Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LINTY,

národní LINTY

3

23. ledna 1905. Číslo 23

4 article

vypravovaného na Koreu, jakož i místo jeho určení. Rozsudek vynesen bude dne 24. ledna. Nejvyšš trest, jaký může dle zákonů japonských Col- lins a postihnouti, jest žalář šesti le na některé pevnosti. Dobrozdání německého plukovníka Gaedkea. Anglický časopis »Standard« uveřejni článek plukovníka Gaedkea, známého německéh zpravodaje válečného o válce ruskojaponské Plukovník vytýká Japoneům jako velkou chybu že neuměli využiti své převahy na počátku války a zdržovali se obleháním Port Arluru. Co se týče budoucího průběhu války, míní, že vyhlídky pro vítězný poslup jsou na straně ruské daleko lepší než byly dosud a že možno doufati v rozhodné vítězství Kuropatkinovo. Pokud asi může odhadnouti, bude míti gene- ralissimus ruský koncem tohoto měsíce 340 praporů k disposici, kdežto Japonci nebud u moci proti němu postaviti vice než 268 pra- porů i když povolají celou reservu. Ruská jízda je třikráte silnější japonské a dělostře- leetvo ruské, pokud jde o množství, převyšuje nepřitele. Každého měsíce sesiluje se armáda ruská o 40.000 mužů. Od počátku války až do 13. lístopadu m. roku vstoupilo na půdu mandžurskou nejméně 432.000 mužů. Na konee upozorňuje německý plukovník na to, že pře válkou se síla ruská všeobecně přeceňovala, ale nyní že se spíše podeeňuje. Kuroki mrtev? Londýnská »Daily Telegraph« obdržela 20. 1. m. telegrafickou zprávu, odeslanou 19. t. m. ze Sinmintinu, dle které čínský tamější úřadník byl vyrozuměn, že generál Kuroki 26. prosinc m. r. v Liaojanu zemřel. Proti Kuropatkinovi. »Daily Telegraph« obdržela 20. t. m. z Petro- hradu telegram, že na burse a na vysokých m- stech úřadních rozvinula se energická činnost aby vymoženo bylo odvolání generála Kuropat- kina z bojiště.

Gaedke Japonec Kuroki Kuropat Korea Sinmintin Daily Telegraph Petrahrad Arlur

5 article Sjezd české samosprávy.

Sjezd české samosprávy. Po přání, s mnoha stran projeveném, aby zástupci české samosprávy sešli se co nejdříve za účelem úrady o nejdůležitějších úkolech otázkách obcí a okresů českých jak v ohledu národním, tak i kulturním, sociálním a hospo- dářském, svolal ústřední výbor Národní rady na včerejší dopoledne do velké zasedací síně rad- nice staroměstské sjezd korporací samosprávných ze všech tří zemí české koruny. Že význam munifestace té došel žádoucího pochopení ve zmlněných kruzích, dokázalo imposantní, pře- hojné obeslání sjezdu delegály ze všech oblastí království českého, účasť tak značná, že pa- mátná dvorana radniční do posledního téměř místečka byla naplněna. A byl-li sjezd včerejší skvělým již pokud této stránky se týče, lze to- též, ha ve zvýšené míře konstatovati také o jeho průběhu. Jak jednotlivé referáty, tak i řeči pronesené při debatách, vynikaly vedle propra- covanosti a věenosti také láskou k instituci če- ské samosprávy a výsledek porad zajisté při spěje po mnohé stránce k žádoucímu rozmachu zvelebení a dobudování naší autonomie, která po leta tvoří neochvějný stěžejný piliř národn naší organisace, již ze zdařilého sjezdu včerej- šího kyne dojista zdroj nové, utěšené naděje pro doby příští. Kromě interessovaných delegátů samosprávy jakož i korporací v Národní radé zastoupených obcoval sjezdu přehojný počet poslanců všech národních stran. Dostavili se předseda Národn rady posl. dr. Herold, předseda výkonného výboru národní strany svobodomyslné dr. Václav Škarda, dále posl. Adámek, Anýž.

