2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 18. dubna 190I.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přvdpláel sbl
v Praze v administraei
ra mšstc.. . 9 K
sn čtvrt lata . . . . 6 K. — n
s drojí čonáškou
na měsí . . . . . 2 K 50h
na čivrt lta . . . . 7 K 50h
ve flialkách
na měsíc . . . .. . 2 K 90
a měsíc . . . . . . 9
za čtrrt leta . . 0 K 60 h
s vojí zásilkov
ta mněsíe
na čtvrt lota . . . . 11 K 40h
Praha
5
article
Páně Körbrova politika ne-
politická.
Páně Körbrova politika ne-
politická.
Nejen všechen rakouský, ale i širý mimo-
rakouský svět užasl nad bohatstvím pracov
ního programu, jejž ministerský předseda
dr. Körber předložil ve trůnní řeči novému
parlamentu rakouskému. Tolik věcí a z nich
jedna důležitější, nalehavější, palčivější než
druhá! A všechny obsahu národo
hospodářského. Učiněná výstava otá
zek směru národohospodářského
Obecný úžas vyplynul nikoli z úvahy, bude-li
nový parlament mít tolik času a tolik síly.
aby všechny úkoly, které mu byly v trůnní
řeči vyznačeny a přiděleny, také skutečně
vykonal, ale především z přiznání, jež uči-
nila sama vláda vídeňská, co všechno
v oboru národohospodářském v Rakousku
posud leží ladem, co všechno v tom předů-
ležitém směru života státního tu jest doté
chvíle nevyřízeno, ba téměř netknuto!
Kdo bedlivě, pilně, beze všech ohledů
strannických, beze všech předsudkův a snah
národních přečetl pracovní program, předlo-
žený ministerským předsedou drem, Körbrem
parlamentu nově zvolenému, bezděky se za-
myslil a zvolal: Co pak vlastně parlamenty
rakouské i vlády vídeňské od r. 1861 až do
dneška dělaly a udělaly, jestliže toto
všechno do té chvíle není zpracováno.
odbyto, vyřízeno, hotovo? Jak pak to vlastně
vypadá v Rakousku v oborech národohospo-
dářských, když jen jedinému parlamentu
pro nejbližší práci jeho se předložila
taková spousta otázek nevyřízených?
doktor
Körber
Rakousko
6
article
Tedy nikoliv, co nový parlament víden
ský v nejbližší době má vyřídit a spravit.
ale co tolik předchůdců jeho toliko v oborech
národohospodářských nevyřídilo a ne
spravilo za celých čtyřicet let společně
se všemi vládami vídeňskými, které se s ním
vystřídaly, to bylo příčinou obecného úžasu
neboť že nynější, nově zvolený parlament to
všechno nevyřídí a nezpracuje ani letos, an
za celých šest let svého života, o tom ne-
byla ani na minutu pražádná pochybnost.
Z pracovního programu, jejž dr. Körber
v trůnní řeči nynějšímu parlamentu podal.
veřejnost rakouská i zahraničná jen s podi-
vením a s úžasem seznala, že v ohledu
národohospodářském minulých čtyřicet le
rakouské ústavnosti jest pro národy této
říše dobou téměř na dobro ztracenou! V te
době byla vždy jediná starost v Rakousku,
totiž: naplniti pokladnu státní
Odkud národové nabudou k tomu sil, odkud
lěch millionů, jichž každým rokem pro po
kladnu státní se žádalo víc a více, mají
nabýt, o to nestaral se ve Vídni nikdo, ani
vláda ani parlament. To bylo ponecháno
jim samým, jejich bídě a trochu té boží
přírodě. Politika národohospodářská ležela
i v kancelářích vládních i v parlamentě ví-
deňském po čtyřicet let v nejzadnějším
koutku na zemi; leda by někdo chtěl po-
čítat za národohospodářskou práci, vyko-
nanou parlamentem i vládou rakouskou, že
národové rakouští musejí přispívat na uhra-
žení společných záležitostí říšských v porov-
nání se Zalitavskem v poměru 70 : 301.
