2
masthead
V Praze, v patek dne 19. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláel sel
olí v Praze v i administrani
na štvrt leta . . . . 6 K —h
s krolI čonáške
ea!: ! 7 k onn
ve dlielkch: a K oo k
na měsle . .
Poštou-
nn.
s drojí zisllkon
n r ita:. . K
Praha
NN
5
article
Zajímavá příhoda rakousko-
německá.
Zajímavá příhoda rakousko-
německá.
Vysoce zajímavá přihoda rozvířila
zkalila hladinu obnoveného parlamentování
cislajtánského hned v první den, jemuž vy
zváněli officiosové tak slavnostně, jakoby
jím mělo býti zahájeno mílostné jaro lásky
míru a práce v právech svých chráněných,
uspokojených a šťastných národův . ..
Den před obnovou parlamentní práee
přinesl totiž vídeňský klerikální list
»Reichspost«, jakož i šlechticko
konservativní »Vaterland« tuto
zprávu: Katolickému školskému spolku (roz.
něm. »Katholischer Schulverein«) dostalo se
zcela obzvlůštního významená ní
Jeho c. a k. Výsost p. urcivévoda F' ran
tišek Ferdinand přijal z vlast-
hiho podnětu svého, sleduje
dávno chované přání, protekto-
rát nad katolickým školským
spolkem v Rakousku! Posavadní
protektor, veled. p. biskup Rössler ze sv.
Hippolytu bude ku výslovnému přání pana
arcivévody úřadovat jako druhý (duchovní
protektor. — Dnes (16. dubna) o 41. hod.
s poledne bylo předsednictvo katol
ckého spolku záležející z předsedy dra. K
Schwarze a z místopředsedy kanovníka hr.
z Lippe přijato ve slyšení u Jeho c. k
Výsosti p. arcivévody Františka Ferdinanda.
Katholischer Schulverein
Ferdinand
Rössler
Schwarz
Lippe
František Ferdinand
Rakousko
Katolický školský spolek
Hippolyta
6
article
Přišlo, aby mu vzdalo dík za převzeti pro-
tektorátu nad spolkem, jež« mu před ne-
dávnem bylo oznámeno. Dr. K. Schwarz
vzdávaje jmenem ředitelstva nejhlubší dík
Jeho Výsosti, že ráčil se z vlastní ho
vňukňutí sám spolku nabídnouti
za protektora, zároveň jménem 46.000
členů spolku toho vyjádřil velikou jich radost
nad tím, že dostalo se patnáctileté
neúnavné činnosti katolického spolku
pro blaho katolické mládeže naší vlasti
jakož i pro trůn a oltář takového vzác-
ného schválení, uznání a vděku se
strany ne menší, než se svrchované autority
Jeho c. a k. Výsosti, v níž získává spole
tak mocného ochránce a podporovatele svých
vlasteneckých snah. Tento vzácný
důkaz milosti bude katolickému spolku- škol-
nímu pobídkou, aby s novou a zdvojenou
horlivostí sledoval své stanovami vytčené
cíle a pro boha, císaře a vlast dále bojoval
— Načež odpověděl J. c. a k. V. pa
arcivévoda František Ferdinan
v řeči deset minut trvavší takto:
»Sledoval jsem již dlouho s velikým za-
líbením činnost katolického školního spolku.
jehož vlastenecké a náboženske
působení uznávám a schvaluji
zvláště v době hnutí »Pryč o d
Řima«, kteréž je zároveň hnutím
»Pryč od Rakouska« — hnutím,
lehož nelze ani dosti potírati.
K Schwarz
Ferdinan
Rakousko
spolek pro blaho
spolekškola
7
article
Nechť jen katolický spolek školský v tomto
směru dále působí! Může býti ujištěn, že
budu mu protektorem ne pouze dle jmena,
alébrž s veškerou silou činu. Jsem
ochoten přispěti spolku v jeho pochybnostech
neb nesnázích radou i skutkem.« Jakož
s radostí byl propůjčil spolku svou zahradu
belvederskou k dětské slavnosti, tak že také
milerád navštíví příležitostně učitelský se-
minář spolku ve Währingu. Posléze pan
arcivévoda výslovně dovolil, že vše, co tu
řekl, může býti všude uveřejněno. — Šlech-
tický »Vaterland« uváděje tuto, pro ře-
čený spolek tak důležitou audienci s velikou
radostí u veřejnou známost, podotkl k tomu
ještě, že pan arcivévoda František Ferdinand
František Ferdinand
9
article
s pohnut zprávami o slavnostních a valných
hromadách katolického školského spolku.
