2
masthead
V Praze, v pondělí dne 28. srpna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v zdministraci
a meě ale
Ba čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáško
na měs
7k
na čínt leta“ . . . :
ve ftřalkšch-
2 K a0n
za měsíe . . . . .
Poštou:
a měsíe
n čtrrtjei. . . ..
3kei
s dvojí zásilkou
na měsí
zk čtvrt léta . . . . 11 K eo
Praha
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Jednání o mír.
Pondělní schůze
Z Perfsmouihu, 26. srpna. (Reuter) Schůze
jež se měla konati v sobotu o 3. hodině odp.
byla odročena na pondělí.
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Matin« posla
americkému milliardáři Rockefellerovi depeši
v níž ho prosí, aby zaplacení Japonci požado-
vaného odškodnění vzal na sebe. Tim dal by prý
oběma mocnostem, jímž, jak se zdá, jde více
o peníze než o lidské životy, pamětihodnou lekci
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna-
muje z Portsmouthu: Vitte prohlásil v inter
viewu, že má za to, že Komurovi, když žádal
aby konference byla odročena na pondělek.
jednalo se o to, aby formuloval nové návrhy
Vitte popírá, že by byl řekl, že Rusko je ochotn
odstoupiti část Sachalinu, ale že se vzpírá za
platiti jakékoliv odskodnění.
L.— Z Petrohradu, 27. srpna. (Původní.
Ujišťuje se, že pondělní schůz v Portsmouthu
bude poslední. Japonci dostanou rozhodnou od
pověď, že Rusko nochce zaplatiti ani kopějku
válečné náhrady.
Rockefeller
Japonec
Komur
Paříž
Portsmouth
Rusko
Sachalin
Petrohrad
Reuter
Matin
Tim
6
article
Ujišťuje se v kruzích dobře informova-
ných, že Rusko přijalo první návrh Rooseveltův
vznávajíc právo vlastnické Japonců na Sacha-
lin následkem obsazení ostrova toho, ale Rusko
rozhodně odmítlo druhý návrh Rooseveltův, kou-
piti zpět Sachalin.
Z Berlína, 27. srpna. „Localanzeiger“ ozna-
muje z Portsmoutbu: Poslední depeše carova
kterou poslal Vittovi, zněla dle spolehlivých
informací takto: „Nejsem s to položiti proti ná-
vrhům presidenta Roosevelta svůj vlastn
návrh. Jsem přesvědčen o nejlepších zámyslech
presidenta Roosevelta. Svolá-li president
Rrosevelt rozhodčí soud a předloží mu sporné
otázky ve formě, která by Rusko neurážela,
uznám tento soud a podrobím se
jeho výroku.)
Car odmítl Rooseveltův návrh.
Z Nového Yorku, 27. srpna. (Reuter.) Z
Oysterbaye se oznamuje, že ruský císař deflni-
tivně odmíll přistoupiti na návrhy president
Roosevelta.
Císař německý a mír.
Z Nového Yorku, 27. srpna. (C B.) Říšsky
kaneléř kníže Bülow odpověděl berlínskému
zástupci »Associated Press« telegraficky: O
počátku akce Rooseveltovy jak císař německý.
tak i německá vláda neustali zakročovati za
mír, kdekoli se naskytla přiležitost. Německo
jest stejně jako Spojené státy interessováno na
tom, aby učiněn byl konec risiku a nejistotě,
jež jest s každou válkou nerozlučně spojena.
Císař a německý národ přejí si z duše, aby
snaha Rooseveltova korunována byla úspěchem.
Z bojiště.
Z Petrohradu, 27. srpna. (Spb. Ag.)z
Godsiadanu oznamuje se ze včerejška: Dne
23. a 24. t. m. střílely dvě nebo tři japonské
torpédovky na předhoří lazarevské, v jehož blíz-
kosti bylo viděti několik podezřelých lodí. Na
pobřeží zálivu tatarského lze očekávati nový po-
kus přistání.
Rooseveltův
Japonec
Roosevelt
Bülow
Rusko
Sacha
Sachalin
Berlín
Nový York
Německo
spojený stát
Petrohrad
Reuter
Associated Press
Aga
Godsiadan
7
article
Události ruské.
Události ruské.
Z Finska.
Z Helsingforsu, 26. srpna. (C.-B.) Sená
doporučil přepracování návrhu o discipl-
nárním řádu pro ůřadníky, týkajícího
se ustanovení o propuštění ze služby. Senátu
předáno vypracování nové osnovy zákona o
žalování úřadniků pro úřadní provinění, jakož
i vypracování osnovy zákona o ustanoveních,
lýkajíeích se konání schůzí. Státnímu sekretáři
uloženo s ministrem vnitra provésti reorganisaci
finského policejního zřízení tak, aby také funkce
politické policie přenešeny byly na vše
obecnou policii a takto funkce čelnictva byly
zrušeny.
Finsko
Helsingfors
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Rozděleni dopravy mezi jižní drahou a novým
drahami alpskými.