Körber
Rakousko
Vídeň
Zalitavsko
7
article
Když pak způsobem tak nevýslovně ž-
lostným opatřovány byly otázky národo-
hospodářské vládou i parlamentem ve
Vídni od roku 1861 až do této chvíle, snad
někdo namítne, že za nedostatky, zanedbání
a chyby v této stránce dostalo se národům
rakouským hojně náhrady na poli svobod
ústavních, v rozvoji politickém, ve zjednání,
upevnění a zabezpečení všeobecného míru
národního? Nad čím i zde zabědovati více?
Ještě po čtyřiceti letech ústavnost rakouská
hraje s falešnými kartami, jimiž Schmerling
ve svých volebních řádech zfiksloval všechnu
veřejnou pravdu a spravedlnost; ještě dnes
po čtyřiceti letech ústavní zřízení rakouské
jest jen škraboškou starého poněmčovaciho
centralismu; a dnes po čtyřiceti letech na
rodní spory v Rakousku šlehají svými pla
meny výše, než kdy před tíml
Tedy i v ohledu ústavním, politickém
a národním čtyřicet let minulých jest pro
Schmerling
Vídeň
Rakousko
8
article
stát rakouský, pro jeho zřízení na základech
práva, spravedlnosti a pravé svobody ob-
čanské dobou ztracenou
Nynější náčelník vlády vídeňské jestsi
obou těchto přežalostných výsledkův čtyři-
cítileté činnosti vládní i parlamentní úplně
vědom. Máť v nich též svůj podíl, svou ka-
pitolu. Pracoval již i za svých předchůdcův
na křesle ministerského předsedy i po nich
úplně samostatně zvláště v oboru otázeka
práv národních a v oboru širší politiky do-
máci. Obory národohospodářské, otázky
hmotné nechával zcela odpočívat a ležet.
Až když v oboru národním a ústavním zaří
dil věci tak, že po obstrukci německo nacio-
nální, před níž se poklonil až k zemi, způ
sobil obstrukci obhájcův českého práva, ja
zykového i zemského, a když tak nabyl pře-
svědčení, že vláda jeho i s novým parla-
mentem by se potácela mezi dvěma obstruk-
cemi, pojal úmysl, že v programu svém
otázky národní odstaví, odloží a na místě
jejich že se chopí otázek národohospodář-
ských, tak dlouho úplně zanedbávanýcha
zanedbaných k vůli otázkám národním.
Nový tento program svůj chtěl podlo-
žit i novému parlamentu. Nepřehledná řada
úkolův a starostí národohospodářských, kteréž
mu předložil v trůnní řeči, měla podle jeho
přání a potřeby zahájiti dobu zcela novou
nejen v parlamentním, ale i státním a spole-
čenském životě rakouském.
»Mluvme o něčem jiném!« po svých
úžasných neúspěších v otázkách ústavních
národních dr. Körber vybídl nově zvolený
parlament vídeňský.
Körber
9
article
Za dob obstrukce německo-nacionální
která nepřipustila v parlamentě projednávati
ani jedinou tak zvanou nezbytnost státní a
žádný článek politiky národohospodářské, byt
z něho byl kynul prospěch sebe větší pro
národy rakouské, na místech rozhodujících
i v kruzích vládních pomýšlelo a mluvilo se
zcela vážně, že nebude vyváznutí z této
tísně, leda odejmou-li se parlamentu všechny
otázky finanční a národohospodářské a při-
kážou-li se zvláštnímu novému sboru, ktery
by byl složen ze zástupcův obchodních ko
mor, družstev průmyslových, finančních, rol-
nických atd. Parlamentu měla zůstati jen
válka politická, hlavně národní, aby se vn
utahal. Však k takovému zařízení bylo po-
třebí velikého převratu státního a před tím
dotýční navrhovatelé a rádcové konečně přece
e zarazili.
Nyní provozovati se chce přímý opnk
onoho návrhu. Parlamentu mají se odejmout
všechny otázky národní, ryze ústavní a
politické. Místo jejich mají zaujmouti otázky
národohospodářské. »Politika nepolitická«,
tak zní nové heslo, za nímž ubírá se dr
Körber a za nímž chce potáhnouti i parla
ment. Tak střídaji se výstřednosti v ústav
ním i státním životě rakouském.