zvláště skvostnými řečmi na nich pronáše-
nými, jež »Vaterland« zevrubně přinášíval,
již před delší dobou projevi
přání, že by rád ujal se protekto-
rátu nad spolkem tím.«
Nuže, nebyli bychom se pranic podivili
kdyby na zprávu tu byl na ručest reagoval
denník Všeněmců, neboť proti jej i ch
agitaci byla hlaýně ba výhradne
slova arcivévodova namířena. Leč zajímav
věc v Rakousku: orgán Wolfův, »Ostdeut-
sche Rundschau«, ani muk, za to však hlavní
orgán »umírněné« »státní strany« německé;
»Neue Freie Presse«, počal všemi zvony zvo-
nit na poplach, prohlašuje případ ten za
událost v Rakousku neslýchanou, po
stránce politické jako ústavní neobyčejne
vlážnou, ba za hotové neštěstí pro vládu
Körbrovu, jako by jí nenadále »cihla spadla
na hlavu«.
Wolfův
Ostdeut
Körbrův
Rakousko
Neue Frei Presse
10
article
Však stojí za pozorování, jak jezovitsky
zchytrale si při tom hlavní orgán německých
lžiliberálů vede. O vlastním jádru celého pří-
padu, o tom rozhodném zatracení vše-
německého hnutí, o tom klassickém
výroku následníka rakouského trůnu, že to
německé heslo »Los von Rom!« (»Pryč
od Říma!«) znamená (vlastně u těch »ryze
německých« vlastenců: »Pryč od Rakou-
skal«— pročež nemůže býti ani dosti rázně
potíráno: o tomto hlavním předmětu, o této
vlastní politické pointě celé řeči arcivévodské
úvodní článek »Neue Freie Presse« nijak
nešíří slov; to odkládá v levo za
loket, jakoby se nechumelilo, to
»ničevo« — ale za to široce a dlouze
vykládá, jaký že to bojovný kohout ultra-
montánstva ten katolický školský spolek, jak
si vytkl za účel vyvrátit nynější interkonfes-
sionální školu a nahradit ji školou konfessio-
nální, jak prý za tím účelem vychovává
klerikální učitele a zakládá klerikální školy,
slovem, jak prý znovu rozněcuje otázku dávno
zákonodárstvím rozřešenou a brojí proti třicet
let starému říšskému zákonu školskému.
Los on Rom
Řím
Neue Frei Presse
11
article
A po té následuje pósa Niobina : »Běda.
jaké to ponuré strannické vlivy vysáhly až
k osobě následníka trůnu, a dovedly při-
měti jej, by převzal prótektorát nad tako-
vým spolkem! Po Niobě pak póse angli-
ckého Junia: Nástupce trůnu v říši složené
z tolika různověrných stran že má se co
nejbedlivěji stříci všeho, čímkoliv by vzbu-
zoval i jen zdání u některé strany, jakoby
předem byl proti ní smýšlením svým podjatý
a nikoliv ke všem spravedlivý, shovívavýa
nestranný. — Nuž ano, to jsou zajísté zcela
správné, rozumné zásady k nimž i my se
od jaktěživa hlásíme, ale slyšeti je z úst
»Neue Freie Presse«? Téže »Neue
Freie Presse«, která co živa jest proti
nim pracovala, dychtíc a usilu-
jíc stále a stále jen o to, jak by
vůli rozhodující v této říši
strhla s výsosti spravedlnostia
nestran nosti na šikmou plochu
podjatosti strannické proti Slovanům a ze-
jmena proti nám Čechůml
Ano, ta německo-centralistická Frýn
jest povolanou mravokárkyní, kde se jedná
o nestrannou, rovnou přízeň a spravedlivost
všem! Jsme zásadnými odpůrci školy kon-
fessionální ve vlastech našich, po níž práhne
obskurantism a panstvíchtivost zelotův hier-
archických, jsme rozhodnými bojovníky za
osvětnou, občanskou výchovu
mládeže své ve škole skutečně
národní — a právě proto hájíme od půl
století zásadu, aby vrácena byla výchov
Niobin
Slovan
Neue Frei Presse
12
article
školská svobodnému právu a sebeurčení
