ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e398970-8f1b-11dd-9d9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 77, person 69, org 9, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 307.
4 article
Ra ranni a večerní listy přodpláci se- V Praze v administraci na měsle na čtvrt l.. 2 K — h sK — s dvojt donáškou na městc na dtvrt istn . 7 R elk ua másleá 2 K 3io Poštou. aa miěsto. nn čtvrt inta . . K s dvnjí sásílkon na měsle na dtvrt leta . . . k so
Praha
5 article
ecernn aní.
6 article
v drobnám prodejie ranní číslo o sobě . zaa s večerní za t Ve fliálkách na venkov ranni čialo . . . . . le večerní Ineeráty plstí se hotevě napřea Předplecení a innerty přijí administrace v Marianské al. Tam nacházeji se tět redakce, Hskárna a szpodie „Národních Listů“ Baknpasy se nevracs
7 article
V Praze, 8. listopadu. Všelicos se vznáší ve vzduchu. Vnitřní po- měry v Rakousku stále více se vymykají zú- stavní cesty. Ale všechno volání po nutnost smíru a dohody mezi národy zdá se marným. Politikové, kteří tyto Kasandřiny věštby pro- nášejí a radí mezi dvěma zly vybírat si zlo menší, stávají se široké veřejnosti nepříjem- nými a lidé již nechtějí věřit. Osud Kasandry nebyl závidění hodný ani v Troji, proč by mě být lepší v říši nepravděnepodobností, jakoje říše nad středním Dunajem. Bouře se snesla nejen nad českou samo- správou. Mraky se stahují i na východě. Snad blízkost ruských hranic svádí ke kopii ge- neral-gubernálorského úřadu. Nebezpečí hroz velmi rychle. Na smír, který by učinil zbyteč- ným tento „východ z nouze“, naděje skor není. Vášně jsou příliš podrážděny, aby zdra- vý rozum a úvaha o bezvýchodnosti z nynějš situace je schladily. I „N. Fr. Pr.“ roní dnes krokodilí slzy nad „patentovým“ nebezpečím které stává se pravidelným východiskemv každé krisí. Jsou političtí škarohlídové, kteři proro- kují věci ještě horší. Leká je nejen utužení zcentralisování státní správy, lekají je i bal- kánské návštěvy, bojí se, že jsou tyto vnitřn i vnější zjevy v jisté souvislosti a že se čin přes zimu připravy pro jarní práci. Každému není dáno býti takovým optimistou, jako je ruský premiér-ministr Kokovcov, kterýi ve včerejším „Tempsu“ prohlašuje, že Bulhar- sko, i kdyby král Ferdinand chtěl, nemůže se za daných poměrů pouštět do žádného kon- fliktu. Kdo ví, jak vlastně Bulharsko smýšlí? Jsou sťátníci, kteří rádi zapletenou situaci řeš metodou Aleksandra Velikého; roztínají gor- dický uzel mečem.
Kasandra Kokovcov Bulhar Ferdinand Aleksandra Praha Rakousko Trója Dunaj Francie Bulharsko
8 article
Oficiálně Bulharsko nechce sice nic vědč o povstaleckém hnutí v Makedonii, ale ne- oficiálně v Sofiji stále ještě mají v rukou orga. nisace komitů. Po nezdařeném povstání al- banském vládne prý mezi makedonskými po- vstalci hodně nespokojenosti. Vojvoda Čanlev jehož jméno bylo častěji vzpomínáno mezi bulharskými vůdci povstaleckých čet za al bánského povstání, vrátil prý se do Sofije velmi důtklivě tam vyčítá vládě, že mu dal málo peněz. Vláda se vymlouvá na chudou po- kladnu, ale to jen dráždí makedonské vystě- hovalce, kterých je v Sofiji plno. Porážka albanského povstání přinutil makedonské povstalce, aby změnili svou tak- tiku a organisaci. Nezříkají se nadějí na sou- činnost s Albanci, ale chtějí spoléhat hlavně na sebe. Úkolem makedonských „četníků“ bude stále znepokojovat nové srbské krajea tak kazit autoritu srbského státu, aby se ma kedonským obyvatelům zdála bulharská sprá- va nejlepší a obyvatelstvo aby bylo připra- veno na případné změny. Z Bulharska sice nyní slyšet mnoho pěkných slov o míru, kul- turní práci a podobných úctyhodných věcech ale zdá se, že diplomacie horlivě se připra- vuje k novému útoku, že vojenská správa ho- toví vše, aby co nejdříve bulharská armáda byla s to zase vytáhnout do pole. „Narodne Volja“ napsala nedávno, že bukurešťský mír není stálý a že Bulharsko může se spokojit jen tehdy, vrátí-li mu Ru- munsko zabrané území kromě Silistrie, ustou- pí-li Srbsko dobyté země po levém břehu Var- daru, zřekne-li se Řecko těch krajů, které mělo Bulharsko obsazeno před válkou se spo- jenci. Takové podmínky ovšem neslibují mír Ostatně vše závisí na tom, do jaké míry Rakousko bude se cítit balkánským státem.
