Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 224, org 23, place 63, work 7
1
masthead
Strana 2
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
25. lístopadu 1907. Cislo 396.
4
article
ústrojí operního. Seznámiloť s fondamontálním
činitelem, bez něhož nemůže býti dobré zpěvo-
hry: s orchestrem. Připadl mu čestný a ra-
dostný úkol, promluviti prvé slovo v nové bu-
dově, rozhlaholiti se ku pozdravu shromážděných
hostí, ba více, rozepěti se k oslavě umění, jehož
rozkvětu zasvěcen je stánek, vztýčený láskou
města, pamětlivého kulturních potřeb národa
Co chceme, aby vinohradské divadlo znamenalo
českému umění, jaké naděje do něho klademe,
to vše cítil a uvědomil si velmi dobře Jo s. B
Foerster, skládaje svou »Slavnostn
ouverturu« k otevření této scény. V jeho
díle vypráví se výmluvně o nadějích a snech.
bojích a zápasech uměleckých i konečném vl-
tězství, tlumočí se radostná nálada chvíle, kdy
stojí se u prvé dosažené mety snab, radostný
vzruch a nadšení k dalšímu vzepjetí sil. Umělee
tak ideálně založený, tak sám ustavičně zápolíci
o těsnější a těanější sblížení se svými tvůrčími
vidinami, jako Foerster, byl nad jiné uzpůsoben
k vytvoření vhodného díla tomuto účelu.
Foerster
vinohradský divadlo
5
article
Jeho ouvertura zbudována je na třech hlav-
ních motivech. Prvý jsou jaksi základní kameny,
jen povrch motivový, rázu spíše jen rythmického,
udeřený na začátku tympany, jejž ve třetím
a čtvrtém taktu opakují s nimi cella a basy
v pizzicatu. Motivem vyjádřena také jasně tonina
skladby. C-dur, ve svých nejdůležitějších tónech,
tonice a dominantě. Výzva, svolání k slavnosti.
V připojujícím se ihned allegru vystupuje druhé,
již do celé periody rozvinuté thema radostné ná-
lady. Thema se rozpřádá, tympany setrvávají na
svém, kde nemohou sledovati modulaci, vystří-
dávají je nástroje jiné, až po rázném zakročení
lesního rohu zvítězí opět, tentokrát v E-dur. Ná-
sleduje kratší zprostředkující věta v A-dur, velmi
ušlechtilého lyriekého rozpuku. Dosti překvapí
přechod na D-dur, kde kulmmnuje. Vedlejší věta
uvádí thema třeti, motiv naděje, rozvinuto jest
až do fortissima; v té plné síle nastoup! B dur
a začíná provedení. Zde ukazuje skladatel mnoho
obratnosti ve vykořistění všeho, co motivy jim
zvolené mohou poskytnouti, ať v modulaci,
v kombinaci, ať ve vyvršování.
Když vyhnáno vše až na vrchol, nastoup
opět základní tonina, skladatel spojí thema první
se třetím, v zápěti pak přidá k nim ješt
i thema druhé na způsob jakési fugové těsny.
Adur
Cdur
Edur
6
article
Ještě jednou zazní jásavé E-dur, bujná chroma-
tika je následuje, až posléze augmentaci třetího
thematu vše nabývá skoro chorálního rázu, aby
v nejbližším okamžiku vyvrcholilo vítězně v hlavní
tonině.
Práce docílila zamýšlený dojem: slavnostní
náladu, radostný vzruch. Objevil-li se v repro-
dukci tohoto díla orchestr i jeho dirigent již
nejvýš uspokojivě na svém místě, provedenl
Smetanovy »Vltavy«, jež následovalo
obsažnou, v krásně formě a důstojném před-
nesu podanou, nadšením pro umění a kulturní
pokroky národa provanutou slavnostní řeč prof.
Ot. Hostinského, předstihlo veškeré oče-
kávání. O lehce chápavé, vznětlivé a suggestivní
vloze dirigentské p. Čelanského nepochybo-
vali jsme nikdy. Zde rozvinul však také organi-
sační talent, sestaviv a zkázniv orchestrální
těleso, jež očividně přistupuje k oběma dosa-
vadním našim orchestrům, k prvořadému orche-
stru Národního divadla a k filharmonikům, jako
nový, vážný umělecký činitel. Zajisté bude mu ještě
tříbiti na svém vývoji, zvláště co se ušlechtilého
znění zešťů a jejich rovnováhy se smyčci týče,
ale jak sehrál s elektrisujícím vzletem Smeta-
novu symfonickou báseň, je důkazem, že seho-
pen rozvoje, který od něho čekáme. Čelanský.
jenž dirigoval zpaměti, dovedl vykřesati tu jiskru
schopnosti a nadšení u tělesa sobě svěřeného.
Oprávnil tedy naději, že jest pravým mužem na
zodpovědném svém místě.
Smetanův
profesor
Otakar
Čelanský
Vltava
národní divadlo
jásavý Edur
7
article
Manifestační schůze učitelstva.
Manifestační schůze učitelstva.
Včera konána v Národním domě na Král. Vlno
hradech četně navštívená veřejná schůze, kterou svo-
laly učitelské jednoty, které nejsou členy zemsk
učitelské organisace (Z. Ú. S. J. I.), aby manifesto-
valy pro spravedlivý disciplinární řád
a 35letou služební dobu, jakož i pro
upravení služného tak, aby vyrovnalo
se čtyřem posledním hodnostním tří-
Bám státního úřadnictva.
Přítomni byli říšští poslanci Ulr. J. Herold, prol.
dr. Drtina a Němec. Jménem městské rady Král
Vinohradů uvital shromáždění řed Pavlfk. Do pře-
sednictva zvoleni uč. Štech, Prokop, Doležal
Fridrich a Vísek. Úvodní řeč předsedy schůze
D. K. Štecha líčila
požadavky učitelstva.
Ulr
doktor
Drtina
Němec
Pavlfk
Štech
Prokop
Doležal
Fridrich
národní dům na Královský
městský rada Královský vinohrad
8
article
Sociální postavení učitelstva národních školv
Čechách neodpovídá kulturním našim poměrům
nedá se srovnati ani se slavem v Haliči a Bukovině.