vlastí a národů. Než, kdo se od jakživa
tomu vzpěčoval a vzpíral? Německý he-
gemonism, který nenáviděl naše
české Husitství od Bilé Hory
stejně vášnivě a nevraživě jako
je nenáviděl jesuitism čili římský k le-
rikalism. Má tento německý šovi-
nism dnes, kdy se vybarvil od Sedanu v
německý protestantism a tudíž
se utkal s Římem, práva jakéhos, aby
reklamoval pro sebe jednak absolutní shoví-
vavost se strany správců této říše, jednak
sympathie, ba pomoc se strany naší? —
Zajisté povolaný nástupce trůnu říše této
má býti bedliv naprostě nestrannosti ke všem
vyznáním, ke všem národům a ke všem při-
rozeným, spravedlivostí, mravností a vlaste-
nectvím prodchnutým snahám a tužbám všech
její národů. Ale on má zajisté také povin-
nost zavčas opříti se snahám doznan
říši této záškodným, jakou jest přece notori-
cky snaha Všeněmcův obsažená v jich agitac
za heslem »Los von Rom !«, která nevytry-
skla naprosto ze žádných hlubin cítu nábo-
ženského, nýbrž proste a jedině ze starého
vřídla pangermánské rozpína vo-
sti a panovačnosti bažící p
zhlcení této převážně slovan-
ské říše v jícnu všematky Germanie.
Bilá
Sedan
Řím
Los on Rom
13
article
Poněvadž však hohenzollerská politika
se sousta toho pro tu sílu katolíků
rakouských pro své zdraví bála
— proto hledí a ustiluje agitace
Wolfovsko-Schönererovská aspon
mezi Němci počet těch katolíkův
o přítrž menšit: toť celý vtip onoho
hesla její »Los von Rom«, které vskutku a
v pravdě neslouží, než heslu konečnémua
vlastnímu: »Pryč od Rakouska!«0— Přivésti
řeč na toto thema ovšem »Neue Freiee
bedlivě se střehla, a tolikéž včera v parla
mentě aní Všeněmci, ani němečtí nacionalové
ve svých interpellacích o ně nez a va
t krovrole
dili . ..
Však právě proto želíme, že naši po-
slanci nehlasovali pro to, aby se o odpověd
Körbrově na německé z interpellace roz-
předla rozprava. Mohla být pro Němce velmi
mrzutá, jako pro Rakousko zdravá.
Němec
Neue Freiee
Los on Rom
Rakousko
15
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze třicátá třetí.
(Pův. a tel, zpráva »Nár, Lislů«.
Z Vídně, 18. dubna.
Bez valného rozruchu, jako skončila zimn
— předvelikonoční — kampaň říšské rady, po
čalo dnes zasedání jarní. Poslanci sjeli se
počtem skrovným. Sotva polovina byla jich n
svých místech, atmosféra pak zůstala studená.
mrazivá, styky mezí stranami odměřené, for
mální, napjaté a zrovna takovým byl pomě
stran k vládě.
Jak byla jindy oblehána křesla ministerská
Nyní nikdo se k nim netlačil. Bled, ustarán
rozčilen seděl dr. Körber, osamoceni ostatn
členové kabinetu. Dr. Rezek zašel si k českým
lavicím. Byl tam obstoupen a zapředen do
dlouhého rozhovoru.
Gallerie prázdny, lože prázdny, každé druh
sedadlo prázdno. K tomus ke všemu, ke studené
atmosféře, ještě takové ticho, takové mrtvo.
jako by sněmovna nedýchala, jako by si ne
troufala hlesnouti. Nikde žádné duše v níl
Jest tam jako v hlubokém, začarovaném
pralese, kde nezašelestí list, nezazní pisk ptáka
Stokrát, tisíckrát raději lomoz, hluk a rej, než
tato nehybnost, ve které všechno vázne jako
Körber
doktor
Rezek
Vídeň
Bled
poslanecký sněmovna
16
article
ve vzduchoprázdném prostoru. Všechno tuhne
jako v kraji věčného sněhu a ledu! V tom
lomozu, hluku a reji jest aspoň život. Cose
děje pod námi, jest však toliko slabý pablesk
života, jest to živoření.
