2
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. dubna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předp lácí se
v Praze v adelniskna
p nřskc
nr ělrrti lotao
nnit. “ 4rojí čenánlo
nva . .
nn e slalksa
n Enrk leia
drojí zini.
kei
n:::2
Praha
NN e
5
article
Válka.
Válka.
Z Londýna, 22. dubna. Novoyor-
ské večerníky uveřejňují, jak sdě-
luje »Daily Telegr.«, telegramy, že
kolem Port Arturu zuří prudký boj.
Japonské pozemní vojsko a loďstvo
podniklo prý společný útok. Bližší
podrobnosti dosud nedošly.
Z Berlína, 22. dubna. Z Tokia s
sděluje, že Japonci vysadili severně
od Dálného 2000 mužů. Byli při
výstupu chráněni 5 japonskými vá-
lečnými loděmi.
Z Arehangelska, 22. dubna. (C. -B)
„Ruská telegr. kancelář« sděluje
Jak se oznamuje, byly na blízku
Vologdy na železnici zatčení dva
podezřelí Japonci, u nichž nalezeny
plány Archangelska a solovejskéh
kláštera.
Z Londýna, 22. dubna. »Daily
Telegraph« dovídá se z Tokia, že
Port Artur jest zablokován a že
pevnost brzy bude vzata útokem. (
K této zprávě není žádného po-
tvrzení. Dále očekává se v Tokiu
každé hodiny ohlášení o bitvě na
Jalu, kde přední hlídky u velikém
počtu prý se srazily
Z Londýna, 22. dubna. Alexějev
vyzval pekinskou vládu, aby béhem
tří neděl bylo čínské vojsko o
Mukdenu odvoláno. Odpověď žádá
do tří dnů.
Z Londýna, 22. dubna. »Centra
News« oznamuje, že u Vidžu došlo
dnes k první veliké srážce. Utkaly
se prý pluk kozáků s japonskou
brigadou. Podrobnosti boje schá-
zejí.
Artur zuřit
Japonec
Artur
Londýn
Berlín
Tokio
Vologda
Archangelsko
Jal
Daily Telegr
Daily Telegraph
News
Vidža
6
article
Z Berlína, 22. dubna. »Local An-
zeiger« dovídá se z Čifa: Včera
v noci bylo slyšeti z okolí Port
Arturu velké hřímání děl a bylo
vlděti, že všechny reflektory jsou
v činnosti. Proslýchá se, že několik
japonských lodí bylo poškozeno.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 4.)
Mimořádná schůze říšské rady.
Náleží-li v obor ústavní praze vídeňské
pochybné umění, uchystati si pomocí dlouhých
připrav, mnohých porad a četných prostředníko
— blamáž, ne-li úplné flasko, nutno bezpod-
mínečně přiznati, že nynějšímu ministerstvu po-
dařilo se v oboru tom dosíci naprostého mi-
slrovství. Tomuto dojmu neubrání se nikdo,
čleli zprávy o včerejší mimořádné schůzi rady
fišské, již o své újmě ustanovil a na jejíž pořa
jednací předseda hr. Vetter samovolně dal jediný
předmět — volby delegační.
Volby tyto měly se, jak známo, vykonat
ještě před velikonočními prázdninami, ale tehdy
hrozilo vládě nebezpečí, že naše české poselstv
je zmaří svým rozhodným odporem, odůvod-
něným soustavným odpíráním skromných poža-
davků českých. Nicméně dala tehidy vláda ve
Artur
Vetter
Berlín
Local Ana
7
article
vídeňských i zahraničných listech prohlašovati
že volby do delegací budou po Velikonocích
hladce provedeny.
Po všechnu dobu velikonočních prázdnin
nepsalo a němluvilo se o ničem jiném než o tom
co všecko se podniká, aby volby tyto se pro
vedly hladce, ba netajeno se ani tím, že vládě
vlastně na ničem jiném nyní nezáleží, než na
těchto volbách. Vždyť delegace jsou orgánem,
upravujícím společné potřeby obou polovin sou
státí, a tyto zabezpečiti jest nejpřednějším úkolem
obou vlád, peštské i vídeňíské.
Očekáváno tedy s oprávněným napjetím
jak se podařilo předsedovi ministerstva upravit
půdu volbám delegačním, odstraniti naskytujíe
se překážky a — ukázati, jak se volby ony
hladce dají prověsti.
