1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. listopadu 1913.
Praha
4
article
Ra ranni a večerní listy
přodpláci se-
V Praze v administraci
na měsle
na čtvrt l.. 2 K — h
sK —
s dvojt donáškou
na městc
na dtvrt istn . 7 R elk
ua másleá 2 K 3io
Poštou.
aa miěsto.
nn čtvrt inta . . K
s dvnjí sásílkon
na měsle
na dtvrt leta . . . k so
Praha
6
article
v drobnám prodejie
ranní číslo o sobě . zaa s
večerní
za t
Ve fliálkách na venkov
ranni čialo . . . . . le
večerní
Ineeráty
plstí se hotevě napřea
Předplecení a innerty přijí
administrace v Marianské al.
Tam nacházeji se tět
redakce, Hskárna a szpodie
„Národních Listů“
Baknpasy se nevracs
7
article
V Praze, 8. listopadu.
Všelicos se vznáší ve vzduchu. Vnitřní po-
měry v Rakousku stále více se vymykají zú-
stavní cesty. Ale všechno volání po nutnost
smíru a dohody mezi národy zdá se marným.
Politikové, kteří tyto Kasandřiny věštby pro-
nášejí a radí mezi dvěma zly vybírat si zlo
menší, stávají se široké veřejnosti nepříjem-
nými a lidé již nechtějí věřit. Osud Kasandry
nebyl závidění hodný ani v Troji, proč by mě
být lepší v říši nepravděnepodobností, jakoje
říše nad středním Dunajem.
Bouře se snesla nejen nad českou samo-
správou. Mraky se stahují i na východě. Snad
blízkost ruských hranic svádí ke kopii ge-
neral-gubernálorského úřadu. Nebezpečí hroz
velmi rychle. Na smír, který by učinil zbyteč-
ným tento „východ z nouze“, naděje skor
není. Vášně jsou příliš podrážděny, aby zdra-
vý rozum a úvaha o bezvýchodnosti z nynějš
situace je schladily. I „N. Fr. Pr.“ roní dnes
krokodilí slzy nad „patentovým“ nebezpečím
které stává se pravidelným východiskemv
každé krisí.
Jsou političtí škarohlídové, kteři proro-
kují věci ještě horší. Leká je nejen utužení
zcentralisování státní správy, lekají je i bal-
kánské návštěvy, bojí se, že jsou tyto vnitřn
i vnější zjevy v jisté souvislosti a že se čin
přes zimu připravy pro jarní práci. Každému
není dáno býti takovým optimistou, jako je
ruský premiér-ministr Kokovcov, kterýi
ve včerejším „Tempsu“ prohlašuje, že Bulhar-
sko, i kdyby král Ferdinand chtěl, nemůže se
za daných poměrů pouštět do žádného kon-
fliktu.
Kdo ví, jak vlastně Bulharsko smýšlí?
Jsou sťátníci, kteří rádi zapletenou situaci řeš
metodou Aleksandra Velikého; roztínají gor-
dický uzel mečem.
Kasandra
Kokovcov
Bulhar
Ferdinand
Aleksandra
Praha
Rakousko
Trója
Dunaj
Francie
Bulharsko
8
article
Oficiálně Bulharsko nechce sice nic vědč
o povstaleckém hnutí v Makedonii, ale ne-
oficiálně v Sofiji stále ještě mají v rukou orga.
nisace komitů. Po nezdařeném povstání al-
banském vládne prý mezi makedonskými po-
vstalci hodně nespokojenosti. Vojvoda Čanlev
jehož jméno bylo častěji vzpomínáno mezi
bulharskými vůdci povstaleckých čet za al
bánského povstání, vrátil prý se do Sofije
velmi důtklivě tam vyčítá vládě, že mu dal
málo peněz. Vláda se vymlouvá na chudou po-
kladnu, ale to jen dráždí makedonské vystě-
hovalce, kterých je v Sofiji plno.
Porážka albanského povstání přinutil
makedonské povstalce, aby změnili svou tak-
tiku a organisaci. Nezříkají se nadějí na sou-
činnost s Albanci, ale chtějí spoléhat hlavně
na sebe. Úkolem makedonských „četníků“
bude stále znepokojovat nové srbské krajea
tak kazit autoritu srbského státu, aby se ma
kedonským obyvatelům zdála bulharská sprá-
va nejlepší a obyvatelstvo aby bylo připra-
veno na případné změny. Z Bulharska sice
nyní slyšet mnoho pěkných slov o míru, kul-
turní práci a podobných úctyhodných věcech
ale zdá se, že diplomacie horlivě se připra-
vuje k novému útoku, že vojenská správa ho-
toví vše, aby co nejdříve bulharská armáda
byla s to zase vytáhnout do pole.