Ani událost dne, řeč arciknížete Františk
Ferdinanda d'Este k deputaci výboru kato-
lického spolku školského při přijímání protekto-
rátu nad ním proti hnutí konanému za heslao
»Pryč od Říma« nerozechvěla sněmovnou. Čekal
se výbuch, provázený praskotem a rachotem
Místo něho vyletělo několik rachejtlí, které
»prskly a zhasly docela«.
Němečtí lidovci podali v této věci na vládu
dolaz plsemně, Všeněmci ústně. Také ten byl
by zůstal asi bez ohlasu, kdyby katolické
centrum nebylo provázelo každou větu z pro-
jevu arciknížete, čteného posl. Herzogem
demonstrativním polleskem, ke kterému dáva
signál starý opat Treuinfels. Navzájem
Všeněmci, němečtí nacionálové a s nimi němečt
pokrokovci applaudovali po každém výroku
řečníka proti arciknížeti a četné výkřiky pře-
rušovaly jeho kritiku.
Ministerský předseda dr. Körber odpo
věděl ihned k oběma dotazům. Mluvil s patra
jen zdánlivě. Jeho prohlášení bylo redigováne
na ministerské radě, která se sešla v parlament
ním paláci o půl jedenáctě dopoledne. Jes
stručně a neobsahuje nic, než samozřejmosti
Nic více a nic měně.
Este
Herzog
doktor
Körber
Řím
17
article
Návrh na rokování o vládním prohlášen
byl zamitnut. Také čeští poslanci hlasovali prot
němu. Z věcných i z politických důvodů, které
tu ve vší krátkosti vyložíme.
Věc, o kterou jde, jest toliž úplně jedno
duchou. Podle cislajtánské ústavy jest toliko za
vládní činy panovníkovy zodpovědnou vláda.
Každý jiný člen císařského domu jest soukrom-
níkem a má stejnou volnost pronášeti své mí
nění, jako klerýkoliv ohčan. Bylo by tedy jed-
náním nesvobodomyslným, zkracovati mu toto
úslavní právo.
Jaké jest vyjádření některého prince, jes
momentem podřízeným. Na čem hlavně sejde.
jest, zdaž může svůj soud o věcech vůči sou-
kromým osobám pověděti. K otázce t é, lze od-
pověděti jen přisvědčivě. Tim jest právní a kon
stituční stránka záležitosti vyřízena.
Šlo také o stránku politickou, která jes
dána tenorem projevu toho, čelícím proti snahám
velkoněmeckým a postavením arciknížete jako
následníka.
Těmito zřetely jasnými a patrnými bylc
stanovisko české delegace určeno.
18
article
Poslanci agrární frakce a tak zv. národn
socialisté dokázali opět, že nedovedou vystihnout
žádné situace a pochopiti jejích příkazův a že
jsou úplně ve vleku Všeněmcův i tam, kde ná
rodní zájem přikazuje velitelsky posici opačnou
Poplatková novella v příčin
převodu nemovitosti dostala se ko
nečně na přetřes. Mnoho z ní nekyne. Daleko
méně, nezli se zprvu čekalo. Pan dr. Böh m-
Bawerk vzbudil napřed veliké naděje, ale
potom skoro všecky zklamal prosaickým a kate
gorickým vyjádřením, »že nedá, že nemá !«, že
fiskus nemůže a podobnými námitkami. Je
vždycky povážlivo, předělávají- li se berní a po
platkové zákony každou chivíli. Podobajís
potom oděvu, na ktorém je plno zřolat a každá
jiné barvy, strakatině, ve které se málo kdo
vyzná.
Rozprava o předloze té potrvá také zejtra
a v sobotu.
To bylo nějakého kasání po několik dnl
v orgánech sociální demokracie na hr. Vettra
a dra. K örbra pro vypsání doplňovací volby
v V. kurii kladensko-smíchovské. Však prýse
oběma ukáže, zač je v Pardubicích perník a
dostanoů prý co proto. Nuže, sešel se parla-
v drobném prodeji:
ranní číslo o sebě . . . ra 9
odpolednt
. . . . za 2h
Ve filialkéch na venkově:
rannt čisle. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . Bh
Inserá t
plati se kotevě zapřel
Přežplneení a tnueílr pliibot ednlnl-
strape v Masinnske ulici č.s.
Tam nacházeií se též režskee
tiskiran a skpedice „Národnich Listů“.
