1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 3. října 1908.
Praha
4
article
Na ranní a adpal. Hist,
předplácí a
v Praze v adminístraet
na měsíe
ua člvrt leta . ..
s dvoji dlosáškon
tot
na čtrit lata .
ve sllslkicki
2 K S0oh
na měiít . ..
Pošlou:
měste
n čtvr lla . . . . 9 k ao
s dvelí zásilke
a mění
Praha
5
article
Vládní soustava pokouší se
o vlastní obranu.
Vládní soustava pokouší se
o vlastní obranu.
Na jiném místě uveřejňujeme telegr
kanceláří v obšírném znění zaslaný článek
»Fremdenblattu«, v němž z bezprostředního
okolí pana předsedy ministerstva bar. Becka
se činí pokus, hajiti jeho politiku a vládní
soustavu nynější, zvláště pak obrániti jeho
chování k současné situaci v království če-
ském a ve sněmě. Nejsme a nebyli jsme
nikdy tak ukrutni, abychom obtíze, jež se
hromadí kol postavení bar. Becka, úmyslně
aneb škodolibě přehlíželi, ale přes to nedo
vedeme se srovnati s chvalořečí vládě blíz
kého listu a jsme nuceni přičiniti k ní své
oprávněné a vysvětlující poznámky.
Máme za to, že jedině správným měřít
kem činnosti a stanoviska každé vlády jsou
platné zákony a můžeme dle tohoto svého
hlediska pouze takové skutky a výsledky její
činnosti považovati za opravdový úspěch je
jího státního umění, které se úplně kryjí a
srovnávají s platnými zákony; to platí tím
více ve věcech, jež se týkají vnitřní politiky
konání spravedlnosti, ochrany veřejné bez
pečnosti, mírného soužití obyvatelstva, úcty
ke právům ze zákonů pro ně vyplývajícím.
ve všech oněch oborech, kteréž právoplatně
jsou upraveny a tvoří podstatu veřejného
řádu a pořádku.
Beck
6
article
Ovšem může se státi, že ustanovení ně-
kterého zákona se dobou přežíje, anebo že
schází zákonná úprava v některých záleži-
tostech, a tu jedině správnou cestou jest
změna zákona nedostatečného, pořízení zá-
kona nového postupem ústavním.
V ústavním státě, jakýmž dle zákonů
svých chce býti i tento stát — jiný postup
nelze pokládati za řádný a třeba že se
zdálo, že opatření odchylně učiněná odpo
mohla okamžité nesnázi, podstata léčené
choroby, podstata shledaného nedostatku se
tím nikterak neodstraňuje a ve chvíli nej
bližší propuká jinde aneb ve způsobě jiné
Ze všech téměř ukázek, kteréž vládě
blízký »Fremdenblatt« ve svém článku na
obranu nynější vládní soustavy uvádí, ne-
zbude při bližším ohledání snad ani jediná
kteráž by snesla naprosto přísné a přesné
měřítko ono, jež v ústavních státech se při
ložiti musí, ať už se činnost vládní posuzuje
se strany přátelské nebo oposiční.
Zastavme se hned u vyrovnání rakou-
sko-uherského. Jest pravda, že se podařilo
nynější vladě je skoncovati, ale pochybno
zůstává, zdali tím se skončila perioda zá-
pasů hospodářských. Což nepozorují v okolí
presidia mínisterského, že od té doby, co
bylo vyrovnání to provedeno, vzrůstá vzá-
jemná nechuť na obou stranách? A nepo-
ciťují dále, že stav tento slouží pouze k pří-
pravě budoucích zápasů hospodářských, ješte
rozhořčenějších? A to jsme takřka ještě ve
vyrovnacích líbánkách, na počátku »urovna-
ného« hospodářského období — jahůdky.
jak říkají Rusové, uzrají až později.
Rus
7
article
Ale, připomíná vládě blízký list, což
oprava volebního práva a dělnost parla-
mentu? Není pochyby že vláda bar. Becka
docílila pro svou volební opravu schválení
způsobem ústavním, ale jinak jest tomu
dáli se otázka, zdali dílo to ve všem odpo-
vídá vůdčím ideám rovnosti před zákonem-
zdali skutečně postupovalo s jednotlivými
národnostmi jako s celky stejně oprávně
nými; zdali většině obyvatelstva se dostalo
i přiměřené většiny v počtu poslanců stano-
vených?
A tu nutno odpověděti, že nikoliv, že
některým národnostem se nedostalo ani po-
loviny, ba ani třetiny počtu poslanců, kterýz
by na ně při rovném hlasovacím právu
připadnouti musil! Přirozená většina obyva-
telstva byla stlačena na menšinu; menšině
jeho pak se dostalo téměř poloviny počtu
všech poslanců. I tu možno pochybovati,
zda takovýto stav znamená konec zápasůo
volební právo, zvláště až boj o volební právo
v Uhrách četné nedostatky zdejší volební
opravy na mysl uvede.
