ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 404bb7e0-1bb7-11e9-92f9-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 15 celkem · entity: person 22, place 14, org 3
1 masthead
Strana 4. Číslo 286
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Dne 18. října 1902.
4 article
Českým řemeslníkům a vdovám! Vedle pochopitelného rozčilení, které již se utišuje, dostavuje se skutečně palčivá potřeba peněz menších vkladatelů a vdov, které malými obnosy svých peněz si pravl- delně vyzvednuvšími částkami pomáhaly. Mnoho těchto přichází s ustaranou tváří a s vkladními knížkami v rukou, abych pomáhal a radil. I vznáším snašnou prosbu na nynější slavný vybor Svatováclavské zá- ložny, aby hned neprodleně anebo co nejdříve aspoň na ony vkladní knížky nepřesahujících buď 100 at 200 korun z upsaného fondu garančního vyplácel. Ulevilo by se bolestně strádajícím a záložně taktéž. Obecenstvo vidouc počin slevovalo by rapidně na ve- liké nedůvěře své a do srdcí malých vkladatelů vra- cel by se pokoj. — Činže, která jest téměř za dveřmi, doléhá tolikéž přemnohými starostmi na malé vkla- datele. A živnostníkům, které tollka dotazy ústněi písemně mne žádaly o informace buď jako člena vy- boru »Pošumavské záložny« nebo »klerikála« odpoví- dám: Mějte přece rozum, přátelé! Jsem ovšem zpra- ven o pravém stavu věcl ve Svatováclavské záložně a proto ubezpečuji vás, nemějte strachu, Probůh ne- prodávejte svoje vkladní knížky — neokrádejte sebe! Nepříjdete ani o krejcar! — Ano i mně nabízejí po- strašení lidé knížky ke koupí, ale po rozumném vy- světlení odcházejí uklidnění domů. — Jest povinností také vaši a každého poctivce, aby lid upokojoval a nenechal obcházejícími je darebáky okrádati. — Ne- dbejte na bídné plátky, jichžto špatným řemeslem jest lhát a šplnit co katolické jest. — Ke konkursu, bohdá, nedojde. Václav Dvorský, obchodník a kadeřník.
Dvorská
5 article
Mluví a píše se o zachránění Svatováclavské zá- ložny velmi srdečně a velmi pěkně, ale také již — velmi dlouho, a to vše nic nepomáhá. Zde je rychlých a rozhodných skutků nanejvýše třeba. — Proto člní podepsaný »dobrý katolík« tyto návrhy: 1. Kdo chceš peníze k sanaci záložny poslati, učíň tak ne- prodleně k rukoum p. dra. Vondrušky s výslovným věnováním »k sanacl záložny«. 2. Dp. dr. Vondruška ať příspěvky tyto veřejně kvituje, ať je viděti, kdo dal a kolik se sešlo. 3. Kdo mají peníze uloženy v ohrožené záložně a mohou a chtějí ať nějaký obnos k sanacl záložny věnují nebo ať prohlásí, že nebudou zatím peněz chtíti, pokud se poměry neurovnají. 4. Nenahrnou-li se vkladatelé pro peníze, tak nejspíš může se záložna zachránitl. 5. Z peněz, které se k sa- nacl sejdou, vypláceny buďtež vklady malých, chu- dých lidí, aby byli upokojení. 6. Posléze, kdo je dlu- žen a třeba by ani nebyla směnka splatná nynía kdo můžeš, zaplať něco hned, tím též přlspěješ k zá- chranné akci. To vše se musí díti brzy, hned aby nedošlo ke konkursu, na který mnozí dychtivě čekají a jehož následky byly by v pravdě katastrofální. — Dobrý katolík.
