ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3db45050-7128-11dc-bcf9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 43, work 6, person 61, org 10
1 masthead
Ročník XXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 113.
4 article
Na ranní a odpol. list předp lácí se v Praze v adelniskna p nřskc nr ělrrti lotao nnit. “ 4rojí čenánlo nva . . nn e slalksa n Enrk leia drojí zini. kei n:::2
Praha NN e
5 article Válka.
Válka. Z Londýna, 22. dubna. Novoyor- ské večerníky uveřejňují, jak sdě- luje »Daily Telegr.«, telegramy, že kolem Port Arturu zuří prudký boj. Japonské pozemní vojsko a loďstvo podniklo prý společný útok. Bližší podrobnosti dosud nedošly. Z Berlína, 22. dubna. Z Tokia s sděluje, že Japonci vysadili severně od Dálného 2000 mužů. Byli při výstupu chráněni 5 japonskými vá- lečnými loděmi. Z Arehangelska, 22. dubna. (C. -B) „Ruská telegr. kancelář« sděluje Jak se oznamuje, byly na blízku Vologdy na železnici zatčení dva podezřelí Japonci, u nichž nalezeny plány Archangelska a solovejskéh kláštera. Z Londýna, 22. dubna. »Daily Telegraph« dovídá se z Tokia, že Port Artur jest zablokován a že pevnost brzy bude vzata útokem. ( K této zprávě není žádného po- tvrzení. Dále očekává se v Tokiu každé hodiny ohlášení o bitvě na Jalu, kde přední hlídky u velikém počtu prý se srazily Z Londýna, 22. dubna. Alexějev vyzval pekinskou vládu, aby béhem tří neděl bylo čínské vojsko o Mukdenu odvoláno. Odpověď žádá do tří dnů. Z Londýna, 22. dubna. »Centra News« oznamuje, že u Vidžu došlo dnes k první veliké srážce. Utkaly se prý pluk kozáků s japonskou brigadou. Podrobnosti boje schá- zejí.
Artur zuřit Japonec Artur Londýn Berlín Tokio Vologda Archangelsko Jal Daily Telegr Daily Telegraph News Vidža
6 article
Z Berlína, 22. dubna. »Local An- zeiger« dovídá se z Čifa: Včera v noci bylo slyšeti z okolí Port Arturu velké hřímání děl a bylo vlděti, že všechny reflektory jsou v činnosti. Proslýchá se, že několik japonských lodí bylo poškozeno. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 4.) Mimořádná schůze říšské rady. Náleží-li v obor ústavní praze vídeňské pochybné umění, uchystati si pomocí dlouhých připrav, mnohých porad a četných prostředníko — blamáž, ne-li úplné flasko, nutno bezpod- mínečně přiznati, že nynějšímu ministerstvu po- dařilo se v oboru tom dosíci naprostého mi- slrovství. Tomuto dojmu neubrání se nikdo, čleli zprávy o včerejší mimořádné schůzi rady fišské, již o své újmě ustanovil a na jejíž pořa jednací předseda hr. Vetter samovolně dal jediný předmět — volby delegační. Volby tyto měly se, jak známo, vykonat ještě před velikonočními prázdninami, ale tehdy hrozilo vládě nebezpečí, že naše české poselstv je zmaří svým rozhodným odporem, odůvod- něným soustavným odpíráním skromných poža- davků českých. Nicméně dala tehidy vláda ve
Artur Vetter Berlín Local Ana
7 article