Velikonoční prázdniny doprchávají, po-
slanci sejdou se v parlamentě zase, aby vy-
slechli samé toliko národohospodář
ské předlohy vládní. Obecně se ví, že
toto povelikonoční zasedání říšské
rady vídeňské rozhodne o všem, cov
Rakousku se nalezá ve znamení otázky, pře-
devším o životě vlády Körbrovy i parla-
mentu. Vše sejde na tom, bude li parlament
ochoten, aby provozoval politiku nepo-
litickou, jak dr. Körber si přeje a jak
pro svou vládu jí má potřebí.
Körber
doktor
Rakousko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. dubna. (Před jarním
sněmováním.) Zejtra shromáždí se po tr
nedělní přestávce opět rakouský parlament. Jed-
nací pořad, sestavený pro prvou dobu, je násle
dující: Volba jednoho zapisovatele místo něme
ckého radikála Bergra, jenž se funkce té vzdal
poplatková novella, změna zákona o obchod-
ních komorách, zákon o margarinu, deklarace
arciknížete Františka Ferdinanda, kořaleční
předloha, verifikace volby Klofáčovy, prvé
čtení rozpočtu a zpráva immunitního výboru
o žádosti za vydání posl. dra. Voglera. Do to-
hoto pořadu bude vsunuto prvé čtení vládní
Bergr
František Ferdinand
Klofáčův
Vogler
Praha
zákon o margarin
11
article
předlohy o vodních dráhách, jež prý bude po
dána v jedné z prvých schůzí; konečně se
změní pořad jednání také po podání zprávy so
ciálně politického výboru o pracovní době v uhel-
ných dolech a železničního výboru o investicích
jakmile výbory tyto budou se svou prací hotovy.
Na programu jsou tedy stále jen otázky
hospodářské, poněvadž s jinými si vláda ne
troufá předstoupiti před sněmovnu. Jiná jes
otázka, nevzbudí-li otázky takové sněmovna neb
její členové sami, »Pester Lloydu« sděluje s
z Vídně, že výhradné panství hospodářských
otázek na říšské radě nebude míti dlouhého
trvání a že není daleka doba, kdy staré hádky
a sváry vypuknou znova. »Člověk nežije jen
chlebem — píše »P. L.« — a síla imponde-
rabii nedá se dlouho zdržovati hospodářským
problemy.« Pisatel byl by úplně spokojen, kdyby
společhá práce pro hospodářské zájmy trvala v
sněmovně aspoň tak dlouho, až by se protivy
mezi stranami aspoň z části otřely tak, aby, až
přijdou na řadu opět otázky politické a národní.
vzájemná nenávist byla odklizena neb aspoň na
tolik zmírněna, aby, jako dosud, nemařila všechny
pokusy o smír. Už takový výsledek nynější ne-
politické politiky mohl by prý býti nazván sluš-
ným úspěchem. — Také v pražském dopise
téhož listu se předpovídá, že se na říšské radě
bude nyní nějaký čas pracovati, ale dříve neb
později zatlačené na čas do pozadí konflikty
vybuchnou ještě s větší prudkostí než dříve
pak teprve nastane příležitost pro dra. Körbra.
aby ukázal, dovede-li stát z nynějšího zmatku
uvésti na dráhu pořádku.
Lloyd
P L
Vídeň
12
article
V Praze, 17. dubna. (Koalice čes ko-
polsko-německá.) Některé vídeňské listy
jako liberální »Volks-Zíg.« a Wolfova »Ostdeut
Rundschau«, jež věří zprávě krakovského »Czasue
o spolku česko-německém, odmílají co nejroz-
hodněji přijetí Poláků do tohoto, domněle již
hotuvého svazku. Jakýsi člen německé strany
antisemitské vyjadřuje se o téže věci v »Inform.«
prohlašuje, že nemá nijakých vědomostí o tom,
že by nějaký spolek česko-německý byl již uza-
vřen, ale přál by si takového sdružení, poněvadž
jen za poctivého dorozumění obou hlavních kul-
turních národů rakouských, Čechův a Němců,
mohlo by Rakousko s úspěchem hájiti své ho-
spodářské zájmy proti maďarským přehmatům
a mohlo by učiniti přítrž vykořisťování Němcův
a Čechů Poláky. Patrně tedy ani antisemité ne
mají mnoho chuti do spolku s Poláky.
Z Krakova, 16. dubna. (Poláci o no
vých pairech a pražské galerii.)
