1
masthead
22 dubna 1904. Číslo 112.
4
article
E. v Žebräce 23.14, odBor Ú. M. Š. v Jičíně 200. —
z pokladničky č. 784 v Řeznickém domě v Praze 4. 10.
z pokladniček č. 26 a 567 „u Choděrů“ v Praze 68.40.
žáci II. ročníku státní průmyslové školy na Smíchově
(odbor strojnický) 100.—, členské příspěvky z Prahy
50.— K. Správní výbor spolku „Zlatá kniha“ v Písku,
jenž nedocházel již po delší dobu potřobné podpory,
usnesl se, že se má spolek rozejíti a určil, aby polovice
jmění připadla Ústřední Matici školské. Částka, jež
po uzavření účtů na Ústřední Matici školskou při-
padla, činí 1771 K 33 h. Mimo to věnoval správní výbor
„Zlaté knihy“ Ústřední Matici školské bednu knih,
jimiž poděleny byly matiční školy
— Elektrické hodiny pro Prahu. Při jednánío
upravení hodin pouličních v Bělského třídě v Holešo-
vicích upozornil starosta p. dr. Srb, že bylo by zá-
hodno pomýšleti na zavedení stejné, přesné časomíry
v Praze. V dalším jednání upozornil p. starosta, že jes
nevyhnutelně nutno při zavádění elektrických hodin
vypracovati jakýsi základ, dle kterého by při po-
slupném zařizování elektrických hodin bylo postupo-
váno, aby snad později při rozšiřování sítě nevyskylly
se nožné závady, po případě zbytečné výdaje pře-
kládáním proudovodů. Vypracování projektu svěřeno
bylo řediteli hasičského sboru voj. inž. p. Vejdělkovi,
o kterém ve včerejší předběžné schůzi bylo jednáno.
Ú M Š
Choděra
Srb
Ing
Vejdělek
Jičín
Praha
Smíchov
Písek
Holešo
řeznický dům
spolek „ zlatý kniha
Žebräce
zlatý kniha
5
article
Účelem elektrických hodin jest především dosažent
stejného chodu všech hodin v Praze, mimo to mohou
elektrické hodiny býti umístěny i na místech nepři-
stupných, mechanismus hodin jest jednoduchý, kon-
trola hodin snadná, náklad udržovací malý. Myšlenka
elektrických hodin sestává v tom, že se mechanicky
přesně jdoucími hodinami, které jsou ve spojení
s elektrickou batterií, uzavírá neb přerušuje v inter-
valech 1 vteřiny neb 1 minuty proud batterie, čímž
vysílají se sinchronické impulsy do podružných, t. zv.
sympatetických hodin, které do příslušného vedent
jsou vpojeny, takže jdou přesně jako hodiny hlavní
Praha
6
article
Aby eventuální vady obmezily se jen na určitou oblast
a nevyskytly se najednou na všech hodinách v Praze
nebo značné její části, jsou v Praze mimo hlavní
hodiny v radnici staroměstské projektovány ještě4
hlavní hodiny rayonové, které jdou samostatně a hodi-
nami z radnice udržují se ve stejném chodu hodinovou
regulací. Na poboční hodiny připojují se teprve ho-
diny sympatetické a sice rozděluje se i zde počet od-
vislých hodin na více tratí, aby vyskytlé vady na ve-
dení byly pokud možno na malý počet hodin přene-
seny. V Praze jedná se především o přeměnu hodin
nynějších, t. j. věžních a kandelábrových, mimo to
o zavedení nových elektrických hodin menších. Tyto
poslední umístí se ve hlavních ulicích celé Prahya
upevní na konsolách ve výši asi 3 metrů na domech
neb sloupích elektrických, do tramwaye nebo osvětlení
a to blíže celonočních svítilen, takže nebude třeba
je osvětlovati. Těchto hodin navrhuje se 64. V pro-
jektu jest pamatováno na spojení se stanicí meleorolo-
gickou a na přesně vypalování děla v poledne cestou
elektrickou. Proudovodv navrhují se svrchním vede-
ním, drátem siliciobronzovým, vpojení hodin do prou-
dovodů má být provedeno způsobem parallelním. K po-
honu možno použit batterií, accumulátorů neb může
se bráti proud přímo ze sítě osvětlovací. Celkový vý-
dej rozpočten jest na 58.000 K a úhrada je na 3 léta
rozvržena. Udržování hodin má být převzato sborem
hasičským, který má potřebný personál při službě
telegrafní. V zájmu rychlého provedení předběžných
prací bylo by záhodno, aby tento projekt co nejrychleji
byl projednán a uskutečněn, aby odstraněna byla zá-
vada nesprávného chodu hodin.
Praha
7
article
— Vyšehradský tunel přístupen Bude obecenstv
se svolením městské rady přiští neděli dne 24. t. m.
Nycházku uspořádá místní odbor Národní jednoty
pošumavské na král. Vyšehradě ve prospěch českých
menšin. Obecenstvo shromáždí se o 2. hod. odpoledne
u vyšehradského přívozu, kde bude postaráno o od-
borný výklad. Po výkladu bude tunel s obou stran
obecenstvu ořístupným až do 6 hodin odpoledne. Za
nepříznivého počasí bude vycnázka odročena na příšt
neděli dne 1. května. Lze očekávati, že tunel i účel,
kterému věnováno vstupné, přiláká tisíce pražského
obecenstva, aby shlédlo dílo moderní techniky, kte-
rým povznesen má býti význam král. Vyšehradua
umožněn hospodářský rozvoj přilehajících obcí.
— Z rakonských stálních dráh. Ředitelství státních
Hráh v Praze ohlašuje prodej starého materiálu ve
skladištích v Podmoklech a Lounech ležícího. Offertní
vzorce, jakož i dolyčné podmínky dostati lze u ředi-
telství státních dráh (oddělení 4.), kamž zapečelěné
jednokorunovým kolkem a nápisem „Offerta na starý
materiál“ opatřené offerty, nejděle do 30. dubna t. r.
do 12 hod. v poledne podány buďtež.
