Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v pondělí dne 23. října 1905.

Praha

3

Číslo 292.

4 article

Na ranní a odpol. Hfsty před p lácí se v Praze v administraci na měste . . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a mě- na e leta: . . . 7 K soh ve filialkách- so měsle.. . . . . 2 K 30 Peštou: na čtvrt leia . . . . s dvojí zásilkou na štvrt lete

Praha

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Rozpuštění říšské rady. Z Vídně, 23. října. Ministerský předseda bar. Gautsch v řeči, kterou zahajoval prošlé podzimní zasedání poslanecké sněmovny, ohla- šoval, že nynější řišská rada, bude-li stále děl- nou, zasedati bude do poloviny července, potom že bude rozpuštěna a že nové volby vykonaji se koncem měsíce září a počátkem měsíce října. Nyní však vyskytly se zjevy, dle kterých je nutno připraviti se na možnost, že říšská rada bude rozpuštěna ještě v tomto roce. Vláda je toliž nucena počí- tati s eventualitou, že pro své nejpilnějši ne- zbytnosti nenajde ve sněmovně poslanecké po- třebné prosté většiny. Nadejde-li tato eventualita, bude říšská rada roz puštěna neprodleně. Považuje se zaji sté, že nové volby provede baro Gautsch. Co se stane po nich, je úplnou záhadou, stejně, jakým způsobem opatřeny bu- dou ony pilné nezbytnosti, kleré jsou hlavním úkolem bar. Gautsche.

Gautsch Vídeň poslanecký sněmovna

6 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Za všeobecné hlasovací právo. Ze Lvova, 22, října. (C.-B.) V 18 děl nických schůzích byly dnes přijaty re- soluce pro všeobecné, rovné a tajné hlasovae právo. Dále bylo usnešeno, aby se v šechn dělnictvo zúčastnilo v zítřejš demonstraci před zemskou sně movnou. Togův slavný vjezd do Tokia. Z Tokia, 22. října. (C.-B.) Admirál Togo měl dnes slavný vjezd do města, aby podal cí- saři zprávu o návratu loďstva z války. Uvítán byl od ministrů, generálů, admirálůa členů diplomatického sboru v Tokiu, Togo v jehož družině se nalezali admirálové Ka- taoka, Deva a Kamimura se svými štáby, odjel s těmito v císařském vozu do ci- sařského paláce. Tam vyslechl císař Togovu zprávu a vychválil pak vroucími slovy služby, jež admirálové, důstojníci a námořní vojáci říši a národu prokázali. Obyvatelstvo celého města plnilo ulice. Za Togova vjezdu hřímala slav- nostně děla a hudební sbory procházely uli cemi. President Loubel do Španělska. Z Paříže, 22. října. (C.-B.) President Lou- bet odcestoval dnes, provázen ministerským předsedou a ministrem zahr aničních záležitost Rouviorem, do Španělska. Bulharský kníže ve Francii Z Creuzotu, 22. října. (C.-B.) Bulharský kniže Ferdinand odcestoval dnes odpo- ledne zase do Paříže. Ozbrojené tlupy ve Španělsku. Z Madridu, 22. října. (G.-B.) Depeše ze Sevilly a Malagy oznamují, že se v tamnějších krajinách zase objevují ozbrojené čety, jež v vesnicích drancují a nad obyvatelstvem hrůzo- vládu provádějí.

Togův Deva Kamimura Loubel Lou Ferdinand Lvov Tokio Togo Ka Španělsko Paříž Francie Madrid Sevilla

7 article

Otázka marocká.

8 article

Z Tangeru, 22. října. (C.-B.) Anglický křižák »Pathfinder« vrátil se včera z Tetuanu, maje na palubě bratra El Valientova. Z dobrého pramene se proslýchá, že bylo vyjednávání ohledně výměny zajatcův přerušeno. Ei Valiente činí nové požadavky. Z Tangeru, 22. října. (C.-B.) Reuterova kancelář oznamuje: Anglická válečná lod »Pathfinder«, která dnes dopoledne zase do Tetuanu odplula, má na palubě Mulaha Ahmeda, šerifa z Uezzanu. Tento chce se u El Valienta zasaditi, aby provedena byla výměna zajateů. El Valiente zdráhá se něco učiniti, dokud mu nebude vydán jeho bratr. Tenlo požadavek byl ovšem odmítnut. Soudí se, že »Pathfinder« dnes večer opět se navrálí Swen Heddin chystá nové výpravy. Z Cařihradu, 21. října. (C. B) Dnes sem přibylý cestovatel a badatel Swen Heddi prohlásil zástupei »Reuterovy kanceláře«, že zahájí v několika dnech cestu do Teheranu, kdež zříditi chce karavanu, aby pak prozkoumal málo dosud známé pouště ve východn Persii. Potom chce Swen Heddin proniknouti Beludžistanem do Indie, aby tam zorgani- soval výpravu na prozkoumání vyso- činy tibetské a vyplnil pak dosavadní me- zery v mapách. Do Indie hodlá doraziti po čálkem jara.

