ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3d9ef390-7128-11dc-8131-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 144, place 92, org 19, work 16
1 masthead
22 dubna 1904. Číslo 112.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
E. v Žebräce 23.14, odBor Ú. M. Š. v Jičíně 200. — z pokladničky č. 784 v Řeznickém domě v Praze 4. 10. z pokladniček č. 26 a 567 „u Choděrů“ v Praze 68.40. žáci II. ročníku státní průmyslové školy na Smíchově (odbor strojnický) 100.—, členské příspěvky z Prahy 50.— K. Správní výbor spolku „Zlatá kniha“ v Písku, jenž nedocházel již po delší dobu potřobné podpory, usnesl se, že se má spolek rozejíti a určil, aby polovice jmění připadla Ústřední Matici školské. Částka, jež po uzavření účtů na Ústřední Matici školskou při- padla, činí 1771 K 33 h. Mimo to věnoval správní výbor „Zlaté knihy“ Ústřední Matici školské bednu knih, jimiž poděleny byly matiční školy — Elektrické hodiny pro Prahu. Při jednánío upravení hodin pouličních v Bělského třídě v Holešo- vicích upozornil starosta p. dr. Srb, že bylo by zá- hodno pomýšleti na zavedení stejné, přesné časomíry v Praze. V dalším jednání upozornil p. starosta, že jes nevyhnutelně nutno při zavádění elektrických hodin vypracovati jakýsi základ, dle kterého by při po- slupném zařizování elektrických hodin bylo postupo- váno, aby snad později při rozšiřování sítě nevyskylly se nožné závady, po případě zbytečné výdaje pře- kládáním proudovodů. Vypracování projektu svěřeno bylo řediteli hasičského sboru voj. inž. p. Vejdělkovi, o kterém ve včerejší předběžné schůzi bylo jednáno.
Ú M Š Choděra Srb Ing Vejdělek Jičín Praha Smíchov Písek Holešo řeznický dům spolek „ zlatý kniha Žebräce zlatý kniha
5 article
Účelem elektrických hodin jest především dosažent stejného chodu všech hodin v Praze, mimo to mohou elektrické hodiny býti umístěny i na místech nepři- stupných, mechanismus hodin jest jednoduchý, kon- trola hodin snadná, náklad udržovací malý. Myšlenka elektrických hodin sestává v tom, že se mechanicky přesně jdoucími hodinami, které jsou ve spojení s elektrickou batterií, uzavírá neb přerušuje v inter- valech 1 vteřiny neb 1 minuty proud batterie, čímž vysílají se sinchronické impulsy do podružných, t. zv. sympatetických hodin, které do příslušného vedent jsou vpojeny, takže jdou přesně jako hodiny hlavní
Praha
6 article
Aby eventuální vady obmezily se jen na určitou oblast a nevyskytly se najednou na všech hodinách v Praze nebo značné její části, jsou v Praze mimo hlavní hodiny v radnici staroměstské projektovány ještě4 hlavní hodiny rayonové, které jdou samostatně a hodi- nami z radnice udržují se ve stejném chodu hodinovou regulací. Na poboční hodiny připojují se teprve ho- diny sympatetické a sice rozděluje se i zde počet od- vislých hodin na více tratí, aby vyskytlé vady na ve- dení byly pokud možno na malý počet hodin přene- seny. V Praze jedná se především o přeměnu hodin nynějších, t. j. věžních a kandelábrových, mimo to o zavedení nových elektrických hodin menších. Tyto poslední umístí se ve hlavních ulicích celé Prahya upevní na konsolách ve výši asi 3 metrů na domech neb sloupích elektrických, do tramwaye nebo osvětlení a to blíže celonočních svítilen, takže nebude třeba je osvětlovati. Těchto hodin navrhuje se 64. V pro- jektu jest pamatováno na spojení se stanicí meleorolo- gickou a na přesně vypalování děla v poledne cestou elektrickou. Proudovodv navrhují se svrchním vede- ním, drátem siliciobronzovým, vpojení hodin do prou- dovodů má být provedeno způsobem parallelním. K po- honu možno použit batterií, accumulátorů neb může se bráti proud přímo ze sítě osvětlovací. Celkový vý- dej rozpočten jest na 58.000 K a úhrada je na 3 léta rozvržena. Udržování hodin má být převzato sborem hasičským, který má potřebný personál při službě telegrafní. V zájmu rychlého provedení předběžných prací bylo by záhodno, aby tento projekt co nejrychleji byl projednán a uskutečněn, aby odstraněna byla zá- vada nesprávného chodu hodin.