Parlament nynější sice dosud byl »děl-
ným«, ale tato jeho dělnost nebyla výsledkem
jeho vnitřního přesvědčení, nýbrž účinkem
uměle přivoděným; vždyť sám předseda
ministerstva v jedné ze svých řečí prohlásil,
že trvání parlamentu jest závislé na tom, jak
se dá zaučovati a vésti vládou! I tu tedy jest
ještě třeba delší zkušenosti než bude možno
vysloviti konečně platný úsudek. Tolik jest
jisto, že opravdový parlament jest nemožný
bez vlastní vůdčí, programové inici-
ativy a parlamentního ministerstva, na ní
spočívajícího.
Tak asi se to má s oběma největším
posavadními úspěchy nynější vládní sou-
stavy
Nechceme se ani o tom zmiňovati, že
nedostavily se důsledky p. předsedou mini-
sterstva předpovídané, zvláště co do vývoje
poměrů v novém parlamentě.
Beck
Uhry
8
article
Strany a skupiny, jež při tvoření no-
vého volebního práva zvláště vydatně a vý-
hodně byly obmyšleny, přenesly se odtud
s lehkým srdcem přes četná ustanovení
státních základních zákonů a jak v právu
veřejném tak ve styku s obyvatelst vem jino-
národním vedou si tak, jakoby ani nebylo
nijakých ustanovení o rovnosti občanů před
zákonem, o volnosti jejich dosíci vzdělání
v mateřském jazyce, o oprávněnosti jejich
ke všem státním a veřejným úřadům, o vol-
nosti pobytu, o přávu spolčovacím a shro-
nažďovacím atd. atd., tedy právě v takových
věcech, jež jsou základem veřejného pořádku
a tvoří stěžejné pilíře svobod, státními zá-
kladními zákony zaručených! Jak osvědčilo
se umění vládní ve všech těchto případech?
Bezmála bychom tu bez poznámky mohli
dáti slovo nadšenému obhájci nynější vládní
soustavy ve zmíněném, vládě blízkém listu.
On nalezl slovo, jež přesné plnění a zacho-
vání zákonů nezná, on mluví ve všech
takových případech — o kompromisech.
Ano třetí hlavní úkol vládní, totiž urovnání
národnostních záležitostí, ať se dotýká při-
padu jakéhokoliv a oboru kteréhokoliv, nikde
dosud nejevil se v přesném, sebevědomém
provádění platných zákonů, ale roztříšťoval
se v posavadních pokusech svých v bez-
počet větších neb menších »kompromisů«,
kteréž byly uzavírány tu s jednotlivci, tu
se skupinami osob více méně »povolaných«.
ba i takových, k nimž veřejně dosud nikdo
se hlásiti nechce jako spoluúčastník!
9
article
Tak uvádějí se předěvším kompromis
ve příčině jmenování soudních úřadníků
v Čechách. Máme tu zvláště připomenouti,
že soudnictví jest jeden z oborů, kterýž vy
lučuje jakékoliv postranní zasahování a jež
chce býti upravováno pouze dle platných
norem zákona; žádným kompromisem se po
škozená idea spravedlnosti nedá nahraditi
kompromisy tu nejsou ničím jiným, než
hromaděním vnitřní nespokojenosti.
Podobně se to má skoro ve všech dal
ších případech. Ať jde o kterýkoliv z nich,
nikde nechlubí se vzpomenutý list, že po-
stup děl se přesně v duchu a smyslu zá
kona, ale vždy se vrací slovo »kompromis«
kteréž zbavuje vládu nejsvětější její povin
nosti — zachovati ustanovení zákona, do
pomoci ku platnosti zákonu, třeba by »vza
svět za své«, jak říkají latináři.
Ale ještě povážlivější věcí je, že »kom
promisy« tyto byly a jsou vesměs jedno
stranné, že se jimi buď napomáhalo nad-
právným nárokům německým, neb se při
skočilo na pomoc odžilému postavení jejich
jako na př. na Moravě nebo v Českých Bu-
dějovicích a jinde.
Marně však rozhlížíme se ve článku
»Fremdenbl.« po případech, kde by byla
vláda stejně nutila ke kompromisu Němce
když jde o oprávněné nároky slovanskýci
menšin, na př. ve Styrsku nebo v Koruta
nech a jinde.
Ovoce takovéhoto postupu vládního do
zrává v násilnostech, kteréž se vyskytují na
celé čáře proti slovanským menšinám ve
smíšených krajích.
Vláda nesmí se tudíž diviti, že slovan
ské obyvatelstvo jest účinky jejího postupo
vání vzrušeno a vážnými obavami naplnčno
kdežto mezi Němci dosažené kompromis
způsobují opojení, jež co den propuká v nově
a nové požadavky vně platných zá
konů a svádí je k násilnostem, ústavní stá
— nanejvýše kompromitujícím.