Eukopisy ao nevracsji.
doktor
Böh
Bawerk
Přežplneení
Pardubice
Masinnske ulice
19
article
ment a vše, co sociální demokracie udělala, je
skromná interpellace posl. Hybeše a soudr.,
jichž požadavek vyloupnut z obalu, jest ten.
aby se volba již vypsaná odložila. Napřed har
tusili na její urychlení, teď nalehají na její od-
ročení. Takové logice rozuměj, kdo můžeš,
ač-li vůbec ještě je člověk, který u sociálních
demokratů logiku hledá.
Předseda hr. Veller zahajuje schůzi v 11 hod
10 min. dop. a oznamuje císařův dík za projev sou-
strasti nad úmrtím arcikněžny Gisely. Potom věno-
val vřelou vzpomínku zemřelému posl. Schlesingerovi,
jehož památku sněmovna poctila povstáním
Konečně sdělil, že posl. Klofáč složil smí-
chovsko-kladenský mandát.
Ministr železnic podal předlohu o ůprav
pracovních poměrů dělníků při režij-
ních stavbách železničních a v jejich
pomocných závodech; — ministr spravedlnosti o roz-
šíření záruky dle zákona ze dne 5. března
1869; — ministr obchodu o doplnění živnosten.
ského řádu pokud týká se dělnictva zaměstnaného
při stavebních podnicích.
Předsednictvo panské sněmovny oznamuje vy-
řízení předloh o knihovním dělení katastrálních
dílců, o skrovných nemovitostech a změně zákona
o evidenci katastru pozemkové daně.
Okr. soud vídeňský (Neubau) žádá za vydání
posl. Wolla, kašpersko-horský za povolení soud-
ního stihání posl. Schneidera.
Hybeš
Gisela
Schlesinger
Klofáč
Schneider
panská sněmovna
20
article
Posl. Kaiser a spol. (něm. strana lidová) čin
tento dotaz k předsedovi ministerstva:
Časopis » Reichsposte oznamuje, že J. V. arci-
kníže František Ferdinand převzal protektorát nad
katolickým školským spolkem (Slyšte! Slyšte lu
Všeněmců.) Spolek tento jest každému nepředpoja-
tému pozorovateli znám jako bojovný spolek kleri-
kální strany, jehož hlavním úkolem je boj proti říši
a zákonům. Převzetí protektorátu nad tímto spolkem
vyvolalo by veliké znepokojení ve všech kruzích,
které uznávají nebezpečí klerikalismu pro stát a spo-
lečnost. Podepsaní činí tedy k předsedovi minister-
skému dotaz:
Srovnává se zpráva časopisu »Reichspost«, kter
již dříve v klerikálních listech průských byla uve-
řejněna, se skutečností? Stal se tento krok arcikní-
žete Františka Ferdinanda s vědomím ministerského
předsedy a co hodlá ministerský předseda učiniti,
je-li tato zpráva pravdivá
K dotazu na předsedu má slovo posl. Herzo
jenž praví: Události za poslední doby ukázaly, že
sněmovná jest dělnou, jedná-li se o předlohy vládní,
které ukládají lidu břemena (Souhlas u Všeněmců).
ale není dělnou, jedná-li se o zájem pracovních tříd
Včera nenalezlo se ve schůzi sociálně politického vy-
boru ani většiny pro osmihodinnou dobu pracovní
při hornictví. (Slyšte! Slyšte !)
Posl. Schreiter: Ať žije Liechtenstein, ten
tam scházel.
Posl
Kaiser
František Ferdinand
Liechtenstein
školský spolek
21
article
Posl. Iro: Ten musil na radnici demonstrovat
Posl. Herzog (pokračuje):— Také velikonoční
prázdniny byly velmi prodlouženy. Obyvateistvo se
diví, že sněmovna nepracuje a přece obnášelv dicty
za tuto promeškanou dobu 170.000 korun. (Slyštel
Slyšte! u Všeněmců). Schůze mohla býti už před
týdnem. Diety za promarněné a zanedbané dny byly
jednoduše lidu z kapsy ukradeny. (Souhlas u Vše-
němců). Táže se předsedy, proč schůze po veliko-
nocích byla tak pozdě ustanovena. (Souhlas mezi
Všeněmei).