Vondruška Dp doktor
6 article
Časové pohlednice. Praha jest v posled- ních dnech ve znamení pohlednic. Asi deset vyda- vatelů časových těchto obrázků pospíšilo sl a těží ze smutné affairy Svatováclavské záložny. Nemáme úplně níc proti tomu, nedovedou-li si někteří lidé odepříti touhu zbohatnouti z clzího neštěstí. Není to první případ podobný u našich vlasteneckých vyda- vatelů. Nemáme také příčiny, jak jsme již opětovně prohlásili, bychom se kleslého kněze ujímalí. Ale přece myšlénky při tom kmitají nám hlavou: 1. At si vyzdobí podobní »literáti« své »básně« allegori- ckými drozdy a kohouty v klecích dle líbosti — ale přinésti podobiznu kněze, jenž ještě nebyl odsouzen, nýbrž teprve jest vyšetřován, v kleci a s potupnými verši k tomu — to by jistě jinde sotva bylo dovo- leno. Papírníci vyvěsili pohlednice ty hned vedle škol- ních budov a mládež má poučnou podívanou —- 2. Není tomu dávno, co policie o překot zabavovala pohlednice, jež jakýmkoli způsobem dotýkaly se vraha Hilsnera. Pohlednice s podobiznou kněze — byť sebe více provinilého — dovolí táž pollcie vyvěsiti v každém krámě, v každé trafice, ač dobře ví, jak jiní nevinní kněži tím trpí. Hilsner ovšem byl žid — a Drozd katolický kněz! První takovou pohlednici s podobiznou prof. Drozda vydala tiskárna národního dělnictva. Škoda, že nezavedli sl národní dělníci obchod s pohlednicemi již dříve — takhle z aféry Klofáč—Fárek, to by byly bývaly pohled- ničky! Ovšem to by se byly asl sotva mohly za vý- kladními skříněmi vyložitl!
Papírník Hilsner profesor Drozda Klofáč Fárek Praha Ata
7 article
V téže záležitosti došel nás od pražského du- chovního dopis, jejž rádl uveřejňujeme: »Mimo se- znamy dluhů a pohledávek, aktiv a passly bylo by věru radno poříditi také seznam trafik, papírnických, hokynářských, knižních a jiných obchodů, zejména katolických, které vystavováním a prodejem jedova- tých pohlednic tak blahodárně přispívají k utišení myslí rozbouřeného obecenstva. Svoji k svému! Snad to — později aspoň — leckterou z těch loy álních firem zamrzí. Kde tolik ran nezasloužených padá na celý stav a tolik bláta se hází I na nejdražší pokla lidstva, víru svatou, tam dlužno chopíti se všech do- volených i sebe menších prostředků. Znsmenej sl tu- díž každý dobře takové závody ve svém okolí! Kdo ví, k čemu to nebude dobré . . .« Dále nám píše přítel našeho listu ze Smíchova: Před časem byly zdejším pp. papírníkům nabídnuty do prodeje »Písně májové« (Marlanské), nepřijal však, vymlouvajíce se, že tiskopisů prodávati nesmí. Dnes však vydanou slátaninu »klerikální panama- prodávati smí? Zapamatujme sl! Volná konference kněžstva generálního vi- kariatu pražského. Kněžstvo generálního vikariátu praž- ského sejde se v pondělí, 20. října t. r. přesně o půl 5. hodině odpolední v pro- storném sále Klementina č. 4. (německá theologická fakulta). Předmětem jednání schůze bude úrada o sanaci Svatováclavské záložny. Přítomnost veškerého kněžstva, i mimo duchovní správu působícího, jak světského, tak řeholního, jest nanejvýš žádoucna. Pání faráři se žádají, aby konání sehůze oznámili všem duchovním, v jejich obvodu bydlícím.
Marlanský Klementina Smíchov německý theologický fakulta
8 article Zprávy denní.
Zprávy denní. »Právo Lidu«, ústřední to orgán českoslov. strany sociálně demokratické, odkrývá srdce a ledví své a opájí se radostí nad rozbořenou »baštou kleri- kální«, »klerikálním palácem blahobytu«, kde »klerl- kální zlodějská banda kradla plnýma rukama«, »ve jmenu otce i syna i ducha svatého«. Nemůže se už dočkat, až zahlaholí vlastmi českoslovanskými to pro ně žádoucí slovo: »Svatováclavská záložna v kon- kursu!« Prahne a žízní po zničených existencích malo- živnostníků, těch drobných exlstencí obého pohlaví, aby nad mrtvolami jejlch mohlo jásat: ejhle oběti kle- rikálního zlodějství! Vidí obrovský, nedocenitelný ma- terlál agltační v slzách, kletbách Svatováclavskou zá- ložnou zničenu býti majících existencích! Posmívá se akci nižšího duchovenstva, appellu na šlechtu, a přede- vším směje se appellu na duchovenstvo vyšší. Vítězo- slávně jásá (16 X.): »Z kruhů vysoké hierarchie není
strana sociálno demokratický
9 article
