ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4029e380-660c-11dc-8efe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 38, person 66, work 7, org 6
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 18. dubna 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 106.
4 article
Na ranní a odpol. listy přvdpláel sbl v Praze v administraei ra mšstc.. . 9 K sn čtvrt lata . . . . 6 K. — n s drojí čonáškou na měsí . . . . . 2 K 50h na čivrt lta . . . . 7 K 50h ve flialkách na měsíc . . . .. . 2 K 90 a měsíc . . . . . . 9 za čtrrt leta . . 0 K 60 h s vojí zásilkov ta mněsíe na čtvrt lota . . . . 11 K 40h
Praha
5 article Páně Körbrova politika ne- politická.
Páně Körbrova politika ne- politická. Nejen všechen rakouský, ale i širý mimo- rakouský svět užasl nad bohatstvím pracov ního programu, jejž ministerský předseda dr. Körber předložil ve trůnní řeči novému parlamentu rakouskému. Tolik věcí a z nich jedna důležitější, nalehavější, palčivější než druhá! A všechny obsahu národo hospodářského. Učiněná výstava otá zek směru národohospodářského Obecný úžas vyplynul nikoli z úvahy, bude-li nový parlament mít tolik času a tolik síly. aby všechny úkoly, které mu byly v trůnní řeči vyznačeny a přiděleny, také skutečně vykonal, ale především z přiznání, jež uči- nila sama vláda vídeňská, co všechno v oboru národohospodářském v Rakousku posud leží ladem, co všechno v tom předů- ležitém směru života státního tu jest doté chvíle nevyřízeno, ba téměř netknuto! Kdo bedlivě, pilně, beze všech ohledů strannických, beze všech předsudkův a snah národních přečetl pracovní program, předlo- žený ministerským předsedou drem, Körbrem parlamentu nově zvolenému, bezděky se za- myslil a zvolal: Co pak vlastně parlamenty rakouské i vlády vídeňské od r. 1861 až do dneška dělaly a udělaly, jestliže toto všechno do té chvíle není zpracováno. odbyto, vyřízeno, hotovo? Jak pak to vlastně vypadá v Rakousku v oborech národohospo- dářských, když jen jedinému parlamentu pro nejbližší práci jeho se předložila taková spousta otázek nevyřízených?
doktor Körber Rakousko
6 article
Tedy nikoliv, co nový parlament víden ský v nejbližší době má vyřídit a spravit. ale co tolik předchůdců jeho toliko v oborech národohospodářských nevyřídilo a ne spravilo za celých čtyřicet let společně se všemi vládami vídeňskými, které se s ním vystřídaly, to bylo příčinou obecného úžasu neboť že nynější, nově zvolený parlament to všechno nevyřídí a nezpracuje ani letos, an za celých šest let svého života, o tom ne- byla ani na minutu pražádná pochybnost. Z pracovního programu, jejž dr. Körber v trůnní řeči nynějšímu parlamentu podal. veřejnost rakouská i zahraničná jen s podi- vením a s úžasem seznala, že v ohledu národohospodářském minulých čtyřicet le rakouské ústavnosti jest pro národy této říše dobou téměř na dobro ztracenou! V te době byla vždy jediná starost v Rakousku, totiž: naplniti pokladnu státní Odkud národové nabudou k tomu sil, odkud lěch millionů, jichž každým rokem pro po kladnu státní se žádalo víc a více, mají nabýt, o to nestaral se ve Vídni nikdo, ani vláda ani parlament. To bylo ponecháno jim samým, jejich bídě a trochu té boží přírodě. Politika národohospodářská ležela i v kancelářích vládních i v parlamentě ví- deňském po čtyřicet let v nejzadnějším koutku na zemi; leda by někdo chtěl po- čítat za národohospodářskou práci, vyko- nanou parlamentem i vládou rakouskou, že národové rakouští musejí přispívat na uhra- žení společných záležitostí říšských v porov- nání se Zalitavskem v poměru 70 : 301.
