ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3f8783a0-8fd3-11dd-ad5f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 90, place 123, org 9, work 5
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
4. září 1913. Číslo 243
4 article
dokud žádost nebude vyřízena v ministerstvě. Své rozhodnutí odůvodňuje podžupan Rudnay dle „Nár. Novin“ takto: Jest pro- kázáno, že dr. Hálek účastní se rok co rok schůzí turčanského sv.-martinského národ- nostního spolku, podněcovatele a šířitele slo- venského národnostního ruchu v Uhrách, ja- kož i jiných prací spolku. Poněvadž národ- nostní ruch směřuje proti národní jed. notě uherského státu, musím působ- nost cízozemského občana dra. Ivana Hálka uznati za povážlivou pro zájmy státní tím ví- ce, že jeho jinak užitečná lékařská činnos poskytuje mu hojně příležitosti, aby přepiate národní idey, příčící se maďarské stáfnosti bez kontroly mohl šířiti mezí lidem.
Rudnay doktor Hálek Uhry
5 title
Za hranicemi.
6 article Smířlivý bulharský politik.
Smířlivý bulharský politik. Nejmenovaný bulharský politik v Petro- hradě pověděl jednomu tamějšímu listu, cosi myslí o tom, jak se dál utvoří poměr mezi Bulharskem a Srbskem. Řekli bychom, že to byl S. S. Bobčev, jenž na rozloučenou s Pe- trohradem ještě naposled se ozval. Bulhaři, pravil, brzy zapomenou na to že byli od Srbů poraženi, a nebudou chovat ve svých srdcích žádné zloby naproti Srbům. Jest na čase zahladiti hořkost a obnoviti bratrské city, které vedly k uzavření balkán- ského spolku. Vždyť vojna mezi Srby a Bul- hary byla již r. 1885 a nevadila jim, aby se zblížili jako bratrské národy. Totéž bude i po vojně r. 1913. Srbové musejí pamatovati, že balkánským Slovanům hrozí veliké společné nebezpečí. Bulhaři se jim mohou hodit. Ale aby Bulhaři vyšli Srbům vstříc, k tomu je ne- vyhnutelno, aby jim Srbové prve učinili ně- které ústupky. Nejprve musejí být úplně sná- šelivi k těm Bulharům, kteří zůstali na srb- ském území. Za druhé je třeba opravy hranie Bulhaři si nyní žádají pouze toho, nač pře válkou přistupovali sami Srbové, t. j. aby řeka Vardar byla hranicí mezi nimi.
S S Bobčev Bulhar Srba Petra Bulharsko Srbsko Vardar Slovan
7 article
Rozbírajíc tuto rozmluvu, „Nov. Vremja“ praví: Myšlenka je dobrá. Nutno Srby a Bulhary opět spojiti. Srbové i Bulhaři musejí míti na mysli, jak náhle Bismark obrátil po Králové Hradci. Správné jest i to, že Bulhaří ještě se mohou Srbům hodit. Zajistě, neboť naproti Srbsku je nyní soustředěna síla všeho středo- evropského Němectva, a Bělehrad si musí za- bezpečiti týl. Ale také Bulharům se mohou hoditi Srbové. Bulharům jest výhodno, aby Srbsko bylo samostatné, pokročilé a schopné života, neboť Srbsko bude nárazníkem mezi nimi a Němectvem. Kdyby Srbska nebylo každý bulharský politik, který dáleji vidí, mu- sil by se přičiňovat o jeho utvoření.
Srba Bulhar Bulhařit Hradec Srbsko Bělehrad evropský Němectva
8 article
I s tím souhlasíme, že je na Srbech, aby učinili prvý krok vstříc Bulharům. Také po Sadové učinil tak vítěz a tím osvědčil politi- ckou moudrost. Vítězi je snáze nabídnouti ruku ke smíru, než poraženému. I my myslíme že velkomyslný, ke všem obětem připravený srbský národ dá na jevo souhlas, jestliže jeho vládcové vyjdou vstříc přemoženým Bulha- Ale s čím nesouhlasíme, jest, že by Srbo- vé měli k vůli smíru s Bulhary „opraviti“ no- vou hranici a ustoupiti jim všecko území a po Vardar. Kdyby šlo o nějaké dva, tři kilo- metry, budiž! Ale „opravou hranic“ Bulhaři rozumějí, aby jim Srbové dali veliký kus Ma- kedonie mezi Strumicou a Vardarem. Bulhaři by se dopustili největší politické chyby, kdy- by myslili, že na tomto základě bylo by možno opraviti jejich poměr k Srbům. Evropské dě- jiny neznají příkladu, že by vítěz poraženému dobrovolně vydal dobytou zemi. Možno při- pustit, že Bulhaři jednou od Srbů dostanou i Vardar, i více ještě, ale to může býti pouze odměna za reálné úsluhy, a nikoli pouze za slíbené přátelství. Kde, kdy a v čem by Bulhaři mohli Srbům prokázati reálné úsluhy? Kde jinde, než v boji proti nepříteli, který Srbsko dříve nebo později ohrozí? rům.