»Glos. Nar.« připisuje známým dvěma eisar-
ským listům význam eminentně politický. Němei
byli znepokojeni tajnými úmluvami mezí vládou
a Čechy; »zvědavost Němců — míní »Gl. N.e
— musila býti tedy uspokojena, musili se ko-
nečně dověděti, čeho se dostalo Čechům
upuštění od obstrukce. Nyní se dověděli, že z
ústupky na poli parlamentním Čechové obdržel
uměleckou galerii, společnou pro Čechy i pro
Němce. Kdo tomu uvěři, bude spasen.« Povolán
pěti Němců a jen tří Slovanů do panské sně-
movny nezdá se »Gl. Nar.« býti náležitým oce
něním slovanských zásluh na poli věd a umění
V povolání prof. Smolky do panské sněmovny
vidi jmenovaný list jen projev úcty k zásluhám
jeho otce, neboť Poláci mají zasloužilejší učence
a umělce.
Wolfův
Čechův
Němec
Němcův
Čecho
Polák
Glos
Slovan
profesor
Smolek
Praha
Rakousko
Krakov
Nara
Čechy
galerie
panská sněmovna
VolkZíg
Ostdeuty Rundschau
13
article
»Nová Refor.« pokládá novou galerii za
značný úspěch český, poněvadž němečl
umělci, kteří si získají jmena, sotva prý asi
zůstanou v Praze a postarají se, aby se jich
díla dostala do galerií čistě německých. Celkem
děje prý se nyní pro Čechy všechno, čehosi
jen přejí (»N. R.« má nás patrně za příliš
skromné ! P. red.), ba i postavení ministra že-
leznic Wittka jest prý nyní námi otřeseno. »Ko-
luje pověst — praví v té věci »N. R.« —že
dr. Wittek musí v brzku ustoupiti tlaku Čechů,
poněvadž zaujal nepříznivé stanovisko k postát-
nění severo-západní dráhy. Jmenují dokonce už
jeho nástupce. Má se jím státi dr. Severín
Kňazolucký a vysoký řád, jejž obdržel tyto dni
má mu upraviti cestu do železničního mini
sterstva.« Kňazolucký byl jak známo, správcem
ministerstva financí v kabinetě hr. Clara a nyní
jest odborným přednostou v témž ministerstvě
Z Vídně, 17. dubna. (Společný roz
počet.) O letošních rozpočtových poradách ij
Wittek
doktor
Čecho
Severín
Claro
Nová Refor
Praha
Čechy
ko
Vídeň
Kňazolucký
14
article
ských ministrů se zástupci vlád rakouské a uher-
ské tvrdí se souhlasně ve Vídni i v Pešti, že
minuly klidněji než jiná léta a doeíleno úplné
dohody, tak že nebude třeba ani korunní rady
za předsednictví císařova. Řádný rozpočet bude
zvýšen jen v těch položkách, o kterých to
předvídáno již v minulých rozpočtech. Mimo to
však bude třeba schváliti vydání na rakouskou
výpravu do Činy a náklad, spojený s novostav
bou rakouského vyslanectvi v Pekině, kde stará
budova spálena. Také bude žádán úvěr (prý asi
čtvrt millionu korun) na zakoupení pozemku
v Tjencině pro konsulát a obchodní jednatelství.
Za válečnou výpravu rakouského loďstva do Činy
dostane se Rakousku svým časem náhrady o
Činy. Ministerstvo vojenství nebude prý letos žá-
dati ještě úvěru na nová děla, poněvadž nejsou
dosud řádně vyzkoušena, Za to přijde správa
válečného loďstva s dalším požadavkem na stavbu
nových lodí.
Vídeň
Pešť
Pekina
Rakousko
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. dubna.
Rusové o rakouské krisi.
Přes pokojnější tvářnost, kterou na sob
vzal v poslední době politický život v Rakousku
v sousedství jeho panuje názor, že vnitřní r
kouská krise trvá. Názor ten ovšem jest
oprávněn, protože nic se nestalo, čím by se
česká otázka přiblížila svému rozřešení — a ne-
rozřešená česká otázka bude těžkou chorobou
Rakouska, jakkoli byla by zaličována.
Krisí rakouskou zabývá se v poslední své
knize moskevský měsíčník »Pycerift BBeTHAEK«.