Körber Rakousko Vídeň Zalitavsko
7 article
Když pak způsobem tak nevýslovně ž- lostným opatřovány byly otázky národo- hospodářské vládou i parlamentem ve Vídni od roku 1861 až do této chvíle, snad někdo namítne, že za nedostatky, zanedbání a chyby v této stránce dostalo se národům rakouským hojně náhrady na poli svobod ústavních, v rozvoji politickém, ve zjednání, upevnění a zabezpečení všeobecného míru národního? Nad čím i zde zabědovati více? Ještě po čtyřiceti letech ústavnost rakouská hraje s falešnými kartami, jimiž Schmerling ve svých volebních řádech zfiksloval všechnu veřejnou pravdu a spravedlnost; ještě dnes po čtyřiceti letech ústavní zřízení rakouské jest jen škraboškou starého poněmčovaciho centralismu; a dnes po čtyřiceti letech na rodní spory v Rakousku šlehají svými pla meny výše, než kdy před tíml Tedy i v ohledu ústavním, politickém a národním čtyřicet let minulých jest pro
Schmerling Vídeň Rakousko
8 article
stát rakouský, pro jeho zřízení na základech práva, spravedlnosti a pravé svobody ob- čanské dobou ztracenou Nynější náčelník vlády vídeňské jestsi obou těchto přežalostných výsledkův čtyři- cítileté činnosti vládní i parlamentní úplně vědom. Máť v nich též svůj podíl, svou ka- pitolu. Pracoval již i za svých předchůdcův na křesle ministerského předsedy i po nich úplně samostatně zvláště v oboru otázeka práv národních a v oboru širší politiky do- máci. Obory národohospodářské, otázky hmotné nechával zcela odpočívat a ležet. Až když v oboru národním a ústavním zaří dil věci tak, že po obstrukci německo nacio- nální, před níž se poklonil až k zemi, způ sobil obstrukci obhájcův českého práva, ja zykového i zemského, a když tak nabyl pře- svědčení, že vláda jeho i s novým parla- mentem by se potácela mezi dvěma obstruk- cemi, pojal úmysl, že v programu svém otázky národní odstaví, odloží a na místě jejich že se chopí otázek národohospodář- ských, tak dlouho úplně zanedbávanýcha zanedbaných k vůli otázkám národním. Nový tento program svůj chtěl podlo- žit i novému parlamentu. Nepřehledná řada úkolův a starostí národohospodářských, kteréž mu předložil v trůnní řeči, měla podle jeho přání a potřeby zahájiti dobu zcela novou nejen v parlamentním, ale i státním a spole- čenském životě rakouském. »Mluvme o něčem jiném!« po svých úžasných neúspěších v otázkách ústavních národních dr. Körber vybídl nově zvolený parlament vídeňský.
Körber
9 article
Za dob obstrukce německo-nacionální která nepřipustila v parlamentě projednávati ani jedinou tak zvanou nezbytnost státní a žádný článek politiky národohospodářské, byt z něho byl kynul prospěch sebe větší pro národy rakouské, na místech rozhodujících i v kruzích vládních pomýšlelo a mluvilo se zcela vážně, že nebude vyváznutí z této tísně, leda odejmou-li se parlamentu všechny otázky finanční a národohospodářské a při- kážou-li se zvláštnímu novému sboru, ktery by byl složen ze zástupcův obchodních ko mor, družstev průmyslových, finančních, rol- nických atd. Parlamentu měla zůstati jen válka politická, hlavně národní, aby se vn utahal. Však k takovému zařízení bylo po- třebí velikého převratu státního a před tím dotýční navrhovatelé a rádcové konečně přece e zarazili. Nyní provozovati se chce přímý opnk onoho návrhu. Parlamentu mají se odejmout všechny otázky národní, ryze ústavní a politické. Místo jejich mají zaujmouti otázky národohospodářské. »Politika nepolitická«, tak zní nové heslo, za nímž ubírá se dr Körber a za nímž chce potáhnouti i parla ment. Tak střídaji se výstřednosti v ústav ním i státním životě rakouském. Velikonoční prázdniny doprchávají, po- slanci sejdou se v parlamentě zase, aby vy- slechli samé toliko národohospodář ské předlohy vládní. Obecně se ví, že toto povelikonoční zasedání říšské rady vídeňské rozhodne o všem, cov Rakousku se nalezá ve znamení otázky, pře- devším o životě vlády Körbrovy i parla- mentu. Vše sejde na tom, bude li parlament ochoten, aby provozoval politiku nepo- litickou, jak dr. Körber si přeje a jak pro svou vládu jí má potřebí.