vídeňských i zahraničných listech prohlašovati že volby do delegací budou po Velikonocích hladce provedeny. Po všechnu dobu velikonočních prázdnin nepsalo a němluvilo se o ničem jiném než o tom co všecko se podniká, aby volby tyto se pro vedly hladce, ba netajeno se ani tím, že vládě vlastně na ničem jiném nyní nezáleží, než na těchto volbách. Vždyť delegace jsou orgánem, upravujícím společné potřeby obou polovin sou státí, a tyto zabezpečiti jest nejpřednějším úkolem obou vlád, peštské i vídeňíské. Očekáváno tedy s oprávněným napjetím jak se podařilo předsedovi ministerstva upravit půdu volbám delegačním, odstraniti naskytujíe se překážky a — ukázati, jak se volby ony hladce dají prověsti. Říšská rada sešla se minulé úterý, ale nt pořad jednací volby ty se nedostaly, rovněž tak minula schůze středeční a tu ke konci schůze předseda hr. Vetter oznámil, že nejbližší schůze koná se — v sobotu. A když proti tomu ne- bylo námitek, povstal na novo předseda a ani by se byl sněmovny tázal po souhlase, položi na pátek mimořádnou schůzi a vyhlási volby do delegací za jediný její předmět. Když mluvčí českého poselstva dr. Stránský chtěl se tomuto prohlášení předsedově, jež odporuje usta- novením jednacího řádu, opříti a hlásil se o slovo. předseda mu je odepřel a prohlásil schůzi za — skončenou. Tedy zkrátka: vláda chtěla sněmovnu vol bou delegační překvapiti a úkol tento převza předseda sněmovny, porušením jednacího řádu. dle něhož sněmovna svůj denní pořad sama usta- novuje, pokud se týče s navrženým pořadem bu souhlasí anebo jej dle svého uznání mění. Ani to, ani ono hr. Vetter nepřipustil a tím těžce se dotkl nepopíratelného práva sněmovny.
Vetter Stránský sám usta
8 article
Tato ukázka interpretačního uméní jednacího řádu, podaná hr. Vettrem ve srozumění s vládou, jest zároveň novým dokladem umění shora při- pomenutého, způsobiti zmatek i tehdy, když věc jest jinak zcela jasná a samozřejmá. Nelze se ani domýšleti, že vláda snad pře- ceňovala své síly, vždyť volby delegační, i kdyby se byly provedly »hladce«, nikterak by nedoka- zovaly, že říšská rada se stala dělnou a že s konečně podařilo dru. Körbrovi zjednati v ní po- měry pravidelné. Dosud, jak známo, volby dele- gační i za něho, jako předsedy ministerstva, vždy se vykonaly. Jest tudíž přirozeno a i všeněmecký orgán to musí doznati, že opatření předsedy sněmovny hr. Vettra ohledně mimořádné schůze včerejši vzbudilo ihned ve středu nejprudši odpor v středu českých poslanců. Proto ihned, jakmile byla zahájena vč- rejší schůze, přihlásil se dr. Stránský ke slovu a vyložil na základě znění jednacího řádu ne- správnost svolání mimořádné schůze a neopráv- něnost předsedy, stanoviti určitý její pořad, aniž by sněmovna byla dříve slyšena. Zatím uchopily se podnětu daného mluvčím našeho poselstva i jiné strany a rozšířily jej na obor záležitostí, jež s jednostranným počí- náním předsedy sněmovny bezprostředně ne- souvisely. V poslední době mluvilo se častěji též o tom, že se pomýšli na změnu jednacího řádu sněmovny. Zvláště Všeněmci jsou přesvědčeni, že by se nalezla ve sněmovně většina pro tako- vou změnu, a oni sami by též nebyli proti tomu, kdyby pomocí změněného řádu jednacího za- vedla se němčina, jakožto výhradní rokovací jednací řeč sněmovny, t. j. kdyby se všickni neněmečtí národové prostě vyloučili z účasti ve sněmovně. Jinak prý by změna jednacího řádu znamenala vítězství Čechů a Slovanů.