Němec
Čechy
Morava
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Prvaího zasedání sehůze 8.)
11
article
V Praze, 2 řijna.
Praha
12
article
Ráz dnešního sezení sněmu byl klidný
dřivější bouřné napjetí vystřídala ostražitá po-
zornost, politický zájem o sněmovní politiku ne
zmenšil se však ani dost málo. Projevovalse
především kritickými rozbory zpráv a pověstí.
kterých sněmovna byla plna. Nejvíce na snadě
byly hrozby o rozpuštění sněmu i říšské rady.
kdyby se prokázala jich nedělnost. Dle pravdy
a skutečnosti dlužno zaznamenati, že hrozby
tyto byly všude klasifikovány jako strašáky
vesměs zůstaly bez jakéhokoli dojmu. Měly —
aspoň mezi poslanci českými — účinek jediný
zmenšily vážnost těch vládních kruhů, jež sluš-
považovati za původce hrozebných oněch p
Nynější postup českých poslanců lze z val
ně části vysvětliti faktem, že ministerský před
soda naprosto pozbyl důvěry českých poslanců
a že jeví se docela nemožným, aby mu byl po-
skytnut jakýkoli politický úvěr.
13
article
Proto zůstaly na české smýšlení bez účinku
také zprávy o dalších pokusech ministerskébo
předsedy o řešení krise na sněmě — novým
positivně-politickými projekty, zejména volební
opravou. Proskočila zvěst, že vláda podá sněmu
příští týden svoji osnovu volební opravy, o níž
prý teď již dosaženo bylo mezi členy vlády do
hody, kdežto dřív ani tam k dohodě o ní dospět
se nemohlo. Dodávalo se, že vládní osnovou vo
lební navrženo bude rozmnožení počtu poslanců
na 327, že zájmové zastoupení nejen zůstane
nýbrž že se podrobněji provede přiznáním osm
nácti mandátů zemědělské radě a že všeobecno
třídě voličské bude určen značný počet poslan
ců. Při tom bylo sděleno, že ministerský před
seda přijede příští týden do Prahy, by zde osob
ně vedl jednání o dosažení dělnosti sněmu,
že k vůli klidu pro politiku příštího týdne bude
sněmování na týden odročeno. Tato posledn
předpověď je — jediná — již uskutečněna.
Také apparát politických pověstí se ozvala
na strany sněmovní bude prý appellováno ku po
volnosti, poněvadž prý vnitropolitického pořádku
vyžaduje zvláště těžká situace zahraniční, což
prý se ukáže hned v první schůzi delegační, kde
prý ministr zahraničních záležitostí podá výklad
plný obavné černě, zhuštěné prý krisí problému
bosenského.
Leč, jak zprávy, tak pověsti pouze kolo-
valy kuloárem — nie víc. Poslanci čeští sam-
zřejmě zůstali pevni a stejně jako dosud roz-
bodnuti také pro budoucnost: neustoupilin
o jediný krok. Také Němci zvěstovali po dnešní
schůzi svého svazu, že od obstrukce je neodvrát
Němec
Praha
15
article
ani vyhrůžka rozpuštěním sněmu — patrně tedy
jim adressovaná; rovněž prý zamítají dosazen
stálého výboru pro česko-německé vyrovnání .
soudice, že jednání v něm nemá nižádné n-
děje na úspěch.
V takovém ovzduší zasodá sněm. Je tudíž
na jevě, že naprosto slaby jsou nápravné po-
kusy takového rozsahu, do jakého lze zarýsovati
dosavadní vládní soustavu nynějšího minister
stva. Není pochyby: právě nyní odkrývaji se
hlavní kořeny státně politické lži, neřesti a šalby
do kterých vtěsnán byl život státu a zomě úno
rovkou a prosincovkou. Čím více je ministerský
předseda této skutečné pravdy dalek, uím více
ohrožena je dosavadní polykratovská jeho ště-
stěna při srovnávání vnitropolitických zápletek.
při těch jeho akcích, které čistotě veřejného ž-
vota politického — — jistě neposloužily.
Takové i jiné zprávy, pověsti a úvahy za
městnávaly poslance v kuloáru; sněmovní jed-
nání vyplnila duchaprázdná obstrukce němocká
čelbou obstrukčních návrhů a dotazů. Nikdo
si ji nevšímal, a sněmovní většina — která nyní
je na svém místě, poněvadž velkostatkářští po-
slanci, i skutečně churaví, leď na sněm chodí —
nepodníkla pranic proti ní.
