1
masthead
4. října. 1908.
5
article
nějšího stavu věcí na sněmě království českého
po svůj úkol, pro svoji politiku a pro vnitro
politickou situaci parlamentní vůbec. Posuzuj
však okamžitou stuaci, jak byla způsobena ně
meckou obstrukei, jako rušivý, nenadálý případ
jejž vláda, pokud jde o ni, urovnati a uklidi
musí stůj co stůj (1).
Jak se dovídáme, zamýšlel ministerský
předseda odjeti do Prahy dnes v noci. Byl b
však mohl v hlavním městě království českéh
zůstati jen dva dny, zejtra a v pondělí, poně
vadž jest jeho pobytu ve Vídni v úterý n
zbytně potřebí. Toho dne koná se totiž důle-
žitá koníerence o kampani dele-
gační. Z toho důvodu chof vlády svůj odjez
do Prahy odložil a ve čtvrtek večer odjede nej-
spíše po trůnní řeči, kterou zahájeny budou de-
legace, z Pešti do Vídně a odtud v pátekd-
Prahy, kde zůstane několik dní. Jeho návštěva
v Praze měla míti původně a zvláště účel na
vštěvy jubilejní výstavy. Nyní bude míti as
výlučně ráz politický.
Praha
Vídeň
Pešť
6
article
Německá obstrukce na sněmu královstv
českého nemůže zůstati jen tak zhola bez na
sledků, jeko se snad mysli. Jest se stanovisk
politické slušnosti včcí naprosto vyloučenou
nemožnou, aby ministr Prade v kabinete
Betrval. Jeho povinností bylo okamžitě kabi
net opustili, jakmile němečtí poslanci na sněmě
království českého všichni vůbec a zvláště on
skupina, kterou Prade v korunní radě zastupuje.
zahájili obstrukci. Oba nynější parlamentní mi
nistři čeští byli by pokládali zajisté za věc ne-
slučitelnou s politickou poctivostí, ba také osob-
ní počestností, zůstati v ministerstvu, kdyby
strany, které representují, o které se opírají
byly zahájily obstrukční taktiku, ktorá dle do
znání svých původců a provozovatelů naml-
řena jest přímo proti ministorstvu. Obstrukce
proti kabinelu a účastenství člena téhož kabi
netu v ní — to jsou věci veskrze nespojitelné
Pan Prade, jak se podobá, stal se od své kar
lovarské demise zatím velikým tvrdokož
cem, kterého bude třeba přímo vystrčiti z mini-
sterstva, ve kterém není proň více žádněho
místa v době, ve které jeho političtí přátelé za
vydatné jeho součinnosti maří plány vlády.
Prade
7
article
Ministerské porady v Pešti.
Z Pešti, 3. října. V posledních dnech ko
naly se porady společných ministrů, kterých se
zúčastnil také ministerský předseda bar. Beck.
Jak se souhlasně ujišťuje, týkaly se všechny
tyto porady, stejně jako audience společných
ministrů, otázky bosenské. Pověsti o eventnál
ním připojení Bosny prohlašují se však za pouhé
kombinace. V audienci ministrů Schönaicha
Aehrenthala nebylo o této otázce jednáno, což
vysvítá již z toho, že ministr pro okupované
země, bar. Burian, nebyl přijat. Text trůnní
řeči, kterou zahájeny budou delegace, jest již
stanoven a schválen. Ujišťuje se, že má roz-
plýliti pessimismus, který na všech stranách
panuje. V politických kruzích se soudí, že četné
ministerské porady posledních dnů týkaly se
ltaké přechodního poslání uherské koalice. Po-
čítá se, že dojde k dohodě ve vojenských otáz-
kách. Vojensko-politický program není dosu
sice ani v hlavních rysech znám, ale možno
že za delegací a za přítomnosti císaře v Pešti
stanou se v této věci důležitá rozhodnutl.
K zasedání delegací.
Z Vídně, 3. října. »Poln. Korresp.« ozns
muje, že příští týden přijedou do Vídně polst
členové delegace a budou před odjezdem do
Pešti míti poradu za předsednictví presidente
polského kola dra Glabiňské ho.
Na sněm haličský.
Z Vídně, 3. října. Ministři Abraha-
mowicz a Korytowski odjedou koncem
týdne do Lvova, kde se zúčastní jednání halič
ského sněmu.
Hr. Khevenhüller ve Francil.
Z Paříže, 3. října. Rakouský velevyslanee
hr. Khevenhüller byl přijat dnes presi-
dentem ve slyšení. Jak se proslýchá, odevzdal
presidentovi republiky vlastnoruční lis
rakouského clsaře, který se týká vý-
chodních otázek a Bosny, aniž by
však v něm byl žádán výslovný souhlas pr
eventuální annexi.
