2
masthead
V Praze, v úterý dne 30. května 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v sdministraei
s1 misíe . . . . .
za Ftvrt lata . . . .
s dvojí denáškou
na něsle
ns ätniti laka
ve slialkick
na města . . .
Poštout
sa měsíe . . . . .
na čtrrt leta .
s dvojí zásilkou
na čirrt lota-
ei
aKo
ke
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 29. kvělna. V 8. hod.
28 minut večer. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje
»Nár. Listů«.) Ministerstvo zahraničních
záležitostí dostalo zprávu ofici-
osní o ztrátáeh obou lod-
stev. Na straně japonské
potopeno deset torpědový ch
lodí a čtyři křižáky, čtyři vá-
lečné lodi poškozeny vážně; z ru-
ských lodí potopeny dvě torpédové
lodi, tři lodi dopravní a jeden obrně-
nee; tři válečné lodi poškozeny
Zpráva o obrněnci potopeném
soudí se, že to byl »Borodino« — není
až dosud potvrzena.
Z Tokla, 29. května. Ve 21% hod. odpol.
(C-B.) Reuterova kancelář sděluje
V bitvě s japonským loďstvem poto-
peny tyto ruské lodi:
Obrněnci: »Borodino«, »Impe-
rator Alexande III.«,
obrnění křižáci: »Admírá
Nachimov«, »Dimitrij Donský« a »Vla-
dimír Monomache;
pobřežní obrněnee »Admi-
rál Ušakove;
menší křižáci: »Světlana«a
»Žeměuge;
dopravní lodi: »Kamčatka« a
»Irtesim«.
Reuterův
Donský
Světlana
Petrohrad
Borodino
Tokl
Kamčatka
Alexande III
Admírat Nachimov
7
article
Zajaty Japonci:
Obrněnci: »Orel« a »Niko
laj II «;
obrněnci pobřežní: »Admi-
rál Seňavin« a »Generál admirál
Apraxin«,
Celkem 10 lodí ruský ch
potopeno a 4 zajaty.
Z Tokia, 29. května. Ve 3 hod. odpol.
(Reuter.) Admirál Něbogato v s 300
ruskými námořníky je v ja-
ponském zajetí.
Admirál Rožestvenský —
jak se podobá — vyvázl.
Bitva počala v sobotu dopoledne
Pronásledování trvá dosud
Vyslanec poznamenává, že bojo-
váno ještě včera (v neděli).
Z Tokia, 29. května. (Reuter.) Úřadně
oznamují: Admirál Togo oznamuje
vládě, že Rusové ztratili v sobotua
neděli celkem dvě bitevní lodi, jed-
noho pobřežního obrněnce, pět kři-
žáků, dvě lodi dobrovolného loďstva
a tři minonosci byly potopeny; jlné
dvě bitevní lodi, dva pobřežní obr-
něnci, jedna loď dobrovolného loďstva
a jeden minonosec byly zajaty. Za-
jatců je přes 2000 mužů Togo do-
dává, že japonské loďstvo je bez
pohromy.
Z Londýna, 29. května. V 6 hodin
večer došla sem telegrafická zpráva
admirála Toga, dle které Japonci ne-
ztratili ani jedné válečné lodi.
Japonec
Apraxin
Něbogato
Rožestvenský
Rus
Tokio
Togo
Londýn
Reuter
Niko laj II
8
article
Rusové kromě již oznámených ztrát
utrpěli při pronásledování ještě další
ztráty. »Evening Poste píše, že
z Tokia mu oznamují, že nejméně
8 velitelů ruských lodí za-
hynulo O admirálu Rožestvenském
není dosud ničeho známo
Z Londýna, 29. května. Dle sou-
kromé depeše ztratili Japonci za
bitvy v korejské úžině tři křižákya
několik torpédových člunů. Japonei
pokračují v pronásledování ruského
loďstva
Z Washingtonu, 29. kvělna. (Reuter.)
Tokijský vyslanec telegrafoval dnes
ráno, že admirál Togo dobyl prý vel-
kého vítězství. V sobotu potopena
bitevní loď druhu »Borodina« a čtyři
jiné velké lodi; dále zajaty dvě neb
tři lodi. Všecky velké japonské lodi
vyvázly beze škody.
Z Washingtonu, 29. května. (C.-B.)
Dle depeše tokijského vyslance ad-
mirál Togo oznámil, že všechny velké
lodi japonské, jež zúčastnily se boje
v cušimské úžině, zůstaly bez po-
hromy.
Z Nového Yorku, 29. května. (C. -B.
»New York Sun« sděluje z Tokin
Námořní ministerstvo uveřejnilo určité
údaje o tom, že baltické loďstvo v pá-
tek u Formosy potopilo americký
parník. Týž list sděluje z Washing-
tonu, že hrozí vážná zápletka
rusko-amerieká. Předseda Roo-
sevelt nařídil vyšetřování případua
poukázal vyslance v Petrohradě, aby
zjednal si zpráv od ruské admirality.
