Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 68, person 73, org 10, work 2
1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 30. prosince 1909.
Praha
3
masthead
Číslo 359.
4
article
Ha ranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administracio
na měsie
na čtvrt ieta : . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsle. . . .
na čtvrt iota . . . . 7 K esh
ve filiálkách
na měsío. . . . . . 9 K 9o
Poštoui
a měsle.
na čtvrt ioti : . . . k 0n
s dvojí zásilkou
na čtvrt iota: . . . nI k d
Praha
5
article
ecerni
dání
V drobném prodejia
ranní člslo o sobě . . za 8h
večerni
. . . za dh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l
večerni . . . . . . . . 5h
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplaconi a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tán
redakoe, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Eukopisy se novracujl.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Jednáni o nový definitivní jednací řád pro
poslaneckou sněmovnu.
Z Vídně, 30. prosince. »N. Fr. Pr. « te
legrafují ze Lvova: Ve své řeči, kterou mě
předseda kola polského dr. Glombiňski na známé
poradě poslanců polských v saloně purkmistra
lvovského, sdělil také, že již v době nej
bližší konati se bude jednání dů-
věrné pro definitivní jednací řá
poslanecké sněmovny a že sám z-
mýšli svolati ku příslušným poradám výbor před-
sedů jednotlivých klubů — jak bylo »Národ
ními Listy« již oznámeno.
Proč nebyl Rosegger jmenován členem
panské sněmovny.
Z Vídně, 30. prosince. Některými novinami
německými, zvláště pražskými, vylýká se,že
mezi nově jmenovanými členy panské sněmovny
nenalézá se známý spisovatel štyrský Petr Ro-
seggor, který — jak povědomo — dal pod-
nět k dvoumilionové sbírce pro německý Schul-
verein. Tvrdí se, že Petr Rosegger nebyl do
sněmovny panské tentokráte povolán jednak
proto, že stala se koncese Čechům a Slovincům,
kteří by se byli bouřili, kdyby Petr Rosegger po
své akci na prospěch německého Schutvereinu
se byl stal členem sněmovny lordů, jednak
proto, že kandidován byl proti němu vídeňský
hudební skladatel, spisovatel a kritik dr. Richard
rytíř Krallik a že Petr Rosegger a ryt. Kraliik
byli zároveň navržení, že však se upustilo ko-
nečně od obou.
doktor
Glombiňski
List
Rosegger
ro
Čecho
Krallik
Vídeň
Francie
Lvov
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
7
article
Učinili jsme ve věci té dotaz na místě' nej-
kompetentnějším a tam dostalo se nám infor
mace této: »Nebývá zvykem, aby se povědělo
cokoliv o jmenování nových pairů, poněvadž
tato záležilost jest úřadním tajemstvim, avšak
nerozpakují se říci vám, že listina pairů o 30
členech nebyla vystřelena z bambitky, nýbrž
jest dílem četných úvah, kompromisů a výpočtů,
zejména pokud se týče příslušenství nových
pairů k jednotlivým stranám panské sněmovny.
tolikéž hledělo by se k tomu, aby každé straně
nahraženy byly ztráty, jež utrpěla úmrtím svých
stoupenců. Mobu vás však ujistiti, že Petr Ro
segger nebyl nikdy nikým navržen za člene
panské sněmovny, kromě některými novinami
německými a že tolikéž nebyl navržen nikým,
nežli jen a jen německými novinami dr Richard
rytír Krallik. Z toho jest vidno, že kandidatura
Petra Roseggra nebyla nikým potírána, nikým
vyvážena, nikým překonána, protože prostě ne-
existovala. Mohu doložiti, že není na mi
stech rozhodujlclch úmyslu a přání
povolati do sněmovny panské, která jest přece
sborem politickým, v němž svádějí se zápasy a
boje, básníky, literáty a spiso
vatele, jichž veškerá činnost jest a má zů-
stat daleka bojů politiekých. Bylo kromě toho
též ukazováno k tomu, že z německých spiso-
vatelů, kteří se stali členy panské sněmovny,
se tam neosvědčil nikdo, ani hr. Antonín
Auersperg, ani František Grillparzer a Ferdinand
Saar, který ostatně pro těžkou nemoc v panské
sněmovně se vůbec neobjevil a tam přisahy do-
sud nesložil.«
ro
rytír Krallik
Petro Roseggr
Auersperg
Grillparzer
Ferdinand Saar
Moba
panská sněmovna
8
article
vyslanec Merey. S touto změnou vyslovila
již italská vláda souhlas a Merey odebere se
v polovici března 1910 do Říma.