Beck
Burian
Poln
Abrah
Khevenhüller
Pešť
Vídeň
Lvov
Hradec
Paříž
8
article
Hrozba obecnou studenlskou stávkou v Rusku.
Z Moskvy, 3. října. (K. k.) 4000 sludujících se
nsneslo na schůzi, jíž zúčastnili se též delegáti petro-
hradské university, že zorganisují obecnou stávku
ruských studujících, nebudou-li odvolány oběžníky
ministra vyučování, omezující samosprávu vysokých
škol.
Z Potrohradu, 3. října. (K. k) Universila jest
obsazena policií; velký počet studujících nepřišel o
přednášek.
Z Charkova, 3. října. (K. k.) Na schůzi univer-
sitních studentů bylo usneseno jednohlasně požádati
ministra vyučování, aby ve smyslu carova manifestu
z 9. září r. 1905 šetřil samosprávy vysokých škol.
Na schůzi, navštívené 2500 studujícími, bylo usne-
seno připojiti se k resolucím, usneseným na schůz
petrohradských studentů.
Bulharsko-turacké spory.
Universil
Rusko
Moskva
Potrohrad
Charkov
9
article
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) »Jeni Gazetla
praví, že zpráva o zamýšleném zabrání Bos n
nemůže býti správna. Rakouský císaě nebude provo-
zovati politiku, která odporuje mezinárodnímu právu
Týž list promlouvaje o polemice rakouských a an-
glických novin, rozebírá důvody, proč Turci jsou na-
kloněni Angličanům. Politika rakouská a anglická
stýkají se prý v ujišťování, že Rakousko přeje si za-
chování pořádku na Balkáně a sleduje s upřímnou
sympatií snaby Mladoturků i otomanskou ústavu.
Nelze přece věřiti pověsti, že Rakousko podněcuje
Bulbarsko.
Většina tureckých novin uveřejňuje bez komen-
táře pamělní spis bulharské vlády o východní dráze
Jen »lkdama praví, že Bulhaři dopustili se prý
násilí, neslýchaného v dějinách mezinárodaího práva
Prohlášení olomanské ústavy učinilo nepříjemný
dojem na sofijskou vládu. Důkazem toho jest afér
Gešova a zabrání východní (rumelské jihobulharské
dráhy. Turecko hodlá nyní zužitkovati existenční
podmínky a neodvislost, jež jsou výronem meziná-
rodního práva. Bude nuceno přemeci ještě častokrá
různé obtíže, ale bude se při tom jednati o to, aby
byly odpykány staré hříchy.
»Tanin« praví, kdyby Turecko a Bulharsko
stály samotny, musilo by Turecko dáti svým kro-
kům účinného důrazu, bylo-li by stanovisko Bulhar-
ska zamílavé. Na štěstí budou však mocnosti k ná-
vrhu Ruska intervenovati. List vypočítává nevýhody
neodvislosti Bulharska a vyslovuje naději, že Bl-
harsko rozřeší spravedlivě aféru Gešova a zále žitos
rumelské dráhy.
Gazetl
Turek
Angličan
Bulhar
Cařihrad
Rakousko
Balkán
Turecko
Bulharsko
Rusko
10
article
Ze Sofije, 3. října. (Ag. Tel. Bulg.) Bezpod
statná je zpráva některých novin, jakoby vinou bul-
harské železniční správy byly vypravovány kon-
venční a východní expresní vlaky s jednohodinovým
a ještě větším denním zpozděním. Tím je vinna vý
hradně správa východních drab, jíž je v Tarecku
podříditi se jistým, v Cařihradě žádaným formalitám.
Poněvadž bulharská železniční správa nemůže zvý-
šiti rychlost vlaků na svých tratích z obavy, aby se
nevyšinuly, dovoluje vlakům zastavovati v jednotli
vých stanicích jen na krátkou dobu, aby nahradily
zpozdění, takže vlaky ty dojíždějí do Caribrodu
v pravý čas, nebo jen s několikaminotovým zpozdě-
ním. Rovněž nepravdivou je zpráva, že úřadníci spo-
lečnosti východních drah byli ztýráni a jejich byty
napadeny. Bydlí doposud v nádražních budovách
byty bulharských úřadníků jsou mimo nádraží. Pouze
kanceláře jsou obsazeny bulharskou železniční
správou.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Dle bukurešts ke
depeše »Pol. Korresp.« je bezpodstatna pověst, že
rumunská vláda byla nucena turecko-bulharským
konfliktem mobilisovat divisi vojska. Neuci-
něna nijaká opatření, jež by souvisela s turecko-
bulharským sporem.