Kdyby se měla zpráva potvrditi, bylo
by žádáno odškodné.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.)
Rus
Japonec
Roa
Londýn
Washington
Togo
Nový York
Formosa
Petrohrad
Reuter
9
article
Maďaři a Norové.
Maďaři a Norové.
Zatím co Rusko dle zpráv anglo-japonských
postiženo jest novým válečným neštěstím —
ztrátou prý 14 bitevních lodí svého baltického
loďstva v námořní bitvě v úžině Korejské —
otřásá se druhá severní říše Evropy, Švéd-
sko a Norsko, opět podobným vnitřním
svárem a rozbrojem jako Rakousko
Uhersko.
Více než půistoletá unie mezi Norskema
Švédskem, založená proslulou ústavou, na niž
se byli vlastenečtí zástupci nečetného, ale
chrabrého národa norského dne 17. května
1814 usnesli a kterou král švédský dne 4. listo-
padu 1814 ve jménu Švédska byl přijal a pří
sahou svou spečetil: Unie ta dnes právě tak
povážlivě praská až do základů jako pásk
dnalistická, utkaná „mudrcem“ Maďarů Fr.
Deákem a stvrzená dne 28. července 1867
cisařem a králem uherským Františkem Josefem.
Maďar
Noro
Deák
František Josef
Rusko
Evropa
Švédsko
Norsko
Rakousko
Francie
Unia
10
article
— Včera odůvodňoval Košut v uherské sně-
movně svůj návrh na rychlé pořízení samo-
statného uherského celního ta-
rifu výslovně všeobecnou, nepotlačitelnou
touhou maďarského národa po vše-
stranné — jak hospodářské, tak poli-
tické samostatnosti a neodvislosti od ostat-
ních zemí pod dynastií habsburskou, a vůdce
maďarských agrárníků hr. Karolyi plně
souhlasil s Košutem, horle pro zřízení celních
hranic mezi Cis- a Translajtanií a lituje, že Ko-
šut s návrhem svým nepřišel dřív. Marně uher-
ský ministr Hieronymi opět a opět opposici do-
mlouval, jakých nebezpečných následkův hmot-
ných by mohly míti celní ty šraňky na březích
Litavy zvlášť pro rolnictvo uherské, jež by při-
šlo o svůj nejlepší, ba téměř jediný trh rakou-
ský: většina sněmu uherského nedala se pře-
svědčit, nýbrž doufala s Košutem, že i pak
země neuherské rády budou odbírati levné plo-
diny uherské. Bezpochyby tedy návrh Košutův
ve sněmovně uherské dnes, zejtra projde a Ma-
ďaři, obrněni vlastním celním tarifem, uhodí
o hospodářskou rozluku, po které důsledně a
za nedlouho následovati bude rozluka politická.
Podobný rozkladný proces hlodá touž dobou
v základech pospolitosti říše švédsko-norské.
Košut
Karolyi
Košutův
ko
Litava
Ma
11
article
Přes čtrnácte let již domáhají se Norové
toho, aby Norsko mělo svě vlastní konsulyv
cizině, kteří by byli podřízeni nikoliv společ-
nému ministru zahraničných věcí, nýbrž vlastní
domácí vládě norské a jimiž by se mohli stát
jen rodilí Norové. Po dlouhém vyjednávání a
několikerých konferencích shodli se obě vlády
— švédská a norská — dne 24. března 1903
o tomto rozřešení sporu: 1. Zřídiž se rozdělené
konsulární ústrojí, jedno pro Švédsko, druhé pro
Norsko. Konsulové jedné každé říše buďtež pod-
řízeni své domácí vládě. 2. Postavení těchto
obapolných konsulů ke společnému ministerstvu
věcí zahraničných, jakož i ku vyslanectvům
(švédsko-norským) budiž upraveno stejnými zá-
kony, jež nemohou býti bez svolení vlád
sněmů obou říší ani změněny, ani zrušeny.
Tato dohoda byla králem podepsána
oběma vládám —— švédské jako norské — sdě-
lena. Norská vláda ji přijala a předložila dne
28. května 1904 švédské vládě návrh zákona
o postavení norských konsulů vůči společnému
ministru zahraničnému a společným vyslancům
královým. Avšak tento norský návrh nelíbil se
Švédům. Asi v šesti důležitých bodech chtěli
jsj míti pozměněný, nechtějíce nenáviděným No-
rům dopřáti příliš samostatnosti vůči cizině. —
Norové však jsou neoblomni s houževnati v sle-
dování svých prospěchů národních jako Maďaři.
Dnem 1. února přerušila norská vláda všechno
vyjednávání se švédskou a podala sněmu nor-
skému návrh zákona na zřlzení vlast
ních konsulů Norska v cizině
nepodlehlých než jediné vládě
norské.
Národ norský pozdravil tento čin své vlády
jásavě jako počálek vykoupení a spáry svě
z »jařma pyšných Švédův«, norský sněm
pak přijal vládní předlohu 72 proti 6 hlasům
ledy skoro jednomyslně.