Reuterův Ahmed Beludžistan Tanger Cařihrad Teheran Persie Indie Tetuan El Valientov El Valiente Pathfinder Reuterův kancelář Pathfinder El Valient

9 article

Panamský kanál Z Jacksonville, 21. října. (C.-B) President Roosevelt promluvil zde řeč, ve které do- vozoval, že práce na kanálu panamském po- kročily potud, že může s určitosti prohlásiti, že bude kanál dokončen a to asi s menšími ná- klady, než se za to mělo. Povinnosti Spojených států jest starati se o bezpečnost kanálu. K tomu je nutně zapotřebí silného loďstva a strategických příchodů. Ono blíží se již svému vybudování a tyto Spojené státy už mají. Spo- jené státy nemají prý v úmyslu napadnouti některou z jihoamerických republik a netouží po dobytí ani pídě země. Kdyby se Spojené státy vmísily někdy do záležitosti některého souseda, stalo by se to pouze v upřímné snaze prokázati dotyčným národům dobré služby. Spojené státy sáhly by k takovému zakročení pouze jako k poslednímu prostředku, aby za- bránily, aby nebyla donucena některá evropská mocnost zakročiti. Campbell-Bannerman vůdcem anglických liberálů. Z Edinburgu, 22. října? (C.-B.) Ve včerejš velké schůzi liberálů pronesl lord R o seberry řeč, jež obecnou pozornost vzbudila, ježto Rose- berry v ní uznal Campbell-Bannerman za vůdce liberální strany a spolu ohlásil, že Campbell-Bannerman co nejdříve opět převezme vrchní velení liberálních šiků.

Roosevelt Campbell Bannerman Rose Jacksonvill spojený stát Edinburg

10 article Události na Rusi.

Události na Rusi. K stávkám moskevským. Z Moskvy, 22. října. (C.-B.) Všeruský svaz železniční vydal provolání, vyzývající že lezniční zřízence, aby za účelem prosazení poli tických požadavků připravili všeobecnou stávku. Z Moskvy, 22. října. (Spb. Ag.) Od vče- rejška ustála doprava na železniční trati Moskva- Kyjev-Voroněž, od dnešního poledne na tratích Moskva-Jaroslav-Archangelsk, Moskva-Kazaň, Mo- skva-Rjazaň-Ural, Moskva-Kursk až na Orel. Moskva-Nižní Novgorod a Moskva- Brest. Na trati Moskva-Vindava doprava ne- přerušena. Z Berlína, 23. října. »Locslanzeigrue sdělují z Moskvy: Večer dne 19. října take strojníci kazaňské dráhy připo- jili se ke stávce. 20. října vázla doprava osob na této trati úplně, poněvadž také per- sonál osobních vlaků se k stávce připojil. Rueh stávkový rozšířil se na úřadnictvo dopravních ředitelstev a služby telegrafní. Tento personál zastavil 21. října úplně práci. Je obava, že personál a úřadnietvo jiných dráh následovati budou tohoto příkladu. Z Moskvy, 22 fijna. (Spb. Ag.) V roz- hodujících kruzích soudí se, že zdejší stávka železničních zřízenců jest jen pokusem a poli- tickým manévrem, aby zorganisovány a zkou- šeny byly síly se zřetelem ke všeobecné stávee. zamýšlené koncem tohoto roku na všech tratieh do Moskvy a Petrohradu ústlcích. Stávkou tou má býti pro města ona veškerá doprava potra- vin přerušena. Čerep Spiridovič. Z Moskvy, 23. října. (Pův. zpr. » N. Le) Zdejší listy zaznamenávají vyhlášku úřadního listu srbského »Srbských Novin« bělehradských, dle něhož Čerep Spiridovič sproštěn hodnosti své jako gen. konsul srbský v Moskvě. Mezi členy zdejšího spolku slov an ského, v němž dosud jest předsedou, jedná se nyní o svolání valné hromady, aby takto zvolen byl rovněž jiný předseda.

