Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v úterý dne 14. února 1905.

Praha

3

Číslo 45.

4 article

Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v zdmínistrati n . . . . 6 K — s dvejí čontsko“2 K 50 nk čint leta . . . . 7 K K0 k ve alislkách: 2 K 90 na měita . Pošton: na čtrrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zísilke nn měsíe nk čirrt leta . . . . 11 k sok Po rozmluvě Košutově s králem uherským. Památné slyšení Košutovo u krále uher- ského jest tedy odbyto a všechna veřejnost rakousko-uherské říše přirozeně dychtivě čeká na podstatné zprávy o průběhu i výsledku této historické rozmluvy. Kdyby se mělo soudi dle radosti ve Vídni meškajících poslanců strany neodvislosti — Košut sám ovšem zachovává taktuplné mlčení — tož byl by syn velikého revolucionáře maďarského včera u krále a císaře Františka Josefa I. znamenitě pořídil. »Dnešní den,« pravil jeden z nich, »překonal všechna naše očekávání.« Již ta okolnost, že panovník ponejprv přijal náčelníka strany, která má na praporu svém napsánu: »O sobn unii«, že s ním přes tři čtvrti hodiny roz- mlouval a s velikým vyznamenáním jej od sebe propouštěl, již ta okolnost, že Košut vracel se od slyšení patrně co nejmileji dojat a byl pln chvály nad přívětivostí, s jakou mocnář s ním rozprávěl — již to způsobí v Uhrách dojem, že nadešel při koruně příznivý obrat pro snahy a cíle maďarské strany neodvislosti, že se nani nepohlíží u dvora vídeňského dnes již s bývalou hrůzou jako na stranu dynastii a říši nepřátel- skou a krajně nebezpečnou, nýbrž že se poda- řilo Košutovi vzbuditi v stařičkém mocnáři dů- věru v loyálnost strany neodvislosti, ba i pře- svědčiti jej o praktické možnosti a snesitelnosti její snah a cílů politických, hospodářských i státoprávnich.

Košutův Košut František Josef Praha K 0 Vídeň Uhry sobn unie

5 article

»Státnická osobnost Košutova, jasnost jeho výkladů, upřímnost a loyálnost v celém jeho vystupování učinily na krále dobrý dojem«. — referuje poslanec S zatmáry, jenž byl Košuta do Vídně doprovázel: Dle dojmu, jejž si Košut odnášel od audience nebude prý panovník již odpirati samostatnému cel- nímu území uherskému (tedy rozluce hospodářské s Cislajtanií), ani volební reformě v Uhrách dle přání strany neodvislosti (tedy rozšíření volebního práva dosavadního a tajné hlasování); za to prý však se zdá, že nepo- voli požadavkům maďarské strany neodvislosti v otázkách vojenských (samomostatná, oddělená uherská armáda s maďarskou řečí velieí). V tom bodu tedy ještě tak hned nepodaří se straně Košutově uskutečnit program svůj. Jinak prý ale poznal Frant. Košut, že jest mu král osobně nakloněn a že Uhry jdou lepš budouenosti vstfic. »Proto jest opráv- něná naděje — končí Szathmary svou zprávu v dnešním »Budapesti«, že příšti vláda uherská bráti se bude po dráze národního rozvoje dle programu strany neodvislostí.« Podobně vyjádřili se v soukromých rozpra- vách s vídeňskými redaktory i ostatní poslanei maďarští, provázející Košuta. »Dnešním slyše- ním, usuzoval bar. Henthaller, popošla krise uherská o veliký krok svému rozřešení vstříc.« Jiní pronesli se dle zprávy offieiosního vídeňského »Fremdenblattu« ještě určitěji takto »Audience nezpůsobí v Uhrách pouze proto ve- liké zadostučinění, že byl Košut tak blaho- volně králem přijat, nýbrž vzbudí uspokojení i pro svůj věcný obsah. Byť i zvláště co do otázky armádní bylo překonati až do rozřešení krise mnoho obtiží, možno za to zjistit jistou ochotu v otázkách hospodářských.

Košutův Košut František Uher Vídeň Uhry Budapest

6 article

František Košut sám nikdy se tím netajil, že strana neodvislosti z ohledů na dočasné slo- žení sněmu uherského nenalehá na oka- mžité provedení svého programu. nýbrž že se chce uskutečnění domáhati na základě zákonů vyrovnacích z roku 1867. Slyšení Košutovo prý podstatně přispěje ke sjednání míru v Uhrách. Zvláště objek tivní posuzování programu strany neodvislosti a celé situace v Uhrách na místech rozhodujících naplnilo prý poslance Košutovy strany nadějemi nejlepšími .. Hlavním účelem dnešního slyšení Košu tova prý však bylo, aby králi vyložil pod- mínky, za kterých by strana neodvislosti byla ochotna podporovati vládu, stojící na základě zákonů z r. 1867.

