ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d527740-78e9-11dc-b052-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 43 celkem · entity: place 26, person 63, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 47.
4 article
Na ranní u odpol. listy předplání sei v Praze v zdnsinistraei na měsíe . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškon a, k ro ze na čtvit leta . . . . 7 K 60 h ve slislkách! 2 K 30 na měsíc . . Poštou: a měske
Praha
5 article : 3K e
: 3K e n čtnrt lei s drojí zísilkoe na měsi na čtvrt leta . . . K
6 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 15. února o 8. hod. več. (Původní telgm. zvl. dop. »N. L. «) Podle informací mých z gen. štábu car jest s Grippenbergem velice nespokojen. nechce ho ani v slyšení při- jati. Z Petrohradu, 15. února. (C.-B.) Gen.- lient. Sacharov sděluje gen. štábu ze dne 14. t. m.: Dělostřelectvo naše stří- lelo 13. t. m. na Nangazi a pobořilo fanzy i zeď, za níž se nepřítel nale- zal a odkudž na naše okopy střílel Když děla naše metala šrapnely na Japonce, uprehli tito z fanz Útok 12. t. m. na most mezi Gon- pulinem a Fancelunem byl proveden japonským oddělením jízdeckým a 200 chunchuzy a udál se o půl 4. hodlně ráno. Útok namířen byl i proti mostu, i proti okopům střeleckým. obsazeným ruskou stráží pohraniění. Zatím, co ruské vojsko hájilo okopy, pohraniční myslivci provedli útok bodáky na Ja- ponce. Tito zanechavše 2 mrtvé, dali se na útěk. Ruský poddůstojník, kterýž odrazil útok japonský, přiblí- žil se k mostu, k němuž Japonci spě- chali, aby železniční koleje pumami do povětří vyhodili. Několika sal- vami byli Japonci donuceni kústupu Asi 70 Japoncův obklopilo jižně od mostu přední oddíl ruské stráže pohraniční. Když přední stráž k Fan- celunu ustoupila, vytrhali Japonci několik kolejnic a připevnili k ně- lika telegrafickým tyčím kartáče me- linitem naplněné. Ruské vojsko ob- drželo však posily a Japonce roz- ptýlilo, tito byli ale zatím již tyče telegrafní do povětří vyhodili.
Sacharov Fancelun Japonec Japoncův Petrohrad Fana Nangazi
8 article
Část ruských myslivců pohraničních byla vyslána k zabezpečení obeí druhá stíhala nepřítele ještě 25 verst daleko. Z Libavy, 15. února. (C.-B.) Dnes o 12. hod. v poledne vyplulo třetí lod- stvo ruské na moře. Z Tokia, 15. února. (C.-B.) »Reut kancel.« sděluje: Rusové ujali se opětu velikém rozsahu jízde- ekých operací. Sděluje se, že věera večer vyskytlo se 9000 jezdeu s děly asi 30 mil západně od Ljao- janu; účelem pohybu toho zdá se býti obejíti levé křídlo ja- ponské.
kancel Libava Tokio Reut Ljao
9 article K celní rozluce.
