ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3dda4f10-762f-11dc-8810-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 20, person 67, org 4, work 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 3. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 272.
4 article
Na ranní a adpal. Hist, předplácí a v Praze v adminístraet na měsíe ua člvrt leta . .. s dvoji dlosáškon tot na čtrit lata . ve sllslkicki 2 K S0oh na měiít . .. Pošlou: měste n čtvr lla . . . . 9 k ao s dvelí zásilke a mění
Praha
5 article Vládní soustava pokouší se o vlastní obranu.
Vládní soustava pokouší se o vlastní obranu. Na jiném místě uveřejňujeme telegr kanceláří v obšírném znění zaslaný článek »Fremdenblattu«, v němž z bezprostředního okolí pana předsedy ministerstva bar. Becka se činí pokus, hajiti jeho politiku a vládní soustavu nynější, zvláště pak obrániti jeho chování k současné situaci v království če- ském a ve sněmě. Nejsme a nebyli jsme nikdy tak ukrutni, abychom obtíze, jež se hromadí kol postavení bar. Becka, úmyslně aneb škodolibě přehlíželi, ale přes to nedo vedeme se srovnati s chvalořečí vládě blíz kého listu a jsme nuceni přičiniti k ní své oprávněné a vysvětlující poznámky. Máme za to, že jedině správným měřít kem činnosti a stanoviska každé vlády jsou platné zákony a můžeme dle tohoto svého hlediska pouze takové skutky a výsledky její činnosti považovati za opravdový úspěch je jího státního umění, které se úplně kryjí a srovnávají s platnými zákony; to platí tím více ve věcech, jež se týkají vnitřní politiky konání spravedlnosti, ochrany veřejné bez pečnosti, mírného soužití obyvatelstva, úcty ke právům ze zákonů pro ně vyplývajícím. ve všech oněch oborech, kteréž právoplatně jsou upraveny a tvoří podstatu veřejného řádu a pořádku.
Beck
6 article
Ovšem může se státi, že ustanovení ně- kterého zákona se dobou přežíje, anebo že schází zákonná úprava v některých záleži- tostech, a tu jedině správnou cestou jest změna zákona nedostatečného, pořízení zá- kona nového postupem ústavním. V ústavním státě, jakýmž dle zákonů svých chce býti i tento stát — jiný postup nelze pokládati za řádný a třeba že se zdálo, že opatření odchylně učiněná odpo mohla okamžité nesnázi, podstata léčené choroby, podstata shledaného nedostatku se tím nikterak neodstraňuje a ve chvíli nej bližší propuká jinde aneb ve způsobě jiné Ze všech téměř ukázek, kteréž vládě blízký »Fremdenblatt« ve svém článku na obranu nynější vládní soustavy uvádí, ne- zbude při bližším ohledání snad ani jediná kteráž by snesla naprosto přísné a přesné měřítko ono, jež v ústavních státech se při ložiti musí, ať už se činnost vládní posuzuje se strany přátelské nebo oposiční. Zastavme se hned u vyrovnání rakou- sko-uherského. Jest pravda, že se podařilo nynější vladě je skoncovati, ale pochybno zůstává, zdali tím se skončila perioda zá- pasů hospodářských. Což nepozorují v okolí presidia mínisterského, že od té doby, co bylo vyrovnání to provedeno, vzrůstá vzá- jemná nechuť na obou stranách? A nepo- ciťují dále, že stav tento slouží pouze k pří- pravě budoucích zápasů hospodářských, ješte rozhořčenějších? A to jsme takřka ještě ve vyrovnacích líbánkách, na počátku »urovna- ného« hospodářského období — jahůdky. jak říkají Rusové, uzrají až později.