Košut Košutův Koša Uhry

7 article

Jiná čásť maďarských poslanců strany ne- odvislosti prý však varovala před opti- mistickým naziráním v budou- nost. Rozhodně prý zažili dnes Maďaři veliký svůj den, za něhož bylo téměř slyšitelným vlání křídel historie, avšak to prý není ještě důvodem k nadějím horkokrevným. Mocnář, osvědčivší tak krásně své konstituční smýšlení, přijal sice vůdce největší strany maďarské, avšak výhradně jen za tím účelem, aby se jím osobně dal po- učit o tužbách maďarské strany neodvislosti.« — Buďsi; ale ni to by neubralo této audienci dějinné vzácnosti a politické váhy. Neboť došlo k ní po volbách, v nichž národ maďarský tak rozhodně odsoudil posavadn vládu královskou a tak skvěle v yzna- menal radikální, obstrukční stranu Košulových osmačtyřicátníkův, že jsou dnes n ej- silnější stranou v národě i ve sněmovně uherské, kterou nelze při sestavování parlamentní vlády (a jiná v Uhrách není možná) naprosto minouti a obejíti. Pozval-li tedy král uherský k radě hr. Julia Andrássya předevšem jinými Košuta ve slyšení a žádal-li na něm vysvětlení o snahách a cílech strany neodvislosti, pak se tomu v Uhrách pozorumi všeobecně jen v ten smysl, že se koruna spříznila s myšlenkou, povolati ke vládě čelné vůdce spojených opposičních stran maďarských, tedy Andrássya, Košuta, Banffya i Apponya.

Maďar Košulový Andrássya Košut Banffya Apponya Uhry

8 article

Na možnost vlády poražené menšiny Tiszo- vých liberálů není ani pomyšlení. Ministr Tisza sám minulého pátku domlouval o slavnostní schůzi svým věrným, aby s nim učinili dů- sledky své porážky a jako mužové karakterní nepřijímali žádných snad nabídek křesel mini- sterských od svých protivníků vítězů, kterým nyní připadá vedení a odpovědnost za osudy národa. Tisza doufá, že Košut svou rozšafnou po- vahou a svou rozvážnou autoritou stlumí buj- nost svých stoupencův, tak že bude moci An drássy šťastně ovládati na otěžích z r. 1867 různorodé to složení radikálův, dissidentův banffyovcův a klerikálův, pak slibuje, že nebude mu liberální menšina činiti opposici nesmíři- telnou, alebrž jen neodvisle posuzovati činy nové koaliční vlády. Avšak vládní jeho orgán »Pester Lloyde jest trpký jako ocet. Nevěří v druhou možnost takové strakaté vlády, předvídá brzké různiee z lůně jejím a těší své věrné poražené liberály na brzké z mrtvých vstání. Taková jest dnes sitnace v Uhrách po audienci Košutově u krále Že z ní Madaři opět vytěží nový zisk pr svůj národní prospěch — zdá se nám býti ji dnes nepochybným.

Tisza Košut Lloyd Košutův Uhry Tisza

9 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 13. února. (Krise v želez ničním ministerstvě.) Nebylo bez dobré příčiny, že se dr. Körber bál dělného parla mentu; nechtělo se mu na veřejnost s četnými svými hříchy. Za dra. Körbra odpykává nyní mi nistr železnic dr. Wittek, ačkoliv i sám nen ovšem bez viny. Připravovati projekt alpských dráh 27 let a pak se ještě v rozpočtu „zmýliti o 90 millionů korun, jest již lehkomyslnost tak vysokého řádu, že i krakovský „Czas“, jenž byl do posledních dnů nejvěrnějším zastancem dra. Körbra, nemůže dnes jinak, než co nejroz- hodněji odsouditi hospodářskou politiku býva- lého ministerského předsedy. „Czas“ se divi, že dr. Wittek nepodal vysvětlení, žádaného posl. Skénem, hned v poslanecké sněmovně a odkázal žalobce na vyšetřovací komisi želez- ničního výboru. Výsledkem zkoumání rozpočtu a účtů nemůže dle „Czasu“ býti nic jiného, leč zjištění lehkomyslného projektu neb nehospo- dářského budování dráh, anebo konečně jedno i druhé. „Cestou podrobného zkoumání — prav „Czas“ — ministerstvo železnic zachrániti s nemůže. Naopak důkladné nahlédnutí do taj ností rozpočtu a účtů přinese zcela jistě nej- smutnější výsledky, bude nejstrašnější kritikou pochybené železniční organisace v Rakousku, ukáže, že úřadu tak zrůdného, těžkopádného, nehybného a nedbalého, jako jest rakouské že- lezniční ministerstvo, není na celé zeměkouli, že zřízení tohoto ministerstva místo bývalého gener. ředitelstva byl jeden z nejtěžších orga- nisačních hříchů posledního desetilotí.“