Vojvoda Bulharsko Makedonie Silistrie Srbsko Vara Řecko Rakousko Narodnout Volja
9 article
Události na poloostrově balkánském. Řecká obstrukce proti činnosti ohraníčo- vací komise albanské. M. Z Kolína nad Rýnem, 8. listopadu. (Z telegr. „Nár. Lístů.“) Vídeňský dopisovate! „Köln Ztgu.“ oznamuje: Anglická vláda udělila řecké vlá- dě přátelskou radu, aby pracím ohraničovací ko- míse nečinila žádných překážek. Před Anglií uděli- lo Řecku podobnou radu Německo. Jak se Rusko v této věci zachová, dosud není známo, zdá s věak, že ani ono řeckou obstrukci podporovati ne- hodlá. Za to ví se, že francouzská vláda Řecko povzbuzuje k dalšímu úsilí o změnu londýnských usnesení Rusko-irancouzské zakročení u Porty. Z Frankfurtu, 8. listopadu. Z Cařihradu sděluje se „Frankí. Ztgu.“: Vyslanci ruský francouzský zakročili ve čtvrtek u Porty přá- telsky, aby uzavření míru s Řeckem bylo urychleno.
Köln Port Kolín nad Rýn Anglie Řecko Německo Rusko Frankfurt Cařihrad
10 article
Bulharsko a Rakousko. Ze Solije, 7. listopadu. (K. k.) Poloúřadní „Na- rodni Prava“ píše: Vřelé uvitání, jež bylo uchystá- no bulharskému králi v Rakousku, působí v bulhar- ském obecenstvu výtečným dojmem. Přátelsk poloúřadní komentáře, jež byly v Rakousku vzne- seny na adresu bulharského národa a jeho krále. mohou v Bulharsku vzbuditi náladu jen příz- nivou Rakousko-Uhersku, s nímž má- metak mnoho obchodních a hospodář- ských zájmů společných. Schůzky v Vídni nelze zde považovati za nic jiného než z počátek užšího navázání dobrých styků mezi oběma státy, styků, jak bulharská vláda se snaží upevniti je se všemi mocnostmi Mír srbsko-turecký. Z Paříže, 8. listopadu. Ze srbského pra- mene se sděluje: Bělehradská vláda nařídila svému zástupci v Bělehradě, aby uzavřel mí s Tureckem dle ujednaných podmínek. Bulharské dementi. Ze Soflje, 7. listopadu. (K. k.) „Bulgaria“ vy vrací zprávu „Dnevniku“ o prohlášeních, která pr učinil Danev na sjezdu své strany o roli Ra kousko-Uherska za posledních u dálosti na Balká ně. Událost v cařihradském paláci prince Burhana Edina. Z Cařihradu, 7. listopadu. (K. k.) Dle úřadníh sdělení vystřelil bývalý zřízenec prince Burbane Edina, vniknuvší do jeho paláce. 7 výstřelů z re volveru a spáchal pak sebevraždu. Ve vyšelřován v záležitosti té se pokračuje.
kousko Burhan Edina Bulharsko Rakousko Solija RakouskoUhersko Vídeň Paříž Bělehrad Turecko Soflje Cařihrad Burbane Edina
11 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Kritický stav otázky haličské volební opravy Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Jak listy sdělují, posuzují se naděje haličské volební reformy neobyčejně skep- ticky. Jednotlivé listy prohlašují, že po vče- rejším vyjednávání ve Lvově dlužno po- važovati kompromis za ztrosko- taný. Příští předseda rakouské delegace. Z Vídně, 8. listopadu. Dle „N. Fr. Presse“ bude předsedou rakouské delegace zvolen předseda Kola polského dr. Leo a jeho ná- městkem loňský předseda delegace hr. Mer veldt. Změna sazeb pro soudní lékařské znalce. Z Vídně, 8. listopadu. Výnosem ministerstva spravedlnosti ze dne 27. října o změně sazeb pr
doktor Lea Vídeň Lvov
12 article
soudní lékařské znalce ve věcech trestních se sta noví, že denní odměna a cestovní výlohy počí tají se jim: a) z pravidle dle IX. hodn. třídy b) soukromým docentům tuzemských universit správcům a primářům veřejných nemocnic a lé- kařům, kteří promováni byli již před 14lety, dle VIII. hodn. třídy, kdežto lékařům ve státní služb dle jejich hodnosti, nemají-li nároku dle odst. a) b) na vyšší příjem. Rakouský následník trůnu do Londýna. Z Londýna, 8. listopadu. Arcivévoda následni František Ferdinaad přibude se svoj chotí vévodkyní Hohenbergovou do Londýna 15 t. m. Dne 17. 4. m. odjede navštiviti krále do Wind- soru, kde zůstane do pátku, potom odjede se svoj chotí do Weldecku navštíviti vévodu Portlandské- ho. Arcivěvodovi za jeho pobytu v Londýně bude na počest vystrojena hostina v rakouském vysla- nectvu. Král pozval velvyslance hr. Mensdorffa, aby se ubytoval na zámku windsorském, dokud bud na něm meškati následník. Jednodenní studentské stávka ve Vídni. Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Některé listy sdělují, že posluchač všech vysokýcl škol vídeňských se psnesli v pondělí uspo- řádati jednodenní stávku na důkaz sympatiese studujícími na umělecké akademii. Demonstrační stávka pro druhou českou universitu. Z Brna, 8. listopadu. [K. k.) Posluchači zdejš české techniky uspořádali jednodenní stávku jak manifestaci pro zřízení druhé české university Brně.