Říšská rada sešla se minulé úterý, ale nt
pořad jednací volby ty se nedostaly, rovněž tak
minula schůze středeční a tu ke konci schůze
předseda hr. Vetter oznámil, že nejbližší schůze
koná se — v sobotu. A když proti tomu ne-
bylo námitek, povstal na novo předseda a ani
by se byl sněmovny tázal po souhlase, položi
na pátek mimořádnou schůzi a vyhlási
volby do delegací za jediný její předmět. Když
mluvčí českého poselstva dr. Stránský chtěl se
tomuto prohlášení předsedově, jež odporuje usta-
novením jednacího řádu, opříti a hlásil se o slovo.
předseda mu je odepřel a prohlásil schůzi za —
skončenou.
Tedy zkrátka: vláda chtěla sněmovnu vol
bou delegační překvapiti a úkol tento převza
předseda sněmovny, porušením jednacího řádu.
dle něhož sněmovna svůj denní pořad sama usta-
novuje, pokud se týče s navrženým pořadem bu
souhlasí anebo jej dle svého uznání mění. Ani
to, ani ono hr. Vetter nepřipustil a tím těžce se
dotkl nepopíratelného práva sněmovny.
Vetter
Stránský
sám usta
8
article
Tato ukázka interpretačního uméní jednacího
řádu, podaná hr. Vettrem ve srozumění s vládou,
jest zároveň novým dokladem umění shora při-
pomenutého, způsobiti zmatek i tehdy, když věc
jest jinak zcela jasná a samozřejmá.
Nelze se ani domýšleti, že vláda snad pře-
ceňovala své síly, vždyť volby delegační, i kdyby
se byly provedly »hladce«, nikterak by nedoka-
zovaly, že říšská rada se stala dělnou a že s
konečně podařilo dru. Körbrovi zjednati v ní po-
měry pravidelné. Dosud, jak známo, volby dele-
gační i za něho, jako předsedy ministerstva, vždy
se vykonaly.
Jest tudíž přirozeno a i všeněmecký orgán
to musí doznati, že opatření předsedy sněmovny
hr. Vettra ohledně mimořádné schůze včerejši
vzbudilo ihned ve středu nejprudši
odpor v středu českých poslanců.
Proto ihned, jakmile byla zahájena vč-
rejší schůze, přihlásil se dr. Stránský ke slovu
a vyložil na základě znění jednacího řádu ne-
správnost svolání mimořádné schůze a neopráv-
něnost předsedy, stanoviti určitý její pořad,
aniž by sněmovna byla dříve slyšena.
Zatím uchopily se podnětu daného mluvčím
našeho poselstva i jiné strany a rozšířily jej
na obor záležitostí, jež s jednostranným počí-
náním předsedy sněmovny bezprostředně ne-
souvisely.
V poslední době mluvilo se častěji též
o tom, že se pomýšli na změnu jednacího řádu
sněmovny. Zvláště Všeněmci jsou přesvědčeni,
že by se nalezla ve sněmovně většina pro tako-
vou změnu, a oni sami by též nebyli proti tomu,
kdyby pomocí změněného řádu jednacího za-
vedla se němčina, jakožto výhradní rokovací
jednací řeč sněmovny, t. j. kdyby se všickni
neněmečtí národové prostě vyloučili z účasti ve
sněmovně. Jinak prý by změna jednacího řádu
znamenala vítězství Čechů a Slovanů.
doktor
Stránský
Čecho
Slovan
9
article
Tyto úvahy rozhodly tedy ve skupině vš-
německé, že přikročila ve včerejší schůzi ihned
k obstrukci; stejně, ovšem že z důvodů zcela
jiných, postavily se proti opatřením předsedy
sněmovny jiné četné skupiny, národní i sociální,
a včerejší, mimořádná schůze ke h ladkému
vykonání voleb delegačních vyvinula se ve zcela
důkladnou schůzi obstrukční, se všemi svými
známými attributy.
Byl-li takovýto průběh voleb do delegae
cílem dlouho chystaných příprav vládních, pak
samovolné opatření předsedy sněmovny hr.
Vettra znamenitě cili tomu prospělo. Jest-li že
však úmysl dra. Körbra byl opáčný, doufalli
překvapením říšské rady způsobiti zdání, že
říšská rada vstoupila do pravidelných koleji
»že jest opět dělná«, pak musí býti jeho zkla
mání veliké a sebedůvěra jeho v základeci
otřesena.