Srba Bulhar Strumica Vardar Ma Srbsko evropský da
9 article
Delcassé zůstane v Petrohradě! „Novoje Vremja“ prohlašuje s největší jistotou, že všechny pověsti o tom, jakoby Delcassé v době nejkratší se měl rozloučiti = Ke krádeži perlového náhrdelníku. Z L on- dýna, 3. září. (K. k.) Včera bylo na jednom zdejším nádraží zatčeno 5 osob a dopraveno do Bowstreetu. Jsou nařčeny, že na cestá z Paříže do Londýna ukradly známý perlový náhrdelnik. Dva z nich, Silwermann a Gutwerth prohlašují se za rakouské poddané a žijí v Londýně jako obchod- nici a diamanty. Jednání v záležitosti krádeže v Bowstreetu bylo odloženo na týden. Byla za- mítnuta žádost, aby zatčení byli propušténi na záruku. = Odsouzený vyděrač. Z Londýna, 3. září Německý obchodní příručí Kromerskother, který zuslal lordovi Rothschildovi dopis, ve kterém vy- děračsky na něm žádal 30.000 lib. šterl., byl od- souzen k nucené práci na 15 měsíců. = K nálezu mrtvoly medika Markusa. Z Inš- pruku se oznamuje: Včera odpoledne, jak jsme již oznámili, byla po dlouhém hledání nalezena mrtvola medika Markusa z Vídně. Předevčírem byl nalezen jeho turistický vak a včera podařilo se dvěma mladým lidem, kteří spustili do trhliny le- dovce svítilnu, objeviti na dně mrtvolu. Na místo nálezu se vydala výprava a dva muži byli po pro- vazech spuštěni do trhliny, aby mrtvolu dopravil nahoru. Podařilo se to teprve po těžké, několíka- hodinné práci. Mrtvola vykazovala množství zra- nění smrtelných. Ruce a nohy byly na několika místech přeraženy, lebka rozbita a také páteř byla těžce zraněna. Mrtvola ležela na dně asi 20 m hluboké trhliny, polo ve vodě. Otec nešťastného turisty, ředitel Markus, meškající právě v Miláně. byl zpraven o nalezení mrtvoly.
Novoj Vremja Rothschild Markus Petrohrad Paříž Londýn Inš Vídeň Milán Kromerskothry
10 article
= Spoutaní novomanželé. Jistí mladí man- želé v Pittsburgu měli nedávno svatební noc, na kterou jistě nikdy nezapomenou. Po svatebním obřadu připoutal žertem mladé manžely k sobě jeden z jejich přátel skutečnými, železnými pouty. Pak se ve svatebním chumlu ztratil a kdesi v tichu se smál svému odvážnému žertu. Novomanželé se z počátku usmívali, ale když později společnost zasedla k hostině a oni byli nuceni jen se dívati. jak jiní za jejich peníze hodují, kdežto jim už notně kručelo v žaludku, sháněli se po přiteli klíčkem od pout. Toho však nikde nebylo. Bylo posláno pro zámečníka, ale bylo už pozdě večer a zámečníka nebylo možno sehnati. Tak se pustil do přepilování pout jeden z hostů a po dlouhé době manžely uvolnil. Bylo už hodně po půlnoci. když z nich spadla pouta. — Farář odsouzen do káznice proo zpronevěru Z Řezna, 3. září. Farář Jiří Münsterer z Pons- dorfu zodpovídal se dnes před zdejším zemským soudem ze zpronevěry 150.000 marek. Obžalovaný uznán byl vinným a odsouzen byl na 4 leta do káznice. s úřadem francouzského velevyslance v Pe- trohradě a místo své ustoupiti p. Blondelovi dosavadnímu vyslanci v Bukurešti, jsou vymy- šlené a nemůže být ani řeči o tom aby p. Delcassé odešel z Petrohra- du. Delcassé odjel na dva něsíce na dovole- nou, po níž se bez podmínky vráti do Petro- hradu.
Münsterer Blondel Delcassé Pittsburg Řezno Pon Bukurešť Petra
11 article Ruští kupcí a Kokovcov.
Ruští kupcí a Kokovcov. Předseda ruské ministerské rady Kokov cov přijímá jen potud ústavní zvyky svých za- hraničních kolegů, že občas veřejně vykládá svůi vládní program. Nečinívá tak před voliči, zřídka také před poslanci, ale nejraději před lidmi praxe před zástupci obchodu, průmyslu a financí. Tento- kráte zajel si Kokovcov na proslulý trh v Nižním Novgorodě, který stále ještě přes všechen rozvoi dopravních prostředků v Rusku a s tím souvislé změny v organisaci ruského obchodu jest největ- ším ruským tržištěm. Mluvit před lidmi praxe pro Kokovcova má jednu příjemnou stránku: nepotřebuje příliš mnoho politisovat, může projeviti svůj hospodářský opti- mismus a uniknouti tak pessimistickým úvahámo změnách státní správy. Předseda trhového komi- tétu, Salazkin, poskytl sice Kokovcovu při- ležitost i k politickému projevu, ldyž se zmínil nejen o nedostatku a drahotě topiva v Rusku, leč i o uskutečnění vnítřních reforem, slíbených mani- festem ze 17. října 1905 a o rychlé úpravě zemské samosprávy. Kokovcov obšírně odpověděl na ho- spodářské stesky, ukázal na finanční sílu Ruska. nemohl však potěšiti ruské průmyslníky v otázce zlevnění topiva jinak, leda že poradil jim, aby od zdražené nafty přešli ke kamennému uhli, kte- rého na ruském trhu také mnoho není. Potřebu rozšíření zemské samosprávy vyřídil tím, že něko- lika neurčitými větami naznačil, jak vláda stále pečuje o tyto věci. Na dovolávání se ústavního manifestu říjnového odpověděl mlčením. Tedy — významným mlčením! Jinak prý vláda musí se nejprve postarati o potřebný kádr osob, kterým by se mohly svěřiti nové úkoly, a o přípravu ob- čanstva.