Ferdinaad Mensdorff Londýn Wind Vídeň Brno český univerzita Brno
13 article
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv císař jmenoval kontreadminála Řicharda ryt. Bar- ryho, dočasně vyslaného do Skadru za člena me- zinárodní admirálské rady, velitelem ná mořní akademie. Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung uveřejňuje nařízení ministerstva spravedlnosti, vy- dané v dohodě s ministerstvem vnitra a financí z dne 27. října, o změně terifu pro popladt k soudních lékařských znalců v trestním řízení. — Wiener Zeitung“ uveřej- ňuje vyhlášku ministerstva železnic ze dne 26. října ve příčině zrušení některých ustanovení vyhlášky ministerstva železnic ze dne 1. července 1911 změně koncesní listiny ze dne 28. list- padu 1908 pro místní dráhu ze Slanéh do Kačic, u příležitosti zavedení osobní dopravy na této místní dráze Španělský král do Vídně, Paříže a Londýna Z Paříže, 7. listopada. (K. k.) Dle zprávy Madridu přibude král Alfons po své návštěvě ve Vídni, kam se má odebráií za 14 dní, na osobní pozvání presidenta Poincaréa do Paříže a odjede pak s králbvnou do Anglie, kde zamýšlí prodlít asi 3 dny. Moslemínský denik v Sarajevě. Ze Sarajeva, 8. listopadu. Na základě usne- sení zemského klubu spojsných organisací mosle mínských, dvakráte týdně vydávaný list „Vakat“ počinaje 1. lednem 1914 bude vydáván jako dení
Řichard Alfons Poincaré Vídeň Paříž Londýn Madrid Anglie Sarajevo Wiener Zeitung Wiener Zeitung
14 article
Hr. Tísza do Mnichova. Z Pešti, 7. listopadu (K. k. — Uh. tel. ko- kanc.) Předseda ministerstva hr. Tisza odcestova včera večer do Mnichova, kdež jeho neteř hraběn ka Etelka Bethlenová náhle zemřela František Košut. Z Pešti, 8. listopadu. (K. k. uh.) O stavu K šutově byla vydána tato zpráva: Pacient je poně kud slabší. V noci poněkud spal. Angličtí královští manželé do Paříže. Z Paříže, 8. listopadu. (K. k.) Jak listy sdě lují, přibudou angličtí královští manželé příštího jara na třidenní pobyt do Paříže, splatit londýnskou návštěvu presidenta Poincarés. Vydají se na ceslu asi v prvním týdni dubna. Relormy v Malé Asii. Z Franklurtu, 8. listopadu. „Frankí. Ztg.“ ozna- muje z Cařihradu: Rusko-turecká dohoda o refor- mách v Malé Asii byla již ujednána.