dosud nic známo, že by snad tato se ujala záložnya pomocí svých peněžních pytlů zachránila ji od neslav- ného pádu. Až na tu nevydatnou »podporu mravní« o jiné vydatnější podpoře se nemluví...« »Appellace na vysoký klér, tato jediná naděje na záchranu, vy- zněla na prázdno.« »Ovšem kapitola svatovítskái konsistoř velmi moudře zůstávaly stranou, takže ani jediný z nich není členem. Je vidět, že pání ti dobře viděli machrům ve Svatováclavské záložně do karet a prostě jim nevěřili.« »Vyšší klérus vyvlékl se ze všeho!« Přání patrně otcem myšlénky. »Právo Lldu« posmívá se sv. patronům našim takto: »Když to tedy nešlo se sv. Václavem, jeme zvědavl, jak to půjde se sv. Janem!!« »Sv. Jan prý bude pomáhat — mlče- ním!« »Každý klerikál žije jen přetvářkou a lží, třeba každý nekradl.« (16. X.) »Právo Lldu« (13. X) tropí si šašky z neomylnosti papežské způsobem, že o pod- statě neomylnosti nemá nejprimitivnějších vědomostí:
svatý . Václav Jan Lld
10 article
»Rovněž tak popírá (případ s P. Drozdem) neomylnost římského papeže, kdo odsuzuje msgra. Drozda, jejž papež tolik vyznamenal již předem za všecky jeho zásluhy o svatou církev katolickou (tedy patrně pro zlodějství!? P. plsatele.) A papež jako neomylný musil přece vědět, k čemu je Drozd předurčen, poznal jej osobně, když vodil poutníky do Říma, s proto ho předem již obsy pával svou milostí a důkazy své obzvláštní přízně. Hřeší proti katolickému bohu, proviňují se protl římskému papeži všichni tl, kdož dnes odsuzují megra. Drozda a jeho kamarády.« A po takových blasfemických kotrmelcích volá tento orgán českoslovanského zorga- nisovaného dělnictva socialistického trvalým, stejným refrénem: »Musí přijít na konkurs s nedozírnými, katastrofálními následky pro malé existence!« Na schůzích volají »soudruzi«: »Obluda klerikální je poražena, nyní je potřebí ji jen dobít...« A proto, kollegové-kněží, ke konkursu dojíti nesmí, nesmíme býti svou liknavostí otcí krvelačného přání — »Práva Lidu«! Konejme svou povinnost vůči lídu, vůči sobě i budoucím! Kněžstvo sobě a svým!
Drozda Řím
11 article
* To tak Morava a Slezsko ještě potře- bují. »Ostravský Denník« chce patrně pracovatl k posílení českého živlu na Ostravsku. Je toho po- třebí. Germanismus zadírá tam své spáry hluboko do těla národa našeho a může tak člniti tím spíše, po- něvadž sedí na žocích zlata, jež vydřela mu mozolná ruka česká. Jedná se jen o to, zdali »Ostr. Denník« úkol svůj náležitě pochopil a jej plní. Myslíme, že nikoliv. V čísle ze dne 16. října, téhož listu, čteme literární oznámení »Antiklerikálních Epištol«. Praví se v něm mimo jiné toto: »Každý to denně pozoruje, že snahy černé internacionální armády nesou se do středověku, k zavedení světského panství papeže k znovuzřízení inkvisice se všemi středověkými hrů- zami. Klerikallsmus jest dnes posvátným fetišem,a mnohé svropské vlády a úřady hájí jeho nedotknu- telnost. Proti této, téměř po celém světě se roztahující černé reakci musí vyvstati nesčetné leglony svobodo- myslných mužů i žen a rozsévati světlo vědění, roz- umu a svobody ve všech mozcích lidských. Proto voláme k spolaúčastenství všecky opravdu svobodo- myslné lidi, bez rozdílu politického a náboženského vyznání, bez rozdílu stavu a rodu.« — Již z uvede- ného jest patrno, že se jedná o vydávání spísků štvavých. Štvavýml budou proto, poněvadž budou namířeny proti katolické církvi, titulované klerika- lismem. Štváč se neohlíží na to, mluví-li pravdu či lež, ba on si takměř výhradně lží vypomáhá, aby cíle
Morava Slezsko Ostravsko Ostrava
12 article
svého dosáhl. Snahy černé internacionální armády (už ta ušlechtilost mluvy!) nesou prý se do středověku, k zavedení světského papeže. Míní-li se světským panstvím papešovým území svatopetrské, pak netřeba choditi až do středověku, poněvadž toto panství trvalo až do druhé polovice devatenáctého věku. A kdo dnes z Čerhů chtěl by upírati papežům právo na území v sedmdesátých letech jim uloupené, ten by důsledně musil také upírati státní právo české. Míní-li se ale pod světským panstvím papežů, jakoby pape- žové ve všech světských záležitostech měli míti nej- vyšší moc, pak bojuje se proti větrným mlýnům, po- něvadž o něčem takovém se papsžům nikdy ani ne- zardálo. Co pak se té inkvislce týče, ta snad táhne ještě namalovaná na jarmarečních boudách, ale roz- umní lidé se takovým strašákům již jen smějí. »Ostr. Denník« ostatně tomu sám nevěří, ani vydavatelstvo oněch brožur, nýbrž jedná se jim pouze o to, aby obvlňováním jiného zakryta byla špatnost, s níž při- cházejí. Slyšme, co mají ony »Antiklerikální Epištoly« obsahovati: »»Antiklerikální Epištoly« vycházeti bu- dou prozatím ve lhůtách volných 4—5nedělních s ob- sahem nejlepších spisovatelů domácích i cizích, v se- šitech 1—3archových, Pro začátek máme připraveno: I. O bozích. Přednáška slavného anglického svobo- dáře R. Ingersolla. II. Z breviáře svobodomyslných. III. O ukřížovaných spasitelích různých národů.