Novgorod Rusko
12 article
Řeč ministerského předsedy Kokovcova byla tudiž přijata v ruské veřejnosti s pochopitelným chladem. Čekali v dnešní nejisté době určité slovo, pevnou direktivu pro budoucnost, a dostalo se jim jen nových neurčitých slibů, mravních naučení jinak ničeho, ani politicky, ani prakticky. Prof. Pogodin a národní centralismus. A. L. Pogodin, profesor charkovské uni- versity, patří k ruským učencům, kteří mají živý zájem o běžné politické otázky. Proslul zvláště svou rozhodnou obhajobou národních práv pol- ských. Ale čím více se zahloubával do národního problému na Rusi — národnostní otázka ve státě o 150 národech stane se dříve či později kardinál- ní otázkou — tím jasněji se hlásil ke stoupencům národní jednoty všeruské. V posledním svém člán- ku v „Birževých Vědomostech“ promlouvá o cen- tralismu a národnostech. Běloruské hnutí dnešní podle jeho mínění stojí na základě jednoty všech tří větví ruského národa, o ukrajinském hnutí však píše, že třeba více bojovati proti státnímu cen- tralismu, ale boj proti tomuto centralismu že ne- ní bojem o separatismus, o rozklad státu. Ukazuje Čechy a Slovince, kteří prý stále více domáhají se národní rovnoprávnosti v rámci státu. Stejně mů- že prý být i v Rusku na periferiích, u soudu, ve veřejné správě i v lidové škole jazyk národní musí být respektován, pro Polsko přiznává do- konce ještě širší práva, ale od zásady jednoty národa ruského nesmí prý se nikde ustoupit, bez ohledu na rozmánitost nářečí a podřečí. Decen- tralísace veřejné správy má sloužit silnější kultur- ní centralisaci všech částí ruského národa.
Pogodin A L Pogodin Birževý Čechy Rusko Polsko poloský
13 article
Dohoda Francie a Německa v osadní politice? Příznaky, že jest na obou stranách Voges nálada příznivá dohodě aspoň v jisté sféře, se množí. »M. N. N.« píší z Paříže: V těchto týdnech bylo často mluveno o německo-francouzském do- rozumění v osadní politice. Zejmena se za ni při- mlouvá ve své knize »Dobytí Marokka« René Millet, stoupenec politiky Caillauxovy a vynikající spolupracovník »La France«. »Cri de Parise, měně důvěry hodný pro svou lačnost sensace, ale majíci dobré prameny, do- konee pustil do světa zprávu o zbližovacím pro- jektu, jehož tvůrcem prý jest sám anglický král.
M N Millet Caillauxův Francie Německo Paříž Maroko Le Franca Cri jít Paris
14 article
Mezí spojencí.
15 article
Že není mezi Italií a Rakousko-Uberskem vše v tak idealním pořádku, jak líčí projevy, prová- zející vzájemné návštěvy hodnostů dvou říší, patrno z této episody, kterou oznamují z Říma. Za námořních monévrů u Golfo Arami u Sardinie byl zatčen distinguovaný cizinec, jenž měl zname- nitý fotografický přístroj, pro podezření z vyzvě- dačství. »Giornale d'italie« naznačuje, že zatčený sdělil, že jest rakouský námořní attaché, načež byl velmi zdvořile požádán, aby opustil ostrov. poněvadž nebyl k manévrům pozván. List připo- juje, že ovšem postavení a osobnost diplomatova vylučují všechno podezření z vyzvědačství. Proti monarchii ve švédsku. Ve storthi du podán byl návrh, podepsaný 38 poslanci, mezi nimiž jest i purkmistr štok- holmský, aby zákonem byla zrušena monarchie. Návrh tento už jest podáván po druhé. Huertův nástupce. V Londýně dlí synovec zapuzeného presidenta Porliria Diaze, generál Felix Diaz. Vydal se před několika nedělemi do Japonska v čele poselstva. aby tam dosáhl uznání Huerty presidentem. Na cestě je zastihla zpráva japonské vlády, že návště- va v Tokiu není opportunní. Dlaz odejel pak do Londýna. Vyslovil se o vývoji věcí v Mexiku, že Huerta nepřichází vůbec v úvahu při nové volbě presidenta, nýbrž že bude pravděpodobně pod- porovati jeho, Felixe Diaze, kandidaturu na pre- sidentství. jmenování na středních školách.