České odvety: Švehlova, dra. Podlipného
a dra. Škardy prokázaly věcnou bozpodstatnos
a nicotnost němockých protestů proti domně-
lému porušování jednacího řádu nejvyšším mar
šálkem zemským. Veliký kruh posluchačů ob
stevpil poslance knížete Jiřího Lobkovice, dří
vějšího maršálka, když povstal ku projevu od-
vety, ve kterém však prohlásil, že jeho přátel
jich už podávati nebudou. Kníže Lobkovic po-
užil svého řečnického místa ku programovému
projovu jménem konservativního velkostatkui
pro volební opravu a nápravu financí zemských
Hlučný potlesk, jimž byl kníže odměněn, je svě-
dectvím, že promluvil pro věc sympatickou.
Švehlův
Podlipný
Škarda
Lobkovic
Český odveta
16
article
Ve spoustě dotazů vysoko vynikla inter.
pellace dra. Sehnuera, ve formě dolazu drtivě
kritisující včerejší deputaci Němců u místo-
držitele jako pokus o porušení ústavy.
Při jméně velkoněmeckého radikála prapo-
divně se vyjímala interpelační — omluva velko-
německé „Wacht am Rhesn“, jinými slovy do-
znání chyby, demonstrací tou provedené. Zájmu
pravdy bude poslouženo, jestlíže i ten, kdo —
jako „Národní Listy“ — nomá nejmenší příčiny
znstávati se minisíra Práška, zaznamoná, ž
Němci počínají si nekorrektně, když špatný do
jem své „Wacht ar Rhoin“ chtějí spravili po
ukazem na rozpočtovou řeč poslance Práška —
nynějšího ministra — promluvenou v květnu
r. 1900 na sněmě zemském po nezdaru tehdej-
ších dorozumsivncích konferenci. Je pravda
p. Prášek promluvil tehdy velmi ostře prot
tehdejší politice koruny a jejích následeích v p-
litickém proudění v českém lidu, ale přes t
nelze jeho řeč stavěti jako protějšek velkoněme-
cké „Wacht am Rhoin“, neboť, co na této písni
poslanci čeští bez rozdílu stran zavrhují, je
protistátní a protidynastický její smysl, kdežto
řeč p. Práškova, nyní z archivu Němci vyla
žená, po této stránce byla bezvadna.
Ostatně právě dnešek ukázal zase německo-
radikální dovětek k velkoněmecké „Wacht am
Rhein“: pustou scénou německýeh radskálů př
sněmovním jednání a panovníkových jmeninách
Ovšem bylo by snad bývalo lépe, kdyby česk
odpor proti německému ryku byl se projevi
slovy vybranějšími, nežli se stalo.
Gulerie byly dnes méně obsazeny, nežli
dříve; je to následek přísných opatření bezpeč-
nostních, o jichž provádění — pokud na poliei
bylo — osobně se příšel přesvědčiti policejní
ředitel dvor. rada Křikawa.
Němec
Prášek
Práškův
Wacht ar
Wacht be Rhesn
Wacht be Rhoin
Wacht be Rhein
17
article
Nejvyžší mazšálek zemský zahájil sezení o 11
Nejvyžší mazšálek zemský zahájil sezení o 11
hod. 30 min.
U vládního stolu: místodržitel hr. Coudenho
a místadržitelský rada Kosina.
Golerie obsazeny hojně.
Spisů došlo 30. září a 1. října 20. — Petic bylo
dne 30. září podáno 215
Sděloní předsednictva.
Nejvyšší maržálek zemský oznámil, že chura-
vosti omluvil se pro dnešní schůzi posl. Adámek
Posl. Boschovi udělena byla Sdenní dovolená
Nelvyšší maržálek zemský vyzval komise, kter
se dosud neuslavily, aby tak učinily a sdělil pal
opatření, učiněná na zahránění návalu obecenstva
na galerii a chodbách sněmovních.
Posl. Choc (ku posl. Pergeltovi): To jste si ob
jednal, pane doktore?
Nejvyšší maršálek zomský prohlásil, že sněn
je způsobilý platně se usnášeti.
Dolazy.
Nejvyšší maršálék zeriský dal pak přečísti do
tazy, podané k místodržileli.
Posl. Grössl a spol. podali dotaz o počešťován
státních úřadů uvnitř i na venek.
V dotazu se poukazuje na to, že zemské fi
nanční ředitelství, když vidělo, že stavba obecníhe
domu represenlačního se blíží svému dokončení, dale
v červepci t. r k vůli Čechům svoji budovu na Jo-
sefském náměstí opraviti a znovu natříti, aby byla
rovněž representace schopná. Kromě toho, aby pro-
jevilo Čechům obzvláštní pozornost a úctu, dalo
upevniti na budově vysoko nahoře na straně, obrá
cené ku Příkopu, orla, který se musil Čechům zvláste
zalíbiti. Na širokém poli stkví se tam totiž obzvlásti
nápadným způsobem „bílo červená“ a český lev, kte-
rého chrání a kryje obnažený meč říšského orla,
což působí tak provokativně, že každý cizinec na
touto nestvůrou potřásá hlavou. Němcům nepřátel-
ská tendence finanční správy projevuje se také
jednojazyčných českých orlech a sice u zdejších
okresních správ finanční kontroly a odděleních fi-
nanční strá že.
