubu, kněžourel Předseda zvoní a napomíná řečníka, aby se omezil na dotaz. (Bouřlivý odpor u německých ra- dikálů a hlasy : Vždyť je to dotaz! Posl. Iro : Mále
Posl Herzog František Ferdinand Berger Slyštel slyšet
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Návštěva Prahy. Nesedlám svůj lokální patriolism k pa- rádní projiždce: Také nebudu dmýchati v pla- mének své fantasie po způsobu Tarasconců. již byli, jak známo, kdys terčem jemného sar kasmu Alfonsa Daudela. Podobají se beztoho bodři našinci tím povídáním so velkoměstském vzduchu pražském« tak drobet těm Daudetovým Provengalům, přirovnávajícím mateřidouškové pahrbky svého okolí ke sceneriím alpským. Jako »pražské dítě« miluji ovšém nade vše rodně město, třeba že netlačím se k este- tikům, kteří káží proti bourání ledajakých staro světských baráčků neb lamentují nad zkázou ghetta, toho věkovitého moře špiny a bídy jehož vchody uzavírány bývaly na noc řetězy jako vstup do města zatracenců, kde prodávalo a kupovalo se vše: »Vieux clous, vieux habita, vieux baromětres, — jeunes femmes!« jak trefně napsal francouzský cestující. To židovské město a ústící do něho uličky, jak nám je Jansa ve své »Staré Praze« znova před oči kouzlí, vyjímají se mnohem krásněj na obrázku než ve skutečnosti. Za obydli ne přeju je však ani tém nejchudším z chudých našich spoluobčanů, kteří mají přec stejné právo na světlo a vzduch jako my Nemůžete-li staré kvartýry zachovati jako Pompeje, neobydlené — jako museum bídy pražských chudých předešlého věku — neho rujte pro jich zachování! Zbývá tu ještě tolik znamenitých památníko zašlých period od pochmůrných rotund román ských, jež vztýčeny byly nad troskami pohan ských božišť až po paláciky, lelohrádky a glo- rietty baroku a rokoka, jiehž gracie a úsměv v žádně snad druhé kapitále středpevropské tak kouzelně na cizineo nepůsobí jako právě u nás!
Daudel Daudetův Jansa Praha Pompeje Vieux clous
23 article
Čtenář promine mi snad toto odbočení o thematu, o němž rozepsati jsem si předevzal, bylo vyvoláno vzpomínkou na výrok jisté, jinak vynikající osobnosti z kruhu etitelů Staré Prahy, že prý i odstranění ghetta návštěvě Prahy ublížilol A přede každému z nás známo, že toho příčinou jen a jen přeměna národnostní, jež se s Prahou v posledních 30 letech udála . . . . Jost přirozeno při poloze města našeho, tak vzdáleného zemím románským, že především turistický proud z Německa občas naplňoval zdejší hotely. Tehdy přicházeli Němci do města Mozartova jako mezi své. Německé divadlo bylo kdysi z nejlepších jevišť německého světa Přední skladatelé a umělci bývali jeho řediteli O Pražácích tvrdilo se, že mluví nejsprávněji německy .. . e Od té doby mnoho se změnilo ! Pozděj platila Praha v cizině za město s převahou židovskou. Ještě před 5 lety řekl mi to jistý knihtiskař v Kolině n. R. Není divu! Kdo mě v Německu s Prahou co dělat, přicházel d styku se židy. Pražský obchod, průmysl, němečké divadlo německý žurnalism: vše bylo v rukou židovských. A zmíněný úsudek německého knihtiskaře jest dosud karakteristický pro německou menšinu pražskou. Teprve před třemi léty o pražských bou řich listopadových proniklo vědomí o česk Praze do nejzazších koutů Germanie. Ukrutné anekdoty kolovaly tehda po Ně mecku a mnohá pěst pozvedla se tam a zahro- zila směrem k českým horám — — — — —
Jost Němec Mozartův Pražák Praha Německo český hora německý divadlo
24 article
Hovořil jsem loni o Praze se zdejším zá- stupcem jisté cizí mocnosti. Mluvil s uspoko- jením o svém pražském pobytu. Během roz mluvy vzpomněl nedávné návštěvy svého nej- bližšího příbuzného. Tomuto vysokému důstojníku při námořnictvu, velmi zcestovalému, neušly ovšem půvaby našeho města, nad něž vynášel jedině malebný Edinburg. Výrok muže, který obeplul a procestoval všech pět dílů země, jíž váží! Nemohl jsem se ovšem zdržeti stesku nad neustále klesajícím počtem návštěvníků Prahy. »To, jak víte,« opáčil, »jest následek ne blahých poměrů národnostních.« »Avšak přesvědčil jste se zajisté o be podstatnosti různých, venku šířených zpráv? »Nicméně nedovedu animovati ani své příbuzné, jichž mám za hranicemi velký počet k zajížďce na Prahu. Obývám, jak vidíte, by velký a pěkný, uprostřed elitní čivrti, opatřeny vším moderním komfortem.« »Podivno, ani pobídka vaše je nepřesvěd čila o prolhanosti zpráv o naší kapitále šíře ných?« »Nepřesvědčila je! Jedni se vymlouvají na nervosu — škodí jim rozčilení; druzí na ne šikovné spojení atd. Slovem Praha je město — „kompromitované“l«
Praha Edinburg
25 article
Uvažujme, neni-li plýtváním českých peněz. rozesilati německé letáky, povzbuzující k ná vštěvě našeho městal Inserovati (!) o krásách Prahy za drahou sazbu v německých žurnálech Od Basileje až k Ballickému moři nemáme přítele, přítelíčka. Jaké je asi mínění o nás v širokýeh vrstvách, když i berlinským universitním pro fessorům jsme jen »apoštoly barbarismu«!T přece mohli by znáti z dějin českých aspoň dvě jména: Hus a Komenský! Vždyť největší jejich umělec z doby renesance, Dürer, kresle symbo- licky triumfálný vůz císaře Maxa, do perul genia vkreslil péro s nápisem »Bohemis« pře samo jméno »Germanis« . .. Zavírají zúmyslně oči. Nechtějí o nás slyšeti! Nie! Byli a budou našimi nepřátelyo A naši lidé se stále v potu tváří pachtí je udobřiti! Není-liž to ponižující? Pražský ně- mecký obchodník, německý průmyslník, německ hotelier ani dost málo se při tom nenamáhá A měl by přece obchodně stejně příčin touži po větší návštévě Prahy jako naši lidě?