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) Pojednávaje
o odstoupení rakousko uherského velevyslance
hr. Lützowa píše »Popolo Romano«: Ač
hrabě Lützow odstupuje ze svého místa násled-
kem jmenování členem rakouské panské sně-
movny, nelitujeme méně jeho odchodu. Hrabě
Lützow byl od nastoupení úřadu prodchnut
vřelou sympatií k Italii a použival celého svého
vlivu důstojným a klidným způsobem, aby urov-
nával otázky závažné pro zájmy obou zemí,.
jakož aby zachována byla srdečnost poměru
obou států. Přičiňoval se vždy, aby neodvratné
přihody nebyly upřílišňovány. Pravděpodobnost
jeho odstoupení, která stala se v poslední době
známou, byla nejen ve vládních kruzích, nýbrž
také v parlamentních a politických, jakož iv
nejlepších kruzích římských přijata s upřímným
politováním. To dokazuje, jak jsme dovedl
oceňovat jeho působnost, směřující k nezměně-
nému zachování srdečného poměru obou spoje-
heckých mocností. Za tuto činnost a za jeho
sympatie, konči »Popolo Romano«, musíme mu
býti a také jsme vděčni.
Čínský vyslanec Lein-Pou-Tung.
Z Terstu, 29. prosince. (K. k.) Dnes v
hod. 25 min. dopoledne přibyl sem cisařský
činský vyslanec a zmocněný ministr Lein Pou-
Tung v průvodu c. a k. generálního konsula
svob. pána Ferstla z Vídně. Odpoledne odebral
se vyslanec provázen námořním okresním ve-
litelem do loděnic Stabilimento Tecnico Triestino.
Čínské námořní poselstvo, v jehož čele jest
prine Cai Chsun, přijede sem zítra ráno v půl
9. hod. dopoledne zvláštním vlakem z Benátek,
vstoupí po prohlidce stavěných válečných lodí
na J. V. loď »Arcivévoda Ferdinand Max«
pojede dále do Pulje.
Lützow
Popolo
Poe
Ferstl
Ferdinand Max
Řím
Terst
Vídeň
Benátky
Popolo Romana
Stabilimento Tecnico Triestin
LeinaPoe
9
article
Nový arcibiskup ve Smyrně.
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) Papež jme-
noval superiora misie kapucín. řádu v Mesopota-
mii P. Gianantonia Mariu da Milano arcibisku-
pem ve Smyrně.
Zabavený ruský fond v Berlině.
Z Petrohradu, 29. prosince. (K. k.) P. t. a.
oznamuje: Oficiální informační kancelář uve-
řejňuje o záležitosti s parkem »Anbalt« zprávu,
v níž se asi podstatně praví: 18. března 1906
požádalo ruské ministerstvo vojenství u ně-
meckého soudu v Kiaučou za vrácení parníku
»Anhali«, zabaveného Hellfeldem, a nákladu
náležejícího koruně. Hellfeld žádal ve své proti-
žalobě 3 mil. marek. Ruské ministerstvo vo-
jenství vymohlo vrácení nákladů a popřelo při
protipožadavku příslušnost německých soudů.
Soud v Kiaučou zamiti odvolání a rozhodl ve
prospěch Helifelda, který na to dal u banky
Mendelsohn a spol. v Berlíně zabaviti ruské
cenné papíry. Ruská vláda vyzvala berlinský
zahraniční úřad, aby zabezpečil nedotknutelnost
ruského fondu. Státní tajemník zahraničního
úřadu odpověděl, že vláda se rozhodla předlo-
žiti otázku přislušnosti soudu administrativní
justici. Tím zdrženo je vykonání soudního ná
lezu o zabavení cenných papírů.
Marius
Mendelsohn
Smyrna
Řím
Mesopota
Milano
Berlín
Petrohrad
10
article
ostrově a dále stanice střední síly na Nových
Hebridách a ostrovech Šalamounových. Všechny
stanice mají býti kontrolovány vládou.
Vládní krise v Turecku.