K celní rozluce. Sensace přijetí Košutova králem uherským zvolna zmlká. Ve věci samé slyšení Košuta vůdce nejsilnější strany uherského parlamentu. sensačním nebylo; historické reminiscence dávají mu ráz neobvyklosti, reminiscenee z dob, kdy maďarský národ se svým králem ústavně vyrovnán nebyl. Tradice osamostatňo- vací, tradice svobodného národa maďarského syn Košutův od svého otce přejal, jeho odporu proti dynastii Habsburské nezná. Přísně ústavni postup králův u Uhrách vyhladil jeho stopy a Košutův syn jest příliš politikem, než aby nepojímal poměrů, tak jak jsou, aby ne- uznával, co se stalo od r. 1867. Uznání práv národa naučilo ho ctíti práva strany druhé, zatím
Košutův Uhry
10 article
co správné cenění sil národa a jeho mohoucnosti přivodilo vytčení cílů pro přítomno dle daných poměrů. Jedním z hlavních důvodů úspěchů ma- darských jest fakt, že dovedli za Litavou vždy v pravou chvíli chtíti to, co bylo splnitelno, nač síly národa stačily a co doba podávala. Těto tra- dici zůstal věren i Fr. Košut. Nevzdává se eíl svých, ale upravuje je zatím tak, aby přítomnem bylo připravováno budoucno. Provedení zásad personální unie, která má přinésti Uhrám nejen úplnou neodvislost hospo- dářskou, ale i samostatnou armádu, vlastní za- stoupení vůči cizině atd., strana neodvislosti ne- opouští. Půjde za nimi i na dále. Ale pro nune vtírá se nutně úvaha, je-li národ všestranně k důsledkům uvedeným připraven. Naprostá ne- odvislost po všech směrech a stránkách nezna- mená pouze plynoucí moc z momentů těchto. ale přináší i nutně náklady, příslušná břemena. východu k západu — jako Mapka, již tuto podá- dříve. váme, označuje příbližně V posledním bojio posice vojsk ruskýcha
Košut Francie Uhry západ
11 article
Sandepu Rusové změnil japonských, jak při po- operace své a jich směr, čátku nastávající bitvy vrhnuvše větší moc prot v Mandžursku hráti budou levému křídlu japonskému roli, ač-li se válečné dis- (Okuově). Výhodou taktiky posice zatím, což však jest této bylo za prvé, že útok pravdě nepodobno, zúplna počáteční mohl se rozvi- nezmění. nouti v rovině, kdež Ru Fronta armád tábne sové mohli využiti lépe své se v čáře neobyčejně jízdy, a za druhé pak, že dlouhé od hornatých kra- Japonci, kdyby tu byli jin na východě k údolí chtěli přikročiti k obkliču- řeky Hunu na západě. jicímu pohybu, byli by Rozsáhlé toto bojiště příští mohli tento provéstí pouze jest protékáno řekou Ša, Kurokiem, kterýž ale byl řekou, jejiž jméno již ná- by tak musil opustiti opev leží bistorii, poněvadž dle nění své na terénu hor- ní přezvána byla bitva, natém. Ale také Rusové svedená na tomže terénu nedocílili v boji tom úspě- před několika měsíci. Také chů čekaných. Obsadil tehdy Rusové ujali se sice různé posice na levém offensivy, udeřivše na (východním) břehu Hunu pravé křídlo japonské (Ku- až směrem k Sandepu po rokiovo). Japonci pokusiii mnohých bojích, z nichž se tehdy ale o manévr.
Rus Japonec Hun Kurokie Rusová Ku
12 article
v jednom zraněn byl. ge- který pro první chvíli zdál nerál Miščenko. Na konee se dařiti se — ale jen pro udeřili i na Sandepu, když první dobu. Zatím co pravé byli ale po nějakou dobu křídlo (Kurokiovo) ustou- měli i čásť vesnice v ru- pilo na jih, levé křídlo kou svých, musili ji opu- (Oknovo) zabočilo oblou- stiti následkem odporu kem na severovýchoda jedné reduty japonské, jež tak ruské voje, jež dolé- obrancům poskytla času, haly na Kurokia, byly ohroženy obcházivým po- přivolati posily. Později byli Rusové zatlačeni na hybem, kterýž mohl se státi osudným. Ale tento sever až i za Hejkontaj resullát se Japoncům ne- jehož ztráta pro Rusy po podařil a když po dlouhém stránce strategické je dosti nepřátelské síly nalezaly se opět v těchže skoremj trpkou,aniž ala jinak v celkovém rozložení bojování bitva skončena, armád, jak jest na mapce posicích na dvou liniích rovnoběžných a okopy zahražených — ve směru od naší y hlavních rysech nastíněno, nabylo jiného směru.
Sandep Rus Hejkontaj Japonec
13 article
Chtějí-li se státi Uhry státem v plném smyslu moderním, s velikou mocí brannou a tedy i sil- ným významem mocenským, pak nutno uvéstii hospodářské síly národa na výši, na které by byly úměrny s potřebnými náklady, s nevyhnu- telnými obětmi hmotnými. To je dráha, po které se bral vývoj všech moderních států. Bedřich Veliký pečoval nejen o silnou armádu, ale dbal i o pevné základy hospodářského vývoje národa. Jeho politika hospodářská byla stejně pronikavá jako jeho reformy vojenské. Znal spojitost obou momentů a řídil se tímto poznatkem. Fr. Košut nejde cestami jinými. Pozvolné provádění ho- spodářského osamostatnění národa jest mu cílem nejbližším — důrazné žádání, aby jazyk ma- ďarský byl jazykem armádním v plném slova smyslu u branné moci doplňované v zemíe koruny svatého Štěpána jest jen přípravou k pro- vedení emancipačních snah i na tomto poli, až bude národ s příslušná břemena a bude míti dosti prostředků k vynuceni požadavku tohoto. Byť jednání cisaře s vůdcem strany neod- vislosti není známo, jisto jest, že postupné pro- vádění celní rozluky bude prvým bodem z pro- gramu Košutova, který snad bude splněn. Úkol není snadným. Uhry jsou dosud zemí agrární.