Rus
7 article
Ale, připomíná vládě blízký list, což oprava volebního práva a dělnost parla- mentu? Není pochyby že vláda bar. Becka docílila pro svou volební opravu schválení způsobem ústavním, ale jinak jest tomu dáli se otázka, zdali dílo to ve všem odpo- vídá vůdčím ideám rovnosti před zákonem- zdali skutečně postupovalo s jednotlivými národnostmi jako s celky stejně oprávně nými; zdali většině obyvatelstva se dostalo i přiměřené většiny v počtu poslanců stano- vených? A tu nutno odpověděti, že nikoliv, že některým národnostem se nedostalo ani po- loviny, ba ani třetiny počtu poslanců, kterýz by na ně při rovném hlasovacím právu připadnouti musil! Přirozená většina obyva- telstva byla stlačena na menšinu; menšině jeho pak se dostalo téměř poloviny počtu všech poslanců. I tu možno pochybovati, zda takovýto stav znamená konec zápasůo volební právo, zvláště až boj o volební právo v Uhrách četné nedostatky zdejší volební opravy na mysl uvede. Parlament nynější sice dosud byl »děl- ným«, ale tato jeho dělnost nebyla výsledkem jeho vnitřního přesvědčení, nýbrž účinkem uměle přivoděným; vždyť sám předseda ministerstva v jedné ze svých řečí prohlásil, že trvání parlamentu jest závislé na tom, jak se dá zaučovati a vésti vládou! I tu tedy jest ještě třeba delší zkušenosti než bude možno vysloviti konečně platný úsudek. Tolik jest jisto, že opravdový parlament jest nemožný bez vlastní vůdčí, programové inici- ativy a parlamentního ministerstva, na ní spočívajícího. Tak asi se to má s oběma největším posavadními úspěchy nynější vládní sou- stavy Nechceme se ani o tom zmiňovati, že nedostavily se důsledky p. předsedou mini- sterstva předpovídané, zvláště co do vývoje poměrů v novém parlamentě.
Beck Uhry
8 article
Strany a skupiny, jež při tvoření no- vého volebního práva zvláště vydatně a vý- hodně byly obmyšleny, přenesly se odtud s lehkým srdcem přes četná ustanovení státních základních zákonů a jak v právu veřejném tak ve styku s obyvatelst vem jino- národním vedou si tak, jakoby ani nebylo nijakých ustanovení o rovnosti občanů před zákonem, o volnosti jejich dosíci vzdělání v mateřském jazyce, o oprávněnosti jejich ke všem státním a veřejným úřadům, o vol- nosti pobytu, o přávu spolčovacím a shro- nažďovacím atd. atd., tedy právě v takových věcech, jež jsou základem veřejného pořádku a tvoří stěžejné pilíře svobod, státními zá- kladními zákony zaručených! Jak osvědčilo se umění vládní ve všech těchto případech? Bezmála bychom tu bez poznámky mohli dáti slovo nadšenému obhájci nynější vládní soustavy ve zmíněném, vládě blízkém listu. On nalezl slovo, jež přesné plnění a zacho- vání zákonů nezná, on mluví ve všech takových případech — o kompromisech. Ano třetí hlavní úkol vládní, totiž urovnání národnostních záležitostí, ať se dotýká při- padu jakéhokoliv a oboru kteréhokoliv, nikde dosud nejevil se v přesném, sebevědomém provádění platných zákonů, ale roztříšťoval se v posavadních pokusech svých v bez- počet větších neb menších »kompromisů«, kteréž byly uzavírány tu s jednotlivci, tu se skupinami osob více méně »povolaných«. ba i takových, k nimž veřejně dosud nikdo se hlásiti nechce jako spoluúčastník!
9 article
Tak uvádějí se předěvším kompromis ve příčině jmenování soudních úřadníků v Čechách. Máme tu zvláště připomenouti, že soudnictví jest jeden z oborů, kterýž vy lučuje jakékoliv postranní zasahování a jež chce býti upravováno pouze dle platných norem zákona; žádným kompromisem se po škozená idea spravedlnosti nedá nahraditi kompromisy tu nejsou ničím jiným, než hromaděním vnitřní nespokojenosti. Podobně se to má skoro ve všech dal ších případech. Ať jde o kterýkoliv z nich, nikde nechlubí se vzpomenutý list, že po- stup děl se přesně v duchu a smyslu zá kona, ale vždy se vrací slovo »kompromis« kteréž zbavuje vládu nejsvětější její povin nosti — zachovati ustanovení zákona, do pomoci ku platnosti zákonu, třeba by »vza svět za své«, jak říkají latináři. Ale ještě povážlivější věcí je, že »kom promisy« tyto byly a jsou vesměs jedno stranné, že se jimi buď napomáhalo nad- právným nárokům německým, neb se při skočilo na pomoc odžilému postavení jejich jako na př. na Moravě nebo v Českých Bu- dějovicích a jinde. Marně však rozhlížíme se ve článku »Fremdenbl.« po případech, kde by byla vláda stejně nutila ke kompromisu Němce když jde o oprávněné nároky slovanskýci menšin, na př. ve Styrsku nebo v Koruta nech a jinde. Ovoce takovéhoto postupu vládního do zrává v násilnostech, kteréž se vyskytují na celé čáře proti slovanským menšinám ve smíšených krajích. Vláda nesmí se tudíž diviti, že slovan ské obyvatelstvo jest účinky jejího postupo vání vzrušeno a vážnými obavami naplnčno kdežto mezi Němci dosažené kompromis způsobují opojení, jež co den propuká v nově a nové požadavky vně platných zá konů a svádí je k násilnostem, ústavní stá — nanejvýše kompromitujícím.