Praha
7 article
— Vyšehradský tunel přístupen Bude obecenstv se svolením městské rady přiští neděli dne 24. t. m. Nycházku uspořádá místní odbor Národní jednoty pošumavské na král. Vyšehradě ve prospěch českých menšin. Obecenstvo shromáždí se o 2. hod. odpoledne u vyšehradského přívozu, kde bude postaráno o od- borný výklad. Po výkladu bude tunel s obou stran obecenstvu ořístupným až do 6 hodin odpoledne. Za nepříznivého počasí bude vycnázka odročena na příšt neděli dne 1. května. Lze očekávati, že tunel i účel, kterému věnováno vstupné, přiláká tisíce pražského obecenstva, aby shlédlo dílo moderní techniky, kte- rým povznesen má býti význam král. Vyšehradua umožněn hospodářský rozvoj přilehajících obcí. — Z rakonských stálních dráh. Ředitelství státních Hráh v Praze ohlašuje prodej starého materiálu ve skladištích v Podmoklech a Lounech ležícího. Offertní vzorce, jakož i dolyčné podmínky dostati lze u ředi- telství státních dráh (oddělení 4.), kamž zapečelěné jednokorunovým kolkem a nápisem „Offerta na starý materiál“ opatřené offerty, nejděle do 30. dubna t. r. do 12 hod. v poledne podány buďtež. — Nový tržní žád pro král. hlav. město Prahu Po řadu let volají trhovci, konsumenti a kruhy živ- nostenské po opravě tržního řádu pro Prahu, celá řada schůzí veřejných konána a různé návrhy inter- esované kruhy podávaly, až konečně nyní tato důle- žitá otázka blíži se ke svému uskutečnění. Tržní řád dosavadní již naprosto nevyhovoval a stesky proti němu pronášené byly oprávněny. Řád ten schválen byl v roce 1871 a v květnu 1872 vstoupil v platnost
m . Nycházko Loun Vyšehrad Praha Podmokly
8 article
Nedle tohoto řádu je v platnosti od roku 1897 řád pro staroměstskou tržnici. Městská rada vypracování no- vého řádu svěřila správní radě staroměstské tržnice, klerá horlivě ujala se oblížného úkolu. Tento úkol byl nesnadný proto, poněvadž v řádu tržním musí býti respektováni všichni interesenti, tedy prodej ve velkém i v malém a nepatrném, na druhé straně chrániti oprávněné živnostníky a neklásti překážky volné soutěži a svobodnému obchodování; stejně však musí chrániti zájmy kupujících. A všechny tyto zále- žilosti mnohdy jsou tak protichůdné, že zapotřebí dlouholetých zkušeností, aby všem těmto zájmům bylo vyhověno. Podkladem pro tuto práci byla projevená přání různých společenstev, spolků i projevů schůzi veřejných a mnohá přání byla v návrhu nového trž- ního řádu respektována. Magistrátní sekretář p. dr- Mráz a dlouholetý správce tržnice p. Kuthan, prvý jako právník, druhý jako praktik, opatřili bohatý ma- leriál, při čemž ovšem přihlíženo ke zkušenostem. docíleným ve městech světových, sludována jich za- lízení tržní a co dobrého, z nich vybráno. Správní rada tržnice za předsednictví administrátora daně potravní p. Ferd. Mellana zvolila ze svého středu nej- prve referenta pro radu městskou i sbor obecních slarších p. Al. Vaníčka a konala již 10 schůzí, v nichž návrh nového tržního řádu byl probírán. Návrh. o němž mohou se nyní vysloviti i příslušné korpo- race, rozpadá se na 6 oddílů a sice: I. Ustanovení všeobecná. II. Tržnice staroměstská. III. Tržnice masa při ústředních jatkách a trhu dobytčím. IV. Trhy Čenní. V. Trhy výroční. Vl. Všeobecná sazba tržní. Z obšírného elaborátu uvádíme některé podrobnosti.
Mráz Kuthan Mellan Vaníček
9 article
Tržní řád ustanovuje, které věci mohou se prodávati v obchodu tržním, v kterých ulicích a místech, které dny a hodiny a stanoví poplatky. V Praze ko- nají se trhy denní, výroční a pouti. Každý má právo na trh přijíti se zbožím všelikým, s kterým je dovoleno obchod véstí. Je-li k prodávání některého zboží za- potřebí koncese, mohou je prodávati jen ti živnostníci. kteří mají koncesi. Na tržišti jsou oprávněni kupovati všichni, kdož tam přijdou. Nedovoluje se prodávati zboží na místech nevykázaných a mimo tržní hodiny Zvláště přísně jest zakázáno zboží tržní po cestě neb na nádražích, po hospodách a pod. prodávati a ku- povati. Při přestoupení zákazu stihne trest prodáva- jíciho i kupujícího. Prodávati zboží po domech do- veleno jest oprávněným podomním obchodníkům Prodávati zboží na tržiště přivezené nedovoluje se prostřednickým osobám, vyjímaje členy rodinya vlastní čeleď těch, kdož zboží dovážejí a oprávněné živnostníky komisionářské, kteří živnost osobně pro- vozují. Zboží na tržišti může se prodávati po kusech, na míru nebo váhu, náležitě cejchovanou. Seno a sláma smí se prodávati jen na váhu. Veškeré tržní zboží podléhá dozoru zdravotně policejnímu. Trhovci a jich personál povinni jsou mezi sebou a ve styku s obecenstvem vždy zdvořile jednati. Potraviny k pro- deji určené na holou zemi nedovoluje se vykládati.
Praha
10 article
Potraviny jako tvaroh, sýr, husí krev a pod. při pro- dávání a kupování do holých rukou bráti se zaka- zuje. Trhovci mají svá stanoviště v čistotě držeti. Od- hazování odpadků, obalů a pod. je zakázáno. Zbož na tržišti koupené má kupující z tržiště ihned vy- praviti. Prodávati pokrmy a nápoje v trhu se nedo- veluje. Prodavači jsou povinni za místo na trhu pla- titi poplatek. Přestupky tržního řádu trestají se po- kutou do 200 K, v případech nepatrných může se jen důlka uděliti. Pokuty připadnou ústavu chudých. — N tržnici staroměstské smí se k prodeji vy- kládati: maso, uzenářské a masné výrobky, zvěřina, drůbeže, ryby všeho druhu, ústřice, škeble, raci, la- hůdky, ovocné a zelinářské konservy, mléko, máslo, tvaroh, sýr, margarin, sádlo, vejce, med, pečivo, mlýn ské výrobky, luštěniny, jedlé zahradní, lesní a polní
ústav chudá N tržnice
11 article
plody, hliněné a košikářské zboží. V mimořádných případech může býti prodej dovolen i v Rytířské ulici Tržnice otvírá se v létě o 4, v zimě o 5 hod. ranní, trh však začíná o 2 hodiny později a trvá do 3 hod. odpol., před neděli a svátky do 6 hod. odpol. V ne- děli a ve svátek trvá trh do 10. hod. dopol. Zboží z vozů skládá se v Rytířské ulici, po složení vozy ihned musí odjeti. Ostatní trhy denní jsou: Na Starém městě v ulici Rytířské trh na zelí a bram- bory, na Uhelném trhu květiny všeho druhu a věnce čerstvé a sušené houby, dřevěné nádobí kuchyňské, rohožky, košťata, jalovec, věchtoví; v Kotcích bram- bory v drobném; v Havelské ulici zelí a zelenina všeho druhu; na Ovocném trhu ovoce všeho druhu v Rybní ulici, na Masném trhu, na břehu při Rejdišti pod klášterem křižovnickým ryby; u staroměstských masných krámů trh na zeleninu. Na Novém městě na Havlíčkově náměstí trh na čerstvé neb sušené ovoce, dále slámu, seno, píci, dříví ke slavbě a palivu, uhlí — vše na vozích; v Lazarské ulici ovoce, zele- nina, brambory, houby, vejce, máslo a tvaroh; v So- kolské třídě a na Tržišti na Malé straně máslo, tvaroh.
rytířský Nový město Havlíčkův náměstí
12 article
sýr, sádlo, vejce, drůbež živá neb zabilá, zvěřina, raci, žáby, květiny, věnce, houby čerstvé a sušené, košťata, brambory, zelenina, ovoce, zob; v Josefské ulici ryby; na Hradčanech na Pohořelci, na Vyšehradě a v Holešovicích totéž co na Malé straně. Před svátky vánočními a velikonočními mohou se ryby prodávati i na jiných místech v ulicích. Mléko a smetana smi se denně prodávati v ulicích do 9. hed. dop. (kromě ambulančního prodeje). Prodavači ovoce musí ozna- čiti zboží cenou za 1 kg. Poplatky obnášejí z vozů 40 hal., z vozíků 20 hal. a trakařů 10 hal., z men- ších nádob (nezabírajících více než 1/4 m) 4 hal., ze stánků květinářů do 4 m. 20 hal., od rybářů z 1 vozu 2 K, z kádě 1 K, necek 40 hal., putny 6 hal. Z po- uličního prodeje mléka na stálých stanovištích z vozu ročně 32 K, vozíku 16 K, z nádoby 8 K. Pro am- bulantní prodej platí sazba dvojná sobná.