doktor Herold Škarda Adámek Anýž národní rada Národn rada národní strana

6 article

Bečvář, dr. Pippich, dr. Podlipný Maštálka, Schwarz, Březnovský dr. Ullrich, dr. Roček, Erv. Špindler Dostál, dr. Koldinský, P. Krejěí Krejčík, Loula, Macháček z Kutné Hory, C. Papoušek, dr. Zimmer, dr. L Dvořák, Kudrnka, Hovorka, Houra, dr. Baxa, dr. Srb, dr. Steidl, dr. P abs- mann, dr. Bedřich prine Schwarzenberg Kubr, Prášek, Ždárský, Srdinko, Staněk, Zázvorka, Hodek, Cha- loupka, Hyrš, dr. Formánek a j.v Srdečně přípisy zaslali posl. dr. Pacák, dr bar. Pražák, dr. Fořt, náměstkové starosly král. hl. města Prahy dr. Groš a Seifert jakož četné obce a starostenské sbory a okresy ze všech tří zemi korunních.

doktor Pippich Podlipná Maštálek Schwarz Březnovská Ullrich Roček Erv Špindler Dostál Koldinská P Krejčík Loula Macháček Papoušek Zimmer L Dvořák Kudrnka Hovorka Houra Baxa Srb Steidl prine Schwarzenberg Kubr Prášek Ždárský Srdinko Staněk Zázvorka Hodek Hyrš Formánek Pacák Fořt Groš Seifert Kutná Hora Pražák Praha doktor bar

7 article

Krátce po 1210. hod. dopol. zahájil jednání předseda Národní rady posl. dr. Herold vřelým proslovem, v němž dotkl se především pohnutek svolání sjezdu Národní radou, jejíž veliké a dů- ležité eíle vyžadují soustavných a opatrných při- prav a prací organisačních a jejíž základy nutn zbudovati na pevném, silném fundamentu našt samosprávy. Proto obrací se nyní Národní rada na samosprávné naše korporace s výzvou k účasti na organisaci takové a zve je k dnešní rozpravě, by vyložila jim jednak svoje eile, jednak aby poskytla jim samým příležitost k otevřenému projevu názorů vlastních v této příčině. Řečník srdečnými slovy líčí význam nadešlého právě čtyřicetiletého jubilea české samosprávy, jež pro národní naše utužení, pro semknutí národní naší společnosti, pro celkovou národní naši organi- saci vykonala skutky ještě neoceněné a nedo- ceněné (Hlučná pochvala), poukazuje na důleži- tost pronikavé práce za zlepšením a zdokonale ním autonomní instituce, důležitost to tím větši čím intensivněji pokoušejí se vídeňšti nepřátel české samosprávy o »reformu« její v intencích jež znamenají hotový útok na národní naši auto nomii. (Souhlas.) Dr. Herold konči řeč svoj přáním, by sjezd tento položil základy k sou činnosti samosprávy české s Národní radou. k rozkvětu a zmohutnění české autonomie vůbee

doktor Herold vřelý Herold národní rada

8 article

(Výborně ! Potlesk.) Slova ujímá se potom starosta král. hlav města Prahy, p. dr. Srb, jenž vítá vřele účast- níky sjezdu české samosprávy, jež jest nejen zdrojem naši národní sily a svébytnosti, nýbrž dovede sobě také sama provésti reformy, jichž moderní vývoj a potřeby lidu vyžadují, ve svém lůně a bez cizích návrhů, jež směřuji jen k je- jímu oklestění a omezení. (Výborně!) O prvním bodu sjezdového pořadu (Spolu- působení okresův a obcí při úkolech Národní rady a při zavedení národ- ního kolku) referoval posl. dr. Baxa, jenž akcentoval velký mravní význam Národní rady poukazem na to, že odmítati buďe vše, co strany politické a různá mínění vůbec u nás dělí a spojovati v sobě vše, co je českému lidu ať v jednotlivostech, ať v celku společno. že z ní bude vycházeti projev české vůle, če- ských politických, zejmena státoprávyích ideálů. Aby však Národní rada stala se opravdu velkým, všenárodním orgánem, je zapotřebí, by mohla vystupovati autoritativně ve všech případech, jež do její pravomoci spadají. (Souhlas.) Ve pro- vádění svých úkolů musí však Národní rada býti podporována rozvětvenou organisaci a této nutnosti nejlépe vyhověno bude stanovením míst- ních důvěrníků, již by prostředkovali jaksi mez vedením ústředním na straně jedné a okresya obcemi na straně druhé. Ze sboru místníeh důvěrníků budou tvořiti se sbory důvěrníkův okresních, z těchto pak sbory důvěrníků kraj- ských, v nichž projednávány budou veškeré důležité záležitosti, předložené Nár. radou, resp.