Uher Veliká František Košut Štěpán Košutův Uhry
14 article
Průmyslový vývoj jest tu novým a z valné části vzbuzen kapitálem předlitavským, který sem ochotně šel, lákán úlevami, jež skýtala politik pešťských vlád. V některých oborech dosaženo značnějších úspěchů (na př. v průmyslu železář- ském, zemědělském strojnictví, některých sku- pinách výroby dřevařské a p.), jinde ukázala se stará pravda, tak často zneuznávaná, že kapitál není vším, není-li mu urovnána půda pracovní zdatnosti lidu. Přes značné výhody zakotvuje na př. průmysl textilní v Uhrách jen zvolna a tme- lem dělnictva jest pracovník cizí, skoro veskrze předlitavský. Zde nutno teprve lid připravovati. vychovávati pro novou práci. Léta přípravy ne sou ale s sebou zvýšení nákladů výrobních, ji- nými slovy: opodstatňují volání po ochraně celní. Speciálně u textilního průmyslu vykonala ochrana celní ve všech státech divy. Jest proto pocho- pitelno, že při oznamování postupu osamostat- ňování mluví se o celních clech v prvé řadě v Uhrách. Ukázalo se právě, že dosavadní pro- středky, klerými Uhry pracovaly ke svému roz- voji průmyslovému, již nestačí. Volá se tudíž po pronikavějších. Na druhé straně jest ale před litavské odbytiště pro Uhersko polřebou nezbyt
Uher Uhry Uhersko
15 title
Pej ta pu
17 article
vSi. rae - šnn
18 article
stli san
19 article
Sonljin - ts oa on NOz
20 article ORt flevo
ORt flevo křidlo)
Ort
22 title
Posice rusk Posice japon skee
23 article
nou. Bezcelný vývoz zemědělských plodin při- náší značné výhody a umožňuje jedině dnešní soutěž. Z úhrnného vývozu uherského k nám r. 1903, který činil 944.98 mill. K, připadal na plodiny zemědělské a lesní 579.18 míll. K roku 1904 pak z 982.98 mill. K 580.06 mill.K Ztráta, nebo oslabení tohoto vývozu, ochromil by podstatně hospodářskou zdatnost uherskou nehledě k tomu, že při agrární ochraně německé zbývalo by Uhrám jen anglické odbytiště, pro něž by bylo ale třeba zříditi silné obchodní loďstvo a kde by ani pak nebylo lze docilovati cen od povídajících cenám na našich trzích. Ovšem zemědělská vývoznost Uher zvolna a jen málo celkem klesá. Vznik silného průmyslu zvýšil by důsledně spotřebnost uherského trhu, leč prů- mysl nevzniká překotně. Po léta ještě budou nuceny Uhry usilovati o celní výhody pro svů; zemědělský vývoz k nám, kterému přinese mini- mální celní tarif obilní kromě toho odstraněn dosavadní bezcelné soutěže srbské. Již z toho důvodu nebude lze mluviti o náhlém vytýčen celních přehrad na hranici předlitavsko-uherské Tím ale není řečeno, že k celním šraňkům ne dojde vůbec. Způsob, jakým se to díti bude, neurčily Uhry, nýbrž vídeňské vlády. Nešťastná cukern politika pana Böhma-Bawerka, který sice cel kem správně nutnost brusselské dohody uznal její důsledů ale prověsti neuměl, zavedla cukern clo mezi oběma polovinami říše: není možno na této dráze jíti dále? Otázka naskýtá se Uhrám
Uher Böhm Bawerka Uhry
24 article