Hradčany Pohořelec Vyšehrad Holešovice kg
13 article
— Záplava, vzniklé z nedělní bouže a průtrž mračen. Od minulé neděle, kdy v noci bouře a průtrž mračen přenesla se od Prahy k severovýchodu Čeda a kdy prudkým lijákem rozvodnily se veškery řeky na české pahorkatině severní a zvláště v předho orlickém, rozlévá se po páté voda labská po nižině Nynější záplava, která dostupuje výšky v různých polohách od Lysé až k Pardubicům 120—200 cm, jest již velice neblahá, poněvadž zakaluje a vyplavuje z polí setbu a první výhony obilní, na lukách pak zanechává rmut s hor, který zadrží na žas dlouhý vzrůst travin. Na polích vyšších v pahorkatině uči- něna škoda hlubokými rýhami v polích, s nichž ornice odnesena, v nižších polohách liják a strž mračen tak udeptaly půdu, že učinila se na povrchu tvrdě kůra. již nutno roztrhati a nově pole zaseti. — Letos krajina labská trápena jest opravdu permanentní záplavou, která i zdraví lidskému již počíná býti nebezpečna.
Praha Lysá Pardubice centimetr
14 article
— Převážení nemocných osob v Praze. Magi- strát pražský upozorňuje vyhláškou, že k dopravo- vání osob onemocnělých nakažlivými nemocemi neni dovoleno použivati povozů sloužících k dopravě vše- obecně, nýbrž že určen jest zvláštní obecní povoz, k dopravě nemocných v leže účelně zařízený, jenž jest vycvičenými zřízenci doprovázen a stálé desin- fekci podroben. V případě potřeby jest třeba toliko obrátiti se na městského okresního lékaře, kterýž bez průtahu tuto bezplatnou dopravu dá obstarati — Nedělní živelní pohroma. Z Klukovicu Smíchova se nám sděluje: Nedělní průtrží mračen a krupobitím postižena byla též osada Klukovice a část pozemků hlubočepských. S mnohých polí strhánaa odplavena úrodná prst, zaseté obilí a na níže polo- žená pole nanesena vrstva bláta a kamení. Zejmena spustošena byla pole rolníků pp. F. Leflera, B. Ša- monila, F. Hory, A. Žufníčka a K. Šimáčkové. V údolí dalejském poškozena zelinářská zahrada. Byty při potoce byly stěží před zátopou uchráněny. O živelní pohromě podána byla zpráva okresnímu hejtmanství a poslanci za okres smíchovský.
F Lefler F Hora A Žufníček K Šimáček Praha Klukovice šomonil Klukovik Smíchov
15 article
— Změny držebnosti. Hostinský v Praze pan Štěpán Šafer, koupil s manželkou Alžbělou od sta- vitele p. Františka Janouška dům čp. 336 s hostincem v Žižkově třídě v Karlíně za 60.000 K. Pp. manželé Josef a Marie Popelovi koupili od městské obce kar- línské stavební pozemky čís. kat. 489, 490 na inva- lidovně v Karlíně za 25.415 K a vystaví na nich dva třípatrové domy. Pp. Josef Cvekl, Václav a Emilie Ringesovi a spol. koupili od městské obce karlínské stavební pozemek č. kat. 491 na invalidovně v Kar- líně za 12.196 K 80 h. Mistr zednický pan Antonín Šetela koupil s manželou svou Annou od p. Josefa Fischera-Novotného čásť stavebního pozemku č. kat. 1503/6, 1503.7 na Smíchově za 12.400 K a vystaví na něm třípatrový dům. Pan Karel Nedvěd koupil po- levici domu čp. 101 u Král. Obory v Bubenči za 12.625 K Choť stavitele paní Marie Víšková koupila od p. Františka Horského polovici pozemku č. kal. 251/64 v Libní za 20.000 K. Pp. manželé Antonín Anna Jakubíčkovi koupili od pp. manželů Váciava a Anny Dědicových domek čp. 565 s pozemky č. kat. 829/2 v Libni za 8000 K.
