Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 31. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 360.

4 article

Na ranni a večerní listy předpládi se: V Praze v administrael na měslo. . . . . . 2 K— na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K esn ve fillálkách na měsio. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsic. na tvrt ista : . . . 9 K sn s dvojí zásilkou na měsle. . . . na čtvrt leta

Praha

5 article V poslední den 1909!

V poslední den 1909! Sylvestrovskou retro- i prospektivu ob- staral národům, i v panské sněmovně za stoupeným, letos baron Plener. Datum jeho rozpočtové řeči nekryje se sice přesně se svátkem Konstantinova křtitele, ale parla- mentní rok skončil už definitivně dva dny před ním předvčerejší schůzí sněmovny lordů. definitivním uzákoněním obou předloh, k vůli nimž, anebo spíše kolem kterých udal se epochální obrat v historii rakouského parla- mentarismu — zmocňovací zákon a rozpo- čtové provisorium. Plener při tom promluvil a pro tisk německo-liberální bůb, anebo aspoň polobůh promluvil. »N. Fr. Pressee nadšena jest až k sentimentu, až po lichotky »elegantním, pěstěným, ale energickým a obratným rukám« barona z nejvyšší účtárny říše, jimiž prý berní kytici finančního mi nistra roztrhal na drobné proužky. Pro nás ovšem důležitější jest Plenerův pokus syn- these v otázce národnostní a tím zajíma- vější, že státník tento, který celou svou ka riéru děkuje této otázce, pronesl o ní věštbu z krypty státníků, jakž se až do nedávna panská sněmovna nazývala, dokud členy je- jími nebyli ještě politikové, stejně aktivní jako směrodatní.

Plener Konstantinův Plenerův panská sněmovna

6 article

K nim ovšem bar. Plener nenáleží, ne- boť zůstal už pro vždy v roli jednou přijaté, v úloze saturovaného sic, ale »vytřibeného starce«, rovněž čestně-ironický titul, ktero se peerům do nedávna přikládal. Bar Plener už dávno není oratorem suchých jedovatin a škrobených varincí o škorpionech, zdědě- ných po praotci něm. pokrokové strany; o té doby, co se octl na jedné ze sinekur bez- nadějných už excelencí, náleží k vyznavačům tisícileté říše míru českoněmeckého, on, druhdy jeden z nejprudších podněcovatelůa velitelů v boji a jeden z původců jeho ne smiřitelnosti, — dnes prorok konce »exklu sivního nacionalismu« a potíratel »divokého plemenného záští jménem pokroku civilisace XX. věku, chvějící se odporem nad národ- nostní politikou, jejímž posledním cílem jes boj plemen a vzájemné vyplenění«.

Plener bar Plener

7 article

Tak zní věštba bar. Plenera, druhdy »rytíře s chocholem na přilbě vlajícím« v nejvražednější sečí plemenného boje vy hlazovacího, věštba pronesená těsně před prahem roku, průběhem jehož má dojíti k skoncování národnostního zápasu v Čechách, jak všichni v kostech cítíme, jak málo kdo z nás upřímně věří! Arnošt z Plenerů jme noval obě osnovné soustavy, jimiž má byt odstraněna »obtíž národnostních protive předlohy o užívání jazyků u státních úřadů a o krajském rozdělení v Čechách a opako val tisíekráte slyšenou již frásí o nich, že jsou »vhodným podkladem vážných porad pro umírněné politiky. «- Dvorní rada prof Hlava měl tolik zá sadovosti pohotově, že Plenerovi ukázal, že jediným místem k jednání o národnostních otázkách v Čechách jest sněm království českého a sluší věru litovati, že se tato nota neozvala také v řeči hr. Clam- Martinice, jemuž jinak sluší vzdáli zvláštní dík za obhájení pověsti české proti infamiím »N Fr. Presse« o »českém hvenismu« při po- slední železniční katastrofé, čímž přiměl vídeňský list k formální omluvě na dvou místech s podotknutím, že otiskla tohik bídáctví »Prager Tagblattu«, kteréž dlužno znovu a důtklivě vštípiti do paměti české veřejnostil Thema národnostních předloh bylo do tčeno ještě jednou průběhem debaty a sice