Z Cařihradu, 29. prosince. (K. k.) Sultán
přijal demisi velkého vezíra a nabídl tureckému
velevyslanci v Římě Hakki bejovi hodnost velko-
vezíra, tento však až dosud neodpověděl.
Z Cařihradu, 30. prosinte. (K. k.) Listy
uveřejňují interview s velkým vezírem Hilmi
pašou, dle něho lento podal demisi pouze ze
zdravotních zřetelů a oznámil úmysl na čtyři
neděle odjeti do Evropy, z čehož dva týdny
ztráví v Rakousku. Hilmi paša považuje úslavu
za bezpodmínečně zajištěnou.
Z Cařihradu, 30.- prosince. (K. k.) Vy-
jednávání s Hakkim bejem o přijetí velko-
vezírátu trvá. Turecký tisk vyslovuje naději, že
Hakki bej jej přijme. »Jeni Tanin« staví se
proti eventuálnímu jmenování Saida paše velko-
vezírem.
Žádný balkánský spolek.
Z Cařihradu, 30. prosince. (K. k.) Pro-
slýchá se, že ministr financí vyjádřil se ku přá-
telům, že dle dojmu, získaného při rozhovorech
a balkánskými diplomaty, není žádnéh
balkánského spolku.
Danev do Cařihradu.
Z Cařihradu, 30. prosince. (K. k.) Někdejší
bulharský ministerský předseda Danev hodlá
odjeti v brzku do Cařihradu a ztráviti tam
delší dobu, aby se orientoval o poměrech.
Z Marokka.
Z Alhucemasu, 30. prosince. (K. k.) Včer
v 7 hodin večer podníkli Maurové útok na mě-
sto a zahájili ostrou palbu z ručnic. Nikdo
nebyl raněn.
Šalamounová
Hilmi paša
Maurová
Hebridy
Turecko
Cařihrad
Řím
Evropa
Rakousko
Maroko
Alhucemas
11
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Lukacs a Justh ve Vídni.
Z Pešti, 29. prosince. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. oznamuje z Vídně: Dasignovaný pře-
seda ministerstva 3l. Lukacs a šl. Justh přibyl
sem v 7 hodin večer a budou zejtra ve sly
šení přijsti.
Lukacs a Justh u císaře.
Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) »Uh. t l.
kor. kanc.« sděluje z Vídně: Designovaný před-
seda ministerstva Ladislav šl. Lukacs dostavi
se dnes o 10. hodině dopolední do dvorního
hradu a byl eísařem přijat ve zvláštním slyšení.
Julius šl. Justh opustll v 11 hod. hotel Sacha-
rův a navštívil odborového přednostu šl. Daru-
varya. Ladislav šl. Lukacs přišel po 114 hodinné
audienci do kabinetní kanceláře, kde se sešel
s čekajícím tam Justhem. Pak odjel Lukacs do
hotelu Sacherova, kde přijal novináře a na
různé dotazy prohlási!: »Nemohu nic říci,
poněvadž je nyní pan Justh u Jeho Veličenstva
ve slyšení. Dnes podal jsem Jeho Veličenstvu
pouze zprávu a po audienci pana šl. Justha s
dovíme, co se stalo.« Byv dotázán o odjezdu,
pravil designovaný předseda ministerstva, že ani
o tom nemůže říci nic určitého. Prozatím vyčká
disposic panovníkových, poněvadž je možno, že
po audienci Justhově opětně bude povolán
k mocnáři.
Lukacs
Justh
Ladislav
Julius
Justhův
Vídeň
Pešť
Sacherov
12
article
Ministr Košut žaluje.
Z Pešti, 29. prosince. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. oznamuje: Ministr obchodu Košut a státní
tajemník šl. Szterenyi podali pro různá obvi-
nění, uveřejněná v posledně uvedené brožuře,
tiskovou žalobu.
Košut
Pešť
13
title
Říšská rada.
14
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z řeči dvor. rady prof. Hlavy.