Huertův Porlirio Diaz Diaz Huerta Rakousko Řím Golfo Ara Sardinie Londýn Japonsko Tokio Mexiko Giornale d ' italie
16 article
Z Vídně, 3. září. (K. k.)
Vídeň
17 article
Ministr kultu a vyučování propůjčil uprázdněno učitelská místa na státních etředních školácht Profesoru na státním reálném gymnasiu ve Sla- ném Františku Bicanovi místo na státním reál- ném gymnasiu na Král. Vinohradech, profesoru na české státní reálné škole v Českých Budějovi- cích Karlu Bruderhansovi místo na státním reálném gymnasiu v Praze v Truhlářské ulici, pro- fesoru na státní reálné škole v Sušici dru. Karlu Duslovi místo na české státní reálné školev Českých Budějovicích, skutečnému učiteli na sou- kromém českém dívčím lyceu v Českých Budějo- vících Emanuelu Hájkovi místo na státní reálné škole v Sušici, profesoru na druhé české státní reálné škole v Plzni Václavu Hourovi místo na české státní reálné škole v Karlíně, profesoru n státní reálné škole v Lounech Josefu Malému místo na státním reálném gymnasiu v Rokycanech. profesoru na čéské státní reálné škole v Českýc Budějovicích Františku Novotnému místo na státním reálném gymnasíu na Král. Vinohradech, profesoru na státní reálné škole v Táboře dru Petru Peclovi místo na českém státním gymna- siu na Král. Vinohradech, profesoru na české státní reálné škole v Karlině dru. Josefu Peškov i mt- sto na skademickém gymnasiu v Praze, profesoru na státním gymnaslu v Jíčíně Josefu Pučelí- kovi místo na státním reálném gymnasiu na Král
Bican Král Bruderhans Dusl Hájek Houra Malý Novotný Pecl Josef Peškov Josef Pučelit Český Buděj Praha truhlářský ulice Sušice Český Budějovice Plzeň Karlín Louny Rokycany Českýcarsko Budějovice
18 article
Vinohradech, profesoru na státní reálné školev Plané dru. Aoisu Schebellovi místo na státní reálné škole v Novém Jičíně, profesoru na státním gymnasíu v Benešově dru. Františku Šimkovi místo na českém státním gymnaslu v Čes. Budč- jovicích, profesoru na státním reálném gymnasíu v Rokycanech Julianu Svobodovi místo na české státní reálné škole v Karlíně, profesoru na státní reálné škole v Kostelci n. O. Františku Uhrovi místo na státním reálném gymnasiu na Král. Vinohradech, profesoru na státní reálné škole v Teplicích-šanově dru, Filipu Watznauerovi místo na státní reálné škole v Litoměřicích. Ministr kultu a vyučování dále jmenoval A. Skutečnými učiteli na státní ch středních školách: a) Zatímní učitele- Roberta Hauptmanna ze státní reálné školy v Li- toměřicích pro státní gymnasium ve Vídnavě, Josefa Matějku ze státního reálného gymnasia v Chru- dimí pro státní gymnasium v Hradci Král., Jana šáru ze státní reálné školy v Rakovníku pro státní reálné gymnasium v Rokycanech. — ) Suplenty: Dra. Josefa Bartoše z české státní reálné školy v Karlíně pro státní reálnou školu v Rakovníku, dra. Artura Flanze z německé státní reálné školy v Karlině pro státní reálnou školu v Liberci. Václava Hroníka ze státní re- álné školy v Praze-Holešovicích-Bubnech pro stát- ní reálnou školu v Jičině, dra. Heřmana Kohlba- chera ze státní reálné školy v Salcpurku pro státn reálku v Teplicích-Šanově, dra. Frantíška Kozu ze státního gymnasia v Čáslavi pro státní reálnou školu v Táboře, dra. Václava Kůsta ze státní reálné školy v Kolíně pro státní gymnasiumv Mladé Boleslavi, Josefa Lorenze ze státního reál- ného gymnasia v XVI. okrese vídeňském pro státní gymnasium v Litoměřicích, Františka Maška ze státního reálného gymnasia v Kolině pro státní reálnou školu v Kostelci a. O., dra. Františka
Benešův Šimek Svoboda Král Watznauer Hauptmann Matějek Jan šár Bartoš Flanz Karlin Hroník Heřman Kohlba Frantíška Koza Kůst Lorenz Mašek František Nový Jičín Rokycany Karlín Kostelec můj Teplice Litoměřice Chr Hradec Královský Rakovník Liberec PrahaHolešovice Bubno Šanov Čáslav Kolín Mladá Boleslav Kostelec a státní reálný škola v Tábor
19 article
Mayerhofera ze státního gymnasia v VIII okresu vídeňském pro státní reálně gymnasium v Krasli- cích, dra. Karla Ruemlera ze státní reálné školy v Teplicích-šanově pro státní reálnou školu Plané, Edmunda Sandbacha z německé státní re- álné školy v Českých Budějovicích pro státní gym- nasium v Moravské Třebové, Antonína Š ilh u ze státního reálného gymnasía v Praze-Libni pro stát- ní gymnasium v Příbrami, Františka Šindler ze státní reálné školy v Rakovníku pro státní re- álnou školu v Lounech, Bohumila Sládečka z českého státního gymnasia na Král. Vinohradech pro státní gymnasium v Jičíně, Jana Stiebora ze státního reálného gymnasia ve Slaném pro druhou českou státní reálnou školu v Plzni, Karla Stunu z českého státního gymnasia v Českých Budějovicích pro státní gymnasium v Benešově. Rajmunda Tenscherta z první státní reálné školy ve druhém okresu vídeňském pro státní reálnou školu v Lokti, Otokara Trčku z české státní reálné školy v Českých Budějovicích pro týž ústav. B. Zatímními učiteli na státaích středních školách: a) Suplenty: Broni- slava Fleisehmanna z českého státního reál- ného gymnasia na Smíchově pro státní gymnasium v Pardubicích. Antonfna Minaříka ze státního reálného gymnasia v Praze-Truhlářské ulici pro státní reálné gymnasium v Chrudími. Arnošta Schirsche ze státního gymnasia v Žatci pro Albrech- tovo gymnasium v Těšíně, Františka Štěpán z první české státní reálné školy v Plzni pro státni reálnou školu v Rakovníku. Josefa Svačinu z českého státního gymnasia na Král. Vnohradech pro české státní reálné gymnasium na Smíchově, Josefa Tvrzského ze státní reálné školy Nymburce pro státní reálnou školu v Mladé Bo- leslavi.
