2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
4. září 1913. Číslo 243
4
article
dokud žádost nebude vyřízena v ministerstvě.
Své rozhodnutí odůvodňuje podžupan
Rudnay dle „Nár. Novin“ takto: Jest pro-
kázáno, že dr. Hálek účastní se rok co rok
schůzí turčanského sv.-martinského národ-
nostního spolku, podněcovatele a šířitele slo-
venského národnostního ruchu v Uhrách, ja-
kož i jiných prací spolku. Poněvadž národ-
nostní ruch směřuje proti národní jed.
notě uherského státu, musím působ-
nost cízozemského občana dra. Ivana Hálka
uznati za povážlivou pro zájmy státní tím ví-
ce, že jeho jinak užitečná lékařská činnos
poskytuje mu hojně příležitosti, aby přepiate
národní idey, příčící se maďarské stáfnosti
bez kontroly mohl šířiti mezí lidem.
Rudnay
doktor
Hálek
Uhry
6
article
Smířlivý bulharský politik.
Smířlivý bulharský politik.
Nejmenovaný bulharský politik v Petro-
hradě pověděl jednomu tamějšímu listu, cosi
myslí o tom, jak se dál utvoří poměr mezi
Bulharskem a Srbskem. Řekli bychom, že to
byl S. S. Bobčev, jenž na rozloučenou s Pe-
trohradem ještě naposled se ozval.
Bulhaři, pravil, brzy zapomenou na to
že byli od Srbů poraženi, a nebudou chovat
ve svých srdcích žádné zloby naproti Srbům.
Jest na čase zahladiti hořkost a obnoviti
bratrské city, které vedly k uzavření balkán-
ského spolku. Vždyť vojna mezi Srby a Bul-
hary byla již r. 1885 a nevadila jim, aby se
zblížili jako bratrské národy. Totéž bude i po
vojně r. 1913. Srbové musejí pamatovati, že
balkánským Slovanům hrozí veliké společné
nebezpečí. Bulhaři se jim mohou hodit. Ale
aby Bulhaři vyšli Srbům vstříc, k tomu je ne-
vyhnutelno, aby jim Srbové prve učinili ně-
které ústupky. Nejprve musejí být úplně sná-
šelivi k těm Bulharům, kteří zůstali na srb-
ském území. Za druhé je třeba opravy hranie
Bulhaři si nyní žádají pouze toho, nač pře
válkou přistupovali sami Srbové, t. j. aby řeka
Vardar byla hranicí mezi nimi.
S S Bobčev
Bulhar
Srba
Petra
Bulharsko
Srbsko
Vardar
Slovan
7
article
Rozbírajíc tuto rozmluvu, „Nov. Vremja“
praví:
Myšlenka je dobrá. Nutno Srby a Bulhary
opět spojiti. Srbové i Bulhaři musejí míti na
mysli, jak náhle Bismark obrátil po Králové
Hradci. Správné jest i to, že Bulhaří ještě se
mohou Srbům hodit. Zajistě, neboť naproti
Srbsku je nyní soustředěna síla všeho středo-
evropského Němectva, a Bělehrad si musí za-
bezpečiti týl. Ale také Bulharům se mohou
hoditi Srbové. Bulharům jest výhodno, aby
Srbsko bylo samostatné, pokročilé a schopné
života, neboť Srbsko bude nárazníkem mezi
nimi a Němectvem. Kdyby Srbska nebylo
každý bulharský politik, který dáleji vidí, mu-
sil by se přičiňovat o jeho utvoření.
Srba
Bulhar
Bulhařit
Hradec
Srbsko
Bělehrad
evropský Němectva
8
article
I s tím souhlasíme, že je na Srbech, aby
učinili prvý krok vstříc Bulharům. Také po
Sadové učinil tak vítěz a tím osvědčil politi-
ckou moudrost. Vítězi je snáze nabídnouti
ruku ke smíru, než poraženému. I my myslíme
že velkomyslný, ke všem obětem připravený
srbský národ dá na jevo souhlas, jestliže jeho
vládcové vyjdou vstříc přemoženým Bulha-
Ale s čím nesouhlasíme, jest, že by Srbo-
vé měli k vůli smíru s Bulhary „opraviti“ no-
vou hranici a ustoupiti jim všecko území a
po Vardar. Kdyby šlo o nějaké dva, tři kilo-
metry, budiž! Ale „opravou hranic“ Bulhaři
rozumějí, aby jim Srbové dali veliký kus Ma-
kedonie mezi Strumicou a Vardarem. Bulhaři
by se dopustili největší politické chyby, kdy-
by myslili, že na tomto základě bylo by možno
opraviti jejich poměr k Srbům. Evropské dě-
jiny neznají příkladu, že by vítěz poraženému
dobrovolně vydal dobytou zemi. Možno při-
pustit, že Bulhaři jednou od Srbů dostanou
i Vardar, i více ještě, ale to může býti pouze
odměna za reálné úsluhy, a nikoli
pouze za slíbené přátelství. Kde, kdy a v čem
by Bulhaři mohli Srbům prokázati reálné
úsluhy? Kde jinde, než v boji proti nepříteli,
který Srbsko dříve nebo později ohrozí?
rům.
Srba
Bulhar
Strumica
Vardar
Ma
Srbsko
evropský da
9
article
Delcassé zůstane v Petrohradě!