Němec Čechy Morava
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Prvaího zasedání sehůze 8.)
11 article
V Praze, 2 řijna.
Praha
12 article
Ráz dnešního sezení sněmu byl klidný dřivější bouřné napjetí vystřídala ostražitá po- zornost, politický zájem o sněmovní politiku ne zmenšil se však ani dost málo. Projevovalse především kritickými rozbory zpráv a pověstí. kterých sněmovna byla plna. Nejvíce na snadě byly hrozby o rozpuštění sněmu i říšské rady. kdyby se prokázala jich nedělnost. Dle pravdy a skutečnosti dlužno zaznamenati, že hrozby tyto byly všude klasifikovány jako strašáky vesměs zůstaly bez jakéhokoli dojmu. Měly — aspoň mezi poslanci českými — účinek jediný zmenšily vážnost těch vládních kruhů, jež sluš- považovati za původce hrozebných oněch p Nynější postup českých poslanců lze z val ně části vysvětliti faktem, že ministerský před soda naprosto pozbyl důvěry českých poslanců a že jeví se docela nemožným, aby mu byl po- skytnut jakýkoli politický úvěr.
13 article
Proto zůstaly na české smýšlení bez účinku také zprávy o dalších pokusech ministerskébo předsedy o řešení krise na sněmě — novým positivně-politickými projekty, zejména volební opravou. Proskočila zvěst, že vláda podá sněmu příští týden svoji osnovu volební opravy, o níž prý teď již dosaženo bylo mezi členy vlády do hody, kdežto dřív ani tam k dohodě o ní dospět se nemohlo. Dodávalo se, že vládní osnovou vo lební navrženo bude rozmnožení počtu poslanců na 327, že zájmové zastoupení nejen zůstane nýbrž že se podrobněji provede přiznáním osm nácti mandátů zemědělské radě a že všeobecno třídě voličské bude určen značný počet poslan ců. Při tom bylo sděleno, že ministerský před seda přijede příští týden do Prahy, by zde osob ně vedl jednání o dosažení dělnosti sněmu, že k vůli klidu pro politiku příštího týdne bude sněmování na týden odročeno. Tato posledn předpověď je — jediná — již uskutečněna. Také apparát politických pověstí se ozvala na strany sněmovní bude prý appellováno ku po volnosti, poněvadž prý vnitropolitického pořádku vyžaduje zvláště těžká situace zahraniční, což prý se ukáže hned v první schůzi delegační, kde prý ministr zahraničních záležitostí podá výklad plný obavné černě, zhuštěné prý krisí problému bosenského. Leč, jak zprávy, tak pověsti pouze kolo- valy kuloárem — nie víc. Poslanci čeští sam- zřejmě zůstali pevni a stejně jako dosud roz- bodnuti také pro budoucnost: neustoupilin o jediný krok. Také Němci zvěstovali po dnešní schůzi svého svazu, že od obstrukce je neodvrát
Němec Praha
15 article
ani vyhrůžka rozpuštěním sněmu — patrně tedy jim adressovaná; rovněž prý zamítají dosazen stálého výboru pro česko-německé vyrovnání . soudice, že jednání v něm nemá nižádné n- děje na úspěch. V takovém ovzduší zasodá sněm. Je tudíž na jevě, že naprosto slaby jsou nápravné po- kusy takového rozsahu, do jakého lze zarýsovati dosavadní vládní soustavu nynějšího minister stva. Není pochyby: právě nyní odkrývaji se hlavní kořeny státně politické lži, neřesti a šalby do kterých vtěsnán byl život státu a zomě úno rovkou a prosincovkou. Čím více je ministerský předseda této skutečné pravdy dalek, uím více ohrožena je dosavadní polykratovská jeho ště- stěna při srovnávání vnitropolitických zápletek. při těch jeho akcích, které čistotě veřejného ž- vota politického — — jistě neposloužily. Takové i jiné zprávy, pověsti a úvahy za městnávaly poslance v kuloáru; sněmovní jed- nání vyplnila duchaprázdná obstrukce němocká čelbou obstrukčních návrhů a dotazů. Nikdo si ji nevšímal, a sněmovní většina — která nyní je na svém místě, poněvadž velkostatkářští po- slanci, i skutečně churaví, leď na sněm chodí — nepodníkla pranic proti ní. České odvety: Švehlova, dra. Podlipného a dra. Škardy prokázaly věcnou bozpodstatnos a nicotnost němockých protestů proti domně- lému porušování jednacího řádu nejvyšším mar šálkem zemským. Veliký kruh posluchačů ob stevpil poslance knížete Jiřího Lobkovice, dří vějšího maršálka, když povstal ku projevu od- vety, ve kterém však prohlásil, že jeho přátel jich už podávati nebudou. Kníže Lobkovic po- užil svého řečnického místa ku programovému projovu jménem konservativního velkostatkui pro volební opravu a nápravu financí zemských Hlučný potlesk, jimž byl kníže odměněn, je svě- dectvím, že promluvil pro věc sympatickou.