Ruemler Sandbach Šindler Sládeček Král Stiebora Stuna Rajmund Tenschert Trčka Antonfn Minařík Schirsch František Štěpán Svačina Tvrzský Krasnout Teplice Planá Český Budějovice moravský Třebová Praha Libeň Příbram Rakovník Louny Vinohrady Jičín Slaný Plzeň Benešov Smíchov Pardubice truhlářský ulice Žatec Albry Těšín Nymburk Mladá Bo Broňa
20 article
Z Vídně, 3. září. (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.) Ministrem kultu a vyučování přeložení byl na uprázdněná místa ha státních středních školác na Moravě- Jaroslav Sládek, profesor na státní reálné škole v Novém Městě, na státní reálnou školuv Jevíčku, dr Antonin Vaculik, profesor na stát- ním reálném gymnasiu v Místku, na stální gym- nasium v Přerově, František Vyšinka, profesor na státním gymnasiu ve Strážnici, na české stát- ni dymnasium v Moravské Ostravě. Skutečnými učiteli na státních středních ško- řách jmenováni byli suplenti: Antonín Hlinka ze státní české reálné školy v Olomouci pro státní gymnasium ve Strážníci Ladislav Hoch ze státního gymnasia v Přerově pro státní reálné gymnasium v Místku, Josef Ji- ránek ze zemské české reálky v Kroměříži pro státní reálku v Novém Městě, František Paška ze státního gymnasia v Přerově pro státní gymna- sium ve Strážnici, František Pelikán ze stát- ního reálného gymnasia v Kyjově pro stožní gym- nasium v Zábřehu, František Růžička, katecheta na měšťanské škole ve Valažském Meziříčí, pro státní gymnasium v Zábřehu, Jaroslav Voli české státní reálky v Brně pro státní reálkuv Jevíčku. Provisorním učitelem na státní střední škole jmenován suplent Karel Emmer ze státního gym- nasia v Hranicích pro tento ústav.
Sládek Vaculik Vyšinka Hlinka Ladislav Josef Pašek Pelikán Růžička Jaroslav vůl Emmer Vídeň Morava Nový město Jevíčko Místek Přerov Strážnice moravský Ostrava Olomouc gymnázium v Místek Kroměříž Kyjov Zábřeh Valažský Meziříčí Brno Hranice státní střední škola jmenovat suplent
21 article Naše obce a kinematograf.
Naše obce a kinematograf. Před několika dny otevřeno bylo slavnostní městské kinematografické divadlo „Minuta“ nn Král. Vinohradech. Nechceme se nijak zmiňovati o důvodech, které vedly městskou radu ke zřízen tohoto podniku, který snad má doplňovatí a na- hražovati to, v čem městská scéna vinohradská finančně zklamala. Ostatně nejsou Vinohradští ni- jak originelní, majíce — correctis corrigendis — vzor ve „evětelných hrách“ zdejšího německého dl- vadla. Vinohradské městské klno jest však vhodnou příležitostí k několika poznámkám, čim většine kinematografů dnes jest, jaký úkol by jim připad- nouti měl a mohl, a zejména, jaké stanovisko by měla zaujati sociální politika komunální při provo- zování podniků takových v obecní režii. Otázk tato vzbudila pozornost mnoha politiků komunál- ních; pouze příkladmo uvádím přednášku profesora dra. Sellmanna z Hagenu na „Vysoké škole pr komunální a sociální správu“ v Kolině n. R., z ní některých myšlenek v dalším použito.