„Novoje Vremja“ prohlašuje s největší
jistotou, že všechny pověsti o tom, jakoby
Delcassé v době nejkratší se měl rozloučiti
= Ke krádeži perlového náhrdelníku. Z L on-
dýna, 3. září. (K. k.) Včera bylo na jednom
zdejším nádraží zatčeno 5 osob a dopraveno do
Bowstreetu. Jsou nařčeny, že na cestá z Paříže
do Londýna ukradly známý perlový náhrdelnik.
Dva z nich, Silwermann a Gutwerth prohlašují se
za rakouské poddané a žijí v Londýně jako obchod-
nici a diamanty. Jednání v záležitosti krádeže
v Bowstreetu bylo odloženo na týden. Byla za-
mítnuta žádost, aby zatčení byli propušténi na
záruku.
= Odsouzený vyděrač. Z Londýna, 3. září
Německý obchodní příručí Kromerskother, který
zuslal lordovi Rothschildovi dopis, ve kterém vy-
děračsky na něm žádal 30.000 lib. šterl., byl od-
souzen k nucené práci na 15 měsíců.
= K nálezu mrtvoly medika Markusa. Z Inš-
pruku se oznamuje: Včera odpoledne, jak jsme již
oznámili, byla po dlouhém hledání nalezena
mrtvola medika Markusa z Vídně. Předevčírem byl
nalezen jeho turistický vak a včera podařilo se
dvěma mladým lidem, kteří spustili do trhliny le-
dovce svítilnu, objeviti na dně mrtvolu. Na místo
nálezu se vydala výprava a dva muži byli po pro-
vazech spuštěni do trhliny, aby mrtvolu dopravil
nahoru. Podařilo se to teprve po těžké, několíka-
hodinné práci. Mrtvola vykazovala množství zra-
nění smrtelných. Ruce a nohy byly na několika
místech přeraženy, lebka rozbita a také páteř byla
těžce zraněna. Mrtvola ležela na dně asi 20 m
hluboké trhliny, polo ve vodě. Otec nešťastného
turisty, ředitel Markus, meškající právě v Miláně.
byl zpraven o nalezení mrtvoly.
Novoj Vremja
Rothschild
Markus
Petrohrad
Paříž
Londýn
Inš
Vídeň
Milán
Kromerskothry
10
article
= Spoutaní novomanželé. Jistí mladí man-
želé v Pittsburgu měli nedávno svatební noc, na
kterou jistě nikdy nezapomenou. Po svatebním
obřadu připoutal žertem mladé manžely k sobě
jeden z jejich přátel skutečnými, železnými pouty.
Pak se ve svatebním chumlu ztratil a kdesi v tichu
se smál svému odvážnému žertu. Novomanželé se
z počátku usmívali, ale když později společnost
zasedla k hostině a oni byli nuceni jen se dívati.
jak jiní za jejich peníze hodují, kdežto jim už
notně kručelo v žaludku, sháněli se po přiteli
klíčkem od pout. Toho však nikde nebylo. Bylo
posláno pro zámečníka, ale bylo už pozdě večer
a zámečníka nebylo možno sehnati. Tak se pustil
do přepilování pout jeden z hostů a po dlouhé
době manžely uvolnil. Bylo už hodně po půlnoci.
když z nich spadla pouta.
— Farář odsouzen do káznice proo zpronevěru
Z Řezna, 3. září. Farář Jiří Münsterer z Pons-
dorfu zodpovídal se dnes před zdejším zemským
soudem ze zpronevěry 150.000 marek. Obžalovaný
uznán byl vinným a odsouzen byl na 4 leta do
káznice.
s úřadem francouzského velevyslance v Pe-
trohradě a místo své ustoupiti p. Blondelovi
dosavadnímu vyslanci v Bukurešti, jsou vymy-
šlené a nemůže být ani řeči o tom
aby p. Delcassé odešel z Petrohra-
du. Delcassé odjel na dva něsíce na dovole-
nou, po níž se bez podmínky vráti do Petro-
hradu.
Münsterer
Blondel
Delcassé
Pittsburg
Řezno
Pon
Bukurešť
Petra
11
article
Ruští kupcí a Kokovcov.
Ruští kupcí a Kokovcov.
Předseda ruské ministerské rady Kokov
cov přijímá jen potud ústavní zvyky svých za-
hraničních kolegů, že občas veřejně vykládá svůi
vládní program. Nečinívá tak před voliči, zřídka
také před poslanci, ale nejraději před lidmi praxe
před zástupci obchodu, průmyslu a financí. Tento-
kráte zajel si Kokovcov na proslulý trh v Nižním
Novgorodě, který stále ještě přes všechen rozvoi
dopravních prostředků v Rusku a s tím souvislé
změny v organisaci ruského obchodu jest největ-
ším ruským tržištěm.
Mluvit před lidmi praxe pro Kokovcova má
jednu příjemnou stránku: nepotřebuje příliš mnoho
politisovat, může projeviti svůj hospodářský opti-
mismus a uniknouti tak pessimistickým úvahámo
změnách státní správy. Předseda trhového komi-
tétu, Salazkin, poskytl sice Kokovcovu při-
ležitost i k politickému projevu, ldyž se zmínil
nejen o nedostatku a drahotě topiva v Rusku, leč
i o uskutečnění vnítřních reforem, slíbených mani-
festem ze 17. října 1905 a o rychlé úpravě zemské
samosprávy. Kokovcov obšírně odpověděl na ho-
spodářské stesky, ukázal na finanční sílu Ruska.
nemohl však potěšiti ruské průmyslníky v otázce
zlevnění topiva jinak, leda že poradil jim, aby
od zdražené nafty přešli ke kamennému uhli, kte-
rého na ruském trhu také mnoho není. Potřebu
rozšíření zemské samosprávy vyřídil tím, že něko-
lika neurčitými větami naznačil, jak vláda stále
pečuje o tyto věci. Na dovolávání se ústavního
manifestu říjnového odpověděl mlčením. Tedy —
významným mlčením! Jinak prý vláda musí se
nejprve postarati o potřebný kádr osob, kterým
by se mohly svěřiti nové úkoly, a o přípravu ob-
čanstva.