Kosina
Adámek Posl
Bosch
Posl
Choc
Grössl
Čecho
Němec
Pergelt
18
article
Interpelanti se táží místodržitele, je-li ochoten
postarati se o to, aby zmínění orlové byli co nj
dříve odstraněni a nahraženi jinými.
Posl. Ire a spol. podali k nejv. zemskému man-
šálkovi a místodržiteli dotaz o českých protestních
prohlášeních proti odzpívání „Wacht am Rhein“ v
schůzi sněmovní, dne 24. září konané a o protidy-
nastické řeči nynějšího tajného rady a ministra Prá-
ška ve schůzi českého sněmu dne 5. května 190
V dotazu se dovozuje, že rozhořčení českých poslan-
ců protestujících proti odzpívání „Wacht am Rhein“
jakožto protirakouskému a velezrádnému projevu,
jest přetvářkou a politickým manévrem, neboť tex
písně „Wacht am Rheln“ nemá ostří proti rakou-
skému státu nebo některé části jeho státních občanů.
naproli čemuž „Ilej Slovaně!“, kierá se při každí
příležitosti řve Němcům do uší, jest s to, porušii
klid a pořádek ve státě. Proto jest oprávněno mí
nění, že čistě, pocfivé německé nadšení pro celkový
národ německý, jaké se projevuje v písni „Wachí
am Rhcin“, jest v Rakousku pro Němce státním
zločinem, kdežlo na české straně otevřené proti-
lovální, proti hlavě státu namířené řeči činí řečník
schopným pro nejvyšší úřady ve státě a pro císat.
ská vyznamenání Interpelanti se táží místodržitele.
jeli pravdou, že podal o odzpívání „Wacht am
Rhein“ zprávu do Vídně a že projevil nad tímto zpě-
vem rozhořčení jako nad prolirakouskou demon-
strací a zdali od něho byla svého času žádána zpráva
o polilické minulosti posl. Práška při povolání téhož
do kabinetu a zdali místodržitel tenkráte také učiníl
zmínku o řeči tohoto poslance ze dne 5. května 1900
Dále podali celou řadu obstrukčních dolazů tito
němečtí poslanci: Kutscher, dr. Herold.
Posl
Ir
Němec
Prášek
doktor
Herold
Rakousko
Vídeň
Wacht be Rhein
Wacht be Rheln
Ilej Slovana
Wachí be Rhcin
19
article
Grössl, Markert (o zřízení německého ředitel-
ství státních drah v některém „německém“ městě
na východ od Labe), Můller, dr. Maly, šl
Stransky a Wolf (o zákazu „podzimní slav-
nosti“ svazu Němců v Čechách v Plzni).
Český dolaz o „Wacht am Rhein“
Poslanci dr. Škarda, Švehla a spol. podali místo-
držitelovi tento dotaz o zakončení schůze sněmu
písní „Wacht am Ihein“: V. Exc.! Jak všeobecně
známo, byla večerní schůze sněmu dne 25. září za-
končena za zvláštních okolností. Téměř všichni po-
slanci němečtí po hlomozu a hluku, kterým schůzi
sněmovní chtěli zmařil, vypukli ve zpěv písně „Wacht
am Rhein“, což u poslanců českých i u samotnéh
pana nejvyššího maršálka vzbudilo ovrávně ne
nojhlubší rozhořčení. Pod dojmem tohoto
zpěvu pan nejvyšší maršálek schůzi ukončil, dav
svým citům nepokrytý a případný výraz. Máme z
to, že vzhledem ke známé a nezakrývané protistátní
tendenci písně „Wacht am Rhein“ bylo a jest p-
vinností vlády, aby zaujala — a to ve-
řejně — ve sněmu samotném stanovi-
sko k této zemězrádné a protivlastenecké
demonstraci, jelikož by mlčení tu mohlo se
vykládati za souhlas anebo ale spo
za schvalování.
Jelikož V. Exc. posud žádného projevu ke zmí
něné demonstraci se vztahujícího, na sněmu král. če-
ského neučinila, tážeme se: Jest V. Exc. jakožto ná
městek J. V. císaře a krále a jakožto zástupce vlád
ochotna sděliti sněmu stanovisko své i stanovisk
vlády proti neslýchané provokaci a demonstraci ně
meckých poslanců ve večerní schůzi sněmu dne 25
září t. r
Grössl
Markert
doktor
Malo
Wolf
Škarda
Švehla
císař
Labe
Můller
Čechy
Plzeň
svaz Němec
Wacht be Rhein
Wacht be SF
Wacht be Rhein
20
article
Další české dolazy.