M. Z Kolina n. R., 3. října. (Pův. tlgr. »N. L )
»Köln. Zlg.« pochybuje, bude-li míti ruský ná-
vrh, aby spor byl předložen močnostem, podepsavším
herllnskou smlouvu, tak brzký úspěch, jakoby měo
individuální nátlak jednotlivých států. Špolečné pro
hlášení všech mocností mělo by větší váhu, avšak
někdejší velvyslanecké konference v Čařihradě svědčí,.
že tento mechanismus pracoval hodně loudavě. Nyní
třeba rychlého řešení.
Pol
Korresp
Köln
Sofijá
Cařihrad
Vídeň
Neuc
Kolina můj
11
article
Ze Sofije, 3. října. (K. k.) Zdejší diplomatický
zástupce lurecký odevdal bulharské vladě notu
o olázce východní dráhy, v níž se praví, že je ne-
pochopitelno — poněvadž východní dreha jest ma-
jelkem Turecka — jak může bulharská vláda zaha-
jovati se společností této dráhy jednání o výkupu.
Zároveň prohlásil zdejší zástup e východních drah
bulharské vládě, že jejich spravní rada nemůže za-
hájiti žádného jednání o výkupu s bulharskou vládou
pokud nevymůže si bulharská vláda na Portě pří
slušného svolení.
Ministerská rada rokovala o obou těchto záleži-
tostech a dle poloúřadních listů se usnesla, že vý-
chodní dráhu (rumelskou část) nevrátía
s Tureckem jednati nebude. Bulharský
názor směřuje patrně k tomu, aby od společnosti
dráhy vykoupeno bylo pouze právo oxploitační, aby
však právo vlastnické bylo ponecháno Turecku.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) Spanělský král
propůjčil ministrovi honvédů šl. Jekelfalussovi vojen-
skou medaili s modrou stuhou a vyslanci svob. p.
Gagernovi řád Isabelly. Po 3. hod. odpol. odjel a cholí
zvláštním dv. vlakem do Vídně. Císař provodil je na
nádraží.
Z Alžíru, 3. října. (K. k.) Pokus zabájíti stávku
na alžírských drahách úplně selhal; pouze
malá část personálu byla pro stávku.
Isabella
Sofijá
Turecko
Pešť
Vídeň
Alžír
12
article
otavy byla poměrně dobrá. Vinobraní mělo nad oče
kávání dobrý výsledek. Sklizeň ovoce na mnohýc
místech uspokojila.
Sucha v Portugalsku.
Z Lissabonu, 3. října. (K. k.) Je stálé sucho
Bude asi třeba zvláštních opatření.
Úslřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
(3. řijna.)
Příští trh jalečného dobytka koná se pro ži-
dovský svátek až v úterý 6. t. m. Dosud nedošly
žádné přihlášky, takže nelze udati příhon ani při-
blížně.
Z Paříže (la Vilette), 1. října. (Ovčí trh.)
Přihnáno 19.213 kusů. Trh byl klidný, ceny skoro beze
změny. Nedoprodáno 2500 kusů. Znamenáno: ovce
frančouzské od 93 do 118 ctm., ovce africké o
95 do 105 ctm. za půl kg masné váhy. Přímo do
jatek dopraveno do 1. října 7386 kusů, z nichž zbylo
tam 30. záři 2193 kusů.
st. Z Pešti, 3. října. (Zvl. telegr. »Nár
Listů.«) Na trhu prodalo se 30.000 q o5
dráž. Platila za 50 kg pšeniee: fisská 80
kg K 12 15, horno-tisská 79 kg K 12 05 n
listopad-prosinec, bačská 79 kg K 11.80
chybná, 78 5 kg K 12.—, pešťská 77.5 kg k
11.60, horňácká 80 kg K 12.—, stolno běle-
hradská 76 kg K 11.65, kaločská 77 kg
11.75, srěmská 79 kg K 11.70, biharská 78
kg K 11.70 chybná; žito (+ 5 hal.)
K 9.45—9.55; kukuřice K 8.55—8 65
ječmen K 7.80——7.90; oves K 8 10
až K 8. 25.
Terminový obchod byl pevný n
úhrady a stesky na velké sucho.
K večeru znamenala: psenice na říjen
K 11.73, na duben K 11 93; žito na říjen
K 9 59, na duben 9.94; oves na říjen K
8.03, na duben 8 45; kukuřice na květen
1909 K 7 44.
Sádlo smlouváno po K 148.—; jiné zbož
beze změny.