Více však než nedostatečné platy tíží učitelstvo ne-
urovnanost jeho právních poměrů. —
Učitelé v městech musí až 13 let sloužiti bez del-
nitivy, čímž ztrácí lisíce na přídavcích a zbavují se
nároku na pensi a práva volebního v obcich. V žán-
ném inteligentním stavu není služební doba 43 až 45
let a učitelstvo marně se domáhá, aby aspoň po 40
letech služby dostalo se mu plného výslužného.
Učitelstvo je bez dostatečného zastoupení v úřa-
doch, o škole rozhodujících a o jeho definitivním
ustanovování nerozhoduje se dle zákonných, přes-
ných pravidel, ale jen dle illuse, podle toho, který
ze žadatelů zdá se nejzpůsobilejším. V žádně zemi
rak. není tak zastaralý disc. řád pro učitelstvo jako
Čechách, ba i v Dalmacii letos uzákoněn řád na
moderních principech právních založený. Odstranční
těchto všech nedostalků je nyní naléhavě, poněvad
reakce je na postupu. Reakční živlové budou nyní
usilovati, aby školy všech kategorií dostaly se do ru-
kou klerikálních. Učitelé jménem češství musí do
boje proti reakci, nikoliv s rukama svázanýma. (Po-
Sesk)
Dalším řečníkem byl p. uč. V. Beneš, který
promluvil na thema
V Beneš
Čechy
Halič
Bukovina
Dalmacie
9
article
sněm král. českého a učilelstvo.
Za 18leté éry staročeské nezaseďal ve sněmu ani
1 učitel, za éry mladočeské byli sice 2 učitelé posl.
ale v nynější éře mladočesku-agrární nebylo zase ani
jedíného českého učitele ve sněmu a o školství jed-
náno málo, ač položka na školství znamená význač-
nou část rozpočtu. Politické strany nechť vyšlou i do
sněmu učitele, své stranníky. V přítomné době uči-
telům škodí nynější právní neurovnanost při obsa-
zování míst více než drahota a nespravedlivý disci-
plinární řád. Neupraveným discipl. řádem trpi snad
několik učitelů, ale nespravedlivým řádem obsazova-
ct trpí ročně několik tisíc učitolů za viny nesp-
chané. Řečník líči, jak zemská školní rada favorisuje
učitelky na úkor učitelů. V 62 čes. okresích stanou
se učitelé definit. teprve po 13 letech služby jmeno-
váním ad personam, kdežto učitelky stávají se de
hned po zkoušce. Učitelé nejsou jmenováni na dívěí
školy ani zatímně, ač okresní školní rady mají plné
právo učitele zatímně jmenovati. Na def. místa n
dvěích školách se pro učitele ani mísla nevypisuji.
10
article
Výmluva, že učitel, muž, nehodí se na dlvčí školu
je ne-hodná, nebeť na smíšených školách vyučují
mladí učitolé dívky čtrnáctileté bez závady. Učitel-
stvo se vyslovuje pro koedukaci, aby jako v rodině
dívky i hoši společně byli vyučováni. Jsme ovšem
i proti tomu, aby nesměly učitelky vyučovati starší
hochy. Může-li matka vychovávat staršího syna, může
učitelka vyučovati staršího hocha. Dnes je system
tak hrozný, že o místo na škole smí sice žádati uči-
telka 22letá, ale učitel 52letý ani žádati nesmí. Každá
učitelka v Čechách je lépe honorována než stejně sn
starý učitel, poněvadž učitelkám dostává se dříve de-
finitivy a tím i více služ přídavků a jsou po většině
ve městech, kde je aklivní a drahotní přídavek. Uči-
telé nezávidí kolegyním, ale volají po rovném právu
a volně konkurenci. Souhlasíme s Němci, aby byly
vypisovány i pro učitele konkursy na divčj školy.
ale nesouhlasíme, aby nesměla býtí učitelka správ-
kyní školy. Heslem učitelů buď: volná konkurence
a stejná práva! (Výborně!) Důležitým požadavkem
je snížení počtu žactva v třídě. Dnes, kdy musí
učitelé až 120 žáků v jedné třídě vyučovati, musí 9
tisíc dětí opakovali, což je pro nároč ztráta 91 tisíe
roků. Učitelé jsou přetíženi, kdežto katechetům bla-
hovolně přisouzeno pouze 20 hodin týdně. V našich
školách je co do práv katecheta osobou první, učitel-
ka druhou a učitel třetí, co do práce je to naopokl
Učítelstvo neznamená nic ve školních úřadech. Smut-
né je, že husitský národ má za svého ministra kultu
kanovníka Buriana. Platný řád volební zabezpečuje
kněžstvu ve sněmu vliv veliký, ale učitel nemá za-
stoupenk.
Němec
Burian
Čechy
11
article
Hmotné poměry učitelstva jsou v nynější dira-
hotě bidné. Více než 6000 učitelů je nuceno varha-
ničit, zaprodávati se, chce-li uživiti rodinu. Bude-li
stát přispivati na služné učitelů, bude možno upraviti
služné ve výši posledních tříd úřadnických. Řečník
navzhuje projev, kterým schůze se přípojuje ke schůzi
všeho učitelstva rakouského ve Vídni a jest jíní n-
vržena a jednohlasně shromážděním piijata násle-
dující
Vídeň
12
article
resoluoe:
„Na veřejné schůzi učitelstva dne 24. listopad
na Král. Vinohradech přijata tato resoluce:
1. Vyslovujeme přání, aby české strany politické
při volbách do zem. sněmu kandidovaly za poslance
také schopné své stranníky — učitele a přičinily se
aby školské otázky na sněmu konečně byly vážně
řešeny; zvláště.
— aby sněm se postaral o uzákonění 35leté služ
by, které již požívaji státní úřadníci i katecheti obee-
ných a měšt. škol;
— aby odstranil nynější libovůli při obsazování
učit. míst, které se neprovádí dle služebních let a
veřejné kvalifikace při volně konkurenci učitelůva
učitelek, nýbrž dle zhoubného pravidla: „kdo se zdá
býti nejzpůsobilejším“ ;
— aby zrušil dosavadní praxi škol. úřadů, dle
níž na dívěl školy ustanovovány jsou jen učitelky
i nejmladší, takže průměrné služné všech svobodných
učitelek je mnohem vyšší, než služné učitelů všech
kategorií;
— aby zavedl osobní postup aulomatický v
služném a zkrátil zatímní postavení učitelstva tím.