Rus Moskva Kyjev Voroněž Jaroslav Archangelsk Kazaň Rjazaň Ural Kursk Orel nižní Novgorod Brest Berlín Petrohrad Aga

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 22. října. (K situaci) »Ko serv. Korr.« se dovídá, že bar. Gaulsch ihned jakmile skončí zasedání sněmu království če- ského, vstoupí opět ve styk s vůdei parlament- ních stran, aby si zabezpečil většinu v posla necké sněmovně, jež se sejde 21. listopadu, p projednávání dvou věcí, a sice při pilném ná- vrhu Všeněmců, žádajících okamžité odlou čení Rakouska od Uher, a při povolo vání zatímného rozpočtu na r. 1906 s nímž se má vládě uděliti zároveň také zmoe- nění, aby směla na společné potřeby říšské v roce 1906 vyplatiti částku, připadající na Rakousko. O přispěvku na společné potřeby rozhodují delegace; bylo by tedy novotou, kdyby se vládě udělilo poslaneckou sněmovnou spolu se zatímným rozpočtem státním také dovolení k výplatě kvoty na společné potřeby. Dle » Kon- serv. Korr.« nestalo se ještě rozhodnutí, má-l vláda za takové zmocnění požádati spolu se zatímným rozpočtem Bude to záviseti od ná- zoru poslanců, s nimiž bar. Gautsch před zahá- jením poslanecké sněmovny bude rokovali.

če ský Gautsch Praha Rakousko Uhry Kon

12 article

Jestliže porady nepovedou k eíli, vláda má prý úmysl vypláceti dále příspěvky na společné po třeby dle letošního klíče a požádati dodatečně za schválení těchto výdejů. Na všechen způsok § 14. v tomto případě použiti prý nehodlá. V Praze, 22. října. (Uherská krise Jeden ze členů nového uherského kabinetu vy- jádřil se včera ve Vídni k zpravodaji »Fremden blattu«, že zprávy, jakoby Fejévárův projekt volební opravy pro Uhry spočíval na tak zvané plurální soustavě volební, při níž jeden volič může míti též více hlasů, jsou klamny. Program kabinetu Fejérvárova obsahuje prý všeobecnéa rovné volební právo; kromě toho však četné jiné sociální a demokratické opravy, které prý budou přijaty oběanstvem s povděkem. Kabinet Fejérvárův kojí se prý nadějí, že jeho program setká se se souhlasem celé země povede k rozřešení nynější trapné krise. V čem vlastně zázračný program Fejérvárův spočívá, dozví se svět prý v úterý. Z Pešti, 21. října (»Pokrokov strana«.) Fejérvárova »pokroková strana« bude mítí již zejtra v nedéli ustavující schůzi. Kromě ministrů a některých vyšších úřadník z ministerstva budou náležeti k této strano všichni aktivní vrehní županě, všichní kandidát vrchního županství a asi 25 členů nynější libe- rální strany.

Fejévárův Fejérvárův Praha Vídeň Uhry Pešť Pokrokov strana Fejérvárův

13 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Příští norský král. Dánský král Kristian udělil již dle ně kterých zpráv princi Karlu dovolení, aby přijal norskou korunu královskou. »Temps« sděluje z Kodaně, že princezna Maud chtěla pohnout chotě svého, aby korunu norskou odmítl a že král Eduard VII., jenž jest zřejmě interessován, aby Norsko nepodlehalo vlivům německým, musil ji několikráte dopsati, aby šťastnému ro- dinnému zátiší nedávala přednost před »vyššími- povinnoštmi. Vláda norská byla již storthingem splno- mocněna, aby podepsala francouzský lext karl- stadských smluv. Stane se to počátkem příštiho

Kristian Karel Maud Eduard VII Kodaň Norsko

14 article

týdne ministrem Dillonem, jenž dlí v Stoek holmu. Prvotní vůdce republikánů norských Björnson Björnstjerne vyslovil se za nynějšíc okolnosti pro volbu krále, prolože za králování prince Karla bude prý liberálně-demokratický režim v Norsku zabezpečen. Veliká čásť repu- blikánů norských žádá však, aby dosazena byl vláda ze 7 říšských radův s předsedou a míst - předsedou, již by každý nový sněm obnovoval, ledy jaksi republika bez presidenta. Menšina v storthingu, jež bude hlasovati pro republiku čítati bude prý asi 25 hlasů Dánská vláda klade prý pro převzetí trůnu princem Karlem Norsku jisté, veřejnosti dosu neznámé podmínky. Prine Karel přějme prý jako král norský titul Hakot IX. Přes líčenou lhostejnost jest v konserva tivních kruzích švédských nelibost nad kandi daturou dánského prince Karla, protože vidí se v tom odveta dánská za rok 1814, kdy Dánsko Norska pozbylo. Ze všech stran docházejí norského sněmu adresy, z nichž většina žádá hlasování lidu o státní formě, kdežto menšina žádá okamžitou volbu krále. Národní divadlo v Kristianii chystá tři slavnostní představení na uvítanou novéh krále.