sama sebou a skutečně také žádají se tam zatím jen některá cla. Příští jednání o rakousko-uher ském vyrovnání bude již jednáním celně-tarií ním. A pak již půjde proces známými cestami od nižší ochrany k vyšším, zcela dle příkladů daných středoevropskou celní politikou v posled- ním desetiletí. S uímto faktem, který není pro ná politicky nikterak radostným, protože sice zdů- razní pověstná slova Leitenbergerova, že severní Čechy jsou hospodářsky pouhým pozadím Ně- mecka, počítati nutno a třeba si uvědomiti jeho důsledků. Pro naše zemědělství v prvé řadě. Lze- mluviti o dělbě hospodářské práce mezi oběma polovinami říše, co do zemědělské výroby. možno charakterisovati daný stav tak, že děje se u nás přechod k pěstění cennějších produktů zemědělských, zatím co Uhry jsou našim hlav- ním dodavatelem obilním. Okolnost tato působila
Leitenbergerův Uher Čechy
25 title
Tunt pu
26 title
Bensours
27 article KUROkI
KUROkI (prare
28 title
Ruské okopy Japonske olcope
Japonske
29 article
ovšem neblaze na naše obilnictví. Příklad vy- jasní moment tento zcela zřejmě. Pod vlivem ochrany celní stává se obilnictví přirozeně inten sivnějším. Vyšší ceny umožňují vyšší náklad, zatím co následkem vyššího nákladu, tedy proni- kavějšího obdělání půdy, roste výnosnost. Tak činil na př. výnos 1 ha. půdy pšenice obdělan v Německu r. 1880—1898 10.5 q, r. 1903 ale 19.3, žita v r. 1880—1898 14.00 q, 1903 již 16.6 q, ječmene r. 1880—1898 13.4 q, r. 1903 ale 19.5 q a pod. Naproti tomu (užíváme tu v obou případech zajímavých vývodů p. dra. Vi- škovského) činil ale v průměru let 1894—1903 v Čechách výnos 1 ha, půdy pšenicí obdělan 14.5, žita 11.9, ječmene 14.5, ovsa 10.9 a pod. čili jinými slovy: přechod k intensivnímu pěstění obilnímu dál se u nás pozvolněji. Bylo by ovšem cbybou sváděti výsledek tento jen na vliv soutěže uherské, hojně viny padá na nás samy, ale bez vlivu dovoz tento nebyl. Stojíme-li tedy nyní před celní rozlukou, není pro nás otázkou, odkud nahražovati možný úbytek dovozu uherského nýbrž jakými cestami zvýšiti vý no- nost našeho obilnictví a zeměděl- ství vůbec. Když Německo přistupovalo k nové úpravě celního tarifu a zvyšovalo svá ela zemědělská, zněl pro ně problém stejněa důsledně provázeno celní zvýšení účinnou péč v uvedeném směru. Vysoce zajímavá čísla Conradova o možném zvýšení výnosnosti země- dělské byla jedním z hlavních důvodů zvýšení německé zemědělské ochrany celní. Hrozicí roz-
Conradův Německo Čechy ha
30 article
Kvan -mi-tsa
32 article
V drobném prodejit ranní,číalo o sobě . . . za Bb odpoleůni . . . . za 2h Ve filialkách na venkovět ranní čtslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Sh Inserá t platí se hetově zapřsi Přečplacení a inserty přijímá zduisl- strace v Marianské ulici č. 3. Taní naskázají se též redakce tlskárna k erpečine „Másodnich Listí“. Rukopiry se nevracsjí
33 article
luka staví nás do stejné situace. Není pochyby, že zemědělství zemí koruny české rozvoje dalšího schopno jest. Jeho zřejmý pokrok posledních let to dosvědčuje. Hledati cestu k tomuto vý- sledku jest naléhavým úkolem doby. Ale nejen po zemědělské stránce staví nás nová situnce před vážnou práci: i po průmyslové hlásí se nové úkoly. Vrátíme se k nim jindy.
34 title
Říšská rada.