Počasí: pěkně.
Such
Marek
Platil
Sádlo
Portugalsko
Paříž
Pešť
kg
13
article
Pařížská bursa.
Z Pařížs, 3. října. (Telegr. závěrečné kursy.
3proc. renta 95 62, italská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1138, státní dráha —.—
lombardy 131.—, cheky na Londýn 25 111/2, rakou-
ská zlatá renta —.—, uherská zlatá renta 94..50
otomanská banka 716.—, tabáková režie 415.—
ruské 1906 101.25, turecké losy 173.—. Smýšlen
mdlé.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 3. října. (Peněžní burs
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 470.000 (630.000).
Union Paelile 1647/% (163.25).
Kanada Pacille 178/2 (1773/2).
Uuited States Steel Čorporman 45.75 (45.75).
Baltimore and Ohlo 99.— (98 50).
Káva,
3. října
Rlo fair čls. 7 . . . . . 65
na říjen . . . . . . . 5.65
5.60
na prosinec . . . .
Cukr.
3. října
2. října
CukrPalr Muse.) . . . 3.43.
3.43
Tuky Westera Steam . . 10. 90
10.90
Tuky známka Wilcox . . 11. 20
11.20
Z Nového Yorku, 3. řjjna. (Obíluí burse
Smýšlení obilní bursy povolné.
Pšenice.
3. října
pohotová nová sklizeň . . 1061/,
na prosinee . . . . . . 1079
na květen . . . . . . . 1089%
CukrPalr
Londýn
Nový York
Kanada
Baltimore
Union Paelile
Pacille 178 / 2
Musa
Tuka známka Wilcox
Steel Čorporman 45.75
Tuka Wester Steam
Z Nový York
14
article
Kuk uřice
Kuk uřice
3. října
na prosinec . . . . . . 76.—
na květen. . . . . . . 727.
na červenec . . . . . .
Petrolej
3. října 2. října
10.90
10.90
rafinovaný, kesonový.
8.50
rafnovaný' Standard Wlilte 8.50
Kovy.
2. října
3. října
13.37 13.62 13.37 13.62
29.37 29.62 29..37 29 6z
16.— 16.75 16.— 16 75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 3. října. (Bavlnářská burse
Bavlnové lhůty byly za celého průběhu oslabeny
poněvadž došly jednak zprávy o mdlém smýšlen
v Liverpoolu, Jednak přikročily novoorleáuské
firmy k prodejům. Závěrek byl sotva stálý.
3. října 2. října 1. října
pohotová . . . . 9.15 9.25 9. 30
8.89
na říjen . . . . 8.78 8.84.
8.65
8.65
na prosinec . . . 8.60
8.51
ua leden . . . . 8.40 8.49.
Závěrečné smýšlení sotva stálé.
Z Nového Orleanu, 3. října. Na říjen 8.6
(8.67), na proslnee 5.44 (8.52.
Měď. ! : : .
ín .
železo čís. 2..
York
Liverpool
Nový Orlean
rafnovaný ' standard Wlilte
kov . 2
13.62
13.62 29.37 29.62
9.25
ua leden
8.49
15
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Romeo a Julie.
Tragedie o pěti dějstvích. Anglicky napaal William
Sbakespeare. Přeložil J. V. Sladek. Režisér J. Kvapil.
OSOBY: Eskalus, kníže veronský, Karel Želenský.
Paris, mladý šlechtic, příbuzný knížete, Emil
Focht. Montek, Capulet, hlavy dvou nepřálelských
rodů, Jaroslav Hurt a Florentin Steinsberg. Staře
z rodu Capuletův, Václav Hlaváč. Romeo, syn Mon-
tekův, Karel Hašler. Mercutio, příbuzný knížete
a Romeův přítel, Frant. Matějovský. Benvolio, syno-
vec Montekův a přítel Romedv, Jan Vávra. Tybali.
synovec hraběnky Capuletové, Eduard Vojan. Bratn
Lorenzo, františkán, Pravoslav Řada. Bratr Jan, z téže
řehole, Karel Váňa. Baltazar, sloužící Romeův, Rud
Devl. Samson, Gregorio, sloužící Capuletovi, Rudolí
Kafka a Eugen Viesner. Petr, sloužící Juliiny chůvy,
Karel Mušek. Abraham, sloužící Montekův, Robert
Polák. Lékárník, Alois Sedláček. Hudebník, Fr. Ger-
lický. Jiný hudebník, Václav Zintl. Třetí hudebník,
Josef Koukal. Panoš Parisův, Růžena Havelská.