Z Vídně, 28. srpna. Jak se dovídáme, jsou
porady ve příčině rozdělení dopravy mezi jižní
drahou a novými alpskými drahami téměř skon-
čeny. V poslední době konalo se v železničním
ministerstvu několik porad se zástupci jižní
dráhy a je rozhodnuto, že již počátkem září
výsledek jednání bude oznámen.
Vídeň
9
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Cisař v Tyrolsku.
Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Císař přibyl
sem na cestě k jihotyrolským manévrům o 7. ho-
diné ráno. Četné obecenstvo uspořádalo císaři
nadšené ovace. Město bylo slavnostně vyzdo-
beno. Na nádraží pozdravil panovníka zemský
hejtman dr. Kathrein. Na to přivítal císař
jménem města Bolzana starosta Perathoner. Na
to odjel císař do města. V hotelu, kde byl
ubytován, přijal císař četné osobnosti. O 12. ho-
dině vrátil se na nádraží, aby odjel na Mendel.
Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Arcivévodové
František Ferdinand, Bedřich
Rainer přibyli sem s družinou o 8. hod. 30
min. a byli přijati s vojenskými poctami.
Bolzano
doktor
Kathrein
Perathoner
Mendel
František Ferdinand
Rainer
Tyrolsko
10
article
Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Všechna
místa z Bolzana do Mendelu poděl trati želez-
niční jsou vyzdobena prapory. Ve staničních
budovách byli shromážděni zástupci obcí, spolků
a školní mládež, aby vzdali císaři hold. V Kal-
ternu byl cisař nadšeně pozdraven. Oslovil čelné
osobnosti a hodnosty. Zdržev se deset minuh
pokračoval v cestě za ovací obyvatelstva až do
Sv. Antonína, kdež vstoupil s družinou do la-
nové dráhy. V Mendelu byl císař pozdraver
zástupci okolních obet, spolky a obyvatelstvem
Císař oslovil zde vysloužilce a hasiče ital
sky. Potom odebral se povozem do Romens
kam přibyl o půl 3. hod. odpoledne. Zde byl
už arcivévodové František Ferdinan
Bedřich, Eugen a Rainer, italský ge
nerál Bisesti, vojenští atlaché zahraničníeh
mocností, chef generálního štábu polní zbroj.
mistr baron Beck, říšský ministr války poln
zbrojmistr ryt. Pitreich, ministr zeměbrany
polní zbrojmistr Schönaich, důstojníci vrch“
ního vedení maněvrů, zástupci místních úřadů,
obcí a korporací. Za hlučného provolávání
slávy vystoupil císař z vozu, pozdravil arcivé-
vody, generála Bisesta, vojenské attaché a ostatní
osobnosti a odebral se do hlavního stanu, kdež
přijal generála Bisesta ve slyšení. Na to byla
uspořádána v dvorním stanu hostina.
Zastupitelstvo lidu na Černé Hoře.
Z Vídně, 27. srpna. (C.-B.) Počátkem pro-
since prý bude dle zprávy expositury c. k. ra-
kouského obchodního musea v Podgorici svo-
láno zastupitelstvo lidu pro Černou Horu do Ce-
tyně, jemuž budou oznámeny státní příjmy
učiněno sdělení, k jakým účelům bylo jich po-
užito. Poslanci zvoleni budou lidem. Tak
byla nařízena osnova zákona tisko
vého.
Bolzano
Mendel
Antonín
Ferdinan
Bedřich
Eugen
Rainer
Beck
Bisesta
Kala
Černá hoře
Vídeň
Podgorica
Černá Hora
Ce
11
article
Slovácká strana národní.
Z Prešpurku, 27. srpna. (C.-B.) Slová-
ckť strana národní konala Jnes schůzi
lidu, na níž bylo usneseno, domáhati se v še-
obecného tajného volebního prá-
va, zákonného zabezpečení svo-
body shromaždovací a spolčovací
jakož i záruk svobod politických
národních. V resoluci protestuje se prot
tomu, aby se stalo vyrovnání differencí, povsta-
lých z oboru vojenském, na účet národních práv
státních občanů jazyka nemaďarského a žádá
se, aby se sice uplatnil stát maďarský se všem
svými atíributy ve vojsku, ale aby byl také re
spektován jazyk mateřský jako jazyk plukovní
co nejsvědomitěji.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 27. srpna. (C.-B.) Velitel válečné
lodi »Bussard« oznamuje: Nadporučik Paasehe
překvapil povstalce u Kipa, když se chtěli dát
na pochod do Kovoni. Nepřitel čítal asi 1000
mužů, z nichž byla polovina ozbrojena ruční
cemi. Nepřítel zanechal na severním břehu Rufje
73 mrtvých. Četní povstalci utonuli. Ne-
přítel uprchl pak na jižní břeh Rufije.
Dle druhého telegramu velitele rozšířil
se povstání na jih východní Afriky
do okresu Lindi. Město Lindi samo jest ohro-
ženo. Válečná loď »Bussard« odplula do Sadaní
poněvadž bylo obyvatelstvo v Useguře znepoko-
jeno pověstmi, že povstalci zničili veškeré ná
mořní mužstvo i s válečňou lodí »Bu sardem«
Objevení se »Bussardu« učinilo na obyvafelstv
příznivý dojem.
