Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXV.

2

V Praze, v pátek dne 17. února 1905.

Praha

3

Číslo 48.

4 article

Na ranní a odpol. listy předplání se: v Praze v adininistraci na měsí na čivrt leta . . . . 6 K —h s dvejí donšíkoe nn pořs 7k na čtvrt leta ve úilislkách 2K 90 na něsfe . Poštou: na měsíc. . . . . . ko ns čtvrt lela s dvojí zásilko na měsle na čtvrt lets

Praha

5 article Válka.

Válka. L. Z Petrohradu, 16. února. 7 hodin večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dopisovatel »Rusie sděluje, že oddíl japonský, který po- bořil před několika dny železnici ruskou a ruskou jízdou stíhán byl. byl včera dostižen a šavlemi porubán. Dle informací téhož dopisovatele operuje v Mongolsku nyní 3000 Ja- ponců, rozdělených v několik čet z nichž jedna provedla útok na že- lezniční most. Kanonáda byla včera a před- včírem silná. zvláště na levém křídle. Japonci chystají zřejmě útok. Z Moskvy, 16. února. (C.-B.) Generál Grippenberg sem přibyl dnes o po- Jedni a odjel do Petrohradu. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)

Japonec Grippenberg Petrohrad Mongolsko Moskva

6 article Česká otázka v debatě rozpočtové.

Česká otázka v debatě rozpočtové. Všeobecné rokování o rozpočtu Cislajtanie včera skončeno, ale očekával-li kdo od něho že roztají a hnou se při něm snad konečně ledy staré podjaté zarytosti a zpupnosti německé vůči slovanským národům a zvláště vůči národu českému, dočkal se jen nového zklamání. My ovšem ničeho podobného od našich německýeh protivníků, znajíce je z blízka, nečekali, ale přece zůstane hodno zapamatovati si skutek že ani ve chvili takové krise vážné, jaká při- kvačila z uherských voleb na soustátí habs- burské, nepovstal ani jediný Němec z královslví českého, aby pronesl slovo, z něhož by prozníva i jen tón dobré vůle a smýšlení spravedlivějšího. Nerozumíme tudíž naprosto, na čem zakládá se vlastně optimism našeho váženého poslance táborského dra. Kramáře, domnívá-li se, že právě nyní dány jsou příznivé disposice, to jest nálady k urovnání sporů národnostních. Necht přečte si včerejší odpověď v orgánu pražských Němců »Bohemii«; z té čiší věru na sto kroků něco docela jiného, než i jen stín nějaké smíř- livější disposice německých hegemonů vůčí ná- rodu našemu.

Němec Bohemia

7 article

To již spíše chápeme obdobný optimism ministerského předsedy barona Gautsche, jenž odůvodnil svoji státnickou naději v brzké — bohda — polepšení poměrů mezi oběma národy v Čechách těmito zajímavými slovy: »Doufám tak proto, že náležím k oné hrstce je dnotliveů, kteří v těže věci r. 1890 zasedali u konferenčního stolu. Přese vše, co se od té doby stalo, nepozbyl jsem všeho optimismu v této věci, optimismu, který se opírá o dobrou a pernou naději, již chovám do českého i německého národa. «. Díky za poklonu, avšak jaké to byly ony smiřovaci konference z r. 1890? Byly to ony vídeňske taaffovské punktace neblahé paměti, na kte- rých Taaffe uzavíral svůj mír s Ple- nerem na škodu a útraty našeho národa, ony úkladné punktace vídeňské ze dne 17. ledna 1890, o nichž posléze po dvou letech sám čelný kompaciscent dr. Rieger napsal svůj proslulý list ze dne 12. května 1892. v němž nařikal, jaký zlý smysl Němci punkta- eím podložili, jak nás jimi zkrálka šeredně ometli a ožulili! — A toto krásné punk- tační dílo nejde panu Gautschovi z mysli V tom vidí »přese vše, co se stalo« hvězdku nadějnou, že opět by se tak v Čechách státi mohlo? Faktum jest, že se v těch punktacíeh nařizovalo hromadné s hůry prová- děné dělení so udních a politic k ýeh