Avšak ještě jiná událost rozčiluje nejen Vše-
němce, nýbrž také všechny liberální živly v této sně-
movně a budí rozhořčenost. »Vaterland« přináší
zprávu o přijetí deputace katolického školského
spolku, který, jak známo, jest klerikálním bojovným
spolkem . . . (Souhlas u Všeněmců) arciknížetem
Františkem Ferdinandem. Arcikniže dal deputaci na
její dotaz odpověď, o níž zde promluviti jsem tím
více povinen, poněvadž arcikníže ke konci audience
výslovně pravil, že všechno, co deputaci řekl, může
býti uveřejněno. (Slyšte! Slyšte! mezi Všeněmci).
»Vateriand« o tom píše: Jeho Výsost dal tuto od-
pověď v rozmluvě, klerá trvala 10 minut. Již dlouho
prý sledoval s velikým zalibením působení katoli-
ckého školského spolku. (Hlučná pochvala a demon-
strativní potlesk u katolicko-lidové strany a antise-
mitů, smích a nadávky u Všeněmců a německo-li-
dové strany) — jehož politickou a náboženskou čin-
nost uznává a úplně schvaluje. (Hlučná pochvalaa
demonstrativní potlesk u katolicko-lidové stranya
antisemitů, odpor u Všeněmců).
Posl. T reuinfels volá na Všeněmce: Chee
te-li, vystěhujte sel
Posl. Berger: Držte hubu, kněžourel
Předseda zvoní a napomíná řečníka, aby se
omezil na dotaz. (Bouřlivý odpor u německých ra-
dikálů a hlasy : Vždyť je to dotaz! Posl. Iro : Mále
Posl
Herzog
František Ferdinand
Berger
Slyštel slyšet
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Návštěva Prahy.
Nesedlám svůj lokální patriolism k pa-
rádní projiždce: Také nebudu dmýchati v pla-
mének své fantasie po způsobu Tarasconců.
již byli, jak známo, kdys terčem jemného sar
kasmu Alfonsa Daudela. Podobají se beztoho
bodři našinci tím povídáním so velkoměstském
vzduchu pražském« tak drobet těm Daudetovým
Provengalům, přirovnávajícím mateřidouškové
pahrbky svého okolí ke sceneriím alpským.
Jako »pražské dítě« miluji ovšém nade
vše rodně město, třeba že netlačím se k este-
tikům, kteří káží proti bourání ledajakých staro
světských baráčků neb lamentují nad zkázou
ghetta, toho věkovitého moře špiny a bídy
jehož vchody uzavírány bývaly na noc řetězy
jako vstup do města zatracenců, kde prodávalo
a kupovalo se vše: »Vieux clous, vieux habita,
vieux baromětres, — jeunes femmes!« jak
trefně napsal francouzský cestující.
To židovské město a ústící do něho uličky,
jak nám je Jansa ve své »Staré Praze« znova
před oči kouzlí, vyjímají se mnohem krásněj
na obrázku než ve skutečnosti. Za obydli ne
přeju je však ani tém nejchudším z chudých
našich spoluobčanů, kteří mají přec stejné
právo na světlo a vzduch jako my
Nemůžete-li staré kvartýry zachovati jako
Pompeje, neobydlené — jako museum bídy
pražských chudých předešlého věku — neho
rujte pro jich zachování!
Zbývá tu ještě tolik znamenitých památníko
zašlých period od pochmůrných rotund román
ských, jež vztýčeny byly nad troskami pohan
ských božišť až po paláciky, lelohrádky a glo-
rietty baroku a rokoka, jiehž gracie a úsměv
v žádně snad druhé kapitále středpevropské
tak kouzelně na cizineo nepůsobí jako právě
u nás!
Daudel
Daudetův
Jansa
Praha
Pompeje
Vieux clous
23
article
Čtenář promine mi snad toto odbočení o
thematu, o němž rozepsati jsem si předevzal,
bylo vyvoláno vzpomínkou na výrok jisté, jinak
vynikající osobnosti z kruhu etitelů Staré
Prahy, že prý i odstranění ghetta návštěvě
Prahy ublížilol
A přede každému z nás známo, že toho
příčinou jen a jen přeměna národnostní, jež se
s Prahou v posledních 30 letech udála . . . .