Körber doktor Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. dubna. (Před jarním sněmováním.) Zejtra shromáždí se po tr nedělní přestávce opět rakouský parlament. Jed- nací pořad, sestavený pro prvou dobu, je násle dující: Volba jednoho zapisovatele místo něme ckého radikála Bergra, jenž se funkce té vzdal poplatková novella, změna zákona o obchod- ních komorách, zákon o margarinu, deklarace arciknížete Františka Ferdinanda, kořaleční předloha, verifikace volby Klofáčovy, prvé čtení rozpočtu a zpráva immunitního výboru o žádosti za vydání posl. dra. Voglera. Do to- hoto pořadu bude vsunuto prvé čtení vládní
Bergr František Ferdinand Klofáčův Vogler Praha zákon o margarin
11 article
předlohy o vodních dráhách, jež prý bude po dána v jedné z prvých schůzí; konečně se změní pořad jednání také po podání zprávy so ciálně politického výboru o pracovní době v uhel- ných dolech a železničního výboru o investicích jakmile výbory tyto budou se svou prací hotovy. Na programu jsou tedy stále jen otázky hospodářské, poněvadž s jinými si vláda ne troufá předstoupiti před sněmovnu. Jiná jes otázka, nevzbudí-li otázky takové sněmovna neb její členové sami, »Pester Lloydu« sděluje s z Vídně, že výhradné panství hospodářských otázek na říšské radě nebude míti dlouhého trvání a že není daleka doba, kdy staré hádky a sváry vypuknou znova. »Člověk nežije jen chlebem — píše »P. L.« — a síla imponde- rabii nedá se dlouho zdržovati hospodářským problemy.« Pisatel byl by úplně spokojen, kdyby společhá práce pro hospodářské zájmy trvala v sněmovně aspoň tak dlouho, až by se protivy mezi stranami aspoň z části otřely tak, aby, až přijdou na řadu opět otázky politické a národní. vzájemná nenávist byla odklizena neb aspoň na tolik zmírněna, aby, jako dosud, nemařila všechny pokusy o smír. Už takový výsledek nynější ne- politické politiky mohl by prý býti nazván sluš- ným úspěchem. — Také v pražském dopise téhož listu se předpovídá, že se na říšské radě bude nyní nějaký čas pracovati, ale dříve neb později zatlačené na čas do pozadí konflikty vybuchnou ještě s větší prudkostí než dříve pak teprve nastane příležitost pro dra. Körbra. aby ukázal, dovede-li stát z nynějšího zmatku uvésti na dráhu pořádku.
Lloyd P L Vídeň
12 article
V Praze, 17. dubna. (Koalice čes ko- polsko-německá.) Některé vídeňské listy jako liberální »Volks-Zíg.« a Wolfova »Ostdeut Rundschau«, jež věří zprávě krakovského »Czasue o spolku česko-německém, odmílají co nejroz- hodněji přijetí Poláků do tohoto, domněle již hotuvého svazku. Jakýsi člen německé strany antisemitské vyjadřuje se o téže věci v »Inform.« prohlašuje, že nemá nijakých vědomostí o tom, že by nějaký spolek česko-německý byl již uza- vřen, ale přál by si takového sdružení, poněvadž jen za poctivého dorozumění obou hlavních kul- turních národů rakouských, Čechův a Němců, mohlo by Rakousko s úspěchem hájiti své ho- spodářské zájmy proti maďarským přehmatům a mohlo by učiniti přítrž vykořisťování Němcův a Čechů Poláky. Patrně tedy ani antisemité ne mají mnoho chuti do spolku s Poláky. Z Krakova, 16. dubna. (Poláci o no vých pairech a pražské galerii.) »Glos. Nar.« připisuje známým dvěma eisar- ským listům význam eminentně politický. Němei byli znepokojeni tajnými úmluvami mezí vládou a Čechy; »zvědavost Němců — míní »Gl. N.e — musila býti tedy uspokojena, musili se ko- nečně dověděti, čeho se dostalo Čechům upuštění od obstrukce. Nyní se dověděli, že z ústupky na poli parlamentním Čechové obdržel uměleckou galerii, společnou pro Čechy i pro Němce. Kdo tomu uvěři, bude spasen.« Povolán pěti Němců a jen tří Slovanů do panské sně- movny nezdá se »Gl. Nar.« býti náležitým oce něním slovanských zásluh na poli věd a umění V povolání prof. Smolky do panské sněmovny vidi jmenovaný list jen projev úcty k zásluhám jeho otce, neboť Poláci mají zasloužilejší učence a umělce.