Noro
Švéda
Maďar
Švédův
Norsko
Švédsko
12
article
Avšak král švédský a norský Oskar ode-
přel tomuto usnesení národního zastupitelstva
norského svou sankci. Následkem toho ihned
celá vláda norská podala demissi, odůvodňují
ji zmužile krásnými slovy, plnými vážných výstrah
pro krále, začež jí Norové vděčí okázalými po-
ctami svými.
Naproti tomu ve Švědsku jeví se dnes as
podobné rozhořčení proti Norům, jaké té doby
ve Vídni proti Maďarům. Mezi oběma národy.
spojenými společným králem, panuje ode dávna
neláska, která každým novým sporem se při-
ostřuje v hotové plemenné zášti. S bídou
nouzí dynastie švědská během těch 90 let, co
Norsko za okolností neblahých se ji podrobilo
s výhradou své úplné vnitřní svézákonnosti
samosprávy, své rovnosti a samostatnosti státní
vůči Švédsku, vynasnažovala se mirnit tento od-
věký antagonism mezi oběma národy a zaže-
hnávat spory ústavní z něho vznikající.
Bývaly doby, kdy se obecně soudilo, že se
ji to podařilo, že státní unie Švédska s Nor-
skem způsobí též unii srdeí obou národů. Avšak
doba ukázala, že se to nezdařilo. Norové do-
mnívají se býti stále hrdými Švédy zkracováni
a ve své samostatnosti ohrožování. »My No-
rové,« praví norský politik Olaf Madsen, »jsme
národem, čítajícím dva milliony duší a z těchto
dvou millionů duší jedva sto jich jest s nynějši
unil naší se Švédskem spokojeno. Švédové
Normané nehodí se k sobě. Švéd jest ari-
stokratem, škrobený, obřadný jako Španěl;
člověk u něho počíná teprve od úřadníka.
Oskar
Noro
Maďar
Nora
Švéda
Madsen
Norman
Švéd
Španěl
Vídeň
Norsko
Švédsko
národní zastupitelstvo
13
article
My Norové však jsme demokraty a cítime
se býti svobodnými, neodvislými muži. Švédové
peřád ještě nezapomněli na své bývalé
velm censké postavení, oni pořád ještě
o něm sní, na nás pyšně shlížejí s patra a na-
zývají nás selskou sběří. Nuže, sedláky jsme,
ale ne sběří. Při tom nikdy nenale-
záme opory ve svém králi, jestiť on právě
Švédem. Proti osobě krále Oska.a ničeho ne-
máme. On jest, aspeň nyní, klidně myslícím,
prostým a bodrým mužem. Avšak nynější prin-
cip státní se nám protiví, poněvadž nelze krále
rozštěpit ve dvě půle, švédskou a nor-
skou. A my jsme právě nyní od-
hodláni učiniti tomu přítrž. Právě
nyní, poněvadž víme, že jsme dobře při-
praveni a ozbrojeni, Švédsko však
naprosto ne; a poněvadž nepotřebujeme se
nyní ničeho obávati od Ruska, kteréž má dost
práce ve východní Asii. My požaduje me
plnou rovnoprávnost se Švédskem
jake neodvislý stát a já jsem přesvědčen, že
si pak oba národové lépe porozumějí. Ne-
beť jako lidi máme Švédy rádi, ale nikoli
jako naše soudruhy v unii. Čemu po roz-
vázání unie chceme? Chceme pak uzavřít s po-
lek na obranu se Švédskem, v nějž bychom
si přáli přibrati též Dánsko. Avšak dnes po-
žadujeme pro sebe úplnou neodvislost
ve vnitřních jako v zevnějších zále-
žitostech. Stane-li se pak Norsko republikou neb
monarchií, toť otázkou až v druhé řadě. Neměli
bychom proti králi žádných námitek, na př.
Noro
Švéda
Švéd
Oska
Švédsko
Rusko
Asie
Dánsko
Norsko republika
14
article
princ Karel je klidný, upřímný muž, avšak
konečně nepotřebujeme žádného krále. Pro-
středky, jakými naši vládnoucí politikové bojují,
neschvaluji. Nejsou také dost upřímni, nebot
stále mluví jen o otázce konsulů, kdežto
se v pravdě jedná o rozklad celé
unie. Země se neuklidní nedočinem. I kdyby
král schválil usnesení sněmu norského, No-
rové požadují, aby se vyjednávání roz-
prostřela na celý obsah unie, na postavení
krále k oběma zemím, kteréž není na-
prosto stejně spravedlivě rozděleno, na zahra-
ničné záležitosti atd. a nepovedou-li ke zdárné-
mu výsledku — aby došlo k rozvázán
unie, kteráž ve smýšlení a v srde
národa již nyní úplně jest roz-
vázána.“
Karel
15
title
Sněm království českého.
16
article
V Praze, 29. kvělna.
V Praze, 29. kvělna.