Gautsch Taaff Rieger Němec Čechy

8 article

okresů v Čechách dle principu ná- rodnostního, faktum jest, že punktacemi těmi — jak sám dr. Mattuš 25. ledna 1890 dozna! — rovné právo národa če- ského v Čechách bylo protrženo že od více než 15 radů vrehního soudu v krá- lovství českém již se nežádala znalost jazyka českého, ba upustilo se vůbec od zásady, že každý státní úřadník v Čechách má býti znalým obou zemských jazyků; faktum jest dále, že rozdělením vrehního soudu a zřízením německého disciplinárního senátu pro ně- mecké soudní okresy Čech rušila s pověká jednota soudní organisace královstní českého a tvořil se základ k organisaci zvláštního uzavřeného územi německého s oddě- leným statutem úřadnictva; faktum jest, že punktacemi měl býti rozdvojen český sněm vkurii německou a českou, že následkem toho vládní předloha ze dne 13. května 1890 již stanovila seznam českých a německých volebních okresů, takže mělo být zákonem předurčeno, v kterých okreslch mají býti voleni

doktor Mattuš Čechy

9 article

Němci a v kterých Češi! (Českých městských okresů volebních mělo být 31, venkovských 49 — německých okresů městských — mez nimiž i České Budějovice (!) — mělo být 30, německých venkovských okresů také 30.) Faktum jest konečně, že těmto národním kuriím mělo býti v nejdůležitějších národních a ústavních záležitostech vyhraženo právo veta, čímž by sněm český samozřejm dospěl k záhubě a národu našemu pro všechnu budoucnost zavírala se možnost dosíei státního práva pro svou vlast! — Na tyto punktace neměl věru p. baron Gautsch vzpo- minat, jedná-li se mu o vzbuzení dobré nálady v národě českém pro nové smiřovačky. Lépe byl by zajisté učinil, kdyby byl připomněl a opětoval včera své vládní zásady ze dne 17. ledna 1898 — »že v králo v s tv českém oba zemské jazyky jsou v úřadě úplně rovnoprávnými, z če- hož následuje, že každý obyvatel krá- lovství českého uvnitř hranic zem- ských jest oprávněn, aby právo své u všech zeměpanských úřadů buď jazykem českým neb německým pohledával a nalezl.

Němec Čech Gautsch Český Budějovice

10 article

A jakože tyto zásady pro vládu neochvěj- nou platnost mají, rovněž tak že setrvá v l á da naprosto při jednotě země, pr jednotě její správy, jakož i při jed- notě jejího tělesa úřadníckého.s Po všem, co se od ledna r. 1890, bao ledna 1898 z německého tábora proti rovnému právu jazyka českého a proti jednotě správy zemské napáchalo — měl národ český právo čekati toto prohlášení od vlády, která chce v Če- chách zjednati náladu ke smíru, aby se »Ra- kousko« mohlo konečně zkonsolidovat a pevněji maďarskému nárazu opřít. Než on patrně s obával, že by tím rozladil a podráždil nedů- tklivé naše Němce a proto přes všechno své srdnaté ujišťování, »že ministerstvo vyhra- žuje sí právo samostatného rozho- dování nejen v otázkách národ- ních, nýbrž ve všech záležitostech, náležeji- cích v obor jeho působnosti...« ne- troufal si doložit: a proto mám za svou povin- nost přivěsti v Čechách ku platnosti zákony říšské i zemské o rovném právu obou zemských jazyků v úřadech celé země a opříti se všem snahám po roztržení její správní jednoty, jak jsem, byl slavně prohlásil již před 7 lety na sněmu českém.

Čechy

11 article

Na místě toho však uznal za dobré zala- hodit Němeům vzpomínkou na — neblahé pro nás punktace vídeňské! Proto bylo velice na místě, když hned na to odpověděl dr. Kramář Jeho Excellenci hezky důtklivě: »Vládě nepodaříse sjednotit parlament, dokud nenabude od- vahy ku— plnění zákonů a k rovno- právnému nákládání se všem národy.« A proto srdečně nás potěšil dr. Herold závěrkem své výborné řeči, v níž co nejroz- hodněji odmítl každé pomyšlení na »smír« po- dle choutek německých trhačů jednoty zemské ve jménu tak zv. autonomie národní. Řekl Něm- cům do očí, že to s národní autonomil nik do z nich do opravdy nemyslí, že by chtěli samosprávu a svézákonnost národní jen pro sebe ve svém uzavřeném území, ale ná rodu českému by ji nikdy navzájem nedopřáli