Plener Arnošt Martinic Prager Čechy

8 article

drem. Baernreitherem, který označil povahu osnovy o krajském zřízení v Čechách velmi významným slovem, řka o vyrovnacích vyjed- náváních, že jich čtvrtý pokus musí se dít při zavřených dveřích a že vláda i strany musí míti zmužilost pevnoty v této věci »payer de sa personne«. Francouzské rčení to znamená »nasaditi svou osobnost« »odvážiti se svého života«, »zaplatiti svou existencí«. V použití Baerenreitherově pak skutečně značí odvážiti se politické existence pro strany a vůdce české, kteří by vešl v jednání o vládních předlohách jazykových a krajských, aniž by se jim podařilo přetíti prokletou německou »směrnou šúůru« těchto vládních předloh, a zabrániti uzákonění pou- bých zásad, jichž přijatelnost pro Čechy Baernreither dovozoval námitkou, že také školní otázka byla v Čechách rozhod- nuta cestou osobní autonomie že touto cestou lze vybudovat ochranu menšin. Tvrdili něco podob- ného v době krvavých bojů o každou jedno- třídku, za kterou česká menšina sází svou existenci, v době dvoumilionové útočné sbírky Roseggerovy na stavbu »školních německých pevnůstek na jazykovém pomezí« a milionové sbírky matiční na obranu, tvrditi něco po- dobného, kdy německé obce umístují české veřejné školy v kulnách a k nim cesty če- ským dětem vykazují přes hnojiště, kdy ně- mečtí učitelé českým dětem plvají do úst za české slovo a doporučovati něco podobného za vzor ochrany českých menšin, k tomu je zapotřebí skutečně — Baernreithera !

Baernreither Čecho Roseggerův Čechy

9 article

Právě prolhanost německých de- dukcí, která nedala se utajiti ani s politické tribuny ústavně nejvyvýšenější, přesvědčuje nás o tom, že všechny smířlivé pósy něme- ckých státníků a vášně prostých prostřed- níků panské sněmovny mezi stranami sně- movny poslanecké jsou jen lépe tajenou ma- skou protičeského záští. A protislovanského vůbec! Neboť odslavec Plenerův o regene- račním pokusu Slovanstva v posledních le tech, jeho pasus o novoslavismu není ničím jiným než rafinovanou denunciací sku- tečného tajného rady prostředínictvím sně movního referátu. Stačí si jenom přečísti jeho věty o ne oslavismu v první řadé namířeném prý prot Německu a proti Némcům v Rakousku o tom, kterak prý nelze odhadnouti silu uplatnění těchto snah, o náspu německého obyvatelstva Čechách, mohutné to překažce, o jakou prý se rozbijí utopistické plány rakou- ských Slovanů a zvláště Čechů našeptávané jim zahraničný m nepřáteli, aby se pochopilo, co horouc nenávisti žije ještě v tomto mumifikovaném odpovědníku českého národa, v tomto chrliči německého záští proti Čechům z dob jeho květu. Ovšem že dv. rada Hlava i tento útok odmítl. Novoslavismus je přece vnitřní nut- ností slovanského poslání ve světě a novo- slovanské hnutí musilo vzniknouti i beze všeho německého antagonismu evropského bez ohrožení jeho a východopudným roz machem, bez německých přísah vyhlazení rakouského Slovanstva s pomocí říšsko- německou, neboť jest kulturním přikazem Slovanstva a úkolem jeho bytnosti. Nic ne zabrání jeho vzmachu, jeho vývoji, jeho sblí- žení s metou, která jest jedním z nezastavi- telných určení indo evropského lidstva! So- čení proti tomuto kulturnímu a hospodář- skému hnutí jako plánům, našeptávaným rakouským Slovanům prý ze slovanského