Dillon Karel Karel Norsko Norsko Dánsko Kristiania národní divadlo

15 article

Roosevel. Roosevelt je v jižních, někdy odbojných dolech, okázale vítán. Je to první presiden republiky, který navštívil veškeré doly Unie Roosevelt dal pokyn ministrům, aby neudilel žurnalistům informací ústních a osobních, nýbrž aby je odkazovali pouze na communiqué Nový protirakouský list v Italii. V Římě počal od 15. října vycházeli fran kofilský a zároveň protirakouský list »La Vita« Hned v prvém čísle píše, když byl promluvi o řečech posl. Bertola a Hortise v říšské radě; Slova jich byla jasná dost. Stará říše habsbur- ská hrouti se; Ilalové budou musit myslit na budoucnost svou; velká rodina bratři očekává nás!« — To jest ovšem také — jasné dost Jenže v tomto připadé nelze řici: »Cla pacta, boni amici«.

Roosevelt Ilalová Řím Unia Roosevelt

16 article Výprava pařižské obecní rady do Londýna.

Výprava pařižské obecní rady do Londýna. Z Londýna, 17. října Rozhodné slunce přeje srdečné shodě, obou obecních rad: září celý den a mnoho neschá- zelo, že bylo by úplně rozptýlilo mlhu. Leč zbytek mlhy nevadi sympatiím lidu i manife stacím, jichž jsme předmětem, neboť jestliže dešť jest nepřitelem vzpour, jest rovněž nepřl- telem ovací, jež ochlazuje. Avšak, jak řekl jsem, pohoda nám přála a průvod, který se odebral ke králi anglickému mohl užiti vozů otevřených. A právě když po- ledne odbijelo — přesnost jest zdvořilost králů — Edvard VII. přijímal ve svém paláe obecní radu pařížskou. Přijmuti bylo co nejroztomilejší. Každému podal král ruku, srdečně ji tiskna a na tvář jeho kmital se úsměv, jenž jevil jeho radost. Vyslanec francouzský pan Cambon příto men byl přijimání. I musím zaznamenati podrobnost, jež ne minula nepozorována: Král Eduard VII. ozdobil se u příležitosti té velkým kordonem Čestné legie Toť zajisté pozornost velmi delikátní, kterou dlužno bylo zaznamenati. Když přijímání bylo ukončeno s touže ob řadností, obecní rada pařížská vzdalila se, setká- vajic se za návratu svého s těmitéž ovacemi sympatiemi. A nyní každý edil francouzský nadán jest právem, jehož zajisté nebude zneuživati, ale jehož mohl by užiti, kdyby rozmar taký ho na- padl: Může účastniti se bez pozvání přijímáne na dvoře, v kostýmu svém oficiálním. Mnozi v Londýně byli by šťastni, kdyby těšili se stejné výhodě. Představte si všecky naše edily ve spodeích o krátkých nohavicích . ..

Edvard VII Cambon Londýn Král Eduard VII

17 article

Den tak započatý dobře byl vyplněn. Hasič londýnští přednesli nám své umění a čipernost svou v řadě cvičení velmi obdivovaných. Potom obecní rada pařížská přijata byl obecní radou londýnskou ve své zasedací slni A tam oba předsedové obou sborů slavili sbl- žení obou národů, sblížení, kteréž shodu obec- ních rad může jen tím více ještě zpevniti. A večer na velké hostině, uspořádané v hotelu Cecilově panem Cornwoltem, předsedou obecní rady londýnské, presidentu a členům obecní rady pařížské, obě shromáždění sbrátřil se. Připitky pronesené byly významné a pan Pavel Brousse, předseda obecní rady pařížské, pozval ofieiálně městské zastupitelstvo londýn- ské, aby oplatilo návštěvu, jemu učiněnou. Pozvání to bylo přijato a bude nyní na Paříži, přijmouti hosty anglické. Shoda obec- ních rad bude dvojnásob utvrzena: dvojí znak spojí se ve štítu jediném: Paříž-Londýn. Abychom zakončili den, odebrali jsmes na velmi roztomilé pozvání k Lady Ludlowové. kdež velkolepá přijímací slavnost soustředila vše, co Londýn má půvabného, elegantního, krásného a bohatého. Ráno byli jsme přijati královsky, večer knl- žecky, ano, mohlo by se říci, že i Lady Ludlo- wová příjala nás královsky: věru, bylo by ne- snadno, slaviti ještě okázaleji pařížské zástupce- Ráno respekt autoritě, večer zábava s ženam okouzlujícími. Není-liž to shoda nejlepší?