doktor Stránský Čecho Slovan
9 article
Tyto úvahy rozhodly tedy ve skupině vš- německé, že přikročila ve včerejší schůzi ihned k obstrukci; stejně, ovšem že z důvodů zcela jiných, postavily se proti opatřením předsedy sněmovny jiné četné skupiny, národní i sociální, a včerejší, mimořádná schůze ke h ladkému vykonání voleb delegačních vyvinula se ve zcela důkladnou schůzi obstrukční, se všemi svými známými attributy. Byl-li takovýto průběh voleb do delegae cílem dlouho chystaných příprav vládních, pak samovolné opatření předsedy sněmovny hr. Vettra znamenitě cili tomu prospělo. Jest-li že však úmysl dra. Körbra byl opáčný, doufalli překvapením říšské rady způsobiti zdání, že říšská rada vstoupila do pravidelných koleji »že jest opět dělná«, pak musí býti jeho zkla mání veliké a sebedůvěra jeho v základeci otřesena. Včerejší události na radě říšské jsou zá roveň dalším, a co do počtu již unavujícím do- kladem, že hlavní podmínkou opravdové ústav nosti jest pravdivost, přímost, bezpodmínečná zákonitost a správnost veškerého veřejného jednání, jinak podryje se nejen všechna důvěra ve schopnosti parlamentu, ale i v dobrou vůl »zodpovědné« vlády. Co platny jsou za takových poměrů všechny krásné deklamace o velikých a blahodárnýc ůkolech — když skutečnost vyvrací je na kt dém kroku. Ve Vídní se již dnes ustálilo přesvědčení že dny nynější rady říšské jsou sečtěny, ž bůde záhy odročena a pak rozpuštěna. Ale straní se tím hlubší příčiny vnitřních zmatků Cislajtanii?
Vídeň
10 title
Politické zprávy zahraničně.
11 article
V Praze, 22. dubna.
Praha
12 article
Ruský list o politice německé expanse. Není tomu ani půl leta, co Němci docel otevřeně hrozili „zlým Čechům“, že za trest budou pe některém čase zabráni velkým Ně- meckem, rozděleni a sotřeni na vždy s povrchu zemského. Od té doby, co „N. L.“ uveřejnily návrhy německého císaře Rusku, neni Němce který by nezapíral, že Německo má záluskn země, ležící od jeho hranic směrem k Cařihradu Kaneléř Bülow ujišťuje, že německá politika za- hraničná nic jiného na mysli nemá, než zacho- vání klidu sobě i sousedům, ano i ta „Ostdeu- sche Rundschau“, nejbojovnější pionýr německ expanse na východ, přísahá, že „není žádného německého nebezpečí“, alo týmž dechem do dává, že „jest nobezpečí slovanské“. Jakmile ctihodný všeněmecký orgán připustí jedno ne- bezpečí, logicky musí připustiti druhé. „Slo vanské nebezpečí“ pro Němce spočívá v jejiel odporu proti germanisaci — a germanisace. hlásaná nám ne výmluvnými ústy, nýbrž divým řvaním a obušky, jest „nebezpečí německé“ Jde však o to, stojí-li za „německým ne- bezpečím“ politika německé říše. Bismark se této politiky odříkal, ale nikdo mu nevěřil, a ne- věřili mu především bojovníci pangermanismuv Rakousku, kteří jej považovali a dosud pova- žují za svého ducha svatého. Věci se od smrti Bismarkovy rychle vyvíjejí. Sít zahraničné poli- tiky Německa není již pavučinová, nýbrž prova- zová. Je-li kdo tak slepý, že ji nevidí, zakopne do ní. Marno je popírati, co bylo tak dlouho a tak otevřeně, ano drze vykřikováno.
Němec Čecho Kaneléř Bülow Bismarkův Sítá Rusko Německo Cařihrad Rakousko Marna
13 article
Petrohradská „Rus“, majíc za podobn pravdě, že Rusku bylo učiněno pabídnutí, od- halené „Národními Listy“, uvažuje: Předpokláda se, že Rusko dostane zálusk na sousední Halič a Bukovinu a bude se musiti spokojiti touto n- hradou zatím, co Německo potáhne na Prahu, Vídeň a k Jaderskému moři. Halič, tento. dar Pandořin, pangermáni dávno Rusku slibovali.