— Nový tržní žád pro král. hlav. město Prahu
Po řadu let volají trhovci, konsumenti a kruhy živ-
nostenské po opravě tržního řádu pro Prahu, celá
řada schůzí veřejných konána a různé návrhy inter-
esované kruhy podávaly, až konečně nyní tato důle-
žitá otázka blíži se ke svému uskutečnění. Tržní řád
dosavadní již naprosto nevyhovoval a stesky proti
němu pronášené byly oprávněny. Řád ten schválen
byl v roce 1871 a v květnu 1872 vstoupil v platnost
m . Nycházko
Loun
Vyšehrad
Praha
Podmokly
8
article
Nedle tohoto řádu je v platnosti od roku 1897 řád pro
staroměstskou tržnici. Městská rada vypracování no-
vého řádu svěřila správní radě staroměstské tržnice,
klerá horlivě ujala se oblížného úkolu. Tento úkol
byl nesnadný proto, poněvadž v řádu tržním musí
býti respektováni všichni interesenti, tedy prodej ve
velkém i v malém a nepatrném, na druhé straně
chrániti oprávněné živnostníky a neklásti překážky
volné soutěži a svobodnému obchodování; stejně však
musí chrániti zájmy kupujících. A všechny tyto zále-
žilosti mnohdy jsou tak protichůdné, že zapotřebí
dlouholetých zkušeností, aby všem těmto zájmům bylo
vyhověno. Podkladem pro tuto práci byla projevená
přání různých společenstev, spolků i projevů schůzi
veřejných a mnohá přání byla v návrhu nového trž-
ního řádu respektována. Magistrátní sekretář p. dr-
Mráz a dlouholetý správce tržnice p. Kuthan, prvý
jako právník, druhý jako praktik, opatřili bohatý ma-
leriál, při čemž ovšem přihlíženo ke zkušenostem.
docíleným ve městech světových, sludována jich za-
lízení tržní a co dobrého, z nich vybráno. Správní
rada tržnice za předsednictví administrátora daně
potravní p. Ferd. Mellana zvolila ze svého středu nej-
prve referenta pro radu městskou i sbor obecních
slarších p. Al. Vaníčka a konala již 10 schůzí, v nichž
návrh nového tržního řádu byl probírán. Návrh.
o němž mohou se nyní vysloviti i příslušné korpo-
race, rozpadá se na 6 oddílů a sice: I. Ustanovení
všeobecná. II. Tržnice staroměstská. III. Tržnice masa
při ústředních jatkách a trhu dobytčím. IV. Trhy
Čenní. V. Trhy výroční. Vl. Všeobecná sazba tržní.
Z obšírného elaborátu uvádíme některé podrobnosti.
Mráz
Kuthan
Mellan
Vaníček
9
article
Tržní řád ustanovuje, které věci mohou se prodávati
v obchodu tržním, v kterých ulicích a místech,
které dny a hodiny a stanoví poplatky. V Praze ko-
nají se trhy denní, výroční a pouti. Každý má právo
na trh přijíti se zbožím všelikým, s kterým je dovoleno
obchod véstí. Je-li k prodávání některého zboží za-
potřebí koncese, mohou je prodávati jen ti živnostníci.
kteří mají koncesi. Na tržišti jsou oprávněni kupovati
všichni, kdož tam přijdou. Nedovoluje se prodávati
zboží na místech nevykázaných a mimo tržní hodiny
Zvláště přísně jest zakázáno zboží tržní po cestě neb
na nádražích, po hospodách a pod. prodávati a ku-
povati. Při přestoupení zákazu stihne trest prodáva-
jíciho i kupujícího. Prodávati zboží po domech do-
veleno jest oprávněným podomním obchodníkům
Prodávati zboží na tržiště přivezené nedovoluje se
prostřednickým osobám, vyjímaje členy rodinya
vlastní čeleď těch, kdož zboží dovážejí a oprávněné
živnostníky komisionářské, kteří živnost osobně pro-
vozují. Zboží na tržišti může se prodávati po kusech,
na míru nebo váhu, náležitě cejchovanou. Seno a
sláma smí se prodávati jen na váhu. Veškeré tržní
zboží podléhá dozoru zdravotně policejnímu. Trhovci
a jich personál povinni jsou mezi sebou a ve styku
s obecenstvem vždy zdvořile jednati. Potraviny k pro-
deji určené na holou zemi nedovoluje se vykládati.
Praha
10
article
Potraviny jako tvaroh, sýr, husí krev a pod. při pro-
dávání a kupování do holých rukou bráti se zaka-
zuje. Trhovci mají svá stanoviště v čistotě držeti. Od-
hazování odpadků, obalů a pod. je zakázáno. Zbož
na tržišti koupené má kupující z tržiště ihned vy-
praviti. Prodávati pokrmy a nápoje v trhu se nedo-
veluje. Prodavači jsou povinni za místo na trhu pla-
titi poplatek. Přestupky tržního řádu trestají se po-
kutou do 200 K, v případech nepatrných může se jen
důlka uděliti. Pokuty připadnou ústavu chudých. —
N tržnici staroměstské smí se k prodeji vy-
kládati: maso, uzenářské a masné výrobky, zvěřina,
drůbeže, ryby všeho druhu, ústřice, škeble, raci, la-
hůdky, ovocné a zelinářské konservy, mléko, máslo,
tvaroh, sýr, margarin, sádlo, vejce, med, pečivo, mlýn
ské výrobky, luštěniny, jedlé zahradní, lesní a polní
ústav chudá
N tržnice
11
article
plody, hliněné a košikářské zboží. V mimořádných
případech může býti prodej dovolen i v Rytířské ulici
Tržnice otvírá se v létě o 4, v zimě o 5 hod. ranní,
trh však začíná o 2 hodiny později a trvá do 3 hod.
odpol., před neděli a svátky do 6 hod. odpol. V ne-
děli a ve svátek trvá trh do 10. hod. dopol. Zboží
z vozů skládá se v Rytířské ulici, po složení vozy
ihned musí odjeti. Ostatní trhy denní jsou:
Na Starém městě v ulici Rytířské trh na zelí a bram-
bory, na Uhelném trhu květiny všeho druhu a věnce
čerstvé a sušené houby, dřevěné nádobí kuchyňské,
rohožky, košťata, jalovec, věchtoví; v Kotcích bram-
bory v drobném; v Havelské ulici zelí a zelenina
všeho druhu; na Ovocném trhu ovoce všeho druhu
v Rybní ulici, na Masném trhu, na břehu při Rejdišti
pod klášterem křižovnickým ryby; u staroměstských
masných krámů trh na zeleninu. Na Novém městě
na Havlíčkově náměstí trh na čerstvé neb sušené
ovoce, dále slámu, seno, píci, dříví ke slavbě a palivu,
uhlí — vše na vozích; v Lazarské ulici ovoce, zele-
nina, brambory, houby, vejce, máslo a tvaroh; v So-
kolské třídě a na Tržišti na Malé straně máslo, tvaroh.
rytířský
Nový město
Havlíčkův náměstí
12
article
sýr, sádlo, vejce, drůbež živá neb zabilá, zvěřina,
raci, žáby, květiny, věnce, houby čerstvé a sušené,
košťata, brambory, zelenina, ovoce, zob; v Josefské
ulici ryby; na Hradčanech na Pohořelci, na Vyšehradě
a v Holešovicích totéž co na Malé straně. Před svátky
vánočními a velikonočními mohou se ryby prodávati
i na jiných místech v ulicích. Mléko a smetana smi
se denně prodávati v ulicích do 9. hed. dop. (kromě
ambulančního prodeje). Prodavači ovoce musí ozna-
čiti zboží cenou za 1 kg. Poplatky obnášejí z vozů
40 hal., z vozíků 20 hal. a trakařů 10 hal., z men-
ších nádob (nezabírajících více než 1/4 m) 4 hal., ze
stánků květinářů do 4 m. 20 hal., od rybářů z 1 vozu
2 K, z kádě 1 K, necek 40 hal., putny 6 hal. Z po-
uličního prodeje mléka na stálých stanovištích z vozu
ročně 32 K, vozíku 16 K, z nádoby 8 K. Pro am-
bulantní prodej platí sazba dvojná sobná.