Košut Poincarés Hradec Mnichov Pešť Paříž Asie Cařihrad Rusko Tisza Franklurt
15 article
Stíhání petrohradských advokátů obhájců Z Petrohradu. 7. listopadu. (K. k. — P. t. ad. Prokurátor petrohradské soudní komory podal val- né hromadě departementů této komery návrh za- hájiti disciplinární trestní řízení proti advokátůn petrohradského barreau, kteří na valné hromadi své rady se usnesli na protestu proti pro cesu Bejlisovu. Aféra Felixe Diaze v Havaně. Z Havany, 7. listopadu. (K. k.) Felix Dia byl zatčen; jest obviněn, že střílel n Guerrera. Diaz prohlašuje, že nemůže si vy světliti atentát na sebe. Poslouchul se svými přátel hudební sbor, když pojednou světlo shaslo, a by podniknut na něj útok Revoluce v Mexiku a Spojené státy. Z Nového Yorku, 7. listopadu. (K. k.) Z Me- xica-City se sděluje: Ve schůzi kabinetu, jež se konala poslodní noci, byla zevrubně projednána formální záporná odpověď Huertova na po- žadavky Spojených států. V této odpo- vědi se popírá, že Spojené státy maj nějaké zákonné nebo jisé právo žá- dati, aby Huerta odstoupil. Lind přiby dnes ráno s vyslaneckým tajemnikem do Mexika Z Washingtonu, 8. listopadu. (K. k.) Kabinet konal včera po několika nedělní přostávce první schůzi. O obsahu porad nebylo nic uveřejněne. kruzích diplomatických vzbuzují velký zájem zprá- vy, že mexický vyslanec v Petrohrade Carbajal prý bude odvolán, jmenován ministrem zahraničních záležitostí a že později bude vyhlá- šen za presidenta.
Diaz Zeus Guerrera Huerta Linda Petrohrad Havana Mexiko spojený stát Nový York Washington IxicaCita
16 article Politická hlídka.
Politická hlídka. informoval dnes „Union“ vynikající politik, který dle redakčního úvodu „Unionu“ je asi velm dobře zpraven o vídeňských událostech. Dle infor- mací tohoto politika nezamýšlí vláda vésti svoj taktiku tak, aby z ní vyplynulo rozpuštění po- slanecké sněmovny, spíše by katastrofa dělnost její měla za následek delší vládu § 14. Není sie známo, zda vláda má již předběžnou sankci pe uzavření říšské rady, leč není pochyby, že by smé rodatné kruhy za nynějšího smýšlení svého daly beze všeho souhlas takovému postupu, bude-li odů vodněn situací v parlamentě. Pověsti, že křesťansko-sociální sdružení pra cuje k rozpuštění říšské rady — sděluje důvěrníl „Unionu“ dále — nejsou správny. Některým kře sťanským sociálům by sice rozpuštění říšské rad- nebylo nevhod, poněvadž doufají, že by znova do- byli Vídně, leč směrodatné parlamentní kruhy křesťansko-sociální nejsou takové politice naklo něny. Mimo te nebude vláda žádati od stran všt šiny, by před své voliče šly v zorném úhlu novýel požadavků vojenských.
Vídeň slanecký sněmovna sociální sdružený
17 article
Článkem 14. by si vláda povolila malý finaněn plán a rozpočet, načež by po nějakém čase svolali říšskou radu, aby jí povolila jiné státní nezbyt- nosti, doufajíc, že odpor poslanců proti tomute jejímu postupu by nebyl příliš velký, a to již s zřetelem na požadavky státního úřadnictva. Důvěrník „Unicnu“ uvažuje pak o vlivu tohote řešení politické krise na akci dorozumívací, maje tu na zřeteli oktrojírku, i soudí, že je zřejmo, kte- rak Němci pracují k otrojirce sporných předměto česko-německých: poněvadž již jednou byla ústav překročena, není vyloučeno, že také vláda po- mýšlí na oktrojírky ty. Zda by i koruna k aim sv - lila, považuje informátor „Unionu“ za pochybno případě, že by situace parlamentní byla vyřešenn § 14.; nepovažuje však za vyloučeno, že mezi Po láky a Rusíny, jichž spor je nyní základním ka- menem situace, přece dojde k nějaké dohodě, na čež by bylo možno situaci parlamentu zachrániti neboť finanční plán se přes rusinskou obstrukc nebo snad následkem rusínské obstrukce vyřizuj mnohem rychleji, nežli se myslilo, poněvadě s zřetelem na rusínskou obstrukci si oslatní strany ukládají při finančním plánu zřejmou zdrželivost
Němec Rusín
18 title
O situací na říšské radě
19 title
Z úřadního věstníku.