doktor Körber Wittek Czas Praha Rakousko

10 article

Pisatel vysvětluje chybný rozpočet tím, že alpské dráhy nejsou podnik hospodářský, nýbrž politický. Byly schváleny jako ekvivalení za průplavy pro země soverní. (Naopak: Prů- plavy byly schváleny jako ekvivalent za alpské dráhy, které se skutečně staví, kdežto stavba průplavů, až na dunajsko-oderský, který má hověti potřebám Vídně a Pruska, jest dosud pochybna. Pozn. red.) Alpské dráhy potřeboval r. 1901 dr. Körber a dr. Wittek, ač musil vě- děti, že stavba tčchto dráh jest ve vzhledě fi- nančním nejodvážnější dobrodružství, vyhověl přání Körbrovu a stavby se ujal, ač bylo jeho povinností, buď proti stavbě vystoupiti anebo vzdáti se portefeuillu. Tím, že toho neučinil, stal se spoluvinníkem Körbrovým a bude tedy i sám pykati po zásluze. V Praze, 13. února. (Uherská krise. „Budapesti“, orgánu strany neodvislosti. sděluje posl. Szatmary, jenž Fr. Košuta prováze do Vídně, že státnická individualita Košutova jasnost jeho výkladů, upřímnost a loyálnost jeho vystupování způsobily na krále dobrý dojem. Panovník dle dojmu, jejž si Košut odnesl z au- dience, nebude se prý příčiti samostatnému cel- nímu území a volební reformě v Uhrách, ale pokud se týče olázek vojenských, zdá se prí že setrvá na dosavadním stanovisku. V tomtc bodě nepodaří se tedy straně neodvislosti usku- tečniti úplně svůj program. Jinak slyšení prý Košuta přesvědčilo, že panovník jest mu ná- chylen a že Uhry jdou vstříc lepší budoucnosti.

doktor Körber Wittek Szatmary Košut Košutův Uher Vídeň Prusko Praha Budapest Francie Uhry

11 article

Proto jest oprávněna naděje, že přiští vláda bude kráčeti po dráze národního rozvoje dle pro- gramu strany neodvislosti Mezi osobami, jež Košuta přivítaly na pešťském nádraží po příjezdu z Vídně, byl tak hr. Aladar Zichy jako předseda strany lidové. Na Zichyovo přání Košut prý odvětil: „Nevím můžete-li mi již blahopřáti. Dle „Pesti Naplo“ mají býti k panovníkovi povoláni ještě bývalí ministři dr. Weckerle a Kolom. Szell a předseda magnátské sně- movny hr. Albín Csaky. Dříve má však ještě podati zprávu hr. Jul. András sy. Dnes odjel do Vidně dosavadní minister- ský předseda hr. Štěp. Tisza. Jeho cesta sou- visí se svoláním nové uherské sně- hovny. Tisza prý si hodlá vymoci vlastno- ruční list panovníkův, jímž by se svolání nové sněmovny na několik dní odročilo pro případ. kdyby nový kabinet nebyl sestaven do 17. února. Z Rěky, 11. února. (Organisac Chorvatů v Rěce.) Na pozvání posl. dra. Erazíma Barčiče shromáždilo se v jeho bytě na 50 rěckých Chorvatů, aby se domluvili o or- ganisaci. Jednání vedlo k cíli a ustanoveno zří- diti komitét, který by se postaral o organisaci rěckých Chorvatů bez rozdílu politického jich smýšlení. Úkolem organisace bude hájiti ná- rodni zájmy Chorvatů. V Praze, 11. února. (Konferene zemských výborů.) Všechny zemské vý- bery, až na kráňský a gorický, jmenovaly již své deputáty na konferenci, která se dne 16. t. m. počne ve Vídni raditi o zlepšení zemských fi- nancí. Království české bude zastou- peno přisedícími zemského výboru, drem. He- roldem, Eppingrem a zemským radou drem. Juppou; Morava zemským hejímanem hr. Vettrem, drem. Fuchsem a jedním zemským

Košut Aladar Zich Pest Napnout Csaka Jula András Štěp Chorvat doktor Morava Fuchs Vídeň Praha He Tisza Zichyův přání