Něme Kramář doktor závěrk Německo

12 article

Pověděl jim znovu, jak upřímně mys představujeme možnost dobrého spolužilí obou národů v jednotné nedělné vlasti na základé rovného práva, rovné svobody a ochrany oba- polné, a jak snadno by se dal sjednat mírv Čechách, kdyby chtěli šetřit našich národních menšin a měli lásky k naší vla sti české. Ale dokud toho není, dokud němečuí radikálově hledají své těž isko ná- rodní mimo hranice české, dotud ovšem není a nebude mezi oběma národy než boj. A my, troufáme, že v tom boji nepod- lehneme, alébrž dožijeme se svobody a samo- statnosti království našeho. »Tato naděje naše« — končil dr. Herol — »není snad opodstatněna jen naším právem historickým . . . Vývoj věcí v Uhrách na- svědčuje, že se tam utvoři zcela samostatný stát Co zbude potom zde správcům bezejmen ného neuherského tohoto souboru krá- lovství a zemí? Musejí sáhnouti nazpě k historickým momentům, jež toto soustát rakouské způsobily a založily, neboť jedin v nich najdou základ a podmínky za jakých možno zachovati tuto říši pod korunou a žezlem habsburské dynastie. Timto vzhledem v budouenost odůvodňova také dr. Herold, proč zástupci národa českého změnili svou taktiku bojovnou. Rozhodovaly pro nás při tom důvody hlubší, které se mohou ukázati v dějich blízké budoucnosti. Soudíme, že v dějinách říše dostavuje se chvíle, kdy po sitivní zakročení zástupců českého národa bude rozhodným pro osud dynastie i říše i pro osud našeho národa!“

Herol doktor Herold Čechy Uhry

13 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna Z Vídně, 16. února. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna skoncovala dne v pětihodinne schůž první čtení rozpočtu na rok 1905, který přikázala výboru, kde v nej- bližších dnech o jeho částech rozdány budou referáty. Rozprava konala se za malé pozornost a slabé návštěvy. Byla to dohra naprosto klidná. žádným intermezzem nevyrušená. Dvakráte však poslanci rozběhli se do vel- kého vestibulu počtem tak hojným, že v zase- dací síni bylo téměř úplně prázdno. Poslan Pacher mluvil, maje posluchači ministra Randu a dra. Baxu. Pozoruhodna byla nepokrytost, se kterou Tridenfan Tambosi cislajtanskému parla- mentu ohlásil, že Vlachové tohoto státu spo- lehají na pomoc italského království ve svých snahách národních. Poslanec dr. Baxa, jehož řečí zakončena celá diskusse, nadhodil, že při úpravě státo- právních poměrů obou polovin říše obživeny bu dou také státoprávní snahy naše- Načalo se také druhé čtení zákona o re fundacích, ke kterému zapsáno jest 8 řečníků Prvním dr. Fořt. Tato věc odbude se zejtra. První příčinou exodu poslanců byla pani Hervayová, vdova po okresním hejtmanu v Mürz- zuschlagu. Přišla do parlamentu ve své záleži- tosti, dožadujíc se právní pomoci dra. Strán- ského. Tento s ní seděl na nejzazším křeslev sloupoví, aby nebyla pozorována, Leč zvěst, že je v domě, roznesla se letem a v několika minu- tách přišli poslanci shlédnout zajímavou dámu,

Poslan Pacher Randa Baxa Vlach doktor Fořt Hervayová Vídeň Mürz poslanecký sněmovna

14 article

kol které byla pravá promenáda. Paní Her vayová byla hluboce zastřena. Jest katastrofou která ji stihla, úplně zlomena. Domáhá se amne stie a chce se vystěhovati do Ameriky, bude-l jí udělena. Objevení její způsobilo všeobecnou pozornost a sensaci. Prodlela skoro půl hodiny na poradě se jmenovaným advokátem. Příčinou druhého exodu bylo záludné pře padení našeho parlamentního zpravodaje hr Sternbergem za to, že v „Národních Listech“ odmitl nízké nařčení celé české žurnalistiky timto poslancem ve včerejší schůzi učiněné. Celá veřejnost, nejen česká, nýbrž i mimo- česká bude míti zajisté jen jeden soud o tomto novém činu statečného rytře, o činu, jehož podrobnosti sdělujeme na jiném místě, ukláda- jíce si z důvodů na jevě jsoucích o něm úplnou reservu. Dr. Kramář v dotazu na hr. Vettra odsoudil attentát zástupce venkovských obeí královéhradeckých, projevuje zvláště politování nad tím, že byl to poslanec českého národa, který se dopustil násilí na publicistovi. Hrabě Vetter připojil se ku projevu tomu. Afféra bude míti dohru netoliko před soudem. Parla- mentní zpravodajové jsou svolání na poradu na zejtřek, co mají k ochraně své osobní bezpeč nosti a k zajištění svobodného vykonávání sve funkce činiti.