Novgorod
Rusko
12
article
Řeč ministerského předsedy Kokovcova byla
tudiž přijata v ruské veřejnosti s pochopitelným
chladem. Čekali v dnešní nejisté době určité slovo,
pevnou direktivu pro budoucnost, a dostalo se jim
jen nových neurčitých slibů, mravních naučení
jinak ničeho, ani politicky, ani prakticky.
Prof. Pogodin a národní centralismus.
A. L. Pogodin, profesor charkovské uni-
versity, patří k ruským učencům, kteří mají živý
zájem o běžné politické otázky. Proslul zvláště
svou rozhodnou obhajobou národních práv pol-
ských. Ale čím více se zahloubával do národního
problému na Rusi — národnostní otázka ve státě
o 150 národech stane se dříve či později kardinál-
ní otázkou — tím jasněji se hlásil ke stoupencům
národní jednoty všeruské. V posledním svém člán-
ku v „Birževých Vědomostech“ promlouvá o cen-
tralismu a národnostech. Běloruské hnutí dnešní
podle jeho mínění stojí na základě jednoty všech
tří větví ruského národa, o ukrajinském hnutí však
píše, že třeba více bojovati proti státnímu cen-
tralismu, ale boj proti tomuto centralismu že ne-
ní bojem o separatismus, o rozklad státu. Ukazuje
Čechy a Slovince, kteří prý stále více domáhají se
národní rovnoprávnosti v rámci státu. Stejně mů-
že prý být i v Rusku na periferiích, u soudu, ve
veřejné správě i v lidové škole jazyk národní
musí být respektován, pro Polsko přiznává do-
konce ještě širší práva, ale od zásady jednoty
národa ruského nesmí prý se nikde ustoupit, bez
ohledu na rozmánitost nářečí a podřečí. Decen-
tralísace veřejné správy má sloužit silnější kultur-
ní centralisaci všech částí ruského národa.
Pogodin
A L Pogodin
Birževý
Čechy
Rusko
Polsko
poloský
13
article
Dohoda Francie a Německa v osadní politice?
Příznaky, že jest na obou stranách Voges
nálada příznivá dohodě aspoň v jisté sféře, se
množí.
»M. N. N.« píší z Paříže: V těchto týdnech
bylo často mluveno o německo-francouzském do-
rozumění v osadní politice. Zejmena se za ni při-
mlouvá ve své knize »Dobytí Marokka« René
Millet, stoupenec politiky Caillauxovy a vynikající
spolupracovník »La France«.
»Cri de Parise, měně důvěry hodný pro svou
lačnost sensace, ale majíci dobré prameny, do-
konee pustil do světa zprávu o zbližovacím pro-
jektu, jehož tvůrcem prý jest sám anglický král.
M N
Millet
Caillauxův
Francie
Německo
Paříž
Maroko
Le Franca
Cri jít Paris
14
article
Mezí spojencí.
15
article
Že není mezi Italií a Rakousko-Uberskem vše
v tak idealním pořádku, jak líčí projevy, prová-
zející vzájemné návštěvy hodnostů dvou říší,
patrno z této episody, kterou oznamují z Říma.
Za námořních monévrů u Golfo Arami u Sardinie
byl zatčen distinguovaný cizinec, jenž měl zname-
nitý fotografický přístroj, pro podezření z vyzvě-
dačství. »Giornale d'italie« naznačuje, že zatčený
sdělil, že jest rakouský námořní attaché, načež
byl velmi zdvořile požádán, aby opustil ostrov.
poněvadž nebyl k manévrům pozván. List připo-
juje, že ovšem postavení a osobnost diplomatova
vylučují všechno podezření z vyzvědačství.
Proti monarchii ve švédsku.
Ve storthi du podán byl návrh, podepsaný
38 poslanci, mezi nimiž jest i purkmistr štok-
holmský, aby zákonem byla zrušena monarchie.
Návrh tento už jest podáván po druhé.
Huertův nástupce.
V Londýně dlí synovec zapuzeného presidenta
Porliria Diaze, generál Felix Diaz. Vydal se před
několika nedělemi do Japonska v čele poselstva.
aby tam dosáhl uznání Huerty presidentem. Na
cestě je zastihla zpráva japonské vlády, že návště-
va v Tokiu není opportunní. Dlaz odejel pak do
Londýna. Vyslovil se o vývoji věcí v Mexiku, že
Huerta nepřichází vůbec v úvahu při nové volbě
presidenta, nýbrž že bude pravděpodobně pod-
porovati jeho, Felixe Diaze, kandidaturu na pre-
sidentství.
jmenování na středních
školách.
Huertův
Porlirio Diaz
Diaz
Huerta
Rakousko
Řím
Golfo Ara
Sardinie
Londýn
Japonsko
Tokio
Mexiko
Giornale d ' italie
16
article
Z Vídně, 3. září. (K. k.)