Psáti úvod ke dnešní schůzi, bylo by umě
ním. Vyřízena bez zájmu lavic poslaneckých
bez interessu chudě navštívených galerií řada
záležitostí hospodářských bez debaty a bez ja-
kéhokoli vzrušujícího momentu. Schůze, v níž,
pralo se, jak se říká v domácnosti, z jedné vody
na čisto. Však k jedné věci dovolili bychomsi
přece poukázati. Se všech stran ozývají se hla-
sové, že by bylo na čase věnovati pozornost
co možná největší ekonomickým olázkám
hmotnému prospěchu, po němž obyvatelstv
prý žízní.
Při volbách vítězí všude zájem hospodářský
a interes slavovský. Nač ve Vídni tak toužebně
čekali, počíná se plniti, věci národní a politické
ustupují do pozadí a jsou lidé. blízcí Vídni, kteri
věří, že v nedlouhé době bude se vítězně ozna-
movati, že otázky národnostní není. Jsme pře-
svědčeni, že k tomu nedojde a že nynější proud
za nedlouho opět vrátí se ve staré řečiště. Když
nikdo, donutí jej k tomu Němci svým líčeným
i skutečným chauvinismem. Však to nebylo, nač
jsme poukázati chtěli, nýbrž na moment jiný
Jakkoli veřejný život nalézá se nyní ve znamení
zájmů hmotných, nikdo na projednávání otázek
hospodářských nejeví zevního a živějšího inte-
ressu. Je to zvláštní úkaz. Zde i ve Vídni ne-
dovedla sebe důležitější olázka hospoďářská
upoutati pozornost. Je to zjev charakteristickýi
nezdá se nám, že by široké i úzké obecenstvo
dalo si k vůli věcem hospodářským, jak se říká.
koleno vrtat.
Němec
Praha
Vídeň
17
article
Najvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11
hod. 5 min
U vládního stolu místodržitel království českého
hr. Coudenhove a dvor. rada Vojáček.
Galarie obsazeny slabě.
Došlých spisů od 26. do 29. května bylo 36, mezi
nimi 5 zpráv o prohlášení nemocnic v Boru, na Vino-
hradech, na Kladně, v Žacléří a v Čes. Brodě za vše-
obecné nemocnice veřejné, zpráva komise rozpočtové
o zprávě zemského výboru o podporách ve prospěch
obyvatelstva v království českém, poškozeného živel-
ními pohromami v lětech 1903 a 1904 atd.
Petice podány 102.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že do komise
rozpočtové byl zvolen kurii měst a míst průmyslových
posl. Peters, kurií obcí venkovských pak poslanci
dr. Bachmann a Kotlant, do komise pro zále-
žitosti okresní a obecní zvolen byl kurií měst a míst
průmyslových posl. Kožmín, do komise pro záleži-
tosti zemědělské kurií velkých statků posl. hr. La-
žanský, do komise petiční kurií velkých statků posl.
šl. Rombald z Hochiníelsu a hr. Valis, do
komise pro práce veřejné kurií měst posl. Wolfa
kurii obcí venkovských posl. Mohl
Zbývá ještě vykonati volby: kurií obcí venkov-
ských jednoho člena de komise zemědělské, kurii měst
do komise pro záležitosti okresní a obecní rovněž
jednoho člena a kurií velkostatků jednoho člena do
komise pro veřejné práce.
Návrhy podali: posl. Vojta a spol. na změnu
odst. 2. školní novely (o školách měšťanskýcn).
Posl. Jindřich Doležal a spol. podali návrh na
poskylnutí pomoci rolnictvu v okresu novobydžov-
ském z prostředků zemských. Návrh zní: Zastupitei-
ský okres novobydžovský stíhán jest celou řadu le
živelními pohromami, kleré mají za následek takov
poškození naturálního výnosů pozemků, že zeměděl-
stvu tohoto okresu není možno za těchto poměrů dále
existovati.
Coudenhove
Peters
doktor
Bachmann
Kotlant
Kožmín
Rombald
Valis
Wolf
Vojta
Posl
Doležal
Kladno
Žacléřit
Čes . Brod
Hochiníels
Vinohrad
18
article
Nehledě k velikým živelním pohromám mokrem,
suchem a myšmi, které před rokem 1902 zastupitelský
okres novobydžovský postihly, a které výrazu svého
nejjasněji došly v. každoročních odepisech daně po-
zemkové, snesla se ze dne 31. července 1902 nad těžce
stíhaným okresem bydžovským krupobitní katastrofa,
která postihla dvacet pět nejpoplatnějších obci okresu
tohoto, a dle podrobného vyšetření, okresním výborem
vykonaného, škody za 1,300.364 K způsobila. Násled-
kem zatastrofy této obdržel okres novobydžovský vr
1902 státní podporu
Po průměrné sklizni v roce 1903 stíhaly však
koncem r. 1903 a během r. 1904 zemědělstvo okresu
našeho živelní pohromy jedna za druhou, jedna těžší
druhě.