Wolfův Čechův Němec Němcův Čecho Polák Glos Slovan profesor Smolek Praha Rakousko Krakov Nara Čechy galerie panská sněmovna VolkZíg Ostdeuty Rundschau
13 article
»Nová Refor.« pokládá novou galerii za značný úspěch český, poněvadž němečl umělci, kteří si získají jmena, sotva prý asi zůstanou v Praze a postarají se, aby se jich díla dostala do galerií čistě německých. Celkem děje prý se nyní pro Čechy všechno, čehosi jen přejí (»N. R.« má nás patrně za příliš skromné ! P. red.), ba i postavení ministra že- leznic Wittka jest prý nyní námi otřeseno. »Ko- luje pověst — praví v té věci »N. R.« —že dr. Wittek musí v brzku ustoupiti tlaku Čechů, poněvadž zaujal nepříznivé stanovisko k postát- nění severo-západní dráhy. Jmenují dokonce už jeho nástupce. Má se jím státi dr. Severín Kňazolucký a vysoký řád, jejž obdržel tyto dni má mu upraviti cestu do železničního mini sterstva.« Kňazolucký byl jak známo, správcem ministerstva financí v kabinetě hr. Clara a nyní jest odborným přednostou v témž ministerstvě Z Vídně, 17. dubna. (Společný roz počet.) O letošních rozpočtových poradách ij
Wittek doktor Čecho Severín Claro Nová Refor Praha Čechy ko Vídeň Kňazolucký
14 article
ských ministrů se zástupci vlád rakouské a uher- ské tvrdí se souhlasně ve Vídni i v Pešti, že minuly klidněji než jiná léta a doeíleno úplné dohody, tak že nebude třeba ani korunní rady za předsednictví císařova. Řádný rozpočet bude zvýšen jen v těch položkách, o kterých to předvídáno již v minulých rozpočtech. Mimo to však bude třeba schváliti vydání na rakouskou výpravu do Činy a náklad, spojený s novostav bou rakouského vyslanectvi v Pekině, kde stará budova spálena. Také bude žádán úvěr (prý asi čtvrt millionu korun) na zakoupení pozemku v Tjencině pro konsulát a obchodní jednatelství. Za válečnou výpravu rakouského loďstva do Činy dostane se Rakousku svým časem náhrady o Činy. Ministerstvo vojenství nebude prý letos žá- dati ještě úvěru na nová děla, poněvadž nejsou dosud řádně vyzkoušena, Za to přijde správa válečného loďstva s dalším požadavkem na stavbu nových lodí.