Šafer Janoušek Žižkův Josef Popel Cvekl Václav Ringes Šetel Anna Fischer Novotný Nedvěd Král Víšková Horský Antonín Jakubíček Dědicová Praha Karlín Kara Smíchov Bubeneč Libeň
16 article
— K úpadku svato-václavské záložny. Zemský soud v Praze a v druhé stolici také vrchní zemský soud prodloužily výboru svato-václavské záložny lhůtu k předložení konečné bilance na místě 17. února do 17. června. Několik věřitelů podalo proti tomuto rozhodnutí stížnost k nejvyššímu soudu ve Vídni, jenž vzhledem k tomu, že nebyli o prodloužení konečné lhůty slyšeni věřitelé, rozhodl, aby lhůta byla zkrá- cena. Na základě tohoto výnosu nařídil zemský sou v Praze ku předložení bilance rok na den 5. května — Doprava trestanců. Do trestnice na Borec u Plzně bylo včera Prahou dopraveno 10 trestanců z Brna. — Nalezená kořist. V lese u Hrdlořez byl nalezen objemný balík s různými předměty, jež neznámí dosu pachatelé odcizili hostinskému p. Jandovi v Horních Počernicích. — Nehody a úrazy. Služka Antonie Trojánkova 33 roky stará, včera ráno v domě č. 13 ve Všechromech spadla s půdy a utrpěla těžké vnitřní poranění a zlo- mení levé nohy. Zraněná byla odvezena do zdejšt všeobecné nemocnice k léčení. — Tamtéž byl dopraven Sletý školák Frant. Štěpánek ze Třebotova u Zbraslavi. jemuž válec, jímž kočí hroudy na poli drtil, rozmačkal pravou nohu — Trapický osud stihl v Berlíně dlící žačku hu- debního ústavu, pocházející z Litoměřic, kde žila její matka. Zasnoubila se v Berlíně se zubním technikem, vnukem majitelky hudebního ústavu, a oznámila to telegraficky své matce. Toužebně očekávaná odpověd od této však nedocházela a nevěstě nezbylo, nežli dopsati známým v Litoměřicích o sdělení, proč j matka neodpovídá. Když dostala pak zprávu, že její matka dne 7. dubna zemřela, zachvácena byla dívka, jež o nemoci a úmrtí své matky ničeho nezvěděla, prudkými křečemi a mluvila tak zmateně, že ženich její musil ji dopraviti do ústavu pro léčení nervových
Janda Nehoda Trojánkův František Štěpánek Praha Vídeň Plzeň Brno Hrdlořezy Horní Počernice Třebotov u Zbraslav Berlín Litoměřice
17 article
— Z Kostelce n. Orl. (Pův dopis) (Pohřeb n. Karl Perlheftra.) Dva přátelé jedním dnem odešli, dne 18. dubna zemřeli zde p. JUDr. Viktor Faltis, zemský advokát a Karel Perlhefter, zakladatel a ředitel spořitelny, býv. starosta města a hasičské župy vých. Čech, nestor českých hádankářů atd. Jaké oblibě ze- snulý p. Karel Perlhefter se těšil, to dokázal nejlépe pohřeb jeho, jenž konal se ve středu dopoledne. Prů- vod smuteční zahájila všechna mládež škol kostele- ckých, na to následovala řada spolků v čele s východo- českou župou hasičskou. Podle rakve nesly dívky věnce a kytice se stuhami a případným věno- váním, jež věnovali přátelé a spolky. Za rodinu če- ských hádankářů věnovali věnce p. Fr. Vydra, rodina Hauerova a strýček kytici se stuhami. Církevní obřady vykonal místní děkan za assistence duchovenstva. Pohřební zpěvy místních pěvců řídil ředitel kůrup. Jeřábek. Za rakví kráčeli příbuzní a nekonečná řada ctitelů zesnulého z města i z okolí. Rodina českýe hádankářů uctí památku jeho věnováním 200 K Ú. M Š. na (6.) diplom. — Z Košíř. Ke včerejší zprávě o epidemii tyíu střevního v Košířích sděluje místní městský úřad, že v městě tomto není dnešní doby ani jednoho případu onemocnění střevním tyfem. Tři případy onemocnění od 1. ledna 1904, jež se zde udály, nelze vzhledem na 10.000 obyvatel považovati za epidemii. nemocí.
Perlheftra JUDr Faltis Perlhefter Čo Hauerův Jeřábek Kostelec můj Pr Košíře
18 article
— Fotoprafie pařížských delegátů pp. Gaye Caira, velmi zdařile provedené v atelieru pana Langbansa jsou vystaveny ve výkladní skříni závodu ve Vodičkově ul. — Lontková divadla. Na národním loutko- vém divadle Klubu vlast. přátel dra. Paříka a Tře- benicka v sále býv. svatováclavské záložny (vchod z Řetězové a Karlovy ulice) hraje se dnes o 5. hod. odpol. „Strakonický dudák“. Po představení Kašpár- kovy hádanky a pohádky s odměnami. —- Panorama. Divoky příboj Severního moře, rozervané skály tamního pobřeží a lázně severu Svit. Swinemünde, Westerland, Heringsdorf, Misdroy Helgoland atd. zachytil v 50. obrazech p. inž. Lad. Baudiš, městský chemik v Praze a vystavuje kollekci svou tento týden v panoramatu Národní jednoty po- šumavské ve Ferdinandově třídě. — Půvabnou cestu »Ostrovem Rujanou do Štokholmu« možno viděti dnes a zejtra v 50 obrazech v panoramatu »Gea«v Praze II., v Palackého ulici č. 15, ve prospěch Ná- rodní jednoty severočeské. Nedělní klid. Výbor spořitelny městskév Brandýse n. L. uanesl se zavésti v úřadovnách spo- řitelny ode dne 1. června nedělní i sváteční klid.
Langbansa Pařík Ing Baudiš Vodičkův ulice Karlov ulice severní moře Swinemünde Westerland Heringsdorf Praha Ferdinandov třída Rujana Palacký ulice Ná Brandýs Lontková divadlo vý divadlo klub Panorama Misdroy Helgoland
19 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dvě dosud neznámé oběžnice vypátral dvorní rada Wolfl na zemské hvězdárně heidelberské foto- grafií oblohy. Náleží do 12.5 třídy světlosti a jsou blízko rovníku v souhvězdí Panny. = Tajemník hr. Lonyayové zatčen. Z Paříže, 21. dubna. »Petit Parisienne« oznamuje, že v Ant verpách zatčen byl tajemnik hraběnky Lonyayové Géza Kömlös na lodi »Hall«. Zpronevěřil mnoho cenných předmětů a šperků. Jest teprve dvace let stár. = Vznešení zlodějové. Z Paříže se sděluje : Ve- likou sensaci budí zde zatčení jistého velkoprůmysl- níka z Havru, jenž ukradené cenné papíry obnosem 7 millionů prodával jisté bance. Až dosud zatčeno bylo ve věci té šest osob, jakožto spoluvinníků na krádežích a prodejích. Mezi nimi jest i několik aristokratů. Jmén až dosud pařížská zpráva ne- uvádí, kromě vůdce »vznešené« té čety zlodějské 50letého barona Chabreye, jenž obýval překrásný letohrádek v okolí Paříže. = Prchl, zanechav dva milliony dluhů. Z Nizzy se sděluje, že odtamtud prchl baukér Gayrand, za- nechav dva milllony passiv. Byl ředitelem dvou tamních bank.