R Ingersoll Ostrava
13 article
IV. O pojmu bůh se stanoviska vědy. V. Bartolo- mějská noc ve Francii. VI. Byl Ježíš bůh, člověk nebo nadčlověk? VII. Pověra a náboženství atd.« — Zkrátka řečeno, jedná se o rozšíření otravné, athei- stické četby mezi lidem. S tím na Moravu a do Sler- ska! To je strava, která má býti předložena tisícům, kteří si snad dosud víru zachovali. Nejen o víru, ale také o národnost tu běží. Mezi českým lidem a če- ským knězem v oněch ohrožených moravsko- lezských krajích má vražen býti klín. Tak budete, pane dre. Palkovský, zachraňovat a dobývat české posice? Jen ještě duchovenstvo vyštvete ze středu lidu, pak dejte ale s Bohem budoucnosti českého živlu v místech ohrožených. Jedovaté, athelstické brožury, ty tak ještě Morava a Slezsko potřebují! Může poctivý přítel lidu něčeho podobného se odvážit? * Z rady král. hl. města Prahy. Ve vče- rejší schůzi předneseny byly m. j. tyto záležitosti: Po zahájení schůze ujal se slova starosta pan dr. Vl.
Ježíš bůh Palkovský doktor Francie Morava Sler Slezsko Praha
14 article
Srb a připomenuv, jak zásady jazykové, předložené vládou říšské radě vyvolaly nevoli v lídu českém, dovozoval spravedlivou nutnost, by lidem českým bylo vládě odpověděno stejným způsobem, jako v parla- mentě, způsobem důstojným a vážným, jak stalo se se strany všech poslaneckých klubů. Jest nutno, aby zároveň s těmito projevy, setkávajícími se se souhla- sem všeobecným, také ohecní zastupitelstvo dalo vý- raz, kterým by prokázáno bylo, že národ český jest jednomyslným a neochvějným v hájení svých práv, která zkrátiti si nedá. Pan starosta kladl důraz na to, by manifestována byla jednotnost se zástupci národa na říšské radě a vážným protestem by projeveno bylo roztrpčení návrhy jazykovými vyvolané. Ke konci své řečl, přerušované často bouřlivým souhlasem přítom- ných, přednesl pan starosta dr. Vl. Srb návrh prae- sidia, aby zástupcové rady městské vypracovali dů- stjné prohlášení, které předloženo bude sboru obecních starších v pondělním zasedání k schválení. Návrh ten byl za živého souhlasu přítomných jednomyslně schvá- len. — K žádosti spolku majitelů domů pro Nové město v příčině vyn čřování zemské přirážky k čin- žovní dani usneseno, by petice tímto spolkem podaná byla se strany obce peticí téhož smyslu podporována.
Srb doktor
15 article
—Ministerstvo financí nevyhovělo rozkladu obce pražské v záležitosti obecní přirážky k daní z výdělku veřejných podniků z důvodů, jimiž rozhodlo místodr- žitelství. Rozhodnutí to vzato na vědomí; další kroky budou učiněny po poradě o rozpočtu na rok 1903. — Klub za Starou Prahu společně s Uměleckou Bsse- dou podaly rozličné návrhy na částečnou výzdobu nábřežní zdi silníce pod Vyšehradem; návrhy ty byly po dobrém zdání technické komise schváleny. * Zrušení mýt. Za nedlouho — dnem 1. ledna 1903 zmizí z říšských silnic mýta. V jiných státech mýta již dávno byla zrušena, jen u nás zůstala mýta v upomínku na staré, dobré doby. Zrušením říšských
ministerstvo finance