Král Sellmann Hagen Vysoký škola pr komunální
22 article
Sociální, paedagogický a mravní význam kine- matografických představení, zejména zhoubný je- jich vliv, byl i u nás v Rakousku opětovně před- mětem veřejných diskust. O neobyčejném významu kina svědčí též neobyčejná rychlost, s jakou si vy- nález tento dovedl získati obliby. Od vynalezení přístroje uplynulo teprve asi 14 let; před desit lety existovala v Německu dvě kina, dnes jest jich tam 3000, jen v samotném Berlíně 400. V Německu navštěvuje denně tři a půl milionu lidí kinemato- grafická divadla, týdně tedy přibližně as 24,000.000 t. j. třetina všeho obyvatelstva říše. Na celé zemi jest nyní asi 30.000 takových divadel. Ročně vy- robí se okrouhle 120 milionů metrů filmů, průměrně 1 M za metr. Technická a hospodářská stránk industrie filmové a kinematografické nespadá však v rámec této studie. Nám jedná se o kinematograí jako o výchovný prostředek sociální politiky vůbec a komunální zvláště.
Rakousko Německo Berlín
23 article
Kdosi nazval kino „divadlem maléh člověka“. O pravdivosti tohoto rčení poučí nás jediný pohled na každodenně ucpané vchody kine- matografických divadel. Přitažlivost kina pro massy jest nepopíratelná a jest tudíž na snadě myšlenk použíti této záliby nejširších vrstev k sociálnímu uvědomování a lidovému vzdělání. Dosud možno tvrditi — ne snad generelně ale jistě jen s výjimkami velice čestnými — že kino daleko spíše než vychovatelem lidu jest jeho svůd- cem a škůdcem. Rozumi se, že vina jest ve voleném programu představení. Kinematograf, aparát, sám o sobě jest „jenseits von Gut und Böse!“ Při volbě programu přicházejí však v úvahu dva momenty které jsou velice špatnými auspiciemi pro vnitřn hodnotu celé věci: instinkt, vkus mass a soukromá výdělečnont. Tyto dvě komponenty určují výběr předváděných filmů. Hlediště, přeplněné diváctvem nejrůznějšího věku, pohlaví i sociálního postavení vytřeštěným zrakem pozoruje o překot ubihajíc výjevy na bílé cloně. Až na nějaký snímek kraji- nářský neb současnou událost některou předváděj se předrážděnému obecenstvu výjevy, postrádající veškeré reality, vzaté z říše fantasie a nemožnosti O snímcích sexuelně dráždících neb nyní moderních výjevech detektivních, o zkušenostech, které s ná- vštěvníky biografů učinili kriminalisté, bylo ji mnoho napsáno. O zvláštní způsobilosti kina pů- sobiti na jednotlivá indivílna dostruktivně, při- spívati k degeneraci společnosti, nemůže býti ni- jaké pochybnosti! Nicméně může býti a jest kine- matograf, řádně jsa používán a veden, výchovným prostředkem par excellence právě týmiž vlastnost- mí svými, jímiž zneužíván jsa působí tak zhoubně.
Gut und Böse
24 article
Ovšem nesmí býti kinematograf ničím jiným než co naznačuje řecký jeho název „zapisovaě pohybů“ zejména musejí býti naprosto vyloučeny vešker fantasie, nemožností a výjevy, které nesnesou nejpřísnějšího soudu sociální paedagogiky. Pak stává se kino neocenitelným prostředkem vycho- vávacím, učitelem lepším než kniha neb obraz Proto nutno naň upozorňovati všechny, jimž ná- leží pečovati o výchovu a vzdělávání lidu. Kino jest neobyčejně vhodným nástrojem rukou zkušeného paedagoga z několika důvodů Na eleně kina oživuje mrtvý obraz. Zachycuje se nejen jediný okamžik časový, nýbrž celá fase ve vývoji neb životě a to daleko názorněji než v ži- votě skutečném: díe potřeby předvádí nám kin pozorované procesy zmenšené neb zvětšené, tem- pem rychlejším neb pomalejším skutečnosti. Kino umožáuje nám nad jiné prostředky dokonaleji za- chytiti události i vědění určité doby. Události které by většina jedinců v životě nespatřila bud vůbec neb aspoň ne tak přesně a dokonale (snímky ze života zvířat neb rostlin, mikroskopie, snímky krajin a pod.), odehrávají se projekcí vhodného filmu před našimi zraky. To znamená demokrati- sování vědy. Tím může vnikati poznání i do širo- kých vrstev lidových a působiti analogicky jak vynález knihtisku. To platí též correctis corri- gendis o umělecké výchově lidu, o projekci děl umění výtvarného, o předvádění prací dramati- ckých, sehraných předními umělci a pod. Na útlé diváky působily by se stanoviska čisté morálky snímky, předvádějící činy sebeobětování, sprave- dlností, lásky k vědě a pod., zejména láska ku přírodě nenalezla by vhodnějšího a účinnějšíh propagátora nad kino.