Pandořin Rus Rusko Halič Bukovina Německo Praha Vídeň
14 article
neboť oddělení této oblasti od rakouských zem značně by oslabilo jejich slovanský živel, a sou časně Rusko ničeho by nezískalo nabytím země s obyvatelstvem smíšeným z Malorusů, Poláků a Židů. S týmž účelem pangermáni vždycky snil o tom, že oddělí od Rakouska Dalmacii. Dal- macii, Bosnu a Ilercegovinu Německo mohlo by při dělení nabídnouti maďarskému království, jal odměnu za přátelství,spolek anebo ještě těsnějši poměr. Na Maďary by tím způsobem přešla úloha oráče nivy slovanského Balkánu, jejíž úrodu později sklidí Německo. Cařihrad, klič k Malé Asii a Bagdadské dráze, byly by dalším cílem Němeů. Nastává otázka, kterak by se k takovému rozmachu Německa zachovalo Rusko. Z uvede- ných slov „Rusi“ můžeme souditi, že na Halič a Bukovinu nereflektuje. Snad by tedy zůstalo klidným a nezištným divákem? Na tuto otázku dočítáme se ruské odpověi na jiném místě téhož časopisu v tomtéž čisle kde praví jistému Polákovi: „Rusko, k ně muž Poláci chovají tolik nedůvěry snadno by dosáhlo splnění všee svých přání v oboru zahraničn politiky, kdyby svolilo dáti ge manismu Slovanstvo, aneb aspo slibilo, že tomu nebude překážeti Rusko a Německo nemají hrub sobě odporujících zájmů krom je- diné otázky — slovanské. V přirov- nání s touto otázkou ani Malá Asie pro Německo — není otázkou. Zabí- rati Slovany pro sebe, toho snu Rusové dávno se vzdali, a jestliže osudy evropske- ho východu dosud nejsou rozhod- nuty mezi Ruskem a Německem, to jen proto, že Rusko pevně ukazuje germanismu: Až potud a ne dálo!“ Tím je ruské stanovisko vysloveno zře- telně a určitě.
Malorus Polák Žid Maďar Rus Rusko Rakousko Dalmacie Bosna Německo Balkán Cařihrad Asie Halič Bukovina Zabí Slovan
15 article
Vilém II. a Loubst. Z Opatije sděluje se dnes, že došla tam depeše z Bori, nového to elle cesty Vilémovy. že Vilém II. hodlá přece připlouti yachtou svou do Opatije ke krátkému pobytu a odtamtud přes Janov do Německa se vrátiti. Ve vídeňskýeh kruzích nemají ale žádného potvrzení zprávy té. »Frankfurter Zig.« přinesla tyto dny zprávu, že v Janově setká se Vilém II. s Loubetem, jenž té doby z Neapole vraceti se bude. »Patries přičítá zprávě té, ač-li by se osvědčila, velikou důležitost: ovšem »Patrie« se mýli velice. zve-li opposiční frankfurtský list, jehož demo- kratism jest blízkým dokonce republikanismu, listem officiosním ! Naopak dlužno zaznamenati. že všeliká tvrzení o schůzce Viléma II. s Lou- betem byla z Berlína popřena s takým důrazem. že možno pokládati málem za vyloučeno, že by ono zbožné přání páně Combesovo, nesrovnávajíe se ovšem se smýšlením francouzské veřejnosti již tentokráte se splnilo.
Vilém Loubst Vilém II Loubet Lou Combesův Opatije Janov Německo Neapol Berlín Frankfurter Big
16 article Železniční stávka.
Železniční stávka. Uherský tisk o stávce. Neočekávaně, jako sníh na hlavu spadl ohromná železniční stávka na vládní kruhy pešt ské. Ministr obchodu podal sněmovně předlohu v níž žádal na zlepšení platů železničních úřad- níků úvěr 6,700.000 K, částku na pohled velmi slušnou a vládní strana, jež předlohu přijala s po- chvalou, byla patrně přesvědčena, že schválením úvěru vyhovi všem spravodlivým požadavkům železničního personálu. Ale kratičká početní operace ukáže, jak nepatrně může žádaný úvěr zlepšiti poměry železničních úřadníků. Roz- dělí-li se 6,700.000 K na 60.000 hlav železnič- ního personálu, shledá se, že celé to z lepšení vynese každé z nich průměrně 100 K ročně.