Švehlův Podlipný Škarda Lobkovic Český odveta
16 article
Ve spoustě dotazů vysoko vynikla inter. pellace dra. Sehnuera, ve formě dolazu drtivě kritisující včerejší deputaci Němců u místo- držitele jako pokus o porušení ústavy. Při jméně velkoněmeckého radikála prapo- divně se vyjímala interpelační — omluva velko- německé „Wacht am Rhesn“, jinými slovy do- znání chyby, demonstrací tou provedené. Zájmu pravdy bude poslouženo, jestlíže i ten, kdo — jako „Národní Listy“ — nomá nejmenší příčiny znstávati se minisíra Práška, zaznamoná, ž Němci počínají si nekorrektně, když špatný do jem své „Wacht ar Rhoin“ chtějí spravili po ukazem na rozpočtovou řeč poslance Práška — nynějšího ministra — promluvenou v květnu r. 1900 na sněmě zemském po nezdaru tehdej- ších dorozumsivncích konferenci. Je pravda p. Prášek promluvil tehdy velmi ostře prot tehdejší politice koruny a jejích následeích v p- litickém proudění v českém lidu, ale přes t nelze jeho řeč stavěti jako protějšek velkoněme- cké „Wacht am Rhoin“, neboť, co na této písni poslanci čeští bez rozdílu stran zavrhují, je protistátní a protidynastický její smysl, kdežto řeč p. Práškova, nyní z archivu Němci vyla žená, po této stránce byla bezvadna. Ostatně právě dnešek ukázal zase německo- radikální dovětek k velkoněmecké „Wacht am Rhein“: pustou scénou německýeh radskálů př sněmovním jednání a panovníkových jmeninách Ovšem bylo by snad bývalo lépe, kdyby česk odpor proti německému ryku byl se projevi slovy vybranějšími, nežli se stalo. Gulerie byly dnes méně obsazeny, nežli dříve; je to následek přísných opatření bezpeč- nostních, o jichž provádění — pokud na poliei bylo — osobně se příšel přesvědčiti policejní ředitel dvor. rada Křikawa.
Němec Prášek Práškův Wacht ar Wacht be Rhesn Wacht be Rhoin Wacht be Rhein
17 article Nejvyžší mazšálek zemský zahájil sezení o 11
Nejvyžší mazšálek zemský zahájil sezení o 11 hod. 30 min. U vládního stolu: místodržitel hr. Coudenho a místadržitelský rada Kosina. Golerie obsazeny hojně. Spisů došlo 30. září a 1. října 20. — Petic bylo dne 30. září podáno 215 Sděloní předsednictva. Nejvyšší maržálek zemský oznámil, že chura- vosti omluvil se pro dnešní schůzi posl. Adámek Posl. Boschovi udělena byla Sdenní dovolená Nelvyšší maržálek zemský vyzval komise, kter se dosud neuslavily, aby tak učinily a sdělil pal opatření, učiněná na zahránění návalu obecenstva na galerii a chodbách sněmovních. Posl. Choc (ku posl. Pergeltovi): To jste si ob jednal, pane doktore? Nejvyšší maršálek zomský prohlásil, že sněn je způsobilý platně se usnášeti. Dolazy. Nejvyšší maršálék zeriský dal pak přečísti do tazy, podané k místodržileli. Posl. Grössl a spol. podali dotaz o počešťován státních úřadů uvnitř i na venek. V dotazu se poukazuje na to, že zemské fi nanční ředitelství, když vidělo, že stavba obecníhe domu represenlačního se blíží svému dokončení, dale v červepci t. r k vůli Čechům svoji budovu na Jo- sefském náměstí opraviti a znovu natříti, aby byla rovněž representace schopná. Kromě toho, aby pro- jevilo Čechům obzvláštní pozornost a úctu, dalo upevniti na budově vysoko nahoře na straně, obrá cené ku Příkopu, orla, který se musil Čechům zvláste zalíbiti. Na širokém poli stkví se tam totiž obzvlásti nápadným způsobem „bílo červená“ a český lev, kte- rého chrání a kryje obnažený meč říšského orla, což působí tak provokativně, že každý cizinec na touto nestvůrou potřásá hlavou. Němcům nepřátel- ská tendence finanční správy projevuje se také jednojazyčných českých orlech a sice u zdejších okresních správ finanční kontroly a odděleních fi- nanční strá že.