že by učitel po vykonané zkoušce způsobilosti stal se
definitivním učitelem II. tř., po 5 letech I. tř. ad per-
senamí a zat. učitel měšt. školy po Bletém působení
byl jmenován definitivním ad personam;
— aby schválil rový dísciplinární řád alespoi
takový, jaký je zaveden v jiných zemích
— aby opatřii učitolstvu náležité zastou pení
místních, okresních a zem. škol. radách
— aby ve smyslu říš. zákona snížil počet ža-
ctva ve třídách na 50 a upravil počet výučovacích
hodin učitelům tak, jako katechetům.
Král
13
article
2. Vyslovujeme souhlas s vídeňským manil. pro
jevem zástupců všeho rakouského učitelstva a dele-
zálů polit. stran, aby § 55. říš. zákona doplněn byl
zásadou, že nejmenší služné učitulstva rovnati se
musí posledním čtyřem třídám stát. úřadníků.
O postupu zatimných učitelů II. 1r
přečell zprávu p. uč. Smolka z Prahy. Postupu
nejmladších učitelů překáží nejen mnoho zalím. po-
boček, spojování a násobení škol, ale zvláště přijí-
mání do měst učitelů z venkova. (Odpor.) Vpadne-l
takový staršť učitel z venkova do města, zdrží postu
celé řady mladších učitelů. Venkovský řídicí nebo
učitel měšť. školy vezníe si dovolenou ze svého de-
finitiv. místa a povolán pak do města, chce tu de-
finitivu. Tomu musí se městské učitelstvo brániti
tento odpor proli povolávání starších venkovských
učitelů do větších měst, zvlášíě do Prahy, není se-
paratismem nebo ogoismem, ale sebeobranou
(Smích. Odpor. Volání: Je to egolsmusl)
Pense učitslů,
jak navržena v resoluci, byla blíže vysvětlena p. ři.
uč. A. Frumarem z Prahy. Řečník srovnává pen-
sijní poměry učitelů národních a poměry profesorů
a vyslovuje podiv, že katechetům uzákoněna mnohem
kratší služební doba. Za základ pro plnou pensi maji
býli vzata lela, ztrávená ve službě školni vůbec
ne jen od zkoušky. Postupu učitolstva vadí, že učite-
lům-pensistům nepočílaji se přídavky aklivní, dra-
holní a příbytečně. Ztrácí pak učitel 840 K, řídíci
1320 K, učitel odborný 1000 K a ředitel 1400 K, což
znamená katastrofu, i když obeč dává dobrovolně
600 K. Učitelstvo mělo by žádati, aby i přídavky
počítaly se do pense, a pak by se nezdráhali stalí
učitelé jíti do výslužby. Nedůstojno je, aby učitel-
pensista nucen byl dávati kvitanci k podpisu faráři
Navržené dodasky k resoluci přijaly.
Smolek
A Frumar
Praha
14
article
Nulná solidárnost učitelstva v době reskčňi,
toť stručný obsah proslovu poslance prof. dr. Drti-
ny, který slibil za svou stranu učitelským snahám
podporu. Klerikálové se domnívají, že jsou na vrcholu
moci a hlásají již nyní vítězství, ač dosud nemají
ministra kultu. V těto vážné době měli b
se všichni ti, jimž jde o pokrok, solidár-
ně spojiti. (Výborně!) Řečník pojednal o všech
pronesených požadavcích. Učitelé nemají nikdy dá-
vati průchod závisti, nemají záviděti starším kole-
gům venkovským, kteří se dostali do měst. Star
hranice okresů, ty zastaralé čínské zdi, musí pad-
nouti a nemá se pěstovati separatismus. Učitelé ne-
měli by při schůzích jmenovati jména, jako se tu
stalo jmenováním určitých učitelek, a měla by na-
stoupiti solidárnost učitelů i učitelek. (Výborně!) Po-
slanec Drtina přimlouvá se za úplnou koodukaci, od-
suzuje nynější kvasikoedukaci, která ohrožuje vývin
vyš. dívčího školství a vyslovuje požadavek, abyv
zemské školní radě zasedal učitel. (Potlesk)
Potem promluvil řed. Frydrich ze Žižkov
o požadavku, by míra povinnosti učitelů na měšt.
školách byla upravena tak, aby učitelé nemusili vy-
učevati více hodin týdně, než učitelky, které o
hodin mají týdně méně vyměřeno.
profesor
doktor
drť
Drtina
Frydrich
Žižkov
15
article
Protest proli renkčním sfiahám.
Když ještě promluvil p. uč. Vinopal o poža
davku 35leté služby, navrhl předseda p. K. Štech
tuto resoluci:
Učitelstvo, shromá žděně 24. lístopadu na mani-
festační schůzi na Král. Vinohradech, prolestuje prou
zpátečnickým snahám, usilujícím o odstranění svo-
bodomyslného zákona říšského o školách národních,
v němž přer všechny polovičatosti a nedostatky vidí
živnou půdu pro všestranný kulturní rozkvět zemí
a národů rakouských
Protestuje proti snahám po ovládnutí veškerého
školství středního, po zrušení volnosti zkoumánía
vědy a tím po snížení vědecké úrovně vysokých škol
na úroveň ústavů, spoutaných do překonaného středo-
věkého názoru životního.
Vyzývá všechny poslance české na řišské radě.
zvolené na program svobodomyslný a pokrokový, aby
užším klubovním svazkem se stranou klerikální ne-
dali se svésti za žádnou cenu k chahosti a ústupkům
na poli školství — a aby základní prvek k rozvoji
školství a tim k rozkvětu národa, to jest pro svobodu.
proli ohlašcvaným útckům rakouského zpátečnictvi
co nejdůrazněji a v každém směru hájili.