doktor Srb Baxa Praha důvěrník kraj

9 article

jejím ústředním vedením. Je proto velice důle- žito, by veškerá města a okresy, jež dosud nejmenovaly své důvěrníky učinily této povinnosti své co nej- dříve zadost. (Souhlas.) Řečník nabádá samosprávné činitele, by svědomitě a rázně pro- váděli akci kolkovou a zjednaly myšlenceté vlivem svým žádoucího respektu, zejmena u organisací spolkových. Při tom však dlužno českým lidem důtklivě položiti na srdce, že zavedením národního kolku neodstraňují se naše národn sbírky, naopak, že tyty sbírky na instituce, jakými jsou především Ústřední Matice školská, obě obranné naše jednoty a jiné velké úkoly národního života našeho, nezbytně trvati musl nadále. (Výborně !) Na samosprávě bude záleželi, by i tento nový podnik se vžil a přinesl če- skému národu to, co se od zavedení jeho očekává. Řečník na to vysvětluje shromážděným úkoly, jež samosprávě jako hlavní pomoenici Národní rady nastávají, jako odvádění poměrných příspěvků na Národní radu, péči o organisaci osvětového svazu k soustavnému řízení akce národně-osvětové, doporučuje respektování hlasu Národní rady jako nezbytného přikazu národní kázně, před níž veškeré zájmy strannické či osobní musí ustoupiti a projeviv názor, že by účelný návrh městské rady v Jaroměři na reorganisaci Národní rady vzhledem k důležitosti své měl býti předložen ve smyslu stanov přištímu valnému sjezdu Národní rady, doporučuje ku přijetí tento návrh: I. »Valný sjezd samosprávných korporae usnáší se: a) aby samosprávné korporace vstouply v úzký styk s národní radou a položily základ k utvoření odborů okresních a krajských, které by v dotyčných obvodech převzaly provádění práce národní; b) aby rozšiřováním národního kolku a určitými ročními příspěvky podporovaly účely Národní rady.

Jaroměř národní rada organizace osvětový svaz

10 article

II. Návrhy městské rady v Jaroměři stran reorganisace Národní rady odkazují se ústřed- nímu výboru N. R., aby je v příznivou úvahu vzal a pro budoucí valný sjezd N. R. své ná- vrhy v příčině té připravil.« V debatě, jež se potom rozpředla, při- mlouval se p. Strnad z Jaroměře vřele za návrh tamější městské rady, p. Křemen z Napajedel za vyhotovení a předložení organi- sačního statutu Národní rady již v příštím val ném sjezdu, p. taj. Hanuš Milinovský z Čáslavi za náležitý zřetel k samosprávnému úřadnictvu při reorganisační akci. Pan dr. Pippich z Chrudimi věnoval vřelou úvahu svou, hojnými projevy souhlasu provázenou, hlavním a nezbytným potřebám opravdové národní organisace. Jenom prostřed- nictvím samosprávy může dospěti Národní rada k tomu, aby naučila snášelivosti a uká- zněnosti, těmto dvěma velkým cnostem občanským. Vůči návrhu jaroměřskému dovo- zuje, že podmínkou N. R. jako výkonného orgánu jest, pečovati o náležité zastoupení všech menšin politických a netlumiti hlasu jejich. Nesouhlasí rovněž s podnětem, by předsedou N. R. byl vždycky pražský starosta, ježto vůli národa může representovati a hájiti vždy jen ten, kdo má největší autoritu v národě a důvěra lidu je pojmem jiným, než místní důvěra. (Souhlas.) Aby činnost venkovská stala se hybnější čilejší, nutno připustiti, by Národní strana mohla ukládati obcím a korporacím povinnost, do jisté doby podati žádané zprávy. Za to souhlasí řeč- ník plně s podnětem jaroměřským, by občas byli svoláváni starostové venkovských obci ku poradám, ohledně kolku národního pak má za to, že spolkům nutno přímo uložiti odvádění jeho jako česlný závazek. (Hlučný souhlas.