25 article
Kinematograí může tedy býti užit v lidové práci osvětové ku propagování poznatků věde- ckých i uměleckých a proto není možno nechati prostředek takovýto bez povšimnutí. Mnohé z na- šich škol, obecných i středních, pochopily již správně význam kina jako pomůcky výchovné, ze- jména ve vědách přírodních, zoologii, botanice, fy- sice i chemii, zeměpise i dějepise, v mathematice i ve vědách technických. Vyučování stává s úspěšnějším; je názornější, poutá po celou dobu pozornost žactva a neunavuje. Nammnoze bude ovšem vždy nutno doplniti obraz živým slovem mezi obraz a diváka vstupuje pak odborný slovný výklad a doprovod. Dle stejných zásad nutno postupovati při po- užití kinematografu jako prostředku ke vzdělávání lidu. Příkladem ne ovšem zcela přiléhajícím může býti vídeňská „Urania“. Pražské německé divadl jen občas vsunuje své „Lichtspiele“ mezí svůj re- pertoir; pak střídají se tam snímky z oboru tech- nické výroby, snímky přírodopisné, výjevy ze ži- vota národního, obrazy krajin i čísla humoristická. V případech takových vždy však vadí moment ziskuchtivosti. Tak závažný kulturní faktor, jakým jest právě kino svou přitažlivostí a vlivem na massy, musí býti vybaven ze síéry různých po- stranních vlivů. Tím jest dán důvod, proč právě některá veřejná korporace a zejména obec jest sociálně povinna a obzvláště způsobila zříditi provozovati veřejné, komunální kino. Náklad fi- nanční (ca. 2000—3000 K) nepadá při značných na- mnoze rozpočtech školských a vzdělávacích vůbee valně na váhu. Mimo to kino vhodně upravené a vedené stane se středem, osou a ústřednou cel osvětové akce. Také kinematografu by se zvýše- ním niveau prospělo.
26 article
My v Čechách a v Rakousku vůbec nemáme dosud naprosto žádných praktických zkuženost v tomto směru. V Německu, kde celá tato akce jest neobyčejně aktuelní, jest dosud jediné obecní kino v Eickelu (Vestfalsko). Zřízení takového obec- ního kinematografu nebude pravídelně skýtati zvláštních obtíží. Vhodná, hygienickým požadavkům odpovídäjící místnost bude buď k dísposící nebo zřídí se malým nákladem. Důležitá je volba místa. kde kino bude zřízeno; zejména má-li se hrátí denně jako v ostatních podnicích ryze výdělečných, dopo- ručuje se vyhledati místa živě frekventovaná. Otázka personálu v podniku zaměstnaného musí býti řešena stejně jako v ostatních podnicích obecních. Zejména nutno opatrně postupovati při jmenování vůdčího úřadníka a vykladače, kteři mohou býti spojeni v jedné osobě. Otázka schop- ných a kvalifikovaných vůdčích sil jest životní otázkou celé akce. Nutno voliti osobu s poku možná rnačným vzděláním předběžným, zejména přírodovědeckým, která neteliko musí dokonsle
Čechy Rakousko Německo
27 article
ovládati látku předváděnou, nýbrž musí též před- nesem, pokud možná zdravým humorem a vtipem kořeněným, udržovati diváctvo v pozornosti a vždy dle duševního niveau a fondu publika přibližovati mu děj předváděný a činiti jej stravitelnějším. Řekli jsme již, že obecní neb vůbec komunální kino jest předurčeno státi se těžištěm a pateří celé lidovýchovné akce. V rámci přednášek, prováze- ných světelnými obrazy a snímky kinematografi- ckými, mohou se vhodně uplatníti a sejíti ke spo- lečné práci všichni vzdělanci obce bez rozdálu stran a povolání, kteří pociťují zodpovědnost so- ciální, kterou společenské postavení a vzdělání jejich sebou přináší. Kino takové jest neobyčejně vhodným do- plňkem vyučování v rámci celkové osnovy stejně jako přiležitostným vzdělávacím prostředkem lido- vým při veřejných přednáškách, universitních ex- tensích a podobně. Důležitým předpokladem jest též vhodný výběr a tím i dostalečná zásoba obrazů a filmů. Větší a zámožnější komuny mohou si v krátké poměrně době snadno zříditi archivy Hilmů. Ve velkých mě- stech jest nákup filmů značně hospodářským, po- něvadž filmy se obyčejně mnohostranně využitkují. Menší města a obce venkovské mohou si opatřo- vati filmy nové i starší společným nákladem. Kde by výdaj s nákupem filmů spojený byl příliš veliký. možno se spokojiti s pouhým půjčováním filmů; fi- mová cenirála „Lichtbilderei G. m. b. H. M. Glad- bach“ půjčuje za mírný poplatek (1 fen. za 1 m star- ších lilmů, novější snímky poměrně dráže) ze své bohatě zásoby filmy seřaděné ve dvanáct skupin.