Resoluce jednomyslně přijata a schůze byla po
doslovu předsedy p. K. Štecha skončena.
K Štech
Král
16
article
Veřejná schůze o pensijním ústavu
náhradním peněžního úřadnictva
konala se v sobotu 23. t. m. ve dvoraně „Merkur
v Praze a veliká účasť (přes 300 osob) zejména z kru-
hů úřadníků venkovských úslavů dává naději, že
podaří se uskutečniti tento projekt dnes ani nedc-
ceněného národohospodářského vý-
znamu. Na schůzi byly zastoupeny neb omluvily
se všechny veliké peněžni ústavy pražské, zástupce
vyslal Záložní úvěrní ústav v Král. Hradci, přítomno
bylo úřadnictvo z Mnich. Hradiště, Kralup, Brandýsa
n. L., N. Bydžova, Mělnika, Plzně, Rakovníka, Roud-
nice, Slaného, N. Strašecí, Čes, Třebové atd., kromě
toho došly četně projevy sympatií z Čech, Moravy
a Haliče Veřejné schůzi předsedal p. Balihar, vrchní
účetní Diskontní společnosti, jenž po uvitání udělil
slovo referentu p. J. Pátkovi, vrch, řediteli Ústr.
banky českých spořitelen. Z výborně propracovaného
referátu, jenz s největším zájmem byl vyslechnul
vyjímáme;
Merkur
Král
Balihar
J Pátek
Praha
Hradec
Kralupy
Brandýs
Mělnik
Plzeň
Rakovník
Roud
Slaný
N . Strašecí
Čes
Čechy
Morava
Halič
Ústrálie . banka
17
article
Slátní pensijní ústav zabezpečuje pensijní nároky
jen minimální, jimiž úřadnictve peněžních ústav
spokojiti se nemůže při vysokých příspěvcích, jež
nutno bylo stanoviti s ohledem na větší risiko ostat-
ních vrstev pojištěnců, na něž by bylo nám připlá-
ceti. Správa ústavu bude centralistická, naší národo-
hoopodářské orranisaci zcela cizí, ježto soustředěna
bude ve Vídni. Vliv vídeňské centralisace bude se
jeviti nejen ve vedení, ale zejména v používání fondů
peněžních, jež dostupovati budou milionů
Němci v Čechách zbdili si již ústav samostatný n
podkladě čistě národním. Nám bylo by lze prove-
dením nepatrných změn uskutečniti ústav takový
z Pensijního fendu úřadníků záloženských. Státnímu
nuceněmu ústavu poskytne vláda nepatrnou poměrně
subvenci K 100.000.— za veliký vliv, jejž vyhradí s
jmenováním vedoucích funkcionářů i zahezpečením
si velikého odbytiště pro cenné papíry státní, oproti
tomu však nepřijímá nijaké záruky hmotně
České úřadnictvo peněžních ústavů nemůže se od-
hodlati, aby k ulužení centralisačních snah z kapes
svých přispívalo na přímou škodu svou i domnácich
úslavů emisních. Žádáme od fondu největší možné
výhody, t. j, pokud lze krátkou dobu služební, pla-
cení nejmenších premil, nejširší samosprávu a bez-
pečnost. Přesvědčivými důvody zřízení všeobecného
fondu náhradního ve všech směrech jest doporuči-
telné. Žádáme od svého ústavu pensijního, aby sply-
nul s našimi poměry, správa jeho, aby vložena byla
v ruce našich lidí, užívání přebytků a reserv v duchu
domácím k osvěžení a prospěchu našcho života ho-
spodářského. Celá organisace odpovidejž našim sna-
hám po hospodářské samostatnosti a svérá znosti.
Němec
Vídeň
Čechy
18
article
Hlučným polleskem byl odměněn pan vrchní ře-
dítel Pátek za přednášku a pan Krupka, účetní
spořitelny v N. Strašecí ještě zvláště mu poděkoval
jménem spořítelního úřadnictva za činnost, směřující
nejen ku prospěchu úřadnictva, ale i k posílení ho-
spodářského ruchu našeho. Pan Spurný z Prahy
chválí snahy peněž. úřadnictva za zřízením samo-
statného ústavu a upozorňuje na vysoký politicko-
hospodářský význam téte akce. Člen správní rady
Zálož. úvěrního ústavu v Hradci Králové p. Formá-
nek doporučuje, aby všemi cestami domáhal se
akční komitét toho, by uveřejněny byly normy stát-
ního pens. ústavu, aby akce mohla nabýti určitých
forem. Pan revisor Ústřední jednoty Náprav ník
důtklivě klade na srdce, aby systém centralisace
byl překažen dílem vlastním, abychom nenechali se
nepřiprayeni překvapiti — jednáť se o miliony národ-
ního majetku! Pan Rejmon, úřadník Hypoteční
banky, nabádá, abychom vší silou přičinili se ne-
úspěchy vyvážiti hospodářskou praci, neboť po té
cestě lze se nám naditi nejsplše vytčených cílů. Jesl
naší povinností informovati českou veřejnost o otáz-
kách, při nichž o milionech národního majetku bude
rozhodováno Když pan pokl. Zalabák jménem
fondu pensijního úřadníků záloženských poděkoval za
uznání činnosti tohoto ústavu za dobu 20letého trvání
i ujistil, že správa vynaloži vše, aby docíleno bylo
nadějí ve fond tento skládaných, navržena byla ná-
sledující resoluc e;
Krupka
Strašecí
Spurná
Rejmon
Zalabák
Praha
Hradec Králové
úvěrní ústav
19
article
„Přejeme sobě zařízení společného pensijního
úslavu pro úřadnictvo peněžních ústavů českoslo-
vanských, jakožto ústavu náhradního dle zákona
pojištění soukromých úřadníků ze dne 16. prosince
1906 č. 1. ř. z. z r. 1907 a bereme za svůj postup
referentem navrhovaný. Vzhledem k tomu vznášíme
na správy ústavů našich a pensijních fondů následu-
jíci prosbu a žádost: 1. Ústavy peněžní, při nichž
fondy pensijní trvají, jakož i správa fondu úřadníků
záloženských spojlež tytéž ve fond jednotný. 2. Ústa-
vy peněžní, při nichž fondu pensijního není, přihlas-
tež úřadnictvo své k tomuto fondu společnému, 3.