N R Strnad Křemen Milinovský doktor Pippich Jaroměř Napajedla Čáslav Chrudim národní rada národní strana

11 article

Veřejnost nechť se tu sama postará o kontrolu a ujedná si, že nenavštiví žádné zábavy, kde by pozvánka národním kolkem opatřena nebyla (Hlučný souhlas a pollesk.) Předseda dr. Herold konstatuje, že Národn radou byl již vypracován celý poplatkový před- pis o národním kolku. K návrhu p. dra. Tro- jana z Jaroměře stran přibrání pěti nových zkušených znalců poměrů v ohrožených úze- mích do výboru N. R. odpovidá, že dle stanov lze sice kooptovati pouze členy tři, že však navržení pánové budou moci účastniti se jednání o návrhu jaroměřském i příslušných prací, jak- mile jen se přihlásí a že pomoc jejich upřímně bude vítána. Na to schválen návrh referentův jedno myslně a za hlučného souhlasu. Při druhém bodu pořadu (Nejbližší úkoly zákonodárství v oboru samosprávy) ujal se referátu posl. Fr. Schwarz, jenž, sympaticky byv uvítán, pravil : Jest to zvláštní hra náhody, že tou chvíli, kdy vznikla myšlenka pořádati tento samosprávný sjezd a položiti na jeho pořad zprávu o nej bližších úkolech zákonodárství v oboru samo správy, předložila vláda bývalého předsedy mini sterstva dra. Körbra říšské radě studii o reformě veřejně správy, která se převážně také se samo- správou, jako důležitou větví veřejné správy zabývá. Ale naše slanovisko v této otázce jest zcela jiné než stanovisko vládní studie. Kdežto my, pokládajíce samosprávu za přední podmínku zdárného vývoje poměrů veřejných, toužíme pracujeme o jeji zvelebení a rozšíření tak, aby se stala předním činitelem ve správě veřejné směřuje vládní studie zcela opáčně k reformě

doktor Herold Národn František Schwarz Jaroměř

12 article

kterou by vládní orgánové posavadní naši samo- správu na dobro opanovali. (Výborně!) Jako v mnohém jiném byl také za podklad této studie vzat vzor pruský (Hlasy: Slyšte !), nehledě k tomu, že jsou tam národní, spole- čenské a hospodářské poměry zcela jiné než u nás. Či svedl snad k tomuto následování při- klad, jak pruská byrokracie při ta- mější soustavě samosprávné může si počínati v Poznaňsku proti ná rodnímu živlu polskému. (Výborněi Pollesk.) Do takových poměrů se neněmečtí ná- rodové, zvláště pak národ náš, nikdy vtěsnat nedají. Zkušenosti naše, nabyté o našich záko- nech školních a v různých komisích, kde půso- biti má živel občanský s orgány vládními, stačí aby vzbudily proti takové reform nejrozhodější odpor. (Bouřlivá po- chvala.) Celý organismus státní musil by býti pro- dehnut právem a spravedlnosti, spočivati na nezvratném základu zákonním a zabezpečovat všem národům tohoto soustátí zdravý, volný vývoj, aby bylo lze i jenom pomýšleti na re- formu správy veřejné, jak si ji vládní studi představuje. (Opětný souhilas.) Aby autor studie mohl dospěti k závěru posavadní samosprávu obcí a okresů poškozují- címu, musil se vytasiti s důvody tuto samo- správu zlehčujícími, musil tvrditi, že nynějš dvojakost ve veřejné správě jest nepřirozená že prodlužuje a zdražuje řízení, a že si orgá- nové samosprávní nepočínají v úřadních záleži- tostech vždyeky nestranně. Bylo by prý to zcela jiné, kdyby byl v obeích starosta závislejší n orgánech vládních a stáli v čele samosprávných sborů vyššího stupně c. k. političtí úřadníei.

Poznaňsko Výborněe Pollesk

13 article

(Pohnutí.) O tom nemluví však autor, že dvojakos správy zaviněna jest zvláště tím, že zákonové odpírají samosprávným úřadům obecním a okres- ním právo exekutivy a odkazují je v té přičině k úřadům politickým, čímž přirozeně se řízení pro- dlužuje a nepodává nižádných důkazů, že by se ří- zení správní zlevnilo následkem povolání politických úřadníků do předsednietva samosprávných sborů. (Tak jest !) Proti vytýkané samosprávným sbo rům stranivosti nutno se co nej rozhodněji ohraditi (Hlučný souhlas.). neboť není každé nesprávné vyřízení již stra- nické a k opravě nesprávných vyřízení jsou vyšší stolice samosprávné právě tak povolány jako jsou opravám podrobena vyřízení politi- ckých úřadů postupem instančním. (Souhlas.) V politickém řízení autor ovšem ničeho tako- vého nevidí a přece by byl mohl čerpati o tom poučení z čelných připadů ve spisovnách poli- tiekých úřadů v království českém uložených, kde žádosti a stížnosti českých menšin po léta nepovšimnuty zů- stávají ležeti (Výborně !), anebo kde s řízení o njch prodlužuje a stra- nám zdražuje jenom proto, aby se jim znechucovalo domáhání se práv jim po zákonu příslušných. (Výborně!) Nejpádnějším takovým připadem, nad nimž kormoutiti se v musí všecek právní cit, jsou obecní volby v Čes. Budějoviclch.