Prešpurk
Afrika
Berlín
Nadporučik Paasehe
12
article
Bezvýsledná volba metropolify.
Z Bělehradu, 27. srpna. Po bohoslužb
v bělehradské kathedrále sešla se círke vn
skupština za předsednietví nejstaršího vla-
dyky Savy Dečance. Přítomni byli jako čle-
nové skupštiny kromě vladyk, archimandritů
krajských presbyterů předšeda vlády, minist
osvěty, ministr spravedlnosti, předseda státní
rady generál Grujič, předseda kasačního soudu
a předseda národní skupštiny. Úhrnem bylo
přitomno 45 členů. Hlasování je tajné. Byl
čtyři kandidáti. Vladyka ze Šabce a administrá-
tor mitropolie Dimitrije dostal 13 hlasů; vladyka
z Čačka Sava 13, vladyka z Niše Nikanor 19,
vladyka ze Zajčaru Melentije 2 hlasy. Pět hlaso-
vacích lístků bylo prázdných. Poněvadž je dl
zákona zvolen jenom ten kandidát, který dostane
dvě třetiny hlasů přítomných členů, nebyl dnes
nikdo za metropolitu zvolen. Nová volba bude
se konati přiští čivrtek a rozliodne pří ní prostá
většina.
Zrušení bulharského exarchátu v Turecku.
Ze Sofie, 27. srpna. (C.-B.) Bulharských
úřadních kruhů došlé zprávy hlásí, že hodla
Porta zrušiti bulharský exarchá
a uzavříti všechny k exarchátu
tomu příslušné školy v Makedoni
a v drinopolském vilajetu. O tomto záměru tu-
recké vlády byl prý exarcha již neúřadním způ-
sobem uvědoměn. Bylo prý také již v úvahu
vzato přeložení sídla exarchátu do
Sofie. Uspíšený návrat knížete Ferdinandado
Sofie prý s těmito zprávami souvisí. Druhou při-
činou uspíšeného návratu byly prý dnešní měst-
ské volby, ježto opposiční strany knížeti zaslaly
telegrafickou stížnost, že vládní orgány voličstvo
Princezna Vojtěška mnichovská zemřela.
Z Mnichova, 27. srpna. (C.-B.) Princezna
Vojtěška zemřela dnes o 1/41. hod. polední
náhle ochrnutím srdce.
znásilňují.
Sava
Grujič
Vladyka
Vojtěšek
Bělehrad
Šabac
Sava
Niš
Turecko
Sofie
Mnichov
národní skupština
Zajčar Melentijá
13
article
Rozluka unie švédsko-norské.
Z Kristianie, 27. srpna. (C.-B.) Po dobu
pobytu předsedy ministerstva Michelsen
v Karlstadu, kde se jednati bude o záležitostech
unie, převezme vládní otěže státní rada Aret
ander.
Marocká záležilost.
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Petit Pari-
sien« dovídá se: Odpověď Německa v marocké
otázce obsahuje 12 listů a jest sepsána tónem
smířlivým. Ujišťuje nejprv o přátelském
smýšlení Německa a uznává nutnou potřebu
značných změn v policejní a finanění správě
marocké. Za to však nesouhlasí docela s míně-
ním francouzské vlády v příčině reorganisace
vojska. V této záležitosti bude tedy potřebí dal
Petit Pari
Kristiania
Karlstad
Paříž
Německo
ministerstvo Michelsen
14
article
ších úmluv. Na tuto notu odpovi Francie as
v 8 dnech. Jačedůvodná naděje, že budou
všechny oblíže o nejdříve odklizeny. »Figaroe
szudi, že Franot5 hěmecké odpovědi do Fezu
žádné zprávy nepodá.
Z Tangeru, 26. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kanceláře oznamuje: Dle posledních zpráv
z Fezu, datovaných dne 22. srpna, je alžírský
poddaný Bon Mzjan el Miliani dosud ve
vazbě. Vláda odpověděla na Taillandierovu
nótu písemně a odmítla Iranco uzs ke
požadavky. Ačkoli se obecně soudí, že sul-
tán na konec přece jen povolí, tvrdi se tu
obecně, že učiní francouzská vláda opatření, aby
sultán k povolnosti byl donucen
Ale ježto by vojenská demonstrac
na hranici nebo na pobřeží bezpečnost francouz-
ského vyslance ve Fezu ohrozila, bylo b
nutno vyslance dříve odvolati
Soudí se, že francouzská vláda, i když její ny-
nější mírné požadavky budou splněny, setrvá nu
diktátu, že musí býti omluva Iran
eouzskému admirálu doručena vy
soce postavenou maurskou o sob
ností.
Franot
Reuterův
Taillandierův
Francie
Tanger
15
article
Balkán.
Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Arménsko-
gregorianský patrjarcha podal dnes v Yildizu
rozklady ve příčině opatření, jež se činí proti
loyalním Arměncům, poukázav na to, že vy-
pátraní arménští spiklenci jsou cizími pod-
danými.
Z Cařihradu, 26. srpna. (C.- B.) Jest nyní
už úplně prokázáno, že do attentátu v Yildizu
není zapleten žádný Bulhar.
Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Metro-
polita z Durazza, monsignore Prokopis,
jehož loňské útoky způsobily v synodě krisi
patriárchátní, jest patriarchátem i úřady ture-
ckými podezříván ze sympatií pro Kucovlachy
a ze snah státi se jich církevní hlavou.
Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) V dru-
hém vojenském obvodu drinopolském bylo usta-
noveno pět a ve třetím vojenském obvodu soluň-
ském patnáct praporů redifů k pov
lání na vojehská cvičení.
Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Oekumeni-
eký patriarcha byl včera povolán k velkému ve-
zírovi, který žádal, aby patriarcha přispěl svým
vlivem na šovinistické metropolity a jinými opa-
třeními ku potlačení řádění řeckých tlup. Patri-
archa pravil, že řádění to jest jen reakcí proti
násilnostem komitétů bulharských, ale přislíbi
že bude opakovati svá napomenutí a prosi
c opatření proti tlupám bulharským,
Bulhar
Prokopis
Kucovlacha
Balkán
Cařihrad
Patri
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Angličané a Němci.
Na rozkaz velkoadmirála Köstra odplu
německý křižák »Medusa« do vod dánských
aby tam pozdravil lodstvo anglické.
Italie a Rakonsko.
Listy italské provázely známou notu »Frem-
denblattu« o výroku předsedy sněmovního Mar
coria s uspokojením, že případ ten byl pokojně
a hladce vyrovnán. Radikálně republikánský
»Cittadino« píše však, že omluva Tittoniovaa
Marcoriova znamená »nové zbabělství Italie«,
List však neměl by mluviti o zbabělství Italie,
nýbrž psáti by měl tu jen o vládě Forlisa
Tittona, kleři ovšem vůči Rakousku opětno
osvědčili zbabělství.
Prusové proti Polákům.
Afféra husarského plukovníka Kaszyckého
vysvětluje se teprve nyní autenticky. Jak známo,
musil vystoupiti plukovník tento, jenž přes své
polské jméno věsil se vždy matce Germanii na
šaty, ze svazku armády německé. Ale jak
zjišťuje se nyní, neučinil tak teprve následkem
známé hnězdenské řeči císařovy, nýbrž před tim
už. Kaneléř Bůlow trval rozhodně na tom, aby
Kaszycki za to, že pozemky své prodal Polákům,
armádu opustil, aby prý zjednán byl tak odstra-
šující příklad. Hakatism přiostřuje se ostatně
stále více a vztahuje nyní drápy své také po
poslaneích polských. Majitel tiskárny, říšský po-
slanec Kalesski, jenž horlivě se zúčastni
snah polských, měl býti vzat za to do vazby
pro »podněcování třídní zášti«. Netouže po pru-
ském vězení uprehl. Byl nyní vydán na ně
zatykač
Angličan
Němec
Medusa
Forliso Titton
Prus
Polák
Rakousko
Tittoniovao
Italia
17
article
Nekázeň v italském námořnictvu válečném.
Před dvěma měsíci zdráhali se dle někte
rých zpráv strojníci na obrněnci »Morosinie
dále pracovati, protože při zmenšeném počtu
mužstva musili stráviti 14—16 hodin ve stro
jirně lodní, kteráž jest, jak ví každý, kdo v ní jen
nějakou hodinu strávil, vedrem a dusivým ovzdušín
svým pravým peklem. Nyní teprve — trochu pozde
však, jakoby mezi tím byl na ně vykonán ná
tlak — námořníci ti sice veřejně popírají zprávu,
že by se byli zdráhali pracovati, ale ostatn
trudné okolnosti doznávají.
Na obrněném křižáku italském »Banson
vypukla v krétských vodách dokonce dle sdělení
»Giornale d'Italia« hotová vzpoura ná
mořnictva, jež ale byla bezohledně potla-
čena a potrestána, loď pak byla ihned odvolána.
Případ zavinil prý bezohledností svou zvlášte
poručík lodní, jenž měl 11. srpna službu. P -
drobnosti o vzpouře se však nesdělují.
Mohutná finanční organisace socialistů
německých.