20
article
Úřadnictvo peněžmí všech kategorií vyzýváme, aby
se na správy svých ústavů a fondů pensijních v tomt
směru obrátilo se žádostí, aby pensijní a invalidní
pojištění pro své úřzdnictvo v tomto společném
pensijím ústvě obstaraly. 4. Správy všech spolků
českých úřadníků peněžních vyzýváme a žádáme
vytrvalou práci k uskutečnění tohoto našeho život-
ního požadavku. 5. Výbor „Pensijního fondu úřadníků
záloženských“ žádáme, aby v první řadě on spo-
lečně s námi iniciativy se ujal a ve směru, referen-
tem naznačeném, posfupoval, abychom tříštěním sil
novou organisací mohli předejíti. 6. Na českou veřej-
nost, zvláště na všechny kruhy o samosprávu naší
dbající, zejména pak i naše časopisectvo vznášíme
snažncu prosbu, aby snahy naše byly všemožni
podporovány v zájmu národním a hospodářském vů-
bec. 7. Korporace českých úřadníků peněžních ústavů
a sice: Sdružení peněžních úřadníků, Jednota zálo
ženských úřadníků, Spolek záloženských a zastav
úřadníků, Spolek spořitelních úřadníků a Spolek ase-
kuračních úřadníků spojtež se svými delegáty v jed
notný organisační výbor, klerý první přípravné kroky
zahájí.“
Resoluce ta byla jednomyslně schválena a podě
kováním i výzvou k další práci se strany místopřed
sedy p. Jakubičky zdařilá veřejná schůze zakončena
spolek as
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá výprava proti rovnoprávnosti
roste a šiří se zcela dle přání radikálních vůdců
německých. Včera konal se v Chebu v místno-
stech tamější střelnice »lidový sněm«, jemuž
předsedal chebský purkmistr dr. Gschier. Zúčast-
nilo prý se v něm asi 3000 osob. Po histori-
ckém výkladu dra. Utachiga o poměru
»chebské země« k Rakousku a království če-
skému pronesl ostrou podpalující řeč dr. Jä ger.
Mimo jiné vyčetl poslanecké sněmovně říšské
rady, že snáší jakožto ministra Davida Abraha-
mowieze, jenž před 10 lety jakožto předseda
sněmovny německé poslance policií ze sněmovny
dal vyvádět. Dále ohlásil dr. Jäger, že učin
němečtí poslanci v ůteral schůz
poslanecké sněmovny ostrou de-
monstraci proti ministru Abraha-
mowiczi, pojednal o poměru německých stran
ke vládě a prohlásil požadavek, aby pro ne-
mecká území v Čechách zřízen by
německý vrchní zemský soud, jenž
bude míti mnohem rozsáhlejší obor působnosti,
než leckterý jiný vrchní zemský soud v Ra-
kousku. Nemůže prý býti trpěno, aby uzavřené
německé území podřízeno zůstalo českému
vrchn. zem, soudu (»unter ein tschechische
Oberlandesgericht«). Úkolem všech německých
poslanců jest prý, vší silou se zasaditi,
aby tomuto požadavku Němcův
Čechách neprodleně bylo vyhověno.
doktor
Gschier
Jä
Abrah
Jäger
Cheb
Rakousko
Čechy
Ra
lidový sněm
poslanecký sněmovna
Němcův Čechy
22
article
Poslanec Trost zase vykládal za hlučné
pochvaly posluchačů, že se počešťování úřadů
v německých městech nejúčinněji tím zmařl,
když českým úřadníkům všude ode-
pirány budou byt a strava. Vládní
zástupce přerušil po těchto slovech řečníka, ale
posl. Trost odpověděl mu, že správn
soud tento prostředek prohlásil
za přípustný. Na konec přijata re soluce,
ve kteréž se proti rozhodnutí pražského vrch-
ního zemského soudu ostře protestuje a naděje
projevuje, že němečtí poslanci bez rozdílu stran
»vpád Čechů do uzavřeného území co nejdů
razněji odrazí a všemi prostředky se zasadl,
aby ono rozhodnutí bylo zrušeno.« Po schůzi
ve střelnici odebrali se účastníci její ku po
mníku eísaře Josefa, kdež opět proti rozhodnut
pražského vrehního zemského soudu bylo mlu-
veno. — Německá předehra ke vládní smifovaeí
akci stává se vždy zajímavější.
— Němečti agrárníci z Čech proti vyrov
nání s Uhry. Výkonný výbor strany německo-
agrární konal v Praze v sobotu schůzi, v níž po
vykonaných volbách do předsednictva — zvo
leni posl. Krützner, prof. Zuleger za předsedy
a za místopředsedu Hans Kreislinger — při
kročeno k jednáni o slevě daně cukerní. Úředn
zpráva oschůzi vydaná konči touto poněkud záhad-
nou větou: „Podle rozhodného chování, jež projevo-
vali všichni na schůzi přítomní poslanci, lze
s určitostí souditi, že ani jediný poslanec něme
cké agrární strany z Čech nebude pro vyrovnae
předlohy hlasovati.“ Jakým způsobem projevena
toto rozhodné chování, zpráva nepovidá. Ne-
bude-li však skutečně hlasovati ani jediný ně-
mecký agrárník pro rakousko-uherské vyrovnání
bude proveden důkaz, že se němečtí agrárnici
nacházejí ve šťastnějším rozpoložení než češti:
mohou totiž míti v kabinetu svého ministra jako
čeští, ale jeho frak ministerský nemusejí zapla-
titi svými hlasy.
Trost
Čecho
Josef
Krützner
profesor
Zuleger
Kreislinger
Čechy
Uhry
Praha
pražský vrch
23
article
— Proti maďarskému násilí. Rada král
věn. města Nového Bydžova odsuzuje
s rozhořčením krvavé násilí spáchané Maďdary
na ubohém lidu slovenském v Černové, proje-
vuje s bratry Slováky vřelou účasť a soustrast
a děkuje spisovatelům Björnsonu Björnstjernovi
a hraběti Lvu Nikolajeviči Tolstému za šle-
chetný projev sympatie k těmto pronásledova-
ným našim bratřím, Pro vdovy a sirotky nevin-
ných obětí věnuje 50 K.