jítdukce Plenerův Čecho Německo Rakousko Čechy

10 article

zahraničí, očerňovati tyto čistě osvětové snahy tónem plenerovštiny z předvčerejška. ve dnech, kdy svět ještě tone ve svěžích dojmech procesu chorvatské koalice proti bídákům německo-liberální školy, to jsou všechno symptomy bezedného a nejdivočej- šího plemenného záští, samým Plenerem v úterý pokrytecky odsuzovaného. Nikoli! Nezmaříte novoslavismu a jeho postupu, poněvadž nemáte moci odkliditi z světa Slovanů a energie slovanského massivu z konečného rozhodování o příštích útvarech civilisace. Vaše moc octne se v koncích i v této říši týmž okamžikem, kdy zásady novoslavismu stanou se tmelem politického utváření sil a stran v rakouské radě krá lovství a zemí A máme-li se vrátiti k thematům bližším a dle všeho bezprostředním — tož pravíme Nebojíme se, že prohrajeme celistvost sve vlasti a rovné právo své národnosti proti spojenectví vlády s Němei. Neboť »o tom se nikdo nesmí klamat, že český národ snese všechno, jenom ne roztržení tisíci leté jednoty království českého- »hrají-li si Němci na národ pánů a nadlidí nectí li český lid tak, jak si přejí, aby ctěn byl lid německý, nedojde k míru a pak při- jmeme nejostřejší boj a přestojíme i ten ví- tězně..« Jakož bylo řečeno, tak na tom stojíme a zůstaneme, nejen pro rok 1910, ale pr všechno příští!

Němei Němec

11 article Zatímné opatření

Zatímné opatření v příčině zemské pivní dávky. Byla vydána tato úřadní zpráva: »Jak všeobecně známo, pozbývá zemský zákon ze dne 27. ledna 1903 č. 17 z. z., jímž zavádí se zemská dávka ze spotřeby piva, dnem 31. prosince t. r. působnosti, a ježto až do té doby nestalo se opatření zákonem zemským z účelem prodloužení platnosti dávky pivní, nedo- stává se pro dobu od 1. ledna 1910 zákonného podkladu pro další vybírání této dávky. Ježto není vyloučeno a spíše očekávati lze že sněm království českého se usnese na novém zákoně o dávce pivní, a to se zpětnou působ- nosti od 1. ledna 1910, dlužno pečovati o to aby zaj štěna byla kontinuita v opatřování pod- kladů, na nichž se dáska pivní ukládá. Je to v zájmu i samých pivovarů, ježto by jinak pro zjištění podktadů pro ukládání dávky pivní užito býti musilo jiných a zajisté daleko více tížících prostředků. (Nahlédnutí do obchodních zápisko pivovarů a hostinských a t. p.) Přihližejíc k těmto naléhavým důvodům pokládalo c. k. mistodržitelství za nutno učini ve shodě se zemským výborem král. českéh příslušně opatření za účelem zajištění kontinuiey v obstarávání podkladu pro ukládání zemsk dávky ze spotřeby piva po dni 1. ledna 1910. Za tím účelem na základě dohody s výbo- rem zemským vydává se a v zákonníku zem- ském uveřejňuje mistodržitelská vyhláška, dl niž podnikatelé pivovarů zápisky mistodržitelským naťizením ze dne 15. února 1903 čís. 24 z. z. předepsané, ze- jména rejstříko odbytu piva dál vésti a zemskému inspektorátu pro dávku pivní zasilati maji Rovněž mají i na dále podávána býti oznámen podniků dopravních, předepsaná v § 10. zml něného místodržitelského nařizení.