14 article

Ač hařizuje zákon, že se mají obecní volb konati ve lhůtách tříročních, byli v tomto městě od r. 1884 až do dnešního dne, tedy za ce- lých 20 roků voličové obecní po- voláni jenom dvakráte k volbě do obecního zastupitelstva (Bouřlivé projevy nevole.), z čehož vypadá na jedno vo- lební období průměrně celých 10 roků. A volby obecní má — vyjímaje sestavování seznamů voličských a vyřizování reklamační komise, které jest na krátkou lhůtu vázáno — výhradně v rukou politický úřad, klerý při nespráv ném počínání obecních orgánů může obecní za- stupitelstvo rozpustiti a řízení volební v zákonné koleje uvésti a urychliti. (Výborněl) Nemohl jsem zamlčeti tento křiklavý pří- pad, aby bylo vidno, jak rychle, snadně a ne- stranně se vyřizují tak důležité záležitosti, jako jsou pro obec volby obecní tam, kde nen žádně dvojakosti ve správě veřejné, nýbrž při- kázáno jest toto vyřizování výhradně politickým úřadům, nadaným k tomu plnou státní mocl. My neuzavíráme se názoru, že jest třeba, aby bylo zákonodárství v oboru samosprávném podrobeno časové úpravě, dokladem toho jest dnešní naše jednání; my chceme takovou úpravou samosprávu zdokonaliti a upevniti, aby stalas zdrojem všeho pokroku v našem veřejném ži- votě. Snahou naší jest, aby co kde jest vad- ného bylo odklizeno, co kde schází doplněno. aby byla samospráva vystrojena vším, čeho po- třebuje, aby při ní samosprávná tělesa prospí vala a obecné blaho zkvétalo. (Souhlas.) Z této snahy plynou nejbližší úkoly zákono- dárství v oboru samosprávy.

15 article

Rozhlédneme-li se po zákonech, kterými se samosprávné úřady u nás spravují, shledáme. že nedostatky jejich hlavně vznikaly z okolnosti. že když se postupem času měnily poměry ži- votní, pro něž byly tyto zákony sdělány, opomí- nalo zákonodárství přizpůsobovati je poměrům novým. To platí zejména o našem zákonu obecním a o zákonu o zastupitelstvu okresním Čtyřicet roků platí tyto zákony a ačkol v této době nadešly u nás veliké změny v po měrech společenských, kulturních a hospodář- ských, ač zkušenosti stále vzbuzované prokazo- valy potřebu, aby bylo v těchto zákonechto neb ono změněno, nedoznaly tyto zákony přes to žádných zásadních oprav a tak se stalo,že samospráva, majíc svázané ruce zastaralými ustanoveními zákonnými, nemohla vyhovovat všem požadavkům nové doby, jak by to byl jinak dojista činila. (Výborně!) Tuto ztrnulost v zákonodárství mají na svě- domí vlády, neboť nikdy, třeba jevila se toho potřeba sebe nejnaleha- vější, nedávaly podnět ku pří slušným změnám zákonů (Výborně a zavdal-li někdy sám zemský výbor podně k nějaké zásadní změně zákona, byly to oby čejně vlády, které činily tomu obtíže.