Kosina Adámek Posl Bosch Posl Choc Grössl Čecho Němec Pergelt
18 article
Interpelanti se táží místodržitele, je-li ochoten postarati se o to, aby zmínění orlové byli co nj dříve odstraněni a nahraženi jinými. Posl. Ire a spol. podali k nejv. zemskému man- šálkovi a místodržiteli dotaz o českých protestních prohlášeních proti odzpívání „Wacht am Rhein“ v schůzi sněmovní, dne 24. září konané a o protidy- nastické řeči nynějšího tajného rady a ministra Prá- ška ve schůzi českého sněmu dne 5. května 190 V dotazu se dovozuje, že rozhořčení českých poslan- ců protestujících proti odzpívání „Wacht am Rhein“ jakožto protirakouskému a velezrádnému projevu, jest přetvářkou a politickým manévrem, neboť tex písně „Wacht am Rheln“ nemá ostří proti rakou- skému státu nebo některé části jeho státních občanů. naproli čemuž „Ilej Slovaně!“, kierá se při každí příležitosti řve Němcům do uší, jest s to, porušii klid a pořádek ve státě. Proto jest oprávněno mí nění, že čistě, pocfivé německé nadšení pro celkový národ německý, jaké se projevuje v písni „Wachí am Rhcin“, jest v Rakousku pro Němce státním zločinem, kdežlo na české straně otevřené proti- lovální, proti hlavě státu namířené řeči činí řečník schopným pro nejvyšší úřady ve státě a pro císat. ská vyznamenání Interpelanti se táží místodržitele. jeli pravdou, že podal o odzpívání „Wacht am Rhein“ zprávu do Vídně a že projevil nad tímto zpě- vem rozhořčení jako nad prolirakouskou demon- strací a zdali od něho byla svého času žádána zpráva o polilické minulosti posl. Práška při povolání téhož do kabinetu a zdali místodržitel tenkráte také učiníl zmínku o řeči tohoto poslance ze dne 5. května 1900 Dále podali celou řadu obstrukčních dolazů tito němečtí poslanci: Kutscher, dr. Herold.
Posl Ir Němec Prášek doktor Herold Rakousko Vídeň Wacht be Rhein Wacht be Rheln Ilej Slovana Wachí be Rhcin
19 article
Grössl, Markert (o zřízení německého ředitel- ství státních drah v některém „německém“ městě na východ od Labe), Můller, dr. Maly, šl Stransky a Wolf (o zákazu „podzimní slav- nosti“ svazu Němců v Čechách v Plzni). Český dolaz o „Wacht am Rhein“ Poslanci dr. Škarda, Švehla a spol. podali místo- držitelovi tento dotaz o zakončení schůze sněmu písní „Wacht am Ihein“: V. Exc.! Jak všeobecně známo, byla večerní schůze sněmu dne 25. září za- končena za zvláštních okolností. Téměř všichni po- slanci němečtí po hlomozu a hluku, kterým schůzi sněmovní chtěli zmařil, vypukli ve zpěv písně „Wacht am Rhein“, což u poslanců českých i u samotnéh pana nejvyššího maršálka vzbudilo ovrávně ne nojhlubší rozhořčení. Pod dojmem tohoto zpěvu pan nejvyšší maršálek schůzi ukončil, dav svým citům nepokrytý a případný výraz. Máme z to, že vzhledem ke známé a nezakrývané protistátní tendenci písně „Wacht am Rhein“ bylo a jest p- vinností vlády, aby zaujala — a to ve- řejně — ve sněmu samotném stanovi- sko k této zemězrádné a protivlastenecké demonstraci, jelikož by mlčení tu mohlo se vykládati za souhlas anebo ale spo za schvalování. Jelikož V. Exc. posud žádného projevu ke zmí něné demonstraci se vztahujícího, na sněmu král. če- ského neučinila, tážeme se: Jest V. Exc. jakožto ná městek J. V. císaře a krále a jakožto zástupce vlád ochotna sděliti sněmu stanovisko své i stanovisk vlády proti neslýchané provokaci a demonstraci ně meckých poslanců ve večerní schůzi sněmu dne 25 září t. r
Grössl Markert doktor Malo Wolf Škarda Švehla císař Labe Můller Čechy Plzeň svaz Němec Wacht be Rhein Wacht be SF Wacht be Rhein
20 article
Další české dolazy.