Včerejší události na radě říšské jsou zá
roveň dalším, a co do počtu již unavujícím do-
kladem, že hlavní podmínkou opravdové ústav
nosti jest pravdivost, přímost, bezpodmínečná
zákonitost a správnost veškerého veřejného
jednání, jinak podryje se nejen všechna důvěra
ve schopnosti parlamentu, ale i v dobrou vůl
»zodpovědné« vlády.
Co platny jsou za takových poměrů všechny
krásné deklamace o velikých a blahodárnýc
ůkolech — když skutečnost vyvrací je na kt
dém kroku.
Ve Vídní se již dnes ustálilo přesvědčení
že dny nynější rady říšské jsou sečtěny, ž
bůde záhy odročena a pak rozpuštěna. Ale
straní se tím hlubší příčiny vnitřních zmatků
Cislajtanii?
Vídeň
10
title
Politické zprávy zahraničně.
11
article
V Praze, 22. dubna.
Praha
12
article
Ruský list o politice německé expanse.
Není tomu ani půl leta, co Němci docel
otevřeně hrozili „zlým Čechům“, že za trest
budou pe některém čase zabráni velkým Ně-
meckem, rozděleni a sotřeni na vždy s povrchu
zemského. Od té doby, co „N. L.“ uveřejnily
návrhy německého císaře Rusku, neni Němce
který by nezapíral, že Německo má záluskn
země, ležící od jeho hranic směrem k Cařihradu
Kaneléř Bülow ujišťuje, že německá politika za-
hraničná nic jiného na mysli nemá, než zacho-
vání klidu sobě i sousedům, ano i ta „Ostdeu-
sche Rundschau“, nejbojovnější pionýr německ
expanse na východ, přísahá, že „není žádného
německého nebezpečí“, alo týmž dechem do
dává, že „jest nobezpečí slovanské“. Jakmile
ctihodný všeněmecký orgán připustí jedno ne-
bezpečí, logicky musí připustiti druhé. „Slo
vanské nebezpečí“ pro Němce spočívá v jejiel
odporu proti germanisaci — a germanisace.
hlásaná nám ne výmluvnými ústy, nýbrž divým
řvaním a obušky, jest „nebezpečí německé“
Jde však o to, stojí-li za „německým ne-
bezpečím“ politika německé říše. Bismark se
této politiky odříkal, ale nikdo mu nevěřil, a ne-
věřili mu především bojovníci pangermanismuv
Rakousku, kteří jej považovali a dosud pova-
žují za svého ducha svatého. Věci se od smrti
Bismarkovy rychle vyvíjejí. Sít zahraničné poli-
tiky Německa není již pavučinová, nýbrž prova-
zová. Je-li kdo tak slepý, že ji nevidí, zakopne
do ní. Marno je popírati, co bylo tak dlouho a tak
otevřeně, ano drze vykřikováno.
Němec
Čecho
Kaneléř Bülow
Bismarkův
Sítá
Rusko
Německo
Cařihrad
Rakousko
Marna
13
article
Petrohradská „Rus“, majíc za podobn
pravdě, že Rusku bylo učiněno pabídnutí, od-
halené „Národními Listy“, uvažuje: Předpokláda
se, že Rusko dostane zálusk na sousední Halič
a Bukovinu a bude se musiti spokojiti touto n-
hradou zatím, co Německo potáhne na Prahu,
Vídeň a k Jaderskému moři. Halič, tento. dar
Pandořin, pangermáni dávno Rusku slibovali.
Pandořin
Rus
Rusko
Halič
Bukovina
Německo
Praha
Vídeň
14
article
neboť oddělení této oblasti od rakouských zem
značně by oslabilo jejich slovanský živel, a sou
časně Rusko ničeho by nezískalo nabytím země
s obyvatelstvem smíšeným z Malorusů, Poláků
a Židů. S týmž účelem pangermáni vždycky snil
o tom, že oddělí od Rakouska Dalmacii. Dal-
macii, Bosnu a Ilercegovinu Německo mohlo by
při dělení nabídnouti maďarskému království, jal
odměnu za přátelství,spolek anebo ještě těsnějši
poměr. Na Maďary by tím způsobem přešla
úloha oráče nivy slovanského Balkánu, jejíž
úrodu později sklidí Německo. Cařihrad, klič
k Malé Asii a Bagdadské dráze, byly by dalším
cílem Němeů.