„Narodne Volja“ napsala nedávno, že
bukurešťský mír není stálý a že Bulharsko
může se spokojit jen tehdy, vrátí-li mu Ru-
munsko zabrané území kromě Silistrie, ustou-
pí-li Srbsko dobyté země po levém břehu Var-
daru, zřekne-li se Řecko těch krajů, které
mělo Bulharsko obsazeno před válkou se spo-
jenci.
Takové podmínky ovšem neslibují mír
Ostatně vše závisí na tom, do jaké míry
Rakousko bude se cítit balkánským státem.
Vojvoda
Bulharsko
Makedonie
Silistrie
Srbsko
Vara
Řecko
Rakousko
Narodnout Volja
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Řecká obstrukce proti činnosti ohraníčo-
vací komise albanské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 8. listopadu. (Z
telegr. „Nár. Lístů.“) Vídeňský dopisovate! „Köln
Ztgu.“ oznamuje: Anglická vláda udělila řecké vlá-
dě přátelskou radu, aby pracím ohraničovací ko-
míse nečinila žádných překážek. Před Anglií uděli-
lo Řecku podobnou radu Německo. Jak se Rusko
v této věci zachová, dosud není známo, zdá s
věak, že ani ono řeckou obstrukci podporovati ne-
hodlá. Za to ví se, že francouzská vláda Řecko
povzbuzuje k dalšímu úsilí o změnu londýnských
usnesení
Rusko-irancouzské zakročení u Porty.
Z Frankfurtu, 8. listopadu. Z Cařihradu
sděluje se „Frankí. Ztgu.“: Vyslanci ruský
francouzský zakročili ve čtvrtek u Porty přá-
telsky, aby uzavření míru s Řeckem
bylo urychleno.
Köln
Port
Kolín nad Rýn
Anglie
Řecko
Německo
Rusko
Frankfurt
Cařihrad
10
article
Bulharsko a Rakousko.
Ze Solije, 7. listopadu. (K. k.) Poloúřadní „Na-
rodni Prava“ píše: Vřelé uvitání, jež bylo uchystá-
no bulharskému králi v Rakousku, působí v bulhar-
ském obecenstvu výtečným dojmem. Přátelsk
poloúřadní komentáře, jež byly v Rakousku vzne-
seny na adresu bulharského národa a jeho krále.
mohou v Bulharsku vzbuditi náladu jen příz-
nivou Rakousko-Uhersku, s nímž má-
metak mnoho obchodních a hospodář-
ských zájmů společných. Schůzky v
Vídni nelze zde považovati za nic jiného než z
počátek užšího navázání dobrých
styků mezi oběma státy, styků, jak
bulharská vláda se snaží upevniti je
se všemi mocnostmi
Mír srbsko-turecký.
Z Paříže, 8. listopadu. Ze srbského pra-
mene se sděluje: Bělehradská vláda nařídila
svému zástupci v Bělehradě, aby uzavřel mí
s Tureckem dle ujednaných podmínek.
Bulharské dementi.
Ze Soflje, 7. listopadu. (K. k.) „Bulgaria“ vy
vrací zprávu „Dnevniku“ o prohlášeních, která pr
učinil Danev na sjezdu své strany o roli Ra
kousko-Uherska za posledních u
dálosti na Balká ně.
Událost v cařihradském paláci prince
Burhana Edina.
Z Cařihradu, 7. listopadu. (K. k.) Dle úřadníh
sdělení vystřelil bývalý zřízenec prince Burbane
Edina, vniknuvší do jeho paláce. 7 výstřelů z re
volveru a spáchal pak sebevraždu. Ve vyšelřován
v záležitosti té se pokračuje.
kousko
Burhan Edina
Bulharsko
Rakousko
Solija
RakouskoUhersko
Vídeň
Paříž
Bělehrad
Turecko
Soflje
Cařihrad
Burbane Edina
11
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Kritický stav otázky haličské volební opravy
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Jak listy
sdělují, posuzují se naděje haličské
volební reformy neobyčejně skep-
ticky. Jednotlivé listy prohlašují, že po vče-
rejším vyjednávání ve Lvově dlužno po-
važovati kompromis za ztrosko-
taný.
Příští předseda rakouské delegace.
Z Vídně, 8. listopadu. Dle „N. Fr. Presse“
bude předsedou rakouské delegace zvolen
předseda Kola polského dr. Leo a jeho ná-
městkem loňský předseda delegace hr. Mer
veldt.
Změna sazeb pro soudní lékařské znalce.
Z Vídně, 8. listopadu. Výnosem ministerstva
spravedlnosti ze dne 27. října o změně sazeb pr
doktor
Lea
Vídeň
Lvov
12
article
soudní lékařské znalce ve věcech trestních se sta
noví, že denní odměna a cestovní výlohy počí
tají se jim: a) z pravidle dle IX. hodn. třídy
b) soukromým docentům tuzemských universit
správcům a primářům veřejných nemocnic a lé-
kařům, kteří promováni byli již před 14lety, dle
VIII. hodn. třídy, kdežto lékařům ve státní služb
dle jejich hodnosti, nemají-li nároku dle odst. a)
b) na vyšší příjem.