Petit Parisienne Kömlös Chabrey Paříž Havre Nizza Hall
20 article
= Zatčena pro zločinné operace. Z Vídně se sděluje: Sensaci budi zde zatčení porodní báby Ju hany Roltensteinovy, jež měla rozsáhlou klientelua zaměstnávala se tajnými operacemi. Při domovní prohlídce přišla policie na mnoho dopisů, kterými kompromitovány ženy nejrůznějších společenských tříd. Když muž zatčené přišel domů a viděl svou ženu v rukou policejních, skácel se zděšen, mrtvicí byv raněn. = Náhlá smrt policejního komisaře, Z Vídně se sděluje, že policejní komisař Alois Vosa, rodilý z Chomutova, jenž v minulé noci obstarával bezpeč- nostní službu za příčinou plesu dvorního, za návratu domů náhle zachvácen byl mrtvicí a skonal, = Smtelný pád s kola. Z Mnichova se sdě- luje, že se tam usmrtil včera večer pekař G. Sokol. zaměstnaný od 24 let v »Pražské pekárně«, tím, že narazil celou silou hlavou na strom, když byl si vyjel — poprvé — na kole, kteréž ještě řádně říditi nedovedl. = Požár v Torontu. Z Londýna se sděluje Škoda, způsobená požárem v Torontu, páčí se na 3 milliony liber šterl.; pojišťovny hraditi mají z toho dvě třetiny. 123 velkých budov bylo zničeno; 200 firem pozbylo dílen svých, 5000 dělníků jest bez chleba, osoba nezabynula však žádná.
Alois vosa G Sokol Požár Vídeň Chomutov Mnichov Toronto Londýn Škoda
21 article Z literatury.
Z literatury. Z dějin písemnictva. K nové knize Ferd. Brunetičr a. *) 22— Brunetiěre není z těch literárních historiků, z jejichž spisů vyvírá nové hnutí duševní, nové literární proudy, není též z těch, kteří ovládají svoji dobu — ale jeho knihy přes to mají jednu neobyčejně dobrou stránku: po- dávají thema důkladně promyšlené, určitě jasně, zabývají se vždy základními otázkami a dovedou vyhledati to, co je podstatné, akutní, nutné. Autor je dávno již vyrovnán sám s sebou, súčtoval se všemi »posledními otázkami«, se vší metafysikou, se všemi problemy, které ně- kterou duši tíží a tísní nerozhodnuty po celý život, a proto mají knihy jeho ten dogmatický. bezpečný a rozhodný sloh, onu jasnou přehled- nost učebnie, katechismů, založených na ne- hybné, osvědčené basi. Ovšem, že tato předpo- kládaná bezpečná základna má jenom po melho- dické stránce cenu — věcně je z pravidla pro každou vědeckou knihu více než pochybná — ale je občas příjemno i prospěšno čísti takové věci bez hypothes a bez dohadů, v nichž látka daná se lehce formuje v stručné, obsažné kapitoly.
Ferd
22 article
Francouzskému způsobu psaní ovšem me thoda Brunetirova neodpovídá, a projevuje-li se v čem u něho Francouz, je to tím, že jeho systematické, široce založené cykly pravidelně zůstávají nedokončeny a místo několika svazk schematicky napsaných dle plánu předem roz- vrženého objeví se jen jediný, jenž thema na jednom příkladě vyčerpává: jako na př. jeho široce založený »vývoj literárních genrů«, z něhož zbyl jen úvodní svazek dějin literární kritiky ve Francii. Brunetiěre je si vědom této nedůslednosti, a v předmluvě své právě vyšlé knihy »Dějinách klassické literatury francouzské« netají se tím, že pokračování velkého toho pětidilného spisu nikterak není zaručeno. A první část prvního svazku, která právě vyšla, nenasvědčuje také, že by autor již nyní v svých přípravách byl došel k vlastnímu thematu knihy: k vysti- žení a podrobnému vylíčení klassického věku francouzské literatury. Brunetičre dotýká se knihou svojí základní otázky nejen francouzské, ale evropské literatury: ten tajemný téměř stále znovu se opakující vliv antiky, na němž jakoby závisel všechen literární život Evropy, ať již probouzí renaissanci, ať pseudoklassickou, at klassickou epochu, ať obrozuje romantism, neb ať konečně v naší době znovu stává se útoči- štěm tvůrčích duchů, je jednou z nejzajímavěj- ších záhad v literárním vývoji Evropy a chce-li
Francouz Francie Evropa
23 article
Brunetire pokusiti se na franeouzském klassi- cismu o její řešení, podniká tím dílo vskutku rozhodné a základní pro studium literární. Ovšem děje se jemu stejně jako všem téměř, kdo po- kusili se o tuto otázku: renaissance zvábi je především a často na dobro k sobě. A tak iv Brunetirově knize první svazek je jen jí věno- ván. Třeba že celkový program díla se zabývá jen literaturou francouzskou, hlavně klassické periody, zabývá se první svazek renaissancí ital- skou, pak vůbec renaissancí evropskou, a n konec renaissancí francouzskou. K velké řadě spisů o renaissanci — zvlášť z poslední doby nepřináší Brunetirova kniha nic myšlenkově zajímavějšího než Symondsovy, Paterovy neb Ju- stiho práce; ale pro literárního historika jeho *) F. Brunetičre: Histoire de la littérature francaise classique. 1515—1830. Paris Delagrave 1904) I. čistě literární hledisko není bez významu,a pečlivé studium detsilní opravuje tak mnohý předsudek a chybný soud. Těch neplných sto stránek, na nichž literární renaissance v jeho knize je vyložena, vzbuzuje mimoděk přání po podobné přehledné knížce u nás. Ale zdá se, že přes všechen hlučný náš literalism posledních let skutečně studium literatury nemá u našich lidí dosti sympatil.
Brunetirův Symondsův Paterův Histoire jít le littérature Paris Delagrave
24 article
Slovanské spisy-
25 article
* P. N. Miljukova Obrazy z dějin ruské vzdě- lanosti. Díl I. a II. Přeložil prof. V. J. Dušek. Výboru nejlepších spisů poučných kniha XX. Nákladem J Laichlera. Professor Miljukov, autor mnoha děl z oboru kul- turní historie Ruska, platí za předního zástupce strany, která usiluje o provedení reforem veřejného života na Rusi ve smyslu západnickém. Sám se nepočítá k žádně straně, naopak, snaží se výslovně najíti jistý střed mezi „Národovci“ a mezi „Západníky“. S ne- smírnou pili snesl ve přítomném díle a srovnal do úhlu určitých hledisk bohatý materiál, vysvětlující společenský i politický vývoj ruského živola. Už roku 1730, po náhlé smrti nezletilého caře Petra II. stal se na Rusi pokus, zavésti jistou formu ústavnosti na místě vlády absolutní. Pokus vyšel ze šlechty s knížetem Vasilem Dolgorukým a Michalem Galicinem v čele. Také vysoký úřadník, Fick, Němec, byl mezi předáky hnutí. Koruna carská nabídnuta vévodkyni kurské a předložena jí zároveň listina, zru- šující dosavadní formu samovládnou a zavádějící na jejím místě jakousi ústavnost, vypracovanou na způ- sob tehdejší švédské vládní formule. Carevna pode- psala, leč přívržencům samoděržaví podařilo se, při- měti ji, aby slovo své odvolala a listinu opět zničila. Památná událost odehrála se v Kremlu dne 25. února 1730. Odpůrci převratu měli den před tím schůzi, kde usnesli se na krocích ve prospěch zachování zdědě- ného způsobu vlády. Sedmdesát zástupců vyššt šlechty a devadesát pět důstojníků stráže podepsali listinu Dne 25. února obě strany shromáždily se v audienční sini, a tu se odehrály velmi pohnuté výjevy. Mluvčím „ústavných“ byl kníže Dolgorukij, „protiůstavných kníže Čerkaskij.