Nehledíme-li k netajeně škodolibosti z nesnází
a rozstrojenosti rakouské monarchie, přiznat
musíme, že časopis má pravdu, pokud mluvi
o pravé příčině rakouské krise, již správně
spatřuje v tom, že Němci ustlují podržeti
upevniti svou nadvládu nad Slovany, ačkoli jest
jich o málo více, než třetina naproti dvěma
třetinám. »V Evropě není přikladu, aby tak
převážná většina neplnoprávného obyvatelstva
byla ovládána tak nepatrnou menšinou, jež nad
to je většině úplně cizí krví i duchem. V tom
je příčina mimořádného položení Rakouska. Za
takových poměrů snaha slovanských národů
Rakouska, aby se vymanily z poručnictví Němeů,
jest nejen normálná, nýbrž i naskirze zákonná
a dlužno jí přáti vítězství . . . Všečko na-
svědčuje, že Rakousko zřídí se federativně,
třéba Němci zuby nehty se tomu příčili,«
Rus
Bbethaek
Němec
Praha
Rakousko
Evropa
Slovan
moskevský měsíčník
16
article
Polský jazyk v Prusích.
Pruský ministr osvěty vydal následujíe
nařízení, jak má býli vyučováno polskému ja-
zyku na pruských gymnasiích: Od nejbližšího
pololetí může na gymnasiich pruských udileno
býti žákům, kteří si toho přeji, vyučování pol
skému jazyku ne jak dosud od 1. tř. do 4.
nýbrž od 4. tř. do 6. Jazyku polskému bude
vyučováno německy německými učiteli tak, jak
každému cizímu jazyku.
Nařizení to rovná se bezmála úplnému vy-
hostění polských lekcí ze středních ško
pruských.
»Kuryer Poznaúski« podávaje o tom zprávu
dodává: »Nová ta rána hluboko a bolestně ran
naši společnost a v prvé řadě raněna jest naše
mládež. Nepochybujeme, že v srdcích našich
jinochů vzbudí to tím horoucnější lásku k na
šemu mateřskému jazyku.«
Z říše Viléma II.
Major Lauff, známý c. k. dramatický spiso
vatel v Berlíně, odevzdal ku provedení nové pru
šácké drama »Unter'm Sturmhut«. Provedeno
bude na král. dvorním divadle ve Visbadenu
Ostatní divadla — i pruská — zříkají se-
jak známo, cti, výkvěty Lauffovy na jevišt
uváděti. Ale přes to sjde to přece jako —
namazáno,« podotýká k tomu bavorský
»Vaterland«.
Při odhalení pomníku Viléma I. v Postu
pimi měl také rylm. svob. p. Mánteuffet řeč,
niž ostře odsoudil »neblahý čin bremský«, Hned
na to povýšen byl za majora.
Náklad na opravu lodi »Císaře B
dřicha III.«, porouchané nedbalostí, bude
činiti 3 milliony marek.
Prus
Kuryer Poznaúski
Vilém II
Lauff
Mánteuffet
Berlín
Unter ' m Sturmhut
Vilém I
17
article
V drobném prodejii
ranní čiio o zolě . . . s
. . . za 2l
odpelední
Ve flialkich na venkorě
ranní čel .
odpolední . . . . . . . . Sh
Inseráty
platí se Netově vapřei
Předplagení a ináesty pillíná zůmisi-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nachásejí se 6iš redakee.
tiskárna a expedlee „Národnich Listě
Eukopiny se nevraenji
18
article
Bonnská policie byla v posledn
době reorganisována a sesílena. Souvisí to s tím
že korunní princ německý bude tam nyní —
studovati. Vojenských vědomostí vštípen
mu už dříve nadbytek. Nyní dojde teprv n
vzdělání ve vědách »občanských«.
Do řady polských měst, kde dosud nebyla
dosazena má býti posádka pruská. Ze strachu
prý před polskou — revolucí. Budou míti tedy
zatím prušui důstojníci času dost.
Některým polským gymnasistům v Chelmnu
zakázáno jest, odevzdati dopisy a zásilky i re
komandované — na poštu. Musi býti předklá
dány nejdříve vyšetřujíefmu soudci.