Nejprve rozmnožily se polní hraboši způsobem
neobvyklým a výtěžek z pozemků ohrožujícím, pak
nastalo prudké a trvalé sucho, které mělo za následek
že velmi četné pozemky v okresu nebyly vůbec obdě-
lány, zasety a osázeny, což stalo se zejmena v obcích
které mají ornici podloženou nepropustným jilem, a
ve kterých, jak přílišné mokro, tak nepoměrně sucho
působí značné škody na úrodě. Obcí takových v okres
novobydžovském, 49 politických obcí čítajícím, možno
páčiti více než na jednu třelinu.
Aby dílo zhouby a zničení bylo dovršeno, postihlo
dne 21. června 1904 36 obcí okresu novobydžovskéh
krupobití, které co do intensity nezůstalo ze krupo-
bitím, dne 31. července 1902 okres novobydžovský
postihnuvším, avšak co do rozsahu bylo mnohem hroz-
nějším, neboť postiženo jím tentokráte o jedenáct obe
více nežli v roce 1902.
Poškozená plocha obnášela 12.573 jitra a 1420
čtverečných sáhů a vyšelřená škoda páčí se na
2,001.194 korun.
19
article
Krupobitní katastrofa z 21. června 1904 postihla
okres zdejší v době nejvýše nepříznivé, v době mno-
hem nepříznivější nežli bylo v r. 1902. Kdežto v r. 190
z obilnin bylo možno přece jakýs takýs výtěžek oče-
kávati, po katastrofě z 21. června 1904 nebylo možno
více nadíti se žádného, neboť v obcích nejvíce posti
žených hodlali rolníci zasíti píení rostliny, aby získai
alespoň píci pro dobytek. Ty však následkem sucha
nevzešly, a tím utrpěli postiženi další škodu, nehled
k tomu, že následkem toho ceny dobytka, kterého rol
ník náš za těchto okolností byl nucen se zbaviti, znač
ně klesly.
Rozsah kalastrofy bude objasněn nejlépe odepisy
daně pozemkové, ve kteréžto příčině právě šetřen
u c. k. finančních úřadů se provádí.
Zemědělci okresu novobydžovského dlouhou dobu
pociťovati budou následky těchto pohrom a hledí nej-
trudnější budoucnosti vstříc.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní: Slavný sně-
me království českého račiž se usněsti: 1. aby poskyl-
nula byla postiženým nejvydatnější podpora z pro-
středků zemských; 2. aby rolnictvu, řemeslnicivu a
živnostnictvu poskytnuty byly nezůročitelné nouzově
zápůjčky zemské za jistoty hypotekární a za šetření
okresního výboru na delší dobu, nejméně aspoň 10 let,
do výše na 30násobný čistý katastrální výnos; 3. aby
v zájmu rolnictva, které jest beze všech prostředků jak
pro obživu svých rodin, tak pro udržení svého hospo-
dářství započato bylo s regulačními pracemi na Cidlině
a Javorce, by tak rolnictvu dostalo se nejpotřebnějšího
výdělku, a 4. aby příslušní činitelé jak státní tak auto-
nommí učinili co nejdříve kroky ke zřízení okresních
pojišťoven se zajišťovnou zemskou proti škodámz
ohně, krupobití, proti pádu dobytka, kteréžto pojišto-
vání jako nezbytnost budiž povinně.
Cidlina
Javorka
I království český ráčit
20
article
Posl. Chaloupka a spol. dolazovali se nejv. mar-
šálka zemského jako předsedy zemského výboru král
českého v záležitosti předložení osnovy zemského zá-
kona o zájmových společenstvech zemědělských.
Posl. Kubr a spol. učinili k místodržiteli dotaz.
týkající se poskytnutí úlev při vymáhání daní od rol-
nictva, poškozeného živelními pohromami.
Němečtí poslanci Lipka a spol., Wůst a spol.a
Heinzl a spol. podali různé návrhy a dotazy místního
Posl. dr. Bamánek a spol. podali k místodržiteli
dolaz o nešetření rovnoprávnosti jazykové magistrátem
v Liberci. Dotaz zní: Magistráty v Praze a v Liper
jsou v přenesené působnosti své úřady zeměpanské
majíce týž význam jako c. k. okresní hejtmanství
Přísluší jim tudiž ve věcech živnostenských, vojen-
ských, zdravotních, berních a bezpečnostních dbáti
jozykové rovnoprávnosti, zaručené platnými zákony
a nařízeními, zvláště pak článkem 19. základního stát-
ního zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 142
min, nařízením ze dne 19. dubna 1880.