Cecilův Cornwolt Pavel Brouss Ludlowová Ludlo Paříž Londýn obecní rada

18 article

Ernest Gay- Schůze posluchačů c. k. české uni- versity Karlo-Ferdinandovy, na jejímž pro gramu bylo jednání o druhé česk universitě a o státním rozpočtu, zvláště pokud se týká medicinské fakulty c. k. české univer sity, konala se včera dopoledne o 10. hod. v Baro linu, jehož nejvělší posluchárna byla přeplněna. De kan medicinské fakulty prof. dr. Janošík se nedo stavil, ani svoji nepřitomnost nesmluvil. Z e 150 si učitelských na schůzi přišlo necelýel 10 proc. Přitomni byli: rektor Th. dr. Vřeštál prorektor dr. Storch, děkan fakulty právnické prof dr. Jar. Čelakovský, děkan fakulty filosofick dr. Drtina; dále z právnické fakulty prof. dr Kadlec, z medicinské fakulty prof. dr. K im la prof. dr. Schrutz, prof. dr. Velich, doc. dr Babák, doc. dr. Růžička, doc. dr. Srdínko z filosofické fakolty prof. dr. J Jarník, prof. dr Kraus, prof. dr. Masaryk. Omluvili se prof. de Henner, prof. dr. Herrmann, prof. dr. Stie- ber, doc. dr. Krěmář, doc. dr. Prušák, pro dr. Horbaczewski, prof. dr. Kabrhel, pro dr. Friedri ch. Schůzi zahájil JUSt. Hofman, k jehož ná- vrhu zvolen předsedau kol. MUC. Vysušil, místo- předsedou kol. ThSt. Čeliš, zapisovateli P. St. Za- lar a MUSt. Tvrzický. Předseda vítá studentstv i přitomné profesorstvo a oznamuje, že J. M. pan rektor si vyžádal slovo. Rektor dr. Vřešťál chce oznámiti, v jakém stadiu je dnes otáz ka druhé české universíty vakademickém senatě. Dne 7. července t. r. žádal, aby profes- sorské sbory jednotlivých fakult podaly senatu svá odůvodněná dobrozdání o potřebě druhé české uni- versity. Hned začátkem roku žádal o urychlené vyří- zení ve sborech a tak již v nejbližších dnech octne se tato otázka na sborových schůzích, načež bude předložena akademickému senatu, jenž zajisté zaujme totožné stanovisko se studentstvem.

Ernest gay profesor doktor Janošík Th Vřeštát Storch Jar Čelakovský Drtina Kadlec Schrutz Velich docent Babák Růžička Srdínko J Jarník Kraus Masaryk Henner Herrmann Stie Krěmář Prušák Horbaczewski Kabrhel Friedri ch Just Hofman Vysušil Čeliš Tvrzický Rektor Vřešťál Bara fakulta c KarlaFerdinandův

19 article

Ze studentstva poukazuje se na neúčasť theolo gické fakulty při této schůzi, k čemuž koll. JUSt Hefman odpovídá, že vůbec nepozvána dle zásady. že theolegická fakulta nemá byti součástí university Rektor ujišťuje, že třeba není theologická fakulta zastoupena, přece právě tak lne k myšlence zřízení druhé české university, právě tak upřímně smýšl jako přitomní Koll. Hodáč praví, že české studentstvo v Praze před prázdninami projevilo na své manifestační schůzi svůj názor o české université v Brně, proje- vilo svoji vůli, nelřeba tedy opět dnes dokazovati její potřebu. Avšak české studentstvo m za svoji—povinnost odpověděti na každý útok proti ní učinéný. Rakouská vláda trpí nedostatkem, programu a proto i v tétc otázce nedovedla zaujati vhodné slanovisko, i odka- zovala její vyřízení dohodě obou národností, nalé- zajíc opory v moravském vyrovnacím výboru. Tím co slalo se v Brně v prvých dnech říjnových, pora zili Němci své stanovisko; prohlásili na »Volkstagu« že v Brně nesmí býti druhá česká universita, my však ji chceme jen v Brně míti. Nesmíme nepod ceňovali toto Ivrzení Němců, neboť co bylo posu jen akademické, bylo realísováno událo st m brněnskými, jež byly surovostí nej- vyššího stupně. Na brněnském »Volkstagu- vyšla hrozba, že Němci českou brněnskou universitu srovnají se zemí; tam byli zasťoupeni Němci ze všech zemí Rakouska, tam všichni jednomyslně hlá- sali, že budou bojovati proti české universitě v Brně