Jost přirozeno při poloze města našeho, tak
vzdáleného zemím románským, že především
turistický proud z Německa občas naplňoval
zdejší hotely. Tehdy přicházeli Němci do města
Mozartova jako mezi své. Německé divadlo bylo
kdysi z nejlepších jevišť německého světa
Přední skladatelé a umělci bývali jeho řediteli
O Pražácích tvrdilo se, že mluví nejsprávněji
německy .. . e
Od té doby mnoho se změnilo ! Pozděj
platila Praha v cizině za město s převahou
židovskou. Ještě před 5 lety řekl mi to jistý
knihtiskař v Kolině n. R. Není divu! Kdo mě
v Německu s Prahou co dělat, přicházel d
styku se židy.
Pražský obchod, průmysl, němečké divadlo
německý žurnalism: vše bylo v rukou židovských.
A zmíněný úsudek německého knihtiskaře jest
dosud karakteristický pro německou menšinu
pražskou.
Teprve před třemi léty o pražských bou
řich listopadových proniklo vědomí o česk
Praze do nejzazších koutů Germanie.
Ukrutné anekdoty kolovaly tehda po Ně
mecku a mnohá pěst pozvedla se tam a zahro-
zila směrem k českým horám — — — — —
Jost
Němec
Mozartův
Pražák
Praha
Německo
český hora
německý divadlo
24
article
Hovořil jsem loni o Praze se zdejším zá-
stupcem jisté cizí mocnosti. Mluvil s uspoko-
jením o svém pražském pobytu. Během roz
mluvy vzpomněl nedávné návštěvy svého nej-
bližšího příbuzného. Tomuto vysokému důstojníku
při námořnictvu, velmi zcestovalému, neušly
ovšem půvaby našeho města, nad něž vynášel
jedině malebný Edinburg. Výrok muže, který
obeplul a procestoval všech pět dílů země, jíž
váží! Nemohl jsem se ovšem zdržeti stesku nad
neustále klesajícím počtem návštěvníků Prahy.
»To, jak víte,« opáčil, »jest následek ne
blahých poměrů národnostních.«
»Avšak přesvědčil jste se zajisté o be
podstatnosti různých, venku šířených zpráv?
»Nicméně nedovedu animovati ani své
příbuzné, jichž mám za hranicemi velký počet
k zajížďce na Prahu. Obývám, jak vidíte, by
velký a pěkný, uprostřed elitní čivrti, opatřeny
vším moderním komfortem.«
»Podivno, ani pobídka vaše je nepřesvěd
čila o prolhanosti zpráv o naší kapitále šíře
ných?«
»Nepřesvědčila je! Jedni se vymlouvají na
nervosu — škodí jim rozčilení; druzí na ne
šikovné spojení atd. Slovem Praha je město —
„kompromitované“l«
Praha
Edinburg
25
article
Uvažujme, neni-li plýtváním českých peněz.
rozesilati německé letáky, povzbuzující k ná
vštěvě našeho městal Inserovati (!) o krásách
Prahy za drahou sazbu v německých žurnálech
Od Basileje až k Ballickému moři nemáme
přítele, přítelíčka.
Jaké je asi mínění o nás v širokýeh
vrstvách, když i berlinským universitním pro
fessorům jsme jen »apoštoly barbarismu«!T
přece mohli by znáti z dějin českých aspoň dvě
jména: Hus a Komenský! Vždyť největší jejich
umělec z doby renesance, Dürer, kresle symbo-
licky triumfálný vůz císaře Maxa, do perul
genia vkreslil péro s nápisem »Bohemis« pře
samo jméno »Germanis« . ..
Zavírají zúmyslně oči. Nechtějí o nás
slyšeti! Nie! Byli a budou našimi nepřátelyo
A naši lidé se stále v potu tváří pachtí je
udobřiti! Není-liž to ponižující? Pražský ně-
mecký obchodník, německý průmyslník, německ
hotelier ani dost málo se při tom nenamáhá
A měl by přece obchodně stejně příčin touži
po větší návštévě Prahy jako naši lidě?
Ballický
Hus
Komenský
Dürer
Maxa
Nie
Praha
Basilej
26
article
Jejich by to spíše byla záležitost, přeji-
si větší návšlěvu z Říše, aby se oháněli ve
prospěch pravdy, oni by více víry nalezli, vy
vracejíce všeliké lži o Praze, za hranicem
šířené, kdyby jim na tom záleželo. Ale jim ne-
napadá se namáhati. Libují si v úloze bolestinů
a podporováni českým odběratelstvem mohou s
spokojeně na bolestíny pohrávati! . ..