12 article

úřadníkem; Slezsko zástupcem zemského hejtmana bar. Sedlnickým a zemským radou Hamplem; Halič zástupcem zemského mar- šálka drem. Pilátem a přísedícím drem. Jahlem Bukovina zástupcem zem. hejtmana prof Smal-Stockým, drem. Lupem a drem. Ončulem Dalmacie zemským hejtmanem drem. Ivče- vičem; Istrie zemským hejtmanem drem Rizziem, drem. Chersičem a radou Pogatschnig gem. Alpské země jmenovaly už všechny své zástupce; za Dolní Hákousy delegován celý zemský výbor. Ze Záhřeba, 10. února. (Ze sněm u.) Dnes odevzdán sněmu královský reskript, jímž se chorvatský sněm vyzývá, aby zvolil nové zá- stupce do říšského sněmu uherského. Chorvat- ský sněm vysílá do uherské poslanecké sně- movny 40 delegátů, do sněmovny magnátské dva delegáty.

Hampl Pilát Smal Stocký Rizzie Chersič Chorvat Slezsko Halič Lupo Dalmacie Záhřeb Jahl Bukovina

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article V Praze, 13. února.

V Praze, 13. února. Franko-německý konflikt v Turecku. Franko-německý konflikt v Turecku, vzniklý z té příčiny, že sultán, slibovav dlouho fran- couzskému vyslanci, že zakázky nových děl budou učiněny ve Francii, náhle je zadal Ně- mecku, budí velkou pozornost v zahraničné poli- tice. V Anglii dokonce zatlačil pozornost, kterou noviny i obecenstvo od počátku věnovaly válee rusko-japonské. Cařihradský konflikt je především sou- bojem francouzského vyslance Constanta s ně- meckým Bibersteinem. Constant dlouho pod- poroval Bibersteina, potom však náhle obráti se proti němu. Někteří myslí, že Constant chtěl pouze vykořistit přízeň Bibersteinovu k upev- nění francouzského vlivu v Cařihradě a tím způsobem podkopati německý finanční vlivv Turecku. Již již bylo by se mu to podařilo, ale v posledním okamžiku užito osvědčeného pro- středku: osobního vlivu císaře Viléma na sul- tána, a věc se obrátila. Zároveň „Německá banka“ obdržela rozkaz, nabídnouti sultánovi půjčku, již tato banka dříve odepřela. Na druhé straně nejen Banka Ottomanská, nýbrž i všecky pařížské banky odpírají Turecku jakýkoli úvěr.

Constanta Bibersteinův Vilém Praha Franca Turecko Francie Anglie Cařihrad

15 article

Vydrží-li Turecko tento boykot a budou-li ně- mecké banky s to, třeba i s pomocí vlády, na- hraditi Turecku francouzské prameny úvěru? Anglie sympatisuje v této příčině s Francii a myslí, že samo Němeeko poradí sultánovi, aby jemu a Francii nabídl kompromiss. Jinak Anglie už lituje, že pracovala k tomu. aby se Rusko utkalo válkou na asijském Vý chodě. Tím mu zabráněno užívati svého histori ckého vlivu v otázkách balkánských. Nepřítom nosti Ruska na Balkáně Německo použilo k upevnění svého vlivu v Cařihradě a vůbec na „blizkém“ východě. Je-li Rusko soupeřem Anglie v Asii, Německo jest jím ve všem svě- tovém obchodu, a proto jest Anglii mnohem ne- bezpečnější, než Rusko. V Anglii by proto byli rádi, kdyby válk rusko-japonská byla brzy skončena, aby se Ru sko opět věnovati mohlo politice evropské, roz- umí se nyní jako spojenec Anglie, jež se do- mnívá, že výslodek uherských voleb bude jed nou z příčin, které uspíší konflikt evropský v němž Anglie bude s těmi, kdo budou prot porušení evropské rovnováhy německou expans přes Cislajtanii na Balkán.