Prof. dr. Hlava pravl, že jest povinen
pronésti také několik politických poznámek. Cel-
kem souhlasím s názorem hraběte Clam Martinice
a vidím ve federalismu také spásu Rakouska
Co se týče novoslavismu, mohu svob. p. Ple
nera ujistiti, že spočívá na hospodářském a kul-
turním základě, že tento základ neopustil a že
jako dobři Rakušané neopustíme tuto půdu. (Po-
chvala) Jinak bylo zde dnes slyšeti ozvěnu vá-
noční nálady. Nad hlavami skoro všech řečníků
vznášeli se andělé míru. Kdyby se zde mohla
česká otázka rozřešiti, dospělo by se jistě k do-
hodě. Ale klíč k této otázce neňí zde, nýbrž
v zemském sněmu v Praze. Pokud se nevyma-
níme z terroru radikálních stran, nedospěje s
k dorozumění. Slovo dra. Grabmayra o defen-
sivě Němců bylo jen řečnickým obratem. Ke
spoluvládě máme ještě daleko. Řečník zabývá
se pak vysokoškolskými otázkami. Obnos 24 mil.
na vysoké školy jest u porovnání s jinými státy
skrovný, povážíme-li, že naše vysoké školy musl
plniti dva úkoly, totiž výchovný, na který stát
klade velikou váhu a vědecký, na který se klad
nepatrná váha. Řečník se vždycky styděl, když
měl příležitost pozorovati výtečné výkony seme-
nišť ryzí vědy v cizině. Ministerstvo vyučování
musí zabývati se myšlenkou, aby také v Rakou-
sku vytvořili semeniště ryzí vědy. Rozpočet 24
mil. jest příliš malým pro Němce a příliš ma
lým pro slovanské vysoké školy. Zejména Slo-
vané cítí, že v tomto směru zasluhují většího
ohledu.
profesor
Martinic
Ple
Rakušan
Němec
Rakousko
Praha
15
article
Rozpočet pro universitu musí souviseti
s návštěvou university. Jest pochopitelno, že při
návštěvě 4000 posluchačů v zimě a 3500 po-
sluchačů v letním semestru jako v Praze není
možno vyjíti s týmiž dotacemi jako při univer-
sitě s 1000 anebo 1500 posluchači. Nejenom
Čechové a Poláci, nýbrž i ostatní slovanští ná-
rodové, Slovinci, Rusové brzo přistoupí k vládě
s požadavkem, aby obstarala jich kulturní po-
třeby. Pro Čechy následkem přetižení pražské
university jest požadavek druhé české univer
sity životní otázkou. To bylo s mnoha stran
uznáno. Také prof. Hueppe ve svých zprávách
o vysokých školách se o tom vyslovil a navrhl
aby místo university byla zřízena akademie.
Řečník doufal od nynější vlády, o kterés
praví, že neprovozuje žádný politický obchod
že vyjde vstříc tomuto požadavku českého ná-
Předseda ministerstva opětovně prohlásil
že není nepřitelem Slovanů, že jest jim přátel
ským. To však jest dle všeho pouze theorie.
V praxi nelze naleznouti v rozpočtu ani jediný
haléř, který by dokázal, že bylo pomýšleno na
založení druhé české university. Naopak velm
často vůči požadavku nové university se praví
že existující universita má býti doplněna.
Čecho
Polák
Rus
Hueppe
Praha
16
article
Vlastně neni universita následkem stálého
pokroku vědy, rostoucího specialisování nikdy
kompletní. Řečník pojednává pak o jednotlivých
potřebách českých vysokých škol. S díkem lze
vytknouti, že v mnohém případě, zejmen
v otázce nových staveb a specialisování jedno-
tlivých oborů, vyšla dřívější vláda vysokým
školám vstříc. V tomto směru zbývá ještě mnoho
práce a to nejen pouze na českých, nýbrž i na
německých vysokých školách. Uváží-li se, ž
právnická a theologická fakulta v chatrném
Karolinu po tolik let vydržely za nedostatku
světla, jest pochopitelno, že požadavek novo
stavby jest akutním.
Jako rektor učinil řečník opatření v sou-
hlasu s rektorem německé university prof. Přer-
schem, aby proces byl poněkud zkrácen a da
z vlastní iniciativy zhotoviti soukromým archi
tektem plány pro jednotlivé fakulty. To mohlo
mu téměř vynésti disciplinární vyšetřování. Na
štěstí pro něj objednal prof. Pfersche současně
plány. (Veselost.) Dodaným plánům bylo proje-
veno uznání fakultami a také i ministerstvema
stavba byla hotovou věcí. Nyní však novostavby
pro nedostatek peněz opětně uvázly. Státní po-
klad bude se museti odhodlati aspoň 300.000
dáti za stavební místo.