Veškeré přijmy agitačního fondu sociálně
demokratické strany v Německu za minulý rok
činily 723000 mk., z čehož 225.000 mk. ulo-
ženo bylo na úroky. Veškeré výdaje činily
500.000 mk., o 136.000 mk. více než rol
před tím. Útraty na všeobecnou agitaci činily
(111.284 mk.) více než kdy před tim. Sbír
uspořádána předsednietvem pro stávkující hor
níky v rurské pánvi vynesla neméně než
277.874 mk. —
Odhalení pamětní desky spisovatel
a botaniku prof. dru. Ed. Formánkovi
v Klatovech.
doktor
Formánek
Německo
Klatovy
Giornale d ' Italia
18
article
Jest tomu právě pět let, kdy v Dafne pod Mon
Athosem na Balkáně zahynul zákeřnou nemocí český
spisovatel a botanik dr. Ed. Formánek, bývalý
professor českého gymnasia v Brně
K uctění památky tohoto českého znamenitého
badatele konala se včera v rodném jeho městě král
Klatovech významná slavnost odhalení pa-
mětní desky na rodném domě v Říšské ulici
čís. 100.
Zásluhu o zasazení této desky zasloužilému če
skému učenci získal si v první řadě Přírodo
vědecký klub v Prostějově, který k účelu
tomu věnoval značný obnos t. zv. fond Formánkův
400 K a akademický spolek »Úhlava« v Klatovech
který společně s městskou radou král. Klatov o uspo-
řádání slavnosti se přičinil.
Slavnost započala o 1/210. hodině dopolední se
řaděním spolků a hostí v hotelu »Střelnice«, odku
odebral se průvod s hudbou na místo slavnosti.
V průvodu nalezali se mimo jiné: Rodina
oslavence: bratr vrch. pošt. rada z Brna Rom. For-
mánek s chotí a dcerou, vdova pí. Marie Fo
mánková se synem stud. Jos. Formánkem
B. Hömová, sestra, se svým chotěm professorem
v. v. s rodinou, další příbuzní: rodina prof. Bl. Pru-
síka, rodiny Holých, Hirschmannova a j.
doktor
Ed
Formánek
Formánkův
Fo
Hömová
Bl
Hirschmannův
Dafné pod Mona Athos
Balkán
Brno
Klatovy
říšský
Prostějov
rodný dům
spolek » Úhlava
městský rada král
Formánek B
19
article
Dále okresní starosta a náměstek purkmistrův pan
dr. K. Hostaš s členy městské rady pp. inženýrem
Petrlákem a Jindřichem Schimanem; depu
tace spolků »Šumavana«, Literární jed-
noty, Měšťanské besedy, »Sokola«, sbor
hasičského, ostrostřelců, vojenských
vysloužilců, spolku »Baráks, klatovské
župy hasičské, včel. spolku, professorského
sboru klatovského gymnasia s panem ředitelem J. Lo
rencem.
Z cizích spolků zastoupeny byly zejmena
Přírodovědecké kluby v Prostějově a v Plzni. Pře
domem oslavence uvítal vřele spolky, hosty a velik
zástupy obecenstva předseda akad. spolku »Uhlava-
pan Hostaš ml., zejmena upřímně vítal členy ro
diny dr. Formánka, zástupce přírodovědeckého klubu
z Prostějova pana prof. Majera a vzdal vřelý dík
všem kdož jakýmkoliv způsobem o uctění památky
slov. učence českého a rodáka klatovského se přiči“
nili, zejmena přírodovědeckým klubům v Prostějově
a v Plzni.
Na to ujal se slova slavnostní řečník řídící učite
měšťanské školy p. Vojtěch Piťha z Klatov, který
v hluboce procitěné řeči promluvil o působení
zásluhách oslavence.
doktor
K Hostaš
Petrlák
Schiman
Šumavan
J Lo renc
Hostaš
Formánek
profesor
Majer
Piťha
Prostějov
Plzeň
Klatovy
Sokol
spolek » Barák
20
article
Potuchlý život duševní v následcích příboje
vleklých ran ze 17. a 18. věku zasáhl národ nák
mnohem hlouběji a citelněji než větší národy sou
sední. U nás zachvácena byla tepna národní indivi
duality ochabnutím národního vědomí, ztrnutím po
vinností národně vlasteneckých, úpadkem správnosti
řeči mateřské a utlumením nadšení pro svéráznou
národní samobytnost.
Blesky a rachot děl válečných sice již neburácel.
avšak v ovzduší života českého lidu bylo jako po
bouři, kdy ještě mrak za mrakem vichřice po obloz
honí. Stopy těch ponurých hrůz válečných vlekly se
dále českými nivami z valné části krví vlastního oby-
vatelstva napojenými a duch prolireformační plouhal
se jako dusivý stín po našem národě. A v tom mlha
vém podnebí mělkým a zřídlým vzděláním nijak osvě
tleným ujímá se dále a roste buření nelásky spole
čenské a nesnášelivosti náboženské.
Poměry takové otevíraly cestu cizáctvu, vypěsto
valy utiskující úřadnictvo, otupěly měšťanstvo a po
robily lid selský.
Mlhy duševního zatemnění tížily tehdy nejen li
český ale krátce před tím visely nad celou Evropou-
Však již v těch obou stoletích u západních ná-
rodů kulturních vlní se nové ideové proudy, budu-
jíce základy nových názorů životně cílových. Tlal
tížící se uvolňuje, vědy i umění se vzpružují a for-
mují dle zásad svobodnějších. Základy volnějšího
myšlení toho počaly se již vynořovati v těch dobách
které nám daly Newtona, Koperníka, Keplera, Gal-
leie, Lockea, Komenského a jiných myslitelů. Duch
jejich odpoutává se od mrtvé litery od tehdejšíel
názorů a ukazuje cestu ke zkoumání abstraktnímu
experimentálnímu.