Miljukov profesor V J Dušek Rus Dolgoruká Michalus Galicin Němec Dolgorucký Čerkaskij Rusko Kreml J Laichler
26 article
— „Kdo vám dovolil osvojovati si slovo ve vě- cech zákonodárných?“ oslovil Dolgorukij Čerkaského. — „Vy jste carevnu podvedli,“ horlil v odvetu oslovený. „Žádali jste o zavedení ústavy jmé nem stavů a my, zástupci stavů, ani jsme o vašem kroku nevěděli... Není těžko rozeznati, kterak za štítem lesklých principů, jak už bývá, skrývaly se na obou stranách popudy nižšího rodu, osobní ctižádost a chtivosk vlády. V psychologickém okamžiku přispěla na pomoc nerozhodné, váhajicí cařici její sestra, Kateřina Me- klenburská. Samoděržaví bylo znovu slavnostně pro- hlášeno. Dnes má ovšem fantasie volné pole a západníkům nic nebrání rozplývati se v úvahách, jaké blaženosti národního života byla by se stala účastnou svatá Rus, kdyby se záměry knížete Dolgorukého a jeho společ- nosti byly tehdy skutečně vydařily. Nám ovšem kteří se snažíme nazírati bez předpojetí současné události i historická fakta, nezdá se pokus se západni- ckými formami vlády („zdání ústavnosti“), provedený na př. u mladých kulturně — balkánských národů slovanských, tak tuze povzbuzujícím! Či snad ná- rodům srbskému a bulharskému těch několik deseti- letí illusí konstitučního života, jež nám bylo dopřáno spolusledovati zrakem ustrnulých současníků, přineslo vskutku nějaké překvapující „dobrodiní“ ať už ve smyslu mravním či hmotném? Jsou, pravda, jisté vy- moženosti pokroku a rozvoje, které se nedají popříti. Ale kdo praví, že by těch nebylo bývalo dosaženo a snad v hojnější míře za jiného způsobu vlády?
Dolgorucký Dolgoruký Kateřina I
27 article
Professor Miljukov jako srovnávací historik, vlastně srovnávací anatom kulturních dějin ruských, se zjev- ným úsilím se vynasnažuje zachovati práci své akcent i gesta přísně objektivnosti. V „závěrech“ oddílů ovšem i u něho proniká dost zřetelně už tendence. Potřeba sesílení státnímoci na Rusi nevznikla dle něho jako násiedek vnitřního vývoje společnosti, nýbrž jako následek vnější nutnosti, ochrany ří- še. Bylo potřebí silné státní moci pro vojenskou obranu země. Vývoj pravidelné správy dovršoval se neobyčejně pomalu, vládní instituce zřizovány pod tlakem bezodkladných potřeb a odpovídaly jich povaze. měly ráz buď finanční, buď vojenský. Jako základní rysy takého historického vývoje považuje autor tudíž jeho primitivnost na jedné, a úplnou svéráz- nosi na druhé straně. Primitivný, po řadu mnoha století a potom rázem zimničně, ku předu se valicí proud dějinného vývoje musil přivésti roztržku se slarot tradicí. Vytvořiti novou tradici nedovolovaly poměry ruské duchovní vzdělanosti. Ta se liší od ostatní „evropské“ zvláště způso- bem, jak zde vznikl známý rozpor mezi světovým názorem intelligence a světovým názorem panujícího učení náboženského. Angličan bez velikého odporu svého duchovenstva, jakmile mu začalo býti nevolno ve starém církevním rouše, vzepjal se a staré roucho prasklo u něho ve svých švech. Nepospíchal je však svléknouti, nýbrž byl spokojen, že měl nyní svého vlastního národního boha, k němuž se mohl utíkati bez prostřednictví Rtíma. Ve Francii starý nábožen- ský úbor byl z pevnější látky. Když v něm novému duchu přestalo býti volno, všecky námahy uvolniti se zůstaly u něho marny. Volné světské myšlence ne- zbývalo, než odhoditi zcela staré náboženské roucho.
Miljukov Angličan Rus Francie
28 article
Naslala úplná rozluka mezi novou intelligencía starým jidovým názorem. Ruská církev prvních století nebyla v poměrech, aby dovedla vychovávati společnost. Pohanská ruská starobylost dlouho zů- stávala nedotknuta, trvajíc zároveň s formami nové víry. A tak víra ve společnosti nabývala povahy pouze obřadového formalismu. Tváří v tvář mohutné státní moci viděla se církev nucena vstoupiti v ráme státní instituce. Výchovný vliv církve vstupuje jako příliš slabý prvek do soustavy společenské. Proli obecně přijatému mínění ruský život nebyl příliš mnoho, ale příliš málo proniknut principy víry. Intelligence je proto nábožensky lhostejna. Co činili pro budcucnost? táže se autor. Neradí vrátiti se ke „staré tradici“ podle hesla „naciona listů“ — Ať pohlížíme sympaticky nebo antipaticky na předpetrovský řád, praví, nelze míti ani naděje ani strachu, že by mohl býti v naší době obnoven. Naše činnost musí býti obrácena nikoli k zacho- vání archaeologického zbytku dávné starobylosti, nýbrž k vytvoření nové ruské kul- turní tradice, odpovídající soudobým společen- ským ideálům. A úvaha končí známým „und neues Leben dräng aus den Ruinen“ Tu je právě, oč se točí spor. Mluví-li ruští nacio- nalistě o zachování „starých tradic“, nemíní dojist žádné kopie předpetrského zřízení, nýbrž mají rovně na mysli svoje „soudobé společenské ideály“, jako my u nás s myšlenkou „státního práva“ nepředsta- vujeme si, jak nám odpůrci podkládají, vyhrabovati a znovuoživovati staré pergameny a poměry přežilých věků.