Boj s klerlkalismem ve Španělsku
trvá nadále nezmenšenou silou. Vede se z obou
stran nejkrajnějšími prostředky. Klerikály po jieh
zvyku z úkrýtu a ze zálohy a vlivy dvorními.
Právě zvěděl liberální madridský »Imparcial«,
že od nějaké doby hlavy řeholi konají tajné
schůze, v nichž učiněna důležitá usnosení. Mime
jiné má býti prostřednictvím nuncia episkopál
vyzván, aby hájil horlivěji věc řeholí; královně-
vladařce má pak býti podána žádost za ochranu.
Při známě náchylnosti královny-vladařky k církv
očekává se od žádosti té značný účinek. Mim
to mají se klerikálové zúčastniti čile přištích
voleb sněmovních. Ale také liberálové nelení.
V Madridu chystají nové manifestační shro-
máždění lidu a nad to chtějí založiti veliko
ligu protiklerikál ní.
Musi
Španělsko
Madrid
19
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
(Zvl. tlfgrm. »Nár. Listů.-)
Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.)
Vídeň
20
article
Soctálně-politický výbor pokračoval
povšechném rokování o vládní předloze v příčině
zkrácení pracovní doby borníků.
Jednání bylo o 1/211. hod. přerušeno. O 3. hod
odpol. se v něm pokračovalo.
Debaty zúčastnili se posl. Schuhmayer
Slein, Axmann, Roszkowski, Holstein,
Wilhelm. Žitnik, Morsey, Kolischer
zpravodaj odboru Schoiswohl a vládní zástupce
m. r. Zechner.
Při následujícím hlasování propad! 19 proti
11 hlasům Schuhmayerův návrh, aby Cingráv
návrh na Shodinnou práci byl přijat za základ ze-
vrubného rokování.
Potom hlasovalo se o návrhu Schoiswohl o vě,
aby přijal se odborový návrh za podklad zevrubného
rokování a bylo 15 členů pro a tolikéž proti návrhu.
Předseda dr. Gross rozhodi svým hlasem proti
návrhu, jenž tedy je zamítnut.
K návrhu posl, Kolischera příjata za pod
klad podrobné debaty vládní předloha.
Posl. Schoiswohl sřekl se zpravodajství
referentem uslanoven zase posl. Kolischer.
Posl. Schuhmayer a Schoiswoh! ohlá-
sili své návrhy jako minoritní vota.
Zejtra večer začne zevrubné rokování
o vládní předloze,
Axmann
Roszkowski
Holstein
Wilhelm
Žitnik
Morse
Kolischer
Schoiswohl
Zechner
Schuhmayerův
Cingráv
doktor
Gross
Posl
21
article
Německý následník ve Vídni.
Německý následník ve Vídni.
Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.) Německý prine
navštívil dnes dopoledne vojenskou jizdárnu, kdež
jej uvital arcivévoda František Ferdinand. Rozloučiv
se pak srdečně s arcivévodou Františkem Ferdinan-
dem, korunní prine odebral se do německého vysla-
nectva k snídani, jemu na počest pořádané, tam
dostavil se také ministr zahraničních zále žitosti
hr. Goluchovský.
Z Vídně, 17. dubna. (C.-B.) Po snídani u vy-
slance jel prine s kn. Eulenburgem a ostatní družinou
do Harrachovského paláce, kde prohlédl si umělecky
vyzdobené komnaty, knihovnu, sbírky a tak zv.
Hohenzollerskou knihu, dle níž r. 1563 princezna
Marie Jak. Hohenzollerská byla provdána za hraběte
Karla Harracha, předka nynější rodiny. Odtud odjel
prine do Schönhrunnu.
V tamějším zámeckém divadle byla hlavní zkouška
dobročinných představení šlechtických. Princ pobyl
tam až do polovice druhého jednání, načež, rozloučiv
se s arcikněžnou lsabelou a její dcerami, vzdálil se.
Z Londýna, 17. dubna. (Č. B.) »Morning-
poste troufá, že německý následník bude vítán
v Londýně tak jako ve Vidní a Řimě.
Po 5. hod. jel prine na hostinu k arciknížeti
Ottovi v lužáneckém paláci. Arcikníže uvítal ho v pří-
zemí a dovedl do I. patra, kde ho přivitala arcikněžna
Marie Josefa. Hostiny účastnili se také německý vy-
slahec s chotí, ministři zahraničních věci a vojenství,
princovo komonstvo a čestná služba. Po hostině byl
cercle a následníkovi představeni oba nejstarší sy-
nové arciknížete-
Po hostině odjel prine do dvorního divadla, kde
zůstal dos konce představenl.