Blesk
Newton
Koperník
Kepler
Gal
Locke
Komenský
Evropa
21
article
K nám zalehly jen slabší výchvěje vlnění těche
směrů, poněvadž u nás základy pro nové ideové
proudy byly mělké. Těžké byly balvany, jež k nám
zavála prolireformace a ty pevně a hluboko tkvěly
v ústrojí našeho duševního života. Národové v našich
zemích žijící účinky nových proudů osvětových po-
citovaly zvláště z čelných těch reforem, jež zavádě
císař Josel I
Opravy ve školství císařským nařízením ze dn
6. prosince 1774, vydané za doby spoluvladaření cí
saře Josefa II., zaváděly reformy kulturní; návštěva
školy v době jednoho deseliletí se zdesateronásobila
bohužel však, že za účelem centralisačním řeč česká
zaváděním němčiny do škol, utrpěla těžkou pohromu
Avšak směr centralisační měl i opačné účinky, nebo
vzbudiv germanisaci národů neněmeckých, vyvola
u nich ideu samobytnosti národní a doba sama svou
volnější kulturou ukazovala cesty národům k ochraně
a k boji pro sebezachování
Josef II
22
article
Našemu národu nastala doba probuzení. Řeč
česká, zapustivši kořeny v nižších vrstvách národa
počala sice zvolna avšak jistě tlačiti se do vrstev vyš-
ších i širších a již zachycovala se i v podkladech
literatury vědecké. Prvním průkopníkem tu byl náš
tichý genius Jungmann, jenž zakládal názvosloví vše
obecně vědecké. K němu druží se Jan Svatopluk Presl
aby položil základy českého názvosloví pro vědy pří
rodní, aby obohatil svými spisy českou litera turu
přírodopisnou. Museum království českého, založen
roku 1818, poskytovalo pak názor pro pěstování naul
přírodních. Následovavším na to zavedením jazyka
českého do škol středních r. 1860 a znovuzřízením
české university roku 1882 olevřely se dvéře jazyku
českému do literatury vědecké vůbec, tedy i literatury
věd přírodních. Odborné časopisy, spolky, učené spo-
lečnosli a sbory rozčlenily se dle soustavy vědecké
seřadily se ku pracím, určujíce i směry, jimiž by
se jednollivci podle potřeby, podle záliby i nadání
dáti měli.
Jungmann
Presl
23
article
A na širé ty lány práce ducha královské měste
Klatovy vyslalo nejednoho horlivého pracovníka, aby
prohluboval, zdokonaloval, soutěžil i vítězil. Pomíjeje
všech znamenitých mužů, kteří v našem městě pá-
sobili a i těch, jimž na zdejších školách základů vzdě-
nání se dostalo, dotýkám se jen nejznámějších slavných
rodáků zdejších, kteří palmy vítězné v novodobé vzdě-
lanosti české třímali ve svých pravicích. Jsou to
Václav Mat. Kramerius, horlivý a obětavý buditel če-
ského národa, Karel Slavoj Amerling, vynikající pae-
dagog a učenec, Jan Krejčí, věhlasný geolog a nej-
čelnější zástupce po Preslovi a Purkyňovi ve vědách
přírodních a dnešní náš oslavenec professor dr. Eduar
Formánek, proslulý bolaník, badatel, cestovatela
spisovatel
Formánek narodil se dne 7. dubna 1845 a po-
cházel z vážené a vzdělané patricijské rodiny zdejší
Olec jeho, mydlář, sám jsa dychliv vzdělání, se zá-
libou podporoval nadané syny své tádnou výchovou
rodinnou ve vzdělání. Eduardův bratr, zemřelý jako
vojenský dobrovolník, býval výborným mathemalikem
a druhý bratr, Romuald, jest všeobecně uznaným en-
temniolosen.
V drobném prodejl
raaní čísle o nobě . . . sa 8b
odpolodní
. . . za 2h
Ve filislkách na vankorě
ranní číslo. . . . .
očpolední.
Inserát
plati se hotově naple
Předplacení a inserty přijímá adninl-
strace v Marianské ulici č. 8.
Tam nncházejí ae též redakce
tiskárna a sapedíce „Národních Livta“
Rukoplsy se novracsji.
Václav Mat
Kramerius
Karel
Slavoj
Amerling
Krejčí
Presl
Purkyně
doktor
Eduar Formánek
Formánek
Eduardův
Romuald
Klatovy
národní Livt
24
article
Snad ta úrodná role okolí klatovského, snad t
smaragdové nivy pošumavské, snad ty enivé a zpěvné
hvozdy Velebné Sumavy vzbuzovaly v něm lásku ku
přírodě a proslulé klatovské karafiáty zálibu v bo-
tanice. Od mládí lnul vřelou láskou k přírodě, jež
stala se mu druhou matkou, věrnou družkou, ne-
klamnou a spolehlivou učitelkou. A v listech velebné
knihy přírody uměl čísti s pravým porozuměním.
v ní nalézal milé zábavy, v ní hledal útěchy v kor-
mutlivých dnech svého živola, do té utíkal po klo-
potné práci školní a s nadšením sledoval živet tisí-
cerých bylin.