35 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 15. února. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Klidněji bylo v poslanecké sněmovně dne než včera. Politická debata snula se rychle dosti, ale pokojně dále. Ani hr. Vojtěch Sternbers — jakkoli pořáde křičel — nevzbouřil hladinu diskusse. Velmi četné auditorium přišlo k němu, doufajíc, že přijde reprise některé z jeho frašek. Nudilo se napřed důkladně, když spustil vážný výklad o kapitálu a mezinárodních poměrech hospodářských. Když však počal — bylo to brzy — metati finančně ekonomické kotrmelce, bavrlo se. Vysmáli se hraběcímu volontérovi, který opět ukázal, že je naprostým diletantem, který nedovede o žádném sebe jednodušším thématu seriosně promluviti, kterého poslouchá 200 lidí v parlamentu jedině proto, že budí mimovolně a bezděky všeobecnou veselost a který jest po tě stránce smutnou specialitou. Jednu věc ovšem umí: stupňovati tuto veselost v chechtot a řehot. Lidé popadali se za břicho, Uloukli rukama na pult, dupali noliama. Bylo to jako v cirkuse, když elown převaluje se k obecnému gaudiu v písku manéže. Co je vídeňský parla- ment parlamentem, neklesl tak hluboko, jako za dnešní produkce tohoto šaška, kterému krátko- zrakost dala nejkrásnější věnec občanský, man- dát lidový. Člověk, který si jakživ nevydělal an haléře, který pro český národ ničeho nedělal. leč že odříkal několik konfusních řečí před vo- liči a v parlamentě, muž, který žije z apanáže. který jest Čechem rok, nemůže uraziti tvrzením stejně drzým jako směšným, že česká žurnali- stika jest podplácena vládou. Utrhačná slina po- slance za venkovské obce královéhradecké ne- dosahuje věru výše jejího opovržení. Na takové. za ochrany immunity přednesené očerňování naší čistoty máme krátkou odpověď vlašskou: Guarda e passa, pohrdavě pohlédnout a jíti dále.
Sternbers Čecho Vídeň poslanecký sněmovna Guardo e passo
36 article
Poslanec dr. Herold, který se po hraběti Sternbergovi dostal ke slovu, hned odmítl ka- lumnie jeho na českou žurnalistiku jím vržené, krátce, rozhodně a důstojně, pravě, že tato jest nad nařčení porušenosti vlád- ními penězi povznesena a že byli-i čeští novináři v žoldu někoho, stalo se to jen ve službách — hraběte Sternberga při jeho volbě poslancem. Také jinak odbyl zástupce městské skupin čáslavské tohoto Thersita stručně. Konstatová- ním jeho ignorance a projevem politování, že český poslanec zlehčuje dlouhý a těžký boj ná- roda našeho za rovnost jazykovou a národní. Urazili bychom politicky dra. Herolda, kdy- bychom uvedli jej v jakoukoli paralelu s hrabě- tem Sternbergem, jej, poslance a politika, který 17 let na kolbišti vídeňském stál a stojí v před- ním boji zápasníků za rovnost ve vojsku,u soudů, v administrativě, ve školství a za své- právnost zemí koruny české. Na ráz zaplašil dojem, který způsobilo a zů- stavilo vystoupení hraběte Sternberga. Na ráz rozhostila se ve sněmovně zase ona atmosféra. ve který opravdový zástupce národa pronáší se o problémech aktuální politiky, o programových cílech velkého kmene. Dr. Ierold je osvědčený obhájce. Nalezl také dnes tón vřelý, mluvu rozhodnou ve věei meritorní a přesvědčivou. Vůbec taktiku imponu- jící, věc hájenou posilující. Celá sněmovna se- skupila se kol něho a sledovala výklady jeho s neutuchajícím zájmem. Byly na velké výší. na které českou otázku prohlásil otázkou práva, nikoliv olázkou moci, důkladně dovozuje, že jen jako otázka práva jest řešitelnou. Vyloživ vyčkávací taktiku české delegace, vznesl při tom apostrofy na bar. Gautšche, stojícího před ním, kterého nezůstavil v nižádných pochybácho
doktor Herold Sternberg Ierold Gautšch
37 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zeyerova „Doňa Sanča“. K výročnímu dni v Národním divadle. Zeyerovi se vytýkalu, že jeho práce drama tické nejsou divadelní, uvedeny na scénu, ne mají dost působnosti, selhávají. Není dost dra- matické rušnosti, je nadbytek lyriky! Že by nebylo děje vůbec, nelze tvrditi. Na- opak — mnohé je dějem přeplněno. V každé Zeyerově práci postupují události mocně od jed- nání k jednání. Ale vada je, že děje nejsou předvedeny dramaticky, neodehrávají se před očima obecenstva, jen se o nich vypravuje, divák se o nich pouze dovidá. Tedy slova místo skutků. Nadbytek lyriky je ovšem na újmu drama- tické účinnosti. Možno-li však mluviti o nad- bytku poesie vůbec? Práce Zeyeravy jsou báchorkovité, fantastické nebo bujně romanti cké. Bohatost slova a krása veršů nejen pod- poruje dojem, ale i pojí se takořka nerozlučně k druhu a rázu děl. Divák mimoděk se vžije v okolí fantastické — a verše mu pak připadaj vhodnými, přirozenými, a rušivě by působilo kdyby postavy děje mluvily střízlivým slovem moderního dramatu. Lze tedy nejvýš zůstati na výtce, překáží účinnosti nadbytek lyriky. A nejen překáží! Ly- rika sama na scéně se ztrácí, zaniká. Jiná věc. čte-li se pouze. Požitek r poetické stránky je pak úplný. Bylo by však nicméně škoda Zeve- rova dramata odkázati vesměs jen na knižné vy- dáni. Tak dalece dramatická jsou skoro všechna. aby opravňovala provedení.