17 article
v arobném prodejí ranní čhlo o zobě . . . zt sh odpolešnío . Ve slialkách na reskor sápolednl ranní čol0. . . . . . . : Be Inseraty plati so hotově kapře Předplneení a inserty přijímá páminí- Meriansk. el 5. 3. Hiskárna a ezpedíco Národnich liintss, Bekeriiy so nsvnaee
18 article
Takový přídavek ovšem nemohl vzbuditi nadšent v personálu, dávno již nespokojeném. Ale vládní tisk uherský má patrně za zbytečno lámati si hlavu takovými výpočty a proto prostě spráskl ruce nad nevděkem železničního úřadnictva, které se ministru obchodu za jeho předlohu od- vděčilo všeobecnou stávkou. Jak se věci udály? táže se na př. „Pester Lloyd“ a vykládá: V sobotu podána vládní před- lcha, v neděli konali peštští úřadníci železníční poradu a projevili v ní nespokojenest s vlád- ním návrhem. Současně se usnosli, že svolají zemskou schůzi všech úřadníků státních želez- nic. V pondělí konány podobné schůze ve všech větších městech venkovských a na oznáment z Pešti, že vláda zemskou schůzi zakázala, došla z venkova odpověď, že úřadníci zákazu dbáti nebudou, že své zájmy budou hájiti všemi pro- středky a na zemskou schůzi přijedou do Pešti i bez dovolení ředitelstva. Z Žiliny, Segedínaa jiných měst zaslány ministru obchodu projevy úřadníků, že jeho návrh na úpravu platů jest ne- dostatečný, ba přímo urážlivý. V úterý želez- niční správa rozeslala na venek rozkaz, že žádný úřadník nesmí přijeti do Pešti, ale telegramy na různých místech od úřadníků zadrženy. V Pešti konány nové porady a tu teprve ministr obchodu se dovtípil, že hrozí stávka na celé čáře. Večer stávka v Pešti skutečně vypukla. A pak následuje dlouhá lamentace o tom, že i „státní úřadníci““ chopili se na obhájení svých zájmů téhož pro- středku, jehož se dosud chápali jen dělnici,a konec zní: Kdyby skutečně nastala všeobecná stávka, nadějeme se do enorgie a čilosti ministra obchodu, že učiní vhodná opatření, aby pořádek byl co nejrychleji obnoven.
Lloyd Pešť Žilina
19 article
A skutečně president státních dráh Ludvigh vydal již dne 19. t. m. všem úřadníkům želez- ničním rozkaz, v němž konání schůzí prohlásil za porušení služební discipliny, ježto úřadníci jsou prý povinni vyčkati, jak rozhodne parlament o úpravě jich platů, a zároveň pohrozil nejpřís- nějšími tresty všem, kdož by tohoto jeho rozkazu neuposlechli. Jak známo, také ministerský před- seda hr. Tisza počal hrozbami, ale v brzku se přesvědčil, že touto zbraní ničeho nesvedea zahájil se stávkáři vyjednávání. President Lud- vigh vstoupí asi také rád v jeho šlépěje.
Tisza Lud Ludvigh
20 article
Přípravy k obnově vozby. Z Pešti, 22. dubna. Vláda má nyní k dis- posici 60 strojníků, kteří konají službu na zkoušku, aby se vpracovali. S těmito strojníky hodlá zahájiti vozbu. Kromě toho chce vláda povolati úřadníky, sloužící nyní v záloze u voj- ska. Ve Vídni jsou však proti tomu povolání těchto úřadníků, protože záložníci poslední do- bou beztoho následkem obstrukce byli již povo- láni k mimořádné službě a nyní má jich býti šetřeno. Vláda, nedosáhne-li až do večera se stávkujícími vyrovnání, vystoupí energicky proti úřadníkům a eventuálně vyhlásí malý stav oble- žení. Protože opuštění služby veřejným úřad- níkem jest dle uherských zákonů zneužitím moci úřadní a může býti trestáno vězením až do tří roků, chce vláda též toholo ustanovení užiti a vystupovati proti úřadníkům soudně. To mělo by za