1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 70. ze dne II. března 1908.
2
masthead
v to oběti zmíněných čtyř velkých katastrof, bude
činiti 2460 osob, aneb o 400 více nežli v roce 1906.
S obětmi dotyčných 4 důlních katastrof dosáhne počet
mrtvých výše přes 3000 sob, což znamená přírostek
o 50 procent u porovnání s rokem 1906.
3
article
Karneval upadá všude, i v pařížském obyvatel-
stvu zřejmě potuchl zájem o jeho oslavu. Dorostlí se
již nemaskují, stali se na to příliš střízlivými a prakti-
ckými. Matky netěší již ani pohled na jejich maličké
v masopustním kostymu a na boulevardech potká se
již málo vyšňořených malých kyrysníků, zuavů, pa-
stýřek ve stylu Trianonu, markýz a markytánek. Je-
dině studující mládež z Latinské čtvrti zachovává
staré tradice a obyčeje a také letos uspořádala vlast-
ní masopustní průvod, jenž měl Pařížany odškodniti
za tučného vola a kavalkády dřívějších dob.
Každá fakulta, každá vyšší odborná škola při
zpěla zvláštním číslem a některá z nich sklidila pro
zvou svěží bujnost velkou pochvalu diváků. V čele
průvodu kráčeli posluchači přírodovědecko-filosofické
fakulty klassickým husím pochodem. To však bylo
také vše, čím k všeobecnému veselí přispěli. Na vlast-
ní vůz s alegorickým obrazem se jejich matematicky
a experimentálně školený duch nezmohl, poněvadž
pohrdá nepravidelnými skoky fantasie. Za nimi ná-
sledovala škola pro zubní lékařství. Vezla na voze
obrovský zub se čtyřmi kořeny, v jehož vyžrané du-
tině seděla lehce oděná dámička — zenius bolesti
nebo léčby? Kolem zubu, jenž patrně měl zapotřeb
dovedného ošetření, stáli zubní lékaři v dlouhých plá-
těných bluzách, jaké se nosí na klinikách, ozbrojen
isouce příšernými katanskými nástroji.
Pařížan
Trianon
4
article
Pak šli posluchači prvního ročníku lékařství, jen
ze označuje krátce „P. C. N.“ Tyto kabbalistické pís-
meny jsou počátečními hláskami slov „Physique“
„Chimie“ (Sciences), „naturelles“, označujících obo-
ry, jež jsou v tomto ročníku předmětem studia. Šprý-
maři však, kteří vědu a život posud nechtějí pojímat
vážně, vidí v „P. C. N.“ počáteční písmeny slov „Pe-
tit cochon noir“ a učinili svým odznakem černé pra-
sátko. V průvodu šli s černým štětináčem, jenž všal
nebyl malý, nýbrž obrovsky veliký, pravé nad-
prase
Kolonišlní škola dokázala, že Buďoucí správcové
francouzských zámeřských držav nehledí vážně na
marockou otázku. Jejich vůz vezl málo hrozného Ab-
dula Azize, jenž obklopen svými ministry, komořími
eunuchy, harémovými dámami a hudebníky, vypra-
vil se hledat zastavárnu, kde by mohl zastaviti své
klenoty, které za ním nesli na márách. Právnická fa-
kulta vystrojila slavnostní pohřeb guillotině. Zahalen
smutečním flórem byl tento stroj, kterého se za pana
Falliresa přestalo užívati, nesen v průvodu. Máry
byly pokryty věnci a kyticemi, plačící ženy, které
svou povinnost vykonávaly s velkou energií, šly na-
před, soudcové v černém hávu kráčeli po obou stra-
nách jako nesiči stuh a za márami šli advokáti v čer
ném úřadním oděvu, na konec pak četná deputace
apašů z vnějších boulevardů, kteří představovali ve-
selé dědice.
Farmaceuti spokojili se s obrovskou retortou,v
níž se jakási podezřele vypadající tekutina podrobo-
vala učenému procesu odpařování. Zvěrolékařská
škola táhla bídnou herku, jejíž hlava byla ovázána,
jako by měla bolesti zubů neb v uších a na vhodném
místě byl zastrčen teploměr, ukazující horečnou tem-
peratur. Filosofická fakulta vezla několik obrova
C N
Chimie
Science
Aziz
Falliresa
Mára
Kolonišlní škola
5
article
ských palem, s nichž visely jako plody odznaky dů-
stojníka Akademie. Mezi jednotlivými vozy kráčely
dlouhé řady studentů všech fakult ve fantastických
kostymech, kteří troubili z plných plic na papírové
nástroje a dělali pekelný hluk. Průvod ubíral se
z Pantheonu přes boulevard St. Michel, „Boul' Mich“
jak Pařížaně říkají, ulicí Rivoli a rue Royale po vel-
kých boulevardech a boulevard Sebastopol nazpět
k Pantheonu za jásotu obecenstva, které se králov-
sky bavilo.