František Ferdinand
Ferdinan
Marie
Harrach
Ott
Marie Josef
Vídeň
Londýn
harrachovský palác
Morning
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 17. dubna.
Dotýkám se thematu velmi choulostivéh
a proto rukavičky sem a na nohy bačkory
Hůl pěkně do garderoby, jako před vstupem
do gallerie s drahocenným uměleckým zbožím
a vypláknouti si ústa dra. Lenkinsa aromatickou
vodičkou a postříknouti se drobet pravou kolin-
skou z továrny jedině pravého Fariny »naproti
Jůlichsplatzu«, v níž přece trochu olejíčka
oranžového květu a nejen samá rozmarýna,
— nebude to na škodu.
K čemu to
Povím vám hned: chci zmíniti se totiž
několika slovy též o kongresu, jenž svolán byl
do Vídně za příčinou agitace proti alkoholu
bojím se, abych netrpěl opět, jako již jednou,
když jsem zcela nevinně dostal co proto, poně-
vadž prý jsem se neuctivě dotknul stavu lékař-
ského.
Od té doby medicině se vyhýbám, abyeh
nedostal se na skřipec po druhé. e
Pánům antialkoholikům budel ovšem ná
ramně lhostejno, co já soudím o jejích snažení,
již proto, že nejsem odbornikem, však přes to
musí mi býti dovoleno vysloviti jim nejvřelejší
dík za to, co podnikli.
Vím velmi dobře, mnoho-li hodných, do
brých lidí, nadějných sil, ba také mnoho-li vy
Farin
Praha
Vídeň
23
article
nikajíeích lidí sklátil ve hrob předčasně děmon
alkoholu. Vím, jak tento příjemně působlcí
jed rozežírá nejen tělo, jak decimuje lid právě
v krajích, kde by uprostřed drsné přírody měl
býti zvláště vzdorný a houževnatý, vím též, jak
přišera ta mravně snižuje člověka a jak lid-
ského tvora mění ve zvíře. Vím to všechno a
není snad války vznešenější ba světější, nežje
ta, kterou podnikají duše ušlechtilé proti ná-
kaze, jež více škody člověčenstvu způsobila,
než všechny války dohromady a komu se po-
daří zdrtiti nepřitele toho, tomu zasloužený va-
vřín na skráni slušeti bude nejkrásněji . ..
Ale hřich není jen jeden. Peklo jich vy-
ehrlilo mezi nás celou garnituru a což jiného
je dnešní život náš, než věčný boj proti hříchu?
Není to sice historicky zjištěno, aniž se
toho legenda dotýká, ale zdá se mi, že pravdu
má paní Eschenbachová, že první alkohol byl
uvařen v laboratoři Satana.
Již to podivně jeho jménol
Vědecky mu říkají alkohol. Co je to
kohol a jakého původu je toto slovo ? Je arab-
ské. Původ jeho dlužno hledati ve vlasti, kd
hluboké vědění ruku v ruce s bludnou po-
věrou položilo základ ke dvěma vědám, jež dnes
vysoko nad ostatními kralují: k astronomii
chemii.
Alkohol je původu arabského, jako alkazar
alkoran a alkovena a značí prý obeň i žár
Jsou také jiné ještě výklady, však mně zdá
tento býti nejpřípadnějším.
Eschenbachová
24
article
Zajímavo je, že ve středověku dáno byl
alkoholu latinské jméno »spiritus« — duch.
Je tedy již v jeho jménu cosi příšerného
je naznačeno v něm, že to věc, s níž nen
radno si pohrávati.
Již národové z doby nejstarší věděli o jeh
působení, třeba že neznali pravou jeho tvářnost.
Věděli dobře, kde jej hledat, věděli, že nejsnad-
něji si hovi v dobrém víně a ve kvasu, a ne
bylo jich tajno, jak odměňuje se ošemetně těm
kteři mu přiliš prudce projevovali svou ná
klonnost a lásku.