21 article
Posl. Slavik a spol. podali dotaz k míslodržilel o poddolování obce Libušína a odvádění vody z p toka svato-jirského. Posl. P. Vacek a spol. podali dolaz k místod žiteli o nepravidelném vyplácení remunerace za v učování náboženství v přespočetných nižších třídácl škol obecných. Posl. dr. Melhuba a spol. podali dolaz k místo držiteli o nedbání a obcházení usnosení okresní škol ní rady v Příbrami c. k. zemskou školní radou. Posl. dr. Körner a spol. podali dotaz k místodr žiteli e zadržování výstavního přídavku personál c. k. všeobecné nemocnice v Praze. Klerak Němci porušují státní základní zákony dovodil posl. dr. Schauer a spol. tímto dotazem k m stodržiteli o intervenci německých poslanců a o p mětním spisu jejich, odevzdaném p. míslodržitel proti rozhodnutí c. k. vrchního zemského soudu král. českém, jež se týče práv jazyka českého u sou- dů v Chebu.
Posl P Vacek společenský doktor Melhuba Körner Němec Schauer Libušín Příbram Praha Cheb
22 article
Vaše Exc.! Včera dostavila se k V. Exc. deputac německých poslanců zemských a odevzdala spis p mětní, kterým protestuje proti rozhodnutí c. k. vreh- ního zemského soudu v král. českém o přípustnost projednávání sporů u c. k. krajského soudu v=Chebu o české žalobě zahájeného jazykem českým. Dle zpráv, německými poslanci veřejně sděl ných, ráčila V. Exc. slíbiti, že pamětní spis bud předložen ministerskému předsedovi a ministru spr- vedlnosti. Zminěná intervence poslanců ně- meckých i jejich pamějní spis jsou hru- bým porušením čl. 14. stál. základního zákona ze dne 1. prosince 1867 č.4144. ř. z., dle něhož s o ud- covství od spřáa všech instancích jest oddolena, je le porušením čl. 3. crt. stá základního zákéna, dle něhož jsouudcové u vy- konávání svéhe oudeoého úřadu zcela samostatní Pneodvislí. Intervence německých poslanců má výslovným účelem, aby a dministrativa státní vsáhl neoprávněným zPůvobem v obor ne- odvislého a samostatného soudnictví čelí tudíž ku podvrácení důvěry, založeně kodifiko váním státního základního zákona o moci soudcov- ské
Cheb
23 article
Tonto nový čin německých poslaneo je také dalším krokem, podporujícím právní anar- chii, od zárí minulého roku v německých kruzích soudcovských nastalou a to tím povážlivějším, že nebrojí se již poure proti rozhodování stížností dozor- čích, nýbrž i proti rozhodování soudu jako tako- vého, proti judikatule, kterou němečtí po- slanci sami do nedávna prohlaš ovali za neodvislou a samostatnou, ovšem jen tak dlouho, pokud to choutkám jejich bylo příjem- Po náhledu našem bylo by bývalo na místě kdyby V. Exc. byla hned odkázala deputae německých poslanců na ustanoven citovaného stát. základního zákona o moc soudcovské a byta odmítla pamětní spis jenž se jeví býti zjevným porušováním práva a zá- konů, jichž strážcem přece V. Exc. dle své povin- nosti býti má a zajisté býti chce! Vznášíme proto k V. Exc. tento dolaz: 1. Jest pravdívou zpráva německých poslanců veřejně prohlášená, že V. Exc. slíbila, že memo- randum shora zmíněné mini. erskému předsedovi ministrovi spravedlnosti předloží? 2. V případu kladném je V. Exc. ochotna, tlu močiti současní ministrovi spravedlnosti a minister skému piedsedovi právní přesvědčení če ských poslanců na sněmu král. česke ho, že memorandum ono čelí zejména ku porušen státního základního zákona a moci soudcovské a vy líčiti ohromné nebezpečí pro právní sta netoliko království českého, nýbrž ce- lého soustátí, jestliže by tento vědomý bezpráv- ný čin poslanců německých nebyl náležitým způso- ným hem odmítnut.
24 article
Odveta posl. Švehly.