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 30. prosince. (Ra žová p r o nosa.) Nad míru optimistickou úvahu o poli tické situaci přináší »Dzien. Pol.« ve vídeňském dopise. Jest nadšen křesťanskými soctály, že činí vše možné, aby pro příští parlameniní většinu získali také liberální Němce. Proto prý se parlamentní situace na rok 1910 rýsuje ve- lice příznivě. V polovině ledna sejdou se v Vídni vůdcové vážných politických stran na poradu v příštím pracovním programu. Jestliže Němci obou táborů, Čechové vyjma radikály a Poláci se dohodnou o pracovní program, bude tím i bez formálního usnesení založena vělší na. která bude ručiti za provedení programu. Zbude ovšem ještě rekonstrukce kabinelu, otázka n právě snadná, uváží li se, že každá národn strana zahrnuje v sobě několik politických frakci. Ala i pro řešení této otázky dáno prý už vo- ditko projevem »vysokého aktivního státnika« ve vánočním číslo »N. W. Tgbl.«. Stranám bude dáno na vůli dohodnouti se o jich zastoupení v ministerstvě, ale rozhodnutí o osobách mus býti ponecháno koruně. To znamená, že dohod se může týkati otázky, kolik má v kabinetě za- sedati Němeů, Čechů, Poláků atd., ale osoby z národních táborů vybere si koruna, neohlížeji se na vnitřní politické frakce.

Pol Němec Čecho Polák Al N W Tgbl Praha Vídeň

13 article

Litujeme, že optimista z »Dz. Pol. « nena- pověděl aspoň několika slovy, jak si představuje příští pracovní program říšské rady. Nemysl přec, že smí obsahovati jen státní nezbytnosti zachování německé nadvlády v Rakousku. Sebe přísnější jednací řád neumlčí Slovanů, domáha- jicích se svých práv a nebude-li v příštím pro gremu pamatováno také na tato zadržovaná práva, nic se nepořídí s progamem, byť byl n papíře sepsán barvami nejrůžovějšími. V Praze, 30. prosince. (Mimozákonný stav v Uhrách.) Výsledek dnešního slyšen dra. Lukácse a Justha u panovníka ukázal, ze se nezdatila ani kombinace Lukacsovy vlády. opírající se o Justhovou stranu neodvislosti. Pa- novník nepřistoupil na žádost Justhovu, aby ustoupil před požadavkem samostatné uherské banky a um padly všechny plány, vystavěné n předpokládaném splnění onoho požadavku. Uhry nebudou tedy míti ani o Novém roce nového ministerstva, a poněvadž dr. Wekerle odvolal v parlamentě předlohu o zatímném rozpo čtu. nebudou míti vůbec nijakého rozpočtu. Dle zprávo došlých z Pešti, dr. Wekerle jako ministr finune učinil již opatření, jak se mají státní pokladny zachovati za doby ex-lex. Od 1. ledna mají s vypláceti pouze takové platy, jichž zadržení by způsobilo škody státnímu nebo soukromému ho spodářství. Všechny tyto platy jsou v oběžníku zvláště vyjmenovány. Patři k nim mimo jine všechny výdeje, týkající se státního dluhu, jakož i ony, které se nepřetržitě vypláceji. Pro všechny jiné výplaty jest třeba zvláštního dovolení mini sterské rady. Také vydána nařizení, týkajícís vybírání danl, jež — jak známo — za doby exlex v Uhrách exekutivné vymahány býti ne- smějí.

Pol Lukács Justh Lukacsův Justhův Uher Wekerle doktor Rakousko Praha Uhry Pešť Slovan

14 article

Z Gorice, 28. prosince. (Nový z em ský výbor.) Předušlý gorický sném byl roz- puštěn, protože se strany nemohly dohodnouti o přísedicí zemského výboru. Dnes, když ve sněmovně sedí jen klerikální Slovinci a Vlaši volba zemského výboru provedena hladce. Zvo leni dva klerikální Slovinci (Gregorčič a Berbue a dva liberální Vlaši (Pinausig a Pettarin). Kle- rikální Vlaši se podrobili rozhodnuti většiny V Praze, 28. prosince. (Francou z ský spis o Chorvatsku.) Dr. Guy de Montbel vydal v Toulouse spis o politickém postaven Chorvatska v říši rakouskosuherské. Spisovatel který čerpal jak ze studií politiků maďarských vste