Ruska Turecko Anglie Francie Rusko Balkán Německo Cařihrad Asie

16 article

Tisková reforma v Rusku. Senátor Kobeko, předseda komise pro ti- skovou reformu, vyslovil se, že hodlá svolati ku poradě všecky petrohradské redaktory, aby vy slechl jejich mínění o potřebách tisku, Na Balkáně. K položení věcí na Balkáně píše „Indépen- dance Belge“: „Zaznamenali jsme již pověst. že srbská vláda úplně přizpůsobuje své skutky pokynům z Vidně. Nyní pak nám oznamují ze srbského pramene, že v Makedonii rakouští dů- stojníci docela bez ostychu přesvědčují obyva- telstvo, že marně doufá v jakoukoli pomoc Ru- ska, a že Rakousko-Uhersko jest jediný stát. který mu pomoci může a chce... Od té doby. co vypukla válka na dálném Východě, Rakousk pokládá za své zvláštní poslání starati se o „za- chování míru na Balkáně“. Hlas jeho zvučně se nyní Balkánem rozlehá, a Rusko k tomu mlči, což rakouští agenti vydávají za souhlas s rakouskou politikou. Ale nechť Rakousko aspoň sebe v té příčině neklame! Rusko nikdy se nevzdá svých záměrů s Balkánem a blízkým Východem. Cařihrad má pro ně mnohem větš důležitost, než Mandžurie. Němci v Habeši. Mimořádné německé vyslanectvo za vedenl tajného legačního rady Rosena přibylo včera odpoledne do Addis Abeby a bylo pak za vo- jenského průvodu habešského dovedeno do pa- láce, kdež bylo přijato negusem Menelikem. Jest přirozeno, že jak Italové tak i Francouzi sle- dují velmi pozorně tyto pokusy o posílení vlivu německého v Habeši.

Kobeko Němec Rosen Menelik Italos Francouz Rusko Balkán Makedonie Rakousko Uhersko dálný východ blízký východ Cařihrad Habeš Addis Abeba

17 article

Odstoupení Loubelovo. Již delší dobu proskakují různé pověsti o tom, že president republiky francouzské Loube hodlá odstoupiti ze svého úřadu. Tyto zprávy se poznovu vyskytují a tvrdí se, že Loubet od- stoupí jistě před koncem letošního roku. Nová volba presidenta připadla by asi k novému roku 1906. Loubetův septennat vyprší v únoru 1906. Avšak v jeho nejbližším okoli se ujišťuje, že nehodlá tak dlouho setrvati v paláci Elysejském. Loubet je roztrpčen zejmena jistými událostmi z doby Combesova ministerstva a často ocitl se v konfliktu s vedoucími skupinami levice. Ra- dikálové, jsoucí rozhodující skupinou ve sně movně i senátu, mohli by se již nyní dohod- nouti na budoucím kandidátu presidentství, což by však bylo spojeno s jistými obtížemi, kdyby volba připadla na únor 1906, neboť v lednu bude znovu volena třetina senátu a bude dlužno počítati s novými faktory. Jako kandidáti na presidentství jmenují se zejmena nynější presi- dent senátu Fallires, vyslanec v Caři- hradě Constans a vyslanec londýnský Cam- bon jakož i Brisson a Combes. Nej- pravděpodobnější je volba Falliěresova, jenž má též sympatie progressistů a umírněných repu- blikánů. Constas je velmi neoblíbený u pravice byl zapleten do affér, jež nepřispěly k jeho po- pularitě. Patří mezi nejschopnější a nejenergi- čtější státníky francouzské. Vytýká se mu však že v Malé Asii chabě hájil zájmy francouzsk proti postupu německého vlivu. Combes Brisson rovněž mají málo naděje na zvolení. neboť by proti nim vyvstala nejprudší opposice pravice.

Loub Loubetův Brisson Combes Combes Brisson Camelopardalis Asie Elysejský

18 article

Vládní osnova pro opravu živno- stenského řádu. (Členská schůze Klubu národní strany svobodomyslné.) (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«. ) Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné usnesl se v poslední schůzi své požádal výbor Klubu národní strany svobodomyslné, aby v nejkratší době uspořádal schůzi, ve které by se pojednalo o vládní osnově pro opravu řádu živnostenského; výkonný výbor doporučil zá- roveň, aby o úvodní referát požádán byl pan dr. Václav Schuster, ředitel technologického musea pražské obchodní komory, uznaný pra- covník v otázkách živnostenských. Správní výbon Klubu vyhověl s největší ochotou přání výkon- ného výboru, schůze včera se konala a náležt dojista k nejlepším, jež Klubem o odborných otázkách byly uspořádány. Velice hojná, imponující účasť svědčila o ve- likém, opravdu vážném zájmu o předmět roko- vání, a význam schůze zvyšuje složení její nebyla to schůze konvencionální, nýbrž shro máždění skutečné representace živnostnictva a obchodnictva pražského. A obsahem schůze bylo rokování, vybudované na podrobné právnické i praktičké znalosti věci i na bohatých zkuše- nostech a vedené polem a prostranstvím usku- tečnitelnosti, dosažitelnosti, nikoli snů nebo chvil- kových nápadů, řízených demagogil.