29 article
Dílo professora Miljukova je psáno slohem dos těžkopádným, v jakém až po bradu tápala staroněme- cká škota učenecká. Jsou ostatně do dnes kruhy věří- cích, kteří toho druhu nestravný výraz pokládají z neklamnou známku učenosti, jako pý v Číně za ni plalí široké okuláry na nose a bílý knoflík na puklici O poměru intelligence k lidu soudí autor na příklad „že od toho neb onoho rozluštění této otázky závisí i ten neb onen určitý poměr k celě řad otázek jiných“, nebo „nač může dějepisec beze sporu nárok činiti, jest právo, stanoviti ve vlastno- sti znalce samy fakty, které podlehají mani- pulacím praktického politika atd. Neúhledná rozvleklost výrazu tak snadno způ- sobí, že bude dílo méně hledáno a čteno, než by podle bohatství a hutnosti svého obsahu vlastně zasluhovalo Český překlad nesnadného čtení pořízen je se vzác- log. nou píli a láskou k věci. * Dr. Franc Simonič: Slovenska hiblo- grafija. I. del: Knjige (1550—1900). 1. Snopič: A.
Miljukov Franc Čína Slovensko Simonič Snopič : A
30 article
Knobel. Izdala in založila „Slovenska Matica“ V Ljubljani 1903. 8 Kustos vídeňské universitní knihovny dr. F. Si- monič podjal se práce, sestaviti přehled slovinské literatury ve formě bibliografie. Není zde místa, podro- bovati posudku vědeckou stránku díla, leccos dalo by se upraviti na modernějším základě, pro nás má cenu sám význam slovinské práce. V I. díle uvedena biblio- grafie samostatně vyšlých knih, počínaje r. 1550a konče 1900 v abecedním seřadění dle autorů po při- padě dle hesel. Oddíl má 224 stran. Pro nás má ten přehledný obraz slovinského písemnictva ještě tu za- jímavost, že možno v něm sledovati vzájemný vliv spřízněných slovanských spiseb na sebe. Čteme na př., co přeloženo bylo z češtiny do slovinštiny a vy- dáno ve formě samostatné knihy. Čteme to u výboru: Beneš-Třebízský: Blodne duše. — Týž: Pošasti. — Bílý Jan: Zgodovina svetih apostolov Cirila in Metoda. — Chocholoušek Prokop: Agapija. — Čech Svatopluk: 1. Jestřab contra Hrdlička. 2. Prve skrbi. 3. Med knjigami in ljudmi. 4. Dr. Holman. — Čekal X.: Preskušnja in rešetev. — Čelakov- ský F. L.: Slovanské národné písně. — Erben K. J.: Sveti večer. — Hálek V.: Godčevska Lizika.— Hanka V.: Teměli ruskega jezika. — Hlinka V.: Ne bodimo lipov les. — Holeček Jos.: Kako sem izpovedal Turke. — Hrnčíř F.: Dva sveta večera. — Janča Jan: Olga Žilinska. — Jelínek E.: Ukra- jinske dume. — Jirásek Al.: Pardist. — Klecan- da Jan: Na bojišču. — Klicpera V. K.: Na mostu. — Autor pojal do své abecedy autorů i pseudonyma a zkratky, kniha je udíž i slovníkem pseudonym slo- vinských. Co do látky neobmezil se dr. Simonič jen na díla slovinsky psaná, nýbrž pojal i díla cizojazyčná buď od slovinských autorů sepsaná neb o Slovinsku pojednávající. Tedy svého druhu sbírka materialií Slowianin. o Slovinsku.
doktor Beneš Chocholoušek Prokop Agapija Čo Svatopluk Jestřab Hrdlička Holman Čekal Erben Hálek Hank Temět Holeček Janča Jan Žilinska Jelínek Uker Jirásek Al Pardist Klicpera Simonič Slovensko Kako Klecany Slovinsko Bílá Jan Blodnout duše Sveť večer Godčevsko Lizik
31 article
Ze slovanských listů. * Soudobně se sbírkami Čechů na Národní di- vadlo v Brně, konají i Rusíni horlivé sbírky na vy- stavění rusínského Národního di- vadla ve Lvově. Doufají pevně, že roku 190 bude se už ve Lvově v rusínském divadle hráti. * Slovinský tisk otiskuje báseň ruského veršovce Sokolova »Na počesť slovinským ženám«, otištěnou v »Novém Vremeni« jako odpověď na adresu žen slovinských za zdar ruských zbraní. * Slovinský básník A. Aškerc napsal veršem legendu o Zlatorohu. Podobnou napsal svého času i Němec Baumbach, Aškercova báseň je zcela samoslatná a jak praví kritik »Slovenského Národu«, obohacena ji slovenská literatura opravdovou perlou * Obzor poznovu rozepisuje se o lhostejnosti chorvatského obecenstva k původní dramatické tvorbě. místo níž plní domy divadelní cizí lehká Musa, Smutný zjev záhřebského divadla sdílí ovšem i di- vadlo bělehradské a lublaňské, kde na př. známa- sensační americká hra »Sever proti Jihu« tvoří hlavní hřeb saisony.
Čecho Rusín A Aškerc Zlatoroh Němec Baumbach Aškercův Brno Lvov Sokolov Nový Vremit Musa
32 article
Tygodnik illustrowany uveřejňuje výsledek konkursu, jejž redakce listu vypsala na nejlepší humoresku. Zasláno bylo 135 prací (52 z Varšavy, 20 z ostatní Kongressovky, 14 z gubernií ruských, 39 z Haliče, 1 z Paříže, 1 z Poznaňska atd.). Pravdivě humoristických prací bylo málo. Slovo »humoreska« vůbec vyskytuje se v Polsku teprve pozdě. Slovníkář Linde je neznal. Poprvé užito bylo r. 1852 Edwardem Woynillowiczem. Čena neudělena žádné z prací, nýbrž rozdělena mezi poměr ně nejlepší zásilky. — Jiný konkurs vypsal haličský zemský výbor a sice dramatický. Vítézem v něm stal se mladý praktikant místodržitelství Julius German (za veršované drama »Lilith«) a bývalý herec Karel Matouš (za drama »Madej — zbój«). Za- slaných prací bylo 91. *Ruský divadelní svět je rozrušen tragickou smrtí slavného kdysi moskevského tenora Ko- šice, jenž, ztraliv hlas, se podřezal. Ruský tisk jednomyslně viní jistou čásť kritiky z této smi ul.