doktor Kramář Vettra Vetter Amerika český národ

15 article

Z Vídně, 16. února. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.20 hodině. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců hr. Khevenhüllera a spol. na vydání obecných pravidel o jízdě automobilů po veřejné ulici; — Bergra a spol. na započítávání tak zvané neerárn služby poštovním expeditorům a manipulačním diur- nistům vstupujícím do státní služby: — dotazy po- slanců: Dyka a spol. po odepřeném odepsání po- zemkové daně v Strejčkovicích; Bergra a spol. p zastavených doplatcích hornorakouskému učitelstvu — Hauka a spol. po nedostatcích a zlořádech na trati státních železnic ze Strakonic přes Volyň do Vimperka. Ministr financí dr. Kosel odpověděl na K inden mannův dotaz po nedostatečném zastoupení střed ních a malých zemědělců v berních komisích že slesky ty jsou bezpodstatné a ostatně prý závis složení komisí na výsledku voleb, s nimiž nemá ce činiti. Při druhé části členstva dbá se, aby také zemědělstvo bylo náležitě zastoupeno, zejmena v ko- misích v zemědělských okresích — na Maštálkův po úpravě služebních po měrův technické finanční kontroly. Sněmovna rokovala dále

Vetter Khevenhüller Dyk Bergr Hauk doktor Kosel Maštálkův Vídeň Strakonice Volyň Vimperk

16 article

o rozpočtu.

17 article

Posl. Soukup ohražoval se proli výtce, že stran selská smýslí málo národně. Myšlenka národního smíru šíří se také v těchto kruzích čím dál víc agrárníci jsou ochotní přistoupiti na spravedlivé vy- rovnání. Líčí nouzi selského slavu a žádá, by při vojenských dodavkách přihliželo se více k selskému obyvatelstvu. Za obchodní smlouvu s Německem vláda musí dáli jinakou náhradu Také Rakousko musí používati systému uzavírán se propagovaného Německem, zejmena proti Rusku a balkánským státům, s nimiž neměly by se uza- vírati smlouvy o zvířecích nákazách. Konečně děko- val řečník ministrovi orby za účinnou podporu sel- ského stavu. Posl. Tambosi líčil poměry v Trentinu, kde Němci pokládají Vlachy za povlaštěné Němce. Opl- rajíce se o pomoc velikého národa, jenž probudil s k novému životu. Vlaši setrvají vždy při své národ- nosti. Německo pamatuje také na své dítky v cizo- zemsku. V Tyrolsku nebude míru, dokud tam bud panující a potlačovaná národnost. Chce-li vláda mí ať přičiní se a vyhoví oprávněným přáním strany slabší, ať rozřeší jednou doopravdy otázku samo- správy a způsobí klid odloučením obojích zájmů Přednáší stesky na odstrkování Vlachů před Němci na zanedbávání Trentina a konečně prohlašuje, ž Vlaši chtějí míli svou universitu jen v Terstu.