doktor Schuster klub národní strana národní strana svoboda obchodní komora

19 article

Ze sboru poalanců národní strany svobodo- myslné zúčastnili se schůze pp. Březnovský, dr Fořt, dr. Klumpar, Kratochvíl, Krejčí, Krejčík Němec, Ryšánek a dr. Vyškovský, za výkonný výbor zatímný předseda pražské obchodní komory inženýr pan Bondy a velkoobchodník R. Keclik z členstva klubu vedle předsedy dra. Krajníka pp. dr. Vladimír Škarda, dr. Nesý, členové ob chodní komory pražské pp. František Macháček Em. Placek a městský radní pan A. Vaniček městský zvěrolékař pan Svoboda, pan dr. Jose Truhlář, člen okresního zastupitelstva žižkovského a mn j., ze zemské jednoty řemeslnických spole čenstev předseda poslanec pan Jirousek, místo- předseda pan J. Šafr a tajemník pan V. Pavlík z nového obchodního gremia král. hlavního měst Prahy velkoobehodník pan L. J. Čech, člen před- stavenstva obchodníků pan F. J. Kysela a ná- městek sekretáře pan JUDr. Emil Hoffer, ze spole- čenstva obuvníků pražských pp. předseda Podva a O. Vrána, ze společenstva zámečníků předseda pan Voráček, ze společenstva knihařů pan Fišer. člen-výboru zemské jednoty řemeslnických spole- čenalev, ze společenstva klempířů pp. Alb. Muží a J. Kamelský, za společenstvo uzenářů před- seda pan Vojtěch Macháček, z úřadnictva ob- chodní komory pražské pp. dr. Schmid, L. Weigne atd. ald. Jak vítána byla schůze a s jakým zdarem se setkala, o tom nejlépe svědčí souhlasné pro- jevy všech řečníků, kteří její důležitost vesmě uznali a jako záslužnou ocenili.

Březnovská Fořt doktor Klumpar Kratochvíl Krejčí Krejčík Němec Ryšánek Vyškovský Bond R Keclik Krajník Škarda Nesý Macháček Placek Svoboda Jose Truhlář Jirousek J Šafr V Pavlík L J Čo F J Kysela JUDr Hoffer Podv O Vrána Voráček Fišer Mužit J Kamelský page Schmid L Weigne Praha národní strana svoboda obchodní komora

20 article

Předsedající p. dr. Mir. Krajník zahájil rozhovo těmito slovy: Národní strana svobodomyslná zajímala se povždy o stav živnostenský a snažila se, kde jen bylo možno a seč byly její síly, by prospíval tento stav, jenž tak důležitým je pro celý národ náš, aby ocitl se konečně v takových poměrech, jakých vý- znamem svým zasluhuje a aby upevnila se konečně talo součást národa, která skutečně jest nejen masem nýbrž i kostí v těle národním Po dlouhé době stal se opět parlament aspo na tu chvíli dělným a vláda Gautschova pospíšila si by dlouho slibovanou reformu živnostenského řádu předložila sněmovně. Jakou je, o tom dojista přesvěd- čující, odbornou i podrobnou zprávu podá referen pan tajemník dr. Schuster. Na vás však jest, byst vůči návrhu tomuto, který ovšem sám o sobě ne- přinese vám žádné spásy, nýbrž umožní snad jen, aby tu a tam odstranilo se, co vašemu vývoji překáží, tlu- močili svoje názory. (Hlučný souhlas.) Předsedající udílí potom slovo referentovi.

Mir Krajník Gautschův doktor Schuster

21 article

Zpravodnj, náměstek komorního tajemníka, pan JUDr. Václav Schuster líčí v úvodu políže objektiv- ného posudku každékoliv opravy řádu živnostenského jelikož běží tu často o rozpor různých zájmů. Vždy živnostenský řád neupravuje jen poměry řemesel, ny brž i průmyslu a obchodu. Historie živnostenského řádu z roku 1859 jest toho dokladem: Bylť živno- stenský řád od té doby pěti novellami „dopsněn a opraven“. Rečník líčí charakteristické známky novel z roku 1883, 1885, 1897 a dvou z roku 1902. jakož i četných zákonů a nařízení speciálních a praví, že novella předložená v únoru t. r. m-p. Gautschem sněmovně poslanecké přiléhá dosti těsně k osnově novelly roku 1901 rozeslané obchodním komorám. kterážto osnova opět zakládá se z části na osnově z r. 1895, jejíž jedna čásť stala se r. 1897 zákonem. Novella, o niž jde, a k níž nebyla doposud připojena zpráva důvodová, na roztřídění živ- ností na svobodně, řemesiné a koncessované, jakož na zvláštním postavení živností továrních ničeho ne- mění. Změny počínají teprve hlavou druhou. Na příště nebude lze dvě neb více živností shrnouti v jedinou opověď, leda že by byly zahrnuty v jediném bodě v se znamu řemeslných živnoslí. Naděje k tomuto usta novení se připínající dílem asi zklamou. Důsledkem nového předpisu bude zvláště jen více kolků a for málních potíží pro živnostníky, najmě venkovské Průkaz způsobilosti pro remeslné živnosti ze v ně V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za s sdpolední . . . na zk Ve dllalkách na venkově- ranní čídlo. . . . . . .. odpolední . . . . . . . . 8b Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admlni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházeší se též radakce tiskirna a expelice „Národních Listů“. Elukopisy se nevraosjí.