16 article

Nejbližším úkolem zákonodárství v oboru samosprávném musí tudíž býti, aby dotčené zá- kony byly uvedeny v plnou shodu s nynéjším poměry a potřebami našeho veřejného života Ale jedno nutno míti při tom na paměti. Zá- kladní pravidla z r. 1862, na nichž spočívá naše obecní a okresní zřízení, jsou, zvláště pokud vy měřují obor působnosti samosprávných orgánů tak cenná pro samosprávu, že měla by zákono- dárstvím zemským při této úpravě býti zacho- vána, neboť nejen že nejsou na překážku žád nému pokrokovému požadavku, nýbrž jeho splnění přímo umožňují, arciť s podmínkou, když poskytne zákon samosprávným tělesům také potřehných k tomu prostředků Všecky sociálně-politické úkoly, jež ukládá nynější doba těmto tělesům, mohou býti na tomto podkladě zdárně luštěny. Také k tomu třeba ukázati, že nejbližší úkoly zákonodárstv v oboru samosprávném spočívají v tom, aby byla vykonána přehlídka zákonů speciálních, kterými jest se samosprávným úřadům spravovati. Jsou to zákony, jež obsahují podrobné předpisy pro řízení v jednotlivých oborech samostatné pů- sobnosti obecní a okresmi jako vzpomenutý již zákon chudinský, stavební řád, silniční zákon. čelední řád, zákon o myslivosti a jiné. Také tyto zákony stihal osud výše vylíčený, že nevyho- vují potřebám, způsobeným nastalými změnami v řádu společenském. Nám ovšem tane v první řadě na mysli oprava zákona obecního a zákonao okresních zastupitolstvech, jež oba jsou podkladem pro celou naši samosprávu ob- čanskou, upravují její tvar a obsah a předpisují celé samosprávné řízení. (Výborně!) Všecky změny, jež vyžadují nové poměry. mají touto opravou býti k platnosti přivedeny.

17 article

Před čtyřiceti roky lišily se venkovské obce o obcí městských snad jenom svým dějinným vý- vojem a proto byl pro ně vydán jeden obecní zákon, dnes následkem velikého vzrůstu měst liši se společenské, kulturní a hospodářské po- měry městské valnou měrou od poměrů venkov- ských a tomuto rozdílu třeba dáti v zákonech výrazu. Platný nyní zákon obecní převzal ze zá- kona z roku 1849 opatření, dle něhož v mno- hých záležitostech obecních rozhoduje na prv- ním místě sám obecní starosta a členové obec- ního představenstva a městských rad jsou jemu ve správě obecní — až na záležitosti stavebni — pouhými pomocníky. Nynější doba, která ve sborovém zřizení veřejných institucí spatřuje záruku správnosti a nestrannosti, vyžaduje, aby obecním představenstvům a městským radám byla vykázána ve správě obecní stejná působ- nost, jakou vykonávají okresní výborové ve zř- zení okresním. O úřadnictvo samosprávné jest v obou zá- konech k nemalé újmě služby veřejné nedosta- tečně postaráno, ač všude, kde ho jest potřebí, závisí na jeho způsobilosti e spolehlivosti spořá- danost a účelnost všeho úřadování v obci okresu. (Výborně!) Vyžaduje tedy toho sám zá- jem samosprávy, aby kvalifikace úřadníků samo- správných byla zákonem předepsána, postaven jejich jako zřízenců veřejné správy bylo náležite upraveno a zajištěno.

18 article

Neméně vážně nalehá potřeba řádného úřa- dování na vydání zákona o užívání zemských jazyků při samosprávných úřadech. (Souhlas.) Okolnost, že na rozdíl od poměrů, kter byly v obcích na počátku platnosti nynějšího zá- kona obceního, přispívají dnes na potřeby obecní také široké vrstvy lidové ve způsobě růz- ných dávek a že demokratický duch vniká čím dále tím mohutněji do společnosti a jejich řádů, káže, aby se také těmto vrstvám do- stalo zastoupení ve správě obecn a bylo k tomu konci rozšiřeno prá- vo volební do obocního zastupi- telstva na tyto vrstvy. (Souhlas.)

19 article

Rychlý postup, jakým se vůbec bere ny- nější veřejný život, žehrá na to, že správní ří- zení při úřadech samosprávných vleče se ve pří- padech sporných zvláště zbytečným počtem sto- lic, a proto jest žádoueno, aby toto řízení při- měřeným způsobem byle zkráceno. Zejmena volební řád obecni potřebuje takové ná- pravy, neboť znoužívá se ho často k tomu, abysi při shovívavosti politických úřadů strana, jsouci u vesla v obci, uměle prodlužovala, jako to vi- díme na příkladu česko-budějonekém. Zvláště jest nutno, aby bylo celé řízení volební zjedno- dušeno a reklamační řízení na jednu odvolae politickou stolici obmezeno. Známy jsou pří- pady o dělání hlasů pro volby jmenováním čest- ných občanů a v městech obyčejných měšťanů, o nátlaku, kterým někdy působí panující strana v obci na voliče, kteří nemohou jinak voliti než plnou mocí, o zneužívání zastaralého předpisu, kterým se vylučují z volebního práva osoby dluhující obecní dávky, které volají po ná pravě. K vůli očistě voleb třeba je odkliditi, jak jest nutno odstraniti nesmyslné ustanovení, na- lezající se jenom v českém volebním řádu obec ním, kterým se velkému poplatníku vedle práva zasedati ve výboru obecním, přiznává ještě právo volební, které mívá často za následek vážné zkracování volebního práva ostatních po platníků, zvláště v obeích venkovských. (Sou