20 article
Po těchto informacích důvěrníka „Unionu zbývá otárka, proč je dal na veřejnost: zda jen vůli novínářskému úspěehu listu, jemuž přeje, nob proto, aby včasným uveřejněním zprávy o neboz- pečí, jež parlamentu hrozí, odvrátil nebezpečí te, aebo konečně aby veřejnost zvolna byla připravo- vána na převratné politické podniky, jež jsou při- praveny? Německé a české školy vedle sebe. V prostřed tohoto týdne konala se v Mostě u- řadní okresní konference učitelstva. Učitelstvov ni provozovalo pasivní oposici, odmítlo veškeré volby a všecek jednací program, obmezivší se pou- ze na výpočet své dosavadní práce a na pro- hlášení, že další školskou práci mimoškolní zasta- vuje dotud, dokud bude ponecháno o hladě, t.j. dokud mu nebudou zlepšeny platy: při tom uznalo, že „c. k.“ správní komise má peněz dost, aby spl- nila sliby vlády a zlepšila platy učitelské. Účastníci konferenco, počtem 300, provodli p konferenci demonstrativní procházku městem. Věcný referát na schůzi samé byl přednesen jediný: úvodní slovo předsedy, školního inspekto- ra dra. Raffelsbergera, a v něm jediné místo národně zajímavé: dr. Raffelsberger konstatoval to- tiž, že české školství v okrose mosteckém rychle vzrůstá, a že následkem toho německé školstv- nemůže se rozvíjeti stejně jako dříve. Z tohoto inspektorova výroku je patrno, kte- rak české děti, dokud neměly škol svých, pomá- haly rozvoji německých škkol, samy při tom irpíce školskou i národní ujmu.
Raffelsberger Most
21 article K aféře koupě pozemků michelských.
K aféře koupě pozemků michelských. Dr. Bouček proti starostovi pražskému dru. Grošovi. Na účet pověsti české Prahy hřeší dr. Bouček v „Čase“ dále. Dnes v něm uveřej- nil článek, nadepsaný „Starosta dr. Karel Groš“, v němž líčí na podkladě zpráv novi- nářských („Času“, „Čes. Slova“ a „Práva Lidu“) a svého osobního šetření u býv. majitele mi- chelského velkostatku Rennera celou historii koupě michelského velkostatku, načež dospívá k závěru, že bude mu učiniti trestníozná- mení na starostu dra. Groše jako podezřelého ze zločinu podvodu, spáchaného prý tím, že „bez jeho pomoci nebývalo by možné zameziti, aby se členové sboru informo- vali o pravém stavu věci, a že by nebýval možno uvěsti je v omyl, resp. omylu jejích zneužiti.“ Dr. Bouček k tomu praví: „Do vy- šetřování bude musit býti pojat i pan dr. Groš
doktor Bouček Groš Renner Praha
22 article
Příčí se mi však myšlenka, že by starosta krá- lovské Prahy měl býti vyslýchán jako pode- zřelý ze zločinu podvodu, neboť to byla by po- hana pro sfarostenský úřad pražský, které dle mého úsudku musí býti zabráněno. Snad se panu dru. Grošovi podaří dokázati, že nejednal zločinně, nýbrž jen lehkomyslně, po případě že jednal pod nátlakem osob, jimž vzepříti se nemůže z důvodů, na které v „Čase“ už dva- kráte bylo naraženo. At tedy resignuje. nežli své podání k státnímu zastupitelství uči- ním, neboť i když jednal jen lehkovážně nebo proto, že je v zajetí lidí nepoctivých, k úřadu svému se nehodí. Resignací zabrání potupu úřadu, k němuž má nejvyšší povinnosti. Dr. Bouček objevuje se tímto projevem ve starém světle fanatika, systému své po- litické strany, a v novém světle právníka nepokrokového. Dr. Bouček sám jako obhájce obžalovaného svého klienta by se zuby nehty, to je všemi právními prostředky, bránil tomu, aby jeho klient byl odsouzen na základě pouhých indicií. Když byl Hilsner odsouzen na základě takových indicii.
Groš doktor Bouček Hilsner Praha
23 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Poučná a zábavná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné (1913 č. 17.) ve stati J. Šaláře „Slezské unikum vyličuje poměry v polské obci Visle, jaké v naší říši třeba v polské části Slezska, se zdají přece trochu — exolické. Obrázek, jejž J. Šafář humorně kresli, byl by zábavný, kdyby nebyl pravdivý: ale takto je z něho jenom smulno. Jaké na př. mohou býti v Rakousku ještě školské poměry! Na Visle, jež je velmi rozlehlá, (máť na půl páta tisíce obyvatelůa na 11 tisíc čtv. hektarů) je několik škol. ovšem jednotřídních, nejvýše dvoutřidních. Z nich „jedna škola na Visle umistěna jest v bývalá kolně na vozy, vedle hnojiště. Jiná ve staré, dřevěné ho- spodě bez komina. Na hospodu budova již neposta- čovala, pro školu se ji použít dalo. Jinde působil učitel, který před časem byl propuštěn, poněvadž přespříliš měl rád nedospělá děvčátka. V sousedství opět selka, která vychodila jednotřídní viselskou universitu a mimo ní neměla ani žádných škol ani žádných zkoušek. V loni si zvolili na Visle nového starostu. Čert mu napískal. aby šel „vyzitýrovat rechtura“. To bylo ovšem něco neslýchaného.