Zeyerův Sanča Zeyer La národní divadlo
38 article
Naznačené výtky poukazují, že Zeyer v dra- matě zůstává epikem a lyrikem. Forma drama- tická vyšla u něho jen z osobní záliby v di- vadle. Zeyer sám v úvodě ke knižnému vydán „Doné Sanče“, chápe věc jinak. Hájí se názo- rem, že drama je především básní, kterou omezovati t. zv. scénickými požadavky s drama tickými zákony pokládá za nedůstojno. Názor sám sotva by ovšem přispěl k uve- dení díla na jeviště. Ale právě „Doňa Sanča“ vyhovuje scénickým požadavkům — leč zůstává básní ryze Zeyerovskou. Není zde vů- bec dějů vypravovaných. A kde by bylo třebn v exposici pověděti něco z minulosti, aby bylo dalšímu rozuměno, děje se způsobem scénicky vhodným, a hned na počátku, dokud pozornot diváka není unavena. I lyrická místa jsou ome- zena (Pelayo-Blanka), jsou vhodná a účinná Dona Sanča je z prací Zeyerových nejvíce dra matickou. Jde o tragedii lásky. Básník staví proti sobě dvě ženy milující téhož muže. Doňa Sanča. Doňa Blanka, různá láska různých povah. Doňa Sanča je hrdá, neobyčejná žena. Nikomu na mysl nepřijde, že by mohla na svou česť zapo- menout. Občasnou zádumčivost u ní vykládají jako stesk po něčem minulém (Perez). Tím méně tuší někdo, že by mohla ošklivě klamat svého muže. Ale Sanča je žena prudká, váš- nivá, divoce milující. Její láska přemůže i její hrdost. Neostýchá se ani sama vyznati lásku Pelayovi, nováhala by za jeho lásku podniknouti
Zeyer Sanča Pelayo Zeyerův Blank Perez Blanco Donen Sanča
39 article
vše: vzdala by se svého postavení, i dnešního života i své cti. Ale nejen to. Muže by za- vraždila... zločin by spáchala nejtemnější ... Naproti tomu Blanka, nevlastní sestra krále Pedra, je bytost snivá, tichá, nevinná. Každé její slovo je mile dětinské. Její láska nevyb.- chuje ohnivě, ale je tím pevnější hlubší. Její mírnost, ostýchavost a přece od- danost zmůže, co nezmohla výbojnost Sančina: Pelayo od prvního setkání ji miluje. Pelayo který před tím žádné ženy nemiloval a odolával. že se stal až pověstným. — Doňu Sanču by milovat nedovedl, jak praví. Její povaha je mu cizí. Zklamání obou žen vyplývá v rozdílné ná sledky. Doňa Sanča, poznavši, že Pelayo ji ne miluje, obrací svoji lásku v prudkou nenávist Už nezná, než myšlenku pomsty. Potlačená hrdost se vzbouřila. Neštítí se prostředků. Ne- váhá křivě obžalovat Pelaya. Je tak zaslepena. že za nástroj použije právě svého chotě, jemuž Pelayo je drahý.