Nastává otázka, kterak by se k takovému
rozmachu Německa zachovalo Rusko. Z uvede-
ných slov „Rusi“ můžeme souditi, že na Halič
a Bukovinu nereflektuje. Snad by tedy zůstalo
klidným a nezištným divákem?
Na tuto otázku dočítáme se ruské odpověi
na jiném místě téhož časopisu v tomtéž čisle
kde praví jistému Polákovi: „Rusko, k ně
muž Poláci chovají tolik nedůvěry
snadno by dosáhlo splnění všee
svých přání v oboru zahraničn
politiky, kdyby svolilo dáti ge
manismu Slovanstvo, aneb aspo
slibilo, že tomu nebude překážeti
Rusko a Německo nemají hrub
sobě odporujících zájmů krom je-
diné otázky — slovanské. V přirov-
nání s touto otázkou ani Malá Asie
pro Německo — není otázkou. Zabí-
rati Slovany pro sebe, toho snu Rusové dávno
se vzdali, a jestliže osudy evropske-
ho východu dosud nejsou rozhod-
nuty mezi Ruskem a Německem, to
jen proto, že Rusko pevně ukazuje
germanismu: Až potud a ne dálo!“
Tím je ruské stanovisko vysloveno zře-
telně a určitě.
Malorus
Polák
Žid
Maďar
Rus
Rusko
Rakousko
Dalmacie
Bosna
Německo
Balkán
Cařihrad
Asie
Halič
Bukovina
Zabí
Slovan
15
article
Vilém II. a Loubst.
Z Opatije sděluje se dnes, že došla tam
depeše z Bori, nového to elle cesty Vilémovy.
že Vilém II. hodlá přece připlouti yachtou svou
do Opatije ke krátkému pobytu a odtamtud přes
Janov do Německa se vrátiti. Ve vídeňskýeh
kruzích nemají ale žádného potvrzení zprávy té.
»Frankfurter Zig.« přinesla tyto dny zprávu, že
v Janově setká se Vilém II. s Loubetem, jenž
té doby z Neapole vraceti se bude. »Patries
přičítá zprávě té, ač-li by se osvědčila, velikou
důležitost: ovšem »Patrie« se mýli velice.
zve-li opposiční frankfurtský list, jehož demo-
kratism jest blízkým dokonce republikanismu,
listem officiosním ! Naopak dlužno zaznamenati.
že všeliká tvrzení o schůzce Viléma II. s Lou-
betem byla z Berlína popřena s takým důrazem.
že možno pokládati málem za vyloučeno, že by
ono zbožné přání páně Combesovo, nesrovnávajíe
se ovšem se smýšlením francouzské veřejnosti
již tentokráte se splnilo.
Vilém
Loubst
Vilém II
Loubet
Lou
Combesův
Opatije
Janov
Německo
Neapol
Berlín
Frankfurter Big
16
article
Železniční stávka.
Železniční stávka.
Uherský tisk o stávce.
Neočekávaně, jako sníh na hlavu spadl
ohromná železniční stávka na vládní kruhy pešt
ské. Ministr obchodu podal sněmovně předlohu
v níž žádal na zlepšení platů železničních úřad-
níků úvěr 6,700.000 K, částku na pohled velmi
slušnou a vládní strana, jež předlohu přijala s po-
chvalou, byla patrně přesvědčena, že schválením
úvěru vyhovi všem spravodlivým požadavkům
železničního personálu. Ale kratičká početní
operace ukáže, jak nepatrně může žádaný úvěr
zlepšiti poměry železničních úřadníků. Roz-
dělí-li se 6,700.000 K na 60.000 hlav železnič-
ního personálu, shledá se, že celé to z lepšení
vynese každé z nich průměrně 100 K ročně.
17
article
v arobném prodejí
ranní čhlo o zobě . . . zt sh
odpolešnío .
Ve slialkách na reskor
sápolednl
ranní čol0. . . . . . . : Be
Inseraty
plati so hotově kapře
Předplneení a inserty přijímá páminí-
Meriansk. el 5. 3.