Jiný panoš, Julie Wildová. Sluha Capuletův, Mari
Papírníkova. Jiný sluha Capuletův, František Bubník.
Měšťan, Karel Pulc. Stráž, Josef Karásek. Jiná stráž,
Antonín Hlaváček. Třetí stráž, Josef Loos. Hraběnka
Monteková, choť Montekova, Ludmila Danzerová. Hra-
běnka Capuletová, choť Capuletova, Marie Laudová.
Julie, dcera Capuletova, Anna Suchěnkova. Chůva
Juliina, Marie Pštrosová. Chorus, Zdenka Rydlova.
Měšťané veronští. Příbuzní obou rodů. Masky, stráže.
hlídky a družiny. Dějištěm Verona a Mantova.
280. hra v předpl
(4. čtvrlka.)
V neděli 4. října.
Král
Romeo
Julie
William Sbakespeare
Sladek
J Kvapil
Želenský
Paris
Focht
Montek
Capulet
Hurt
Steinsberg
Hlaváč
Mona
Hašler
Romeův
František
Matějovský
Benvolio
Montekův
Romedv
Vávra
Capuletová
Vojan
Lorenzo
Pravoslav
Jan
Váňa
Baltazar
Samson
Gregorio
Viesner
Petr
Juliin
Karel muška
Abraham
Robert Polák
Sedláček
Zintl
Koukal
Parisův
Růžena havelský
Wildová
Capuletův
Papírníkův
Bubník
Pulc
Karásek
Hlaváček
Loos
Monteková
Danzerová
Laudová
Suchěnkův
Pštrosová
Zdenko Rydlův
Měšťan
Praha
Francie
Gera
Stráž
Verona
Mantov
Ruda Devl
Capuletův
16
article
Carmen.
Opera o 4 dějstvích. Složil Georges Bizet. Slova dle
novely Meriméeovy napsali Meilhac a Halévy. Přelo
žila Eliška Krásnohorská. Dirigent Karel Kovařovie
Režisér Robert Polák.
OSOBY: Don José, strážmistr, Antonín Lebeda. Esca-
millo, slavný zápasník s býky, Marko Vuškovič
Dancairo, Remendado, podloudníci, Adolf Krössing
Bedřích Bohuslav. Zuniga, poručík, Václav Kliment
Morales, strážmistr. Fr Sir. Carmen, Gabriela Horvá
tová. Micaela, Amalie Bobková. Frasquita, Mercedes
podloudnice, Marie Kubátova, Kamila Ungrova. Lillas
Pastia, krčmář, Rudolf Kafka. Vůdce, Karel Pulec. —
Španělský lid. Vojáci. Hoši. Prodavačky. Vodaři.
Seňoři a kabaléři. Důstojníci. Cikáni a cikánky. Pod-
loudnice. Toreadoři. Alguazilové. Ba nderillové. Espa
dové. Picadoři. Soudci. Sluhové.
Děj ve Španělích.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod
Carmen
Bizet
Meriméeův
Meilhac
Halévy
Krásnohorská
Karel Kovařovie
Robert Polák
Lebeda
Krössing
Zuniga
Morales
František Sira
Gabriel
Bobková
Kubátův
Ungrův
Lillas Pastius
Kafka
Karel pulec
Cikán
Španěl
Esca
Vuškovič Dancairo
Remendado
Don José
Bedře Bohuslav
mercedes podloudnice
23
article
Arena na Smíchová buíže Palackého
Arena na Smíchová buíže Palackého
Začátek o půl 4. hod
V neděli 4. října.
Slečna Magda Škrdlikova j. h.
Novinka: Paní Luna.
Burleskní fantastická výpravná opereta o 3 obra zích
od Bolten- Backera. Hudba od Pavla Linka. Přeloži
H. Urban Režisée V. Merhaut. Dirigent V. Štětka.
V neděli 4. října.
Začátek o 1/48. hod.
Jako host vystoupí slč. Magda Škrdlikova.
Novinka. Paní Luna.