Švehla
25 article
Nejv. maršálek zomský dal pak přečísti odvelu kterou za české poslance kurie městské a ven- kovské písemně podal posl. Švehla a spol. V od vetě té se praví: Ve schůzi, dne 25. září t. r. konané, oznámi nejvyšší maršálek zemský v důsledku svého práva stanoveného v 88 33. a 36, zem. zřízení ze dne 26 února 1861, jakož i v § 15. jedn. řádu pro sněm krá- lovství českého, příští schůzi na 7. hod. večer téhož dne; na schůzi tu zaslal ještě poslancům zvláštn písemní pozvání. Postup tento byl úplně legální a správný, protest posl. dra, Pergelta proti tomuje tedy úplně bezdůvodný. V této večerní schůzi slanovil nejv. maršálel rovněž na základě svého práva, zemským zřízením V drobném prodejít ranní číslo o zobe odpolední ni Ve nlialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inseráty plati se hotově napřel Předplacení a inserty přijímná admísi- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí se též redakce Uiskárna a expedice „Národnich Listi“ Bukopisy se nevracojl.
Švehla Pergelt List Bukopisa
26 article
a jednacím řádem přesně vymezeného, příští schůzi sněmu na den 26. září t. r. Na počátku télo schůze podal posl. dr. Pergelt rovněž protest proti legál- nosti této schůze, ve kterémžto protestu vychází ze stanoviska, že nezákonná je schůze, ustanovená ve schůzi nezákonné. V télo schůzi přitomní pp. dr. Pergelt i oslatní poslanci němečtí zúčastnili se veškerého jednání. čímž ovšem dokumentováno bylo, že se jim nejedná o nic jiného, než o hledání nových obstrukčních prostředků. Z důvodů, obsnžených v citovaných článcích zemského zřízení i jednacího řádu, prohlašuje odveta i tento protest za úplně bezdůvodný. Projev končí požadavkem, aby tato odvetu přečtena byla a po pře- čtení přiložena k zápisu. — Podepsáni jsou: Šveh- la, dr. Škarda, dr. Srb, Choc a dr. Baxa. Opětný německý protest. Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti v přede- šlé schůzi ohlášený protest posl. dra. Pergelta a spol. proti neudělení slova posl. dru. Malému k po- dání návrhu, ve kterémžto odepření slova spočívá zřejmé, hrubé porušení jednacího řádu.
doktor Pergelt Škarda Srb Choc Baxa Malý
27 article
Odveta posl. dra. Podlipného. Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti tulo odvelu posl. dra. Pedlipného a spol. na protest dra. Pergelta, ohlášený dne 30. září 1908, týkající se odmítnutí návrhu posl. dra. Malého na jmenovité hlasování a zavedení 10minutové přestávky o návrhu dra, Urbana a spol, ve směru formálním na přikázání návrhu odboru zemědělskému bez prvního čtenía tisku: I. Především sluší vylknouli, že formální návrh v prvním směru nemůže býti zproštěn svévole, poně- vadž celému sněmu v sezení dne 30. září t. r. bylo známo, že té doby komise zřízeny nebyly (na po- čátku téže schůze vyzýval p. nejv. maršálek odbory. aby se teprve po schůzi sněmovní ustavily — té doby komise tedy zřízeny nebyly), a že dle výslovného znění čl. 39. jedn. řádu lze žádati, aby návrh i bez prvního čtení byl přikázán komisi již zřízené. Avšak, nehledě k této okolnosti, nelze připustiti o olázce přikázání návrhu bez prvního čtení komisi ani rozpravu, ani hlasování, jak plyne jasně z po- sledního odslavce čl. 39. jedn. řádu, klerý praví, že nejv. maršálek může této žádosti vyhověti, neučiní-li ani on sám, ani jiný člen sněmu proti tomu námitky. Z toho plyne, že nesouhlas i jen jediného člena zbavuje návrh odstavcem předchozím ve formálním směru zamýšlené výhody.
Podlipný Urbano
28 article
Ustanovení toto bylo pojato do jednacího řádu na základě usnesení sněmu ze dne 21. dubna 1899 za účelem zjednodušení práce sněmovní. Zásada tato byla také po celou dobu tímto způsobem praktiko- vána. II. Tak jako uslanovení čl. 39. jedn. řádu o vy- nechání prvního čtení má sloužiti ke zkrácení jed- nání, tak dle výslovného ustanovení svého mají mu sloužiti případy, uvedené v čl. 49. jedn. řádu. Leč jako ve směru prvním jeví se protest přímo obmyslným, tak i druhý návrh, totiž aby upuštěno bylo od tisku, jest úplně nemístným; zvlášť však další návrh, aby o věci bylo hlasováno dle jmen po 10minutové přestávce, příčí se posavadní praxi v du- chu jednacího řádu. Uslanovení čl. 49. jedn. 1., odst c) d), nasvěd- čují lomu, že se jedná o návrh neb zprávy komise, že však nemůže se jednati o návrhy poslanců, které ve smyslu Hřetího odst. čl. 39. jedn. ř. musí býti tiskem rozmnoženy a poslancům předloženy.