Posl Soukup Němec Vlach Trentin Německo Rakousko Rusko Trentino Tyrolsko Terst

18 article

(Hlučná pochvala mezi Vlachy.) Poslanec Baumgartner obíral se poměry v Uhrách. Není prý divu, že také v Horních Rakousích šíří s heslo »Pryč od Ubers. Ale hesla nesmějí nás unášel a proto je povděčen jasným, rozhodným a obsažným slovům přesedy ministerstva. Bude na všech poslan- cích, aby podporovali vládu v jejím postupu a za- jisté se najde základ spravedlivější a solidnější, než byl v roce 1867. Obchodní smlouva s Německem selský stav velmi zklamala. Vláda je proto povinna pomoci jiným způsobem hmolným podporováním zemědělských společenstev a pod. Živnostenská novella neuspokojuje, protože nemůže se ro loučiti se zásadou svobody živnosti. Přimlouvá se za zlepšení poměrů erárníchi dřevařův

Vlach Baumgartner Uhry Horní Rakousy Německo

19 article

V drobném prodejit raaní čísio o sebě . . . za 8k odpolední . . . za 2h Ve álislkách za venkově rauní číslo. . . . . . oepolední . . . . . . . 5b Inseráty plati ze hotově napřea Předplacení a liserty přijímá adimnlni- strate v Miariauské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redaka tiskárna a expedice „Národnich Listá“ Bukopiry se nevraceji

Listat Bukopira Miariauský ulice

20 article

a konečně vyzýval Němce i Čechy, aby uzavřeli trvalý smír ku prospěchu společné vlasti. (Hlučná pochvala.) Poslanec Pacher hořekoval, že Rakousko dal Uhrám vše, co chtěly, aby se staly silným národním státem. Milliony, které platíme zbytečně každý rok Uhrám, mělo by se pomocí něm. krajinám v Čechách. Nalehá na postátnění německých středních škol v Če- chách a na zřízení ředitelství státních dráh pro ně- meckou čásť Čech. Dále přimlouvá se za podporování výdělku v hor- ských krajinách, zvláště v Krušnohorsku. Živnostenská předloha je žalostnou slátaninou. Derschattovu návrhu je povděčen. Velkostatkáři měli býti pamětlivi vel- mocenského postavení říše, když dělaly se Uhrám první ústupky. Neuposlechneme hlasů, jež nám do- mlouvají podporovati státní zájem na újmu svých voličů. Nesmíme dopustiti, abychom zaplatili šibe- niční lhůtu společenství, již nám Košut povoliti ráčí. svým posledním grošem. Brojí proti jménu »böhmi- sches Volk«; není prý oprávněno. Zkracuje se jím rovnoprávnost. Pojednav o školství německém v Čechách, brojí proti tvrzení, že jazyková otázka v Čechách je otáz- kou úřadnickou a vyčital Čechům, že jim jde o to, aby úřadní češtinou odloučili Čechy, Moravu a Slez- sko od ostatního státu. Němci musí trvati při svém státním právu. Horlil proti stěhování se Čechů do německých krajů. Každá národnost musí pečovat o svou národnost na svém území. Vláda musí býti úplně nestrannou. Němci odmitnou všeliký pokus výboj a škodu. (Hlučná pochvala v levo.) K Blöchlovu návrhu debata uzavřena. Za- psáni jsou ještě řečníci posl. Schöpfer (pro) adr Baxa (proti).

Němec Čecho Pacher Košut Schöpfer Baxa Rakousko Uhry Čechy Morava

21 article

Poslanec dr. Schöpler polemisoval s posl. Tam- bosem, popíraje jeho vývody o týrání Vlachů, na- čež přešel k poměru naproti Uhrám. Možná, ž tamější strana neodvislosti, dostavši se k vládě, ne- bude prováděti hned všecky své plány, ale jisto je. že bude prováděti zákonodárstvím, co nemohla pro- vésti prostředky ravolučními. Budou-li se věcí Uhrách míti tak dál, sněmovna bude nucena prohlá- siti, že na této půdě vyrovnání s Uhrami není možné. Maďarská národní jednota je pouhou frází. Není Maďarům radno viklati základy z roku 1867, nebo potom vrátíme se k pragmatické sankci a pod- nítíme chorvatskou bosenskou národnostní otázku Bylo by dobře, aby rakouské strany vzdaly se ná- rodních zápasův a ujali se potlačovaných a brutali- sovaných soukmenovců v Uhrách, s nimiž jsou spo- jeni na základě pragmatické sankce. Potom se uherská krise hned rozřeší. Postavme se směle na stanoviště dějinných fakt a nemusíme míti strachu. (Pochvala.) Poslanec dr. Baxa (nejprve česky, potom něme- cky) prohlašuje, že by nebývalo se upustilo od ob- strukce, kdyby to bývalo — praví řečník — v naš moci, neboť jsme ze zásady proti nynějšímu centrali- stickému parlamentu, ale i proti ústavě a nynější státní formě. Chybou bylo, že čeští poslanci opustili od obstrukce, zatím co v Uhrách a tím v celé říši vznikla krise. Kdyby čeští poslanci stáli ještě na stanovišti obstrukce... (Posl. Choc: Aspoň mohli sečkati!) ... měli by jistě kus osudu příštího vývoje říše v rukou. Rozhodující činitelé mohou býti po- vděčni, že parlament stal se v této nebezpečné době dělným. Uvidíme, jakého vděku se za to dočkáme.