Hodáč Němec Praha Brno Rakousko Justa Hefman Volkstag

20 article

My vždy kladli důraz na to, že náš poža- davek druhé university je požadavkem čistě kulturním, ne politickým, my se o to snažili odstraniti ho z politického boje, ale dne na základě vystupování Němců stá vá se požadavkem politickým, ač zůstává při tom kulturním. V českých dějinách máme analogický případ s husitstvím, jež též svůj původní ráz kulturní zaměnilo za politický. Jako Němci vy trvale staví se proti české universitě v Brně, stejně neústupně vytrváme při svém požadavku my.

Němec Brno

21 article

Řečník vytýká poslancům dru. Kramářovi a dru. Pacákovi, že nepřišli do Bena. Tím dopustili se dle náhledu řečníkova zrady a za to náleží jim vyslo- viti opovržení. (Hanba!) Trváme na tom, aby druhá česká universita byla zřízena jen v Brně, bude-li pak zřízena jinde, pak nesmí se na ni dáť zapsat žádný český sludent, nesmí žádný čessý professor přijati na ní povolání za professora. Nechť konají se již nyní přípravy pro její zřízení, zvláště ať řešt se sociální otázka studentská a nechť jest postaráno o dostatek docentů budoucí university Docent MUDr. Srdínko: Má-li býti vypravena druhá česká universila, třeba je dorostu učitelského a tu právě překáží malý finanční nákl ad vedený na českouuniversit u. Uvád přiklad z rozpočtu jen v okrouhlých číslech: (stati stika loňského roku). Universita ve Vídní měla po- sluchačů 6000, v Krakově 1700, v Inšproku 1000. v Černovicích 600; náklad činil na universitu ve Vídni 3,3 0.000 K, v Krakově 1,395.0006 K, v Inšpru- ko 986.000 K, v Černovicích 395.000 K. Přibližně je tu tedy zachováno jedno měřítko, ale to neplatí pro českou universitu, kde posluchačů je 3500, ale náklad o 450.000 K menší.

Kramář Pacák Ben Srdínko Brno Vídeň Krakov Černovice Inšpr

22 article

Toto odstrkování českého národa je i při jinýe položkách. Tak na příklad Vědecké akademie : vi- deňská má dotaci 190.000 K, krakovská 50 000 K. pražská 40.000 K, tedy dvě slovanské a k demie nemají ani polovinu dota c akademievídeňske! Podobné zajímavo je sledovati položky věnovan na pěstování hudby, literatury, umění, kde ha Če chy dostane se pramálo. Nejkřiklavějším dokladem je položka na podporuumění, z n í jednotlivé země dostávají po tisí cích, do Čech se však dostalo celýc 400 K pro městské museum v Bydžověl Ve všeobecných položkách pro vysoké školy zvláště university, uvádí se na rok 1905 73.000 k na rok 1906 91.000 K, na vzdělání sil učitelských pro vysoké školy na rok 1905 a 1906 po 84 000 K- Kdyby tyto položky se spravedlivě rozdělily, dostala by naše universita slušnou sumu, ale nám do s tane se jen drobtů. Třeba si uvědomiti, kterých položkách a oč jsme zkráceni. Nezávi- díme německým universitám a nebo jime setéž jejich konkurence— nikoli Chceme jen to, co česká universita po třebuje a co ji právem náleží. Je třeba nápravy těchto mimořádných poměrů, ale tu nestačí jen na- psat podání a poslati je nahoru. (Výborně!) Ja k jsou poměry mimořádné, tak je i třeb mimořádných kroků, ale zákonitý ch.