následek, že by tábor stávkujících byl policejně rozpuštěn a stávkující úřadníci po- sláni domů postrkem. Vláda jest prý odhodlána vytrvati až do 6 neděl a v ničem nepovoliti. V době této chce udržovati vozbu v omezeném rozsahu. Na jižní dráze. Z Pešti, 22. dubna. Mezi úřadníky jižn dráhy jest prý nálada pro zahájení stávky. V po- slanecké sněmovně byla rozšířena zpráva, že úřadnici jižní dráhy se již zejtra ke stávce při- pojí. Usnesení se však dosud nestalo žádné Z Pešti, 22. dubna. Stávkujícím byly dnes rozdávány lístky s následujícím obsahem: „Kol- legové, není žádné úmluvy s vládou. O nějakém
Pešť Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Obrat na rub. K novému provedení Sretanovy »Čertovy stěny-. »Zdá se mi,« napsal svého času prof. Ho stinský, »že naproti »Čertově stěně« povinnas Národního divadla, přičiniti se o její rehabilitae provedením ve všem důstojným, s mravního sta- noviska je mnohem větší, než naproti kterému- koliv jinému dílu Smetanovu; neboť předně ni- kdy neměly nedostatky představení divadelníh lak veliký podíl na neúspěchu, jako právě tomto případě a za druhé žádným jiným ne- úspěchem neublížilo se velkému mistru tou mě- rou a za okolností tak nevýslovně smutných. jako neúspěchem jeho posledního velkého vý- tvoru hudebního.« Divná tesknota se mne vždy zmocňovala. kdykoliv jsem se probíral stránkami této Sme- tanovy hudby. Tolik ryzích pokladů tu sneseno, každý takt prozrazuje genia! A k tomu jaký zvláštní nošý svět, jejž tu Smetana dovedl vy- kouzliti, tak zcela odlišný od světů, v nichž od- dychují jiná jeho díla a přece tak šťastně a nevyrovnatelnou smetanovskou plastikou zachy- cený, že nelze vábívosti jeho odolati! Čím víee hroužil jsem se do věci, rostl i můj odpor proti běžnému názoru, že »Čertova sténa« je dílem úpadku, že jsou na ní patrny známky postupu- jíel choroby Smetanovy, že rozklad ochromoval již Smetanova ducha. Ne, dílo to vytvořil duch nezkalený, a to v plné síle tvůrčí! Pravda, v době, kdy Smetana dílo psal, počaly se dostavovati u něho záchvaty. »Hučení žene se mně do hlavy, dostávám závratné mžitky před oči, takže jsem nucen nechati všeho psaní,« píše mistr; ale jaký to důvod, aby se hne usuzovalo na chabost hudby? Vždyť v takových chvilích Smetana nepracoval ! A že dílo nemělo dosud úspěchu? Tím přece není ještě vinna hudba? Ktivdou byl neúspěch na scéně, ale ješte
Sretanův profesor Smetanův Smetan Ktivda národní divadlo čertův stěna
22 article
větší křivdou zdá se mi sám názor o ní tak paušálně tradovaný. Není mým úkolem obhajovati zde hudbu »Čertovy stěny«. Ale tolik) pokládám za jisto že právě toto dílo, zrovna pro neobyčejnou cenu hudební ze všech oper Smetanových nejvíce volá, aby bylo probuzeno k životu, aby se stalo tou měrou drahým a milovaným majetkem národa, jako jím jsou již ostatní mistrova díla. Nelze smířiti se s myšlenkou, že by dílo mělo zůstat ležeti ladem. Co bylo příčinou dosavadního neúspěchu — netřeba daleko hledat. Vadilo složení libret třeba vedle různých nedostatků mělo i hojne předností. Jak ubohou figurou byla jen hlav postava děje, mocný pán Vok z Rožmberka Bohatýr, přední český pán, statečný muž, vyni kající rytíř a nedostane se k ženě, ačkoli se za ženou pachti ze všech sil a burcuje všeck okolí, aby mu ji pomohlo najít. Sestárl již v marném zhonu, trpkost rozežírá jeho nitro znova dostává se mu koše od vdovy Mandalény.