— Československý komitét sejde se dne
v ponděli určitě o 5. hod. odpol. k důležité
poradě v místnostech obvyklých.
— Osobní. Na odpočinek po své žádosti trvale
odcházejícímu profesoru akad. gymnasia v Praze
školnímu radovi dru. Zikm. Wintrovi udělen byl
ryllřský kříž řádu Františka Josefa.
— Osobní z Moravy. Zemští radové soudní
Brně Viktor Soxhlet a Josef Boubela jmenování byl
vrchními rady u zemského soudu v Brně. — Ředi-
teli zemské reálky v Moravské Ostravě Vladimfru
Hanáčkovi, jenž odchází na odpočinek, udělen
byl bezplatně titul vládního rady.
— Rodinné zprávy. Slč. Emma Kožmínova
dcera poslance a okresního starosty vv Sedlčanech.
a p. Jan Blažek, učitel, slaviti budou sňatek svůj
dne 27. listopadu t. r. o 10. hod. dopoledne v Ne-
chvalicích.
Slovák
Björnson Björnstjern
Winter
František Josef
Viktor Soxhlet
Boubela
Hanáček
Kožmínův
Blažek
Nový Bydžov
Praha
Morava
Brno
Ředi
moravský Ostrava
Sedlčany
Rada král
rada soudní Brno
Lev Nikolajevič Tolstý
24
article
Vicepresident zemského zoudn v Praze p. Jossl
Dveřák byl včera odpoledne pochován na Malva-
zinkách, kamž tělesné jeho ostatky doprovodilo ne-
přehledné mnežství smutečních hostí. Pohřeb konal
se z basiliky sv. Václava na Smíchově, kde rakev
spočívala na kalafalku, k němuž položeno množství
nádherných věnců. Pohřebních obřadů zúčastnili se
zejména pp.: ministr m. s. dr. Ant. ryt. Randa, pre-
sident vrchního soudu dr. Wesolý s cbotí, vicepre-
sident Rinesch, president zem. soudu Schramek, pre-
sident obch. soudu Šindelář, soud. lékař prof. dr. Slavík
a vicepresident Des Loges, president trestního soudu
dv. r. dr. Wokaun, vrchní státní zástupce Merhant,
státní zástupce dv. r. Morstadt, dvor. rada ryt.
Koschin, dv. rada Dvořák, dv. rada Klein, dv. rada
Jaksch, prasident v. v. Krčmář, vicepresident zem.
fin. ředitelství Tersch, radové vrchního zemského
soudu pp.: Böhm, Kursch, dr. Scberl, dr. Novák,
Matouš, dr. Vyšín, Veselý, dr. Unger. Klazar. Stolla,
Müller, Mayer, Jenikovský, Habor, Stárek, Havelka,
Müldner, Worovka, Kiesling. Spěšný, Krutina, Devo-
rezky, Hoffmann, Moravec, dr. Kaplan, radové zem-
ského soudu pp.: Šraml, Květ, Rektorys, Srb, Kai
münzer z Mělníka, Pavliček, Hausmann, Pikhart,
Haller, Švásta, Kremlička, Lauterer, dr. Isák, Růžička,
Mischek, Watzel ryt. z Rechtwartů, Berk. Hausmann,
Beránek, Libitzký, Hofbauer, Kratochvíle, Liebscher,
Pohl, Ullrich, Boubelík, Mülter, Machačka,
Šonka, Sprinar, dr. Chlomecký, Paul, Kneip.
sekretáři pánové dr. Mašín, Drbálek, Zima, Hariman
z Prahy, Bouček, Winter z Brandýsa n. L, dr. Ma-
sopust, Kraut, Volenec, Mikan, dr. Hubáček, Ort,
Mauritz, Havliček, Hollmann, Mikysa, Hartman z Kr.
Vinohradů, Říha, dr. Bohuslav. Mičulka, Weil, dr.
svatý . Václav na Smíchov
doktor
Antonín
Randa
Wesolý
Schramek
profesor
Slavík
Loges
Wokaun
Merhant
Morstadt
Koschin
Dvořák
Jaksch
Tersch
Böhm
Kursch
Scberl
Novák
Matouš
Vyšín
Veselá
Unger
Klazar
Stoll
Müller
Mayer
Jenikovský
Habor
Stárek
Havelka
Müldner
Worovka
Kiesling
Spěšná
Krutina
Deva
Hoffmann
Moravec
Kaplan
Šraml
Květa
Rektorys
Srb
Kai
Pavliček
Hausmann
Pikhart
Haller
Švásta
Kremlička
Lauterer
Isák
Růžička
Mischek
Watzel
Berk
Beránek
Libitzký
Hofbauer
Kratochvíl
Liebscher
Pohl
Ullrich
Boubelík
Mülter
Machačka
Šonka
Sprinar
Chlomecký
Paul
Kneip
Mašín
Drbálek
Hariman
Bouček
Winter
ma
Kraut
Volenec
Mikan
Hubáček
Ort
Mauritz
Havliček
Hollmann
Mikysa
Hartman
Kristus . vinohrad
Říha
Bohuslav
Mičulek
Weil
Praha
Mělník
Brandýs
Malva
rada Klein
ministr m . s
Rechtwart
25
article
Bayer, adjunkti pánové Krouský, dr. Baxa, Schrolz,
dr. Šmerhovský, dr. Písecký, dr. Foltýn, Beneš z Ři-
čan. Dale starosta města Smíchova dr. A. Koldínský,
dr. Hádek, dr. Sleiner, vrch. kom. Habersberger, vrch.
finanční rada Dlouhý, dr. Vejvar, dr. Vlček, stavební
rada Elhenický, president advokátní komory dr. Kaní-
mann a vicepresident dr. Koerner, president notářské
komory dr. Batěk, dr. Valenta, dr. Matys, dr. Schauer,
dr. Weinfurter, dr. Kasanda, ředitel J. Kořenský, ř-
ditelé kanceláří Kračmer a Tobsch, deputace plesu
českých právníků, místodrž, rada Šafařík, za smí-
chovský okresní soud pp. rada Peška, sekretář Fritz
a sekretář Bělohlávek, substitut Sandtmann, dr. Arn-
stein, dr. Nesý, prof. dr. Heyrovský, prof. dr. Her-
mann šl. Otavský, dr. Slanislav, za klub státních
úřadníků pp. rada Schindelka a vrchní schovatel Ku-
bánek, vicepresident z. s. v. v. šl. Málek, dr. Žák,
ředitel Krejčí, dr. Hahnl, za klub absolventů střed-
ních škol u soudů v Čechách pp. Jelínek a Vítek
j. v. Po obřadech byla rakev snesena do šestispřež-
ního pohřebního vézu, podél něbož tvořili pohyhlivý
špalír sluhové zemského soudu. Nekonečný průvod
pohřební uzavírali dozorci z trestního soudu.