Posl
Chaloupek
Kubr
Lipka
Heinzl
doktor
Bamánek
Liberec
Praha
zemský výbor král český
21
article
Magistrát pražský vždy rovnoprávnosti jazyka ně
meckého s jazykem českým dbal a až do největší kraj
nosti dbá dosud, neboť německé podání nejen přijíma
a přijímá, ale i vyřizoval a vyřizuje je v řeči podání
Jinak bylo a jest u magistrátu libereckého. Tento úřa
sice do r. 1897 česká podání přijímal, ale vyřizoval
je vždy jazykem německým. Veškeré suížnosti, v této
záležitosti nadřízeným úřadům podané, zůstávaly ber
výsledku. Rokem 1897 počínaje až do této doby
magistrát v Libercí česká podání nevyřízená stranám
vraci a dovoluje si tu smělost, že je vyzývá, aby po
dání činily jazykem německým. Snad domnívá se
že k jednání tomu opravňuje jej nezákonné usnesení
městského zastupitelstva z r. 1891, kdy řečený sbor
odvážil se ustanoviti, že česká podání magistrátem
nemají býti přijímána. Místodržitelství toprve
po létech toto usnesení zrušilo, načež liberecký
sbor obecních starších odvolal se k ministerstvu,
jež po léta rozhodnutí v této věci se
vyhýbá. Opakuje se tu, co děje se stále a stále, kde
jedná se o domnělou, zákony neodůvodněnou državu
německého národa, Ministerstvo v neprospěch českého
lidu rozhodnouti nemůže, brání tomu platné zákony
a předpisy, rozhodnouti po právu a spravedlnosti ne-
chce pro blahovůli, kterou i k neoprávněným poža-
davkům německého národa chová, a proto nechává
raději v platnosti křivdu a násilí a podko
pává u českého lidu důvěru v právo a spravedlnost.
22
article
Však c. k. otální úřady nejen tuto nezákonnost
trpí, ale ony ji ještě podporují. Činí to zvlášt
c. k. místodržitelství, c. k. zemská školní rada, kter
strany přímo vybízejí, aby podání zasílaly nikoli pro-
střednictvím úřadů první stolice v Liberci, ale jim
přímo do Prahy, dále c. k. místodržitelství i c. k. zem-
ská školní rada česká vyřízení stranám v Liberci za-
síla“ s obejitím úřadů první stolice, tedy zase přímo;
také oba tyto nejvyšší zemské úřady překládají
pro magistrát a c. k. okr. školní radu města Liberce
česká podání, která ovšem dříve samy strany musily
do Prahy zaslati
Před krátkým časem rozhodl sice c. k. říšský soud
ve Vídni, že česká řeč je v Liberci obvyklou a magi-
strát jako úřad zeměpanský má povinnost, podáni vt
věci nejen přijímati, ale i vyřizovati, avšak magistrát
i po tomto nejvyšším soudním rozhodnutí jako n
výsměch zákonům a vší autoritě podání česká dále
vrací nevyřízená se smělou poznámkou, že jsou ne-
srozumitelna a mají býti sepsána jazykem německým
V uvážení, že toto jednání odporuje platným zá-
konům, nařízením a nedávnému rozhodnutí c. k. 1íš-
ského soudu; v uvážení, že jím porušuje se řádný po-
stup při úřadním jednání; konečně v uvážení, že české
strany tímto způsobem jsou uráženy, týrány a posko-
zovány, táží se podepsaní: Co hodlá c. k. vláda učiniti,
aby magistrát a c. k. okresní školní radu pro měste
Liberec přiměla k zachovávání článku 19. stát. zákl
zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 142, min. naří-
zení ze dne 19. dubna 1880 a nedávného rozhodnutí
c. k. říšského soudu?
Liberec
Praha
Vídeň
23
article
Poslanci J. Barták, V. Němec a V. Březnovský
podali v záležitosti prodeje zabité zvěře tento dotaz
k místodržiteli: Jak známo, obrátil se Spolek obchod-
níků se zvěřinou a drůbeží v král. českém ke sněmu
král. českého s peticí, ve které žádá za změnu zákona
o myslivosti ze dne 1. června 1866, č. 49 z. z.: spole
stěžuje si, že je zákonem tím, pro nynější dobu na-
prosto nedostatečným i obchodnictvo velice postiženo
Také nesou těžce, že není jim ani dovoleno, by dle
§ 32. téhož zákona obchodovali se zvěří v oborách
chovanou, t. j dančí, vysokou a černou v době hájení
t. j. od 14. února do 1. srpna — ježto prý ustanoveni
o lístcích dodavacích na tuto zvěř vztahovati nelze.
Avšak tazatelé jsou přesvědčení, že obchod takový
jest i dosavadním zákonem o myslivosti přípustný.
Zákon tento ustanovuje v § 32., že šetření zvěře „ne-
vztahuje se k oborám, t. j. ohradám, v nichž chová
se zvěř dančí, zvěř vysoká a černá“.
J Barták
V Březnovská
25
article
V drobném prodejii
ranní čísle o sobě . . . za ú
odpolední
. . . na2k
Ve filialkách na venkovět
ranní číslo. . . . . . . . n0
odpolodní . . . . . . . . 3h
Inseráty
plaží se hotevě napře.
Přečplacení a inserty přijímá admini-
strace v Mnrianské uliel č. 3.