Vídeň Pešť Pekina Rakousko
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. dubna. Rusové o rakouské krisi. Přes pokojnější tvářnost, kterou na sob vzal v poslední době politický život v Rakousku v sousedství jeho panuje názor, že vnitřní r kouská krise trvá. Názor ten ovšem jest oprávněn, protože nic se nestalo, čím by se česká otázka přiblížila svému rozřešení — a ne- rozřešená česká otázka bude těžkou chorobou Rakouska, jakkoli byla by zaličována. Krisí rakouskou zabývá se v poslední své knize moskevský měsíčník »Pycerift BBeTHAEK«. Nehledíme-li k netajeně škodolibosti z nesnází a rozstrojenosti rakouské monarchie, přiznat musíme, že časopis má pravdu, pokud mluvi o pravé příčině rakouské krise, již správně spatřuje v tom, že Němci ustlují podržeti upevniti svou nadvládu nad Slovany, ačkoli jest jich o málo více, než třetina naproti dvěma třetinám. »V Evropě není přikladu, aby tak převážná většina neplnoprávného obyvatelstva byla ovládána tak nepatrnou menšinou, jež nad to je většině úplně cizí krví i duchem. V tom je příčina mimořádného položení Rakouska. Za takových poměrů snaha slovanských národů Rakouska, aby se vymanily z poručnictví Němeů, jest nejen normálná, nýbrž i naskirze zákonná a dlužno jí přáti vítězství . . . Všečko na- svědčuje, že Rakousko zřídí se federativně, třéba Němci zuby nehty se tomu příčili,«
Rus Bbethaek Němec Praha Rakousko Evropa Slovan moskevský měsíčník
16 article
Polský jazyk v Prusích. Pruský ministr osvěty vydal následujíe nařízení, jak má býli vyučováno polskému ja- zyku na pruských gymnasiích: Od nejbližšího pololetí může na gymnasiich pruských udileno býti žákům, kteří si toho přeji, vyučování pol skému jazyku ne jak dosud od 1. tř. do 4. nýbrž od 4. tř. do 6. Jazyku polskému bude vyučováno německy německými učiteli tak, jak každému cizímu jazyku. Nařizení to rovná se bezmála úplnému vy- hostění polských lekcí ze středních ško pruských. »Kuryer Poznaúski« podávaje o tom zprávu dodává: »Nová ta rána hluboko a bolestně ran naši společnost a v prvé řadě raněna jest naše mládež. Nepochybujeme, že v srdcích našich jinochů vzbudí to tím horoucnější lásku k na šemu mateřskému jazyku.« Z říše Viléma II. Major Lauff, známý c. k. dramatický spiso vatel v Berlíně, odevzdal ku provedení nové pru šácké drama »Unter'm Sturmhut«. Provedeno bude na král. dvorním divadle ve Visbadenu Ostatní divadla — i pruská — zříkají se- jak známo, cti, výkvěty Lauffovy na jevišt uváděti. Ale přes to sjde to přece jako — namazáno,« podotýká k tomu bavorský »Vaterland«. Při odhalení pomníku Viléma I. v Postu pimi měl také rylm. svob. p. Mánteuffet řeč, niž ostře odsoudil »neblahý čin bremský«, Hned na to povýšen byl za majora. Náklad na opravu lodi »Císaře B dřicha III.«, porouchané nedbalostí, bude činiti 3 milliony marek.
Prus Kuryer Poznaúski Vilém II Lauff Mánteuffet Berlín Unter ' m Sturmhut Vilém I
17 article
V drobném prodejii ranní čiio o zolě . . . s . . . za 2l odpelední Ve flialkich na venkorě ranní čel . odpolední . . . . . . . . Sh Inseráty platí se Netově vapřei Předplagení a ináesty pillíná zůmisi- strace v Marianské ulici č.3. Tam nachásejí se 6iš redakee. tiskárna a expedlee „Národnich Listě Eukopiny se nevraenji
18 article
Bonnská policie byla v posledn době reorganisována a sesílena. Souvisí to s tím že korunní princ německý bude tam nyní — studovati. Vojenských vědomostí vštípen mu už dříve nadbytek. Nyní dojde teprv n vzdělání ve vědách »občanských«. Do řady polských měst, kde dosud nebyla dosazena má býti posádka pruská. Ze strachu prý před polskou — revolucí. Budou míti tedy zatím prušui důstojníci času dost. Některým polským gymnasistům v Chelmnu zakázáno jest, odevzdati dopisy a zásilky i re komandované — na poštu. Musi býti předklá dány nejdříve vyšetřujíefmu soudci. Boj s klerlkalismem ve Španělsku trvá nadále nezmenšenou silou. Vede se z obou stran nejkrajnějšími prostředky. Klerikály po jieh zvyku z úkrýtu a ze zálohy a vlivy dvorními. Právě zvěděl liberální madridský »Imparcial«, že od nějaké doby hlavy řeholi konají tajné schůze, v nichž učiněna důležitá usnosení. Mime jiné má býti prostřednictvím nuncia episkopál vyzván, aby hájil horlivěji věc řeholí; královně- vladařce má pak býti podána žádost za ochranu. Při známě náchylnosti královny-vladařky k církv očekává se od žádosti té značný účinek. Mim to mají se klerikálové zúčastniti čile přištích voleb sněmovních. Ale také liberálové nelení. V Madridu chystají nové manifestační shro- máždění lidu a nad to chtějí založiti veliko ligu protiklerikál ní.