Rakouský následník trůnu do Londýna.
Z Londýna, 8. listopadu. Arcivévoda následni
František Ferdinaad přibude se svoj
chotí vévodkyní Hohenbergovou do Londýna 15
t. m. Dne 17. 4. m. odjede navštiviti krále do Wind-
soru, kde zůstane do pátku, potom odjede se svoj
chotí do Weldecku navštíviti vévodu Portlandské-
ho. Arcivěvodovi za jeho pobytu v Londýně bude
na počest vystrojena hostina v rakouském vysla-
nectvu. Král pozval velvyslance hr. Mensdorffa, aby
se ubytoval na zámku windsorském, dokud bud
na něm meškati následník.
Jednodenní studentské stávka ve Vídni.
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Některé listy
sdělují, že posluchač všech vysokýcl
škol vídeňských se psnesli v pondělí uspo-
řádati jednodenní stávku na důkaz sympatiese
studujícími na umělecké akademii.
Demonstrační stávka pro druhou českou
universitu.
Z Brna, 8. listopadu. [K. k.) Posluchači zdejš
české techniky uspořádali jednodenní stávku jak
manifestaci pro zřízení druhé české university
Brně.
Ferdinaad
Mensdorff
Londýn
Wind
Vídeň
Brno
český univerzita Brno
13
article
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař jmenoval kontreadminála Řicharda ryt. Bar-
ryho, dočasně vyslaného do Skadru za člena me-
zinárodní admirálské rady, velitelem ná
mořní akademie.
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje nařízení ministerstva spravedlnosti, vy-
dané v dohodě s ministerstvem vnitra a financí z
dne 27. října, o změně terifu pro popladt k
soudních lékařských znalců v
trestním řízení. — Wiener Zeitung“ uveřej-
ňuje vyhlášku ministerstva železnic ze dne 26. října
ve příčině zrušení některých ustanovení vyhlášky
ministerstva železnic ze dne 1. července 1911
změně koncesní listiny ze dne 28. list-
padu 1908 pro místní dráhu ze Slanéh
do Kačic, u příležitosti zavedení osobní dopravy
na této místní dráze
Španělský král do Vídně, Paříže a Londýna
Z Paříže, 7. listopada. (K. k.) Dle zprávy
Madridu přibude král Alfons po své návštěvě ve
Vídni, kam se má odebráií za 14 dní, na osobní
pozvání presidenta Poincaréa do Paříže a odjede
pak s králbvnou do Anglie, kde zamýšlí prodlít
asi 3 dny.
Moslemínský denik v Sarajevě.
Ze Sarajeva, 8. listopadu. Na základě usne-
sení zemského klubu spojsných organisací mosle
mínských, dvakráte týdně vydávaný list „Vakat“
počinaje 1. lednem 1914 bude vydáván jako dení
Řichard
Alfons
Poincaré
Vídeň
Paříž
Londýn
Madrid
Anglie
Sarajevo
Wiener Zeitung
Wiener Zeitung
14
article
Hr. Tísza do Mnichova.
Z Pešti, 7. listopadu (K. k. — Uh. tel. ko-
kanc.) Předseda ministerstva hr. Tisza odcestova
včera večer do Mnichova, kdež jeho neteř hraběn
ka Etelka Bethlenová náhle zemřela
František Košut.
Z Pešti, 8. listopadu. (K. k. uh.) O stavu K
šutově byla vydána tato zpráva: Pacient je poně
kud slabší. V noci poněkud spal.
Angličtí královští manželé do Paříže.
Z Paříže, 8. listopadu. (K. k.) Jak listy sdě
lují, přibudou angličtí královští manželé příštího
jara na třidenní pobyt do Paříže, splatit londýnskou
návštěvu presidenta Poincarés. Vydají se na ceslu
asi v prvním týdni dubna.
Relormy v Malé Asii.
Z Franklurtu, 8. listopadu. „Frankí. Ztg.“ ozna-
muje z Cařihradu: Rusko-turecká dohoda o refor-
mách v Malé Asii byla již ujednána.
Košut
Poincarés
Hradec
Mnichov
Pešť
Paříž
Asie
Cařihrad
Rusko
Tisza
Franklurt
15
article
Stíhání petrohradských advokátů obhájců
Z Petrohradu. 7. listopadu. (K. k. — P. t. ad.
Prokurátor petrohradské soudní komory podal val-
né hromadě departementů této komery návrh za-
hájiti disciplinární trestní řízení proti advokátůn
petrohradského barreau, kteří na valné hromadi
své rady se usnesli na protestu proti pro
cesu Bejlisovu.
Aféra Felixe Diaze v Havaně.