Hiskárna a ezpedíco Národnich liintss,
Bekeriiy so nsvnaee
18
article
Takový přídavek ovšem nemohl vzbuditi nadšent
v personálu, dávno již nespokojeném. Ale vládní
tisk uherský má patrně za zbytečno lámati si
hlavu takovými výpočty a proto prostě spráskl
ruce nad nevděkem železničního úřadnictva,
které se ministru obchodu za jeho předlohu od-
vděčilo všeobecnou stávkou.
Jak se věci udály? táže se na př. „Pester
Lloyd“ a vykládá: V sobotu podána vládní před-
lcha, v neděli konali peštští úřadníci železníční
poradu a projevili v ní nespokojenest s vlád-
ním návrhem. Současně se usnosli, že svolají
zemskou schůzi všech úřadníků státních želez-
nic. V pondělí konány podobné schůze ve všech
větších městech venkovských a na oznáment
z Pešti, že vláda zemskou schůzi zakázala, došla
z venkova odpověď, že úřadníci zákazu dbáti
nebudou, že své zájmy budou hájiti všemi pro-
středky a na zemskou schůzi přijedou do Pešti
i bez dovolení ředitelstva. Z Žiliny, Segedínaa
jiných měst zaslány ministru obchodu projevy
úřadníků, že jeho návrh na úpravu platů jest ne-
dostatečný, ba přímo urážlivý. V úterý želez-
niční správa rozeslala na venek rozkaz, že žádný
úřadník nesmí přijeti do Pešti, ale telegramy na
různých místech od úřadníků zadrženy. V Pešti
konány nové porady a tu teprve ministr obchodu
se dovtípil, že hrozí stávka na celé čáře. Večer
stávka v Pešti skutečně vypukla. A pak následuje
dlouhá lamentace o tom, že i „státní úřadníci““
chopili se na obhájení svých zájmů téhož pro-
středku, jehož se dosud chápali jen dělnici,a
konec zní: Kdyby skutečně nastala všeobecná
stávka, nadějeme se do enorgie a čilosti ministra
obchodu, že učiní vhodná opatření, aby pořádek
byl co nejrychleji obnoven.
Lloyd
Pešť
Žilina
19
article
A skutečně president státních dráh Ludvigh
vydal již dne 19. t. m. všem úřadníkům želez-
ničním rozkaz, v němž konání schůzí prohlásil
za porušení služební discipliny, ježto úřadníci
jsou prý povinni vyčkati, jak rozhodne parlament
o úpravě jich platů, a zároveň pohrozil nejpřís-
nějšími tresty všem, kdož by tohoto jeho rozkazu
neuposlechli. Jak známo, také ministerský před-
seda hr. Tisza počal hrozbami, ale v brzku se
přesvědčil, že touto zbraní ničeho nesvedea
zahájil se stávkáři vyjednávání. President Lud-
vigh vstoupí asi také rád v jeho šlépěje.
Tisza
Lud
Ludvigh
20
article
Přípravy k obnově vozby.
Z Pešti, 22. dubna. Vláda má nyní k dis-
posici 60 strojníků, kteří konají službu na
zkoušku, aby se vpracovali. S těmito strojníky
hodlá zahájiti vozbu. Kromě toho chce vláda
povolati úřadníky, sloužící nyní v záloze u voj-
ska. Ve Vídni jsou však proti tomu povolání
těchto úřadníků, protože záložníci poslední do-
bou beztoho následkem obstrukce byli již povo-
láni k mimořádné službě a nyní má jich býti
šetřeno. Vláda, nedosáhne-li až do večera se
stávkujícími vyrovnání, vystoupí energicky proti
úřadníkům a eventuálně vyhlásí malý stav oble-
žení. Protože opuštění služby veřejným úřad-
níkem jest dle uherských zákonů zneužitím
moci úřadní a může býti trestáno vězením až
do tří roků, chce vláda též toholo ustanovení
užiti a vystupovati proti úřadníkům soudně. To
mělo by za následek, že by tábor stávkujících
byl policejně rozpuštěn a stávkující úřadníci po-
sláni domů postrkem. Vláda jest prý odhodlána
vytrvati až do 6 neděl a v ničem nepovoliti.
V době této chce udržovati vozbu v omezeném
rozsahu.
Na jižní dráze.