25
article
„Stůj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
ve velebném chrámě přírody každé kvílko dýše modlit-
bou ke Tvůrci a těší se životu. Hleď, jakou lepost a
stálost tvaru tato nepatrná rostlinka od nepamětných
dob přes poměry nepříznivé dovedla sobě zachovati,
tak že obě staly se jí zákonem,“ napsal Formánek
v úvodě svého spisu „Rostliny vstavačovilé“
Vychodiv hlavní školu, studoval na gymnasiu
zdejším od roku 1856 až do roku 1864 a v září roku
1864 zde také maluroval. Dvě léta potom studoval me-
dicinu na vysokých školách pražských, avšak bouřlivý
rok 1866 vyrušil jej ze studií lékařských, jichž za-
nechal a věnoval se milovaným svým vědám přírod-
ním. Dokončiv studia na fakultě filosofické již roku
1868 byl na doktora filosofie povýšen. Po odborných
zkouškách z přírodopisu, mathematiky a fysíky, jež
vykonal na universitě v Inšpruku, supploval v létecn
1868—1871 na gymnasiu v Litomyšli. Od roku 1871
až 1873 byl skulečným učitelem na gymnasiu ve Vid-
navě ve Slezsku, kdež zastával také po nějakou dobu
úřad okresního školního inspektora a odtud pak po-
volán za professora na první české státní gymnasiun
v Brně, kdež roku 1893 povýšen do VIII. a roku 1899
do VII. třídy hodnostní
Již ve Vidnavě napsal do programu ústavu po-
jednání „Zákon zúrodnění v organické přírodě“ r. 187
a roku 1873 „Příspěvek ke květeně Vidnavy a okolí.“
V Brně pak, seznámiv se s pruslulými rostlino-
pisci moravskými, professory Makovským, Niezslem
a Spitznerem, přilnul k nim vřelým přátelstvím. T
mu bylo novou pobídkou v horlivosti pro práce
výzkumy botanické.
Formánek
Makovský
Niezsl
Spitzner
Inšpruk
Litomyšl
Slezsko
Brno
Vidnava
26
article
Po 16 let ve volném čase, zvláště o prlzdniních.
cestoval po Moravě a Slezsku a stal se tak předním
znatelem těchto dvou družic naší vlasti. Zvláště pak
tu prozkoumal rostlinstve a výsledky svého bádání
a píle neunavné uložil ve stěžejném svém spise „Kvě-
teně Moravy a rak. Slezska“. Avšak pro dílo své.
tak veliké důležitosti, nenašel nakladatele a tu s obětí
málo kdy vídanou věnoval 14.000 K na práci, již pak
svým vlastním nákladem vydal. „Květena“ jeho ob-
sahuje 2 objemně díly o 5 svazcích, jež vyšly v létech
1887—1897. Přidržev se systematiky Čelakovského
vypisuje nejdříve dějiny rostlinozpytu na Moravěa
ve Slezsku, uvádí dosud známé publikace tohoto
oboru, charakterisu je poměry geologické, horopisné.
vodopisné, podnebí a stručnou, však přesnou
jasnou diagnosou určuje rostliny planě i zplanělé ro-
stoucí a šíro pěstovaně.
K význačným rodům, odrůdám a tvarům Bedlivě
přihliží, jak viděti jest ve statích o růžích, ostružin-
níku, jestřábníku a p. Čásť o růžích sama jest již sluš-
nou knihou. Nechtě dále šířiti se o díle tomto, po-
dotýkám ještě jen, ze „Květena“ Formánkova má totét
poslání na Moravě a ve Slezsku jako „Prodromus“
Čelakovského v království českém
Před vydáním díla uveřejňoval drobnější práce
botanické v odborných časopisech a výročních škol-
ních zprávách, jako ve „Vesmíru“, v „Rakouském
botanickém časopise“ a jinde.
Čelakovský
Čásť
Formánkův
Morava
Slezsko
27
article
Ve všech těchlo čelných pracích všímá si Formáne
zvláště rostlinstva vysočiny Českomoravské, Karpat
Jeseníků a Bezkyd.
Po prozkoumání zemí domácích obral si za před
mět svého vědeckého bádání dotud ještě v Evrop
málo známou a povrchně jen vědecky prostudovanou
květenu poloostrova bálkánského. Od r. 1887 až do
své smrti vykonal na poloostrov balkánský, do Mal
Asie a na sousední ostrovy 14 cest.