20 article

I jiné nedostatky volebního řádu obecního, jako jest nedostatek, který se nachází v ustano- vení, dle něhož může menšina, tvořící třetinu zastupitelstva, ustavení se jeho na úkor pravi- delné správy obecni mařiti, bylo by lze podrobně rozbírati, ale vedlo by to daleko. Již z toho, co zde jest uvedeno, jest zjevnou nalehavá potřeba pronikavé reformy tohoto řádu. Ale kdyby všecky tyto nedostatky ze zákona obecního byly odklizeny, nebylo by tím zabezpečeno ještě zdárné působení samosprávy v nejpřednějšícl jejích úkolech, a další její vývoj, nebudou-li samosprávným korporacím obecním a okresnín zároveň zjednány prostředky, kterých nezbytně potřebují, aby mohly plniti to, co jim ukládá zákon a zájem občansíva na nich vyžaduje,a nebude-li jim přiznáno právo exekutivy v těeh kusech, které v oboru působnosti samostatné byly úřady samosprávnými projednávány v moc práva vešly. Bez finančních prostředků, při nichž odkázány jsou dnes obce a okresy zvláště na soustavu přirážkovou, nelze jim pro- váděti žádné kulturní a hospodářské poslání vět šího rozsahu a významu a bez výkonné moci po- strádají úřady samosprávné vší autority, která jest pro účinné působení ve veřejné správě ne- zbytnou podmínkou. Zákonodárství, rozvoji samosprávy příznivé, mělo by se proto se vším úsilím o zjednání těchto dvou nalehavých pod- mínek přičiniti. (Výborně!) Jiným naším přáním konečně jest, aby byla také na Moravě a ve Slezsku v život povolána okresní zastupitelstva za účelem organického doplnění tamní soustavy samosprávné. (Sou- hlas.) Jest tedy těch nejbližších úkolů zákono- dárství v oboru samosprávy tolik, že nelze jieh hlas.)

Morava Slezsko

21 article

pouhým mžikem přehlédncuti a že nelze za pra- vadelného postupu tohoto zákonodárství na jich brzké splnění pomýšleti. Nelze je také všecky, jak byly zde naznačeny, pro krátkost času nehotovost potřebné průpravy učiniti předmětem podrobného jednání v tomto shromáždění. Do- mýšleti se, že zákonodárství samo bez přičinění našeho všecko náležitě spraví, bylo by blá- hové, a mohlo by míti účinek, že by leckterý důležitý požadavek praxe při reformě zákon zůstal pominut. Dlužno proto hledati prostředek, kterým by se netoliko splnění nejbližších po- třeb samosprávy urychlilo, nýbrž i zabezpečila jeho účinnost. Prostředek takový spočívá pevné organisaci všech samo- správných těles v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku. Jsou to české obce ve všech těchto zemích, u nás pak zastupitelské okresy a na Moravě sbory starostenské, které se tam v náhradu za scházející v této zemi za- stupitelstva okresní podle okresů v potěšitelné míře zřizují. Tělesa tato spojena v tělesa zem- ská a v jedno jediné mocné těleso všech zemí českých, když by šlo o společný zájem samo- správy, musila by brzy mohutnou svou ozvou nabýti vlivu tak rozhodného, že by vládu a sněmy těchto zemí popoháněla k rychlejšímu postupu v plnění nejbližších a nejnalehavějších úkolův v oboru samosprávném, nýbrž i působila k tomu, aby opravy zákonů, k tomu konci pod- nikané, odpovídaly poměrům a potřebám ži- V obraně pak proti útokům na samosprávu naši činěným, jako jest vzpomenutá vládní stu- die, musil by hlar, pronesený touto pevnou organisací samospráv- ných sborů, přivozovati vítězstv na všech stranách. (Hlučný souhlas.)