Na konec zmiňuje se o neuspokojivé hmolno
situaci vysokoškolských profesorů, zvláště mimo-
řádných a žádá ministerstvo vyučování, aby
vyhovělo alespoň požadavku vysokoškolských
profesorů a poskytovalo remunerace za řízen
ústavů. (Pochvala.)
roda.
profesor
Přer
17
article
ské korrespondenci, tak v úvodním článku říkají věci.
jež nebudou příjemny na Ballplatze.
„Málokdy: telegrafuje vídeňský dopisovatel „Ti-
mesů“, „osvědčila se explosivní síla pravdy zřejměji;
celá rouška klamných suggescí a úmyslně nepravdí-
vých smyšlenek, jež zahalovala zahraniční politiku
Rakousko-Uherska v posledních třech letech, byla
roztrhána a poprvé od té doby, co tato politika byl
zahájena, může na ni rakouská veřejnost pohlížeti
tak, jak na ni v cizině pohlíželi již dávno. Nyní je
možno prakticky a věcně diskutovati o všech záleži-
tostech zahraniční nebo vnitřní politiky rakouské,
neboť nyní lze vycházeti ze stejné base. Je již viděti
změnu, jakou způsobily ve veřejném mínění neoče-
kávané výsledky procesu.“
Dopisovatel „Timesů“ zmiňuje se pak o řečech.,
pronesených v rakouském parlamentě několika slo-
vanskými poslanci, zvláště pak o slovech českého po-
slance Čecha, jenž vzdal profesoru Masarykovi díky
za služby, které prokázal nejen celému Slovanstvu.
nýbrž celému Rakousku.
Čecho
Masaryk
RakouskoUhersko
Rakousko
Timesy
18
article
Podav přehled konmentářů rakouského tisku, do-
dává dopisovatel, že postavení hraběte Aehrenthala
se nezlepší tiskovou kampaní, jež bude následovati
po Friedjungově procesu. Nezdá se ostatně, že by
jej tato aléra donulila k odstoupení; z jistých dů-
vodů je lépe, zůstane-li na svém místě. Evropa nyní
zná jeho taktiku a sám se poučí zkušenostmi, které
jej snad navždy vyléčí ze záliby pro tajnou policií,
Ostatně sluší zaznamenati, že se pokusil zříci se
zedpovědnosti za Friedjungovu aféru, které, jak pra-
vil, nepřikládal žádného politického významu. Hrabě
Aehrenthal, jenž má neobyčejnou vytrvalost, nechá
bouři přejíli. Na konec projevuje dopisovatel „Ti-
mesů“ naději, že hrabě Aehrenthal poznav, že na něj
jeho spoluobčané nyní pohlížejí jako na chybujícího
smrtelníka, bude postupovati s větší opatrností v la-
byrintě vnitřní politiky rakousko-uherské. Snad ko-
rečně pochopí, že také ve vnitřních záležitostech stej-
ně jako v záležitostech diplomatických systematické
opomíjení všech morálních činitelů mívá často zhoub-
né následky.
Aehrenthal
Friedjungův
Evropa
19
article
V článku, věnovaném neúspěchu dra. Friedjunga
praví „Times“ dobromyslně: „Překvapuje, že zod-
povědná osobnost mohla uvěřiti takovým směšným
historiím. Snad ovzduší podezřívání, panující ve Ví-
dni, stačilo, aby se v myslech zrodilo velké spiknutí
srbsko-chervatské. Co se týče předstíraných angli-
ckých intrik, jsou stejně neskutečny a založeny na
svědectvích stejně věrohodných jako ona, jejichž ni-
cotnost byla právě dokázána. Důvěra, skládaná v ona
svědectví, vysvětluje a valnou měrou omlouvá roz-
trpčení Ginak pro nás nevysvětlitelné), jež Rakou-
sko již rok vůči nám osvědčuje.“
Anglie se ovšem nerozkmotří s Rakouskem pro
vnitřní záležitosti, jež se theorelicky týkají pouze
poddaných císaře Františka Josefa; styky mezi Vel-
kou Britanií a Rakousko-Uherskem zůstanou kor-
rektní a oficiálně srdečné, ale nezapomene se tak
brzy na neúspěch německé strany a na vílězsíví věr-
nosti a počestnosti, jakou osvědčili Slovaně v tíši
rakousko-uherské i mimo ni.