Pedro Pelayo Sanča Blanco
40 article
Jak zcela jinak Blanka! Také se domnívá býti zklamána v lásce! Svoji domněnku všeli- jak si vyvodila. Jako oddaná žena spíše by měla právo prudce vystoupit. Ale nevyčítá — ome- zuje se na jemná, laskavá slova: „Blaze tobě, můj Pelayo, nechápeš-li do opravdy mých slz!“ — A bolest svou ukryje, nestíhá milo- vaného muže. Oddává se tichému bolu. — Doňa Sanča je nejen hrdá, ale . sebe- vědomá. Skromná Blanka (ač je sestrou krá- lovou) bojí se doufat ve své štěstí. Sanča, ač odbývána (tanec), je si jista láskou. I potom, když zví, že není mílována, nepomyslí, že by Pelayo mohl milovati jinou. Tím hlubší pocit po- koření, když sezná, že má sokyni, jež zvítězila Lstivost a vychytralost u ní od té chvíle ostře vystupují. Nechce už smrti jeho, ale Blančinu! Bude nejen potrestána sokyně. ale i pomsta na něm bude tím citelnější. Pomoe Alvara, jenž nie netuší, vylákala Pelayovo ta- jemství: jméno i úkryt jeho milenky. Sanča je tak krutá, že i za chladnější roz- vahy klidně vykoná, co rozrušená si umínila. Vydá otrokům Blanku, slabou, bezbrannou, tak mladou, na prahu štěstíl Sama ještě vrazí dýku do mrtvého těla. A po všem tom ani se nevzpa- matuje, nezakaje. Přepadá ji bujné veselí, jako spitou štěstím nad jeho zoufalostí. Chová se jako šílená. Blanka i Doňa Sanča hynou obě násilně. Blanka umírá, že nevědomky postavila se do cesty někomu — umírá s pocitem nevinnosti. Sanča umírá za své zločiny. Blanka je usmrcen tou, která ji nenávidí. Sanča přijímá smrt z ru- kou muže, který ji nevýslovně miloval, a jej smrtí sám sobě zasazuje ránu největší. A Blank má ve smrti krásné vědomí Pelayovy lásky.
Blank Sanča Pelayo Blančin Pomoe Alvar Pelayův Blanco
41 article
Sanča umírá s ostnem v srdci: byla odmrštěna A muž, pro něhož žila, proklíná ji a nenávidí Povaha Doně Sanče budí odpor i obdiv Síla ducha, pevnost vůle, vlastnosti mohutné jež na neštěstí se obrátily ve zlo, jsou příčinou nesmírné lásky. Bývala hodná — sama to o sob praví — a hrozí se z počátku činu. Ale hrdost vášnivost, nedají jednati jinak. Umírajíc, poprvé zažaluje si, že v hrůzách žila a hrůza smrti se jí hrůzou už nezdá . . Bůh milosrdný měl ji bleskem smetnouti ten- krát, když hnutí lásky poprvé pocítila. Trpěla mnoho. V smrti nalezá konec svých bolestí. Pelayo není líčen jako neživý nadčlověk, jak by snad thema hry svádělo. Podán sympa- tičtěji, jako přirozeně dokonalý. Je chrabrýa udatný, neleká se klatby a pomsty Pedra Hroz- ného. Je ušlechtilý a počestný, dává Sanči mož- nost napraviti, co spáchala proti Donu Alvarovi.
Pelayo Pedro Alvar
42 article
Je šetrný a kavalirský, nejen neobviňuje Sanču, ale obhájí se důstojně. Praví, že Doňa Sanča se mýlí. Je šlechetný, nesplácí zlé zlým. A po- zději, kdy vina její zjevně vystupuje — nehrne se za pomstou, třobas bolestí pološílen, žádá jen spravedlnost. — Don Alvar je stár, klidný, rozvážný . . . M- luje Doňu Sanču, důvěřuje jí slepě. Je tak bez- pečen její počestností, že do poslední chvíle neví, co se s ní děje. Je člověk poctivého smý- šlení, a věří, že i ona je tak šťastna, jak se jeví. Je člověk velkomyslný. Třebas byl Pelay s strašně obviněn proti němu, samotnou Doňou Sančou, neodsoudí jej, aniž jej vyslechl. Je čestný — nezradí Pelayovu důvěru — a tak šlechetný, že i svůj život vydá v nebezpečí za jeho štěstí. (Prosba u krále.) A jak duševně statečný, ukáže se ke konci tragedie: vykoná sám na sobě nejkrutější spravedlnost. Postavy hry dovedou si získat účast a zájem sympatiemi a neobyčejností povah. I děj je účinný a dramatický. Vítali bycnom znovuuve- dení na scénu, i kdyby se nejednalo o pietu k zesnulému básníku.
Sanča Alvar Pelay Pelayův
43 article
Eduard Kučera
Kučera