Hradčany
Pohořelec
Vyšehrad
Holešovice
kg
13
article
— Záplava, vzniklé z nedělní bouže a průtrž
mračen. Od minulé neděle, kdy v noci bouře a průtrž
mračen přenesla se od Prahy k severovýchodu Čeda
a kdy prudkým lijákem rozvodnily se veškery řeky
na české pahorkatině severní a zvláště v předho
orlickém, rozlévá se po páté voda labská po nižině
Nynější záplava, která dostupuje výšky v různých
polohách od Lysé až k Pardubicům 120—200 cm, jest
již velice neblahá, poněvadž zakaluje a vyplavuje
z polí setbu a první výhony obilní, na lukách pak
zanechává rmut s hor, který zadrží na žas dlouhý
vzrůst travin. Na polích vyšších v pahorkatině uči-
něna škoda hlubokými rýhami v polích, s nichž ornice
odnesena, v nižších polohách liják a strž mračen tak
udeptaly půdu, že učinila se na povrchu tvrdě kůra.
již nutno roztrhati a nově pole zaseti. — Letos krajina
labská trápena jest opravdu permanentní záplavou,
která i zdraví lidskému již počíná býti nebezpečna.
Praha
Lysá
Pardubice
centimetr
14
article
— Převážení nemocných osob v Praze. Magi-
strát pražský upozorňuje vyhláškou, že k dopravo-
vání osob onemocnělých nakažlivými nemocemi neni
dovoleno použivati povozů sloužících k dopravě vše-
obecně, nýbrž že určen jest zvláštní obecní povoz,
k dopravě nemocných v leže účelně zařízený, jenž
jest vycvičenými zřízenci doprovázen a stálé desin-
fekci podroben. V případě potřeby jest třeba toliko
obrátiti se na městského okresního lékaře, kterýž bez
průtahu tuto bezplatnou dopravu dá obstarati
— Nedělní živelní pohroma. Z Klukovicu
Smíchova se nám sděluje: Nedělní průtrží mračen
a krupobitím postižena byla též osada Klukovice a část
pozemků hlubočepských. S mnohých polí strhánaa
odplavena úrodná prst, zaseté obilí a na níže polo-
žená pole nanesena vrstva bláta a kamení. Zejmena
spustošena byla pole rolníků pp. F. Leflera, B. Ša-
monila, F. Hory, A. Žufníčka a K. Šimáčkové. V údolí
dalejském poškozena zelinářská zahrada. Byty při
potoce byly stěží před zátopou uchráněny. O živelní
pohromě podána byla zpráva okresnímu hejtmanství
a poslanci za okres smíchovský.
F Lefler
F Hora
A Žufníček
K Šimáček
Praha
Klukovice
šomonil
Klukovik Smíchov
15
article
— Změny držebnosti. Hostinský v Praze pan
Štěpán Šafer, koupil s manželkou Alžbělou od sta-
vitele p. Františka Janouška dům čp. 336 s hostincem
v Žižkově třídě v Karlíně za 60.000 K. Pp. manželé
Josef a Marie Popelovi koupili od městské obce kar-
línské stavební pozemky čís. kat. 489, 490 na inva-
lidovně v Karlíně za 25.415 K a vystaví na nich
dva třípatrové domy. Pp. Josef Cvekl, Václav a Emilie
Ringesovi a spol. koupili od městské obce karlínské
stavební pozemek č. kat. 491 na invalidovně v Kar-
líně za 12.196 K 80 h. Mistr zednický pan Antonín
Šetela koupil s manželou svou Annou od p. Josefa
Fischera-Novotného čásť stavebního pozemku č. kat.
1503/6, 1503.7 na Smíchově za 12.400 K a vystaví
na něm třípatrový dům. Pan Karel Nedvěd koupil po-
levici domu čp. 101 u Král. Obory v Bubenči za
12.625 K Choť stavitele paní Marie Víšková koupila
od p. Františka Horského polovici pozemku č. kal.
251/64 v Libní za 20.000 K. Pp. manželé Antonín
Anna Jakubíčkovi koupili od pp. manželů Váciava
a Anny Dědicových domek čp. 565 s pozemky č. kat.
829/2 v Libni za 8000 K.
Šafer
Janoušek
Žižkův
Josef
Popel
Cvekl
Václav
Ringes
Šetel
Anna
Fischer
Novotný
Nedvěd
Král
Víšková
Horský
Antonín
Jakubíček
Dědicová
Praha
Karlín
Kara
Smíchov
Bubeneč
Libeň
16
article
— K úpadku svato-václavské záložny. Zemský
soud v Praze a v druhé stolici také vrchní zemský
soud prodloužily výboru svato-václavské záložny
lhůtu k předložení konečné bilance na místě 17. února
do 17. června. Několik věřitelů podalo proti tomuto
rozhodnutí stížnost k nejvyššímu soudu ve Vídni, jenž
vzhledem k tomu, že nebyli o prodloužení konečné
lhůty slyšeni věřitelé, rozhodl, aby lhůta byla zkrá-
cena. Na základě tohoto výnosu nařídil zemský sou
v Praze ku předložení bilance rok na den 5. května
— Doprava trestanců. Do trestnice na Borec
u Plzně bylo včera Prahou dopraveno 10 trestanců
z Brna.
— Nalezená kořist. V lese u Hrdlořez byl nalezen
objemný balík s různými předměty, jež neznámí dosu
pachatelé odcizili hostinskému p. Jandovi v Horních
Počernicích.