Škrdlikův
Pavel
H Urban Režisée
V Merhaut
V Štětka
Bolten
29
article
Ke článku „Národních Listů“ ze dne 26. zář
t. r. otištěnému pod titulem „Manzovo knihkupectví a
nakladatelství“ dodáváme, že s radostí jsme uvítali
prohlášení, že čeští právníci, pokud jsou vázáni na
nakladatelství Manzovo, budou činiti objednávky pro-
střednictvím českých knihkunců a doufáme, že
dle této výzvy zachovají se vžichni, kde
musejí kupovat zákonníky vydané lirmou Manzovou,
jednak z důvodů nationálních, na něž bylo správně
poukázáno ve Vašem článku, jednak ale i z důvodů
národohospodářských! Dodáváme ještě, že všichni čeští
knihkupci mají Manzova vydání zákonů na skladěa
pokud snad některý zákonník jim chybí, obstará hol
každý z českých knihkupců ochotné v nejkratší době
Těšíme se, že potěšitelná slova, pronešená v pravý čas,
následována budou a kustkyl
18327
V Praze, 1. října 1908
Manzův
Praha
Manzovo knihkupectví
Manzovo
36
article
ZahájenX. OC. l. čfelem
ZahájenX. OC. l. čfelem
za opětné redakce dosavadního redakčního
výboru, v němž zasedají spisovatelé
AL. JIRÁSEK, K. V. RAIS, Z WINTER
M. A. ŠIMÁČEK, 10S. THOMAYER
a přináší tento obsah:
AL. JIRÁSEK: Talacko. Starosvětský
obrázek.
F. X. SVOBODA: Cestou. Básei.
Z. WINTER: Paměti ze života dvou
přátel. (Vzpomínky ze studentských let.
F. S. PROCHÁZKA: Lesní idylla.
J. THOMAYER: Několik vzpomínek
na Svat. Čecha.
R. JESENSKA: Pod horami.
Dr. FR. HAMZA: Jak se naší rodili
a umírali. vrty ze Zálesí.
IVAN OLBRACHT: Jozko, Forko a
Pavlína. TTulácká historie.
STALÉ TÝDENNÍ RUBRIKY
Literatura, - Divadlo. - Výtvarné
umění. - Týden
s řadou časových a zajímavých zpráv i s po-
zoruhodným stanoviskem literární družiny
Zvonu o časových událostech.
Al
Jirásek
K V Rais
Winter
M A Šimáček
Thomayer
Talacko
Svoboda
Z Winter
F S Procházka
J Thomayer
Čecho
R Jesenska
Hamza
Olbracht
Jozko
Forko
Pavlín
Francie
Zálesí
divadlo .výtvarný uměný
37
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělebradu, 3. října. (Pův. telegr
»Nár. L.«) Co stalo se v srěmské Mitro
vici se zabaveným dějepisem srbského národa
od prof. Stojanoviče, je bez příkladu. Dle usne-
sení soudu spáleno všech 2200 výtisků
Cena zničených knih činí 9000 dinarů. Ve kte-
rém století to žijí srbští sousedé?
Král odebere se zejtra s následníkem ne
maněvry dunajské a drinské divise.
profesor
Stojanovič
Srbsko
38
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Sjezd křesťansko-sociální strany dolnorakouské.
Z Vídně, 3. října. (K. k) Za hojné účasti kona
te odpoledne na radnici sjezd dolnorakouské kře
sťansko-sociální strany. Vllaci proslov dra. Luegra
byl vyslechnut s hlučnou pochvalou. Po vyřízent
jednaciho pořadu, na němž byla mezi jiným zpráva
zemského maršálka prince Liechtensteina o činnost
dolnorakouského sněmu, zpráva ministra dra. Gess
manna o akci ke zvelebování živností a zpráva dr
Weiskirchnera o velebním programu křesťansko-
sociální strany do zemského sněmu, byl jednohlasně
schválen seznam kandidátů pro zemské volby. Sjezd
zakončen řečí dra. Luegra, jenž vyzýval členy strany
ke svorné volební činnosti.
Ministr bar. Aehrenthal.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) Ministr bar. Aehren
thal měl dopoledne opět audienci u císaře. Před
ní měl krátkou rozmluvu s m.-p. drem. Wekerlem
Po audienci odebral se asi o 1/812. hod. do min
praesidia, kde zasedala již ministerská rada, a se-
irval tam 3/4 hodiny. V radě se po ministrově od
codu pokračovalo. Bar. Aehrenthal odjede veče
z Pešti a 7. t. m. se opět vrátí a zůstane zde, pokuo
budou dolegace zasedati.
Liechtenstein
Weiskirchner
Luegr
Wekerl
Vídeň
Pešť
39
article
Bar Ranch.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) Chorvalský ban bar. Ranel
konferoval dopoledne delší dobu s m.-p. drem. We
kerlem o chorvatské otázce. Ještě dnes odjede do
Vidně a vrátí se do Pešti počátkem příštího týdne
Mfinistorská rada uhsrská.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) V dopolední ministerské
radě za předsednictví dra. Wekerla rokovalo se vý-
hradně o běžných věcech
Společný iinistr financí bar. Burian odje
ráno do Vídně a vrátí se večer.