Z Havany, 7. listopadu. (K. k.) Felix Dia
byl zatčen; jest obviněn, že střílel n
Guerrera. Diaz prohlašuje, že nemůže si vy
světliti atentát na sebe. Poslouchul se svými přátel
hudební sbor, když pojednou světlo shaslo, a by
podniknut na něj útok
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Nového Yorku, 7. listopadu. (K. k.) Z Me-
xica-City se sděluje: Ve schůzi kabinetu, jež se
konala poslodní noci, byla zevrubně projednána
formální záporná odpověď Huertova na po-
žadavky Spojených států. V této odpo-
vědi se popírá, že Spojené státy maj
nějaké zákonné nebo jisé právo žá-
dati, aby Huerta odstoupil. Lind přiby
dnes ráno s vyslaneckým tajemnikem do Mexika
Z Washingtonu, 8. listopadu. (K. k.) Kabinet
konal včera po několika nedělní přostávce první
schůzi. O obsahu porad nebylo nic uveřejněne.
kruzích diplomatických vzbuzují velký zájem zprá-
vy, že mexický vyslanec v Petrohrade
Carbajal prý bude odvolán, jmenován ministrem
zahraničních záležitostí a že později bude vyhlá-
šen za presidenta.
Diaz
Zeus
Guerrera
Huerta
Linda
Petrohrad
Havana
Mexiko
spojený stát
Nový York
Washington
IxicaCita
16
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
informoval dnes „Union“ vynikající politik, který
dle redakčního úvodu „Unionu“ je asi velm
dobře zpraven o vídeňských událostech. Dle infor-
mací tohoto politika nezamýšlí vláda vésti svoj
taktiku tak, aby z ní vyplynulo rozpuštění po-
slanecké sněmovny, spíše by katastrofa dělnost
její měla za následek delší vládu § 14. Není sie
známo, zda vláda má již předběžnou sankci pe
uzavření říšské rady, leč není pochyby, že by smé
rodatné kruhy za nynějšího smýšlení svého daly
beze všeho souhlas takovému postupu, bude-li odů
vodněn situací v parlamentě.
Pověsti, že křesťansko-sociální sdružení pra
cuje k rozpuštění říšské rady — sděluje důvěrníl
„Unionu“ dále — nejsou správny. Některým kře
sťanským sociálům by sice rozpuštění říšské rad-
nebylo nevhod, poněvadž doufají, že by znova do-
byli Vídně, leč směrodatné parlamentní kruhy
křesťansko-sociální nejsou takové politice naklo
něny. Mimo te nebude vláda žádati od stran všt
šiny, by před své voliče šly v zorném úhlu novýel
požadavků vojenských.
Vídeň
slanecký sněmovna
sociální sdružený
17
article
Článkem 14. by si vláda povolila malý finaněn
plán a rozpočet, načež by po nějakém čase svolali
říšskou radu, aby jí povolila jiné státní nezbyt-
nosti, doufajíc, že odpor poslanců proti tomute
jejímu postupu by nebyl příliš velký, a to již s
zřetelem na požadavky státního úřadnictva.
Důvěrník „Unicnu“ uvažuje pak o vlivu tohote
řešení politické krise na akci dorozumívací, maje
tu na zřeteli oktrojírku, i soudí, že je zřejmo, kte-
rak Němci pracují k otrojirce sporných předměto
česko-německých: poněvadž již jednou byla ústav
překročena, není vyloučeno, že také vláda po-
mýšlí na oktrojírky ty. Zda by i koruna k aim sv -
lila, považuje informátor „Unionu“ za pochybno
případě, že by situace parlamentní byla vyřešenn
§ 14.; nepovažuje však za vyloučeno, že mezi Po
láky a Rusíny, jichž spor je nyní základním ka-
menem situace, přece dojde k nějaké dohodě, na
čež by bylo možno situaci parlamentu zachrániti
neboť finanční plán se přes rusinskou obstrukc
nebo snad následkem rusínské obstrukce vyřizuj
mnohem rychleji, nežli se myslilo, poněvadě s
zřetelem na rusínskou obstrukci si oslatní strany
ukládají při finančním plánu zřejmou zdrželivost
Němec
Rusín
18
title
O situací na říšské radě
19
title
Z úřadního věstníku.
20
article
Po těchto informacích důvěrníka „Unionu
zbývá otárka, proč je dal na veřejnost: zda jen
vůli novínářskému úspěehu listu, jemuž přeje, nob
proto, aby včasným uveřejněním zprávy o neboz-
pečí, jež parlamentu hrozí, odvrátil nebezpečí te,
aebo konečně aby veřejnost zvolna byla připravo-
vána na převratné politické podniky, jež jsou při-
praveny?
Německé a české školy vedle sebe.
V prostřed tohoto týdne konala se v Mostě u-
řadní okresní konference učitelstva. Učitelstvov
ni provozovalo pasivní oposici, odmítlo veškeré
volby a všecek jednací program, obmezivší se pou-
ze na výpočet své dosavadní práce a na pro-
hlášení, že další školskou práci mimoškolní zasta-
vuje dotud, dokud bude ponecháno o hladě, t.j.
dokud mu nebudou zlepšeny platy: při tom uznalo,
že „c. k.“ správní komise má peněz dost, aby spl-
nila sliby vlády a zlepšila platy učitelské.