Smetanův Vok Rožmberk čertův stěna
23 article
Je zkrušen! A k dovršení všeho je odbyt také nepatrnou dcerkou vlastního svého hradního Katuškou! Tu již mocný český pán je prostě směšný. Žalostně směšný, poněvadž tu nikde nevyjádřen nějaký moment komický, nýbrž všecky zápletky odehrávají se s tváří smrtelně vážnou. Jak jen si možno představiti, aby rytíř tak smutné postavy mohl jen na chvilku zaujmouti sympatie diváka? A bez sympatií diváka žádný děj na jevišti neudrží se při životě. Osud tako- vého hrdiny, rozuzlení takové zápletky je nám lhostejno a co je diváku lhostejno, je pro je- viště — mrtvo. V této způsobě je děj opery prostě trapnou historií. Název »komicko-romantická opera«je zcela nemístný. Kromě postavy hradního Mi- chálka není tu nikde pranic komického. A ita trocha komiky vypadá, jakoby sem byla pomoci této vedlejší figury jen vpašována. V nesympatičnosti libreta dlužno tudíž hle- dati hlavní důvod neúspěchu opery. Když N rodní divadlo odhodlalo se dokončiti restauraci
24 article
Smetanových oper a znovu vypraviti také »Čer tovu stěnu«, vzbuzena oprávněná zvědavost. jak si povede, aby dílo bylo uživolněno? U ji- ných oper Smetanových nelekáno se ani důraz ných úprav jak v libretu, tak i v části hudební. A téhož prostředku, bohdá s výsledkem stejně šťastným, užito nyní i při novém studován »Čertovy stěny«. Několika různými hmaty v kostře učiněn dosavadní smutný hrdina děje hlavní posta- vou hry skutečně komick o romantické. Všeck trapně působící sentimentalita odstraněna, nedů slednosti libreta vyhlazeny, mdlobě celku napo- moženo barvitostí a živolností. A kouzelného účinku dosaženo beze všeho násílí, několika pro- stými škrty, tu a tam nějakým přizpůsobením verše. Hudba zůstává naprosto nedotčena, jediné cizí noty neužito, ba ani tělo libreta nepřestálo při tom bolestné operace. Jen v pojet í dila, zejmena profilu hlavní postavy nastala pronikavá
Smetanův Smetanův oprat kouzelný účinek
25 article
Vok nejeví se už politování hodným slabo- chem, je to statný, veselý, asi 45letý kavalír jenž zůstal mládencem jen proto, že v mládí opravdově miloval, jak o tom zpivá v arii »Je jediná mne ženy krásná tvář tak dojala«. An mu již nenapadá se ženit, nebaží po tom; »kdy- koli v zájmech rodu jednáno o sňatek, počínal si tak vlažně a váhavě, že koš byl jen nezbyt ným následkem.« Tato karakteristika historické postavy vtisknuta hrdinovi nově upraveného díla Vokovo okolí stará se, aby tu byl dědic, shání pánovi o překot nevěstu, ale Vok se tím prosté — baví. Tak naby la postava životnosti, stal se sympatickou, provanul dílo nádech humoru. Hned první scéna původního zpracován stavěla Voka do prapodivného světla. Jarel oznamuje pánovi, že byl zase jednou odmrštěn. Pravá desperace zmocnila se nešťastného českého pána. V nové úpravě pan Vok s úsměvem při- jimá zprávu posla: »Nuž vidíš, snaha tvá marná je, chtít můj život vázat poutem ženy«. A hu- moristicky paroduje: »sám žil jsem dosud, za- změna.
Vok Vokův
26 article
stanu a zemru sám«. Nejde o porážku jeho, nýbrž o porážku jeho okoli. Dle dosavadního pojetí ucházel se Vok zeela vážně o ruku dcerky svého hradního Chtěl si ji vzíli, třeba věděl, že Katuška již se zaslíbila Jarkovi, jeho nejvěrnějšímu příteli Pán hradu a dcerou svého sluhy odmrštěn Byl to vrchol nemožnosti. Scéna vyznívala na- prosto falešně. V nynější úpravě: Fiasko doha- zovačů s Mandalénou uvede Voka do výborné nálady; zažertuje si s Katuškou, persifluje tak překotnou starostlivost svého okoli, jež se nemůže dočkati, až jej uvídí pod pantoflem, dělá si z nich dobrý den. A při tom vynutí delikátním způsobem z Katušky vyznání k Jar kovi. Scéna nabývá tak neobyčejné roztomilosti. I jiné momenty získávají tim obrácením ná- lady na ruby. Zpíval-li dříve Vok dojímavě své dávné lásce, zněla jeho arie strojeně, ne- upřímně. Honil se za Mandalénou, horoval pro Katušku a za chvili blouznil po Hedvice ! Krásný moment pozbýval působivosti. Nyní nabyl své ryzosti. Arie nabývá vlastní své barvy a mus hlubokou niterností svou chytiti.