doktor Schöpler Vlach Maďar Baxa Posl Uhry

22 article

Řečník vytkl potom stanoviště své strany ke Gaut- schovu ministerstvu a prohlásil, že Körbrův pád ne- způsobil dojmu takového, jak se myslilo. Všecky české kruhy nejsou spokojeny s vyčkáváním, nebo různé vlády často klamaly. Změnou osob se na věci ničeho nezměnilo. Široké vrstvy obyvatelstva chovají k ministerstvu největší nedůvěru a nejeví li se to v veřejnosti proto, že dává se vedoucím osobnostem pokdy, aby ukázaly obyvatelstvu, co nové ministe stvo českému národu prospěje. Němci nechtějí se postaviti na stanovisko plat- ných zakonů, nýbrž vyhledávají nové formy pro úpravu jazykových národních poměrů v Čechách, ač provádění dosavadních zákonů by stačilo zjednati rovnoprávnost a pokojné spolužití. Národní rozhra- ničení, jak je Němci chtějí, bylo by koncem každébo státního žiti. Vláda je povinna chrániti Slovany proti silnějším Němcům. Chtějí-li Němci, aby se na ně dbalo při obsazování úřadnických míst, musí se žádati, by vyšší úřadnická místa u vrchního zemského soudu míslodržitelství v Čechách obsazovala se Čechy, nebo česká národnost je tu ve většině. Vláda posoudí s nejlíp dle toho, jak zachová se k českým menšinám Ohledně Uher stojí na stanovisku rozluky a je pro zásadu osobní unie. Až dualismus bude v úzkých. musí se rozvinout v Rakousku celý komplex státo- právních otázek, otázka česká a chorvatská. Německé snahy po hospodářském sdružení s Německem jsou počálkem konce této říše. Nevyhoví-li se našim přá- ním — končí řečník — neudrží se ani Gautschův kabinet, ani tento parlament. (Pochvala mezi českými radikály.) Posl. Choc; Prolo voláme k českým poslancům- Čím dřív, tím lípl Rozpočet byl potom přikázán rozpočtovému vý boru a rokovalo se o výborové zprávě stran refuudační předlohy.

Körbrův Němec Slovan Čecho Gautschův Posl Choc Prolo Gaut Čechy Uhry Rakousko Německo

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 15. února. H. (Ze zákulisí panovnických dvorů.) Klepařská, indiskrelní a často též poučná »chronique scandaleuse« dovede tím více rozechvěti a podrážditi veřejnost, čím vyš- ších, urozenějších a nepřístupnějších kruhů se dolýká. Obecenstvo se kochá na odhalených slabostech a směšnostech těch, které vidí nad sebou, obestřené leskem moci i tajemností pyšné vzdálenosti všeho všedního kolotání a klopocení života. Skandální historie z vysokých kruhů choulostivé afféry velmožů, millionové defrau- dace, nesnáze korunovaného manžela i pikantn příhody vznešeného záletníka a pařížské baletky s účesem a la Boticelli — to vše baví a roz- čiluje obecenstvo prostě žijící a jednoduše my- slíci, neboť jeho názoru, ač prodehnutému často největší dojemností úcty, loyálnosti a obdivu k mocným tohoto světa, lichotí a lahodí toto snížení vznešenosti a majestátnosti do všednosti a bědnosti. Je v tom něco vyrovnávajícího, ni- velisujícího, a to naplňuje rozkoší srdce ple- bejské, které jinak beze vší demokratické ne- omalenosti respektuje titule, hodnosti a veli- čenství.