Účastníci konferenco, počtem 300, provodli p
konferenci demonstrativní procházku městem.
Věcný referát na schůzi samé byl přednesen
jediný: úvodní slovo předsedy, školního inspekto-
ra dra. Raffelsbergera, a v něm jediné místo
národně zajímavé: dr. Raffelsberger konstatoval to-
tiž, že české školství v okrose mosteckém rychle
vzrůstá, a že následkem toho německé školstv-
nemůže se rozvíjeti stejně jako dříve.
Z tohoto inspektorova výroku je patrno, kte-
rak české děti, dokud neměly škol svých, pomá-
haly rozvoji německých škkol, samy při tom irpíce
školskou i národní ujmu.
Raffelsberger
Most
21
article
K aféře koupě pozemků
michelských.
K aféře koupě pozemků
michelských.
Dr. Bouček proti starostovi pražskému
dru. Grošovi.
Na účet pověsti české Prahy hřeší dr.
Bouček v „Čase“ dále. Dnes v něm uveřej-
nil článek, nadepsaný „Starosta dr. Karel
Groš“, v němž líčí na podkladě zpráv novi-
nářských („Času“, „Čes. Slova“ a „Práva Lidu“)
a svého osobního šetření u býv. majitele mi-
chelského velkostatku Rennera celou historii
koupě michelského velkostatku, načež dospívá
k závěru, že bude mu učiniti trestníozná-
mení na starostu dra. Groše jako
podezřelého ze zločinu podvodu, spáchaného
prý tím, že „bez jeho pomoci nebývalo by
možné zameziti, aby se členové sboru informo-
vali o pravém stavu věci, a že by nebýval
možno uvěsti je v omyl, resp. omylu jejích
zneužiti.“ Dr. Bouček k tomu praví: „Do vy-
šetřování bude musit býti pojat i pan dr. Groš
doktor
Bouček
Groš
Renner
Praha
22
article
Příčí se mi však myšlenka, že by starosta krá-
lovské Prahy měl býti vyslýchán jako pode-
zřelý ze zločinu podvodu, neboť to byla by po-
hana pro sfarostenský úřad pražský, které dle
mého úsudku musí býti zabráněno. Snad se
panu dru. Grošovi podaří dokázati, že nejednal
zločinně, nýbrž jen lehkomyslně, po případě
že jednal pod nátlakem osob, jimž vzepříti se
nemůže z důvodů, na které v „Čase“ už dva-
kráte bylo naraženo. At tedy resignuje.
nežli své podání k státnímu zastupitelství uči-
ním, neboť i když jednal jen lehkovážně nebo
proto, že je v zajetí lidí nepoctivých, k úřadu
svému se nehodí. Resignací zabrání potupu
úřadu, k němuž má nejvyšší povinnosti.
Dr. Bouček objevuje se tímto projevem
ve starém světle fanatika, systému své po-
litické strany, a v novém světle právníka
nepokrokového. Dr. Bouček sám jako
obhájce obžalovaného svého klienta by se
zuby nehty, to je všemi právními prostředky,
bránil tomu, aby jeho klient byl odsouzen na
základě pouhých indicií. Když byl
Hilsner odsouzen na základě takových indicii.
Groš
doktor
Bouček
Hilsner
Praha
23
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Poučná a zábavná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné (1913
č. 17.) ve stati J. Šaláře „Slezské unikum
vyličuje poměry v polské obci Visle, jaké v naší říši
třeba v polské části Slezska, se zdají přece trochu —
exolické. Obrázek, jejž J. Šafář humorně kresli,
byl by zábavný, kdyby nebyl pravdivý: ale takto
je z něho jenom smulno. Jaké na př. mohou býti
v Rakousku ještě školské poměry! Na Visle, jež je
velmi rozlehlá, (máť na půl páta tisíce obyvatelůa
na 11 tisíc čtv. hektarů) je několik škol. ovšem
jednotřídních, nejvýše dvoutřidních. Z nich „jedna
škola na Visle umistěna jest v bývalá kolně na
vozy, vedle hnojiště. Jiná ve staré, dřevěné ho-
spodě bez komina. Na hospodu budova již neposta-
čovala, pro školu se ji použít dalo. Jinde působil
učitel, který před časem byl propuštěn, poněvadž
přespříliš měl rád nedospělá děvčátka. V sousedství
opět selka, která vychodila jednotřídní viselskou
universitu a mimo ní neměla ani žádných škol ani
žádných zkoušek. V loni si zvolili na Visle nového
starostu. Čert mu napískal. aby šel „vyzitýrovat
rechtura“. To bylo ovšem něco neslýchaného.