Tam nacházejí ne též redakne
Uiskárna a ezpedice „ Národnich Baista“.
Rukoplsy se nevracsji.
Národnich Baista
26
article
Dále ustanovuje se v § 34.: „Od 14. dne (po z
hájení šetření zvěře)... není dovoleno prodávati zvěr.
která se má šetřiti“ . — tím zajistě dovoluje se
nepřímo prodej zvěře, která se šetřiti nemusí.
Z ustanovení § 35. „Počaskhonbám usta-
novený má si každý zvěřinář na zvěř prodávanou
ústek dodávací opatřiti...“ vysvítá, že prodej zvěře
určité z obor má býti po celý rok volný, poněvadž
čas k honbám tamtéž trvá dle § 32., pokud se týče zvěře
dančí, vysoké a černé též po celý rok. Není tudíž ani
zákonito, jesiliže se prodej této zvěře v čase od 14.
úmnora do 1. srpna zakazuje
Vzhledem k tomu, že zákonem moravským ze dne
20. prosince r. 1895 a dolnorakouským ze dne 13.
července 1895 jest prodej zvěře mnohem lépe opatřen
a to z části i na škodu obchodníků českých; vzhledem
k tomu, že v některých polit. okresech v král. českém
(chebském) zvěř z obor kdykoli volně prodávána být
může, dále že za nynější drahoty masa jsou i konsu-
menti praxí dosavadní poškozováni, táží se podepsaní:
Jest V. E. ochotna působiti k tomu, aby ku § 32.
a 34. zákona ze dne 1. června 1866 č. 49 z. z. vydáno
bylo prováděcí nařízení toho smyslu, aby prodej zvěře
z obor v § 32. cit. zákona jmenované v král. českém
v každé době umožněn byl?
Posl. Karel Prášek a soudr. dolazovali ze místo-
držitele o poškozování soukromých pozemků v obci
Mladé cvičicím vojskem.
Posl
Prášek
27
article
Nejvyšší maršálsk zemský sdělil pak, že po vý-
slovné žádosti dává na jednací pořad schůze jako po-
slední předmět zřízení komise školské
Bez prvního čtení byly potom jednotlivým komi-
sím přikázány návrhy, jichž podavatelé o to požádali.
Nejvyšší maršálek zemský zodpověděl pak řadu
interpellací, jež mu během zasedání byly podány, a to
především dotaz posl. Schreitera a spol. ze dne
18. května t. r., týkající se stavby hospodářské aka-
demie v Táboře a střední hosp. školy v Chrudimi, jakož
i hospodářské akademie v Libverdě, ovocnické školy
v Litoměřicích. Pro stavbu budov pro školu táborskou
a chrudimskou změrodatnou byla skutečnost, že obě
školy byly dříve umistěny v nedostatečných budováchs
obě města, Tábor i Chrudim, poskylly na slavby škol
těch značné příspěvky; také vláda přispěla. Poměry
školy libverdské vyžadují votně výpravy budovy ústa-
vu: místnosti ústavu toho jsou účelnější a lepší, nežli
byly v Táboře nebo v Chrudimi. Zemský výbor spolu
s kuratoriem školy libverdské pečuje o odstraňování
nedostatků místností jejich. Pokud jde o ovocnickou
a vinařskou školu v Litoměřicích vyšetřuje zemský
výbor tamní poměry a zahájl již jednání o ziskání
příhodného místa stavebního pro přestavbu školy té:
plány byly zkoumány a náklad povolen. Země povolila
třetmu nákladů na školu tu, plány, zemským výborem
schválené, musily však na podnět ministerstva orby
býti přepracovány. Vláda povolila na stavbu 80.000 K,
zemský výbor se přičiní, by stavba byla provedena.
Tábor
Chrudim
Libverda
Litoměřice
28
article
Na dotaz posl. Kaliny, v němž bylo podkázáno
k tomu, že učiteli Josefu Černému v Nověm Bydžově,
jenž byl zvolen za říšského poslance, byla na dobu
trvání mandátu povolena dovolená s podmínkou, že
si bude platit svého zástupce, kdežto poslancům říš-
ským Kasprovi a Schreitrovi, zvoleným rovněž z řad
učitelstva obecných a měšťanských škol, byla udělena
dovolená bez takové podmínky — dotaz téhož obsahu
učinil dávno dříve již v sezení zem. výboru člen z. v.
posl. Adámek (Pozn. red.) — odpověděl nejv. maršálek
ku. Jiří z Lobkovic na základě usnesení zem. výboru
království českého ze dne 10. května 1905 taklo:
Přípisy ze dne 21. května 1901 č. 16.459 a ze dne
5.září 4901 č. 32.308 požádala c. k. zemn. školní rada
pro království české za zdejší souhlas, aby Josef Černý,
učitel obečné školy v Novém Bydžově, na dobu trvání
mandátu poslaneckého, tedy také v době, kdy říš-
ská rada zasedati nebude, zproštěn byl po-
vinnosti vyučovací, a aby zástupci jeho příslušná od-
měna z okresní školní pokladny byla placena.