Instalace nového srbského patriarchy.
Z Karlovců, E. října. (K. k.) Předseda bisk up
Nikolič svolal sem srbský cirkevní sjezd na 7. l. m.
Kr. komissř podá zprávu, že volba biskupa Bogdano-
viče patriarchou byla panovníkem schválena. 8. října
bude v kathedrále sv. Petta a Pavla jeho instalace.
Burian
Nikolič
Pavel
Pešť
Vídeň
Karlovec
E . říjen
Bara Ranch
40
article
Telegrafcké zprávy hospodářské
Telegrafcké zprávy hospodářské
Z obchodní komory bračnské.
Z Brna, 3. října. (K. k.) Obchodní komora zvole
4členný výbor, jenž bude se radit a podávali návrhy
o jubilejní nadaci pro samostalné živnostníky a ob-
ohodníky. Rozpočet komory byl schválen jedno-
myslně.
Komora vyslovila se dále proti zamýšlenému
přeložení znojemského živnostenského inspektorátu
do Brna. Přeje si, aby uzavřena byla půjčka na vy-
budování felefunu a žádá, by, pokud možno, největší
ohled vzat byl při úpravé interurbanní telefonní sítě
na brněnský obvod komorni. Usneseno, vysloviti se
v podání k min, železnic proti zamýšlenému zvýšení
kolku nákladních hstů, poněvadž by průmyslu, ob-
chodu a živnostem vznikla z toho nová břemena.
Rozšífení vídeňské aulomobilové továrny.
Z Vídně, 3. října. („N. F. P.“) V nedávne schůzi
správní rady akciové společnosti Vídeňské továrny
na aulomobily díve Gräl a Slilt, založené bankou
„Union“, bylo usneseno tento podník značně roz-
šiřiti vzhledem na příznivé rozvíjení se obchodu.
Náklady nových investic budou hraženy z výtěžku
podniku, z kteréhož po značných odpisech budo vy-
plácena nejméně 82% dividenda.
Brno
Vídeň
Vídeňský továrna
41
article
Ústřední svaz rakouských průmyslníků.
Z Vidně, 3. října. (K. k.) Výkonný výbor svazu
konal dnes I. schůzi po letních prázdninách. Z
nebožtíka bar. Ofermanna povolán do výkonného
výboru cís. r. Fuhrmann, místopředseda spolku
vinařských průmysiníků moravských v Brně a člen
průmyslové rady. Po zevrubné rozpravě zvlášť o t-
rifních věcech usneseno opřiti se zamýšlenému prý
zvýšení kolků na nákladních listech tím spíše, proto
že zamýšlí se zvýšení nákladních tarifů v souvislosti
s postupným postátňováním soukromých drah. Bylo
žádáno, by hospodářským zájmovým sdružením byla
poskytnuta přiležitost, aby mohla v čas zaujmouti
stanovisko proti chystaným opatřením toho druhu
v oboru dopravy. Ministerstva železnic a obchod
budou uvědoměna o výborových usneseních.
Stav ození a sklizně v Uhrách.
Z Pešli, 3. října. (K. k.) Stav ozimé pšenicea
žita i ječmene je tam, kde dost pršelo, pěkný, kde
nebylo dešťů, poněkud špatnější. Zimní řepka jest
většinou pěkná. Sklizeň kukuřice byla vělšinou dobrá.
Odhaduje se na 38.80 mil. quarterů (loni 39.52 mil.).
Sklizeň zemáků byla kvantitativně slabá; činí asi
36.62 mil. quarlerů (loni 48.40 mil). Zahradní ro-
stliny a luštěniny celkem dobře uzrály. Sklizeň lu-
štěnin je převážně, prosa vělšinou skrovna. Skiizeň
chmele byla kvantitativně prostřední, kvalitativně
velmi dobrá. Konopí a lnu bylo prostředně. Stav ta-
báku jest většinou, stav cukrovky a krmné tepy vše-
obecně uspokojivý, místy dobrý. Umělá píce vyka-
zuje na některých místech dobrou jakkost. Sklizeň
Ofermann
Fuhrmann
Uhry
spolek vinařský průmysiník moravský v Brno
54
article
Vzhledem k dopisu »Řišského spolku« v časopis
»Den«, č. 268 ze dne 27. září t. r. otisknutému, vi-
díme se nuceni prohlásiti veřejně taktor
1. Nedožadovali jsme se jako celek nikdy a
žádné organisace o zakročení ve své věci, nevedl
jsme se žádnou organisací v té příčině korespon-
denci, také jsme nikdy a nikoho k podobnému jed-
nání za nás jako »úřadnictvo« nezmocnili, naopak
ohradili jsme se již v počátku proti akci takové, le
přání našeho nebylo dbáno a prohlášení naše ozna-
čována tendenčně za vynucená nátlakem ředitelstv
našeho ústavu.