Vok Jarek Katuška Mandaléný Hedvika
27 article
Podobné změny stihly důsledně i další vý- jevy. Poměr Vokův k Hedvice objevuje se novém, psychologicky zdůvodněném světle. Mocný kavalír neschovává se už před Hedvikou v »moc- ném pohnutí« za Jarka. Odchází, aby se ustro- jil a objeví se teprve v pravé chvili, kdy jej Hedvika skutečně dle libreta uzří. I nyní vítá síce v Hedvice svoji dceru, ale nikoli z ne- důvěry k sobě, nýbrž z opatrnosti,a aby ji vyzkoumal. Radí-li mu Beneš, aby se zasnoubil s církví, neodhodlává se jako dřive beze všeho rozmyslu. Je to u něho promy. šlený plán, aby donutil Hedviku k vyjá- dření. Opravdu vstoupit do kláštera ani mu ne- napadá. S líčenou opravdovostí hlásá lidu, že jde do kláštera a směje se pod kůží popla- chu, jejž slova ta vyvolala. Žert dovršuje ná- padem: »zkusím ještě sázku — z lásky sama-li mne zvolí která, nechať přijde za mnou do kláštera.« Dříve hrozná opravdovost každéh slova zatěžovala scénu, nyní švarně se nesoucí.
Vokův Hedvika objevovat Hedvika Jarek Beneš Žert
28 article
Již neloučí se Vok sentimentálním způsobem s Hedvikou, odcházeje do kláštera (několik slov tu škrtnuto). Hedvika vidouc jej zacházeti, vy- buchne: »On jde! Můj Bože !« A přirozeněji zní teď závěr opery, kdy Vok vesele si zano- tuje: sa neoděl jsem mnišský háv !« I postava poustevníka Beneše má teď jiný vzhled, dosud byl to vážný, důstojný mnich se ctihodným bílým vousem, jenž pro nepatrný po- klesek musí ustoupiti řádění Rarachovu. Teď je z něho toulavý mnich, jenž pod rouškou po- božnosti páše neplechy a kuje pikle, začež prá- vem se octne v drápsch Rarachových. Tím je zdůvodněn jeho strach před Rarachem, stává se figurou životnou a v duchu skladby právem komickou. Jiné změny jsou podružnější. Roztříštěnost děje místy zmírněna, anebo scéna oživena. Déj vskutku na ruby obrácen. Ze sentimen- tální námět obrácen na svěží komickou svoji stránku. A hlavní zásluhou je, že nehřešeno nikdy ani proti intencím skladatele hudby, a ni vlastně proti intencím autorky libreta, jak svědčí nápadná lehkost změn, jakých si potřeba jeviště vyžádala. V libretu bylo hojně momentů, které po komickém vyjá- dření přimo volaly. Otázka, jak bude hudba Smetanova přilé- hati k nové úpravě textu, je arci nejdůležitější. Smetana nazval dílo komick o romantickým. Nebyl by tak učinil, kdyby byl měl na mysli jen komiku Michálkovu. A v tom smyslu také hudbu svou psal. A tak novou úpravou bohdá vlastní podstata a charakteristika hudby jak náleží vynikne a obživne. Konečný úsudek o odvážném pokuse bud ovšem možno proněsti teprve po scénickém pro- vedení. Zdaří li se, bude zásluha restaurační práce nemalá, neboť získá živému repertoáru dílo, jež dosud pokládáno málem za mrtvě na- rozené. V každém připadě zasluhuje pokus nej- vážnější pozornosti našeho hudebniho svěla. Jos. Vymětal.
Vok Hedvika Beneš Rarachův Rarach Smetanův Smetan Michálkův Vymětal