Čechy Slezsko Morava

22 article

Pořadatelé tohoto sjezdu ustanovili se tudíž na tom, navrhnouti, aby se samosprávně naše sbory sestoupily v takovou organisaci, která by v občasných sjezdech buď jednotlivých skupin těchto sborů podle zemí nebo v celku záležitosta veřejné samosprávy projednávala a touto cestou přání svá k platnosti přiváděla. Musily by to však býti sjezdy pracovní, které se ne- obmezují jenom na přednesená toho neb onoho předmětu týkající se pojednání, nýbrž podrobně rozbírají důležité otázky na jednací pořad za tím účelem položené, aby se o nich mužové, vo službě samosprávné zkušení a prozíraví, radil a dohodovali.

Musil

23 article

Prohlásiv, že jen od takovýchto sjezdů lz se nadíti dobrých výsledků ve prospěch zdár- ného působení a dalšího vývoje naší samosprávy předčítá řečník tyto konečné návrhy: I. Ve studií o úpravě veřejné zprávy, vy- dané vládou bývalého předsedy ministerstva dra Körbra, posuzuje se nespravedlivě posavadní pů- sobení občanské samosprávy jako části veřejné správy a vyslovují se názory, které směřují k jejímu obmezení a zjevnému poškození a k nové tužší centralisaci veřejně správy, jejíž škodlivose říše již několikráte byla zakusila s následky nej- těžšími. My, zástupcově samosprávných obcí okresů, na tomto sjezdě shromáždění, ohra- žujeme se proto co nejrozhodněji proti všelikým nařknutím a úto- kům, v této vládní studii proti úra- dování samosprávných orgáno proneseným a vyzýváme zástupee českých obcí a okresů v zákono- dárných sborech, aby zamezil každou opravu veřejné správy, která by chtěla poškozovati samosprávu, tento nejbezpečnější podklad vší svobody občanské zavádět do veřejné správy neutra lismus tužší toho, kterým dnes již celý veřejný náš život trp.

ministerstvo doktor Körbro

24 article

Zemští výborové v českých zemích se žá- dají, aby o této vládní studii podali zprávu svým sněmům a způsobili, by o ní na zemských sně- mech bylo pojednáno. (Výborně!) II. Jest žádoueno, by byla provedena pevná organisace občasných sjezdů českých obcí, sboru starostenských a zastupitelských okresů v krá lovství českém, v markrabství moravském a ve vévodství slezském a to organisace pro každou zemi zvláště a jedna organisace jim všem společná. III. Zemské sjezdy buďle podle povahy předmětů, o nichž má býti na nich jednáno, pořádány buď zvláště pro obce, pro sbory sta- rostenské a pro okresy, neho pro ně spo- lečně. Sjezd, zahrnující v sobě všecky tři země, budiž svoláván, když má se jednati o zájmeeh veřejné samosprávy, jež jsou jim všem spo- lečny. IV. Na těchto sjezdech buďle projednávány otázky, které se nahodí buď v praxi samospráv- ných orgánů obecních a okresních, nebo ve ve- řejném životě vůbec a mají pro jejich působen a další zdárný vývoj samosprávy významnou důležitost. Podle toho buďle tyto sjezdy vý- hradně sjezdy pracovními a tak zařízeny, aby přivozovaly určité výsledky v samosprávné pů- sobnosti obef a okresů.

25 article

V. K české národní radě se vznáší žádost. aby tuto organisaci provedla. (Hlučná pochvala a potlesk. Řečníku se gratuluje.) Resoluce, došlé v télo věci od sjezdu či- novníků samosprávných ve Velvarech, jakož i návrhy okresního výboru v Libochovicích městské rady v Chrudimi, doporučuje řečník jako účelný a důležitý materiál Národní radě k bedlivé úvaze. V debatě na to následující odůvodnil okresní tajemník p. K. Harmach z Velvar resoluci, na tamějším sjezdu přijatou a projevil souhlas s vývody i návrhy referenta, pan Křem e dovodil nutnost změny volebního řádu pro Mo- ravu, pan dr. Jadrný ze Skalice přál sobě rázného zakročení poselstva, by poručníkování samosprávy od politických úřadů by- lo zamezeno, načež schváleny ná- vrhy referentovy i s dodatkem pana poslanee K. A dámka, jenž navrhl resoluční požadavek v tom smyslu, aby: 1. finance autonomní nále- žitě byly upraveny; 2. aby opatřeny byly sa- mosprávné sbory náležitou výkonnou mocl; 3. aby přípravy pro budoucí sjezd byly svěřeny určitému výkonnému orgánu ke studiu a aby byly rozeslány k podpisu protesty proti studi Körbrově. (Dokončení.)

K Harmach Kř doktor Jadrná Velvary Libochovice Chrudim Skalica