Vídeň
17
article
Ministr kultu a vyučování propůjčil uprázdněno
učitelská místa na státních etředních školácht
Profesoru na státním reálném gymnasiu ve Sla-
ném Františku Bicanovi místo na státním reál-
ném gymnasiu na Král. Vinohradech, profesoru
na české státní reálné škole v Českých Budějovi-
cích Karlu Bruderhansovi místo na státním
reálném gymnasiu v Praze v Truhlářské ulici, pro-
fesoru na státní reálné škole v Sušici dru. Karlu
Duslovi místo na české státní reálné školev
Českých Budějovicích, skutečnému učiteli na sou-
kromém českém dívčím lyceu v Českých Budějo-
vících Emanuelu Hájkovi místo na státní reálné
škole v Sušici, profesoru na druhé české státní
reálné škole v Plzni Václavu Hourovi místo na
české státní reálné škole v Karlíně, profesoru n
státní reálné škole v Lounech Josefu Malému
místo na státním reálném gymnasiu v Rokycanech.
profesoru na čéské státní reálné škole v Českýc
Budějovicích Františku Novotnému místo na
státním reálném gymnasíu na Král. Vinohradech,
profesoru na státní reálné škole v Táboře dru
Petru Peclovi místo na českém státním gymna-
siu na Král. Vinohradech, profesoru na české státní
reálné škole v Karlině dru. Josefu Peškov i mt-
sto na skademickém gymnasiu v Praze, profesoru
na státním gymnaslu v Jíčíně Josefu Pučelí-
kovi místo na státním reálném gymnasiu na Král
Bican
Král
Bruderhans
Dusl
Hájek
Houra
Malý
Novotný
Pecl
Josef Peškov
Josef Pučelit
Český Buděj
Praha
truhlářský ulice
Sušice
Český Budějovice
Plzeň
Karlín
Louny
Rokycany
Českýcarsko Budějovice
18
article
Vinohradech, profesoru na státní reálné školev
Plané dru. Aoisu Schebellovi místo na státní
reálné škole v Novém Jičíně, profesoru na státním
gymnasíu v Benešově dru. Františku Šimkovi
místo na českém státním gymnaslu v Čes. Budč-
jovicích, profesoru na státním reálném gymnasíu
v Rokycanech Julianu Svobodovi místo na
české státní reálné škole v Karlíně, profesoru na
státní reálné škole v Kostelci n. O. Františku
Uhrovi místo na státním reálném gymnasiu na
Král. Vinohradech, profesoru na státní reálné škole
v Teplicích-šanově dru, Filipu Watznauerovi místo
na státní reálné škole v Litoměřicích.
Ministr kultu a vyučování dále jmenoval
A. Skutečnými učiteli na státní ch
středních školách: a) Zatímní učitele-
Roberta Hauptmanna ze státní reálné školy v Li-
toměřicích pro státní gymnasium ve Vídnavě, Josefa
Matějku ze státního reálného gymnasia v Chru-
dimí pro státní gymnasium v Hradci Král., Jana
šáru ze státní reálné školy v Rakovníku pro
státní reálné gymnasium v Rokycanech. — )
Suplenty: Dra. Josefa Bartoše z české
státní reálné školy v Karlíně pro státní reálnou
školu v Rakovníku, dra. Artura Flanze z německé
státní reálné školy v Karlině pro státní reálnou
školu v Liberci. Václava Hroníka ze státní re-
álné školy v Praze-Holešovicích-Bubnech pro stát-
ní reálnou školu v Jičině, dra. Heřmana Kohlba-
chera ze státní reálné školy v Salcpurku pro státn
reálku v Teplicích-Šanově, dra. Frantíška Kozu
ze státního gymnasia v Čáslavi pro státní reálnou
školu v Táboře, dra. Václava Kůsta ze státní
reálné školy v Kolíně pro státní gymnasiumv
Mladé Boleslavi, Josefa Lorenze ze státního reál-
ného gymnasia v XVI. okrese vídeňském pro státní
gymnasium v Litoměřicích, Františka Maška ze
státního reálného gymnasia v Kolině pro státní
reálnou školu v Kostelci a. O., dra. Františka
Benešův
Šimek
Svoboda
Král
Watznauer
Hauptmann
Matějek
Jan šár
Bartoš
Flanz
Karlin
Hroník
Heřman Kohlba
Frantíška Koza
Kůst
Lorenz
Mašek
František
Nový Jičín
Rokycany
Karlín
Kostelec můj
Teplice
Litoměřice
Chr
Hradec Královský
Rakovník
Liberec
PrahaHolešovice
Bubno
Šanov
Čáslav
Kolín
Mladá Boleslav
Kostelec a
státní reálný škola v Tábor
19
article
Mayerhofera ze státního gymnasia v VIII okresu
vídeňském pro státní reálně gymnasium v Krasli-
cích, dra. Karla Ruemlera ze státní reálné školy
v Teplicích-šanově pro státní reálnou školu
Plané, Edmunda Sandbacha z německé státní re-
álné školy v Českých Budějovicích pro státní gym-
nasium v Moravské Třebové, Antonína Š ilh u ze
státního reálného gymnasía v Praze-Libni pro stát-
ní gymnasium v Příbrami, Františka Šindler
ze státní reálné školy v Rakovníku pro státní re-
álnou školu v Lounech, Bohumila Sládečka z
českého státního gymnasia na Král. Vinohradech
pro státní gymnasium v Jičíně, Jana Stiebora
ze státního reálného gymnasia ve Slaném pro
druhou českou státní reálnou školu v Plzni, Karla
Stunu z českého státního gymnasia v Českých
Budějovicích pro státní gymnasium v Benešově.