Ať v počasí pěkném, ať v bouři a dešti, ve větru
i krupobilí, neunavně s nasazením vlastního živola
v končinách nejistých puluje Formánek vonnými lu-
činami, vystupuje po srázných stěnách, bádá v šum-
ných jižních hájích, pluje po lodích na sousední
ostrovy, přespává noc na tvrdé půdě pod širým nebem
a ocitá se nejednou ve vážném nebezpečí. R. 188
došed pozdě v noci do vesnice Liplije (v Bosně) na-
lezl po dlouhém hledání hospodáře dobrého, který
mu poskytl kus černého chleba a trochu mléka a do-
volil mu vyspati se v chatrné boudě na vlhkém ka
pradí, hasivky orliči. R. 1890 setkal se z nebezpeč
nými pastýři Arnautů a na ostrově Prinköpo v Mar-
marském moři domorodec kyjem jej ohrožoval. V ma-
kedonské vesnici Lubnici r. 1898 zachvácen byl ma-
larií, že po několik dní upoután byl u Demirkapu n
lůžko a následky její nesl ještě r. 1899, kdy přátelé
jeho důtklivě jej zrazovali od cesty třinácté, na níž
spadl na lubenské planině s koněm se skály a tak
citelně se pohmoždil, že v Bitoljí po pět dní se léčit
musil. Ještě silně zraněn vydává se na další výzkumy
a opět zažil hroznou průtrž mračen ve vesnici Skoči-
viře, takže v noci prchal, aby neutonul. Než to ho
neleká a on každoročně s nadšením pro milou pří-
rodu a květenu béře cestovní tlumok a odjíždí n
nehostinný Balkán.
Formáne
Formánek
Evropa
Liplijá
Boseň
Mar
Skoči
Balkán
Karpaty Jeseník
Mala Asie
28
article
Po návratu sestavoval sebraný materiál ve spísy
odhorné, jež uveřejňoval opět v různých časopisech
a zprávách i v publikacích samostatných. Práce své
pro nedostatek skutečného u nás ocenění vydával
zvláště po německu, nicméně však ony přece jen jsou
chloubou české vědy a české práce. On svými vý-
zkumy a pracemi objevil celý herbář nových nezná-
mých odrůd a tvarů rostlinných. Jako důmyslný zpy-
tatel přišel ve styk s předními botaníky domácími i ci-
zími, kteříž všichni ctili věhlas českého vědce
Jako pilný turista všímal si také poměrů ethno-
grafických, geografických, historických a archaeolo-
gických a dle toho pojmenoval některé objevené kvě-
tiny příslušnými názvy
Poslední své veliké dilo latinské o floře balkán-
ské již nedokončil, nebot náhlá smrť zkosila jej v pře-
časný hrob u věku pětapadesáti let. Ještě 27. července
1900 psal svému příteli professoru Spitznerovi o bota-
nické kořisti z Olympu a také dne 1. srpna byl ještě
úplně zdráv, avšak již dne 9. srpna o 3. hod. odpo-
ledne po krátké nemoci skonal.
Spitzner
Olymp
29
article
Dle došlých zpráv se vyšetřilo, že vystoupil na
horu Enos, kdež však onemocněl a vrátil se do Dal
finy, aby odplul do Soluna; rakouský konsulát ozná-
mil, že zemřel horečkou. Jiná zpráva udává, že trpěl
úplavicí. Český spisovatel, mnich kláštera na Athosu,
Sava Chilandarec (vlastně Slavibor Breüer z Kutně
Hory), psal bratrovi zesnulého Romualdovi, že vě-
hlasný botanik stižen byl zánětem plic. Některé časo-
pisy ruské uváděly, že Turci, majíce Formánka z
vyzvědače, jej otrávili. Pravděpodobnou zprávuo
smrti jeho, souhlasnou s oznámením krajana Chilan-
darce, přinesla „Frankfurter Zeitung“ dne 27. listo-
padu 1900. Po dvoudenním namáhavém pochodě a
oblížném sestupu do údoli posvátného pramene Aya-
ského při tropickém vedru rychle uchladl a napil s
prý vody, ač byl svými průvodčími zrazován, načez
brzy přepadly jej kruté bolesti. Sil rychle ubývalo,
přelěžce dostal se do Dalfiny, aby odplul parníkem
do Soluna. Sotva však se dovlekl do přístavu, kdež
majetník hostince, u něhož bydlel, všemožně o něj
pečoval, lékaře povolal, avšak bylo již pozdě. Slavný
krajan náš dokonal daleko od vlasti, coloživ na olta
vědy v oběť vlastní svůj živol. Pohřben byv tiše z
assistence dvou mnichů klášterních, odpočtvá v lůně
posvátné hory athosské, příboj vln mořských žalmy
mu pěje a ševel hájů vavřínových šepolá mu tklivé
pozdravy ze vzdálené olčiny
Tichý a skromný byl život jeho, skromný byli
jeho skon. Koilega jeho, professor Rypáček, v po
srrtné vzpomínce napsnl:
Sava Chilandarec
Slavibor Breüer
Romuald
Turek
Formánek
Chilan
Dalfina
Rypáček
Soluna
Athos