Musi Španělsko Madrid
19 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. (Zvl. tlfgrm. »Nár. Listů.-) Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.)
Vídeň
20 article
Soctálně-politický výbor pokračoval povšechném rokování o vládní předloze v příčině zkrácení pracovní doby borníků. Jednání bylo o 1/211. hod. přerušeno. O 3. hod odpol. se v něm pokračovalo. Debaty zúčastnili se posl. Schuhmayer Slein, Axmann, Roszkowski, Holstein, Wilhelm. Žitnik, Morsey, Kolischer zpravodaj odboru Schoiswohl a vládní zástupce m. r. Zechner. Při následujícím hlasování propad! 19 proti 11 hlasům Schuhmayerův návrh, aby Cingráv návrh na Shodinnou práci byl přijat za základ ze- vrubného rokování. Potom hlasovalo se o návrhu Schoiswohl o vě, aby přijal se odborový návrh za podklad zevrubného rokování a bylo 15 členů pro a tolikéž proti návrhu. Předseda dr. Gross rozhodi svým hlasem proti návrhu, jenž tedy je zamítnut. K návrhu posl, Kolischera příjata za pod klad podrobné debaty vládní předloha. Posl. Schoiswohl sřekl se zpravodajství referentem uslanoven zase posl. Kolischer. Posl. Schuhmayer a Schoiswoh! ohlá- sili své návrhy jako minoritní vota. Zejtra večer začne zevrubné rokování o vládní předloze,
Axmann Roszkowski Holstein Wilhelm Žitnik Morse Kolischer Schoiswohl Zechner Schuhmayerův Cingráv doktor Gross Posl
21 article Německý následník ve Vídni.
Německý následník ve Vídni. Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.) Německý prine navštívil dnes dopoledne vojenskou jizdárnu, kdež jej uvital arcivévoda František Ferdinand. Rozloučiv se pak srdečně s arcivévodou Františkem Ferdinan- dem, korunní prine odebral se do německého vysla- nectva k snídani, jemu na počest pořádané, tam dostavil se také ministr zahraničních zále žitosti hr. Goluchovský. Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.) Po snídani u vy- slance jel prine s kn. Eulenburgem a ostatní družinou do Harrachovského paláce, kde prohlédl si umělecky vyzdobené komnaty, knihovnu, sbírky a tak zv. Hohenzollerskou knihu, dle níž r. 1563 princezna Marie Jak. Hohenzollerská byla provdána za hraběte Karla Harracha, předka nynější rodiny. Odtud odjel prine do Schönhrunnu. V tamějším zámeckém divadle byla hlavní zkouška dobročinných představení šlechtických. Princ pobyl tam až do polovice druhého jednání, načež, rozloučiv se s arcikněžnou lsabelou a její dcerami, vzdálil se. Z Londýna, 17. dubna. (Č. B.) »Morning- poste troufá, že německý následník bude vítán v Londýně tak jako ve Vidní a Řimě. Po 5. hod. jel prine na hostinu k arciknížeti Ottovi v lužáneckém paláci. Arcikníže uvítal ho v pří- zemí a dovedl do I. patra, kde ho přivitala arcikněžna Marie Josefa. Hostiny účastnili se také německý vy- slahec s chotí, ministři zahraničních věci a vojenství, princovo komonstvo a čestná služba. Po hostině byl cercle a následníkovi představeni oba nejstarší sy- nové arciknížete- Po hostině odjel prine do dvorního divadla, kde zůstal dos konce představenl.