Vlach Gregorčič Berbue Pinausig Pettarin Guo Montbel Gorica Praha Chorvatsko Toulouse

15 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za lb Ve filiálkách na venkovs ranní čisle večerní . . . . . . . . 5h Snseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské al. , a Tam nacházují se též rednkce, tiakárna a sxpedine „Národnich Listů“. Rukoplsy se nevraenil

16 article

tak i chorvatských a postavil se tedy na stano- visko dle možnosti nestranné, líčí stručně poli- tické dějiny Chorvatska a pozdržuje se při vy- rovnání rakousko-uherském z r. 1867 a uhersko- chorvaiském z r. 1868. Na otázku, je-li Chor- vatsko státem, odpovidá záporně; nemáť ří- zení své politiky ve vlastních rukou. Avšak, hledí-li se k široké autonomii, které požívá v rámci státu uherského, nemůže býti také na- zváno pouhou provincií. Vyrovnání dalo Chor- vatsku zcela zvláštní státoprávní postavení, takže je útvarem státu podobným, ale státem není. Státoprávní postavení Chorvatska je na př. mno- hem lepší a výhodnější, než postavení králov- ství českého v rámci státu rakouského. Na konci spisovatel projevuje mínění, že jest v zájmu evropské rovnováhy, aby Chorvatsko udrželo své výhodné státoprávní postavení. Změna v Chor- vatsku způsobila by prý veliký otřes v celé říši habsburské a toho není možno si přáti, poně- vadž Rakousko-Uhersko musí v zájmu Evropy zůstati nárazníkem mezi německým Michlem ruským mužíkem.

Chorvatsko Chor Rakousko Uhersko Evropa

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article

V Praze, 30. prosince.

Praha

19 article

Odstoupení N. A. Chomjakova. »Svět« oznamuje: Z pramene věrohodného se dovídáme, že předseda hosudarstvenné dumy N. A. Chomjakov pokládá svou hodnost zu úplně nesnesitelnou a rozhodl se odstoupiti. Francouzské válečné loďstvo v černohorském přístavu. Tyto dni připluje do válečného přístavu v Baru válečné lodstvo francouzské za velení admirála Pivera, aby vzdalo hold francouzské republiky panovníku svobodné Černé Hory, kni- žeti N kolovi, k padesátiletému jubilejí jeho na- stolení. »Glas Crnogorca« píše k tomu Prvý svobodný přistav celého Slovanstva na Ja- dranském moři pozdraví prvý rachot francouz- ských děl, a prvá dělostřelba, která odzdravi francouzskému loďstvu na svobodném srbském moři, bude černohorská. Zbraně černohorské dávno osvobodily naše přímoři, ale rozhodnutím berlinského kongresu nebyl dovolen válečnému loďstvu žádné velmoci přístup do černohorských přistavů, a Černá Hora musila se podrobiti tomu rozhodnuti. Ale jedna smíouva berlínská byl porušena na škodu Černé Hory, Černá Hor oznámila velmocem, podepsavším berlínskou smlouvu, že pro příště neoznává omezení, které ta smlouva ukládala Černě Hoře na mořském pobřeží. Velmoci přiznaly Černé Hoře to právo. a nyní je možno, aby do přístavu barského při- plývala válečná loďstva států, Černé Hoře přá- telských. Totě významná událost nejen pro Černou Horu, nýbrž pro všecko Slovanstvo.