J Šalář J Šafář Visla Slezsko Rakousko
24 article
inspekci se jekživ na Visle nikdo nestaral. V létě nebylo možná, poněvadž „děcka třa doma, bo nima nikogo kdo by šel krovy past“ a v zimě není možno jít do školy „bo je moc sněga“. Tedy rechtur ztrnul, když zvěděl účel ztarrostovy návštěvy.A ztrnul po druhé, když „burmistr“ si postavil blavu a chtěl vidét učebné pomůcky. Měl sice ve skříni ledacos, ale to přece nebyly učebné pomůcky, ač lu a tam na ně nějakou tu desítku na obci si nechal vyplatit. Konečně, ukázal starostovi skříň. že prý jsou tam. Ale marná sláva, paličák starosta chtěl vidět pomůcky a ne skříň, tož ji tedy pen nad- učitel přece jen otevřel... V tem momentě ale zírnul pan starosta. Protřel si oči, neboť se mu zdálo, že dobře nevidí, ale přízrak nezmizel. Po- pošel ke skříni a počal osudné učebné pomůcky obmatávat a opravdu. zrak ho neklamal. Byly to skutečně — lahve od piva, svědomitě ve skříni srovnané. A teď mají na Visle k vůli tomu spor- nadučitel dokazuje, že to učebné pomůcky jsou- jak se k tomu zachovají páni konšelé, desud se neví, poněvadž se scházeji tak jednou do roka ke schůzím. Tak v zimě, kdy není co dělat. To jest ostatně také hloupé novotářství. Ještě před ne- mnoha léty se Vislané sešli jen tenkrát, když starý
rechtur Vislaný Visla
25 article
burmistr umřeli. Hned zvolili nového a současně laké obecní výbor. Starosta vládl sám jak dlouho chtěl a mohl. Některý to vydržel až do smrti, jiný s tím praštil dříve. Řejpalů nebylo a novin také Na úřadě také byli spokojeni. Však jim fojt již něco napisali a když ni, tež bylo dobře, jen když ne- vrnceli niměcké amtsštyky.“ — „Příloha mimo te podává: F. V. Moravec. Zoufalé volání českého učitelstva. — K. Světlá v Karlových Varech 1861. (Dopisy sestře Žotii.) — Franco Sacchetti, Basso della Penna dělal šprýmy i na smrtelné posteli. — Dr. V. Schuster, Prodeje z konkursních podstat. — Quido M. Vyskočil, Sentimentální píneň. — D Z. V. Tobolka, Z historie jednání o zřízení druhé české university.
F V Moravec Žotie Franco Sacchetti doktor V Schuster M Vyskočil Z V Tobolka Karlová Vary Basso della Penn
26 article
V „Pedagogických Rozhledech [XXVII., č. 1.) upozorňuje V. Rod na pochybenou „Výchovu dívek ze středních vrstev společenských“. Má na mysli příliš přísnou výchovu dívek, pokud jde o styk s muži, výchovu. která omezuje a úzkostlive střeží mládež, abyji uchránila od pokušení a hříchu. A tak děvče z ro- diny středostavovské „kráčí životem se zaváza- nýma očima. Otec s matkou vodí děvče na pro- cházku, ono musí kráčeti s nimi týmž krokem. po- malým a vážným. Potkávají párky mladých, šťast- ných lidí, kteří ruku v ruce, se smíchem na rtech ubíhají kamsi, kde nikdo jich neuvidí: vidí děvěnt stelného věku velná a veselá a jaký div, že děvče z takové spořádané rodiny pociřuje těžce rodinné jho a vzniká v něm tsjné přání, získati svobady s žíti volně dle své chuti, dle svých náklonnosti. Zatím vžak dobrý otec a něžná matka jsou s n klidni, spokojení sami sebou, jisti svou vychovávací methodou, ber starosti o své ditě. Netuší a ne- zhodnou, jaké myšlenky rojí se v jeho hlavě, ne- uhodnou, že srdce jeho neklidně mu v hrudi bije.