H M Glad
28 article
Celý program, stačící na půl druhé hodiny, dodá tato firma již za 20 M. „Lichtbilderel“ provádí též calé zařizování kinematografických závodů a síce na světlo Drumondovo od 275 M, na světlo elel- trické od 400 M výše. Pro venkov osvědčily by se menší kinemalografy lehce převozné. Komunální kina mohou bráti dostatečný ohled na zvláštní požadavky čistě místní, na př. opatř- vati a předváděti snímky pamětihodných událostí (i krajin a pod.) lokálních, přizpůsobovati program vkusu a náhledům místního pubska a j. Jiný pro- gram zaujme přírozeně obyvatelstvo okresu čistě průmyslového a něco zcela jiného bude zajímati diváky převážně v zemědělství zaměstnané. Předváděním specielních themat, resp. objed- návkami potřebných filmů, mohou podniky tako- véto vykonávati prospěšný vliv na celou industril filmů a příspěti tak ku povznesení celého tohoto odvětví. Je patrno, že kinemalograí je mocným kultur- ním činitelem a poznání toto proniká neustále. Úspěšná akce, vedená komunami, může znamenitě prospěti myšlence lidového vzdělání a zároveň též paralysovati zhoubné vlivy čístě výdělečných pod- niků kinematografických, vypočítaných na nízké instinkty a choutky nejširších mass bez jakýchkoliv ušlechtilejších tendencí. Možno jen přáti novému podniku vinohrad- skému, aby splnil aspoň část kulturních úkolů, nimž obec jest v prvé řadě povolána, aby vůdčí činitelé nenechali se vésti jen touhou po vyproda- ných hledištích a aby nové kino nepropadlo osudu podniků pseudouměleckých, ve skutečnosti poule výdělkářských
Lichtbilderel
29 article Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech. V Hradcí Králové, 2.“ srpna (Pův. dopís „N. L..-
Čechy Hradce Králové
30 article
(Obecní hospodářství Hradce Krá- lové. — Umělecká výstava. — Dozvuky obecních voleb v Č. Skalici) Dokladem novinářské nesvědomitosti je nejno- vější případ „Osvěty Lidu“. Věc týká se Hrad- ce Králové. Hospodářství obecní v r. 1912 vykazuje účetní schodek 264.000 K. Obnosy, s nimiž jakos příjmy v rozpočtu na rok 1912 bylo počítáno, bě- hem roku obecní pokladně odvedeny nebyly z růz- ných důvodů, ale jsou to vesměs pohledávky dobré. Během tohoto roku pravděpodobně však obcí za- placeny budou všecky. Jsou to mezi jinými: pe- níze za pozemek, posloupený okresu, dále za po- zemek, potřebný pro regulaci Labe, příspěvek na úpravu okolí labského mostu, subvence musejní atd.
Hradec Č . Skalica Hrad ce Králové labský most
31 article
Zaplacením všech obnosů obecní hospodářství v r. 1912 bude několika tisíci korunami aktivní. Kdo jen trochu chápe rozsah obecního hospodářstvi města Hradce Králové, postřehl by ihned, že schodek 264.000 K není výsledkem nedobrého hospodářství, ale důsledkem nahodilých a nepředvídaných okol- ností, že neznamená také pasivum, protože o ně- jakých ztrátách nemůže býti řeči a protože podni- kání obce dělo se jen v rámci rozpočtu. A zajisté neopomenul by té okolnosti, že obec podnikla nutné investice elektrárenské, o jejichž účelnosti nemůže býti pochybnosti. Proto všeobecně v Hradci Krá- lové překvapilo, když realistický žurnál „Osvěta Lidu“ označila uvedený schodek jako důsledek ne- dobře opatřeného obecního hospodářství a při tom způsobem přímo odporným napadla sta- rostu města dra. Ulrich a. Schodek je pro „O. L.“ dokladem, že „veliké, rostoucí úkoly mě- sta neobsáhne jediný člověk sebe agilnější“ a při tom poznamenává, „že nic tak nesvádi k absoluti- stickým choutkám a jednostrannosti, jako když se jedné hlavě přikládá neomylnost a ponechává se jí naprosto volné pole.“ Kritiky „Osvěty Lidu“ chopil se německý liberecký denník a s pochopi- telnou radostí ji předkládá německé veřejnosti.
Ulrich Hradec Králové Hradec
32 article
Libereckým Němcům nemohlo nic více přijíti vhod než taková zpráva o vůdčí komuně severovýchodo- české, soupeřící v různých směrech z Libercem. Německý list neměl ovšem povinnost starači seo zjíštění obsahu oné zprávy. Přijal ji jako odsuzu- jící kritiku české obce z českého listu a měl mož- nost ukázat, jak „vypadá nejvzornější česká ko- muna“. Případ je víc než trapný, povážíme-li, ž Hradec Králové má vůdčí poslání v severovýchod- ních Čechách, že je střediskem českých snah ná- rodohospodářských, že k němu ostatní obce hledí jako ke vzoru spořádanosti, podnikavosti. To měla „Osvěta Lidu“ vědět. Osobnost dra. Ulricha je proti útokům realistického tisku imunní. „Kritika mé osoby je mi lhostejnou,“ pravil nám při této příležitosti. „Ale je mi líto, že se může bráti v po- chybnost řádnost našeho obecního hospodářstvía že se nerespektují skutečnosti.“ Dru. Ulrichovi je rodné město jeho předmětem nezištné lásky. Má jedinou ctižádost, vytvořiti z Hradce Králové dů- ležité středisko severovýchodních Čech. A této ctižádosti věnuje takměř celý svůj život, pracuje bez oddechu, s láskou a energií často až obdivu- hodnou, má úspěchy, dílo se mu daří za okol- ností někdy mlmořádných. A-při tom neobyčejně skromný člověk. Chápeme roztrpčenost hradeckých občanů, kteří v kritice „Osvěty Lidu“ vidí první
Němec Ulrich Liberec Hradec Králové Čechy