Chomjakov Piver Glas Crnogorca Černá Hora

20 article

Hlasatel srbské vlády »Samoupravas radostně vítá francouzské loďstvo v černohor- ském přistavu a píše: Jako dobří bratři srdečně se radujeme tomu zaslouženému uznání, které Francie vzdává bělovlasému vladaři Černé Hory. a považujeme to za projev sympatie zároven všemu srbskému národu. Černá Hora a Srbsko, spojené svými vysokými národními eíli a vedené vlastenectvím svých panovníků, vždycky budou o to, aby se rozhodně zastaly životných zájmů srbského národa a otevřely mu cestu do lepší budoucnosti. Bojkot německých tovarů v Polsku ustává. Varšavský dopisovatel německého měsíčníku »Zeitschrift der Fabrikanten und Händler Iand- wirtschafilicher Maschinen und Geräte« a radosti oznamuje, že bojkot německých tovarů v krá-

Francie Černá Hora Srbsko Polsko Zeitschrift der Fabrikanten und Händler Iand Maschinen und Geräte

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 31. prosince 1909. (Konec!) Tak dnes tedy udělají všude ve světé papírovém, v úřadech, bankách, továr- nách, účtárnách, kasách, matrikách . . . tučnou čáru, sečtou poslední čislici —- je konec ! Rok letošní náleží minulosti, byl — tou tlustou lini házejí jej k těm oslatním mrtvým, jichž nen čísla a jichž jen od narození Kristova počítáme devatenáct set devět. Vlastně — chceme-li býti přesni — ne- vlme určitě, nepočítáme-li snad víc. Prý se pů- vodce našeho letopočtu přepočítal nejméně o rok Je to ve vědě historické jako ve všech vědách kdo začínal, nepočínal si ještě s tou akurate sou, jakou od ného žádáme dnes my — a ná sledek toho je, že se nemůžeme přesně dopo čítati konce. Není to jako ve státním rozpočtu kde ministr financí přesně ví, až na půl haléře. že potřebuje na nastávající rok tolik a folik seh milionů, tolik a tolik tisíc, set, desltek a jednot- livých korun — a krom nich ještě, nevím jiste zdali 25 nebo 23 a půl haléře. Kdyby náš parlament (my jej známe) okázal pevnou páteř. dovedl by nepochybně těchto pětadvacet a půl ha- lére škrtnout. A rád bych viděl, jak by pan ryt. Biliňski — Hospodin ho chraň a opatruj — bez lohoto 25 a půl haléře vedl dále státní správu — a vystavěl na př. jenom tretí kolej v Uhersku. Těch pětadvacet haléřů by mu všude schá- zelo .. Je to vskulku zajímavé, jak přesně počítá moderní stát. Až na půl haléře — a běda, kdyby dnes ve státní pokladně ten haléř přebyí anebo ten půlhaléř scházel. Byla by to asi taková neměžnost, jako kdyby dnes v noci dělo bouchlo o půl vteřiny později. Všichni víme, že naše dělo střili s přesností jedné setiny vteřiny — a kdyby bouchlo později, byly by vlastn

Kristův Praha Uhersko

22 article

všechny naše oslavy Nového roku hodně opoz děné — skoro jako všecky předpisy o uvaro- vání neštěstí na drabách a v dívadle. Přesnost, zevrubnost! Náš věk dvacštý žije, zdá se, jen v tomto novém hesle. Kdo tomu nevěři, ať si vezme práce našich akade- miků v jejich »Rozpravách« anebo ve »Věst niku«. Chloupky nálevníka jsou tu pečlivě změ- řeny, objem lidské lebky dokonale spočitán víte všichni, že moderní věda dávno už překo- nala otázky, které klade Hospodin Jobovi v Písmě; přišel-li by dnes Hospodin k astro- nomu a zeptal se ho jako Joba: »Shlédl-l širokosti země?«, odpoví mu astronom: polumě průměrný činí 6,371.106 a půl metru; obvo rovníku 40,076.625 metrů a 25 centimetrů povreh zeměkoule (jenom zhruba) 510 milionů.