Praha

24 article

Občanský člověk, žijící ve skromném a jednotvárném plahočení svého řemesla, úřadu či obchodu, se zálibou se zajímá o svět vel- kých. Nic na světě mu neimponuje tak jako lesk paláců, hrdá exklusivnost aristokratů. po- zemský ráj finančních nabobů. Má představu radostného, bezstarostného a býřivého života, naplněného rozkoší hostin, láskou krásných žen, vůní drahocenných doutníků a nad tím je roze- střen baldachýn trůnů, knížacích erbů a pompa- dourských postelí. Již ekypáž, tažená bujně se vzpínajícím spřežením, s livrejovanými sluhy na kozlíku a s namalovanou korunkou na dvířkách dovede vzbudit sensaci ulice pražské. A mnohý ctihodný měštěnín zajiká se uetivými rozpaky. když se mu udá dostati se do hovoru s něja- kým kavalirkem. Taková je moc o kouzlo vyšší společnosti, jež je stále »vyšší«, ač již minulo přes 110 let od té doby, co bylo na poli Martově proklamováno slavně odstranění všech takových nesrovnalostí v lidstvu svobodném, volném a bratrském, a ač je tomu 57 let, co Rieger v Kroměříži navrhl odstranění všech privilejí stavovských a mluvil dantonskou řeč proti aristokracii. Ale taková je již ironie po- kroku: v Paříži republikánské vládne největš snobismus šlechtický a Rieger na sklonku svého života se stal baronem. A tak je pochopitelno, že se tak dychtivě čtou zprávy, kroniky, pověsti a klepy z ovzduší dvorských. Prostořekost zasvěcených vyzrazuje velmi napínavé historie. Někdy ukájí naši zvě- davost a touhu po klepech velkého slohu zlo- myslnost a pomstychtivost nespokojeného sluhy. propuštěného milostníka neb rádce.

Martův Rieger Kroměříž Paříž

25 article

Není divu, že jakési vzrušení vzbudilo vy- ličení intimností ze dvora Víléma II., vylovené podnikavým publicistou anglickým ze zápisků dvorní dámy eísařovny německé. I když po- dobná literatura nemá dokumentární a histo- rické ceny, je její význam povznešen nad nízkost laciné sensačnosti. Má jisté poslání pedagogické. Vystřízlivuje mozky občanů, naplněné příliš vznešenými illusemi a naučuje je věcnějšímu nazírání na velkoleposti inscenované s divadelní okázalosti, hlásající slávu a moc »z milost boži«. Obyčejně nám všedním smrtelníkům by tento život nejvyšštch kruhů vzdálen a zahalen

Vílém II

26 article

mysteriosností dalajlamy, sídlicího v záhadněm městě posvátném. Někdy z tajemství neproniknu- telných výšín problesklo světlo, jež podivně ozářilo hrdé vrcholky a vzbudilo vzpomínky na episody z doby Borgiů, Valois, Bourbonů, jimž však moderní vydání nedává té dramatické historické reliefnosti. V novinách se ovšem zachyti odlesk kaž- dého takového zažehnutí světla s výšin a někdy i v parlamentu se hovoří o příliš křiklavých kapitolách dvorské chronique scandaleuse. V posledních dnech vyskytly se dva zají- mavé příspěvky ku poznání zákulisí dvorského života. Z okoli dvou samovládců, cara a sul- tána, byly vyneseny jisté nediskretnosti a nyní se jimi baví čtenáři dvou velkých orgánů: pa- řížské »La Revue« a londýnské »The Nationa Review«. Již loni veliký rozruch způsobil článek »The Tsar«, uveřejněný ve známé revni an- glické »The Quaterly Review«. Byly to kruté výsměšně stránky, psané se zjitřenou, nená- vistnou impertinencí. A nepsal je pamfletista anglický, podnícený nenávistí k Rusku. Autorem článku byl vynikající hodnosta ruský, patrně velmi dobře seznámený s panstvem v Zimním paláci i v Carském Sěle, jenž ve své přílišné opposici proti nynějšímu systému samoděržav- nému a ve své touze po opravách a svobodě dal se strhnouti k tonu zřejmě nepřátelskému. Tentýž autor se opět přihlásil z Ruska v únorové »The National Review« pokračuje v svých útocích na cara a jeho rodinu i rádce. Car se tu jeví jako chabá hříčka reakcionář- ských vlivů, podajný nástroj rodiny své, muž bez vůle a prozíravosti, nervosní, náměsíční vá- havec a snílek, jehož dobré srdce nedovede čelit špatným radám a intrikám. Někteři jeho pří buzní, zejmena velkoknížata Vladimnír, Sergěj