29 article
To vychází také z posledního odst. čl. 37. jedn. řádu a sice ze slov: „jakmile byly vytištěny a roz- dány“, a dále ze slov čl. 38. jedn. ř. o vládních před- lohách: „když byly vytištěny a členům rozdány“ Také v tomlo směru nasvědčuje posavadní praxe náhledům zde uvedeným. III. Žádání za 10minutovou přeslávku bylo nejen vzhledem k dříve vylíčeným ustanovením jednacího řádu, nýbrž také vzhledem k jasnému předpisu čl. 67. jedn řádu zcela neodůvodněným, ba lze je nazvati přímo frivolním, protože z ustanovení tamže vytče- ného plyne, že žádost takovou položiti lze, jde-li o více otázek a tedy věc složitou, a právo žádati z 10minutovou přestávku jest možné, když bylo usta- neveno pořadí a znění otázek; není tedy zůstaveno pouhé libovůli 20 členů. IV. Ježlo bylo v tomto případě hlasování vňbec nepripustno, nebylo přirozeně ani hlasování dle jmen přípustným. V. Poněvadž rozhodnulí nejv. maršálka odpo- vídalo nejen posavadní praxi, na sněmu království českého zachovávané, nýbrž i doslovu a duchu jed- nacího řádu, sněmem přijatého, a poněvadž návrhy, učiněné v tomto případě, neměly sloužiti ke zkrácení jednání ve smyslu čl. 39. a 49. jedn. ř., nýbrž na zjevné protahování, ne-li na zlehčování celé většiny tohoto sl. shromáždění a zlehčování jeho jednání i významu, jeví se protest p. dra, Pergelia úplně neodůvodněným, nemístným a dle jednacího řádu nicolným. Podepsaní kladou žádosl, aby odveta tato byla po přečtení jejím připojena k zápisu. — Dr. Pod- lipný. Kubr. Švehle.
Ježt Kubr
30 article
Opětný německý prolest. Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti v přede- šlé schůzi ohlášený protest posl. dra. Schreinera a spol. proti tomu, že v předešlé schůzi posl. Švehla odvelu nejen ohlásil, nýbrž ji proli ustanovením jed- nacího řádu odůvodňoval dlouhou řečí, která překy- povala urážkami vůči Němcům a byla urcena k tomu, štváti obyvatelstvo proti Němcům. Proti tomute po- stupu, příčícímu se jednacímu řádu, se protestuje.
Schreiner Švehla Němec
31 article
Odvela posl. dra. Škardy. Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti tule odvelu posl. dra. Škardy a spol. proti prolestu dra. Schreinera: Na prolest posl. dra. Schreinera ve schůzi sl. sněmu dne 30. září 1908 ohlášený ohlásil jsem od- vetu, kterou talto provádím: Posl. dr. Schreiner pro- testoval proti tomu, že posl. Švehla, ohlašuje svou odvetu na protest posl. dra. Pergelta, ohlášení odvety svojí šíře odůvodnil, čímž prý byl porušen předpia § 74. jedn. řádu, jenž dopoušti pouhé ohlášení a vy- lučuje delší proslov. S tímtc názorem nelze souhla- siti. § 74. sice arciť mluví o tom, že mají býti pro- testy a odvety prohlášeny, avšak nepředpisuje a ne- mohl předpisovat, jakými slovy se tak diti má a na- mohl vyloučit ani ústní odůvodnění prolestu neb odvely. Ostatně dr. Schreiner, co v prolestu kárá, při odůvodnění svém nejvydatněji a nejšířeji sám učinll, a jak toho dokladem je stenografický protokol, mluvil o všem možném jiném, než o předmětu svého pro- testu, i bylo patrno, že posl. dr. Schreiner zne- užil předpisu § 74. jednacího řádu, aby mchl pod záminkou protestu promluviti na sněmu politi- ckou řeč. Špatně se hodí za strážce jednacího řádu ten, kdo jej sám svévolně porušuje a ve společnosti s jinými jednání sněmu ke škodě voličstva i země Odmítáme protest dra. Schreinera, připomínajice mu staré: Gracchi de seditione quaerentes! — Dr. Škarda. Kubr. Švehla. maří
Škarda Schreiner Posl doktor Švehla Kubr
32 article
Zase německý prolest.
33 article
Nejv, maržálek zemský dal potom přečísti ohlá- šený protest posl. dra. Pergelta a spol. proti tomu, že v poslední schůzi bylo čteno prohlášení, podaně posl. kn. Jiřím Lobkovicem jménem klubu konserva-
Lobkovic