Zemský výbor, čině ve věci této své usnesení,
přidržel se výkladu zákona tak, jak v theorii za správ-
ný jest uznáván a svolil sice k udělení zmíněné do-
volené, avšak obmezil souhlas svůj vznledem ke hra-
žení substitučních nákladů z okresmí školní pokladny
na dobu, po kterou sněm říšský bude zasedati.
Naproti tomu nedošly zemského výboru žádosti
obou ostatních shora jmenovaných učitelů a nebyla
tedy zemskému výboru poskytnuta možnost, abyi
vůči nim vytkl své stanovisko
Nelze tudíž zem. výboru činiti výtku, že při vy-
řízení zcela podobné záležitosti si počíné nestejným
způsobem.
Kalina
Černý
Adámek
Jiří
Černá
Nově Bydžov
Lobkovice
Nový Bydžov
29
article
Konečně dovoluji si podotknouti, že za příčinou
zjištění okolnosti, zdali a pokud jsou správná tvrzení.
obsažená v dotyčné interpellací o poslancích-učitelích
Kasprovi a Schreitrovi, požádal zem. výbor přípisem
ze dne 16. tistopadu 1904 č. 102.266 c. k. zem. školní
radu za bližší vysvětlení.
Notou ze dne 20. ledna 1905 č. 52.243 sdělila zem.
školní rada, že oba tito říšští poslanci, z nichž prvý
stanoven jest jako učitel při německé škole onecné
v Mladých Bukách (školni okres trutnovský), druhý
jako učitel při německé škole měšťanské v Horách
Kašperských (škol. okres sušický) vůbec nežádali za
povolení dovolené za účelem vykonávání svých man-
dátů poslaneckých.
Zemská školní rada tedy nemohla vůnec vyžádati
si dobrého zdání nebo souhlasu zemského výboru
o udělení dovolené těmto učitelům k uvedenému účelu,
tedy také ani o udělení dovolené pro celou dobu trvání
poslaneckého mandátu.
Zemská školní rada mohla učiněné oznámení do-
tyčných okresních školních rad o zvolení jmenovaných
říšských poslanců pouze vzíti na vědomí a učiniti opa-
tření nutná v zájmu školy a dalšího řádného vy-
učová ní.
To se také stalo a oylo povoleno, aby tito učitele
a sice pouze a dobu účastnění se jednání říšské rady.
nikoli však na dobu trvání mandátu poslaneckého
ve vyučování zastupováni byli substituty, a aby z
zastupování to se platila odměna po rozumu zákona
ze dne 8. září 1899 č. 60 z. z.
Přes jasné znění zdejších vynesení jmenovaným
školním radám v té záležilosti vydaných, jimž, jak se
zdá, všsk nebylo správně rozuměno, byli substilutové
okresními školními radami ustanovení ve svém úřadě
ponecháni i mimo dobu zasedání říšské rady, o čen
zemská školní rada vědomí neměla.
Kaspr
Schreitr
30
article
Jakmile však zemská školní rada o tom vědo-
mosti nabyla, neopomenula ihned zameziti toto jednání
okresních školních rad, příčící se jasnému znění do-
tyčných rozkazů a nařídila, zladouc opětně důraz n
to, že substituti pouze na dobu zasedání říšské rady
ustanoveni býti mají, aby tito substituli hned po ukon-
čení zasedání byli služby zproštěni, jakož i aoy do-
tyční poslanci ke konání svých povinností vyučo-
vacích byli přidržání.
Z toho, co bylo řečeno, plyne, že neměla zemská
školní rada, která v obou přípádech k finančnímu sta-
vu země přihlížela a správně si vedla, důvodu, obrátiti
se na zemský výbor královslví českého.
Jiné ovšem byly poměry v případě učitele Joscf
Černého v Novém Bydžově, rovněž za říšského po-
slance zvoleného, který žádal za dovolenou pro celou
dobu mandátuoslaneckého a za ustanovení suhsti-
tuta na vlastní útraty
V tomto případě, jak se samo sebou rozumělo,
vyžádala si zemská škotní rada dobré zdání zemského
výboru království českého.
Dne 24. února 1905, ludiž po podání shora dotče-
ného dotazu a po dojití právě zmíněné odpovědi zem-
ské školní rady, zasiala zemská školní rada výboru
zemskému žádost učitele Josefa Kaspera o posk ytnutí
dovolené na dobu trvání poslaneckého mandátu, na-
vrhujíc, aby žádosti bylo vyhověno s podminkou, že
žadatel z vlastních prostředků bude hraditi náklad
substituční po dobu, po kterou říšská rada nebude
zasedati.
Ježto návrh souhlasil se stanoviskem zde vytče-
ným v záležitosti učitele poslance Jos. Černého, vy-
slovil zemský výbor usnesením ze dne 1. března 1900
Joscf Černý
Kasper
Černý
Nový Bydžov
Jos