Borgia Bourbon Rusko the Nationa Review the Quaterly Review the Tsar

27 article

Boris mají to, čemu se říká v Paříži »une mauvaise presse«. Nejen vážná revue anglická i žurnály lehčího druhu z boulevardů pařížských očerňují je strašlivě. Podobné zprávy je velm těžko kontrolovat, ale že »něco na nich je,« o tom nelze pochybovati. Ostatně takové věci s přiházejí v každé pořádné rodině, jak se říká. V »La Revue«, právě z Paříže došlé, je velmi peprný článek, ličící některé osobnosti z zákulisí dvora sultánova. Krvavý vládce věřících a zabíječ Arménů a Bulharů, má okolo sebe pěknou čeládku, možno-li věřiti panu Yrcamovi, jenž nás uvádí do tajností cařihradského paláce velkého kalifa, jenž má čest představovati stln boží na zemi. Zasmušilý samotář v Yldizkiosku má po ruce několik věrných vykonavatelů své vůle i rádců a spolupracovníků svých zločinů. Pan Yream předvádi groteskní postavy všemohoucíeh sluhů všemohoucího pána. První sekretář Jeho Veličenstva je Tahsin paša, jenž nastoupil r. 1854 na místo Suéria paše který se napil špatné kávy a rovnou cestou pu- toval do ráje Mohamedova. Tahsin paša je sice rozhodující osobnosti u sultána, tudíž jedním z nejmocnějších v říši, a přes to je plachý bázlivý. Obává se své přílišné hodnosti a zná nebezpeči, jež hrozí v Yldizkiosku těm nejsil nějším. Tato bázlivost, jež činí jeho uctivost k sultánovi ještě plazivější i jeho omezenost duševní, učinila jej nejoblíbenějším favoritem Abdul Hamida. Jiný typ představuje komoři sultánův Izze paša. Malý, vychrtlý, černý syn Syrie, muž bez zákona a víry, schopný všeho, zlý duch a zlo bez ducha. Nazývají ho »malým sultánem«.

Boris Armén Bulhar Yrcam Yream Mohamedův Hamid Paříž Sýrie Le revue

28 article

Jeho ctižádost a lačnost jsou nenasytné. Pěstuje turecký systém bakšišový ve velkém. U nějje na prodej všechno: přimluva u sultána, pro- tekce, řády, úřady, tituly. Z pověstné afféry Tubini-Loranda měl velký zisk. Když se sta správcem námořnictva, učinil velké objednávky v Německu, Anglii a Italii a praví se, že asi 3 neb 4 milliony franků »provise« vstrčil do kapsy. Poctiví Turci nazývají ho »upírem Turecka«. Kdysi byl Izzet, paša velmi překvapen. Navštívil jej r. 1903 francouzský žurnalista. Aranžér vraždění arménských a bulharskýeh přijal s přehnanou a lstivou uetivostí orientál- skou žurnalistu, jejž chtěl přesvědčiti, že nej- většími zlosyny na světě jsou Arméni a Bul- haři makedonští a že nemají práva pobuřovati Evropu svými žalobami. Žurnalista nechápal. Tím méně, poněvadž sám procestoval dotyčné země. Tak ho chtěl chytrý paša přesvědčit po tu- reckém způsobu. Nabídl mu dary a vzpomínky. snad nějaké drahokamy ozdobené hodinkyči tabatěrku nebo snad dokonce krásnou odalisku. Žurnalista s poděkováním odmitl. Izzet paša jej doprovodil až ke dveřím s nej uctivějšími komplimenty, ale tvářil se velme starostlivě. To se mu ještě nestalo ! Ten žurna- lista, který se nedal koupit, jej obromil. Ale žurnalista měl též své malé překva- pení u zajímavého paše. Zurnalista se ho ptal kdo je jeho lé- kařem. »Jistý Armén!« »A holič, jenž čeká v předsíni? »To je Bulhar.« Teď zase žurnalista vyvaloval oči na pašu armeno- a bulharo-bijce. A snad mu v té chvíli trochu imponoval.

Turek Izzet Armén Bulhar Německo Anglie Turecko Evropa Italia