— Nehody a úrazy. Služka Antonie Trojánkova
33 roky stará, včera ráno v domě č. 13 ve Všechromech
spadla s půdy a utrpěla těžké vnitřní poranění a zlo-
mení levé nohy. Zraněná byla odvezena do zdejšt
všeobecné nemocnice k léčení. — Tamtéž byl dopraven
Sletý školák Frant. Štěpánek ze Třebotova u Zbraslavi.
jemuž válec, jímž kočí hroudy na poli drtil, rozmačkal
pravou nohu
— Trapický osud stihl v Berlíně dlící žačku hu-
debního ústavu, pocházející z Litoměřic, kde žila její
matka. Zasnoubila se v Berlíně se zubním technikem,
vnukem majitelky hudebního ústavu, a oznámila to
telegraficky své matce. Toužebně očekávaná odpověd
od této však nedocházela a nevěstě nezbylo, nežli
dopsati známým v Litoměřicích o sdělení, proč j
matka neodpovídá. Když dostala pak zprávu, že její
matka dne 7. dubna zemřela, zachvácena byla dívka,
jež o nemoci a úmrtí své matky ničeho nezvěděla,
prudkými křečemi a mluvila tak zmateně, že ženich
její musil ji dopraviti do ústavu pro léčení nervových
Janda
Nehoda
Trojánkův
František
Štěpánek
Praha
Vídeň
Plzeň
Brno
Hrdlořezy
Horní Počernice
Třebotov u Zbraslav
Berlín
Litoměřice
17
article
— Z Kostelce n. Orl. (Pův dopis) (Pohřeb n. Karl
Perlheftra.) Dva přátelé jedním dnem odešli, dne 18.
dubna zemřeli zde p. JUDr. Viktor Faltis, zemský
advokát a Karel Perlhefter, zakladatel a ředitel
spořitelny, býv. starosta města a hasičské župy vých.
Čech, nestor českých hádankářů atd. Jaké oblibě ze-
snulý p. Karel Perlhefter se těšil, to dokázal nejlépe
pohřeb jeho, jenž konal se ve středu dopoledne. Prů-
vod smuteční zahájila všechna mládež škol kostele-
ckých, na to následovala řada spolků v čele s východo-
českou župou hasičskou. Podle rakve nesly dívky
věnce a kytice se stuhami a případným věno-
váním, jež věnovali přátelé a spolky. Za rodinu če-
ských hádankářů věnovali věnce p. Fr. Vydra, rodina
Hauerova a strýček kytici se stuhami. Církevní obřady
vykonal místní děkan za assistence duchovenstva.
Pohřební zpěvy místních pěvců řídil ředitel kůrup.
Jeřábek. Za rakví kráčeli příbuzní a nekonečná řada
ctitelů zesnulého z města i z okolí. Rodina českýe
hádankářů uctí památku jeho věnováním 200 K Ú. M
Š. na (6.) diplom.
— Z Košíř. Ke včerejší zprávě o epidemii tyíu
střevního v Košířích sděluje místní městský úřad, že
v městě tomto není dnešní doby ani jednoho případu
onemocnění střevním tyfem. Tři případy onemocnění
od 1. ledna 1904, jež se zde udály, nelze vzhledem na
10.000 obyvatel považovati za epidemii.
nemocí.
Perlheftra
JUDr
Faltis
Perlhefter
Čo
Hauerův
Jeřábek
Kostelec můj
Pr
Košíře
18
article
— Fotoprafie pařížských delegátů pp. Gaye
Caira, velmi zdařile provedené v atelieru pana
Langbansa jsou vystaveny ve výkladní skříni závodu
ve Vodičkově ul.
— Lontková divadla. Na národním loutko-
vém divadle Klubu vlast. přátel dra. Paříka a Tře-
benicka v sále býv. svatováclavské záložny (vchod
z Řetězové a Karlovy ulice) hraje se dnes o 5. hod.
odpol. „Strakonický dudák“. Po představení Kašpár-
kovy hádanky a pohádky s odměnami.
—- Panorama. Divoky příboj Severního moře,
rozervané skály tamního pobřeží a lázně severu
Svit. Swinemünde, Westerland, Heringsdorf, Misdroy
Helgoland atd. zachytil v 50. obrazech p. inž. Lad.
Baudiš, městský chemik v Praze a vystavuje kollekci
svou tento týden v panoramatu Národní jednoty po-
šumavské ve Ferdinandově třídě. — Půvabnou cestu
»Ostrovem Rujanou do Štokholmu« možno viděti
dnes a zejtra v 50 obrazech v panoramatu »Gea«v
Praze II., v Palackého ulici č. 15, ve prospěch Ná-
rodní jednoty severočeské.
Nedělní klid. Výbor spořitelny městskév
Brandýse n. L. uanesl se zavésti v úřadovnách spo-
řitelny ode dne 1. června nedělní i sváteční klid.
Langbansa
Pařík
Ing
Baudiš
Vodičkův ulice
Karlov ulice
severní moře
Swinemünde
Westerland
Heringsdorf
Praha
Ferdinandov třída
Rujana
Palacký ulice
Ná
Brandýs
Lontková divadlo
vý divadlo klub
Panorama
Misdroy Helgoland
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dvě dosud neznámé oběžnice vypátral dvorní
rada Wolfl na zemské hvězdárně heidelberské foto-
grafií oblohy. Náleží do 12.5 třídy světlosti a jsou
blízko rovníku v souhvězdí Panny.
= Tajemník hr. Lonyayové zatčen. Z Paříže,
21. dubna. »Petit Parisienne« oznamuje, že v Ant
verpách zatčen byl tajemnik hraběnky Lonyayové
Géza Kömlös na lodi »Hall«. Zpronevěřil mnoho
cenných předmětů a šperků. Jest teprve dvace
let stár.
= Vznešení zlodějové. Z Paříže se sděluje : Ve-
likou sensaci budí zde zatčení jistého velkoprůmysl-
níka z Havru, jenž ukradené cenné papíry obnosem
7 millionů prodával jisté bance. Až dosud zatčeno
bylo ve věci té šest osob, jakožto spoluvinníků na
krádežích a prodejích. Mezi nimi jest i několik
aristokratů. Jmén až dosud pařížská zpráva ne-
uvádí, kromě vůdce »vznešené« té čety zlodějské
50letého barona Chabreye, jenž obýval překrásný
letohrádek v okolí Paříže.
= Prchl, zanechav dva milliony dluhů. Z Nizzy
se sděluje, že odtamtud prchl baukér Gayrand, za-
nechav dva milllony passiv. Byl ředitelem dvou
tamních bank.
Petit Parisienne
Kömlös
Chabrey
Paříž
Havre
Nizza
Hall
20
article
= Zatčena pro zločinné operace. Z Vídně se
sděluje: Sensaci budi zde zatčení porodní báby Ju
hany Roltensteinovy, jež měla rozsáhlou klientelua
zaměstnávala se tajnými operacemi. Při domovní
prohlídce přišla policie na mnoho dopisů, kterými
kompromitovány ženy nejrůznějších společenských
tříd. Když muž zatčené přišel domů a viděl svou
ženu v rukou policejních, skácel se zděšen, mrtvicí
byv raněn.