František Ferdinand Ferdinan Marie Harrach Ott Marie Josef Vídeň Londýn harrachovský palác Morning
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 17. dubna. Dotýkám se thematu velmi choulostivéh a proto rukavičky sem a na nohy bačkory Hůl pěkně do garderoby, jako před vstupem do gallerie s drahocenným uměleckým zbožím a vypláknouti si ústa dra. Lenkinsa aromatickou vodičkou a postříknouti se drobet pravou kolin- skou z továrny jedině pravého Fariny »naproti Jůlichsplatzu«, v níž přece trochu olejíčka oranžového květu a nejen samá rozmarýna, — nebude to na škodu. K čemu to Povím vám hned: chci zmíniti se totiž několika slovy též o kongresu, jenž svolán byl do Vídně za příčinou agitace proti alkoholu bojím se, abych netrpěl opět, jako již jednou, když jsem zcela nevinně dostal co proto, poně- vadž prý jsem se neuctivě dotknul stavu lékař- ského. Od té doby medicině se vyhýbám, abyeh nedostal se na skřipec po druhé. e Pánům antialkoholikům budel ovšem ná ramně lhostejno, co já soudím o jejích snažení, již proto, že nejsem odbornikem, však přes to musí mi býti dovoleno vysloviti jim nejvřelejší dík za to, co podnikli. Vím velmi dobře, mnoho-li hodných, do brých lidí, nadějných sil, ba také mnoho-li vy
Farin Praha Vídeň
23 article
nikajíeích lidí sklátil ve hrob předčasně děmon alkoholu. Vím, jak tento příjemně působlcí jed rozežírá nejen tělo, jak decimuje lid právě v krajích, kde by uprostřed drsné přírody měl býti zvláště vzdorný a houževnatý, vím též, jak přišera ta mravně snižuje člověka a jak lid- ského tvora mění ve zvíře. Vím to všechno a není snad války vznešenější ba světější, nežje ta, kterou podnikají duše ušlechtilé proti ná- kaze, jež více škody člověčenstvu způsobila, než všechny války dohromady a komu se po- daří zdrtiti nepřitele toho, tomu zasloužený va- vřín na skráni slušeti bude nejkrásněji . .. Ale hřich není jen jeden. Peklo jich vy- ehrlilo mezi nás celou garnituru a což jiného je dnešní život náš, než věčný boj proti hříchu? Není to sice historicky zjištěno, aniž se toho legenda dotýká, ale zdá se mi, že pravdu má paní Eschenbachová, že první alkohol byl uvařen v laboratoři Satana. Již to podivně jeho jménol Vědecky mu říkají alkohol. Co je to kohol a jakého původu je toto slovo ? Je arab- ské. Původ jeho dlužno hledati ve vlasti, kd hluboké vědění ruku v ruce s bludnou po- věrou položilo základ ke dvěma vědám, jež dnes vysoko nad ostatními kralují: k astronomii chemii. Alkohol je původu arabského, jako alkazar alkoran a alkovena a značí prý obeň i žár Jsou také jiné ještě výklady, však mně zdá tento býti nejpřípadnějším.
Eschenbachová
24 article
Zajímavo je, že ve středověku dáno byl alkoholu latinské jméno »spiritus« — duch. Je tedy již v jeho jménu cosi příšerného je naznačeno v něm, že to věc, s níž nen radno si pohrávati. Již národové z doby nejstarší věděli o jeh působení, třeba že neznali pravou jeho tvářnost. Věděli dobře, kde jej hledat, věděli, že nejsnad- něji si hovi v dobrém víně a ve kvasu, a ne bylo jich tajno, jak odměňuje se ošemetně těm kteři mu přiliš prudce projevovali svou ná klonnost a lásku.