Jestliže »Říšský spolek« si troufá přes to tvrditi
že má dopisy od nás v rokou, vyzýváme jej k jich
předložení, jinak prohlašujeme tvrzení jeho za vě-
domou nepravdu.
2. Memorandum, v němž prohlásili jsme se se
správou svého ústavu a to jak se správní radou, tak
i a ředitelstvím úplně solidárními, vypracovali a po
depsali jsme po dobré úvaze zcela o své újmě
z vlastní iniciativy a bez vědomí správy svého
ústavu; »Říšský spolek« nemá ani nejmenšího pod
kladu k pochybnosti o tom a jest jenom tendenčním
jeho tvrzení, že prohlášení to stalo se pod nátlakem
našeho ředitelstva.
Řišský spolek
55
article
Ostatně se se vší rozhodností ohražujeme proti
tomu, aby »Řišský spolek« nebo kterákoli organisace
pochybovala o platnosti našeho usnesení a o jeho
vážnosti, neboť jsme si dobře vědomi nejen schop
nosti, ale i oprávnění k samostatnému projevu
nestrpíme, aby nás kterákoli organisace urážela
tvrzením, že jeme podepsali něco, co by nám bylo
vnuceno a co by odporovalo našemu přesvědčení
našim snahám.
3. Prohlašujeme zde opětně a veřejně, že jsme
odhodláni hájití až do krajnosti česť a dobré jméno
svého ústavu proti nezřízeným útokům kterékoli
organisace.
Abychom předešli pro příště možnosti jakékoliv
pochyby, stojíme jako muži svou ctí za všecky body
toholo prohlášení, dále pak za to, že jak toto pro-
hlášení, tak i veškery dřívější naše projevy vyšly
z naší vlastní iniciativy a že na nás ani ředitelstvi
ani správní rada našeho ústavu nečinila v žádněm
ohledn, ani přímo ani nepřímo, nátlaku.
Konečně o nestrannosti »Řišského spolku-
k oběma národnostem nechceme pochybovati, vítáme
rádi tuto první »holubici míru« z Vídně k nám za-
vítavší, divíme se jen, že první, co chce pohltiti, jest
právě dobré jméno našeho ústavu, ústavu českého
jeho českého úřadnictva.
V Praze, dne 1. října 1908.
Vídeň
Praha
Řišský spolek
59
article
Úřadnictvo centrály
Pražské úvěrní banky.
Alexius Bedřich, Anger Moric, Bartoš Robert, Bašťa
Josef, Beran Bohuslav, Blažej František, Bouzek Jos
Brotan Rudolf, Bukovský Josef, Doubal Josef, Faltis
Kamil, Feistmantel Eduard, Glas Ferdinand, Grünen
Karel, Hornov Čeněk, Hošek Josef, Kačírek Jan, Ka-
rásek Otto, Karásek Rudolf, Kautský František, Kies-
linger Jan, Knobloch Josef, Kořínek Jan, Košťál Ar-
nold, Kratochvil Oldřich, Kršňák František, Křepela
Josef, Kříček Ladislav, Kubánek Jindřich, Kulič Jos.
Maťcha Jarosfav, Mocek Josef, Petrák Rudolf. Pod
rabský Čeněk, Prokop Richard, Rektorys Artuš, Ret-
tych František, Ryba František, Ryba Jan, Seidl
Cyril, Stein Antonín, Schäfer Miroslav, Šindelář
Rudolí, Šourek Jaroslav, Štěpán František, Tůma
Otakar, Werner Josef, Vejšícký Zdeněk.
Alexius
Bartoš
Robert
Bašťa
Josef
Beran
Bohuslav
Blažej František
Bouzek Brotan
Rudolf
Faltis
Kamil
Feistmantel
Glas
Grünen
Karel
Hornov
Hošek
Kačírek
Jan
Otta
Karásek
Kautská
František
Kies
Knobloch
Kořínek
Kratochvil
Kršňák
Křepel
Kříček
Ladislav
Kubánek
Jos
Petrák
Čeněk
Prokop
Rektorys Artuš
Ryba
Seidl
Cyril
Stein
Antonín
Schäfer
Miroslav
Rudolit
Šourek
Jaroslav
Štěpán František
Tůma
Werner
Vejšícký
Zdeněk
Ka
úvěrní banka
Angra Moric
Maťch Jarosfav
Košťál Ara