21
article
Posl. Slavik a spol. podali dotaz k míslodržilel
o poddolování obce Libušína a odvádění vody z p
toka svato-jirského.
Posl. P. Vacek a spol. podali dolaz k místod
žiteli o nepravidelném vyplácení remunerace za v
učování náboženství v přespočetných nižších třídácl
škol obecných.
Posl. dr. Melhuba a spol. podali dolaz k místo
držiteli o nedbání a obcházení usnosení okresní škol
ní rady v Příbrami c. k. zemskou školní radou.
Posl. dr. Körner a spol. podali dotaz k místodr
žiteli e zadržování výstavního přídavku personál
c. k. všeobecné nemocnice v Praze.
Klerak Němci porušují státní základní zákony
dovodil posl. dr. Schauer a spol. tímto dotazem k m
stodržiteli o intervenci německých poslanců a o p
mětním spisu jejich, odevzdaném p. míslodržitel
proti rozhodnutí c. k. vrchního zemského soudu
král. českém, jež se týče práv jazyka českého u sou-
dů v Chebu.
Posl
P Vacek
společenský
doktor
Melhuba
Körner
Němec
Schauer
Libušín
Příbram
Praha
Cheb
22
article
Vaše Exc.! Včera dostavila se k V. Exc. deputac
německých poslanců zemských a odevzdala spis p
mětní, kterým protestuje proti rozhodnutí c. k. vreh-
ního zemského soudu v král. českém o přípustnost
projednávání sporů u c. k. krajského soudu v=Chebu
o české žalobě zahájeného jazykem českým.
Dle zpráv, německými poslanci veřejně sděl
ných, ráčila V. Exc. slíbiti, že pamětní spis bud
předložen ministerskému předsedovi a ministru spr-
vedlnosti.
Zminěná intervence poslanců ně-
meckých i jejich pamějní spis jsou hru-
bým porušením čl. 14. stál. základního zákona ze
dne 1. prosince 1867 č.4144. ř. z., dle něhož s o ud-
covství od spřáa všech instancích
jest oddolena, je le porušením čl. 3. crt. stá
základního zákéna, dle něhož jsouudcové u vy-
konávání svéhe oudeoého úřadu
zcela samostatní Pneodvislí.
Intervence německých poslanců má výslovným
účelem, aby a dministrativa státní vsáhl
neoprávněným zPůvobem v obor ne-
odvislého a samostatného soudnictví
čelí tudíž ku podvrácení důvěry, založeně kodifiko
váním státního základního zákona o moci soudcov-
ské
Cheb
23
article
Tonto nový čin německých poslaneo
je také dalším krokem, podporujícím právní anar-
chii, od zárí minulého roku v německých
kruzích soudcovských nastalou a to
tím povážlivějším, že nebrojí se již poure
proti rozhodování stížností dozor-
čích, nýbrž i proti rozhodování soudu jako tako-
vého, proti judikatule, kterou němečtí po-
slanci sami do nedávna prohlaš ovali
za neodvislou a samostatnou, ovšem jen
tak dlouho, pokud to choutkám jejich bylo příjem-
Po náhledu našem bylo by bývalo na místě
kdyby V. Exc. byla hned odkázala deputae
německých poslanců na ustanoven
citovaného stát. základního zákona o moc
soudcovské a byta odmítla pamětní spis
jenž se jeví býti zjevným porušováním práva a zá-
konů, jichž strážcem přece V. Exc. dle své povin-
nosti býti má a zajisté býti chce!
Vznášíme proto k V. Exc. tento dolaz:
1. Jest pravdívou zpráva německých poslanců
veřejně prohlášená, že V. Exc. slíbila, že memo-
randum shora zmíněné mini. erskému předsedovi
ministrovi spravedlnosti předloží?
2. V případu kladném je V. Exc. ochotna, tlu
močiti současní ministrovi spravedlnosti a minister
skému piedsedovi právní přesvědčení če
ských poslanců na sněmu král. česke
ho, že memorandum ono čelí zejména ku porušen
státního základního zákona a moci soudcovské a vy
líčiti ohromné nebezpečí pro právní sta
netoliko království českého, nýbrž ce-
lého soustátí, jestliže by tento vědomý bezpráv-
ný čin poslanců německých nebyl náležitým způso-
ným
hem odmítnut.
24
article
Odveta posl. Švehly.
Švehla
25
article
Nejv. maršálek zomský dal pak přečísti odvelu
kterou za české poslance kurie městské a ven-
kovské písemně podal posl. Švehla a spol. V od
vetě té se praví:
Ve schůzi, dne 25. září t. r. konané, oznámi
nejvyšší maršálek zemský v důsledku svého práva
stanoveného v 88 33. a 36, zem. zřízení ze dne 26
února 1861, jakož i v § 15. jedn. řádu pro sněm krá-
lovství českého, příští schůzi na 7. hod. večer téhož
dne; na schůzi tu zaslal ještě poslancům zvláštn
písemní pozvání. Postup tento byl úplně legální a
správný, protest posl. dra, Pergelta proti tomuje
tedy úplně bezdůvodný.