Friedjung
František
Josef
Rakousko
Vela
Británie
Uhersko
Times
20
article
J. Coudurier.
J Coudurier
21
title
Po železniční katastrofě
v Uhersku.
Uhersko
22
article
Schválený zákon o moravské zemské půjčce.
Z Brna, 29. prosince. (K. k) Rozhodnutlm
ze dne 7. prosince 1909 schválil císař usnesen
zemského sněmu markrabství moravského ze
dne 30. října 1908, týkající se provedení zem-
ské výpůjčky 50 milionů korun s vydáním díl-
čích dlužních úpisů.
Z věstníku pro zeměbranu.
Z Vídně, 30. prosince. (K. k.) Císař jme
noval 1. lednem 1910 poručiky v neaktivním
stavu u pěších zeměbraneckých zborů 285 pra-
porníků a oslatních kadetů, u zeměbranecké
jízdy 12 praporníků, resp. kadetů.
Odpor proti latinským olrkevním zpěvům.
Z Vídně, 30. prosince. Z Terstu telegrafují
»Frmdbttu.«: Protože biskup dr. Nagl na-
řídil latinské clrkevní z pěvy
mlsto slovanskýcb, nemohly se
o svátcích vánočních na četných
mistech konati bohoslužby. Nikdo
nechtěl vyzvánět, nikdo nechtěl ministrovat.
V Lontare opustili lidé kostel, když kněz jalse
zpívat latinsky, ba také ministranti nechali jej
na holičkách. Mše musila se přerušiti. Obyvatelé
sepsali plsemný prolest, aby výnos Naglův vzat
byl nazpět.
Rozhodnutlm
doktor
Nagl
Naglův
Brno
Vídeň
Terst
23
article
Skandál ve sněmě bukovinském.
Z Černovců, 30. prosince. Známý poslanec
ryt. Onciul odůvodňoval včera pilný návrh
na revisi stanov zemské banky.
K návrhu tomu mluvil také předseda banky té
poslanec Lupu. Posl. dr. Weidenfel
jej neustále vyrušoval. Došlo ku prudkému kon-
fliktu mezi oběma. Když pak Lupu hájil ve-
dení ústavu, zvolal naň posl. dr. Weiden-
feld: »Odstupte, odstupte !«
Posl. Lupu reagoval: »Vy jste nej-
větši blbec z celé říšel«
Dr. Weidenfeld odvětil: »V aše
celá podvodnická banda patří do
kriminál ule
Na to strhl se ohromný povyk. Ostatní
poslanci jenom stěží zabránili rvačce mezi
oběma.
Nový rakouský velevyslanec v Řiímě.
Z Vídně, 29. prosince. (K. k.) Jak ozna-
muje »Fremdenbl.«, stane se nástupcem rakou-
sko-uherského velevyslance v Řimě hraběte
Lützova, jenž povolán byl do panské sněmovny.
Lupo
Posl
doktor
Weidenfel
Weiden
Weidenfeld
Lützův
Černovec
Lupo
Vídeň
panská sněmovna
24
article
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 29. prosince. (K. k.) Pelr
tel. ag. sděluje: Po debatě, jež konala se ve
dvou schůzích, zamítla říšská duma 151 prot
88 hlasům rozpravu o dotazu po zavražděn
šéfa politické policie Karpova.
Z italského parlamentu.
z Říma, 29. prosince. (K. k.) (Sená t.)
Po schválení zákona o plavebních smlouvách
bylo rokováno o opatřeních pro obyvatelstvo,
stižené zemětřesením. Senát schválil předlohu
bez debaty jednomyslně a odročil se na ne-
určito.
Oslava památky Gladstonovy.
Z Londýna, 29. prosince. (K. k) V den
100. narozenin Gladstonových položily deputace
sobrání, deputace ruská, arménská a jiné zahra-
niční, věnce na pomník Gladstonův. Na hostině
čelných osobností, pořádané za předsednictví
lorda velkokaneléře Loreburna promluvil zá-
stupce bulharské deputace o nezapomenutelném
působení Gladstona pro malé národnosti.