Stanislav
Michel
Mich
Rivoli
6
article
Různé zprávy
Různé zprávy
Karneval v Paříži.
= Zšílel touhou po vlasti. Jak se sděluje z Chi
caga, byl tam v těchto dnech dopraven do ústavu pro
choromyslné 25letý dělník Fr. Prchal. Ramenatý, sil-
ný hoch s dobráckou tváří, velkýma upřímnýma oči-
ma, přijel do Chicaga před třemi týdny a ubytoval
se u své provdané sestry Josefy Boubínové. Mladík
byl cestou velice unaven a stěžoval si, že ho nesmír-
ně bolí hlava. Příbuzní nenutili ho do práce a proto
ztrávil několik dní v naprostém klidu. Veliké, rušné
město na nezkušeného mladíka působilo skličujícím
dojmem. Asi týden po příjezdu počal klopiti zádum-
čivě hlavu, vzdychal a přestal mluviti. Jen jediná
myšlenka ho mocně ovládala, totiž touha po návratu
do staré vlasti. Několikrát žádal ve své prosté naiv-
nosti, aby ho sestra odvedla na nádraží zpět, kam
byl přijel, domnívaje se, když vsedne do vlaku, že
ho odveze zase nazpět do Čech. Sestra přání jeho
nevyhověla, ale vidouc, že hoch se stává čím dále
tím zasmušilejší, prosila sama muže, aby mu vy-
platil zpáteční cestu. Muž k tomu svolil, leč nebylo
tolik peněz pohromadě a proto řekli Františkovi, že
musí několik týdnů čekat. Kývl hlavou, ale od té
doby upadl v naprostou melancholii a apathii. Ježto
i jíst přestával, zavolali manželé lékaře, aby hocha
prohlédl a ten na první pohled poznal, že se Prchal
pomátl. Doporučil tedy manželům Boubínovým, aby
hocha poslali na detenční stanici. To se také stalo,
mladík byl předveden před porotu, ale mnoho z něho
nedostali. Bylo patrně viděti, že je postrašený. Jen
pravil, že se mu v detenční stanici nelíbí. Celkem
činil dojem člověka zlomeného a sklíčeného. Porota
rozhodla, aby byl poslán do Dunningu, odkudž bude
dopraven na útraty paroplavební společnosti zpět do
staré vlasti.
Prchal
Boubínová
František
Paříž
Francie
Chicago
Čechy
Dunning
7
article
= Tři tisíce obětí. J. A. Holmes, ředitel techno-
logické kanceláře geologického oddělení Spoj. států,
předložil American Institut of Minig v Nov. Yorku
příšernou statistiku o nehodách v dolech ve Spoj.
státech. Holmes mezi jiným uvádí, že úplné zprávy
o nehodách v uhelných dolech došly ze všech států
a teritorií, vyjma z Pennsylvanie, a tyto zprávy vy-
vykazují přírostek obětí nehod v dolech o 20 proc.
Roku 1907 přišlo tudíž v dolech mnohem více lidí
o život, nežli v roce 1906 a předložená slatistika
neobsahuje ještě počet horníků, zahynuvších v Penn-
sylvanii, ani oněch 250 horntků, kteří při výbuchu
v Darrově dole v prosinci m. r. přišti o život. —
„Jest možno,“ pravil Holmes, „že počet případů
smrti bude v roce 1907 o 25 proc. větší, nežli v roce
1906 a to i bez oněch čtyř katastrof v prosinci, při
nichž 694 lidí přišlo o život. Dle zpráv až dosud do-
šlých z několika států a teritorií vychází, že v roce
1906 přišlo o život 820 horníků, naproti tomu v roce
1907 bylo jich 979, což znamená přírostek 159. Jest-
liže i ostatní státy vykážou podobné procento přírost-
ku, tak počet usmrcených v roce 1907, nepočitaje
Holmes
York
Pennsylvanie
Penn
American institut of Big
8
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu živnostenského.
Krejčovský mistr p. Jan M. přijal do práce po-
mocníka krejčovského Ant. Rejnara na damskou
krejčovinu. Při přijetí tázal se mistr pomocníka, zda
vyzná se v damské krejčovině a zvláště v práci na
sukních, k čemuž pomocník přisvědčil. Než mistr
již po dvou dnech seznal, že pomocník se mu na-
prosto nehodí, poněvadž se vše po něm hned páralo.
Propustil také proto pomocníka okamžitě z práce,
poněvadž se mu ke zjednané práci nehodil. Pomoc-
ník zažaloval proto zaměstnavatele na zaplacení 32
korun za čtrnáctidenní lhůtu výpovědní, uváděje, že
jest řádně vyučeným pomocníkem krejčovským pro
damskou konfekci a že byl neoprávněným způsobem
z práce okamžitě propuštěn. Přivedl si také k soudu
svědkyni Marii Čižínskou, která se s ním učilaa
která také pod přísabou potvrdila, že žalobce u dří-
vějšího zaměstnavatele pracoval k plné spokojenosti.