J Šalář
J Šafář
Visla
Slezsko
Rakousko
24
article
inspekci se jekživ na Visle nikdo nestaral. V létě
nebylo možná, poněvadž „děcka třa doma, bo nima
nikogo kdo by šel krovy past“ a v zimě není
možno jít do školy „bo je moc sněga“. Tedy rechtur
ztrnul, když zvěděl účel ztarrostovy návštěvy.A
ztrnul po druhé, když „burmistr“ si postavil blavu
a chtěl vidét učebné pomůcky. Měl sice ve skříni
ledacos, ale to přece nebyly učebné pomůcky, ač
lu a tam na ně nějakou tu desítku na obci si
nechal vyplatit. Konečně, ukázal starostovi skříň.
že prý jsou tam. Ale marná sláva, paličák starosta
chtěl vidět pomůcky a ne skříň, tož ji tedy pen nad-
učitel přece jen otevřel... V tem momentě ale
zírnul pan starosta. Protřel si oči, neboť se mu
zdálo, že dobře nevidí, ale přízrak nezmizel. Po-
pošel ke skříni a počal osudné učebné pomůcky
obmatávat a opravdu. zrak ho neklamal. Byly to
skutečně — lahve od piva, svědomitě ve skříni
srovnané. A teď mají na Visle k vůli tomu spor-
nadučitel dokazuje, že to učebné pomůcky jsou-
jak se k tomu zachovají páni konšelé, desud se
neví, poněvadž se scházeji tak jednou do roka ke
schůzím. Tak v zimě, kdy není co dělat. To jest
ostatně také hloupé novotářství. Ještě před ne-
mnoha léty se Vislané sešli jen tenkrát, když starý
rechtur
Vislaný
Visla
25
article
burmistr umřeli. Hned zvolili nového a současně
laké obecní výbor. Starosta vládl sám jak dlouho
chtěl a mohl. Některý to vydržel až do smrti, jiný
s tím praštil dříve. Řejpalů nebylo a novin také
Na úřadě také byli spokojeni. Však jim fojt již něco
napisali a když ni, tež bylo dobře, jen když ne-
vrnceli niměcké amtsštyky.“ — „Příloha mimo te
podává: F. V. Moravec. Zoufalé volání českého
učitelstva. — K. Světlá v Karlových Varech 1861.
(Dopisy sestře Žotii.) — Franco Sacchetti, Basso
della Penna dělal šprýmy i na smrtelné posteli. —
Dr. V. Schuster, Prodeje z konkursních podstat.
— Quido M. Vyskočil, Sentimentální píneň. — D
Z. V. Tobolka, Z historie jednání o zřízení druhé
české university.
F V Moravec
Žotie
Franco Sacchetti
doktor
V Schuster
M Vyskočil
Z V Tobolka
Karlová Vary
Basso della Penn
26
article
V „Pedagogických Rozhledech
[XXVII., č. 1.) upozorňuje V. Rod na pochybenou
„Výchovu dívek ze středních vrstev
společenských“. Má na mysli příliš přísnou
výchovu dívek, pokud jde o styk s muži, výchovu.
která omezuje a úzkostlive střeží mládež, abyji
uchránila od pokušení a hříchu. A tak děvče z ro-
diny středostavovské „kráčí životem se zaváza-
nýma očima. Otec s matkou vodí děvče na pro-
cházku, ono musí kráčeti s nimi týmž krokem. po-
malým a vážným. Potkávají párky mladých, šťast-
ných lidí, kteří ruku v ruce, se smíchem na rtech
ubíhají kamsi, kde nikdo jich neuvidí: vidí děvěnt
stelného věku velná a veselá a jaký div, že děvče
z takové spořádané rodiny pociřuje těžce rodinné
jho a vzniká v něm tsjné přání, získati svobady
s žíti volně dle své chuti, dle svých náklonnosti.
Zatím vžak dobrý otec a něžná matka jsou s n
klidni, spokojení sami sebou, jisti svou vychovávací
methodou, ber starosti o své ditě. Netuší a ne-
zhodnou, jaké myšlenky rojí se v jeho hlavě, ne-
uhodnou, že srdce jeho neklidně mu v hrudi bije.