= Náhlá smrt policejního komisaře, Z Vídně
se sděluje, že policejní komisař Alois Vosa, rodilý z
Chomutova, jenž v minulé noci obstarával bezpeč-
nostní službu za příčinou plesu dvorního, za návratu
domů náhle zachvácen byl mrtvicí a skonal,
= Smtelný pád s kola. Z Mnichova se sdě-
luje, že se tam usmrtil včera večer pekař G. Sokol.
zaměstnaný od 24 let v »Pražské pekárně«, tím, že
narazil celou silou hlavou na strom, když byl si
vyjel — poprvé — na kole, kteréž ještě řádně říditi
nedovedl.
= Požár v Torontu. Z Londýna se sděluje
Škoda, způsobená požárem v Torontu, páčí se na
3 milliony liber šterl.; pojišťovny hraditi mají z toho
dvě třetiny. 123 velkých budov bylo zničeno; 200
firem pozbylo dílen svých, 5000 dělníků jest bez
chleba, osoba nezabynula však žádná.
Alois vosa
G Sokol
Požár
Vídeň
Chomutov
Mnichov
Toronto
Londýn
Škoda
21
article
Z literatury.
Z literatury.
Z dějin písemnictva.
K nové knize Ferd. Brunetičr a. *)
22— Brunetiěre není z těch literárních
historiků, z jejichž spisů vyvírá nové hnutí
duševní, nové literární proudy, není též z těch,
kteří ovládají svoji dobu — ale jeho knihy přes
to mají jednu neobyčejně dobrou stránku: po-
dávají thema důkladně promyšlené, určitě
jasně, zabývají se vždy základními otázkami a
dovedou vyhledati to, co je podstatné, akutní,
nutné. Autor je dávno již vyrovnán sám s sebou,
súčtoval se všemi »posledními otázkami«, se
vší metafysikou, se všemi problemy, které ně-
kterou duši tíží a tísní nerozhodnuty po celý
život, a proto mají knihy jeho ten dogmatický.
bezpečný a rozhodný sloh, onu jasnou přehled-
nost učebnie, katechismů, založených na ne-
hybné, osvědčené basi. Ovšem, že tato předpo-
kládaná bezpečná základna má jenom po melho-
dické stránce cenu — věcně je z pravidla pro
každou vědeckou knihu více než pochybná —
ale je občas příjemno i prospěšno čísti takové
věci bez hypothes a bez dohadů, v nichž látka
daná se lehce formuje v stručné, obsažné
kapitoly.
Ferd
22
article
Francouzskému způsobu psaní ovšem me
thoda Brunetirova neodpovídá, a projevuje-li se
v čem u něho Francouz, je to tím, že jeho
systematické, široce založené cykly pravidelně
zůstávají nedokončeny a místo několika svazk
schematicky napsaných dle plánu předem roz-
vrženého objeví se jen jediný, jenž thema na
jednom příkladě vyčerpává: jako na př. jeho
široce založený »vývoj literárních genrů«,
z něhož zbyl jen úvodní svazek dějin literární
kritiky ve Francii.
Brunetiěre je si vědom této nedůslednosti,
a v předmluvě své právě vyšlé knihy »Dějinách
klassické literatury francouzské« netají se
tím, že pokračování velkého toho pětidilného
spisu nikterak není zaručeno. A první část
prvního svazku, která právě vyšla, nenasvědčuje
také, že by autor již nyní v svých přípravách
byl došel k vlastnímu thematu knihy: k vysti-
žení a podrobnému vylíčení klassického věku
francouzské literatury. Brunetičre dotýká se
knihou svojí základní otázky nejen francouzské,
ale evropské literatury: ten tajemný téměř stále
znovu se opakující vliv antiky, na němž jakoby
závisel všechen literární život Evropy, ať již
probouzí renaissanci, ať pseudoklassickou, at
klassickou epochu, ať obrozuje romantism, neb
ať konečně v naší době znovu stává se útoči-
štěm tvůrčích duchů, je jednou z nejzajímavěj-
ších záhad v literárním vývoji Evropy a chce-li
Francouz
Francie
Evropa
23
article
Brunetire pokusiti se na franeouzském klassi-
cismu o její řešení, podniká tím dílo vskutku
rozhodné a základní pro studium literární. Ovšem
děje se jemu stejně jako všem téměř, kdo po-
kusili se o tuto otázku: renaissance zvábi je
především a často na dobro k sobě. A tak iv
Brunetirově knize první svazek je jen jí věno-
ván. Třeba že celkový program díla se zabývá
jen literaturou francouzskou, hlavně klassické
periody, zabývá se první svazek renaissancí ital-
skou, pak vůbec renaissancí evropskou, a n
konec renaissancí francouzskou. K velké řadě
spisů o renaissanci — zvlášť z poslední doby
nepřináší Brunetirova kniha nic myšlenkově
zajímavějšího než Symondsovy, Paterovy neb Ju-
stiho práce; ale pro literárního historika jeho
*) F. Brunetičre: Histoire de la littérature
francaise classique. 1515—1830. Paris Delagrave
1904) I.
čistě literární hledisko není bez významu,a
pečlivé studium detsilní opravuje tak mnohý
předsudek a chybný soud. Těch neplných sto
stránek, na nichž literární renaissance v jeho
knize je vyložena, vzbuzuje mimoděk přání po
podobné přehledné knížce u nás. Ale zdá se,
že přes všechen hlučný náš literalism posledních
let skutečně studium literatury nemá u našich
lidí dosti sympatil.
Brunetirův
Symondsův
Paterův
Histoire jít le littérature
Paris Delagrave
24
article
Slovanské spisy-
25
article
* P. N. Miljukova Obrazy z dějin ruské vzdě-
lanosti. Díl I. a II. Přeložil prof. V. J. Dušek. Výboru
nejlepších spisů poučných kniha XX. Nákladem J
Laichlera.
Professor Miljukov, autor mnoha děl z oboru kul-
turní historie Ruska, platí za předního zástupce strany,
která usiluje o provedení reforem veřejného života
na Rusi ve smyslu západnickém. Sám se nepočítá
k žádně straně, naopak, snaží se výslovně najíti jistý
střed mezi „Národovci“ a mezi „Západníky“. S ne-
smírnou pili snesl ve přítomném díle a srovnal do
úhlu určitých hledisk bohatý materiál, vysvětlující
společenský i politický vývoj ruského živola.
Už roku 1730, po náhlé smrti nezletilého caře
Petra II. stal se na Rusi pokus, zavésti jistou formu
ústavnosti na místě vlády absolutní. Pokus vyšel ze
šlechty s knížetem Vasilem Dolgorukým a Michalem
Galicinem v čele. Také vysoký úřadník, Fick, Němec,
byl mezi předáky hnutí. Koruna carská nabídnuta
vévodkyni kurské a předložena jí zároveň listina, zru-
šující dosavadní formu samovládnou a zavádějící na
jejím místě jakousi ústavnost, vypracovanou na způ-
sob tehdejší švédské vládní formule. Carevna pode-
psala, leč přívržencům samoděržaví podařilo se, při-
měti ji, aby slovo své odvolala a listinu opět zničila.