V této večerní schůzi slanovil nejv. maršálel
rovněž na základě svého práva, zemským zřízením
V drobném prodejít
ranní číslo o zobe
odpolední
ni
Ve nlialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inseráty
plati se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímná admísi-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí se též redakce
Uiskárna a expedice „Národnich Listi“
Bukopisy se nevracojl.
Švehla
Pergelt
List
Bukopisa
26
article
a jednacím řádem přesně vymezeného, příští schůzi
sněmu na den 26. září t. r. Na počátku télo schůze
podal posl. dr. Pergelt rovněž protest proti legál-
nosti této schůze, ve kterémžto protestu vychází ze
stanoviska, že nezákonná je schůze, ustanovená ve
schůzi nezákonné.
V télo schůzi přitomní pp. dr. Pergelt i oslatní
poslanci němečtí zúčastnili se veškerého jednání.
čímž ovšem dokumentováno bylo, že se jim nejedná
o nic jiného, než o hledání nových obstrukčních
prostředků.
Z důvodů, obsnžených v citovaných článcích
zemského zřízení i jednacího řádu, prohlašuje odveta
i tento protest za úplně bezdůvodný. Projev končí
požadavkem, aby tato odvetu přečtena byla a po pře-
čtení přiložena k zápisu. — Podepsáni jsou: Šveh-
la, dr. Škarda, dr. Srb, Choc a dr. Baxa.
Opětný německý protest.
Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti v přede-
šlé schůzi ohlášený protest posl. dra. Pergelta
a spol. proti neudělení slova posl. dru. Malému k po-
dání návrhu, ve kterémžto odepření slova spočívá
zřejmé, hrubé porušení jednacího řádu.
doktor
Pergelt
Škarda
Srb
Choc
Baxa
Malý
27
article
Odveta posl. dra. Podlipného.
Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti tulo
odvelu posl. dra. Pedlipného a spol. na protest
dra. Pergelta, ohlášený dne 30. září 1908, týkající
se odmítnutí návrhu posl. dra. Malého na jmenovité
hlasování a zavedení 10minutové přestávky o návrhu
dra, Urbana a spol, ve směru formálním na přikázání
návrhu odboru zemědělskému bez prvního čtenía
tisku:
I. Především sluší vylknouli, že formální návrh
v prvním směru nemůže býti zproštěn svévole, poně-
vadž celému sněmu v sezení dne 30. září t. r. bylo
známo, že té doby komise zřízeny nebyly (na po-
čátku téže schůze vyzýval p. nejv. maršálek odbory.
aby se teprve po schůzi sněmovní ustavily — té doby
komise tedy zřízeny nebyly), a že dle výslovného
znění čl. 39. jedn. řádu lze žádati, aby návrh i bez
prvního čtení byl přikázán komisi již zřízené.
Avšak, nehledě k této okolnosti, nelze připustiti
o olázce přikázání návrhu bez prvního čtení komisi
ani rozpravu, ani hlasování, jak plyne jasně z po-
sledního odslavce čl. 39. jedn. řádu, klerý praví, že
nejv. maršálek může této žádosti vyhověti, neučiní-li
ani on sám, ani jiný člen sněmu proti tomu námitky.
Z toho plyne, že nesouhlas i jen jediného člena
zbavuje návrh odstavcem předchozím ve formálním
směru zamýšlené výhody.
Podlipný
Urbano
28
article
Ustanovení toto bylo pojato do jednacího řádu
na základě usnesení sněmu ze dne 21. dubna 1899
za účelem zjednodušení práce sněmovní. Zásada tato
byla také po celou dobu tímto způsobem praktiko-
vána.
II. Tak jako uslanovení čl. 39. jedn. řádu o vy-
nechání prvního čtení má sloužiti ke zkrácení jed-
nání, tak dle výslovného ustanovení svého mají mu
sloužiti případy, uvedené v čl. 49. jedn. řádu.
Leč jako ve směru prvním jeví se protest přímo
obmyslným, tak i druhý návrh, totiž aby upuštěno
bylo od tisku, jest úplně nemístným; zvlášť však
další návrh, aby o věci bylo hlasováno dle jmen po
10minutové přestávce, příčí se posavadní praxi v du-
chu jednacího řádu.
Uslanovení čl. 49. jedn. 1., odst c) d), nasvěd-
čují lomu, že se jedná o návrh neb zprávy komise,
že však nemůže se jednati o návrhy poslanců, které
ve smyslu Hřetího odst. čl. 39. jedn. ř. musí býti
tiskem rozmnoženy a poslancům předloženy.