27
article
Jejich dcera je s nimi, mozlí se s ní, hlídají každý
jeji pohyb. opravují každé její mínění, ve všem jí
dovedou poradit, nemůže tedy býti nešťastna. C
jí chybí? Manžel bezpochyby. Nuže, dobrý ote
a něžná máti ji manžela najdou, vyberou dle svého
vkusu a ovšem s pevnou zárukou, že jejich drahé
dítě byde míli v manželské domácnosti všechno
tak, jako v domě otcovském. Než však se podal
manžela nalérti, musí dcera poslouchat. A ona sku-
tečně poslouchá a svým životem platí sobeckou
lásku rodičů, berúhonost rodinné cti. Léta míjel
a ona stále rozšiřuje svoje vědomosti o tom. cos
smí a co se nesmí, je bezúhonná a cnostná, avšak
jediná věc, na niž však ustavičně mysli, zůstáv
jí tajemná, nepřístupná, vzdálená: muž. V jejím
věku bohatá děvčata prožila již řadu pletek milost-
ných a nyní jsou vdána, mají děti. Mladé dělnice
prožily snad desatero dobrodružství, měly milence.
byly šťastny, prožily nejkrásnější dobu života s
smíchem, s písní na rtech. Ubchá dívka ze středr h
vrstev ztrácí rok za rokem plna úzkosti a očeká-
vání a na konec ve strachu, že ztratí celý život.
vrhá se v náruč prvnímu muži, jenž se přiblížil.“ —
Obsah „Pod. Rozhledů“ zaujímají rubriky: Pedago-
gika obecná a dějiny školství. — Didaktíka školy
národní. — Rukedělné vyučování. — Národní vý-
chova. — Školství slovanské. — Náboženská
mravní výchova. — Umělecká výchova. — Litera-
tura pro mládež. — Pedopsychologie. — Pedo-
pathologie. — Péče o mládež. — Zdravotnictví
školní. — Výchova tělesná. — Rozhledy časopise-
cké. — Zprávy.
Didaktík škola národní
28
article
V „Živě“ (XXIII., č. 9) uveřejňuje dr. Boh
Ježek článek „Umělé diamanty“. Diamanty
mají svojí cenu nejen pro řídkosl, nýbrž i pro svou
způsobilost praktickou (způsobilost pro vrtáno
tvrdých předmětů, řezání skla), jež činí z ních ne-
zbytného pomoeníka při různých pracích techni-
ckých. „Neni divu, že se člověk již poměrně dosti
dávno začal pokoušeti o umělou výrobu tohoto zna-
menitého nerostu a že je řada zdařilých a marných
pokusů těch opravdu velmi dlouhá. Opravdové po-
kuzy začaly teprve potom, když bylo ziištěno, žej
diamant v soustavě krychlové krystalisující uhlik
a náležejí tedy vesměs devatenáctému a dvacátému
století. Velká cena diamantu, jeho chemická jedno-
duchost, vědecká i praktická důležitost a zajíma-
vost problému a sláva, která by neminula šťast-
ného objevitele vhodné methody, přilákaly již témě
ra sto pracovníků k táto ctázrce.“ Na to ličí da
Ježek nejdůležitější pokusy, z nichž Boismenuho
vyrohil prvé umělé diamanty, jež byly broušeny
XXIII
Boh Ježek
Ježek
29
article
JJe však žádoueno, aby se brzy zdařilo uměle vy-
robiti i větší diamanty? „S vědeckého stanoviska
je u pokusů žádoucna alespoň taková velikost pro-
duktu, aby nebylo zjištění jeho povahy příliš pe-
snadné. — [Jako každá synthesa minerálu, má
výroba diamantu velkou cenu pro řešení různých
otázek vědeckých. U diamaníu je cena ta lím větší
protože tu je dosti nerozřešených otázek, jak n
stránce fysikálně chemické, tak genetické.) — Se
stanoviska technického bylo by si přáti, aby bvl
diamant laciný, aby se dalo této nade vše tvrde
látky užívati rozsáhlejí. Také pro účely optické by-
se ho pak mohlo užíti. Jiný je hlas nejinteresova-
nějších kruhů. Všichni, kteří pohlížejí na diamaní
jeko drahokam, nejen přímo účastnění, nýbrž i je-
milovníci drahokamů, volají rozhodně: nel Pro po-
šžebu šperků je zatím v přirodě zásob dosti a poku
jde o znehodnocení diamantu umělou výrobou, ne-
třeba než ukázati na osud korundu. Ale ani vetc
tisíců nezadrží útoky laboratoří na diamant a zítra
nebo za sto let zaleskne se první umělý dinman
v prstenu. To bude konec jeho slávy.“ —, Živa“
dále přináší: A. Ditrich, Filospfická posice mecha-
niky. — Dr. O. Kramář. Požívání ústrojné potravy
jakožlo prvotní znak živočišný. — J. Stuchlík, Druh
feho variabilita, dědičnost a původ. — Rozhledy
— Směs. — Literatura. — Zprávy ze společnost
vědeckých. — Rozhledy astronomické.