25
article
Pocítil účinků jeho již slarolestamentárn
ctihodný talík, jenž v podvečer v besídce při-
hnul si kdysi tak, že byl na pohoršení svým
vlastním dětem. A ku podivu! Tato episoda ze
života Noemova byla prý příčinou, že oddělilo
se plemeno bílé na télo zemi od černého. Nebot
Noe zvěděv o tom, že nejmladší jeho syn Cham
posmíval se mu k vůli tomu, co byl učini
v opilství, rozhněval se velmi a zvolal: »Zlo
řečen buď Kanán, jehož olec byl Cham, i budiž
služebníkem služebníků bratří svých!« Za to
blahořečil Semovi, že pokryl hanbu otce svého,
a Jafetovi dovolil, aby žil ve stáneích Se
mových . ..
První veliká událost, již způsobil alkohol
a jež zaznamenána v první knize Mojžíšov
v kapitole deváté . ..
Všimněmež si jen dobře, jak Hospodin vě
urovnal. Semity dosadil do slánku jako domácí
Jafetovce, tedy Arijee, jako nájemníky, a z čer
Noemův
Noe
Cham
Semov
Jafet
Arijee
Cham
Mojžíšov
26
article
ných Chamitův udělal sluhy. Není-liž tomu
podnes ještě tak?
To byl první veliký hřích z alkoholu.
Co jich ale průběhem věků spácháno bylo
po něml
Lih člověka zbavuje duševní pružnosti.
olupuje ho o paměť a na konec ho činí blbým
Jsou ovšem také výjimky, jako že jsou blb
lidé, aniž by pili. Však ojedinělý, vzácný zjev
nedovede zvrátiti, co potvrzuje každodenně až
příliš častá zkušenost.
Však jedné věci přece bych si dotknoutise
dovolil. Prosim ale, by se mi nevykládalo tov
zlé, jako výrok, že dovedný žurnalista musí
vyznati se ve všem. Nechtěl jsem tím ovšem
nic jiného říci, že žurnalista má se vykázati,
pokud možná, rozsáhlým všeobecným vzdě-
láním, aby nebylo oboru, v němž by byl igno-
rantem. Zapomněl jsem ovšem na to, že dnešní
moderní věda jde do hloubky a ne do
šířky, však zminěným výrokem svým tak ná-
ramného hřichu jsem se nedopustil, aspoňs
tak domnívám. Člověk ale musí býti dnes opa-
trný a proto s veškerou výhradou dovolím
připomenouti, že by se abstinence lihová ne-
měla tak přílis přepinati.
Když milý bůh bídného lidského tvora na
tento svět vyslal, nechtěl dojista, aby absol-
voval si zde několik těch svých let dle
přesných fysiologických zákonů o trávení a r-
cionálni výživě, aniž chtěl, aby člověk v tomt
slzavém údoli pouze žil, nýbrž aby také n
čeho užil.
bůh
27
article
Trávit dny nám tak spoře vyměřené
v jedné ruce s vážkami, ve druhé s teplo-
měrem a s epruvetkou, za to bychom se uctivě
poděkovali.
Víme dobře, že alkohol není lidskému
zdraví na prospěch, zrovna tak, jako mu není
na prospěch duševní rozčilování a celá řada
jiných a jiných požitků. Máme se jich ale
všechněch zříci, abychom snad o chvilenku
svůj život prodloužili? Ostatně jsou lidé, kteří
zúmyslně používají alkoholu jako smrtí cího
jedu, jímž zúmyslně chronicky se otravují. Proč
bychom jim v tom bránili?
Alkohol v mírných dávkách je požitkem
nebeřme ho tomu, komu snad působí jedinou
přijemnost v životě.
A potom co píti, kdybychom piva a vína
dotknouti se nesměli?
Pit vodu ! volají.
Jakou? Vždyť vy sa ni, pánové, nepřestáváte
nás před ní varovali. A usmrcují snad vra-
žedné bacilly ve vodě obsažené příjemněji než
alkohol?
Nevím ostatně, jak se Excellence vyučování,
jež předsedala antialkoholistickému kongresu,
u kollegy z financi omluvila.
Co by si počal, kdyby mu pan Hart
všechny pijáky piva, vína, likérů a kořalky od-
loudil a nadělal z nich šmahem abstinentů?
Ubohé rakouské finance, vy byste to nejvice
odnesly
Hart