Ballický Hus Komenský Dürer Maxa Nie Praha Basilej
26 article
Jejich by to spíše byla záležitost, přeji- si větší návšlěvu z Říše, aby se oháněli ve prospěch pravdy, oni by více víry nalezli, vy vracejíce všeliké lži o Praze, za hranicem šířené, kdyby jim na tom záleželo. Ale jim ne- napadá se namáhati. Libují si v úloze bolestinů a podporováni českým odběratelstvem mohou s spokojeně na bolestíny pohrávati! . .. Na místo v Německu slušelo by našim sháněčům cizinecké návštěvy hledati Praze přátele v zemích slovanských. Kdyby těm chtěl věnovati jen část oné horlivosti, již s naprostou. předem jistou bezvýslednosti vyplýtvají na pře- šroubování veřejného mínění v sousední říši. dnes naprosto nemyslitelné, kdyby tolikéž úsil obrátiti chtěli na druhou stranu, na stranu slo- vanskou, aby vlasti naší hleděli získati sympatie u cestující inleligence v Rusku, v Polsku ostatních zemích slovanských, byl by výsledel dojista patrnější a utěšenější.
Praha Německo Rusko Polsko
27 article
Třeba by ovšem bylo dle toho se i upra vili. Praze ještě mnoho chybí do slovanskost rázu a nevím na příklad, kterak v našieh hotelech pochodí host ruský, polský, chorvatský srbský, neznaje náhodou češtinu ani její samu- spasitelnou v kultuře sousedku! Projděte celou Prahou, kolik na jdete obchodů s nápisem »zde hovoří se tim či oným jazykem slovanskýme? To však dá se snadno změniti. Chěfov českých bankovních závodů, obchodů a hötel začnou se rychle sháněti po příručích, kte slovanskými jazyky vládnou — jakmile jen citel- nější toho potřeba se ukáže. Vedle účelně provedených průvodců p Praze*) pro návštěvníka Slovana i Francouze se- psaných předními autory, ne suchopárně — jak jsem již jednou na tomto místě naznačil — třeba velmi nutně pěkného rusko-francouzského plakátu s pohledy na Prahu a čelnějších hrado *) O vydání ruského a polského Průvodce p Praze jedná se právě ve výboru »Slovanséhke klubu«.
Slovan Francouz Praha Slovanséhke klub
28 article
a zámků českých ! Plakátů, jež by se rozhodily obratně po všem slovanském světě. Práci tu bylo by zadati síle vynikající, nikoliv prostřední. Dnes, kdy továrník, ba i větší obchodník za- dává své afiše osvědčeným umělcům, plakáty Muchovy a Privata Livemonta zdobí čekárnya dvorany veřejných budov a nádraží, nikdo už si nepovšimne všelikých strakatých litografických výrobků, jaké někdy rozesílány bývají z českých měst. Služis nám zde vzorem aflše švýcarské, správy lázní jiho-francouzských, města při jezerech hornoitalských. Ty nádhierné repřodukce vábí a vykonají více než knihovny krajinářských popisůl Ovšem bylo by ke všemu třeba peněz. Četl jsem téchto dnů, že ministerstvo svolalo jakousi komisi pro povznesení návštěvy rakou- ských Alp. Ministr železnic jest prý ochoten podporovati tuto akci. Je-li vláda přízniva my- šlence povznesení návštěvy cízinců v Rakousku, nesměla by přece odmítnouti žádost naši o finanční i morální pomoc ke stejné akci v Čecháchl Nejen Alpy, také my chceme svoje cizince. A sice ty cizince, na které nejspiš můžeme činiti nároky.
Muchov Rakousko Alpy
29 article
Nebude to od vlády ani žádný present po- platnictvu, neboť návštěvou zvýší se frekvence na dráhách! Pramálo učinily správy železnic českých pro povznesení návštěvy cizinců. V pražském dopravním ředitelství nemají ani známé obrázkové afiše českých tratí více na skladě. Za to se po českých nádražích nalepuje kde jaký v Německu zhotovený reklamní illustrační šmejd. Nutné bylo by také zřízení informační kan- celáře, po celý den úřadující někde poblíže Prašné brány, aby ji cizinec lehce nalezl. Ná- klad dal by se uhraditi různými poplatky a pří- spěvky českých podniků, v jejichž prospěch by kancelář pracovala. Nesčíslné výhody přinesl by častější styk se slovanským světem. Proto s chuti k dilu, úspěch nás nemine. Charles Hipman.
Hipman Německo