Památná událost odehrála se v Kremlu dne 25. února
1730. Odpůrci převratu měli den před tím schůzi, kde
usnesli se na krocích ve prospěch zachování zdědě-
ného způsobu vlády. Sedmdesát zástupců vyššt šlechty
a devadesát pět důstojníků stráže podepsali listinu
Dne 25. února obě strany shromáždily se v audienční
sini, a tu se odehrály velmi pohnuté výjevy. Mluvčím
„ústavných“ byl kníže Dolgorukij, „protiůstavných
kníže Čerkaskij.
Miljukov
profesor
V J Dušek
Rus
Dolgoruká
Michalus Galicin
Němec
Dolgorucký
Čerkaskij
Rusko
Kreml
J Laichler
26
article
— „Kdo vám dovolil osvojovati si slovo ve vě-
cech zákonodárných?“ oslovil Dolgorukij Čerkaského.
— „Vy jste carevnu podvedli,“ horlil v odvetu
oslovený. „Žádali jste o zavedení ústavy jmé nem
stavů a my, zástupci stavů, ani jsme o vašem
kroku nevěděli...
Není těžko rozeznati, kterak za štítem lesklých
principů, jak už bývá, skrývaly se na obou stranách
popudy nižšího rodu, osobní ctižádost a chtivosk
vlády. V psychologickém okamžiku přispěla na pomoc
nerozhodné, váhajicí cařici její sestra, Kateřina Me-
klenburská. Samoděržaví bylo znovu slavnostně pro-
hlášeno.
Dnes má ovšem fantasie volné pole a západníkům
nic nebrání rozplývati se v úvahách, jaké blaženosti
národního života byla by se stala účastnou svatá Rus,
kdyby se záměry knížete Dolgorukého a jeho společ-
nosti byly tehdy skutečně vydařily. Nám ovšem
kteří se snažíme nazírati bez předpojetí současné
události i historická fakta, nezdá se pokus se západni-
ckými formami vlády („zdání ústavnosti“), provedený
na př. u mladých kulturně — balkánských národů
slovanských, tak tuze povzbuzujícím! Či snad ná-
rodům srbskému a bulharskému těch několik deseti-
letí illusí konstitučního života, jež nám bylo dopřáno
spolusledovati zrakem ustrnulých současníků, přineslo
vskutku nějaké překvapující „dobrodiní“ ať už ve
smyslu mravním či hmotném? Jsou, pravda, jisté vy-
moženosti pokroku a rozvoje, které se nedají popříti.
Ale kdo praví, že by těch nebylo bývalo dosaženo
a snad v hojnější míře za jiného způsobu vlády?
Dolgorucký
Dolgoruký
Kateřina I
27
article
Professor Miljukov jako srovnávací historik, vlastně
srovnávací anatom kulturních dějin ruských, se zjev-
ným úsilím se vynasnažuje zachovati práci své akcent
i gesta přísně objektivnosti. V „závěrech“ oddílů
ovšem i u něho proniká dost zřetelně už tendence.
Potřeba sesílení státnímoci na Rusi nevznikla
dle něho jako násiedek vnitřního vývoje společnosti,
nýbrž jako následek vnější nutnosti, ochrany ří-
še. Bylo potřebí silné státní moci pro vojenskou
obranu země. Vývoj pravidelné správy dovršoval
se neobyčejně pomalu, vládní instituce zřizovány pod
tlakem bezodkladných potřeb a odpovídaly jich povaze.
měly ráz buď finanční, buď vojenský. Jako základní
rysy takého historického vývoje považuje autor tudíž
jeho primitivnost na jedné, a úplnou svéráz-
nosi na druhé straně. Primitivný, po řadu mnoha
století a potom rázem zimničně, ku předu se valicí
proud dějinného vývoje musil přivésti roztržku
se slarot tradicí. Vytvořiti novou tradici
nedovolovaly poměry ruské duchovní vzdělanosti.
Ta se liší od ostatní „evropské“ zvláště způso-
bem, jak zde vznikl známý rozpor mezi světovým
názorem intelligence a světovým názorem panujícího
učení náboženského. Angličan bez velikého odporu
svého duchovenstva, jakmile mu začalo býti nevolno
ve starém církevním rouše, vzepjal se a staré roucho
prasklo u něho ve svých švech. Nepospíchal je však
svléknouti, nýbrž byl spokojen, že měl nyní svého
vlastního národního boha, k němuž se mohl utíkati
bez prostřednictví Rtíma. Ve Francii starý nábožen-
ský úbor byl z pevnější látky. Když v něm novému
duchu přestalo býti volno, všecky námahy uvolniti se
zůstaly u něho marny. Volné světské myšlence ne-
zbývalo, než odhoditi zcela staré náboženské roucho.
Miljukov
Angličan
Rus
Francie
28
article
Naslala úplná rozluka mezi novou intelligencía
starým jidovým názorem. Ruská církev prvních
století nebyla v poměrech, aby dovedla vychovávati
společnost. Pohanská ruská starobylost dlouho zů-
stávala nedotknuta, trvajíc zároveň s formami nové
víry. A tak víra ve společnosti nabývala povahy pouze
obřadového formalismu. Tváří v tvář mohutné státní
moci viděla se církev nucena vstoupiti v ráme
státní instituce. Výchovný vliv církve vstupuje
jako příliš slabý prvek do soustavy společenské. Proli
obecně přijatému mínění ruský život nebyl příliš
mnoho, ale příliš málo proniknut principy víry.
Intelligence je proto nábožensky lhostejna.
Co činili pro budcucnost? táže se autor.
Neradí vrátiti se ke „staré tradici“ podle hesla
„naciona listů“
— Ať pohlížíme sympaticky nebo antipaticky
na předpetrovský řád, praví, nelze míti ani naděje
ani strachu, že by mohl býti v naší době obnoven.
Naše činnost musí býti obrácena nikoli k zacho-
vání archaeologického zbytku dávné
starobylosti, nýbrž k vytvoření nové ruské kul-
turní tradice, odpovídající soudobým společen-
ským ideálům.
A úvaha končí známým „und neues Leben dräng
aus den Ruinen“
Tu je právě, oč se točí spor. Mluví-li ruští nacio-
nalistě o zachování „starých tradic“, nemíní dojist
žádné kopie předpetrského zřízení, nýbrž mají rovně
na mysli svoje „soudobé společenské ideály“, jako
my u nás s myšlenkou „státního práva“ nepředsta-
vujeme si, jak nám odpůrci podkládají, vyhrabovati
a znovuoživovati staré pergameny a poměry přežilých
věků.