Rajmunda Tenscherta z první státní reálné školy
ve druhém okresu vídeňském pro státní reálnou
školu v Lokti, Otokara Trčku z české státní
reálné školy v Českých Budějovicích pro týž ústav.
B. Zatímními učiteli na státaích
středních školách: a) Suplenty: Broni-
slava Fleisehmanna z českého státního reál-
ného gymnasia na Smíchově pro státní gymnasium
v Pardubicích. Antonfna Minaříka ze státního
reálného gymnasia v Praze-Truhlářské ulici pro
státní reálné gymnasium v Chrudími. Arnošta
Schirsche ze státního gymnasia v Žatci pro Albrech-
tovo gymnasium v Těšíně, Františka Štěpán
z první české státní reálné školy v Plzni pro státni
reálnou školu v Rakovníku. Josefa Svačinu z
českého státního gymnasia na Král. Vnohradech
pro české státní reálné gymnasium na Smíchově,
Josefa Tvrzského ze státní reálné školy
Nymburce pro státní reálnou školu v Mladé Bo-
leslavi.
Ruemler
Sandbach
Šindler
Sládeček
Král
Stiebora
Stuna
Rajmund Tenschert
Trčka
Antonfn Minařík
Schirsch
František Štěpán
Svačina
Tvrzský
Krasnout
Teplice
Planá
Český Budějovice
moravský Třebová
Praha
Libeň
Příbram
Rakovník
Louny
Vinohrady
Jičín
Slaný
Plzeň
Benešov
Smíchov
Pardubice
truhlářský ulice
Žatec
Albry
Těšín
Nymburk
Mladá Bo
Broňa
20
article
Z Vídně, 3. září.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
Ministrem kultu a vyučování přeložení byl
na uprázdněná místa ha státních středních školác
na Moravě-
Jaroslav Sládek, profesor na státní reálné
škole v Novém Městě, na státní reálnou školuv
Jevíčku, dr Antonin Vaculik, profesor na stát-
ním reálném gymnasiu v Místku, na stální gym-
nasium v Přerově, František Vyšinka, profesor
na státním gymnasiu ve Strážnici, na české stát-
ni dymnasium v Moravské Ostravě.
Skutečnými učiteli na státních středních ško-
řách jmenováni byli suplenti:
Antonín Hlinka ze státní české reálné školy
v Olomouci pro státní gymnasium ve Strážníci
Ladislav Hoch ze státního gymnasia v Přerově
pro státní reálné gymnasium v Místku, Josef Ji-
ránek ze zemské české reálky v Kroměříži pro
státní reálku v Novém Městě, František Paška
ze státního gymnasia v Přerově pro státní gymna-
sium ve Strážnici, František Pelikán ze stát-
ního reálného gymnasia v Kyjově pro stožní gym-
nasium v Zábřehu, František Růžička, katecheta
na měšťanské škole ve Valažském Meziříčí, pro
státní gymnasium v Zábřehu, Jaroslav Voli
české státní reálky v Brně pro státní reálkuv
Jevíčku.
Provisorním učitelem na státní střední škole
jmenován suplent Karel Emmer ze státního gym-
nasia v Hranicích pro tento ústav.
Sládek
Vaculik
Vyšinka
Hlinka
Ladislav
Josef
Pašek
Pelikán
Růžička
Jaroslav vůl
Emmer
Vídeň
Morava
Nový město
Jevíčko
Místek
Přerov
Strážnice
moravský Ostrava
Olomouc
gymnázium v Místek
Kroměříž
Kyjov
Zábřeh
Valažský Meziříčí
Brno
Hranice
státní střední škola jmenovat suplent
21
article
Naše obce a kinematograf.
Naše obce a kinematograf.
Před několika dny otevřeno bylo slavnostní
městské kinematografické divadlo „Minuta“ nn
Král. Vinohradech. Nechceme se nijak zmiňovati
o důvodech, které vedly městskou radu ke zřízen
tohoto podniku, který snad má doplňovatí a na-
hražovati to, v čem městská scéna vinohradská
finančně zklamala. Ostatně nejsou Vinohradští ni-
jak originelní, majíce — correctis corrigendis —
vzor ve „evětelných hrách“ zdejšího německého dl-
vadla.
Vinohradské městské klno jest však vhodnou
příležitostí k několika poznámkám, čim většine
kinematografů dnes jest, jaký úkol by jim připad-
nouti měl a mohl, a zejména, jaké stanovisko by
měla zaujati sociální politika komunální při provo-
zování podniků takových v obecní režii. Otázk
tato vzbudila pozornost mnoha politiků komunál-
ních; pouze příkladmo uvádím přednášku profesora
dra. Sellmanna z Hagenu na „Vysoké škole pr
komunální a sociální správu“ v Kolině n. R., z ní
některých myšlenek v dalším použito.