Woynillowicz Julius German Karel Matouš Madej Varšava Halič Paříž Poznaňsko Polsko Lilith ko
33 article
* Slovinský tisk oslavuje 150. ročnici narození slovinského učence Jiří Vegy, jehož logarythmi- cké práce zjednaly mu slávu světovou. Vedle své učenosti byl znamenitým důstojníkem, jenž se osvědčil zvláště ve výpravě rakouské na Rýn. * Kraj otiskuje stať professora Levšína »O ra- něných v bitvách«. Počet raněných stále se menší, rovněž i počet zabitých. V bitvě u Kanen bylo za- bitých 95% a raněných 5%, ve válce 1877—1878 (ruskoturecké) bylo zabitých 31%, v burské válce 25% a ve válce francouzsko-německé pouze 149%, ve válce čínsko-japonské docela jen 3 290! * Dr. Pazdzo otiskuje v Slowie Polskim serii článků o židovské emigraci v Haliči. Dospívá k závěrům: Konec 19. století přinesl Haliči silnou emigraci židovskou, silnější než emigrace Polákůa Rusinů. Emigrace židovská v Haliči západní je sil- nější než ve východní. Zde je způsobená přelidněním, onde povznesením nárudohospodářské úrovně lidu polského. * Nestor polských spisovatelů T. T. Jež (plu- kovník Miikowaki) v Curychu slavil v těchto dnech 80. své narozeniny. Z nejlepších jeho románů »o život« vychází právě v českém překladu. Stowianin.
Vega doktor Pazdzo Poláků Rusin T T Jež Rýn Halič Curych Kanen profesor Levšín
34 article
Odborné spisy. * Dr. Josel Jan Svátek: Uvedení do práva mozinárodního. Nákladem Fr. Řivnáče. Cena 5 K. V poslední době přibývá odborných spisů, určených pro informaci vrslev širších. Máme již pěknou řadu populárních děl z oboru filosofie, lékařství i práv. K posledním řadí se také publikace dra. Svátka. Zvláště poslední světové události vzbudily u nás přímo potřebu informativního spisu o celém souhrnu otázek práva mezinárodního. Spis má obšírnou čásť všeobecnou, o dějinách práva mezinárodního až na naši dobu se stručným přehledem politických dějin. Delší kapitoly vykládají vznik institucí mezinárodních, vyslanectev, konsulátů, vývoj válečnictví a pod. Část zvláštní zpra- cována jest na základě učebnice Lisztovy, se zřetelem k účelu knihy, jíž autor zamýšlel poskytnouti obecen- stvu jakousi příručku bez intencí vědeckých a po- můcku všem, kdož rychle chtějí se poučiti o běžných pojmech a otázkách práva mezinárodníhlo. Kniha psána jest uhlazeným slohem. Autor zmiňuje seo dalších studiích, k nimž se chystá a bylo by jistě vhodné zpracování thematu „Mezinárodních smluv zemí koruny české“, jež by zajímati mohlo širší kruhy Di. —a. naší intelligence.
doktor Josel Svátek Řivnáč Lisztův Francie
36 article
* Bursíkův Cestovní a výletní rádce, průvodce k Srpově podrobné mapě král. českého. Jakýsi český „Baedeker“, vypracovaný s podrobnou znalostí kraje a prakticky sestaven. Dosud šest svazků: Krko- noše, České Středohoři a východní Rudohoří, Okolí pražské, dva svazky Šumavy a Plzeňsko. Požadavky praktické mají zde slovo. Kam, kdy, jak vyjít či vyjeti, co možno spatřit, kterak osvěžit schránku tělesnou, kudy zpět? „Podrobně mapy království českého“ pro- dávají se též jednotlivě po 60 h. „Rádce“ i mapy kou- piti lze ve všech knihkupectvích.
Bursíkův Srpův východní Rudohoří Šumava Plzeňsko Český Středohor
37 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se poprvé původní drama „Johanna Radimská“ od Jaroslava Mayera s pí. Kvapilovou v roli titulní, se sl. Grégrovou, pí. Hübnerovou a pp. Steinsbergem, Vojanem, Želenským a Řadou v ostatních rolích. Autor této zajímavé novinky upozornil již dříve na sebe několika knižními dramaty, především trilogií „V pod- večer věku“, prací to nanejvýš pozoruhodnou, byt i pro jeviště nepsanou a dnešní jeho debut na Ná- rodním divadle vzbuzuje všeobecné očekávání. Dnešní premiéra připadá 3. čtvrtce předplatitelů; příští re- prisu dlužno odložit o týden, protože další repertoire těchto dní zabrán bude v činohře především řadou představení, v nichž vystoupí p. Seifert naposledy v několika svých oblíbených rolích. Za tou příčinou hráti se bude zejtra Ernstův „Flachsmann vy- chovatel“, pozejtří v neděli odpoledne komedie „Můstek“ od Grésaca a de Croisseta a v pondělí večer Vrchlického „Noc na Karlštejně“. Na pozejtří večer určen je Mozartův „DonJuan“. První představení Smetanovy „Čertovy stěny““, zcela nově nastudované a vypravené, jest ustanoveno na úterek. Dnem 1. května počne v Národním divadle slavnostní Smetanův cyklus na paměť dvacá- tého výročí skladatelova úmrtí; zahájen bude operou „Braniboři v Čechách“, načež následovati bu- dou 2. května „Prodaná nevěsta“, 4. května „Dalibor“, 6. května „Dvě vdovy“, 8. května „Libuše“, 9. kvtna „Hubička“, 10. května „Ta- jemství“ a 12. května v den výročí úmrtí mistrova „Čertova stěna“. Činohra nastuduje teď nově Rostandova „Cyrano de Bergerac“, jímžto se rozloučí dne 3. května p. Jakub Seifert s Národním divadlem, a potom vypraví veršovanou hru „Dce- ruška hostinského“ od Karla Maška spolu s aktovkou „Stará istorie“ od dánského spi-
Radimská Mayer Kvapilův Grégrův Hübnerův Steinsberg Vojan Želenský Seifert Ernstův Flachsmann Croisset Vrchlický Mozartův Smetanův Dalibor Libuše Hubička Rostandův Cyrano Mašek Karlštejn Čechy národní divadlo národní divadlo slavnostní čertův stěna