Karpov
Gladstonův
Petrohrad
Řím
Londýn
25
article
Reforma celního tarifu ve Francii.
Z Paříže, 29. prosince. (K. k.) Posla
necká sněmovna schválila dnes odpo-
ledne v další poradě o reformě celního tarifu
dodatečný návrh, aby všichni průmyslníci a
živnostníci, zaměstnávající více než 5 dělníků.
kteří nebydlí ve Francii, byli podrobeni zvláštní
dani, jejíž výše bude stanovena finančním zá-
konem. Konečně byl přijat také poslední článek
předlohy, dle něhož má zákon nabýti platnost
31. března r. 1910.
Za dalšího rokování promluvil ministr ob
chodu o zákoně ve příčině revise celního tarifu
jako celku a dovozoval, že sněmovna provedla
moudré a důležité dílo. Předseda celní komise
posl. Klotz vyslovil se v témž smyslu a vyzval
vládu, aby do obchodních smluv pojala usta-
novení, že spory mají se řešiti před rozhodčími
soudy, a aby navrhla na příští haagské konfe-
renci, že má býti zřízen povinný rozhodčí soud
pro celní spory. Pak byla předloha schválena
v celku 365 hlasy proti 142.
Bezdrátová telegrafie v Tichém oceanu.
Z Melbourne, 29. prosince. (K. k.) Konfe-
rence zástupců britské admirality, australského
spolkového státu, Nového Žélandu a ostrovů
Fidži, která se zabývala otázkou bezdrátové te-
legrafie v Tichém oceanu, doporučila zřídili sta-
nice vysoké síly v Sidney, v zátoce Doubtle-
sově (Nový Zéland), na Suvě a na Oceanském
Posl
Klotz
Francie
Paříž
Melbourne
Fidži
Nová Zéland
Suva
Doubtlesova
26
article
Jak soudí o stavu věcí Julins Justh.
Z Vídně, 30. prosince. Bývalý předseda
poslanecké sněmovny uherské Julius J u sth.
který bude dnes císařem přijat ve zvláštním
slyšení, vyslovil se k redaktoru »Fremdenblattu«
»Dle mého názoru jsou četné známky, že do-
sažena bude dohoda s Lukacsem
Nelze však popírat, že jsou ještě těžkosti po-
vahy osobní, věcné a zásadní, které však nejsou
nepřeklenutelné. Jest samozřejmým, ž e trváme
na svém požadavku, aby se zřídila
samostatná uherská banka, ba aby
založila se naprostá hospodářská samostatnost
v zemích uherských. Myslím, že v Rakousku
nemají žádně příčiny požadavkům těm odpo-
rovat.« Na dotaz, zdali se stane dnes rozhod
nutí, odvětil Justh, že jistoty o tom není, ž
však chce dnes odpoledne zase odjeti do Pešti.
Julins Justh
Julius J
Justh
Vídeň
Rakousko
Pešť
poslanecký sněmovna
27
article
Zmařené vyjednávání.
Zmařené vyjednávání.
Z Vídně, 30. prosince. Au dien ce
Justhova trvala do 42. hod. odpol. Justh
potom odebral se na rozhovor k Lukacsovi
O konferenci té sdělil Justh zástupcům novin:
»Následkem velikých obtíží v
příčině několika věcí bylo vyjed-
návání s drem. Lukacsem zasta-
veno«. — Justh prohlásil pak zástupci »Bu-
dapester Correspondenz«: »Protože se u ká-
zaly veliké překážky, které jsou
aspoň touto dobou nepřekona-
telny, stalo se veškeré dalš! vy-
jodnávání úplně bezpředmětný m.
Císař neučinil po žádné stránce rozhodnutl.
Vrátím se nejbližším rychlíkem do Pešti.«
Lukacs o stavu věcí.
Z Vídně, 30. prosince. Slyšení Lu-
kacsovo trvalo 11/4 hodiny. Po něm pravil
Lukacs novinářům: »Referoval jsem panovní-
kovi, nyní půjde k němu Justh. V této audi
enci se rozhodne, bude-li třeb
disposic dalších«. Lukacs byl vůbee
k žurnalistům málomluvný. Pravil pouze, že
nemůže říci nic, všechno že závisí n
audienci Justhově, tolikéž zdali ještě
půjde k císaři. Zatím zůstane ve Vídni. Jest
však možno, že večer odjede. Po slyšení
Justhově bude věděti všechno.