Král
Sellmann
Hagen
Vysoký škola pr komunální
22
article
Sociální, paedagogický a mravní význam kine-
matografických představení, zejména zhoubný je-
jich vliv, byl i u nás v Rakousku opětovně před-
mětem veřejných diskust. O neobyčejném významu
kina svědčí též neobyčejná rychlost, s jakou si vy-
nález tento dovedl získati obliby. Od vynalezení
přístroje uplynulo teprve asi 14 let; před desit
lety existovala v Německu dvě kina, dnes jest jich
tam 3000, jen v samotném Berlíně 400. V Německu
navštěvuje denně tři a půl milionu lidí kinemato-
grafická divadla, týdně tedy přibližně as 24,000.000
t. j. třetina všeho obyvatelstva říše. Na celé zemi
jest nyní asi 30.000 takových divadel. Ročně vy-
robí se okrouhle 120 milionů metrů filmů, průměrně
1 M za metr. Technická a hospodářská stránk
industrie filmové a kinematografické nespadá však
v rámec této studie. Nám jedná se o kinematograí
jako o výchovný prostředek sociální politiky vůbec
a komunální zvláště.
Rakousko
Německo
Berlín
23
article
Kdosi nazval kino „divadlem maléh
člověka“. O pravdivosti tohoto rčení poučí nás
jediný pohled na každodenně ucpané vchody kine-
matografických divadel. Přitažlivost kina pro massy
jest nepopíratelná a jest tudíž na snadě myšlenk
použíti této záliby nejširších vrstev k sociálnímu
uvědomování a lidovému vzdělání.
Dosud možno tvrditi — ne snad generelně
ale jistě jen s výjimkami velice čestnými — že kino
daleko spíše než vychovatelem lidu jest jeho svůd-
cem a škůdcem. Rozumi se, že vina jest ve voleném
programu představení. Kinematograf, aparát, sám
o sobě jest „jenseits von Gut und Böse!“ Při volbě
programu přicházejí však v úvahu dva momenty
které jsou velice špatnými auspiciemi pro vnitřn
hodnotu celé věci: instinkt, vkus mass a soukromá
výdělečnont. Tyto dvě komponenty určují výběr
předváděných filmů. Hlediště, přeplněné diváctvem
nejrůznějšího věku, pohlaví i sociálního postavení
vytřeštěným zrakem pozoruje o překot ubihajíc
výjevy na bílé cloně. Až na nějaký snímek kraji-
nářský neb současnou událost některou předváděj
se předrážděnému obecenstvu výjevy, postrádající
veškeré reality, vzaté z říše fantasie a nemožnosti
O snímcích sexuelně dráždících neb nyní moderních
výjevech detektivních, o zkušenostech, které s ná-
vštěvníky biografů učinili kriminalisté, bylo ji
mnoho napsáno. O zvláštní způsobilosti kina pů-
sobiti na jednotlivá indivílna dostruktivně, při-
spívati k degeneraci společnosti, nemůže býti ni-
jaké pochybnosti! Nicméně může býti a jest kine-
matograf, řádně jsa používán a veden, výchovným
prostředkem par excellence právě týmiž vlastnost-
mí svými, jímiž zneužíván jsa působí tak zhoubně.
Gut und Böse
24
article
Ovšem nesmí býti kinematograf ničím jiným než co
naznačuje řecký jeho název „zapisovaě pohybů“
zejména musejí býti naprosto vyloučeny vešker
fantasie, nemožností a výjevy, které nesnesou
nejpřísnějšího soudu sociální paedagogiky. Pak
stává se kino neocenitelným prostředkem vycho-
vávacím, učitelem lepším než kniha neb obraz
Proto nutno naň upozorňovati všechny, jimž ná-
leží pečovati o výchovu a vzdělávání lidu.
Kino jest neobyčejně vhodným nástrojem
rukou zkušeného paedagoga z několika důvodů
Na eleně kina oživuje mrtvý obraz. Zachycuje se
nejen jediný okamžik časový, nýbrž celá fase ve
vývoji neb životě a to daleko názorněji než v ži-
votě skutečném: díe potřeby předvádí nám kin
pozorované procesy zmenšené neb zvětšené, tem-
pem rychlejším neb pomalejším skutečnosti. Kino
umožáuje nám nad jiné prostředky dokonaleji za-
chytiti události i vědění určité doby. Události
které by většina jedinců v životě nespatřila bud
vůbec neb aspoň ne tak přesně a dokonale (snímky
ze života zvířat neb rostlin, mikroskopie, snímky
krajin a pod.), odehrávají se projekcí vhodného
filmu před našimi zraky. To znamená demokrati-
sování vědy. Tím může vnikati poznání i do širo-
kých vrstev lidových a působiti analogicky jak
vynález knihtisku. To platí též correctis corri-
gendis o umělecké výchově lidu, o projekci děl
umění výtvarného, o předvádění prací dramati-
ckých, sehraných předními umělci a pod. Na útlé
diváky působily by se stanoviska čisté morálky
snímky, předvádějící činy sebeobětování, sprave-
dlností, lásky k vědě a pod., zejména láska ku
přírodě nenalezla by vhodnějšího a účinnějšíh
propagátora nad kino.
25
article
Kinematograí může tedy býti užit v lidové
práci osvětové ku propagování poznatků věde-
ckých i uměleckých a proto není možno nechati
prostředek takovýto bez povšimnutí. Mnohé z na-
šich škol, obecných i středních, pochopily již
správně význam kina jako pomůcky výchovné, ze-
jména ve vědách přírodních, zoologii, botanice, fy-
sice i chemii, zeměpise i dějepise, v mathematice
i ve vědách technických. Vyučování stává s
úspěšnějším; je názornější, poutá po celou dobu
pozornost žactva a neunavuje. Nammnoze bude
ovšem vždy nutno doplniti obraz živým slovem
mezi obraz a diváka vstupuje pak odborný slovný
výklad a doprovod.