Z Pešti, 22. dubna. Mezi úřadníky jižn
dráhy jest prý nálada pro zahájení stávky. V po-
slanecké sněmovně byla rozšířena zpráva, že
úřadnici jižní dráhy se již zejtra ke stávce při-
pojí. Usnesení se však dosud nestalo žádné
Z Pešti, 22. dubna. Stávkujícím byly dnes
rozdávány lístky s následujícím obsahem: „Kol-
legové, není žádné úmluvy s vládou. O nějakém
Pešť
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Obrat na rub.
K novému provedení Sretanovy »Čertovy stěny-.
»Zdá se mi,« napsal svého času prof. Ho
stinský, »že naproti »Čertově stěně« povinnas
Národního divadla, přičiniti se o její rehabilitae
provedením ve všem důstojným, s mravního sta-
noviska je mnohem větší, než naproti kterému-
koliv jinému dílu Smetanovu; neboť předně ni-
kdy neměly nedostatky představení divadelníh
lak veliký podíl na neúspěchu, jako právě
tomto případě a za druhé žádným jiným ne-
úspěchem neublížilo se velkému mistru tou mě-
rou a za okolností tak nevýslovně smutných.
jako neúspěchem jeho posledního velkého vý-
tvoru hudebního.«
Divná tesknota se mne vždy zmocňovala.
kdykoliv jsem se probíral stránkami této Sme-
tanovy hudby. Tolik ryzích pokladů tu sneseno,
každý takt prozrazuje genia! A k tomu jaký
zvláštní nošý svět, jejž tu Smetana dovedl vy-
kouzliti, tak zcela odlišný od světů, v nichž od-
dychují jiná jeho díla a přece tak šťastně a
nevyrovnatelnou smetanovskou plastikou zachy-
cený, že nelze vábívosti jeho odolati! Čím víee
hroužil jsem se do věci, rostl i můj odpor proti
běžnému názoru, že »Čertova sténa« je dílem
úpadku, že jsou na ní patrny známky postupu-
jíel choroby Smetanovy, že rozklad ochromoval
již Smetanova ducha. Ne, dílo to vytvořil duch
nezkalený, a to v plné síle tvůrčí!
Pravda, v době, kdy Smetana dílo psal,
počaly se dostavovati u něho záchvaty. »Hučení
žene se mně do hlavy, dostávám závratné mžitky
před oči, takže jsem nucen nechati všeho psaní,«
píše mistr; ale jaký to důvod, aby se hne
usuzovalo na chabost hudby? Vždyť v takových
chvilích Smetana nepracoval ! A že dílo nemělo
dosud úspěchu? Tím přece není ještě vinna
hudba?
Ktivdou byl neúspěch na scéně, ale ješte
Sretanův
profesor
Smetanův
Smetan
Ktivda
národní divadlo
čertův stěna
22
article
větší křivdou zdá se mi sám názor o ní tak
paušálně tradovaný.
Není mým úkolem obhajovati zde hudbu
»Čertovy stěny«. Ale tolik) pokládám za jisto
že právě toto dílo, zrovna pro neobyčejnou cenu
hudební ze všech oper Smetanových nejvíce volá,
aby bylo probuzeno k životu, aby se stalo tou
měrou drahým a milovaným majetkem národa,
jako jím jsou již ostatní mistrova díla. Nelze
smířiti se s myšlenkou, že by dílo mělo zůstat
ležeti ladem.
Co bylo příčinou dosavadního neúspěchu —
netřeba daleko hledat. Vadilo složení libret
třeba vedle různých nedostatků mělo i hojne
předností. Jak ubohou figurou byla jen hlav
postava děje, mocný pán Vok z Rožmberka
Bohatýr, přední český pán, statečný muž, vyni
kající rytíř a nedostane se k ženě, ačkoli se za
ženou pachti ze všech sil a burcuje všeck
okolí, aby mu ji pomohlo najít. Sestárl již
v marném zhonu, trpkost rozežírá jeho nitro
znova dostává se mu koše od vdovy Mandalény.
Smetanův
Vok
Rožmberk
čertův stěna
23
article
Je zkrušen! A k dovršení všeho je odbyt také
nepatrnou dcerkou vlastního svého hradního
Katuškou! Tu již mocný český pán je prostě
směšný. Žalostně směšný, poněvadž tu nikde
nevyjádřen nějaký moment komický, nýbrž všecky
zápletky odehrávají se s tváří smrtelně vážnou.