Na místo v Německu slušelo by našim
sháněčům cizinecké návštěvy hledati Praze
přátele v zemích slovanských. Kdyby těm chtěl
věnovati jen část oné horlivosti, již s naprostou.
předem jistou bezvýslednosti vyplýtvají na pře-
šroubování veřejného mínění v sousední říši.
dnes naprosto nemyslitelné, kdyby tolikéž úsil
obrátiti chtěli na druhou stranu, na stranu slo-
vanskou, aby vlasti naší hleděli získati sympatie
u cestující inleligence v Rusku, v Polsku
ostatních zemích slovanských, byl by výsledel
dojista patrnější a utěšenější.
Praha
Německo
Rusko
Polsko
27
article
Třeba by ovšem bylo dle toho se i upra
vili. Praze ještě mnoho chybí do slovanskost
rázu a nevím na příklad, kterak v našieh
hotelech pochodí host ruský, polský, chorvatský
srbský, neznaje náhodou češtinu ani její samu-
spasitelnou v kultuře sousedku!
Projděte celou Prahou, kolik na jdete
obchodů s nápisem »zde hovoří se tim či oným
jazykem slovanskýme?
To však dá se snadno změniti. Chěfov
českých bankovních závodů, obchodů a hötel
začnou se rychle sháněti po příručích, kte
slovanskými jazyky vládnou — jakmile jen citel-
nější toho potřeba se ukáže.
Vedle účelně provedených průvodců p
Praze*) pro návštěvníka Slovana i Francouze se-
psaných předními autory, ne suchopárně — jak
jsem již jednou na tomto místě naznačil —
třeba velmi nutně pěkného rusko-francouzského
plakátu s pohledy na Prahu a čelnějších hrado
*) O vydání ruského a polského Průvodce p
Praze jedná se právě ve výboru »Slovanséhke
klubu«.
Slovan
Francouz
Praha
Slovanséhke klub
28
article
a zámků českých ! Plakátů, jež by se rozhodily
obratně po všem slovanském světě. Práci tu
bylo by zadati síle vynikající, nikoliv prostřední.
Dnes, kdy továrník, ba i větší obchodník za-
dává své afiše osvědčeným umělcům, plakáty
Muchovy a Privata Livemonta zdobí čekárnya
dvorany veřejných budov a nádraží, nikdo už
si nepovšimne všelikých strakatých litografických
výrobků, jaké někdy rozesílány bývají z českých
měst. Služis nám zde vzorem aflše švýcarské,
správy lázní jiho-francouzských, města při jezerech
hornoitalských. Ty nádhierné repřodukce vábí
a vykonají více než knihovny krajinářských
popisůl
Ovšem bylo by ke všemu třeba peněz.
Četl jsem téchto dnů, že ministerstvo svolalo
jakousi komisi pro povznesení návštěvy rakou-
ských Alp. Ministr železnic jest prý ochoten
podporovati tuto akci. Je-li vláda přízniva my-
šlence povznesení návštěvy cízinců v Rakousku,
nesměla by přece odmítnouti žádost naši o finanční
i morální pomoc ke stejné akci v Čecháchl
Nejen Alpy, také my chceme svoje cizince.
A sice ty cizince, na které nejspiš můžeme
činiti nároky.
Muchov
Rakousko
Alpy
29
article
Nebude to od vlády ani žádný present po-
platnictvu, neboť návštěvou zvýší se frekvence
na dráhách!
Pramálo učinily správy železnic českých
pro povznesení návštěvy cizinců. V pražském
dopravním ředitelství nemají ani známé obrázkové
afiše českých tratí více na skladě. Za to se po
českých nádražích nalepuje kde jaký v Německu
zhotovený reklamní illustrační šmejd.
Nutné bylo by také zřízení informační kan-
celáře, po celý den úřadující někde poblíže
Prašné brány, aby ji cizinec lehce nalezl. Ná-
klad dal by se uhraditi různými poplatky a pří-
spěvky českých podniků, v jejichž prospěch
by kancelář pracovala.
Nesčíslné výhody přinesl by častější styk
se slovanským světem. Proto s chuti k dilu,
úspěch nás nemine.
Charles Hipman.
Hipman
Německo