25 article
Pocítil účinků jeho již slarolestamentárn ctihodný talík, jenž v podvečer v besídce při- hnul si kdysi tak, že byl na pohoršení svým vlastním dětem. A ku podivu! Tato episoda ze života Noemova byla prý příčinou, že oddělilo se plemeno bílé na télo zemi od černého. Nebot Noe zvěděv o tom, že nejmladší jeho syn Cham posmíval se mu k vůli tomu, co byl učini v opilství, rozhněval se velmi a zvolal: »Zlo řečen buď Kanán, jehož olec byl Cham, i budiž služebníkem služebníků bratří svých!« Za to blahořečil Semovi, že pokryl hanbu otce svého, a Jafetovi dovolil, aby žil ve stáneích Se mových . .. První veliká událost, již způsobil alkohol a jež zaznamenána v první knize Mojžíšov v kapitole deváté . .. Všimněmež si jen dobře, jak Hospodin vě urovnal. Semity dosadil do slánku jako domácí Jafetovce, tedy Arijee, jako nájemníky, a z čer
Noemův Noe Cham Semov Jafet Arijee Cham Mojžíšov
26 article
ných Chamitův udělal sluhy. Není-liž tomu podnes ještě tak? To byl první veliký hřích z alkoholu. Co jich ale průběhem věků spácháno bylo po něml Lih člověka zbavuje duševní pružnosti. olupuje ho o paměť a na konec ho činí blbým Jsou ovšem také výjimky, jako že jsou blb lidé, aniž by pili. Však ojedinělý, vzácný zjev nedovede zvrátiti, co potvrzuje každodenně až příliš častá zkušenost. Však jedné věci přece bych si dotknoutise dovolil. Prosim ale, by se mi nevykládalo tov zlé, jako výrok, že dovedný žurnalista musí vyznati se ve všem. Nechtěl jsem tím ovšem nic jiného říci, že žurnalista má se vykázati, pokud možná, rozsáhlým všeobecným vzdě- láním, aby nebylo oboru, v němž by byl igno- rantem. Zapomněl jsem ovšem na to, že dnešní moderní věda jde do hloubky a ne do šířky, však zminěným výrokem svým tak ná- ramného hřichu jsem se nedopustil, aspoňs tak domnívám. Člověk ale musí býti dnes opa- trný a proto s veškerou výhradou dovolím připomenouti, že by se abstinence lihová ne- měla tak přílis přepinati. Když milý bůh bídného lidského tvora na tento svět vyslal, nechtěl dojista, aby absol- voval si zde několik těch svých let dle přesných fysiologických zákonů o trávení a r- cionálni výživě, aniž chtěl, aby člověk v tomt slzavém údoli pouze žil, nýbrž aby také n čeho užil.
bůh
27 article
Trávit dny nám tak spoře vyměřené v jedné ruce s vážkami, ve druhé s teplo- měrem a s epruvetkou, za to bychom se uctivě poděkovali. Víme dobře, že alkohol není lidskému zdraví na prospěch, zrovna tak, jako mu není na prospěch duševní rozčilování a celá řada jiných a jiných požitků. Máme se jich ale všechněch zříci, abychom snad o chvilenku svůj život prodloužili? Ostatně jsou lidé, kteří zúmyslně používají alkoholu jako smrtí cího jedu, jímž zúmyslně chronicky se otravují. Proč bychom jim v tom bránili? Alkohol v mírných dávkách je požitkem nebeřme ho tomu, komu snad působí jedinou přijemnost v životě. A potom co píti, kdybychom piva a vína dotknouti se nesměli? Pit vodu ! volají. Jakou? Vždyť vy sa ni, pánové, nepřestáváte nás před ní varovali. A usmrcují snad vra- žedné bacilly ve vodě obsažené příjemněji než alkohol? Nevím ostatně, jak se Excellence vyučování, jež předsedala antialkoholistickému kongresu, u kollegy z financi omluvila. Co by si počal, kdyby mu pan Hart všechny pijáky piva, vína, likérů a kořalky od- loudil a nadělal z nich šmahem abstinentů? Ubohé rakouské finance, vy byste to nejvice odnesly
Hart