Jak jen si možno představiti, aby rytíř tak
smutné postavy mohl jen na chvilku zaujmouti
sympatie diváka? A bez sympatií diváka žádný
děj na jevišti neudrží se při životě. Osud tako-
vého hrdiny, rozuzlení takové zápletky je nám
lhostejno a co je diváku lhostejno, je pro je-
viště — mrtvo.
V této způsobě je děj opery prostě trapnou
historií. Název »komicko-romantická opera«je
zcela nemístný. Kromě postavy hradního Mi-
chálka není tu nikde pranic komického. A ita
trocha komiky vypadá, jakoby sem byla pomoci
této vedlejší figury jen vpašována.
V nesympatičnosti libreta dlužno tudíž hle-
dati hlavní důvod neúspěchu opery. Když N
rodní divadlo odhodlalo se dokončiti restauraci
24
article
Smetanových oper a znovu vypraviti také »Čer
tovu stěnu«, vzbuzena oprávněná zvědavost.
jak si povede, aby dílo bylo uživolněno? U ji-
ných oper Smetanových nelekáno se ani důraz
ných úprav jak v libretu, tak i v části hudební.
A téhož prostředku, bohdá s výsledkem stejně
šťastným, užito nyní i při novém studován
»Čertovy stěny«.
Několika různými hmaty v kostře učiněn
dosavadní smutný hrdina děje hlavní posta-
vou hry skutečně komick o romantické. Všeck
trapně působící sentimentalita odstraněna, nedů
slednosti libreta vyhlazeny, mdlobě celku napo-
moženo barvitostí a živolností. A kouzelného
účinku dosaženo beze všeho násílí, několika pro-
stými škrty, tu a tam nějakým přizpůsobením
verše. Hudba zůstává naprosto nedotčena, jediné
cizí noty neužito, ba ani tělo libreta nepřestálo
při tom bolestné operace. Jen v pojet í dila,
zejmena profilu hlavní postavy nastala pronikavá
Smetanův
Smetanův oprat
kouzelný účinek
25
article
Vok nejeví se už politování hodným slabo-
chem, je to statný, veselý, asi 45letý kavalír
jenž zůstal mládencem jen proto, že v mládí
opravdově miloval, jak o tom zpivá v arii »Je
jediná mne ženy krásná tvář tak dojala«. An
mu již nenapadá se ženit, nebaží po tom; »kdy-
koli v zájmech rodu jednáno o sňatek, počínal
si tak vlažně a váhavě, že koš byl jen nezbyt
ným následkem.« Tato karakteristika historické
postavy vtisknuta hrdinovi nově upraveného díla
Vokovo okolí stará se, aby tu byl dědic, shání
pánovi o překot nevěstu, ale Vok se tím prosté
— baví. Tak naby la postava životnosti, stal
se sympatickou, provanul dílo nádech humoru.
Hned první scéna původního zpracován
stavěla Voka do prapodivného světla. Jarel
oznamuje pánovi, že byl zase jednou odmrštěn.
Pravá desperace zmocnila se nešťastného českého
pána. V nové úpravě pan Vok s úsměvem při-
jimá zprávu posla: »Nuž vidíš, snaha tvá marná
je, chtít můj život vázat poutem ženy«. A hu-
moristicky paroduje: »sám žil jsem dosud, za-
změna.
Vok
Vokův
26
article
stanu a zemru sám«. Nejde o porážku jeho,
nýbrž o porážku jeho okoli.
Dle dosavadního pojetí ucházel se Vok
zeela vážně o ruku dcerky svého hradního
Chtěl si ji vzíli, třeba věděl, že Katuška již se
zaslíbila Jarkovi, jeho nejvěrnějšímu příteli
Pán hradu a dcerou svého sluhy odmrštěn
Byl to vrchol nemožnosti. Scéna vyznívala na-
prosto falešně. V nynější úpravě: Fiasko doha-
zovačů s Mandalénou uvede Voka do výborné
nálady; zažertuje si s Katuškou, persifluje
tak překotnou starostlivost svého okoli, jež se
nemůže dočkati, až jej uvídí pod pantoflem,
dělá si z nich dobrý den. A při tom vynutí
delikátním způsobem z Katušky vyznání k Jar
kovi. Scéna nabývá tak neobyčejné roztomilosti.