29
article
Dílo professora Miljukova je psáno slohem dos
těžkopádným, v jakém až po bradu tápala staroněme-
cká škota učenecká. Jsou ostatně do dnes kruhy věří-
cích, kteří toho druhu nestravný výraz pokládají z
neklamnou známku učenosti, jako pý v Číně za ni
plalí široké okuláry na nose a bílý knoflík na puklici
O poměru intelligence k lidu soudí autor na příklad
„že od toho neb onoho rozluštění této otázky
závisí i ten neb onen určitý poměr k celě řad
otázek jiných“, nebo „nač může dějepisec beze sporu
nárok činiti, jest právo, stanoviti ve vlastno-
sti znalce samy fakty, které podlehají mani-
pulacím praktického politika atd.
Neúhledná rozvleklost výrazu tak snadno způ-
sobí, že bude dílo méně hledáno a čteno, než by podle
bohatství a hutnosti svého obsahu vlastně zasluhovalo
Český překlad nesnadného čtení pořízen je se vzác-
log.
nou píli a láskou k věci.
* Dr. Franc Simonič: Slovenska hiblo-
grafija. I. del: Knjige (1550—1900). 1. Snopič: A.
Miljukov
Franc
Čína
Slovensko
Simonič
Snopič : A
30
article
Knobel. Izdala in založila „Slovenska Matica“
V Ljubljani 1903. 8
Kustos vídeňské universitní knihovny dr. F. Si-
monič podjal se práce, sestaviti přehled slovinské
literatury ve formě bibliografie. Není zde místa, podro-
bovati posudku vědeckou stránku díla, leccos dalo by
se upraviti na modernějším základě, pro nás má cenu
sám význam slovinské práce. V I. díle uvedena biblio-
grafie samostatně vyšlých knih, počínaje r. 1550a
konče 1900 v abecedním seřadění dle autorů po při-
padě dle hesel. Oddíl má 224 stran. Pro nás má ten
přehledný obraz slovinského písemnictva ještě tu za-
jímavost, že možno v něm sledovati vzájemný vliv
spřízněných slovanských spiseb na sebe. Čteme na
př., co přeloženo bylo z češtiny do slovinštiny a vy-
dáno ve formě samostatné knihy. Čteme to u výboru:
Beneš-Třebízský: Blodne duše. — Týž: Pošasti.
— Bílý Jan: Zgodovina svetih apostolov Cirila in
Metoda. — Chocholoušek Prokop: Agapija. —
Čech Svatopluk: 1. Jestřab contra Hrdlička. 2. Prve
skrbi. 3. Med knjigami in ljudmi. 4. Dr. Holman. —
Čekal X.: Preskušnja in rešetev. — Čelakov-
ský F. L.: Slovanské národné písně. — Erben K. J.:
Sveti večer. — Hálek V.: Godčevska Lizika.—
Hanka V.: Teměli ruskega jezika. — Hlinka V.:
Ne bodimo lipov les. — Holeček Jos.: Kako sem
izpovedal Turke. — Hrnčíř F.: Dva sveta večera. —
Janča Jan: Olga Žilinska. — Jelínek E.: Ukra-
jinske dume. — Jirásek Al.: Pardist. — Klecan-
da Jan: Na bojišču. — Klicpera V. K.: Na mostu.
— Autor pojal do své abecedy autorů i pseudonyma
a zkratky, kniha je udíž i slovníkem pseudonym slo-
vinských. Co do látky neobmezil se dr. Simonič jen
na díla slovinsky psaná, nýbrž pojal i díla cizojazyčná
buď od slovinských autorů sepsaná neb o Slovinsku
pojednávající. Tedy svého druhu sbírka materialií
Slowianin.
o Slovinsku.
doktor
Beneš
Chocholoušek Prokop
Agapija
Čo
Svatopluk
Jestřab
Hrdlička
Holman
Čekal
Erben
Hálek
Hank
Temět
Holeček
Janča
Jan
Žilinska
Jelínek
Uker
Jirásek
Al
Pardist
Klicpera
Simonič
Slovensko
Kako
Klecany
Slovinsko
Bílá Jan
Blodnout duše
Sveť večer
Godčevsko Lizik
31
article
Ze slovanských listů.
* Soudobně se sbírkami Čechů na Národní di-
vadlo v Brně, konají i Rusíni horlivé sbírky na vy-
stavění rusínského Národního di-
vadla ve Lvově. Doufají pevně, že roku 190
bude se už ve Lvově v rusínském divadle hráti.
* Slovinský tisk otiskuje báseň ruského
veršovce Sokolova »Na počesť slovinským ženám«,
otištěnou v »Novém Vremeni« jako odpověď na
adresu žen slovinských za zdar ruských zbraní.
* Slovinský básník A. Aškerc napsal veršem
legendu o Zlatorohu. Podobnou napsal svého
času i Němec Baumbach, Aškercova báseň je zcela
samoslatná a jak praví kritik »Slovenského Národu«,
obohacena ji slovenská literatura opravdovou perlou
* Obzor poznovu rozepisuje se o lhostejnosti
chorvatského obecenstva k původní dramatické tvorbě.
místo níž plní domy divadelní cizí lehká Musa,
Smutný zjev záhřebského divadla sdílí ovšem i di-
vadlo bělehradské a lublaňské, kde na př. známa-
sensační americká hra »Sever proti Jihu« tvoří hlavní
hřeb saisony.
Čecho
Rusín
A Aškerc
Zlatoroh
Němec
Baumbach
Aškercův
Brno
Lvov
Sokolov
Nový Vremit
Musa
32
article
Tygodnik illustrowany uveřejňuje
výsledek konkursu, jejž redakce listu vypsala na
nejlepší humoresku. Zasláno bylo 135 prací (52
z Varšavy, 20 z ostatní Kongressovky, 14 z gubernií
ruských, 39 z Haliče, 1 z Paříže, 1 z Poznaňska atd.).
Pravdivě humoristických prací bylo málo. Slovo
»humoreska« vůbec vyskytuje se v Polsku teprve
pozdě. Slovníkář Linde je neznal. Poprvé užito bylo
r. 1852 Edwardem Woynillowiczem. Čena neudělena
žádné z prací, nýbrž rozdělena mezi poměr ně
nejlepší zásilky. — Jiný konkurs vypsal haličský
zemský výbor a sice dramatický. Vítézem v něm
stal se mladý praktikant místodržitelství Julius
German (za veršované drama »Lilith«) a bývalý
herec Karel Matouš (za drama »Madej — zbój«). Za-
slaných prací bylo 91.