Čechy

23 article

Třeba, aby akademický senát poslal deputace k místo- držitelství a k ministerstvu. A pak snad křivda na naší universitě páchaná, bude aspoň částečně napra- vena. (Tak jest! Dlouho trvající potlesk.) Potom podal předseda Spolku českých mediků MUC. Vysušil podrobný referát o poža- davcích mediků. Uvádí, že v r. 1905 vynaloženo na dvakrát, někdy i třikráte četněji navštěvovanou českou fakultu medicinskou v řádných výdajích o 64.000 méně než na fakultu německou, v mimořádných výdajích o 84.000 K méně. V rozpočtu pak na rok 1906 jeví se při řádných výdajích rozdíl 59.000 K. při mimořádných 51.000 v neprospěch česk faku!ty. A takovéto okrádání české fakulty medi- cínské trvá již řadu let. Proč jest rozpočet německé fakulty větší než české? To viděti z dotailů, jež aspoň některé tu klademe. Plat 16 řádných profes- sorů na německé fakultě obnáší 127.000 K, pln téhož počtu professorů na české činí 124.000, pla mímořádných professorů na německé (9) 38.000, na v drobném prodejl: ranní čílo o sobě . . . za § odpolední . . . . . . . za 2b Ve úlialkéch na veskově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední Inserá t platí se hotově Lapřed. Přodplapeni a inserty přijímá sdmlni- strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí ne též redakne tiskárna a ezpedice „Nárudních Lista“ Rukoplay se nevracsjl.

List Rukoplay spolek český medik

24 article

české (9) 28.000. Při německé fakultě jsou honoro- vány: přednáška o srovnávaci anatomii 2000 K. topografické anatomii 2000 K, o prvé pomoci při úrazech 400 K, za cvičení hygienická 1200 K — při české Iakultě však v rozpočet vu- bec nejsou pojaty! Podobně má se to i s kli- nikami a s vědeckými ústavy, o čemž řečník podává přesná statistická data. Zvláště též vytýká, že c. k. všeobecná nemocnice vlastně je vydržována zemí neboť stát tu platí nepatrný počet lůžek. Poukazuje na nešvar s dětskou nemocnicí, kterou vydržuje soukromý spolek, stěžuje si na zbědo- vanost budov nemocničních, jako nej- křiklavější připad uvádí místnosti polikliniky, nedo- statečnost poslucháren. Dále vytýká, že některe přednášky vůbec se nekonají, tak na př. z gynaekologie. Poměry trvající jsou nesnesitelny náprava jest nutná a neodkladná. Dosíci lze ji jedině. půjde-li professorstvo ruku v ruce se studentstvem.

25 article

(Potlesk.) Docent p. MUDr. Růžička vyzývá posl. pro dra. Fiedlera, aby referoval na této schůzi o práci poslaneckého klubu v otázce druhé university. (Pan prof. dr. Fiedler není schůzi přítomen.) Prof. dr. Velich praví, že ne-li všichni, aspoů někteří mladočeští poslanci se vymlouvají, že nevě- děli o rozdilech v položkách rozpočtu. Je to ne- správné, neboť již před dvěma léty v říšském parla- mentě na tyto nesrovnalosti bylo upozorněno před rokem byl v »Nár. Listech« článek o tomi předmětě — snad tedy páni poslanci je nečtou (Veselost !) Byla tedy věc náležitě známa — a co s stalo se strany poslanců? Nic Prof. dr. Celakovský nemínil, že též ujme j slova, neboť přišel na schůzi jen jako děkan právni- cké fakulty. Vystoupení studentstva, zvláště jeho řeč- nici činí naň příznivý dojem a ujišťuje, že členové akademického senátu učiní, co jim bude lze. Nedo- statky naší university cítíme všichni a všude — vždyť stačí jen rozhlédnouti se po této síni. (Sou- hlas.) Professorstvo i sludentstvo je tu jednomyslné. vždyť »Res nostra agilur«. Podotýků, že nejsa říš ským poslancem, nemůže sám o důvodnosti výtek. jež byly činěny poslancům, pronášeti soud, že však i v tomto případě platí »audiatur et altera pars«.

MUDr Růžička Fiedler profesor doktor Velich Celakovský

26 article

Doc. dr. Růžička odpovídá, že druhá strana ne- přišla a to mluví nejlépe. — Projednávati tylo zále- žitosti v akademickém senátě úřadně, rokováním. hlasováním a konečným podáním k ministerstvu, ja- kých je za rok řada — nestačí. Třeba tu pro středků mimořádných a ne nezákon ný chl Doc. dr. Babák praví, že professorské sbory, po- kud se oč staraly a šlo to cestou úřadní, že činily to pomalu a důkladně — ale vzdor tomu byly odmi- tány. Je důležito, mají-li professorsk sbory podniknouti mimořádné kroky. aby též měly oporu a tu musíte dáti vy, studenti! (Bouřlivý potlesk a souhlas.) Neméně neutěšené poměry byly na fakulté fio- sofické a tam studenti s professory svou solidaritou vymohli si aspoň částečné zlepšení. Professoři sami musejí se osobně exponovati, musejí dojížděti do Vídně, vy však nesmíte je opustiti, vy musíte svou nespokojenost stále projevovati, svolávajíce třeb schůzi za schůzí a jen tak dojdeme k svému cíli.