Chloupek

23 article

82 tisíc čtverečních kilometrů . . . a jistě by ještě chtěl vykládati o krychlovém obsahu, váze, průměru atd. A kdežto starý Job musil zahan- beně mičeti, když se ho ptal Hospodin: »Kd rozměřil ji, víš-li? aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?« — nový astronom klidně odpoví: »Arago a Biot roku 1806—1808 — až na tisicinu čárky«. A když Jahve vykládá Jobovi o vel- rybě obromné »zdaliž naplníš háky kůži její? a vidlicemi rybářskými hlavu její? Vztábní jen na ni ruku svou a neučinis zmínky o boji!« — to všechno by dnes příradopisec přešel útrpným mlčením; není sice ještě ani moderní zoolog úplně jist, zdali velryba kapská (Balaena austra- lis Desmoulins) a velryba japonská (Balaena japonica Lacepěde) jsou tytéž druhy, ale jinak má je zváženy a popsány všechny a prochází se v její kostře tak klidně, jako by nebyl nikdy Hospodin řekl Jobovi »zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? Tak přesné a úplné jsou nyní znalosti naše — a není konce otázkám a bádáním, které po- malu zapletly člověka do takové sítě dotazů, že mu bývá z toho až úzko. Jak známo, nejenom učenci jsou tak zvědaví: pan ministr finane

Job Arago Jahve Desmoulins

24 article

vymáhá si právě zákon, aby mohl ochotně sám nevědomému poplatníku z vlastních jeho zápisů přepočitati jeho přijmy a ukázati mu, že se mu vlaslně vede mnohem lépe, nežli ubohý poplatník myslil. A napřesrok v tento den budou už před námi ležet pěkně srovnané tabulky, nepochybné zase rozhojněné, které potřebuje moderní stati stika každých deset let — a zítra nám dodá berní úřad sličné formuláte, abychom mu po- věděli onu závérečnou sumu, kterou jsme dnes právě napsali pod tučnou čáru zavírající rok letošnl. A budeme musiti dobře vzpominati dobře účtovati — neboť že zvědavé Excellenci náš parlament jístě dovoli prohlédnout ubohému poplatníku kapsu a knihy, to je tak jisté, jako že za dalších deset let bude se musit poplatník postavit k Roenlgenovu přístroji, aby se zjistilo co má v žaludku (o srdce se stát nestará). Tedy: žádnou chybu v počtech bilančních Hůře by arci dopadala bilance naší politiky; ta se, tuším, letos několikrát přepočítala — tak jako jsme se snad v dějinách přepočítali všichni.

Roenlgenův

25 article

Přepočítali se stavové čeští r. 1547 — a jejieh chyba v počtech stála čtyři hlavy, několik sel tisic kop grošů a samostatnost měst; přepočital se stavové čeští r. 1620 — chyba byla většl. stála 27 hlav, miliony jmění a samostatnost ce- lého království; přepočítali se naši radikálové r. 1848 a naši oporlunisté r. 1871; přepočitali se naši socialisté i nacionalisté, realisté i komu- nisté; vždy si vzpomínáš na slova Vrehlického — »ať to v svělě jak chce chodí — do ná vždy se mláti« ., Ale nechme politiky tam těm nad čarou; beztoho nejskvělejší bilanci našeho národa bývá bilance vlastní práce, ať již průmyslové a ob- chodní, nebo vědecké a umělecké. Letošní rok konči tu velkolepým aktivem: je to snad jediné aktivum z celé bilance celoroční. Zejtřejším dnem vstupuje totiž v život velkulepé nadání Hlávkovo, přičleněně k naší Akademii, jež vykazuje majetek skoro půl šest milionu korun. Prozíravý, jak Hlávka byl, po- staral se o vybudování nejvyšší umělecké vědecké instance české, zařídil ústav, v némž bez hmotných starostí vyrůstá dvě stě inteligentů ročně, stvořil instituci, která má vésti a pod- porovati obchodní i průmyslové snahy české.