29
article
To vychází také z posledního odst. čl. 37. jedn.
řádu a sice ze slov: „jakmile byly vytištěny a roz-
dány“, a dále ze slov čl. 38. jedn. ř. o vládních před-
lohách: „když byly vytištěny a členům rozdány“
Také v tomlo směru nasvědčuje posavadní praxe
náhledům zde uvedeným.
III. Žádání za 10minutovou přeslávku bylo nejen
vzhledem k dříve vylíčeným ustanovením jednacího
řádu, nýbrž také vzhledem k jasnému předpisu čl. 67.
jedn řádu zcela neodůvodněným, ba lze je nazvati
přímo frivolním, protože z ustanovení tamže vytče-
ného plyne, že žádost takovou položiti lze, jde-li
o více otázek a tedy věc složitou, a právo žádati z
10minutovou přestávku jest možné, když bylo usta-
neveno pořadí a znění otázek; není tedy zůstaveno
pouhé libovůli 20 členů.
IV. Ježlo bylo v tomto případě hlasování vňbec
nepripustno, nebylo přirozeně ani hlasování dle jmen
přípustným.
V. Poněvadž rozhodnulí nejv. maršálka odpo-
vídalo nejen posavadní praxi, na sněmu království
českého zachovávané, nýbrž i doslovu a duchu jed-
nacího řádu, sněmem přijatého, a poněvadž návrhy,
učiněné v tomto případě, neměly sloužiti ke zkrácení
jednání ve smyslu čl. 39. a 49. jedn. ř., nýbrž na
zjevné protahování, ne-li na zlehčování celé většiny
tohoto sl. shromáždění a zlehčování jeho jednání
i významu, jeví se protest p. dra, Pergelia úplně
neodůvodněným, nemístným a dle jednacího řádu
nicolným.
Podepsaní kladou žádosl, aby odveta tato byla
po přečtení jejím připojena k zápisu. — Dr. Pod-
lipný. Kubr. Švehle.
Ježt
Kubr
30
article
Opětný německý prolest.
Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti v přede-
šlé schůzi ohlášený protest posl. dra. Schreinera
a spol. proti tomu, že v předešlé schůzi posl. Švehla
odvelu nejen ohlásil, nýbrž ji proli ustanovením jed-
nacího řádu odůvodňoval dlouhou řečí, která překy-
povala urážkami vůči Němcům a byla urcena k tomu,
štváti obyvatelstvo proti Němcům. Proti tomute po-
stupu, příčícímu se jednacímu řádu, se protestuje.
Schreiner
Švehla
Němec
31
article
Odvela posl. dra. Škardy.
Nejv. maršálek zemský dal pak přečísti tule
odvelu posl. dra. Škardy a spol. proti prolestu
dra. Schreinera:
Na prolest posl. dra. Schreinera ve schůzi sl.
sněmu dne 30. září 1908 ohlášený ohlásil jsem od-
vetu, kterou talto provádím: Posl. dr. Schreiner pro-
testoval proti tomu, že posl. Švehla, ohlašuje svou
odvetu na protest posl. dra. Pergelta, ohlášení odvety
svojí šíře odůvodnil, čímž prý byl porušen předpia
§ 74. jedn. řádu, jenž dopoušti pouhé ohlášení a vy-
lučuje delší proslov. S tímtc názorem nelze souhla-
siti. § 74. sice arciť mluví o tom, že mají býti pro-
testy a odvety prohlášeny, avšak nepředpisuje a ne-
mohl předpisovat, jakými slovy se tak diti má a na-
mohl vyloučit ani ústní odůvodnění prolestu neb
odvely.
Ostatně dr. Schreiner, co v prolestu kárá, při
odůvodnění svém nejvydatněji a nejšířeji sám učinll,
a jak toho dokladem je stenografický protokol, mluvil
o všem možném jiném, než o předmětu svého pro-
testu, i bylo patrno, že posl. dr. Schreiner zne-
užil předpisu § 74. jednacího řádu, aby mchl
pod záminkou protestu promluviti na sněmu politi-
ckou řeč. Špatně se hodí za strážce jednacího řádu
ten, kdo jej sám svévolně porušuje a ve společnosti
s jinými jednání sněmu ke škodě voličstva i země
Odmítáme protest dra. Schreinera, připomínajice
mu staré: Gracchi de seditione quaerentes! — Dr.
Škarda. Kubr. Švehla.
maří
Škarda
Schreiner
Posl
doktor
Švehla
Kubr
32
article
Zase německý prolest.
33
article
Nejv, maržálek zemský dal potom přečísti ohlá-
šený protest posl. dra. Pergelta a spol. proti tomu,
že v poslední schůzi bylo čteno prohlášení, podaně
posl. kn. Jiřím Lobkovicem jménem klubu konserva-
Lobkovic