docent doktor Růžička Babák Vídeň

27 article

(Souhlas.) Ještě poznámku ke slovům p. prof. Čelakovského »Audiatur et altera pars«. V pátečním »Přehledu« byl prol. Fiedler veřejně vyzván, aby se přišel zodpovi- dati — nepřišel. Professorské sbory již před delším časem ode- vzdaly poslancům jaksí officiálně svá desideria — ale ta patrně, nevědí-li o nich pání poslanci, se kdesi ztratila. (Veselost.) Řečník končí vyzváním, ab studentstvo i při podniknutí mimořádných kroků stále zůstalo na stráží. (Dlouhotrvající potlesk.) Po slovech kol. Adamce namítených proli mladočeské straně, končí kol. Čeliš schůzi po- děkováním řečníkům a vyzváním ke klidnému roz chodu, po 3/412. hod. polední. lo universitní schůzi odebrala se část účastníků na Zderaz před dům, kde bydlí prof. Fiedler. Něko likačlenná deputace odebrala se do jeho bytu, ale nezastihla ho doma, což oznámeno shromá žděným. kteří po demonstrativních projevech klidně se ro- zešli

profesor Čelakovský Audiatur Fiedler Adamec Zderaz

28 article Veliký tábor lidu v Hranicích.

Veliký tábor lidu v Hranicích. V Hraniclch, dne 22. října. Živelní odpor českého lidu proti brutální nadvládě německé na Moravě, vzpružen po krva- vých událostech brněnských bezpříkladnými ná- silnostmi brněnské policie i vojska, vybijí se takořka neustále širokými protesty. Nemine ne- děle na Moravě, aby do orkánu hněvu, bouři- cího v spravedlivém roztrpčení, nezapadl nový projev, čistý, upřímný a tak výmluvný. Dnes také Hranicko pozvedlo hlasu svého na táboru, pořádaném v Hranicích, do nedávna ovládaných německou mmoritou a budicích tedy dosud svěží vzponinku na čistotu a vybranost něme- ckých zbrani, jimiž drženy pod jařmem. Tábor pořádal starostenský sbor hranický, jemuž čele stojí prvý starosta český v Hranicích dr. Šromota. Den a pohoda nebyly mu zrovna příznivy! Naopak stálé přeprchání, sychravé. studené počasí budilo obavy, aby protestní pro- jev »nezamrzle. Avšak porozumění českého lidu pro vážnost a opravdovost doby nejen že obavy usvědčilo z bezpodstatnosti, nýbrž i překvapilo důraznou manifestací, jaké Hranice od památných chvil, kdy vráceny byly národu našemu, nebyly svědkem.

Hranicko doktor Šromota Hranice Morava

29 article

Přes 4000 posluchačstva tísnilo se v plušti dešti před tribunou, zřízenou na náměstí pře budovou Besedy a dekorovanou v národních barvách, sledujíce těměť tři hodiny všechny mluvčí a provázejíce vývody jich bouřemi tu souhlasu, tu odporu! Byl to zvláště hranický venkov, jejž nedovedla všechna nepohoda od- strašit, aby nevážil z osád, vzdálených na hodiny chůze, do okresního střediska cesty a účastl svou nedal na jevo, jak cítí živě všechen úlisk a násili, páchané ať už v Brně či Olomouci. Hasičské spolky dostavily se na mohutný tábor ve spolkových krojích, občanstvo z okolí ve velikém počtu v čele se svými starosty a vý- bory obecními. Muži, ženy, dorost: všichní bez rozdilu slavů a povolání přišhi manifestovata protestovat, vykřiknout hlasem důrazným, že dnes jest ta tam na Moravé doba vzornosti, mlčící i při nejtrpěím ústrku a že stavi se ve svorný šik za českou universitu na Moravé v Brně a všeobecné rovné právo hlasovací, tvořicí dnes spolu slěžejní národní naše poža- davky, že staví se do boje pod prapor s heslem Palackého, budujícím nám hospodářskou silnou budoucnosl.

Palacký Brno Olomouc