Hlávkův Hlávek

26 article

Všechny hlavní potřeby národní, jak je vidě muž svrchovaně praktický a při tom přec horoucí národovec, ještě poslední z generace doby vlastenecké, byly takto opatřeny a zaří zeny, posice národní opevněna tvrzemi, ktere mají býti nedobytné. Hlávka se postaral, aby Akademie, Národohospodářský ústav i Studentsk kolleje byly postaveny na pevnou a silnou bási finanční, vymohl pro tyto instituce, každému národu nezbytné, dolace i subvence státní, zemské, městské, soukromé . . . Nejsou sice instituce tyto tak dotovány, jak by měly a mohly býti, vídeňský loket jeví se i při nich docel zřetelně. Ale jsou zde — a plní své poslání, jak bychom si byli nikdy ani ve snu nemohl představiti. Zdá se mi, že nedovedeme ani oce- niti tu okolnost, že může nám ročně růsti dvě stě výborných mladých mužů bez starost hmotných, dvě stě lidí, kteří mohou vyjíti do života nezlomeni bojem o denní chléb a vy- zbrojení onou jistou znalostí forem společenskýeh a životních, kterou starší pamětníci chtěli pěsti »českým salonem«, dosud nezrozeným. Ale Hlávka počítal i s okolnostmi nejne- příznivějšími; země stojí na pokraji bankrolu, města zabřidají do dluhů, stát nebude snad vždy ochoten i k těm nepatrným podporám naš vědy a našeho umění. Staral se tedy první president Akademie, aby postavil tyto ústavy sobě nejmilejší, na vlastní nohy — a opatři jim jmění, které by jim zaručovalo existenci — i proti všem nesnázím a překážkám odkudkoli Dnes právě odevzdává správa pozůstalosti ve škeré jmění zesnulého mecenáše novému »Na dání«: skoro půl šesta milionu činí jmění télo nové nadace, Akademii, kolejím a Národohospo dářskému ústavu bude tak ročně k disposici skoro 200 000 korun vlastních příjmů, jimiž mohou nakládati zcela podle svého uznání.

Hlávek

27 article

Existence »studentských kolejí« nebyl dosud zabezpečena; jevil se stále jistý nepoměr mezi přijmem a vydáním, který byl uhražován jenom stíží a nejistými sbírkami ; kvotou, která na ně připadne z Hlávková nadání, jsou koleje studentské úplně zajištěny a zabezpečeny ; zá- leží na studentech samých, aby nyní se zařídili docela volně a beze všech starosti, jak uznají za nejlepší. »Národohospodářský ústav« byl svými prostředky poměrně omezen; tak podpo- rovati dorost náš obchodní a průmyslový, jak bylo eílem zakladatelovým, nebylo mu možno; i on má nyní k disposici sumy, které se mu jistě bohatě vrátí a přinesou prospěch celému národu. Na »Akademii« konečně bývá nejvíce žehráno, zejmena od literátů a umělců. A přece poměrně její třída umělecká a literární jest opo třena ze všech nejlépe, má skoro dvojnásobné jmění vydajné nežli třídy ostatní. Nyní kvotou z Nadání Hlávkova jest i tu postaráno, aby ne- bylo přiště tolik odmítnutých, jako nyní — nebude-li moci ani příšlě podle svých stanov odměniti cenou dílo slabší, bude aspoň poctivé práci z nových fondů moci poskytnouti pod- poru; nebude li moci vyznumenati dílo, bud aspoň moci odměniti dělníka . Zejtřejším dnem vstoupí »Nadání Hlávkovo« v život; jako (Hlávkův) Jubilejní fond při Krá- lovské společnosti nauk obohatil naši literaturu vědeckou řadou vzáených děl, které by jinak nebyly mohly býti uveřejněny, tak doufejme, že i nová, královská tato nadace dá vzník a pod- poru nové a lepší práci na poli české vědyi českého umění. Aktivováním těchto velikých fondů konči se dětská léta české kultury. — Nový rok bude mlti jistě bilanci příznivější bohatší ..

Hlávkův

28 article K. M. B.

K. M. B. Ať žije Rok Novýl

M B