Dle stejných zásad nutno postupovati při po-
užití kinematografu jako prostředku ke vzdělávání
lidu. Příkladem ne ovšem zcela přiléhajícím může
býti vídeňská „Urania“. Pražské německé divadl
jen občas vsunuje své „Lichtspiele“ mezí svůj re-
pertoir; pak střídají se tam snímky z oboru tech-
nické výroby, snímky přírodopisné, výjevy ze ži-
vota národního, obrazy krajin i čísla humoristická.
V případech takových vždy však vadí moment
ziskuchtivosti. Tak závažný kulturní faktor, jakým
jest právě kino svou přitažlivostí a vlivem na
massy, musí býti vybaven ze síéry různých po-
stranních vlivů. Tím jest dán důvod, proč právě
některá veřejná korporace a zejména obec jest
sociálně povinna a obzvláště způsobila zříditi
provozovati veřejné, komunální kino. Náklad fi-
nanční (ca. 2000—3000 K) nepadá při značných na-
mnoze rozpočtech školských a vzdělávacích vůbee
valně na váhu. Mimo to kino vhodně upravené
a vedené stane se středem, osou a ústřednou cel
osvětové akce. Také kinematografu by se zvýše-
ním niveau prospělo.
26
article
My v Čechách a v Rakousku vůbec nemáme
dosud naprosto žádných praktických zkuženost
v tomto směru. V Německu, kde celá tato akce
jest neobyčejně aktuelní, jest dosud jediné obecní
kino v Eickelu (Vestfalsko). Zřízení takového obec-
ního kinematografu nebude pravídelně skýtati
zvláštních obtíží. Vhodná, hygienickým požadavkům
odpovídäjící místnost bude buď k dísposící nebo
zřídí se malým nákladem. Důležitá je volba místa.
kde kino bude zřízeno; zejména má-li se hrátí denně
jako v ostatních podnicích ryze výdělečných, dopo-
ručuje se vyhledati místa živě frekventovaná.
Otázka personálu v podniku zaměstnaného
musí býti řešena stejně jako v ostatních podnicích
obecních. Zejména nutno opatrně postupovati při
jmenování vůdčího úřadníka a vykladače, kteři
mohou býti spojeni v jedné osobě. Otázka schop-
ných a kvalifikovaných vůdčích sil jest životní
otázkou celé akce. Nutno voliti osobu s poku
možná rnačným vzděláním předběžným, zejména
přírodovědeckým, která neteliko musí dokonsle
Čechy
Rakousko
Německo
27
article
ovládati látku předváděnou, nýbrž musí též před-
nesem, pokud možná zdravým humorem a vtipem
kořeněným, udržovati diváctvo v pozornosti a vždy
dle duševního niveau a fondu publika přibližovati
mu děj předváděný a činiti jej stravitelnějším.
Řekli jsme již, že obecní neb vůbec komunální
kino jest předurčeno státi se těžištěm a pateří celé
lidovýchovné akce. V rámci přednášek, prováze-
ných světelnými obrazy a snímky kinematografi-
ckými, mohou se vhodně uplatníti a sejíti ke spo-
lečné práci všichni vzdělanci obce bez rozdálu
stran a povolání, kteří pociťují zodpovědnost so-
ciální, kterou společenské postavení a vzdělání
jejich sebou přináší.
Kino takové jest neobyčejně vhodným do-
plňkem vyučování v rámci celkové osnovy stejně
jako přiležitostným vzdělávacím prostředkem lido-
vým při veřejných přednáškách, universitních ex-
tensích a podobně.
Důležitým předpokladem jest též vhodný výběr
a tím i dostalečná zásoba obrazů a filmů. Větší a
zámožnější komuny mohou si v krátké poměrně
době snadno zříditi archivy Hilmů. Ve velkých mě-
stech jest nákup filmů značně hospodářským, po-
něvadž filmy se obyčejně mnohostranně využitkují.
Menší města a obce venkovské mohou si opatřo-
vati filmy nové i starší společným nákladem. Kde
by výdaj s nákupem filmů spojený byl příliš veliký.
možno se spokojiti s pouhým půjčováním filmů; fi-
mová cenirála „Lichtbilderei G. m. b. H. M. Glad-
bach“ půjčuje za mírný poplatek (1 fen. za 1 m star-
ších lilmů, novější snímky poměrně dráže) ze své
bohatě zásoby filmy seřaděné ve dvanáct skupin.
H M Glad
28
article
Celý program, stačící na půl druhé hodiny, dodá
tato firma již za 20 M. „Lichtbilderel“ provádí též
calé zařizování kinematografických závodů a síce
na světlo Drumondovo od 275 M, na světlo elel-
trické od 400 M výše. Pro venkov osvědčily by se
menší kinemalografy lehce převozné.
Komunální kina mohou bráti dostatečný ohled
na zvláštní požadavky čistě místní, na př. opatř-
vati a předváděti snímky pamětihodných událostí
(i krajin a pod.) lokálních, přizpůsobovati program
vkusu a náhledům místního pubska a j. Jiný pro-
gram zaujme přírozeně obyvatelstvo okresu čistě
průmyslového a něco zcela jiného bude zajímati
diváky převážně v zemědělství zaměstnané.