*Ruský divadelní svět je rozrušen tragickou
smrtí slavného kdysi moskevského tenora Ko-
šice, jenž, ztraliv hlas, se podřezal. Ruský tisk
jednomyslně viní jistou čásť kritiky z této smi ul.
Woynillowicz
Julius German
Karel Matouš
Madej
Varšava
Halič
Paříž
Poznaňsko
Polsko
Lilith
ko
33
article
* Slovinský tisk oslavuje 150. ročnici narození
slovinského učence Jiří Vegy, jehož logarythmi-
cké práce zjednaly mu slávu světovou. Vedle své
učenosti byl znamenitým důstojníkem, jenž se
osvědčil zvláště ve výpravě rakouské na Rýn.
* Kraj otiskuje stať professora Levšína »O ra-
něných v bitvách«. Počet raněných stále se menší,
rovněž i počet zabitých. V bitvě u Kanen bylo za-
bitých 95% a raněných 5%, ve válce 1877—1878
(ruskoturecké) bylo zabitých 31%, v burské válce
25% a ve válce francouzsko-německé pouze 149%,
ve válce čínsko-japonské docela jen 3 290!
* Dr. Pazdzo otiskuje v Slowie Polskim
serii článků o židovské emigraci v Haliči. Dospívá
k závěrům: Konec 19. století přinesl Haliči silnou
emigraci židovskou, silnější než emigrace Polákůa
Rusinů. Emigrace židovská v Haliči západní je sil-
nější než ve východní. Zde je způsobená přelidněním,
onde povznesením nárudohospodářské úrovně lidu
polského.
* Nestor polských spisovatelů T. T. Jež (plu-
kovník Miikowaki) v Curychu slavil v těchto dnech
80. své narozeniny. Z nejlepších jeho románů »o
život« vychází právě v českém překladu.
Stowianin.
Vega
doktor
Pazdzo
Poláků Rusin
T T Jež
Rýn
Halič
Curych
Kanen
profesor Levšín
34
article
Odborné spisy.
* Dr. Josel Jan Svátek: Uvedení do práva
mozinárodního. Nákladem Fr. Řivnáče. Cena 5 K.
V poslední době přibývá odborných spisů, určených
pro informaci vrslev širších. Máme již pěknou řadu
populárních děl z oboru filosofie, lékařství i práv.
K posledním řadí se také publikace dra. Svátka. Zvláště
poslední světové události vzbudily u nás přímo potřebu
informativního spisu o celém souhrnu otázek práva
mezinárodního. Spis má obšírnou čásť všeobecnou,
o dějinách práva mezinárodního až na naši dobu se
stručným přehledem politických dějin. Delší kapitoly
vykládají vznik institucí mezinárodních, vyslanectev,
konsulátů, vývoj válečnictví a pod. Část zvláštní zpra-
cována jest na základě učebnice Lisztovy, se zřetelem
k účelu knihy, jíž autor zamýšlel poskytnouti obecen-
stvu jakousi příručku bez intencí vědeckých a po-
můcku všem, kdož rychle chtějí se poučiti o běžných
pojmech a otázkách práva mezinárodníhlo. Kniha
psána jest uhlazeným slohem. Autor zmiňuje seo
dalších studiích, k nimž se chystá a bylo by jistě
vhodné zpracování thematu „Mezinárodních smluv
zemí koruny české“, jež by zajímati mohlo širší kruhy
Di. —a.
naší intelligence.
doktor
Josel
Svátek
Řivnáč
Lisztův
Francie
36
article
* Bursíkův Cestovní a výletní rádce, průvodce
k Srpově podrobné mapě král. českého. Jakýsi
český „Baedeker“, vypracovaný s podrobnou znalostí
kraje a prakticky sestaven. Dosud šest svazků: Krko-
noše, České Středohoři a východní Rudohoří, Okolí
pražské, dva svazky Šumavy a Plzeňsko. Požadavky
praktické mají zde slovo. Kam, kdy, jak vyjít či vyjeti,
co možno spatřit, kterak osvěžit schránku tělesnou,
kudy zpět? „Podrobně mapy království českého“ pro-
dávají se též jednotlivě po 60 h. „Rádce“ i mapy kou-
piti lze ve všech knihkupectvích.
Bursíkův
Srpův
východní Rudohoří
Šumava
Plzeňsko
Český Středohor
37
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se poprvé původní drama „Johanna Radimská“
od Jaroslava Mayera s pí. Kvapilovou v roli titulní,
se sl. Grégrovou, pí. Hübnerovou a pp. Steinsbergem,
Vojanem, Želenským a Řadou v ostatních rolích. Autor
této zajímavé novinky upozornil již dříve na sebe
několika knižními dramaty, především trilogií „V pod-
večer věku“, prací to nanejvýš pozoruhodnou, byt
i pro jeviště nepsanou a dnešní jeho debut na Ná-
rodním divadle vzbuzuje všeobecné očekávání. Dnešní
premiéra připadá 3. čtvrtce předplatitelů; příští re-
prisu dlužno odložit o týden, protože další repertoire
těchto dní zabrán bude v činohře především řadou
představení, v nichž vystoupí p. Seifert naposledy
v několika svých oblíbených rolích. Za tou příčinou
hráti se bude zejtra Ernstův „Flachsmann vy-
chovatel“, pozejtří v neděli odpoledne komedie
„Můstek“ od Grésaca a de Croisseta a v pondělí
večer Vrchlického „Noc na Karlštejně“. Na
pozejtří večer určen je Mozartův „DonJuan“. První
představení Smetanovy „Čertovy stěny““, zcela
nově nastudované a vypravené, jest ustanoveno na
úterek. Dnem 1. května počne v Národním divadle
slavnostní Smetanův cyklus na paměť dvacá-
tého výročí skladatelova úmrtí; zahájen bude operou
„Braniboři v Čechách“, načež následovati bu-
dou 2. května „Prodaná nevěsta“, 4. května
„Dalibor“, 6. května „Dvě vdovy“, 8. května
„Libuše“, 9. kvtna „Hubička“, 10. května „Ta-
jemství“ a 12. května v den výročí úmrtí mistrova
„Čertova stěna“. Činohra nastuduje teď nově
Rostandova „Cyrano de Bergerac“, jímžto se
rozloučí dne 3. května p. Jakub Seifert s Národním
divadlem, a potom vypraví veršovanou hru „Dce-
ruška hostinského“ od Karla Maška spolu
s aktovkou „Stará istorie“ od dánského spi-
Radimská
Mayer
Kvapilův
Grégrův
Hübnerův
Steinsberg
Vojan
Želenský
Seifert
Ernstův
Flachsmann
Croisset
Vrchlický
Mozartův
Smetanův
Dalibor
Libuše
Hubička
Rostandův
Cyrano
Mašek
Karlštejn
Čechy
národní divadlo
národní divadlo slavnostní
čertův stěna