Anglický tisk o Friedjungově
procesu.
(Původní zpráva „Nár. Listů“)
Z Londýna, 27. prosince.
Proces proti Friedjungovi učinil v Anglii značný
dojem. Uvádí se zde v souvislost s procesem záhřeb
ským a obě tyto skandální aféry vrhají zvláštní svě
tlo na vládní machinace, zosnované na omluvu an
nexe Posny a Hercegoviny a vojenských nákladů
učiněných na zastrašení malého Srbska minulého
roku.
Anglický tisk je příliš zaujat domácí krisí, proto
mnohé listy zaznamenávaly zprávy o procesu Fried-
jungové skoro bez poznámek, ježto pouhá fakta zd
mluví dosti zřetelně. „Timnes“ věak jak va své vlden
Justhův
Justh
Lukacs
Friedjungův
Friedjung
Fried
Vídeň
Pešť
Londýn
Anglie
28
article
Dnes o 3. hod. odpolední konal se z ústřední
síně na Olšanských hřbitovech pohřeb vrchniho
konduktora p. Josefa Heyduk a, kterýž byl
při katastrofě ve stanici Uhersko usmrcen. Na-
rakev položeny četné věnce, zejména také od
ministeria železnic a železničních orgánů, přátel,
kolegů a známých. Účastenství smutečních hosti,
zejména železničních podůřadníků a zřízenců
bylo velmi značné.
Hned po katastrofě učinili jsme na přísluš-
ných místech dotaz, zda-li přodnosta stanice
v Uhersku p. Pelhřimovský z Breitenfelsu mohl
bez dovolení opustit stanici. Bylo s námi sdě-
leno, že přednosta byl dle instrukcí oprávněn
bez vyžádaného svolení ze stanice odejít na tak
zv. »kostelní pochůzku«. Mohl tedy navštívit
buď kostel v Uhersku nebo v Pardubicích, od-
kudž se ještě před polednem mohl vrátit. Jestli
tedy jest pravdivé tvrzení vídeňských listů, že
proti přednostovi bylo zavedeno vyšetřování
disciplinární pro odjezd ze stanice, tedy se ná-
zor železničních orgánů po několika dnech
změnil.
Heyduk
Uhersko
Pardubice
29
article
Z Prahy, 30. prosince. (K. k) Zpráva ně-
kterých listů, že při železniční katastrofě v Uher-
sku byly odcizeny věci, nezakládá se dle
úřadního vyšetření na pravdě.
Výklad ředitelstva státní dráhy.
Z Vídně, 29. prosince. (K. k.) Velká železniční
katastrofa ve stanici Uhersku dne 25. t. m. zavdala
příčinu k různým projevům a poznámkám, k nimž
— pokud jsou vážny a pokud mohly by ve veřejnosti
vzbuditi nesprávné mínění o vzniku a následcích
katastroty — jest toto poznamenati:
V některých denních listech bylo poukazováno
k tomu, že prvá pomoc nebyla poskytnuta se žádoucl
a nutnou rychlostí. V tom směru bylo na základě
dopravního a telegrafního žurnálu, jakož i na zá-
kladě záznamů na papírovém proužku telegrafního
aparátu konstatováno v záznamech stanic, jichž s
Ke srážce rychlíku č. 2 s nákladním vlakem
č. 351 došlo v 9 hod. 32 min. a již o 9. hod. 42 min.
žádala stanice Uhersko telegraficky vyslání pomoc-
ného vlaku s dělníky a lékaři na místo nešišstí.
Tento záchranný vlak vypraven byl z Pardubic v 10
hod. 25 min. Přesně v téže době vypraven byla
opačné strany, z Chocně, druhý pomocný vlak. Úvá-
ži-li se, že neštěstí se stalo na první svátek vánoční,
ve dne, kdy byla nejčilejší návštěva kostela a kdy
následkem toho bylo obtížno ihned vyrozuměti lé-
kaře a dělníky, musí býti dojista přiznáno, že po-
mocná akce byla provedena velmi rychle a že uzná-
ní těchto výkonů se strany cestujících a některých
denníků nebyla nezasloužené, že jaké o lékařskou
Praha
Uhry
Vídeň
Uhersko
Pardubice
Choceň