Předváděním specielních themat, resp. objed-
návkami potřebných filmů, mohou podniky tako-
véto vykonávati prospěšný vliv na celou industril
filmů a příspěti tak ku povznesení celého tohoto
odvětví.
Je patrno, že kinemalograí je mocným kultur-
ním činitelem a poznání toto proniká neustále.
Úspěšná akce, vedená komunami, může znamenitě
prospěti myšlence lidového vzdělání a zároveň též
paralysovati zhoubné vlivy čístě výdělečných pod-
niků kinematografických, vypočítaných na nízké
instinkty a choutky nejširších mass bez jakýchkoliv
ušlechtilejších tendencí.
Možno jen přáti novému podniku vinohrad-
skému, aby splnil aspoň část kulturních úkolů,
nimž obec jest v prvé řadě povolána, aby vůdčí
činitelé nenechali se vésti jen touhou po vyproda-
ných hledištích a aby nové kino nepropadlo osudu
podniků pseudouměleckých, ve skutečnosti poule
výdělkářských
Lichtbilderel
29
article
Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech.
V Hradcí Králové, 2.“ srpna
(Pův. dopís „N. L..-
Čechy
Hradce Králové
30
article
(Obecní hospodářství Hradce Krá-
lové. — Umělecká výstava. — Dozvuky
obecních voleb v Č. Skalici)
Dokladem novinářské nesvědomitosti je nejno-
vější případ „Osvěty Lidu“. Věc týká se Hrad-
ce Králové. Hospodářství obecní v r. 1912 vykazuje
účetní schodek 264.000 K. Obnosy, s nimiž jakos
příjmy v rozpočtu na rok 1912 bylo počítáno, bě-
hem roku obecní pokladně odvedeny nebyly z růz-
ných důvodů, ale jsou to vesměs pohledávky dobré.
Během tohoto roku pravděpodobně však obcí za-
placeny budou všecky. Jsou to mezi jinými: pe-
níze za pozemek, posloupený okresu, dále za po-
zemek, potřebný pro regulaci Labe, příspěvek na
úpravu okolí labského mostu, subvence musejní atd.
Hradec
Č . Skalica
Hrad
ce Králové
labský most
31
article
Zaplacením všech obnosů obecní hospodářství v r.
1912 bude několika tisíci korunami aktivní. Kdo jen
trochu chápe rozsah obecního hospodářstvi města
Hradce Králové, postřehl by ihned, že schodek
264.000 K není výsledkem nedobrého hospodářství,
ale důsledkem nahodilých a nepředvídaných okol-
ností, že neznamená také pasivum, protože o ně-
jakých ztrátách nemůže býti řeči a protože podni-
kání obce dělo se jen v rámci rozpočtu. A zajisté
neopomenul by té okolnosti, že obec podnikla nutné
investice elektrárenské, o jejichž účelnosti nemůže
býti pochybnosti. Proto všeobecně v Hradci Krá-
lové překvapilo, když realistický žurnál „Osvěta
Lidu“ označila uvedený schodek jako důsledek ne-
dobře opatřeného obecního hospodářství a při tom
způsobem přímo odporným napadla sta-
rostu města dra. Ulrich a. Schodek je pro
„O. L.“ dokladem, že „veliké, rostoucí úkoly mě-
sta neobsáhne jediný člověk sebe agilnější“ a při
tom poznamenává, „že nic tak nesvádi k absoluti-
stickým choutkám a jednostrannosti, jako když se
jedné hlavě přikládá neomylnost a ponechává se
jí naprosto volné pole.“ Kritiky „Osvěty Lidu“
chopil se německý liberecký denník a s pochopi-
telnou radostí ji předkládá německé veřejnosti.
Ulrich
Hradec Králové
Hradec
32
article
Libereckým Němcům nemohlo nic více přijíti vhod
než taková zpráva o vůdčí komuně severovýchodo-
české, soupeřící v různých směrech z Libercem.
Německý list neměl ovšem povinnost starači seo
zjíštění obsahu oné zprávy. Přijal ji jako odsuzu-
jící kritiku české obce z českého listu a měl mož-
nost ukázat, jak „vypadá nejvzornější česká ko-
muna“. Případ je víc než trapný, povážíme-li, ž
Hradec Králové má vůdčí poslání v severovýchod-
ních Čechách, že je střediskem českých snah ná-
rodohospodářských, že k němu ostatní obce hledí
jako ke vzoru spořádanosti, podnikavosti. To měla
„Osvěta Lidu“ vědět. Osobnost dra. Ulricha je
proti útokům realistického tisku imunní. „Kritika
mé osoby je mi lhostejnou,“ pravil nám při této
příležitosti. „Ale je mi líto, že se může bráti v po-
chybnost řádnost našeho obecního hospodářstvía
že se nerespektují skutečnosti.“ Dru. Ulrichovi je
rodné město jeho předmětem nezištné lásky. Má
jedinou ctižádost, vytvořiti z Hradce Králové dů-
ležité středisko severovýchodních Čech. A této
ctižádosti věnuje takměř celý svůj život, pracuje
bez oddechu, s láskou a energií často až obdivu-
hodnou, má úspěchy, dílo se mu daří za okol-
ností někdy mlmořádných. A-při tom neobyčejně
skromný člověk. Chápeme roztrpčenost hradeckých
občanů, kteří v kritice „Osvěty Lidu“ vidí první
Němec
Ulrich
Liberec
Hradec Králové
Čechy