— Úmrtí. V Břevnově zemřel dne 24. listopadn
t. r. zasloužilý člen městské rady a správce velko-
statku pan Josef Kára. Pohřeb koná se 26. listo-
padu t. r. o 3. hod. odpol. — V Poděbradech z-
mřel v sobotu dne 23. t. m. po krátké nemoci pan
Frant, Krejčí, měst. policejní revisor, v 34. roce
Bayer
Krouská
doktor
Baxa
Schrolz
Šmerhovský
Písecký
Foltýn
Beneš
A Koldínský
Hádek
Sleiner
Dlouhý
Vejvar
Vlček
Elhenická
Koerner
Batěk
Valent
Matys
Schauer
Weinfurter
Kasanda
J Kořenský
Kračmer
Tobsch
Pešek
Fritz
Sandtmann
Arn
Nesý
profesor
Heyrovský
Slanislav
Málek
Hahnl
Jelínek
Vítek
Kára
František
Ře
Smíchov
Heramann
Čechy
Břevnov
Poděbrady
rada Šafařík
26
article
věku svého. Pohřeb koná se 26. listopadu o 3. hod
odpol. z městské radnice na hřbitov poděbradský.
— Dr. Milam Navole mrtev. Širší veřejnost zdejš
i mimopražská bude překvapena zprávou, že dra. M
Nevole není více mezi živými. Do nedávna ještš
čil a zdánlivě zdráv, ulehl v neděli dne 17. listo-
padu následkem zánětu srdečního, kteréžto nemoc
po přechodném zlepšení v sobotu dne 23. t. m.
večer podlehl, vydechnuv navždy svou šlechetnou
duši. Ačkoli v povaze dra. Nevole vězelo nevyhle-
dávati styky rušného života, přece okolnosti samy
přivodily, že vyšinui se k vynikajícímu postavení
že povolán byl k četným hodnostem, které ve vro-
zené skromnosti bez chlouby a lesku, za to však
s takovým porozuměním zastával, že získal si nejen
důvěry a lásky, nýbrž pro svou opravdovost také úcty
všech, ktěří s ním kdy do bližšího styku přišli.
Zesnul ve stáří 61 let k zármutku své rodiny, o niž
starostlivě pečoval a k žalu všech nesčetných přátel,
kteří mu zachovají jako vzácnému charakteru a spra-
vedlivému člověku vděčnou i uznalou památku. Dr.
doktor
Milam
Nevole
27
article
Mslan Nevole narodil se dne 2. října 1846 v srbském
Bělehradě jakožto syn českého architekta v tamních
státních službách zaměstnaného. Navštěvoval gymna-
sium ve Vídni a pozdějt v Praze, kde studoval filo-
sofii, účastně se tu jako mimořádný posluchač n
technice přednášek o chemii. Roku 1870 pokra-
čoval ve Vídní ve studiích universitních i poly
technických a roku 1871 byl tam promován za
doktora filosofie. Odbyv si krátkou praxi cukro-
varnickou, stal se roku 1872 asistentem analyt
chemie a roku 1873 asistentem a suplentem techn.
chemie na německé polytechnice pražské, naček
roku 1874 odebral se k návštěvě vysokého učení da
Paříže, zabývaje se pracemi chemickými v laboratoři
prol. Wurtze. Roku 1876 vrátil se do Čech a stals
asistentem chemie u prof. dra. Vojtěcha Šafaříka na
české technice, kde následujícího roku stal se docen-
tem organické chemie. Roku 1878 babilitoval se na
universitě pražské, tehdy ovšem jještě německé, vy-
kládaje tu organickou chemii v jazyku českém. Důle-
žitá změna v povolání dra. Nevole udála se r. 1879,
kdy zařídil si soukromou laboratoř, do níž, když byla
našla povšímnutí v kruzích obchodních a průmyslo-
vých, přijal r. 1883 cukrovarnického odborníka taže-
nýra K. C. Neumanna za svého společníka. Od té
doby rozvíjela se tato laboratoř, pod společnou
firmou vedená, tak, že získala si brzy chvalné
pověsti nejen zde, ale i v zahraničí. Mimo práci
laboratorní nutno vzpomenouti záslužné činnosti
dra. Nevole na poli literárním. Vedle samostatných
prací vědeckých a spolupůsobení při spisu dra.
Mslan Nevole
doktor
Šafařík
Nevole
K C
Neumann
Bělehrad
Vídeň
Praha
Čechy
vysoký učený da Paříž
28
article
Raýmana »Chemie organická pro vys. učení české-
(1881) vynikl dr. Nevole zvláště jako redaktor časo-
pisu »Zeitschrift für Zuckermndustrie in Böhmen«,
který od r. 1876 s malou jen přestávkou, takřka az
do posledního vzdechu redigoval. Pro střízlivost
soudnost, které dru. Nevole byly vlastními, možno
říci, že Spolek pro průmysl cukrovarnický v Čechách
byl opravdu šťastným ve volbě redaktora svého or-
gánu, a stejně způsobilým ukázal se býti dr. Nevole
jako jednatel (od r. 1880-85) této důležité korporace.