Než žalovaný mistr také nelenil. Přivedl si
k soudu své dva dělníky a sice Jana Sadila a Ru-
dolfa Kaderu, kteří pod přísahou uvedli, že žalobce
se pro jejich dílnu, kde jsou vesměs jemnější prace,
naprosto nehodil a že práce jím zbotovená se hned
v zápětí párala. Na základě těchto dvou přísežných
výpovědí z amíti soud, jemuž rada zemského soudu
p. Müller předsedal, žalobu, poněvadž přísežnými
těmito výpovědmi přesvědčil se, že žalobce nebyl
schopen k ujednané práci, následkem čebož mohl jej
zaměstnavatel ve smyslu § 82. lit. b) ž. ř. z práce
okamžitě propustiti, aniž má nárok z § 84. ž. ř. Jak
žalobce pracoval jinde, nepadá na vábu, poněvadž
pro soud směrodatným bylo pouze to, jak pracoval
u žalovaného. A v tom ohledu byla jeho neschopnost
dvěma přísežnými svědky věrohodně prokázána.
Jan
Čižínska
Sadil
Kader
Müller
9
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Českému svazu footballovém
na uváženou dává přítel našeho listu těchto několik
řádků: »Jest věru s podivem, proč soudcovský výbor
C. S. F. nesvolává schůzi všech soudců, jak bylo
usneseno, a v níž měli býti zvoleni předseda atd.
Jest to nezbytně nutno, poněvadž podle už vypraco-
vaného řádu se mají obsazovati zápasy a podávati
zprávy o odehraných zápasech. Jest toho třeba také
proto, aby soudcům se dostávalo vzájemným orga-
nisovaným stykem náležitých informací o neznámých
nebo nových ustanoveních Č. S F. Dnes, kdy vlastně
jediný soudce navrhuje obsazení zápasů, slyšeti
stížnosti na obsazení zápasů, kterých není naprosto
třeba, neboť soudců se zkouškou nejen theoretickou,
nýbrž i praktickou je dostatek. Nescházejí-li se soudci,
jest obava, že by mohl býti delegován ve své ne-
přítomnosti soudce, jenž nemá času. Stalo se, že se
soudce nedostavil a stává se, že přijde pozdě; za
dnešního stavu nesnadno mu činiti výtky. Výbor
Český svaz
Č . S F
10
article
Artur Holme pochopil, že bylo by bývalo nemožné
vymknouti tento řetěz ze svorek jeho, a ještě nemožnější
rozlomiti jej, zvláště když řetěz ten byl rozměrů tak mo-
hutných, že byl by mohl sloužiti k zakotvení lodi třeba
o 100 tunách.
Konec řetězu toho vybíhal v ohromný ocelový
zámek, na jehož roztřištění nebylo rovněž pomyšlení.
Taktéž bylo nemožno rozemlíti tuhou cementovou vazbu,
do níž řetěz byl ve skále zapuštěn, tvořic s ní předmět
jakoby jednolitý.
Potom nešťastný vězeň upoutal pozornost svoji k ho-
řejší části mříže, která nepřilehala přesně k hořejší části
klenutí, které nepřilehalo přesně ke skalní stěně. A pro-
hledl si potom i dolejšek mříže.
Nahoře nebylo však dosti mezery, aby jen tělo
dítěte mohlo se tamtudy protáhnouti a dolejší část mříže
vybíhala až do písku.
A ač neměl mnoho naděje, Artur Holme poklekl
i jal se rukou hrabati v písku, chtěje pod mříže
— 356 —
Holm
12
article
Skličující nález.
Skličující nález.
Artur Holme pomyslil si, že zde nalezati se musí
nepochybně útulek Jordisonův, ale nedovedl si ovšem vy-
světliti, jakže by tudy mohl se umožniti vjezd / i pro
automobil.
Asi padesát metrů od něho šedá obloha odrážela
se před ním od temnoty tunelu a jediná hvězda záříla
z klenutí i od vody; daleko, daleko bylo viděti pohybo-
vati se jako světlé, body ba jako bludičky svítilny ně-
jaké lodi.
Artur Holme jal se přemýšleti o událostech celého
dne a vzpominal zvláště na ukrutnost Viléma Jordisona,
kterýž nechal jej zúmysla svobodně se pohybovati v této
temnoté zajisté jen proto, aby pojal naději, aby poku-
sil se o jedinou cestu ke spáse i aby potom po tolika
únavách a utrpeních shledal náhle poslední a nepřekroči-
telnou mez, která se stavěla mezi něj a svobodu.
Od půl hodinky Holme mohl se nohami dotýkati
dna a hlavou vyčnivati z vody, avšak jelikož jeho tělo
nahé a chvějící se bylo zimou téměř ztuhlé, pochopil,
-Cerný automobt,
Holm
Jordisonův
Jordison