27 article
Jejich dcera je s nimi, mozlí se s ní, hlídají každý jeji pohyb. opravují každé její mínění, ve všem jí dovedou poradit, nemůže tedy býti nešťastna. C jí chybí? Manžel bezpochyby. Nuže, dobrý ote a něžná máti ji manžela najdou, vyberou dle svého vkusu a ovšem s pevnou zárukou, že jejich drahé dítě byde míli v manželské domácnosti všechno tak, jako v domě otcovském. Než však se podal manžela nalérti, musí dcera poslouchat. A ona sku- tečně poslouchá a svým životem platí sobeckou lásku rodičů, berúhonost rodinné cti. Léta míjel a ona stále rozšiřuje svoje vědomosti o tom. cos smí a co se nesmí, je bezúhonná a cnostná, avšak jediná věc, na niž však ustavičně mysli, zůstáv jí tajemná, nepřístupná, vzdálená: muž. V jejím věku bohatá děvčata prožila již řadu pletek milost- ných a nyní jsou vdána, mají děti. Mladé dělnice prožily snad desatero dobrodružství, měly milence. byly šťastny, prožily nejkrásnější dobu života s smíchem, s písní na rtech. Ubchá dívka ze středr h vrstev ztrácí rok za rokem plna úzkosti a očeká- vání a na konec ve strachu, že ztratí celý život. vrhá se v náruč prvnímu muži, jenž se přiblížil.“ — Obsah „Pod. Rozhledů“ zaujímají rubriky: Pedago- gika obecná a dějiny školství. — Didaktíka školy národní. — Rukedělné vyučování. — Národní vý- chova. — Školství slovanské. — Náboženská mravní výchova. — Umělecká výchova. — Litera- tura pro mládež. — Pedopsychologie. — Pedo- pathologie. — Péče o mládež. — Zdravotnictví školní. — Výchova tělesná. — Rozhledy časopise- cké. — Zprávy.
Didaktík škola národní
28 article
V „Živě“ (XXIII., č. 9) uveřejňuje dr. Boh Ježek článek „Umělé diamanty“. Diamanty mají svojí cenu nejen pro řídkosl, nýbrž i pro svou způsobilost praktickou (způsobilost pro vrtáno tvrdých předmětů, řezání skla), jež činí z ních ne- zbytného pomoeníka při různých pracích techni- ckých. „Neni divu, že se člověk již poměrně dosti dávno začal pokoušeti o umělou výrobu tohoto zna- menitého nerostu a že je řada zdařilých a marných pokusů těch opravdu velmi dlouhá. Opravdové po- kuzy začaly teprve potom, když bylo ziištěno, žej diamant v soustavě krychlové krystalisující uhlik a náležejí tedy vesměs devatenáctému a dvacátému století. Velká cena diamantu, jeho chemická jedno- duchost, vědecká i praktická důležitost a zajíma- vost problému a sláva, která by neminula šťast- ného objevitele vhodné methody, přilákaly již témě ra sto pracovníků k táto ctázrce.“ Na to ličí da Ježek nejdůležitější pokusy, z nichž Boismenuho vyrohil prvé umělé diamanty, jež byly broušeny
XXIII Boh Ježek Ježek
29 article
JJe však žádoueno, aby se brzy zdařilo uměle vy- robiti i větší diamanty? „S vědeckého stanoviska je u pokusů žádoucna alespoň taková velikost pro- duktu, aby nebylo zjištění jeho povahy příliš pe- snadné. — [Jako každá synthesa minerálu, má výroba diamantu velkou cenu pro řešení různých otázek vědeckých. U diamaníu je cena ta lím větší protože tu je dosti nerozřešených otázek, jak n stránce fysikálně chemické, tak genetické.) — Se stanoviska technického bylo by si přáti, aby bvl diamant laciný, aby se dalo této nade vše tvrde látky užívati rozsáhlejí. Také pro účely optické by- se ho pak mohlo užíti. Jiný je hlas nejinteresova- nějších kruhů. Všichni, kteří pohlížejí na diamaní jeko drahokam, nejen přímo účastnění, nýbrž i je- milovníci drahokamů, volají rozhodně: nel Pro po- šžebu šperků je zatím v přirodě zásob dosti a poku jde o znehodnocení diamantu umělou výrobou, ne- třeba než ukázati na osud korundu. Ale ani vetc tisíců nezadrží útoky laboratoří na diamant a zítra nebo za sto let zaleskne se první umělý dinman v prstenu. To bude konec jeho slávy.“ —, Živa“ dále přináší: A. Ditrich, Filospfická posice mecha- niky. — Dr. O. Kramář. Požívání ústrojné potravy jakožlo prvotní znak živočišný. — J. Stuchlík, Druh feho variabilita, dědičnost a původ. — Rozhledy — Směs. — Literatura. — Zprávy ze společnost vědeckých. — Rozhledy astronomické.