JUDr Schuster Gautsch Novella

22 article

kterých bodech poněkud zostřuje. Solva však bude řemeslnictvem uvílán sympaticky odstavec, dle něhož vysvědčení o výhradném zaměstnání vojína ve službě presenční určitými živnostnickými pracemi, má býti na roveň postaveno vysvědčení pracovnímu. (Souhlas) U veřejných společností obchodních, provo- zují-li živnost řemeslnou, má podati (dle osnovy) aspoň jeden společník průkaz způsohilosti. Řečník zmiňuje se o dnešní kolísavé praxi právnía de lege ferenda důsledně požaduje průkaz ode v š ech společníků, provozuje-li veřejná obchodní společnost řemeslo, aby zamezeno bylo obcházení zákona. Kdyby byly k osnově připojeny důvody, zajist bylo by v nich zevrubně vyloženo, proč nelze průkaz způsobilosti, platný pro řemesla (t. j. 2- až 4letou dobu učební a aspoň 2leté tovaryšství) rozšířiti též na výrobu velkou, tovární. Jsou to důvody politiky obchodní i sociální, zvláště zřetel na soutěž mezi- národní a zaměstnanost dělnictva. Nemůžemne se uza- vříti čínskou zdí a nikde jinde (kromě Uher a to ve formě zmírněné) není průkaz způsobilosti za- veden ani pro řemesla, tím méně pro továrny. Byl bychom zaplaveni cizozemskými výrobky továrními na nezměrnou škodu našeho hospodářství národního a celkového blahobytu. Žádná vláda by na tento po- žadavek nepřistoupila a narazil by na odpor i v par- lamentě. (Souhlas Řečník praví, že není staroliberálem a chce uplat- niti ochranu hospodářsky slabých, nelze mu však přisvědčiti požadavku, který by pod- lomil podnikavost a znamenal hluboké poškození širokých tříd obyvatelstva.

Uhry

23 article

(Pochvala.) Úkolem praktické, pokrokové politiky živnostenské jest vybudovati průkaz způsobilosti tak. aby řemeslu skutečně prospíval, aby pomáhal zvele- bevati výcvik dorostu a posiloval organisaci spole- čenstevní. (výborně.) Pro udílení koncessí hostinských zavádí novella slyšení společenstev, kteráž nyní mohou účinně uplatňovati předpis, aby koncesse hostinské provo- zovali koncessionáři osobně. Průkaz způsobilosti pro hostinství a výčepnictví novella nezavádí. Detailní prodej láhvového piva v uzavřených nádobách váže se na koncessi. Opatřování služeb a míst po živno- stensku řadí se mezi koncedované živnosti. Řečník líčí povahu § 37. ž. ř., jenž se v podstatě nemění, nýbrž jen doplňuje, ukazuje, jak některým řemeslům prospívá, kdežto jiná v něm vidí vážné nebezpečí. Nové závěrečné ustanovení tohoto para- grafu asi narazí na odpor kartonážníků a pouzdrařů. Také § 38. v podstatě zůstává a pouze se doplňuje.

24 article

Nemáme motivů vládních, neznáme tudlž důvodů, ze kterých vláda nevyhověla volání středního ku- peckého stavu po zavedení průkazu způsobilosti pro určitou kategorii středního občhodu. Konfekcionářům se výslovně zapovidá bráti míru na oděv a obuv Řečník vyličuje, jakou propast mezi delailním ob- chodnictvem a řemeslnictvem tvoři požalavek, aby prodej řemeslnických výrobků byl vyhrazen jen ře- meslníkům a k jakým škodlivým koncům by vedlo jeho důsledné provedení a probírá pak šíře zejmena nové předpisy o učních a živn. společenstvech. Vítá, že se stal v osnově zdárný pokus položiti váhu nejen na návštěvu průmyslové nebo obchodní školy pokra- čovací, nýbrž i na prospěch učně a kázeň ve škole Obligatorně a všeobecně se zavádějí zkoušky učed- nické, nedbalost v této příčině stíhá nejen učně, ale i mistra a činí se nová, účinnější opatření za účelem obmezení počtu učňů. Referent podává několik ná- vrhů na úpravu učednických poměrů a dotýkaje s zevrubněji nových ustanovení o společenstvech, za- zr amenává zejmena jásnější předpisy o inkorporační taxe. V případě, že je živnostník přikázán jistému společenstvu, je až k výši již zaplaceného inkorpo- račního poplatku osvobozen od opětného placení. Vý- nos učednických poplatků má se všecek věnovati ve prospěch učnů.