A Ditrich
J Stuchlík
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Astronomky. Astronomie vábila ženy dáv-
no, tak že mnoho se jich věnovalo této vědě. Tak
manželka slavného Hevela, který měl v Danzigu
hvězdárnu, byla svému choti pravou rukou při po-
zorování oblchy. Tato žena, která žila v 17. stol.
prováděla s velkými přistroji, jichž se tehdy uží
valo, obdivuhodná pozorování. V téže době žila
jiná astronomka z povolání. Marie von Lewen, při-
telkvně slavného Keplera. Měla velký mathemati-
cký talent a řešila těžké úlohy oběhu hvězd kolem
slunce. Zemřela r. 1661. O století později objaviln
se žena ještě většího astronomického talentu, Byla
to Ricole Reine Lepaute, narozená r. 1723 v Pa-
říži, ze staré šlechtické rodiny. Pomáhala slavnému
astronomu Lalaudovi při jeho pracích a společné
s astronomem Clairautem rozřešila v době 6 mě-
zíců těžkou úlohu, vypočítati předem přesně dobu
objevení se komety Hallevovy. Jednou z nejvice
vynikajících astronomek byla Karolina Herschelová
sestra známého astronoma Viléma Herschela. Byla
znamenitou pozorovatelkou, neboť její výtečné oč
rozeznaly nejjemnější světelné odstíny. To umož-
ňovalo jí zahlédnouti i těžce viditelná nebeská tě-
lesa. Objevila osm komet a ještě ve vysokém stáři
si uchovala pozorovatelskou bystrost. Také známá
ruská mathematička Soňa Kovalevská si velice
oblibila astronomickou mathematiku. I v nynějš
době je jak na amerických, tak i na evropských
observatořích zaměslnáno mnoho žen pozorovánín
oblohy.
Lewen
Kepler
Rein
Clairaut
Hallevův
Herschelová
Herschel
Kovalevský
Danzig hvězdárna
Lalaud
31
article
Léčení černého kušle suggescí. V poslední
schůzi c. k. společnosti lékařů ve Vídni předvedl
dr. Hamburger případ vyléčení černého kašle sug-
descí. Děvčátko 314leté bylo ve dvou dnech zba-
veno suggercí černého kašle, který už trápil dít
pět neděl. Profesor Hamburger navázal na přípa
n prohlásil, že je ťo typický přiklad toho, že černý
kašel, trvá-li pět nebo šest neděl, je už vlastně je
mechanickými záchvaty kašle, neboť vlastní nemo
již pominula. Tím možno také vysvětlit, že suggesci
možno záchvaty kašle vyléčit za dva dny.
—Toiletní rozpočet miliardářky. Novoyorské
lísty vypočitávají, mnoho-li vydé ročně na toilety
jistá paní Wernerová. Celkem odhadly její toiletní
výdaje na 1 milion korun. Jen za rukavice, jichž
spotřebuje denně pár. vydá ročně 6000 K. Za klo-
bouky vydá přes 300.000 K a za kapesníky, které
jsou nejméně po 10 K, vydá skoro 4000 K. — My.
slícím lidem může býti slabou útěchou to, že z ta.
kověto marnotratnosti mají aspoň částečně něce
ti, kteří na tomto přepychu pracují.
Wernerová
Vídeň
32
article
— Jedna z Mendělejevských předpovědí. Ve-
liký ruský chemik a organinátor ruského průmyslu
Mendělejev, mezi jiným předpověděl objevení ne-
známého prvku, jehož vlastnosti přesně určil a na-
zval eka-aluminiem. Prvek byl čtyři roky na to ob-
jeven učencem Lecogue de Bojbaudrauem v cin-
kové směsi a nazván galliem. Chemické vlastnost
edpovídaly výpočtům Mendělejevovým. Na před-
pověď ruského učence nikdo nevzpomněl, jak už t
bývá při slovanské vědě pravidlem. Letos v říjnu
referovali pařížské akademii Boulanger a Bardet.
že našli gallium v aluminiu, což dosud nebylo
známo. Tím se potvrzuje i poznání Mendělejeva, že
neznámý prvek „eka-aluminium“ je vnitřně při-
burný s aluminiem. Gallium vyniká tou zvláštno-
stí, že je to kov, který se taví při 30° tepla, to jest
snáze než vosk a paralin.
— Udělená milost. Z Vidně, 8. listopadu. (K
k.) Jak se dovídá „Fremdenblatt“ byla dána milest
vrahu gardového setníka Viléma Eisenkolba a hra-
běnky Marie Bolzové důstojnickému sluhovi Rajku
Jankovlevičovi, kterého vojenský soud odsoudil k
smrti.
= Plavba Lloydových parníků. Z Terstu
8. listopadu. Tyto Llovdovy parníky odpluly-
„Koerber“ dne 4. t. m. z Adenu do Sueru. „ Marien-
bad dne 6. z Adenu do Suezu. „Gablenz“ dne6
ze Suezu do Adenu. „Wien“ dne 6. z Alexandrie
do Terstu, „Gastein“ dne 7. z Valony do Terstu.
„Vindobona“ dne 7. z Port Saidu do Terstu.
Mendělejev
Lecogue Bojbaudrau
Mendělejevův
Boulanger
Eisenkolba
Bolzová
Jankovlevič
Lloydová
Gablenz
Terst
Aden
Suer
Marien
Suez
Wien
Alexandrie
Gastein
Valon
Port Said
Vindobona