A Ditrich J Stuchlík
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Astronomky. Astronomie vábila ženy dáv- no, tak že mnoho se jich věnovalo této vědě. Tak manželka slavného Hevela, který měl v Danzigu hvězdárnu, byla svému choti pravou rukou při po- zorování oblchy. Tato žena, která žila v 17. stol. prováděla s velkými přistroji, jichž se tehdy uží valo, obdivuhodná pozorování. V téže době žila jiná astronomka z povolání. Marie von Lewen, při- telkvně slavného Keplera. Měla velký mathemati- cký talent a řešila těžké úlohy oběhu hvězd kolem slunce. Zemřela r. 1661. O století později objaviln se žena ještě většího astronomického talentu, Byla to Ricole Reine Lepaute, narozená r. 1723 v Pa- říži, ze staré šlechtické rodiny. Pomáhala slavnému astronomu Lalaudovi při jeho pracích a společné s astronomem Clairautem rozřešila v době 6 mě- zíců těžkou úlohu, vypočítati předem přesně dobu objevení se komety Hallevovy. Jednou z nejvice vynikajících astronomek byla Karolina Herschelová sestra známého astronoma Viléma Herschela. Byla znamenitou pozorovatelkou, neboť její výtečné oč rozeznaly nejjemnější světelné odstíny. To umož- ňovalo jí zahlédnouti i těžce viditelná nebeská tě- lesa. Objevila osm komet a ještě ve vysokém stáři si uchovala pozorovatelskou bystrost. Také známá ruská mathematička Soňa Kovalevská si velice oblibila astronomickou mathematiku. I v nynějš době je jak na amerických, tak i na evropských observatořích zaměslnáno mnoho žen pozorovánín oblohy.
Lewen Kepler Rein Clairaut Hallevův Herschelová Herschel Kovalevský Danzig hvězdárna Lalaud
31 article
Léčení černého kušle suggescí. V poslední schůzi c. k. společnosti lékařů ve Vídni předvedl dr. Hamburger případ vyléčení černého kašle sug- descí. Děvčátko 314leté bylo ve dvou dnech zba- veno suggercí černého kašle, který už trápil dít pět neděl. Profesor Hamburger navázal na přípa n prohlásil, že je ťo typický přiklad toho, že černý kašel, trvá-li pět nebo šest neděl, je už vlastně je mechanickými záchvaty kašle, neboť vlastní nemo již pominula. Tím možno také vysvětlit, že suggesci možno záchvaty kašle vyléčit za dva dny. —Toiletní rozpočet miliardářky. Novoyorské lísty vypočitávají, mnoho-li vydé ročně na toilety jistá paní Wernerová. Celkem odhadly její toiletní výdaje na 1 milion korun. Jen za rukavice, jichž spotřebuje denně pár. vydá ročně 6000 K. Za klo- bouky vydá přes 300.000 K a za kapesníky, které jsou nejméně po 10 K, vydá skoro 4000 K. — My. slícím lidem může býti slabou útěchou to, že z ta. kověto marnotratnosti mají aspoň částečně něce ti, kteří na tomto přepychu pracují.
Wernerová Vídeň
32 article
— Jedna z Mendělejevských předpovědí. Ve- liký ruský chemik a organinátor ruského průmyslu Mendělejev, mezi jiným předpověděl objevení ne- známého prvku, jehož vlastnosti přesně určil a na- zval eka-aluminiem. Prvek byl čtyři roky na to ob- jeven učencem Lecogue de Bojbaudrauem v cin- kové směsi a nazván galliem. Chemické vlastnost edpovídaly výpočtům Mendělejevovým. Na před- pověď ruského učence nikdo nevzpomněl, jak už t bývá při slovanské vědě pravidlem. Letos v říjnu referovali pařížské akademii Boulanger a Bardet. že našli gallium v aluminiu, což dosud nebylo známo. Tím se potvrzuje i poznání Mendělejeva, že neznámý prvek „eka-aluminium“ je vnitřně při- burný s aluminiem. Gallium vyniká tou zvláštno- stí, že je to kov, který se taví při 30° tepla, to jest snáze než vosk a paralin. — Udělená milost. Z Vidně, 8. listopadu. (K k.) Jak se dovídá „Fremdenblatt“ byla dána milest vrahu gardového setníka Viléma Eisenkolba a hra- běnky Marie Bolzové důstojnickému sluhovi Rajku Jankovlevičovi, kterého vojenský soud odsoudil k smrti. = Plavba Lloydových parníků. Z Terstu 8. listopadu. Tyto Llovdovy parníky odpluly- „Koerber“ dne 4. t. m. z Adenu do Sueru. „ Marien- bad dne 6. z Adenu do Suezu. „Gablenz“ dne6 ze Suezu do Adenu. „Wien“ dne 6. z Alexandrie do Terstu, „Gastein“ dne 7. z Valony do Terstu. „Vindobona“ dne 7. z Port Saidu do Terstu.
Mendělejev Lecogue Bojbaudrau Mendělejevův Boulanger Eisenkolba Bolzová Jankovlevič Lloydová Gablenz Terst Aden Suer Marien Suez Wien Alexandrie Gastein Valon Port Said Vindobona