25 article

Předpisy o obligatorním pojištění nemocenském a o dobrovolných úkolech humanitních a hospodář- ských, jsou podstatně doplněny. Společenstvům se dále ukládů sprostředkování práce, kteréhož úkolu mohou se jednotlivá společenstva zhostiti přistoupe- ním k některému stávajícímu již ústavu pro sprostřed- kování práce. V řadě případů přiznává se společenstvům důle- žité právo rekursní s účinkem odkladným. Tak při dispensích z průkazu spůsobilosti, vystavování listů živnostenských, při rozhodnutích o objemu oprávnění živnost., při policejně-živnostenské úpravě jistých živností, ve všech vnitřních záležitostech spo- lečenstva ald. Novor je instituce dolegátů a důvěrníků u společenstev, po případě hromad pomocnických až přílš rozsáhlých. Instituce instruktorů společen- stevních vkládá se do zákona. Řečník z podstatných důvodů žádá, aby instruktoři zůstali bezprostředními orgány ministerstva obchodu, podléhajícími výlučně tomuto ministerstvu. (Souhlas.) Nová jsou ustanovení o svazech a jednolách společenstev, jichž závazné tvoření se však neukládá. Bylo by záhodno, by vý- bor okresni jednoty společenstev, již tehdy tvořil po- radní sbor polit. úřadu, zahrnuje-li jednota aspoň polovinu všech společenstev v okresu politickém, anebo všechna řemeslná. (Souhlas.) Kardinální vadou vládní osnovy novelly jest, že jest právě jen novellou, mezerovitou a kusou, a nikoliv jednotným upravením celého řádu živnostenského, zahinu- jícího všechnu příslušnou látku,a sjednocujícího veškeré odchylné před- pisy. (Tak jest Výborně!

26 article

Podotknuv, že projevuje pouze své osobní mínění, končí řečník těmito slovy: „Volné a věcné posuzování novelly prospěje živnostnictvu, jakékoliv kaceřování poctivě míněného osobního náhledu bylo by jen známkou nevyspělosti. Pomíjivý effekl řeč- nický může blažiti demagoga, leč muži svědomilému, věci znalému a dbalému skutečného pro- spěchu stavu živnostenského není cílem pomíjivý effekt a okamžitě obliba, nýbrž dobro živnostnictva v rámci obecného dobra. Počin vlády jest pouhou neúplnou splátkou starého dluhu, potřebuje opravy. ale poskyluje zejmena na poli společenstevní organi- sace mnoho dobrého. Za trudných ústavních poměrů v Rakousku dlužno využiti aspoň toho, co v dohledné době je dosažitelno. Koncčným cílem, o jehož uskutečnění v příznivější době netřeba pochybovati. zůstává však nový, úplný, veškerým oprávněmým požadavkům a potřebám vyhovující řád živnostenský. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Výklad dra. Schustra odměněn byl hlučným. potleskem a srdečným blahopřáním, zejmen poslanců Němce a dra. Fořta.

Schustr Němec Rakousko

27 article

Ke slovu přihlásil se pak přísedící obchodní komory pražské, poslanec Jos. Krajčik, jenž vzdav uznání referátu dra. Schustra a vysloviv s ním souhlas, upozornil, že živnostnictvo, jež od chystané vládní novelly k řádu živnosten- skému mnoho očekává, bude zklamáno. Některé její podrobnosti znamenají pokrok, mnohé však jsou živnostnictvu na újmu; zvláštních výhod nepřinese. Nesmí se zapomínati, že předloha je dědictvím po vládě dra. Körbra, a že nese všecky špatné známky zlé jeho vlády ; není tedy divu, že je sociální demokracii příznivější nežli živnostnictvu. To není řečeno na úkor pokroku ve prospěch dělnictva, jehož oprávněným poža- davkům národní strana svobodomyslná dojista přeje. Pravdou pak je, že v předloze je ukryto mnoho hrotů proti živnostnictvu, které poslanci národní strany svobodomyslné právě prolo mu- sejí odkrýti, poněvadž jsou upřimnými a poct-

Jos Krajčik Schustr