Raýman
Nevole
Čechy
Zeitschrift für Zuckermndustrie in Böhmen
29
article
Také náš národohospodářský vývoj nezůstal bes
vlivu na působení dra. Nevole V tomto směru setká-
váme se s ním jakožto dosavadním členem správní
rady a ředitelstva České zajišťovací banky (od roku
1886), jakožto členem správní rady, ředitelstvaa
posléze předsedou Podolské cementárny (od r. 1886)
a jakožto členem správní rady Nuselského pivovaru
(od r. 1897). Mimo tyto hodnosti působil až do svá
smrti jako člen výboru: Spolku pro průmysl cukro-
varnický v Čechách (od r. 1885). Spolku pro zkou-
šení a přehlížení parních kotlů v Praze. České dětské ne-
mocnice (od r. 1894), jako předseda Sdružení ma-
jitelů výzkumných a kontrolních stanic v král. českém
(od r. 1903), jako zkuš. komisař při II. stát. zkoušce
oboru chemického při vys. škole technické v Pran
(od r. 1903), jako člen úslavu národohospodářského
při České akad. věd a umění (od r. 1906), vůbec pak
jako štědrý podporovatel našich národních podniků,
nadšený chitel výtvarného umění, člen mnoha vlaste-
neckých a humanních spolků atd. Pohřeb zesnulého
vykoná se v úterý dne 26. listopadu t. r. o 94/2 hod.
dopol. z domu smutku (II. Diltrichova ul. 1942) na
nádraží společ. stát. dráhy, odkudž tělo zesnulého
bude dopraveno do Saské Kamenice, aby tam dle
vlastního přání zesnulého bylo v krematoriu spáleno.
Budiž mu věnována čestná a nebynoucí pamět!
Nevole
Čechy
Praha
Diltrichov ulice
Český zajišťovací banka
spolek pro průmysl
sdružený ma
vy . škola technický v Pran
30
article
— Prof. da. Drtina promluvil o politické siluaci
na včerejší schůzi v Národním domě na Král. Vino-
hradech. Pravil, že rekonstrukce Beckova kabinetu
znamená jeho zklerikalisování a znamená posílení
němectví. Čaští ministři podali demisi a vyvolali
krisi, my však z ní nedovedli těžili. My chtěli pra-
vést rekonstrukci provisorní, ale ve skutečnosti jsme
uspišili rekonstrukci definitivní. Promlouvaje o Ná-
rodním klubu, pravil řečník, že tato formace nemůže
se osvědčit, poněvadž v sobě slučuje živly naprosto
rozdílně. Řečník půjde do oposice a bude státi i proti
Mladočechům i proti agrárníkům, poněvadž to jsou
strany čistě stavovské. Očekává, že v Čechách na-
stane jednotná pokroková strana. Promlouvá ol sjezdu
katolíků ve Vídni, tvrdí, že utvoření Narodního klubu
není na prospěch národního postupu, poněvadž sym-
patisuje s klerikály. Dále líčil řečník boj o kulturnl
potřeby české a pokusy o zklerikalisování obecných
a středních škol. Vláda tyto pokusy podporuje, nebot
dnes není politika poctivých úmyslů a přímé čáry.
ale politika křivky, silně zabnuté ke klerikalismu.
profesor
Drtina
Beckův
Čechy
Vídeň
národní dům na Královský
31
article
Proti tomu měla by se ntvořit mezinár. pokroková ligu,
která by hajila to nejdražší, co každý národ ma:
školu! Ve věci dra. Luegra pravil řečník, že věda
nemá s žádnou církví co dělati a také sí nedá o
žádné církve něco poroučet. Prof. dr. Srdínko s
tázal, proč prof. Masaryk změnil taktiku: do pátku
radil Práškovi, aby změnil taktiku, a v sobotu to ne-
schvaloval. Prof. Drtina dal odpověď o známých
událostech a uvedl, že český člověk bez kautel ne-
měl přijmouti křeslo ministerské. Pan Karhan vy-
týkal agrárníkům, že volili klerikály proti sociálním
demokratům a viní je z věrolomnosti, poněvadž na
volebních schůzích hlásali boj proti vyrovnaní a chtěli
rozluku, kdežto teď dovolili svému předákovi, aby
vstoupil do ministerstva. Tim schůze skončena.
profesor
doktor
Srdínko
Masaryk
Prášek
Drtina
Karhan
32
article
— Proti Luegrovu útoku na svobodu učení vyse-
kých škol manifestováno na schůzi svolané čessou
sekcí Volné Myšlenky do sálu v Konviktě. Sehůze
byla velmi hojné navátívena. Zahájil ji p. Růžička,
načež zvolen předsedou JUDr. Dražďá k, místo-
předsedou p. učitel Vojč. Slova ujal se p. JUst.
Kladivo, jenž oznamuje, že zval rektora české
university pana dvor. r. Golla k této schůzi.
Týž se omluvil. Dr. Bartošek praví, že na
katolickém vídeňském sjezdé dr. Lueger prohlásil, že
obecná škola je již v rukou klerikálů, střední z valné
části a nyní že jde o dobytí vysokých škol, jež ne-
smí na dále býti půdou pro pěstování bezbožeckých
a revolučních idef. Na současně konané slavnostní
schůzi spolku pro zřízení katolické university pak
se vyslovil, že jest povinností katolíků pracovati se
vším úsilím, aby vyučování vůbec bylo odevzdáno
do rukou těch bez nichž by nebylo dnešní vědy, ne-
boť vědu prý uchovali jen středověcí mniši. Univer-
situ založila církev, již byla vyrvána, a proto nutno
opět jí dobýti církvi. Řeč jeho způsobila rozruch,
poněvadž ji přednesl jako vůdce strany, jež dnes
dostává se do popředí a po změně trůnu nabude
ještě větší důležitosti. Proto proti ní se protestuje;
universitní profesoři vídeňští svolali za účelem pro-
testu na 25. t. m. zvláštní schůzi. Projev Luegrův
není vhod ani jeho stranníkům, jak viděti ze sehůze
okresního zastupitelstva v Děčíně, na níž bývalý mi-
Luegrův
Růžička
JUDr
Dražďá
Just
Kladiva
Goll
doktor
Bartošek
Lueger
Konvikt
Děčín
spolek pro zřízený katolický univerzita