I jiné momenty získávají tim obrácením ná-
lady na ruby. Zpíval-li dříve Vok dojímavě
své dávné lásce, zněla jeho arie strojeně, ne-
upřímně. Honil se za Mandalénou, horoval pro
Katušku a za chvili blouznil po Hedvice ! Krásný
moment pozbýval působivosti. Nyní nabyl své
ryzosti. Arie nabývá vlastní své barvy a mus
hlubokou niterností svou chytiti.
Vok
Jarek
Katuška
Mandaléný
Hedvika
27
article
Podobné změny stihly důsledně i další vý-
jevy. Poměr Vokův k Hedvice objevuje se
novém, psychologicky zdůvodněném světle. Mocný
kavalír neschovává se už před Hedvikou v »moc-
ném pohnutí« za Jarka. Odchází, aby se ustro-
jil a objeví se teprve v pravé chvili, kdy jej
Hedvika skutečně dle libreta uzří. I nyní vítá
síce v Hedvice svoji dceru, ale nikoli z ne-
důvěry k sobě, nýbrž z opatrnosti,a
aby ji vyzkoumal. Radí-li mu Beneš, aby se
zasnoubil s církví, neodhodlává se jako dřive
beze všeho rozmyslu. Je to u něho promy.
šlený plán, aby donutil Hedviku k vyjá-
dření. Opravdu vstoupit do kláštera ani mu ne-
napadá. S líčenou opravdovostí hlásá lidu,
že jde do kláštera a směje se pod kůží popla-
chu, jejž slova ta vyvolala. Žert dovršuje ná-
padem: »zkusím ještě sázku — z lásky sama-li
mne zvolí která, nechať přijde za mnou do
kláštera.« Dříve hrozná opravdovost každéh
slova zatěžovala scénu, nyní švarně se nesoucí.
Vokův
Hedvika objevovat
Hedvika
Jarek
Beneš
Žert
28
article
Již neloučí se Vok sentimentálním způsobem
s Hedvikou, odcházeje do kláštera (několik slov
tu škrtnuto). Hedvika vidouc jej zacházeti, vy-
buchne: »On jde! Můj Bože !« A přirozeněji
zní teď závěr opery, kdy Vok vesele si zano-
tuje: sa neoděl jsem mnišský háv !«
I postava poustevníka Beneše má teď jiný
vzhled, dosud byl to vážný, důstojný mnich se
ctihodným bílým vousem, jenž pro nepatrný po-
klesek musí ustoupiti řádění Rarachovu. Teď je
z něho toulavý mnich, jenž pod rouškou po-
božnosti páše neplechy a kuje pikle, začež prá-
vem se octne v drápsch Rarachových. Tím je
zdůvodněn jeho strach před Rarachem, stává
se figurou životnou a v duchu skladby právem
komickou. Jiné změny jsou podružnější.
Roztříštěnost děje místy zmírněna, anebo scéna
oživena.
Déj vskutku na ruby obrácen. Ze sentimen-
tální námět obrácen na svěží komickou svoji
stránku. A hlavní zásluhou je, že nehřešeno
nikdy ani proti intencím skladatele hudby, a ni
vlastně proti intencím autorky
libreta, jak svědčí nápadná lehkost změn,
jakých si potřeba jeviště vyžádala. V libretu
bylo hojně momentů, které po komickém vyjá-
dření přimo volaly.
Otázka, jak bude hudba Smetanova přilé-
hati k nové úpravě textu, je arci nejdůležitější.
Smetana nazval dílo komick o romantickým.
Nebyl by tak učinil, kdyby byl měl na mysli
jen komiku Michálkovu. A v tom smyslu také
hudbu svou psal. A tak novou úpravou bohdá
vlastní podstata a charakteristika hudby
jak náleží vynikne a obživne.
Konečný úsudek o odvážném pokuse bud
ovšem možno proněsti teprve po scénickém pro-
vedení. Zdaří li se, bude zásluha restaurační
práce nemalá, neboť získá živému repertoáru
dílo, jež dosud pokládáno málem za mrtvě na-
rozené. V každém připadě zasluhuje pokus nej-
vážnější pozornosti našeho hudebniho svěla.
Jos. Vymětal.
Vok
Hedvika
Beneš
Rarachův
Rarach
Smetanův
Smetan
Michálkův
Vymětal